Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, pro dnešek vám děkujeme za pozornost a přejeme dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra. 

Takhle v současnosti vypadá fotbalový stadion v Bachmutu. Při obraně města zemřel běloruský bojovník pod praporem Volat, další čtyři jsou nezvěstní, ale rozhodně ne v zajetí. Volat brzdí ruské okupanty.

Na frontě je raněný český dobrovolník, údajně podstoupil operaci.

Bez navrácení Ruskem okupovaných území Ukrajině se míru nepodaří dosáhnout, řekli ukrajinští představitelé čínskému zvláštnímu pověřenci, který dnes zakončil dvoudenní návštěvu Ukrajiny. Cesta, kterou do Kyjeva podnikl Li Chuej, jenž po deset let působí v Moskvě jako čínský velvyslanec, byla zorganizována v rámci ujednání, na kterých se domluvili během nedávného telefonického rozhovoru prezidenti obou zemí Si Ťin-pching a Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba čínského hosta podle komuniké ministerstva zahraničí podrobně seznámil s principy obnovení trvalého a spravedlivého míru „na základě respektování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny“. Upozornil, že Ukrajina nepřijme žádné návrhy, které by předpokládaly ztrátu jejího území nebo zmrazení konfliktu.

Barmská vojenská vláda od února 2021, kdy armáda provedla v zemi převrat, dostala ze zahraničí zbraně a další vojenské zařízení za miliardu dolarů (zhruba 21,5 miliardy korun). Nejvíce zbraní dodaly Rusko a Čína, stojí ve zprávě speciálního zpravodaje OSN pro lidská práva v Barmě Toma Andrewse. Podle kritiků barmská vláda zbraně používá pro potlačování svých odpůrců a při boji s etnickými menšinami.

Největším zahraničním vojenským dodavatelem do Barmy je Rusko, které asijské zemi prodalo materiál za 400 milionů dolarů, následují Čína s 267 miliony dolarů a Singapur s 253 miliony dolarů.

Bělorusko, jeden z nejbližších spojenců Moskvy, částečně obnovuje kontroly na hranici se svým východním sousedem, oznámil běloruský ministr zahraničí Sjarhej Alejnik. Jako důvod uvedl potřebu zamezit nekontrolovanému příchodu občanů třetích zemí; podle kritiků je však opatření zaměřeno na Rusy, kteří se chtějí vyhnout válce na Ukrajině. Kontroly na bělorusko-ruské hranici dlouhé 1239 kilometrů se obnovují poprvé po 28 letech, napsala agentura AP.

Alejnik tvrdí, že cílem je zabránit vstupu občanů třetích zemí do Běloruska předtím, než začne platit mezivládní dohoda s Ruskem o společné vízové politice a vzájemném uznávání víz. Ochránci lidských práv se však domnívají, že kontroly se zaměří na Rusy, kteří se odchodem z Ruska snaží vyhnout nástupu do armády válčící od loňkého února na Ukrajině.

„Není to až tak úplně kontrola. Je to spíše sledování situace na hranicích,“ řekl šéf běloruské diplomacie podle státní tiskové agentury Belta na tiskové konferenci v Moskvě, kde jednal se svým protějškem. Monitoring hranice se podle Alejnika uskuteční v těsné součinnosti pohraničníků obou zemí. „V zásadě je situace na bělorusko-ruské hranici celkem klidná a jsem si jist, že tak tomu bude vždy,“ dodal.

Polsko nemá dost stíhaček F-16, které by mohlo předat Ukrajině. „Můžeme podpořit výcvik ukrajinských pilotů, před časem jsem o tom hovořil s premiérem a ministrem národní obrany. Ale počet stíhaček F-16, které máme, nám dnes neumožňuje předat jejich část Ukrajině,“ řekl polský prezident Andrzej Duda.

Varšava ale může nadále dodávat stíhačky MiG-29.

Ruský útok na Chersonskou oblast zabil 3 lidi včetně dítěte, píše Kyiv Post. Dítěti bylo 5 let, další dvě mrtvé jsou ženy. 

Ruská ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o 1,9 procenta. Ve stejném období loni se hrubý domácí produkt zvýšil o tři procenta, v předchozím čtvrtletí se propadl o 2,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil ruský statistický úřad Rosstat.

Pokles v prvním čtvrtletí způsobil nižší obrat maloobchodů a velkoobchodů se zbožím. Naopak růst zaznamenaly zpracovatelský průmysl, zemědělství a stavebnictví.

Údaj je o něco příznivější než odhad ruského ministerstva hospodářství z počátku tohoto měsíce. To uvedlo, že HDP se snížil o 2,2 procenta. Centrální banka očekávala pokles o 2,3 procenta.

V Bachčisaraji na Krymu příslušníci mládežnického hnutí Junarmija pochodovali na počest ruských vojáků padlých v konfliktu na Ukrajině.

Rusko potvrdilo prodloužení dohody o přepravě obilí přes Černé moře o dva měsíce. Kyjev poděkoval Turecku a OSN za zprostředkování dohody.

„Potvrzujeme, že v Rusku byla zavedena omezení ohledně použití účtů finského velvyslanectví a finského generálního konzulátu v Petrohradu. Tyto kroky jsou zrcadlovou odvetou na analogická omezení zavedená vůči ruským zastupitelským úřadům v této zemi,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová novinářům.

Ruské zastupitelské úřady podle ní mohou používat účty jen v jedné z finských bank. Moskva podle mluvčí opakovaně žádala zrušit toto omezení a varovala, že přijme odvetná opatření, pokud se situace nevyřeší.

Německo se nepřidá ke „stíhačkové koalici“ pro Ukrajinu. Ministr obrany Boris Pistorius k tomu řekl, že nyní je třeba se soustředit na to, co Ukrajina skutečně potřebuje, což je protivzdušná obrana a munice. Německo podle něj nemá výcvikové kapacity, aby mohlo být aktivním členem koalice. O záležitosti se navíc podle něj nerozhoduje v Berlíně. „Pokud je mi známo, tak je na Bílém domě, aby rozhodl, zda je možné dodat stíhací letadla F-16,“ uvedl Pistorius při schůzce s britským protějškem Benem Wallacem.

Rusko souhlasilo s prodloužením dohody o přepravě zemědělských komodit z ukrajinských přístavů přes Černé moře, jejíž platnost měla skončit ve čtvrtek. Oznámil to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj se dohoda prodlužuje o dva měsíce. Jde o její druhé prodloužení.

Vláda dnes zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu nemovitosti do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Rusko podle české diplomacie pozemky využívá k jiným než diplomatickým účelům, takže není důvod je nadále poskytovat bezplatně.

Věc se týká pražských bytů u ambasády, ale také budov v Brně, Karlových Varech či rekreačních objektů ve Vlkančicích nebo v Jevanech. Dnešní zrušení usnesení se dotkne celkem 59 pozemků. Rusko bude muset plnit k dotčeným nemovitostem příslušné daňové povinnosti. Namísto bezplatného užívání navíc bude možné sjednat užívání na základě nájemních smluv, případně přistoupit k jiným řešením prospěšnějším pro ČR.

„Zrušili jsme rozhodnutí vlády učiněná pod hlavněmi ruských tanků po okupaci naší země, která dodnes umožňovala Rusku bezplatně využívat rozsáhlé pozemky na našem území. Neoprávněné zisky z užívání těchto pozemků nesmí sloužit k podpoře současné okupace Ukrajiny,“ uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) na Twitteru.

Maďarsko bude blokovat další část vojenské pomoci Evropské unie Ukrajině a nové sankce proti Rusku, dokud Kyjev nevyřadí maďarskou banku OTP ze svého seznamu sponzorů války. Uvedl to dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury Reuters.

Maďarsko neschválilo vyplacení další tranše vojenské podpory pro Ukrajinu poskytované v rámci Evropského mírového nástroje (EPF), potvrdila v úterý Reuters tisková služba vlády.

Italská agentura ANSA dříve s odvoláním na nejmenovaný zdroj napsala, že Maďarsko nečekaně zablokovalo osmou tranši vojenské pomoci ve výši 500 milionů eur (asi 11,8 miliardy Kč). Tato pomoc by měla být Kyjevu poskytnuta příští pondělí, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Přístup Budapešti kritizoval český prezident Petr Pavel.

Obvinění, kterým čelí tři stíhaní ruští akademici a odborníci na hypersonické technologie, nelze snižovat, reagoval Kreml na otevřený dopis, v němž se vědecká komunita zastala stíhaných mužů. Alexandr Šipljuk, ředitel novosibirského ústavu teoretické a aplikované mechaniky, a Anatolij Maslov a Valerij Zvegincev ze stejného ústavu čelí obvinění z vlastizrady.

V otevřeném dopise, který byl zveřejněný v pondělí, kolegové stíhaných vědců napsali, že věří v jejich nevinu, a uvedli, že stíhání by mohlo poškodit ruskou vědu. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes novinářům řekl, že Kreml o dopisu ví, ale že v tomto ohledu nemůže nic podniknout, protože stíhání dotyčných odborníků je výsledkem práce ruských tajných služeb. „Jsou to velmi závažná obvinění,“ podtrhl také Peskov.

Autoři otevřeného dopisu, jimiž jsou pracovníci novosibirského ústavu, napsali, že stíhaní muži jsou vlastenci se skvělou vědeckou kariérou, kteří neodjeli z Ruska, přestože by si v zahraničí jistě mohli najít prestižní práci. Uvedli také, že jejich stíhání odrazuje talentované studenty i mladé zaměstnance od spolupráce s ústavem.

Vstup Ukrajiny do NATO není v současné situaci možný, řekl v Berlíně britský ministr obrany Ben Wallace. Po válce chce Londýn Ukrajině pomoci obnovit síly.

Okolo čtyř desítek členských zemí Rady Evropy na dnes končícím summitu v Reykjavíku podpořilo vznik registru škod, které Ukrajinci utrpěli v důsledku ruské agrese. Připojí se k němu také Evropská unie nebo Spojené státy. Zřízení tohoto nového orgánu Rady Evropy naopak nepodpořilo Maďarsko, Srbsko nebo Turecko.

Rada vznik registru považuje za jedno z hlavních opatření, jak Rusko pohnat k odpovědnosti za skoro rok a čtvrt roku trvající vojenskou invazi na Ukrajinu.

„Jde o klíčovou součást reakce Rady Evropy na ruskou agresi,“ řekl český prezident Petr Pavel a dodal, že ke vzniku registru škod přispěla i česká diplomacie. Do registru, který bude sídlit v Haagu, budou moci škody způsobené ruskou agresí na Ukrajině hlásit ukrajinští občané nebo třeba tamní samosprávy.

„Je nehorázné, že rodina vydělávající na teroristických raketách může v Praze nerušeně podnikat a užívat si. Chceme, aby policie konala, aby politici konali a aby majetky pocházející z teroristické činnosti byly zabaveny a poslány Ukrajině jako válečná reparace,“ protestují aktivisté ze spolku Kaputin na Žižkově. 

Vyvěsili transparent na domu, jenž patří rodině ruského zbrojaře, žádají jeho zabavení a apelují na české úřady, aby důsledněji uplatňovaly sankce vůči ruskému vedení.

Akci podpořil také senátor Marek Hilšer, který poslal dopis premiérovi Petrovu Fialovi (ODS) a ministru zahraničí Janu Lipavskému (Piráti) s výzvou k uplatnění sankcí. „Upozorňujeme na to, že v Praze si ukládají majetky lidé, kteří jsou spojeni s Vladimírem Putinem, vyrábí pro něj rakety a jsou to exponenti režimu,“ řekl ČTK Hilšer. Dodal, že přestože má Česko zákon, který má řešit sankce na tyto lidi, tak oni na tom sankčním seznamu nejsou. Podle něj jsou přitom na sankčním seznamu Spojených států a Kanady. „Myslím, že česká vláda by tohle měla řešit podle zákona a neměli bychom nad tím přivírat oči,“ uvedl Hilšer.

Čech (†38) na Ukrajině pomáhal lidem: Osudným se mu stal šrapnel v hlavě!

Osmatřicetiletý český medik a zakladatel projektu Phoenix se od počátku válečného konfliktu aktivně zapojoval do pomoci napadené Ukrajině. Taylor zařídil dodávku taktického materiálu, prováděl extrakce civilistů a zároveň koordinoval velké množství dobrovolníků. Sám bojoval na frontě poblíž Donbasu, kde ho v polovině března zasáhl do týla šrapnel. V pondělí podle vyjádření nejbližších zemřel v pražské Ústřední vojenské nemocnici.

Sankce na export ruské ropy začínají přinášet ovoce a dopadat na ruskou ekonomiku, uvádí investigativní portál istories.media, podle něhož Rusko v prvním čtvrtletí letošního roku přišlo na tržbách z ropy o 15,6 miliard dolarů (341 miliard korun). Navíc se nenaplnily obavy, že by ceny ropy kvůli unijním sankcím na světových trzích mohly vystřelit vzhůru.

Počátkem prosince loňského roku začal platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie a zemí G7. Ze zákazu mají výjimku dodávky ropovodem Družba, jehož jižní větev vede do Maďarska, na Slovensko a do České republiky a severní do Polska a Německa. Paralelně s tím evropský blok zavedl také u ruské ropy cenový strop. Od 5. února navíc vstoupilo v platnost unijní embargo na dovoz ropných produktů.

Jedním z výsledků těchto opatření je pokles celkového ruského exportu ropy, vyplývá podle istories.media z analýzy mezinárodní expertní skupiny, kterou vede šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak společně s bývalým americkým velvyslancem v Rusku působícím na Stanfordově univerzitě Michaelem McFaulem. V prvním čtvrtletí letošního roku Rusko vyvezlo v průměru 4,3 milionu barelů ropy denně, zatímco ještě loni to bylo 4,9 milionu barelů. Kvůli přímému dopadu sankcí tak Rusko podle analytiků přišlo o více než 11 miliard dolarů (240 miliard Kč).

„Marjinka, Doněcká oblast. Takto vypadá ruská pomoc lidem Donbasu,“ tweetuje kanál Nexta TV záběry explozí v už tak zdevastovaném městě.

„Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) identifikovala šest obyvatel Kyjeva, kteří nezákonně šířili informace o práci sil protivzdušné obrany během masivního útoku Ruska na Kyjev. V noci 16. května pořídili neoprávněné fotografie a videa ukrajinské protivzdušné obrany a zveřejnili je na sociálních sítích,“ informuje SBU.

„Obvinění mimo jiné zaznamenali výsledky úderů ruských střel s plochou dráhou letu a balistických raket. Tímto způsobem mohli odhalit umístění a specifika ukrajinského systému protivzdušné obrany. Během několika minut tato videa převzala řada kanálů Telegramu a ruské propagandistické veřejnosti. Mezi nimi jsou i internetové zdroje kontrolované zpravodajskými službami agresorské země.“

„Zveřejňování takových fotografií a videí na internetu je považováno za přizpůsobování nepřátelské palby a je trestné. Pachatelům hrozí až osm let vězení,“ dodala SBU. Kybernetičtí specialisté služby také zablokovali provoz online kamer, které automaticky zaznamenávaly práci ukrajinské protivzdušné obrany.

Bankovní účty finských zastupitelských úřadů v Rusku byly zmrazeny, uvedlo dnes podle agentury Reuters finské ministerstvo zahraničí. Ruská centrální banka na žádost o komentář agentuře Reuters zatím neodpověděla.

Kromě finského velvyslanectví v Moskvě se zmrazení účtů týká i finského generálního konzulátu v Petrohradu. Finské ministerstvo zahraničí podle televize Yle uvedlo, že věc je vážná a že je v kontaktu s ruskými úřady.

„Nebojte se o osud Patriotů. Z technického hlediska je Patriot komplexní baterie, divize, systém, každý ho nazývá jinak,“ uvedl mluvčí vzdušných sil Ukrajiny Jurij Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda a dodal, že tuto zbraň má radar, a až osm odpalovacích zařízení. „Čili je nemožné zničit tento systém nějakým Kinžalem. Nechme to, co říkají (Rusové) v jejich propagandistickém archivu,“ dodal mluvčí a obvinil Moskvu ze lží.

„Lháře (mluvčího ruského ministerstva obrany Igora) Konašenkova, který osmkrát zničil celou sestavu našeho letectva, nekomentujeme. Kdybychom měli tolik letadel, kolik jich ‚zničil', asi bychom už dávno zvítězili,“ dodal Ihnat.

„Stále více zemí otevírá své dveře pro výcvik ukrajinských pilotů,“ tweetuje ukrajinská poslankyně Kira Rudiková. „Tyto dovednosti jsou kriticky potřebné nejen k lepšímu využití našich vlastních možností, ale také abychom byli připraveni provozovat F-16, až nám budou poskytnuty. My víme: poskytnuty budou,“ věří.

Ve svém dalším přehledu ukrajinský generální štáb uvedl, že Rusko od začátku invaze přišlo na Ukrajině už o více než 200.000 vojáků. Ukrajinská armáda v jejich případě hovoří o „likvidaci“, z čehož není zřejmé, zda má na mysli zabité, nebo i zraněné a případně zajaté vojáky. Podobné informace jednotlivých stran konfliktu není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

Rusko podle ukrajinské strany podniklo v úterý tři desítky raketových útoků a ukrajinské vojáky i obydlené oblasti ostřelovali také mimo jiné ze salvových raketometů. Generální štáb rovněž hlásí, že také ukrajinská armáda útočila na ruské pozice, mimo jiné na vojenský personál nebo nepřátelské protiletadlové raketové systémy.

Rusko podle Ukrajinců nadále soustředí své hlavní válečné úsilí u měst Lyman, Bachmut, Avdijivka a Marjinka na východě Ukrajiny, přičemž Bachmut a Marjinka jsou epicentrem současných bojů.

Čína vyzvala zahraniční velvyslanectví a mezinárodní organizace, aby nevyužívaly své budovy v zemi k „politické propagandě“. Podle diplomatů citovaných agenturou Reuters je nařízení namířeno proti ambasádám, které po ruské invazi na Ukrajinu vyvěsily ukrajinské vlajky.

„Nevyužívejte vnější zdi budov k politické propagandě,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí v oznámení s datem 10. května. Podle čínské diplomacie mohou takovéto kroky „vyvolávat spory mezi zeměmi“.

EU pravděpodobně nezahrne zákaz dovozu ruského plynovodu do nového balíčku sankcí, uvádí Politico. Proti zákazu se postavily země, které jsou stále závislé na ruském plynu.

Neznámý dron spadl poblíž Kalugy. Po jeho pádu byly slyšet dva výbuchy. Hlásí také útok dronu na hraniční přechod Shebekino v oblasti Bělgorodu.

Německý průmyslový konglomerát Siemens ve druhém čtvrtletí svého finančního roku zvýšil čistý zisk meziročně o 193 procent na 3,6 miliardy eur (přibližně 85 miliard Kč). Firma o tom dnes informovala ve svých výsledcích hospodaření. Před rokem se na hospodaření firmy odrazily odpisy v souvislosti s odchodem z ruského trhu po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Nyní ale firma zvýšila celoroční výhled zisku i tržeb.

Tržby za druhé čtvrtletí vzrostly o 14 procent na 19,4 miliardy eur. Analytici v průzkumu sestaveném společností očekávali tržby 18,6 miliardy eur. Zisk z průmyslových aktivit se za tři měsíce do konce března zvýšil o 47 procent na 2,6 miliardy eur. V tomto ohledu firma zaostala za odhady, které počítaly se ziskem 2,7 miliardy eur.

Následky útoku na Mykolajiv

Útok v Mykolajivu zasáhl obytné domy.

Kromě Mykolajivu se cílem večerních útoků stala civilní infrastruktura v Kosťantynivce v Doněcké oblasti, uvádí generální štáb. Město podle něj zasáhly dvě protiletadlové střely S-300, které ruské síly používají k útokům na pozemní cíle.

Bitva o Bachmut pokračuje:

Takto nyní vypadají ocelárny Azovstal v Mariupolu

Rusko v noci na dnešek zasáhlo jihoukrajinský Mykolajiv dvěma střelami s plochou dráhou letu Kalibr, uvedl ukrajinský generální štáb v pravidelném hodnocení situace na Ukrajině. Řadou ukrajinských oblastí se v úterý pozdě večer rozezněly protiletecké sirény. Úřady už dříve uvedly, že se v Mykolajivu při poplachu ozývaly exploze. Útok si ve městě vyžádal jednoho zraněného a způsobil požáry, které se podařilo uhasit.

Ruské síly podle šéfa regionální vojenské správy Vitalije Kima na Mykolajiv zaútočily v úterý krátce po jedenácté hodině večer místního času (po 22:00 SELČ). Při vzdušném úderu bylo částečně zničené obchodní centrum a autosalon. Tlaková vlna poškodila několik obytných domů a podniků. „Navíc byl zasažen objekt průmyslové infrastruktury. Zatím je známý jeden zraněný,“ uvedl dnes Kim na Telegramu.

Ruský úder na Mykolajiv 16. května si podle regionálního guvernéra Vitalije Kima vyžádal zranění jedné ženy. Starosta města  prostřednictvím svého oficiálního kanálu Telegram uvedl, že po posledním ruském útoku bylo ve městě hlášeno několik požárů.

Navzdory úspěšným protiútokům Ukrajiny kolem Bachmutu v Doněcké oblasti se ruské síly pravděpodobně zavázaly k posílení útočných snah v této oblasti, uvedl Institut pro studium války.

Dobré ráno!

Podle CNN používá Rusko na Ukrajině více munice, aby zmátlo a zahltilo vzdušnou obranu okupované země. Jde o propracovanou taktiku.