Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, dnešní online přenos týkající se války na Ukrajině končí. Přejeme vám dobrou noc a nové zprávy k tomuto tématu vám přineseme opět zítra. 

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová uvedla, že zprávu o havárii vedle mateřské školy v Brovarech přijala se „zlomeným srdcem“. „V myšlenkách jsem s rodinami a blízkými ukrajinského ministra vnitra Denyse Monastyrského a s těmi, kteří při této strašné tragédii zahynuli, včetně dětí,“ napsala Metsolaová.

Ruští občané žijící v Bulharsku darovali pickupy s maskovacím nátěrem. Využije je legie složená z Rusů bojujících na straně Ukrajiny. Informovalo o tom rádio Svobodná Evropa.

Při pádu vrtulníku v Brovarech zemřela Olena P. a její dcerka Milana. V době tragédie se nacházely u školky, kam helikoptéra dopadla. Po zesnulých zůstal manžel a otec Oleksandr a dcera a sestřička Eva.

Upřímnou soustrast pozůstalým vyjádřil i poradce zesnulého ministra vnitra Anton Geraščenko. „Milanina sestra a její tatínek Oleksandr přišli o dva nejdůležitější lidi. Úpřimnou soustrast,“ napsal Gareščenko.

V Brovarech proběhla nedaleko místa tragédie církevní pietní akce.

K tragickému pádu vrtulníku v Brovarech se vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Domnívám se, na základě zkušenosti s válkou, kterou mám stejně jako celá naše společnost, že to nebyla nešťastná náhoda, byla to válka. Válka se neodehrává jen na bojišti. Válka se odehrává na různých frontách,“ prohlásil Zelenskyj ve videoprojevu k účastníkům Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu.

Mnichovská bezpečnostní konference letos nepozvala žádné ruské vládní představitele. Agentuře Reuters to dnes řekl šéf konference Christoph Heusgen. Setkání světových státníků a expertů na bezpečnostní a obrannou politiku se letos v bavorské metropoli uskuteční ve dnech 17. až 19. února, tedy několik dní před ročním výročím vpádu Ruska na Ukrajinu.

"Nechceme poskytovat pódium těm, kteří pošlapali mezinárodní právo," řekl Heusgen. Kreml se už loni - poprvé po mnoha letech - rozhodl nevyslat na mnichovskou konferenci žádného zástupce.

Heusgen, který byl zahraničněpolitickým poradcem někdejší kancléřky Angely Merkelové, dále řekl, že Mnichovská bezpečnostní konference letos nebude akcí, na níž se mezi sebou baví jen Evropané a Američané. Pozváno bylo více politiků a expertů z rozvojových zemí. Program konference však organizátoři každoroční události ještě nezveřejnili.

Na jihu evropské části Ruska speciální jednotka zastřelila vojáka, který dezertoval od ruské armády na Ukrajině. Podle policie, která po něm vyhlásila pátrání, existovalo nebezpečí, že je voják ozbrojen a bude představovat hrozbu pro okolí. Na svém webu o tom informovalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.

"Dmitrij Perov, který byl hledán kvůli svévolnému opuštění jednotky, byl nalezen a zlikvidován. Situace je pod kontrolou silových struktur. Obyvatelé nejsou v ohrožení," uvedla na sociálních sítích správa ruské Lipecké oblasti, kde byl voják zastřelen.

Jednatřicetiletý vojín Perov podle policie zběhl v pátek. V úterý pak byl podle médií viděn u své matky ve Voroněži, kde ho také na ulici zachytila kamera. Posléze zamířil do Lipecké oblasti, kde měl dům. Tam se ho vydaly hledat speciální jednotky.

Informační kanál Baza popsal, že speciální četa vojáka zastihla ve vesnici, kde se skrýval, když zrovna vycházel z kůlny. Vyzvala ho, aby zahodil zbraň a lehl si na zem. Dezertér údajně odmítl a vystřelil, na což speciální jednotky odpověděly palbou, při níž ho usmrtily.

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó srovnal při dnešní návštěvě Havany protiruské sankce s americkým embargem na Kubu. Píše to agentura EFE. Podle něj sankce nedosáhly svých cílů a přinesly jen utrpení lidem. Na Kubě Szijjártó jednal s prezidentem Miguelem Díazem-Canelem či ministrem zahraničí Brunem Rodríguezem.

Szijjártó v Havaně uvedl, že by "doba sankcí a blokád měla být nahrazena dobou dialogu". Szijjártó dále řekl, že politika spočívající v sankcích a blokádách nedosáhla svých cílů a "jen způsobila utrpení lidem". Šéf maďarské diplomacie dodal, že svět se nachází v období nejistoty kvůli válce na Ukrajině, rychlému růstu cen či zesilujícími migrační proudy.

Odklízení trosek vrtulníku, který se zřítil poblíž ukrajinského města Brovary.

Japonská vláda poskytne na pomoc ukrajinským uprchlíkům v Česku dva miliony dolarů (asi 44,3 milionu korun). Peníze budou určené především na zajištění ubytování. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo japonské velvyslanectví v Česku. Ukrajina od loňského února čelí ruské invazi. V Česku je v současnosti kolem 300.000 běženců z Ukrajiny.

Velvyslanectví uvedlo, že finanční podpora je součástí humanitární pomoci Ukrajincům, kteří čelí "národní krizi" ve své zemi i v sousedních státech.

"V solidaritě s občany a vládou České republiky, na jejichž bedrech nyní spočívají mnohá břemena, bude Japonsko pokračovat v poskytování účinné pomoci lidem z Ukrajiny, kteří se nachází ve složité situaci v důsledku národní krize v jejich zemi," sdělil zastupitelský úřad.

Polský prezident Duda dnes v Davosu vyjádřil obavu, že Rusko připravuje novou ofenzivu na Ukrajině, a to v nejbližších měsících. Dodal, že je nezbytné Kyjevu poskytovat další podporu v podobě moderních tanků a střel.

"Jsou nadále velmi silní a my se obáváme, že připravují novou ofenzivu během pár měsíců, takže je klíčové poslat Ukrajině dodatečnou pomoc, zejména moderní tanky a moderní rakety," prohlásil Duda.

Polsko před týdnem oznámilo záměr poskytnout Kyjevu rotu tanků Leopard 2, Berlín zatím potřebný souhlas neudělil. Ochotu předat tanky tohoto typu dalo najevo také Finsko.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval svět, aby se rychle rozhodoval ohledně pomoci jeho zemi, která se od loňského února brání ruské agresi.

V projevu, kterým prostřednictvím videomostu oslovil účastníky Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu, žádal konkrétně tanky, jejichž dodávky podle něj musí být rychlejší než schopnost Ruska provádět útoky.

Zelenskyj přednesl svůj "apel na rychlost" v době, kdy Berlín zvažuje svůj souhlas s dodávkami tanků Leopard 2 německé výroby na Ukrajinu.

"Tyranie postupuje rychleji než demokracie," varoval dnes ukrajinský prezident. Právě dodávky tanků a systémů protivzdušné obrany by podle něj měly být rychlejší. 

Rusko podle ukrajinského prezidenta exportuje teror, Ukrajina však silně a odhodlaně vzdoruje a každý den pokračují boje na východě země. Rusko si vydobylo místo mezi teroristy, ale musí respektovat územní celistvost Ukrajiny, zdůraznil Zelenskyj.

Po pádu vrtulníku u Kyjeva zemřelo 14 lidí včetně jednoho dítěte. Lidé na místo tragédie nosí květiny a dětské hračky.

Krym a Donbas jsou části Ukrajiny, řekl v rozhovoru s agenturou Bloomberg srbský prezident Aleksandar Vučić. Srbský lídr, který se v nedávných letech se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem často osobně setkával, také uvedl, že s Putinem už "mnoho měsíců" nehovořil.

Srbsko je tradičně jedním z nejbližších spojenců Ruska v Evropě. V poslední době se ale snaží udržet si od Moskvy určitý odstup a válka na Ukrajině vnáší do rusko-srbských vztahů napětí, poznamenala agentura Bloomberg.

"Pro nás je Krym Ukrajina a Donbas je Ukrajina. A tak to také zůstane," uvedl Vučić. "Od samého začátku jsme říkali, že nejsme schopni a nemůžeme podpořit ruskou invazi na Ukrajinu," dodal prezident, který podle agentury v minulosti bral hodiny ruštiny, aby mohl s ruským lídrem jednat napřímo.

Pokud má válka skončit, musí ruská agrese vůči Ukrajině selhat, prohlásil dnes německý kancléř Olaf Scholz na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Šéf německé vlády varoval také před roztříštěnosti světa.

V převážně ekonomicky laděném projevu však také vyzdvihl úsilí Německa a Evropy o překonání energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu.

"Rusko už zcela selhalo v dosažení svých imperialistických cílů. Ukrajina se brání s velkým úspěchem a působivou odvahou. Široká mezinárodní aliance v čele s (skupinou nejvyspělejších ekonomik) G7 poskytuje zemi finanční, hospodářskou, humanitární a vojenskou podporu," zdůraznil kancléř.

Šéf německé vlády ujistil, že Německo, které už Ukrajině loni poskytlo pomoc v hodnotě přes 12 miliard eur (téměř 288 miliard korun), bude napadenou zemi podporovat tak dlouho, jak to bude nezbytné.

"Ale aby válka skončila, musí Rusko selhat," pokračoval Scholz. "Proto Ukrajině dodáváme velké množství zbraní na základě těsných konzultací se svými partnery," připomněl Scholz, jehož vláda čelí tlaku na umožnění reexportů bojových tanků Leopard 2 na Ukrajinu. Německý kancléř dnes nechal tuto otázku nadále otevřenou a pouze připomněl, že Německo nyní patří spolu s Británií a po Spojených státech mezi největší dodavatele zbraní na Ukrajinu.

Příbram zrušila adaptační skupiny pro dětské uprchlíky z Ukrajiny. Podle starosty Jana Konvalinky (za ANO) se již děti podařilo integrovat, chodí do škol společně s českými žáky a skupiny nejsou zapotřebí.

Radnice zároveň propustila 12 pracovnic, většinou Ukrajinek, které se o děti ve skupinách staraly. Konvalinka to dnes řekl novinářům.

"V tuto chvíli není zapotřebí, aby město provozovalo adaptační skupiny. Samozřejmě je to komplikace pro naše školy, stojí to nějaké peníze, stojí to práci, ale školy jsou schopné si s tím poradit," uvedl starosta. Příbramské základní školy podle něj navštěvuje kolem 130 ukrajinských dětí a díky nasazení pedagogů s výukou není problém.

Vedení ministerstva letělo na jedno z „horkých míst, kde se odehrávají boje“, řekl novinářům v Brovarech zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Podle listu Ukrajinska pravda slíbil podrobnosti později. Měli navštívit Charkovskou oblast, uvedl mezitím podle agentury AP šéf policie v Charkovské oblasti Volodymyr Tymoško. Na palubě stroje byl Monastyrskyj a pět jeho spolupracovníků, spolu s nimi zahynuli také tři členové posádky, uvedla agentura Unian s odvoláním na záchranáře.

Policie vyzvala svědky, aby se jí přihlásili. Mluvčí ukrajinské policie a ukrajinského letectva podle médií shodně uvedli, že je příliš brzy na stanovení příčin neštěstí, které se pokusí určit vyšetřovací komise. Ruská média spekulují, zda šlo o sabotáž, technickou závadu, chybu pilota či nešťastný zásah protivzdušné obrany.

Vysoce postavení činitelé běžně cestují během konfliktu vrtulníkem a tato tragédie může Kyjev přimět k zavedení pravidla, které existuje v mnoha evropských zemích a podle něhož by nejvyšší představitelé neměli létat stejným letounem, řekl agentuře AP politický analytik Volodymyr Fesenko.

Fotografie z tragédie v Brovarech. Při pádu vrtulníku do obydlené oblasti zemřelo 14 lidí včetně dítěte a ukrajinského ministra vnitra Denyse Monastyrského.

Ukrajinská Státní služba pro mimořádné události snížila počet obětí havárie vrtulníku, při které zahynul i ministr vnitra, na 14 lidí včetně dítěte.

Ruský prezident Vladimir Putin se vůbec nepřipravuje na mír, a proto si musí uvědomit, že na bojišti nezvítězí, je přesvědčen generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Šéf NATO to dnes řekl agentuře Reuters na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu s tím, že Ukrajina potřebuje výrazně více zbraní.

„Pokud chceme zítra mírové řešení, musíme dnes poskytnout více zbraní,“ vyjádřil svůj názor Stoltenberg. Válka vyvolaná Ruskem loni v únoru se podle něj dostává do klíčové fáze, v níž Ukrajina potřebuje ještě výrazně vyšší podporu než dosud. Její součástí by podle Stoltenberga měly být například systémy protivzdušné obrany, obrněnce, ale také munice nebo náhradní díly.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil tajné službě, policii a dalším orgánům zjistit příčiny pádu vrtulníku v Brovary. Mluvčí ukrajinské policie a ukrajinského letectva podle médií shodně uvedli, že je příliš brzy na stanovení příčin neštěstí, které se pokusí určit vyšetřovací komise.

Ukrajinská vláda dnes jmenovala náčelníka ukrajinské policie Ihora Klymenka náměstkem ministra vnitra a dočasně mu uložila vykonávat ministerské povinnosti. V příspěvku na telegramu o tom informoval premiér Denys Šmyhal. Vedení ministerstva včetně hlavy úřadu Denyse Monastyrského dnes zahynulo při havárii vrtulníku u Kyjeva.

„Návrh na jmenování nového (ministra vnitra) bude podán po jednání s parlamentem,“ uvedl Šmyhal. Ministerstvo vnitra je podle něj jednou z klíčových složek bezpečnosti, a proto je třeba dodržet zavedený protokol při výběru nového resortního šéfa.

Uprchlíci z Ukrajiny napadené Ruskem si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku do konce března 2024. Prezident Zeman zákon podepsal.

Ke smrti ukrajinského ministra vnitra Denyse Monastyrského se na sociálních sítích vyjádřilo mnoho osobností, včetně čelních představitelů něktérých států jako například belgický premiér Alexander De Croo nebo estonský prezident Alar Karis.

„Zarmoutila mě tragická smrt ukrajinského ministra vnitra Denyse Monastyrského. V duchu jsme se všemi obětmi této hrozné události, ke které došlo poblíž mateřské školy, s dětmi i s jejich rodinami. Francie vyjadřuje soustrast svým ukrajinským přátelům,“ napsal například francouzský preziden Emmanuel Macron. K textu v francouzštině později připojil také stejné vyjádření v ukrajinštině.

Kanada dodá Ukrajině 200 obrněných transportérů Senator. Na návštěvě Kyjeva, kde se setkala se svým ukrajinským protějškem Oleksijem Reznikovem, to dnes oznámila kanadská ministryně obrany Anita Anandová. Napsala to agentura Reuters.

Kanadské ministerstvo obrany v prohlášení uvedlo, že Ukrajina o obrněné transportéry výslovně požádala.

Ruský prezident Vladimir Putin při středeční návštěvě Petrohradu, který si připomíná prolomení nacistického obklíčení za druhé světové války, prohlásil, že Rusko ve „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině bojuje proti neonacistickému režimu. Podle Putina není pochyb, že Moskva zvítězí. Jako argument uvedl, že Rusko vyrábí třikrát více protileteckých raket než Spojené státy, které Ukrajinu podporují. Ruská vojska loni 24. února vtrhla na Ukrajinu, čímž začal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

„Vítězství je nevyhnutelné,“ prohlásil Putin a vyzdvihl údajnou jednotu ruského lidu, odvahu a hrdinství ruských vojáků a práci obranného průmyslu. „Každý z těchto článků... vytváří základ pro efektivní rozvoj a vítězství. O tom není žádných pochyb. Vítězství bude naše,“ řekl.

Politování nad smrtí ukrajinského ministra vnitra Denyse Monastyrského, který ve středu zahynul ve věku 42 let při pádu vrtulníku u Kyjeva, vyjádřila řada evropských politiků. Předseda Evropské rady Charles Michel ho označil za velkého přítele Evropské unie. Soustrast projevili i čeští politici, včetně premiéra Petra Fialy. Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová nehodu, při níž podle Kyjeva zahynulo nejméně 15 lidí včetně tří dětí, označila za srdcervoucí tragédii.

Ke kondolenci se připojila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Tragédie zasáhla srdce válkou zmítané Ukrajiny. Vyjadřuji upřímnou soustrast rodinám obětí, Volodymyru Zelenskému a celé zemi po havárii vrtulníku u Brovar. Truchlíme s vámi,“ napsala na sociální síti.

Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová uvedla, že zprávu o havárii vedle mateřské školy v Brovarech přijala se "zlomeným srdcem". „V myšlenkách jsem s rodinami a blízkými ukrajinského ministra vnitra Denyse Monastyrského a s těmi, kteří při této strašné tragédii zahynuli, včetně dětí,“ uvedla Metsolaová.

Válka na Ukrajině neskončí v bezprostřední budoucnosti, je přesvědčen šéf OSN António Guterres. Řekl to dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu a dodal, že na vážně míněné vyjednávání obou stran o míru teď šanci nevidí.

Ruská invaze na Ukrajinu, která je v rozporu s Chartou OSN, podle Guterrese vytvořila situaci, ze které se těžko bude hledat cesta ven. „Je vždy velmi složité vyřešit neshody týkající se minulosti,“ poznamenal v narážce na odlišné historické interpretace obou stran a také různé představy o tom, „kdo je dnes Ukrajinec a Rus“.

Spojené státy posílají Ukrajině i zásoby své munice uskladněné v Izraeli, uvedl dnes deník The New York Times. Blízkovýchodní země přitom sama zbraně Kyjevu dodávat odmítá. Odhaduje se, že Ukrajina měsíčně spotřebuje kolem 90.000 dělostřeleckých granátů, na což zdaleka nestačí ani kombinované výrobní kapacity Spojených států a evropských zemí. Proto USA hledají zdroje i jinde.

O transferu zhruba 300.000 dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů rozhodl Washington loni v době, kdy v čele Izraele stál ministerský předseda Jair Lapid. Tento středový politik navzdory obavám panujícím v jeho zemi ze zhoršení vztahů s Moskvou s transferem munice souhlasil. Formálně to ani USA nepotřebovaly, protože jim munice patří.

Prokuratura svěřila vyšetřování příčin katastrofy v Brovarech ukrajinské tajné službě SBU, uvedla agentura Ukrinform s odvoláním na vyjádření generálního prokurátora Andrije Kostina. Podle něj pracují experti a vyšetřovatelé a prověřují všechny verze.

Policie vyzvala svědky, aby se jí přihlásili. Mluvčí ukrajinské policie a ukrajinského letectva podle médií shodně uvedli, že je příliš brzy na stanovení příčin neštěstí, které se pokusí určit vyšetřovací komise. Ruská média spekulují, zda šlo o sabotáž, technickou závadu, chybu pilota či nešťastný zásah protivzdušné obrany.

Kondolenci k úmrtí ukrajinského ministra vnitra na sociálních sítích sdílel český premiér Petr Fiala. „Vyjadřuji upřímnou soustrast rodinám a blízkým ukrajinského ministra vnitra Monastyrského a všem, kteří zahynuli při havárii vrtulníku u Kyjeva,“ uvedl.

Video zveřejněné na sítích zachycuje moment těsně po pádu helikoptéry v Brovarech. 

K úmrtí ukrajinského ministra vnitra se vyjádřil i jeho český protějšek Vít Rakušan. „V osobním jednání fajn člověk, s kterým jsem si rozuměl. Ještě koncem roku jsme se bavili o pomoci a obnově Ukrajiny. Upřímnou soustrast nejbližším,“ uvedl na twitteru. 

Ukrajinský ministr vnitra Denis Monastyrskyj zemřel při pádu helikoptéry ve městě Brovary. Spolu s ním zahynuli další zástupci vlády Yevhen Jenin a Jurij Lubkovič. Celkově si nehoda vyžádala nejméně osmnáct mrtvých a dvaadvacet zraněných. 

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov ve středu obvinil Spojené státy a evropské země, že na Ukrajině vedou válku proti Rusku. Konflikt ve východoevropské zemi je výsledkem amerických příprav na hybridní válku proti Moskvě, uvedl ministr zahraničí na výroční tiskové konferenci, kde hodnotí výsledky ruské diplomacie v uplynulém roce.

Při nehodě vrtulníku ve městě Brovary poblíž Kyjeva zahynulo vedení ukrajinského ministerstva vnitra. Zemřel jak ministr vnitra, tak první náměstek ministerstva a státní tajemník. Na místě je nejméně šestnáct mrtvých a dvaadvacet zraněných. 

Britská vojenská rozvědka v pravidelné přehledu uvádí, že se ukrajinské síly „s velkou pravděpodobností“ do konce pondělka 16. ledna stáhly ze Soledaru na novou, více na západ položenou obrannou linii. Ruský postup na Soledar byl hlavně dílem žoldnéřů z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny a byl podpůrnou operací s cílem umožnit obklíčit větší město Bachmut. Nyní je jedna ze dvou hlavních ukrajinských zásobovacích tras do Bachmutu pod rostoucím tlakem Rusů. Snímky ukazují, že od začátku ledna je jih a východ Bachmutu vystaven intenzivnímu dělostřeleckému bombardování. Ukrajinské síly téměř jistě pokračují v obraně proti ruským silám na okraji města, uvedlo britské ministerstvo obrany.

Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) na základě vyjádření ruského ministra obrany z úterní porady o rozsáhlé vojenské reformě, chystané na léta 2023 až 2026, usuzují, že se Rusko chystá na vleklou válku proti Ukrajině. Cílem avizovaných změn je ale také zajistit podmínky umožňující rychle vytvořit mnohem silnější armádu, určenou pro velké války.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu mimo jiné ohlásil, že Rusko obnoví moskevský a leningradský vojenský okruh, vytvoří nový armádní sbor v Karélii u hranic s Finskem, vytvoří nová samostatná uskupení vojsk na nově okupovaných ukrajinských územích a 12 nových mobilních divizí.

Nejméně pět mrtvých si vyžádal středeční pád vrtulníku, který se zřítil poblíž školky ve městě Brovary u Kyjeva. Na místě vypukl požár, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. O pěti obětech, mezi kterými mohou být podle předběžných údajů i děti, informovala také agentura Unian s odvoláním na policejní mluvčí.

Rusové se dál pokoušejí útočit na Bachmut a Avdijivku, ale byli odraženi a utrpěli ztráty, tvrdí ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. Během uplynulého dne ukrajinští obránci zničili 820 ruských vojáků, devět tanků a deset obrněných vozidel. Rusko od začátku války před téměř 11 měsíci ztratilo 117.770 vojáků, odhaduje ukrajinské velení. Tvrzení stran válečného konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Ukrajinské velení se zmiňuje o odražení ruského útoku u osady Sil (rusky Sol), která je součástí Soledaru a ve které se nachází železniční nádraží, a také ruské ostřelování Soledaru. Tvrdí, že ukrajinská protiletecká obrana "v oblasti Soledaru" sestřelila ruský bitevní letoun Su-25. Ruské ministerstvo obrany v pátek ohlásilo dobytí Soledaru, ale Kyjev nadále hlásil pokračující boje o toto město u Bachmutu.

Daniil Korolišin je jedním z 464 Rusů, kteří si od začátku války na Ukrajině podali ve Španělsku žádost o azyl. Před odchodem z Ruska dostal povolávací rozkaz. „Nemohl jsem tomu uvěřit,“ řekl deníku El País třiadvacetiletý muž.

Korolišin bydlí v madridské čtvrti Vallecas, která se nachází zhruba 7000 kilometrů od jeho vlasti. Deníku El País vypráví, proč uprchl z Ruska, aby nenastoupil do armády, a jaké diskriminaci v Rusku čelil kvůli své sexuální orientaci. „Byla to silná perzekuce, která mě přiváděla k šílenství,“ říká. Hranici mezi Ruskem a Běloruskem překročil 21. září, kdy ruský prezident Vladimir Putin ohlásil částečnou mobilizaci.

Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během ruské invaze na Ukrajinu by měl soudit zvláštní tribunál, který by za tímto účelem zřídilo mezinárodní společenství. V dnešní debatě na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku to prosazovali europoslanci. Ti k podpoře ustavení speciálního soudu vyzvali i Evropskou komisi, která prozatím zaujala zdrženlivější postoj a zkoumá, jakým způsobem by mezinárodní justice měla zločiny stíhat.

„Dříve, než v debatách o zvláštním tribunálu získáme potřebnou mezinárodní shodu a podporu, bychom mohli uvažovat o ustavení vyšetřovacího orgánu,“ řekl na úvod rozpravy eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders. Podle něj by nový úřad mezinárodního žalobce mohl být potřebným prvním krokem, jak zabránit beztrestnosti pachatelů válečných zločinů, protože by shromažďoval a uchovával důkazy nutné pro případné budoucí soudní procesy.

Stovky lidí podle agentury Reuters přišly na pohřeb oblíbenému ukrajinskému trenérovi boxu Mychajlu Korenovskému, který zemřel při sobotním ruském útoku na bytový dům v Dnipru. Při zásahu rakety se sesunula vnější zeď domu právě v místech, kde byl Korenovského byt. V médiích se šíří záběry trenérovy kuchyně, která se kvůli chybějící zdi ocitla na očích a díky žluté barvě linky kontrastuje se zbytkem poničeného domu.

Ve stejné kuchyni přitom 44letý Korenovskyj nedávno s rodinou slavil narozeniny své malé dcery, jak ukazuje video z rodinného archivu sdílené na sociálních sítích. Další členové Korenovského rodiny sobotní útok přežili, v době, kdy se odehrál, byl totiž trenér sám doma.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová v úterý uvedla, že se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Lubincem v Turecku minulý týden nejednala o možné výměně zajatců, napsala agentura Reuters.Turecký ombudsman Seref Malkoc v pondělí řekl, že Ukrajina předala Rusku seznam 800 lidí a že ruská ombudsmanka poskytla seznam 200 osob k výměně.

„Při mých jednáních s ukrajinským ombudsmanem Dmytrem Lubincem v Ankaře nikdy nebyla řeč o výměnách a vždy zdůrazňuji, že tyto otázky jsou v kompetenci ruského ministerstva obrany,“ uvedla Moskalkovová na sociální síti telegram. „Navíc se domnívám, že takovou nerovnou výměnu nelze považovat za spravedlivou,“ dodala.