Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Po mimořádném jednání vlády informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), že do Česka nyní míří 5000 migrantů denně, před měsícem to bylo úhrnné číslo za celý měsíc. V pátek, kdy začne platit nouzový stav, by se měla podle Rakušana zjednodušit část pravidel pro uprchlíky.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) seznámila vládu s tím, že pro posílení východního křídla NATO je pro ČR nejlepší zapojení na Slovensku. Vysláno by mělo být asi 400 vojáků. Ministryně to sdělila po mimořádném jednání vlády na tiskové konferenci.

Na sociálních sítích se šíří videa z Energodaru, kam postupuje ruská armáda, ozývá se střelba. Ve městě je přitom největší jaderná elektrárna v Evropě.

❗️В Енергодарі колона російської техніки рухається у напрямку АЕС, чутно постріли — міський голова Дмитро Орлов. pic.twitter.com/nJlAVNyByn

— Телеканал "Прямий" (@prm_ua) March 3, 2022

Solidarita s Ukrajinou je v Praze patrná i před ruskou ambasádou v Dejvicích. Lidé zde zavěšují vlajky, transparenty vyjadřující podporu a odsouzení ruské agrese nebo zapalují svíčky. Křídami v ukrajinských národních barvách je dokonce pokresnená i vozovka před velvyslanectvím.

Na Ukrajince se myslí i mimo Evropu. Kanadští dobrovolníci připravují humanitární pomoc do země v kostele svatého Michaela v Montréalu, kde působí ukrajinská katolická církev.

Rusové během bojů dosud přišli o 16 tanků T-72B3, 28 tanků T-80, 5 tanků T-90 a 180 různých nákladních vozů a jeepů. Celkem 538 vozidel.

Ztráty Ukrajinců spočívají mimo jiné ve 181 vozidlech včetně 27 tanků T-64BV.

Ministerstvo obrany pošle na Ukrajinu další zbraně nebo munici za 17 milionů korun. Dostalo je darem od českých zbrojařských firem. Dar dnes večer na mimořádném zasedání schválila na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) vláda, sdělil ČTK Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. O daru obrana také informovala na svém twitteru. Celkem už obrana poslala na pomoc Ukrajině proti ruské invazi vojenský materiál za více než 650 milionů korun.

Materiál, kterým se dnes zabývala vláda, ministerstvo obrany dostalo od společností Česká zbrojovka, Holík International, DSS a Sellier & Bellot. Kabinet schválil jeho bezúplatný převod Ukrajině. Jsou mezi ním kulomety, útočné pušky, samopaly, náboje pro ně a taktické rukavice.

„Naši piloti hrdinně brání oblohu. Rusko má ale ve vzduchu výraznou převahu. Jak mohou klidně spát naši spojenci, kteří dosud Ukrajině neposkytli žádné bojové letouny? Zatímco děti v Mariupolu, Chersonu, Charkově a dalších městech sedí ve sklepích a podzemních úkrytech? Apeluji na vás, učiňte takové rozhodnutí!“ uvedl na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dymtro Kuleba.

Spolu s ním požádal západ o leteckou podporu i prezident země Volodymyr Zelenskyj.

„Pokud nemáte sílu a vůli k uzavření nebe, tak mi dejte letadla. Dejte mi letadla. Pokud nebude nás, nedej bože, pak tu bude Lotyšsko, Litva, Estonsko. Další bude Gruzie, Moldavsko, Polsko. Půjdou až k berlínské zdi,“ řekl Zelenskyj na ruskou adresu na tiskové konferenci podle serveru Ukrajinska pravda.

Kolona ruských vojsk míří k Záporožské jaderné elektrárně, uvedl dnes večer starosta nedalekého města Enerhodar. Ukrajinské úřady už dříve oznámily, že ruské jednotky stupňují úsilí o obsazení zařízení, které se nachází na jihovýchodě země a je pokládáno za největší jadernou elektrárnu v Evropě.

„Ve městě jsou slyšet hlasité výstřely,“ uvedl podle agentury Reuters enerhodarský starosta Dmytro Orlov.

Ruská vojska se přiblížila k Enerhodaru ve středu, civilisté je ale nepustili do města, uvedla agentura Unian. Dnes Orlov sdělil, že se k městu blíží kolona více než 100 těžkých vozidel. Ruské síly podle něj ostřelovaly barikádu a použily zbraně proti civilistům. Později uvedl, že se u zátarasu odehrály boje. Některé střely zasáhly obytné domy, řekl. Kvůli ostřelování Enerhodaru byli zraněni nejméně dva civilisté, ve městě neteče voda a v některých čtvrtích nesvítí světlo, píše Unian.

Londýn zřídí v severofrancouzském Calais provizorní konzulát, který bude přednostně určen ukrajinským migrantům směřujícím do Británie. Běženců z Ukrajiny, kterou před týdnem napadlo Rusko, je zatím v Calais několik desítek. Na zřízení dočasného úřadu se dnes dohodli francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin a jeho britská kolegyně Priti Patelová, informovala AFP.

Od propuknutí války „do Francie dorazilo asi 800 Ukrajinců, část jich směřuje do Británie nebo do Španělska“, uvedl Darmanin v rozhovoru se stanicí France Inter. „Ve Francii není velká ukrajinská komunita, povolení k pobytu má 17.000 Ukrajinců,“ upřesnil.

Ruská generální prokuratura dnes varovala, že lidem může za zapojení do protiválečných protestů hrozit stejný postih jako za podíl na činnosti extremistické organizace, tedy až šest let za mřížemi. Informoval o tom zpravodajský portál Meduza.

Ruští vyšetřovatelé kromě toho varovali, že za účast na „hromadných nepokojích“, při nichž dochází k násilí, mohou být uloženy ještě vyšší tresty.

Proti válce s Ukrajinou se od začátku invaze protestovalo nejméně ve 115 ruských městech, připomněla BBC. Podle ruského projektu OVD-Info, který monitoruje zásahy policie, již bylo při těchto akcích zadrženo přes 8100 demonstrantů.

Posledním západním velvyslancem, který zůstává v Kyjevě je polský ambasador Bartosz Cichocki.

„Jeho výstroj se skládá ze skotské whisky, helmy a vesty. Je obklopen pevnými zdmi v sovětské modernistické budově, v níž sídlí velvyslanectví,“ informoval na twitteru zahraniční korespondent Christophet Miller amerického zpravodajského serveru BuzzFeed News, který s polským diplomatem pořídil rozhovor.

Téměř nový, nízký počet najetých kilometrů, zachovalý motor i převodovka. Tak informují ukrajinské ozbrojené složky o své nové „trofeji“, kterou ukořistily ruským jednotkám. Jde o obrněné pěchotní vozidlo SBRM Tiger.

Opuštěnou bojovou techniku po Rusech Ukrajinci dobývají dlouhodobě od začátku invaze.

„Jsou zde stopy po ohoření a drobné zbytky organické hmoty. Inženýři začali vozidlo a jeho konstrukci studovat a opravovat,“ uvedla ukrajinská armáda na twitteru.

Janáčkova filharmonie Ostrava dnes v Domě kultury města Ostravy zahrála pro Ukrajinu. Koncert budil vekou pozornost už složením interpretů.

Ukrajinského pianistu Vadyma Cholodenka při provedení Rachmaninovova Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 doprovodili hudebníci pod taktovkou dirigenta s ruskými kořeny Andreje Borejka. Na programu navíc byla i ukrajinská hymna a další skladba ukrajinského autora. ČTK to řekla mluvčí orchestru Michaela Dvořáková.

Francouzské úřady ohlásily konfiskaci jachty šéfa ropného koncernu Rosněfť Igora Sečina, jehož majetky jsou terčem sankcí. Německé úřady zase zabavily megajachtu ruského miliardáře Ališera Usmanova v ceně 600 milionů dolarů (13,8 miliardy korun).

Nejen v Moskvě. Rusové vzali narychlo útokem obchodní domy IKEA po celém Rusku. Švédský nábytkářský gigant dnes uvedl, že své operace na území země, která napadla Ukrajinu, přeruší. Snímky jsou z Omsku.

Stovky obyvatel Berlína nabízejí ubytování pro Ukrajince prchající před válkou přímo na hlavním nádraží, kam přijíždí humanitární vlaky s lidmi vyhnanými válkou ze svých domovů.

Neprůstřelné vesty i spací pytle dnes večer poslala na ukrajinskou frontu organizace Post Bellum. Jde o pomoc řádově v hodnotě milionů korun, řekla ČTK Petra Dosoudilová z organizace. Dnešní pomoc je jen jednou z řady zásilek od Post Bellum, které nyní podle organizace míří na Ukrajinu každý den.

Pomoc platí Post Bellum, provozující archiv vzpomínek pamětníků Paměť národa, ze sbírky zveřejněné na platformě Darujme.cz, do které už lidé přispěli skoro 113 milionů korun. Ukrajina se od 24. února brání útoku ruské armády.

Polské ministerstvo zahraničí dnes doporučilo Polákům, aby kvůli situaci na Ukrajině opustili Rusko a Bělorusko. Varšava už v sobotu doporučila obyvatelům země, aby do těchto dvou zemí nyní necestovali.

„Doporučujeme polským občanům, kteří se zdržují na území Ruské federace, aby opustili její území s využitím dostupné komerční a soukromé dopravy,“ uvedla dnes diplomacie s poznámkou, že možnosti cestování jsou omezené kvůli pozastavení letů mezi oběma zeměmi.

Podle očitých svědků Kyjevem opět znějí varovné sirény.

Od pátku bude možné humanitární pomoc na Ukrajinu ze Slovenska přepravovat také přes hraniční přechod Ubľa/Malyj Bereznyj, ovšem pouze vozidly do 3,5 tuny.

Oznámila to slovenská finanční správa, která dříve v tomto týdnu na žádost ukrajinské strany umožňovala převoz zmíněné pomoci pouze přes přechod Vyšné Nemecké/Užhorod.

Pardubický kraj dnes navečer vypravil tři kamiony humanitární pomoci pro Ukrajinu, uvedl mluvčí kraje Dominik Barták. Část nákladu byla z centrálního skladu v České Třebové na Orlickoústecku, který hejtmanství otevřelo ve středu. Vozy míří do Užhorodu.

Na akci se podílí společnost Isolit Bravo z Jablonného nad Orlicí, která se v pomoci Ukrajině angažuje dlouhodobě. „Konvoj bude doprovázet ještě náš mikrobus, který zpět přiveze naše přátelé z Ukrajiny, kterým poskytneme azyl,“ uvedla firma na facebooku.

Británie kvůli Ukrajině uvalila stejně jako USA nové sankce na ruské oligarchy Usmanova a Šuvalova, kteří mají blízko k prezidentu Putinovi.

„Uvalení sankcí na Usmanova a Šuvalova vysílá jasnou zprávu, že udeříme na oligarchy a jedince blízce napojené na Putinův režim a jeho barbarskou válku,“ uvedla v prohlášení britská ministryně zahraničí Liz Trussová. „A tím neskončíme. Naším cílem je paralyzovat ruskou ekonomiku a vyhladovět Putinovu válečnou mašinérii,“ dodala.

Ministerstva obrany USA a Ruska mezi sebou zřídila horkou linku. Má pomoci zabránit případným vojenským incidentům a eskalacím v regionu, kde už déle než týden trvá ruská invaze na Ukrajinu. Agentuře Reuters to dnes pod podmínkou anonymity řekl vysoce postavený zástupce Pentagonu. Jako první o tom informovala televizní stanice NBC.

„Ministerstvo obrany 1. března zřídilo dekonfliktní linku s ruským ministerstvem obrany za účelem předejití špatným odhadům, vojenským incidentům a eskalaci,“ řekl zdroj.

Třetí kolo jednání o příměří mezi Ukrajinou a Ruskou federací se má uskutečnit začátkem příštího týdne, řekl podle běloruské agentury Belta ukrajinský delegát Mychajlo Podoljak.

Dnešní druhé kolo rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou se podle agentury TASS konalo v Bělověžském pralese, který se rozprostírá na obou stranách hranice mezi Běloruskem a Polskem. 

Státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) chtějí vytvořit expertní misi, která by prověřila možné válečné zločiny spáchané Ruskem na Ukrajině. Oznámila to dnes podle agentury Reuters Británie. Mechanismus pro zřízení takové mise podle Londýna spouští 45 z 57 členských států OBSE.

Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová médiím na dnešní tiskové konferenci potvrdila, že Spojené státy s Ukrajinou v reálném čase sdílejí zpravodajské informace o pohybu ruských vojsk na jejím území.

Západ by měl přestat od Ruska kupovat ropu a zemní plyn, řekl dnes v rozhovoru s BBC šéf největší ukrajinské energetické společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. Protiruské sankce by podle něj měly být přísnější a zaměřené přímo na energetiku. Aby se válka přestala šířit, Západ by podle něj „měl udělat jasnou volbu a zbavit se závislosti na ruském plynu a ropě“.

Zpravodajské médium Nexta s odvoláním na americký Pentagon informuje, že 90 procent ruských vojsk je již na Ukrajině. Spojené státy to údajně považují za známku vojenské slabosti Ruska. Další jednotky Moskvy se k hranicím zatím nestahují.

Spojené státy dnes oznámily novou sadu sankcí vůči Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Míří na několik ruských oligarchů a činitelů blízkých prezidentu Vladimiru Putinovi včetně mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Na seznamu je například jeden z nejbohatších Rusů Ališer Usmanov. USA rovněž pozastavily vydávání víz 19 oligarchům a desítkám jejich rodinných příslušníků.

Prezident Zeman podle Fialy ocenil postup vlády při vojenské i humanitární pomoci bojující Ukrajině i to, co dělá, aby zvládla příliv uprchlíků.

Švédsko si předvolá ruské diplomatické zástupce v zemi kvůli středečnímu narušení švédského vzdušného prostoru nad Baltským mořem ruskými letouny. Podle agentury AFP to dnes oznámilo švédské ministerstvo zahraničí.

„Pro tyto případy existují zavedené postupy, které zahrnují předvolání zástupce země odpovědné za porušení předpisů na ministerstvo zahraničí,“ řekla agentuře AFP mluvčí švédského ministerstva zahraničí Klara Hööková. „Tyto postupy budou uplatněny i v tomto případě,“ dodala.

Premiér Petr Fiala (ODS) se s prezidentem Milošem Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Fiala to řekl novinářům po dnešním jednání s hlavou státu v Lánech. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnou individuální schválení.

„Domluvili jsme se, že můžeme garantovat beztrestnost formou abolice prezidenta s mojí kontrasignací,“ řekl Fiala.

Bývalý německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder se musí vzdát všech funkcí v ruských energetických společnostech, lpění na těchto postech je po ruské invazi na Ukrajinu neobhajitelné. Dnes to na společné tiskové konferenci prohlásili spolupředsedové sociální demokracie (SPD) Saskia Eskenová a Lars Klingbeil.

Schröder, kterého pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přátelské vazby, vyzval Moskvu k zastavení bojů, chyby ale připsal Východu i Západu, což mnohé Němce popudilo.

Zvyšený pohyb vojenské techniky registrují i svědci z Kazachstánu. Země má s Ruskem dlouhou hranici a někteří její obyvatelé se obávají, že by kazašský prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev mohl materiálně pomáhat Putinovi s invazí na Ukrajinu.

Britské supermarkety v reakci na ruskou agresi na Ukrajině stahují z prodeje ruskou vodku. Prozatím se to týká jen značky Russian Standard. Informoval o tom server Sky News.

Kromě střetů ve městě Irpiň se Ukrajincům daří i v bojích probíhajících v nedalekém Hostomelu. Zničili zde 10 ruských obrněnců.

„Bitva o kontrolu nad městem Hostomel pokračuje,“ uvedlo ukrajinské vojenské zpravodajství.

Podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové ukazují lidé ve státech hraničících s Ukrajinou obrovskou solidaritu s uprchlíky a často je přijímají ve svých domovech. Běženců z Ukrajiny však podle ní přijde ještě několikanásobně více.

„Právě proto potřebujeme ještě více solidarity, proto potřebujeme tuto legislativu, která zajistí jejich práva, a proto samozřejmě potřebujeme i další finance,“ řekla komisařka po jednání s ministry.

Ve městě Irpiň za západní hranicí Kyjeva se podařilo ukrajinských speciálním složkám zničit výsadek ruské armády i s technikou.

Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva, řekl dnes ruský vyjednávač Vladimir Medinskij. Ukrajinský delegát Mychajlo Podoljak po dnešním jednání podle ukrajinské agentury Unian uvedl, že toto téma bylo jediné, na kterém se v dnešním druhém kole rozhovorů ukrajinská a ruská strana dokázaly shodnout.

Ukrajinská strana podle Podoljaka nedosáhla výsledků, ve které doufala, a třetí kolo rozhovorů se uskuteční v nejbližších dnech. To potvrdil také další ruský vyjednavač, předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij, podle něhož může budoucí dohoda s Kyjevem vyžadovat schválení ruského parlamentu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že od Izraele očekával větší podporu. Podle izraelského zpravodajského serveru Ynet to řekl před novináři pozvanými na utajované místo krátce před dnešním zahájením nového kola rusko-ukrajinských jednání v Bělorusku.

Ve středu se ukrajinský prezident spojil telefonicky s izraelským premiérem Naftali Bennettem a žádal o zbraně, neprůstřelné vesty a helmy. Izrael, který má dobré vztahy s Ukrajinou i s Ruskem, poskytuje hlavně humanitární pomoc.

Starostové a radní několika evropských metropolí se v pátek sejdou ve Varšavě, aby společně jednali o dopadech války na Ukrajině a vlivu na migraci. Spolu s ukrajinskými starosty chtějí koordinovat nabízenou pomoc a ubytování uprchlíků. O schůzce dnes informovala radnice Paříže, která setkání iniciovala spolu s polskou Varšavou.

Video hořících ruských tanků v Nikolajevské oblasti sdílí na twitteru TV Nexta.

České ministerstvo vnitra zveřejnilo interaktivní mapu asistenčních center pro ukrajinské uprchlíky po celé republice.

Ruská agentura RIA Novosti hlásí, že z jednání ruské a ukrajinské delegace vzešla shoda na humanitárních koridorech pro ochod civilistů.

Prezident Zelenskyj se podle serveru RBK Ukrajina obrátil na Vladimira Putina a vyzval ho, aby zasedl k jednacímu stolu. Ale ne k tomu třicetimetrovému. „Jsem normální chlap. Sedni si se mnou, mluv, čeho se bojíš? Já nekoušu.“

Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech pro odchod lidí a možném dočasném příměří, řekl dnes ruský vyjednávač Medinskij.

„Mnoho Slováků ukazuje skutečný význam slova solidarita. Po stovkách spěchají k hranicím, aby pomohli uprchlíkům,“ oceňuje ve slovenštině twitterový profil předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Spojené státy se domnívají, že v Chersonu dál pokračují boje, a nechtějí proto zatím jihoukrajinské město prohlásit za dobyté Rusy, řekl dnes novinářům nejmenovaný činitel Pentagonu. Rusko již oznámilo, že Cherson ovládlo, obsazení tamní radnice oznámil ve středu večer i starosta města. Podle Pentagonu se ruská armáda chce přes Cherson posunout k útoku na Mikolajiv a následně směrem na černomořský přístav Oděsa.

„Chtějí se posunout na Mikolajiv, aby získali pozice severovýchodně od Oděsy. Chtějí totiž zaútočit na Oděsu nejen z moře, ale také ze země,“ řekl činitel.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo snímky, kterak jeho technika vstupuje do Kyjevské oblasti.

Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) dnes v rezoluci vyjádřil podporu a solidaritu novinářům v Rusku, kteří se snaží pracovat v souladu s profesionálními pravidly novinářské práce. Zároveň odsoudil postup ruských úřadů proti ruským médiím.

Výbor o rezoluci dnes informoval v tiskové zprávě. Rusko se podle výboru snaží vrátit média do stavu, v němž fungovala za sovětského režimu, tedy jako „propagandistické tlampače vládnoucí moci“.

Ruská média se ocitla pod zvýšeným tlakem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ruské úřady tento týden zablokovaly jak web kanálu Dožď, tak vysílání liberální rozhlasové stanice Echo Moskvy. Dnes pak dočasně pozastavil své fungování ruský nezávislý televizní kanál Dožď. Moskva dnes kromě toho kritizovala britskou stanici BBC.

„Muž, který v Minsku sám protestoval proti válce, dostal 30 dní vězení,“ informuje ukrajinská TV Nexta.

Slovensko daruje Ukrajině další vojenský materiál v hodnotě 32,2 milionu eur, země povolí přelety strojů členských zemí NATO, rozhodla vláda.

Ukrajina potřebuje podporu NATO. Pokud nemůže zařídit nad zemí bezletovou zónu, mělo by nám dát letadla, řekl ukrajinský prezident Zelenskyj.

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil ukrajinské síly, že používají vlastní civilní obyvatelstvo jako živé štíty, uvedla ruská agentura TASS.

„Speciální vojenská operace“ na Ukrajině se rozvíjí přesně v souladu s harmonogramem a podle plánu, prohlásil Putin.

Uvedl například, že ukrajinští „nacionalisté“ používají ukrajinské civilní obyvatelstvo jako živý štít, napsala agentura Reuters.

Ruské síly vystupňovaly snahu o obsazení jaderné elektrárny u města Enerhodar na jihovýchodě Ukrajiny, uvedly ukrajinské úřady. Snaží se prolomit barikádu, kterou před tamní elektrárnou postavili místní obyvatelé a síly teritoriální obrany, uvedl poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko.

Další poradce, Vadym Denysenko, řekl, že situace je alarmující, protože Rusové vstoupili do města Enerhodar, v němž žijí zaměstnanci elektrárny. Podle twitterového profilu komunikační služby SSCIP obranu prolomily dva tanky a dva obrněné transportéry.

Záporožská jaderná elektrárna je pokládána za největší jadernou elektrárnou v Evropě s celkovým instalovaným výkonem 6000 MW. 

„Gruzie je evropská země. Naše země v průběhu mnoha století patřila k oblasti evropské kultury a civilizace a i dnes přispívá cenným vkladem k její ochraně a rozvoji,“ prohlásil premiér Irakli Garibašvili a podepsal žádost o vstup do Evropské unie. 

S Gruzií EU rozvíjí vztahy na základě takzvané dohody o přidružení (neboli asociační dohody), díky níž se například snížila cla pro podniky vyvážející do této zakavkazské země.

Podle televize Nexta ruská bomba zasáhla tepelnou elektrárnu v Ochtyrce v Sumské oblasti, na severovýchodě Ukrajiny.

Moldavská prezidenta Maia Sanduová dnes podepsala oficiální žádost o členství své země v Evropské unii; dokument míří do Bruselu.

„Kyjevská protivzdušná obrana nad městem sestřelila ruskou raketu s plochou dráhou letu,“ informuje televize Nexta.

Žlutomodré šílenství v Moskvě. Nikoli demonstrace za Ukrajinu, nýbrž nával ve švédském nábytkářském gigantu IKEA brzy před přerušením operací v Rusku.

Při krizovém scénáři počítajícím s delší dobou kompletně přerušených dodávek plynu a ropy z Ruska by se česká ekonomika ve druhé polovině letošního roku propadla do recese. Celoroční růst HDP by mohl být v pásmu jedno až dvě procenta, uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek. Dodal ale, že tento krizový scénář považuje za málo pravděpodobný.

V příštím roce by podle něj hrubý domácí produkt (HDP) ČR místo odhadovaného růstu o 2,7 procenta mohl klesnout v řádu jednotek procent. Inflace by se kvůli vyšším cenám energií a také slabší české koruně pohybovala letos v průměru kolem 11 procent.

Při základním scénáři, který předpokládá nepřerušené dodávky energetických surovin z Ruska, KB očekávaný letošní růst české ekonomiky snížila o víc než procentní bod na 3,8 procenta. V dalším roce prognóza banky za předpokladu utaženějších měnových podmínek počítá se zpomalením růstu ekonomiky na 2,7 procenta. „Inflace by měla být vyšší, předpokládáme ji pro letošek na 9,3 procenta v průměru. Prakticky po celé první pololetí se bude držet nad deseti procenty, kam se zřejmě dostala již v únoru,“ upozornil Vejmělek.

Pražská burza poprvé v tomto týdnu posílila. Index PX dnes stoupl o 3,08 procenta na 1364,29 bodu. Posilovaly téměř všechny hlavní emise. Pražský akciový trh zasáhl minulý týden ve čtvrtek, kdy začal ruský vojenský útok na Ukrajinu, prudký propad. Znovu pak burza oslabovala tento týden od pondělí až do středy, kdy se index PX dostal na nejnižší úroveň od loňského září.

USA a jejich spojenci se snaží o ekonomickou a informační blokádu Ruska, protože nemají odvahu se mu otevřeně a čestně postavit vojenským a politickým způsobem, uvedl podle ruské tiskové agentury TASS šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin. Podle jeho názoru platí, že čím je „speciální vojenská“ operace Ruska na Ukrajině úspěšnější, tím víc roste hysterie USA a dalších členských zemí NATO.

„Západ se nesnaží jen Rusko obklíčit novou železnou oponou, bavíme se o pokusech zničit Ruskou federaci,“ cituje ho na Twitteru Gazeta.ru.

Rusko minulý týden zahájilo rozsáhlou vojenskou invazi na Ukrajinu, kterou nazývá „speciální vojenskou“ operací. Řada západních zemí na ruskou agresi reagovala přijetím nových protiruských sankcí, které na ekonomiku země tvrdě dopadly. V Rusku ukončilo aktivity také mnoho soukromých společností.

Bývalý ukrajinský světový rekordman ve skoku o tyči Sergej Bubka by měl ve své vlasti koordinovat a řídit humanitární pomoc Mezinárodního olympijského výboru. Dlouholetý předseda ukrajinského olympijského výboru zamíří na žádost předsedy MOV Thomase Bacha do Lausanne, aby se ujal rozdělování prostředků z Fondu solidarity.

„Musíme podle možností navýšit již poskytnutou pomoc, ale také zajistit, aby byla efektivně koordinována,“ uvedl v dopise MOV Bach. Podle něj je Bubka ideální osobou pro tuto práci. Bach uvedl, že MOV začne shromažďovat informace o tom, „kde se aktuálně členové ukrajinské olympijské komunity nacházejí, a o již probíhajících iniciativách a podpůrných programech.“

V Černihivu na severu země už bylo podle ukrajinského krizového štábu vyproštěno nejméně 22 těl ze sutin po ruských leteckých úderech. Záchranné práce pokračují, úřady však nesdělily, kde přesně se útok odehrál.

Státy Evropské unie se shodly na dočasném zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny, řekl po jednání s unijními protějšky český ministr vnitra Vít Rakušan. Ukrajincům prchajícím před válkou vyvolanou ruskou invazí státy EU nejméně na rok zajistí přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře.

Mimořádná pravidla, která mají usnadnit situaci Ukrajincům i azylovým úřadům členských zemí, Unie využije poprvé ve své historii.

"Vyslovujeme se pro rychlé zastavení ozbrojeného konfliktu a plně podporujeme jeho řešení prostřednictvím vyjednávání a diplomatických prostředků," prohlásil ruský ropný gigant Lukoil. Stal se tak prvním velkým ruským podnikem, který se postavil proti invazi.

Lukoil je druhým největším těžařem ropy v Rusku po státní společnosti Rosněfť. Většinovými vlastníky Lukoilu jsou šéf podniku Vagit Alekperov a jeho náměstek Leonid Fedun.

„Opustil jsem Rusko, jelikož se šíří zprávy, že by mohli zavést stanné právo a zavřít hranice,“ tweetuje Američan Alec Luhn, který v zemi působil přes deset let coby novinář. „Nacpaný let. Další cestující říkali, že se bojí uvíznutí v Rusku, zatčení či povolání do války, kterou nepodporují. Nevědí, zda se budou moci vrátit.“

„BBC je používána k podkopání vnitřní politické situace v Rusku,“ horlí mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na britskou veřejnoprávní televizi, jež nabízí i zpravodajství v ruštině. Ruské úřady médiím vyhrožují uzavřením, pokud nebudou dodržovat oficiální zpravodajskou linii a budou o ruských operacích informovat jako o „invazi“ nebo „válce“.  

Bombardováním trpí i Doněck – město pod kontrolou separatistů.

„Chreščatyk právě teď,“ ukazuje snímek protitankových „ježků“ na hlavní kyjevské třídě novinář Ponomarenko.

„Budeme s nimi bojovat na plážích,“ citoval slavnou řeč premiéra Winstona Churchilla, když se roku 1940 čekala nacistická invaze Velké Británie.

Ruský nezávislý televizní kanál Dožď pozastavuje své fungování, oznámila generální ředitelka Natalja Sindějevová. Dříve tento týden ruské úřady zablokovaly web stanice kvůli způsobu, jakým informovala o ruských vojenských aktivitách na Ukrajině. Dnes oznámila svou likvidaci také ruská liberální rozhlasová stanice Echo Moskvy, jejíž vysílání taktéž zastavily ruské úřady.

Šéfka televizního kanálu zdůvodnila rozhodnutí připravovaným zákonem o zavedení trestní odpovědnosti za šíření dezinformací o Ukrajině. Zákonem se má v pátek zabývat dolní komora ruského parlamentu. Obě stanice označovaly akce ruské armády za válku a invazi, což Kreml zakazuje.

Kanada odebere Rusku a Bělorusku doložku nejvyšších výhod, uvalí na jejich zboží 35procentní clo. Na Ukrajinu rovněž pošle další zbraně.

„Žádná svobodná společnost nemůže dlouhodobě přihlížet tomu, jak cizí služby působí na jejím území, působí způsobem, který má zanést paniku, lži mezi občany a do společnosti, a který má vést k rozvratu demokratických institucí,“ hájil dnes premiér Petr Fiala (ODS) ve Sněmovně zablokování Aeronetu a sedmi dalších webů označovaných za dezinformační. 

„Pokud žijeme v právním státě, je potřeba důkazů a soudní rozhodnutí,“ kritizovala poslankyně SPD Karla Maříková. Obrana proti dezinformacím je podle Fialy povinnost a poslankyni ujistil, že jí demokratická svoboda slova garantuje právo ruské weby beztrestně hájit.

„Stejně jako mnoho dalších Rusů chci mír. Nejsem žádný politik a normálních lidí, jako jsem já, se nikdo neptal, jestli chceme válku. Pro každého to byl obrovský šok a jen doufám, že to brzy skončí,“ napsal na instagramu ruský cyklista Alexandr Vlasov (25).

„Kosovský parlament žádá vládu, aby učinila všechny potřebné kroky, ve spolupráci se zahraničními partnery, a podala žádost o členství v NATO, EU, Radě Evropy a dalších mezinárodních organizacích,“ zní rezoluce, kterou schválili poslanci Kosova v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Pro bylo 94 ze 120 členů kosovského parlamentu. Někteří přinesli na jednání transparenty s ukrajinskou vlajkou a nápisy Jsme s Ukrajinou. Zákonodárci zastupující srbskou menšinu zasedání bojkotovali.

Kosovský premiér Albin Kurti už dříve uvedl, že prioritou jeho vlády je nejprve členství v Partnerství pro mír, což je program spolupráce NATO s nečlenskými zeměmi. V něm je například i Ukrajina a řada dalších postsovětských zemí, nebo také Finsko, Švédsko či Švýcarsko.

Ukrajinský ministr obrany Olexij Reznikov (bez vlasů) zjevně váhal, zda podat ruku členům ruské delegace.

„Žádost Ukrajiny o vstup do EU nevznikla teď, Ukrajina už podepsala některé dohody a nastoupila cestu přibližování právních norem standardům EU,“ uvedla Petra Kuchyňková z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně. Přesto neočekává rychlé přijetí: „Celý proces rozšiřování EU o nové země se postupně vyvíjel a je dlouhý. Zahrnuje 35 vyjednávacích kapitol a na schválení velkého množství bodů se musí jednomyslně shodnout všechny členské státy. Velkou roli bude hrát podoba dohody o zastavení bojů s Ruskem – aby mohla Ukrajina vstoupit do Unie, musí mít vyřešené vztahy se sousedy.“ 

Lékaři a záchranáři v obklíčeném a ostřelovaném Mariupolu mají plné ruce práce. „Nemohli jsme ani odklidit trosky z ulic,“ popsal starosta Vadym Bojčenko neustálé bombardování.

OSN je znepokojena zprávami o odmítání cizinců, kteří stejně jako Ukrajinci prchají před ruskými útoky. 

Existují podle něj ověřené a věrohodné zprávy o „diskriminaci, násilí a xenofobii“ vůči uprchlíkům jiné než ukrajinské národnosti. „Muži, ženy a děti z desítek zemí, mezi nimi zahraniční pracovníci a studenti, kteří žijí na Ukrajině, čelí akutním výzvám, když se pokoušejí opustit oblasti zasažené konfliktem, přejít hranice do sousedních zemí a vyhledat život zachraňující pomoc,“ řekl v Ženevě generální ředitel Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) António Vitorino. Vyzval státy sousedící s Ukrajinou k přijetí i těchto lidí.

Ukrajinský parlament schválil zákon umožňující zkonfiskovat majetek a peníze ruských firem na Ukrajině. Rozhodovat má bezpečnostní rada státu na návrh vlády. Vláda má také sestavit seznam objektů, podléhajících nucené konfiskaci. Poslanci také schválili výnos prezidenta Volodymyra Zelenského o všeobecné mobilizaci.

Zelenskyj pohrozil Rusku, že se Kyjev bude domáhat odškodnění a válečných reparací. „Opravíme každý dům, každou ulici, každé město. Říkám Rusku: naučte se výraz reparace a odškodnění. Nahradíte nám v plném rozsahu vše, co jste spáchali našemu státu, každému Ukrajinci,“ zdůraznil.

Ruská invaze na Ukrajinu by mohla snížit celosvětový HDP o 0,5 až jedno procento a zároveň zvýšit inflaci, kalkuluje globální investiční společnost Invesco. 

„Analyzujeme čtyři potenciální způsoby, jakými invaze na Ukrajinu může ovlivnit světovou ekonomiku a finanční trhy. Zaprvé snížení vývozu do Ruska, na Ukrajinu a do Běloruska, zadruhé snížení dovozu z Ruska, zejména energií, za třetí zvýšení cen energií a inflace a začtvrté potenciální dopad na fiskální a měnovou politiku,“ uvedl globální ředitel výzkumu alokace aktiv Invesca Paul Jackson.

Japonsko rozšíří sankce proti Rusku a zahrne do nich další čtyři ruské banky a dvě desítky jednotlivců. Přísnější sankce Tokio zavede i vůči Bělorusku, zmrazí například majetek ministra obrany Viktara Chrenina.

Nově budou na japonském sankčním seznamu ruské banky VTB, Otkritie, Novikombank a Sovkombank. Zmrazení majetku se bude týkat dalších 18 jednotlivců. Restrikce se začnou uplatňovat od 2. dubna.

„Hromy dělostřelectva hřmí nad Kyjevem celý den,“ tweetuje kyjevský novinář Ilja Ponomarenko. „Bitva intenzivně zuří.“

Ukrajinská delegace dorazila na jednání s ruskou, informuje server Ukrajinská pravda.

Rusko se proti vyloučení jeho sportovců z nadcházející zimní paralympiády v Pekingu odvolalo k arbitráži CAS, oznámil ministr sportu Oleg Matycin.

„Situace v terénu je nepopiratelně velmi nepříznivá. Zdá se zjevné, že Vladimir Putin trvá na svých pozicích, na vůli demilitarizovat Ukrajinu a na její kapitulaci, což je jednoznačně nepřijatelné,“ uvedl francouzský prezident Macron po telefonátu s Putinem. V jednání s Moskvou je podle francouzského prezidenta „potřeba důslednost v principech a v sankcích“, ale zároveň je potřeba usilovat o „mírový dialog“, což Macron pokládá za velmi obtížné.

Sledujte Epicentrum s bývalým šéfem národní izraelské zpravodajské agentury Mosad a zakladatelem společnosti C.I.Y Global, Danny Yatomem. Více zde: Exšéf Mosadu o tom, co se dá dál čekat od Putina, a jednání Ukrajinců s Rusy?

Evropská unie je schopna do jednoho roku snížit dovoz zemního plynu z Ruska o více než třetinu. Uvedla to Mezinárodní agentura pro energii.

Central Group zastavuje prodej bytů Rusům a Bělorusům, kteří neodmítnou ruskou invazi na Ukrajině. Uprchlíkům nabízí administrativní komplex.

Ruská invaze na Ukrajinu by mohla snížit celosvětový HDP o 0,5 až jedno procento a zároveň zvýšit inflaci, odhadla investiční společnost Invesco.

Český Krumlov založil transparentní účet, kam pošle 250.000 korun na pomoc Ukrajincům. Peníze tam může posílat kdokoli. Město nabídne Ukrajincům i několik bytů. Strakonice pošlou přes Český červený kříž 100.000 Kč, také chystají ubytování. Na benefičním koncertě v táborském divadle se ve středu vybralo 26.411 Kč, pořadatelé je poslali do sbírky Dětského fondu OSN (UNICEF). Vyplývá to z informací měst a divadla.

Tito odvážní lidé, ochotní bojovat za naše hodnoty, patří do naší evropské rodiny, řekla šéfka EK Ursula von der Leyenová k žádosti Ukrajiny o přijetí do EU.

Na jižní Moravu míří z Ukrajiny uprchlíci především ze západu a také z Kyjeva a střední části země. ČTK to dnes řekla mluvčí kraje Alena Knotková. Kraj má centrum pro cizince v brněnské ulici Mezírka. Na výstavišti začalo ve středu fungovat asistenční centrum pro uprchlíky prchající před válkou. Ukrajinu před týdnem napadlo Rusko.

Podle Knotkové v prvních dnech hledali na jižní Moravě pomoc uprchlíci spíš ze západní části Ukrajiny, kde se nachází například město Lvov. „Teď začíná přicházet vlna z Kyjeva a ze střední části Ukrajiny,“ uvedla Knotková.

EU je připravena zavést vůči Moskvě další sankce, pokud se situace na Ukrajině zhorší, stávající Rusko výrazně ovlivňují, řekla šéfka EK Ursula von der Leyenová.

Vlaky a autobusy už do ČR přicestovaly tisíce uprchlíků z Ukrajiny. Obsazenost spojů stoupla několikanásobně, pokračovat budou i speciální vlaky.

Iniciativa Železnice pomáhá dnes na vlakovém nádraží v Bohumíně na Karvinsku otevřela centrální sběrné místo pro pomoc Ukrajině zasažené válečným konfliktem. Chce díky němu efektivněji nakládat vlaky a třídit a expedovat pomoc podle aktuálních potřeb na Ukrajině. Iniciativa Železnice pomáhá to sdělila ČTK v tiskové zprávě.

Lidé mohou do centra vozit pomoc denně od 11:00 do 16:30. Mimo tento čas tam budou dobrovolníci třídit pomoc, nebo se věnovat nakládání či vlakům přijíždějícím z Ukrajiny.

Z českých firem podle průzkumu Hospodářské komory zatím odešlo asi 15 procent ukrajinských pracovníků. Část jich bude možné nahradit uprchlíky.

Gubernátor Černihivské oblasti Vjačeslav Čaus uvedl, že při ruském bombardování zemřelo 9 lidí, zraněno byly 4 osoby. Ruské jednotky zaútočily na rezidenční domy a školy. Kanál Nexta přinesl záběry z města Černihiv.