Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme, že jste sledovali naše zpravodajství o ruské agresi na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra. Prozatím přejeme dobrou noc. 

Většina pozorovatelů chápe primární cíl současné ruské ofenzivy dobytí celé Doněcké oblasti, která trvale zažila nejtěžší boje války proti Ukrajině.

Ukrajinská armáda provedla za posledních 24 hodin devět úderů proti ruským pozicím a také úder na ruský systém protivzdušné obrany Buk, uvedl generální štáb. Podle něj se tím podařilo zasáhnout hlavní raketový systém, který je u Bachmutu. 

Dnešní reportáž německé televize ARD se s informacemi listu NYT shoduje v tom, že za útokem na plynovod může být proukrajinská skupina. 

„Američtí představitelé odmítli zveřejnit povahu zpravodajské informace, způsob jejího získání nebo jakékoli podrobnosti o síle důkazů, které obsahuje. Uvedli, že o ní neexistují žádné pevné závěry,“ napsal NYT. Zdroje se podle něj rozcházejí v názoru na to, jakou váhu mají novým informacím přikládat.

Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře dnes odmítl spojitost útoku s Ukrajinou. „Ukrajina nemá s incidentem v Baltském moři nic společného a nemá žádné informace o 'proukrajinských sabotážních skupinách',“ napsal na na twitteru, kde označil možné zapojení Kyjeva za „zábavnou konspirační teorii“.

Výbušniny, které loni na podzim zničily tři ze čtyř potrubí plynovodu Nord Stream na dně Baltského moře, podle zjištění německé televize ARD a dalších německých médií dovezla na místa činu jachta pronajatá v Polsku. Reportáž ARD se s americkým deníkem The New York Times shoduje na tom, že za útokem na plynovod může být proukrajinská skupina.

Při této tajné operaci údajní pachatelé použili jachtu pronajatou od firmy se sídlem v Polsku. Tato společnost podle ARD zřejmě patří dvěma Ukrajincům.

V Kyjevě se dnes konalo smuteční procesí za padlého ukrajinského vojáka. 

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před zasedáním ministrů obrany Evropské unie ve Švédsku dnes uvedl, že Ukrajina naléhavě potřebuje zvýšení vojenské pomoci. Z ruské invaze na Ukrajinu se podle něj stal souboj logistik, informovala agentura DPA.

„Stala se z toho opotřebovávací válka a tím také boj logistik,“ řekl Stoltenberg po jednání s předsedou švédské vlády Ulfem Kristerssonem ve Stockholmu. Podle šéfa NATO je důležité, aby spojenci Ukrajiny navýšili zbrojní výrobu.

V této souvislosti Stoltenberg uvítal, že se pracuje na společném nákupu munice ze strany států EU. V NATO podle něj existují společné nákupy již řadu let.

Podle TV Nexta si začínají stěžovat mobilizovaní Rusové na to, že jsou posíláni do předních linií. „Masivně si stěžují, že jsou posíláni do bojových zón, místo na slibovaná služební místa. Armáda natáčí videa, ve kterých apeluje na ruské úřady a přímo na Putina,“ uvádí server. 

„Za odmítnutí plnit rozkazy velitelé DPR pohrozili, že uvězní armádu v suterénech a povedou s nimi osobní rozhovory, aby našli rebely,“ dodává. 

Vojenská transportní letadla přepraví ruské vojáky propuštěné Ukrajinci do Moskvy, kde je čeká léčení a rehabilitace v zařízeních ministerstva obrany. „Všichni osvobození dostávají nezbytnou lékařskou a psychologickou pomoc,“ ujistilo ministerstvo podle agentury TASS.

Deník Kommersant s odvoláním na představitele proruských separatistů z východu Ukrajiny napsal, že z 90 vojáků, které Ukrajinci propustili ze zajetí, 34 patří k milicím luhanských separatistů, které bojují po boku ruských sil. Propuštění těchto 34 zajatců podle TASS potvrdila luhanská ombudsmanka Viktorija Serďukovová.

Německá vláda uvedla, že bere na vědomí zprávu listu The New York Times (NYT), podle níž nové informace zpravodajských služeb naznačují, že za loňským útokem na plynovod Nord Stream byla proukrajinská skupina. Mluvčí spolkové vlády ale podle agentury Reuters podotkl, že německé vyšetřování tohoto incidentu ještě neskončilo.

Švédsko, Dánsko a Německo před několika dny informovaly Radu bezpečnosti OSN, že také jejich vyšetřování stále pokračuje a ještě nepřineslo výsledky. "Federální státní zastupitelství věc vyšetřuje od začátku října 2022. Je v tomto řízení nezávislé," uvedl mluvčí vlády.

Stovky truchlících zaplnily kyjevský kostel, kde se  dnes konal pohřeb ukrajinských dobrovolníků zabitých při sabotážní misi v Rusku. Mezi čtyřmi zabitými muži byl i jeden teenager. Jejich těla měla být předaná Ukrajině tento měsíc. 

Gruzínští poslanci přijali v prvním čtení kontroverzní zákon o zahraničních agentech. Kritici jej pokládají za posun k autoritářskému režimu.

Západní představitelé odhadují, že při snaze dobýt Bachmut bylo zabito či zraněno až 30 000 Rusů, píše The Guardian. Hodně prý umírali lidé najatí Wagnerovci - víc než členové samotné ruské armády. Ukrajinské ztráty by měly být "podstatně nižší". Jde ale jen o odhady. 

Nové zpravodajské informace, kterými disponují představitelé USA, naznačují, že za loňským útokem na plynovod Nord Stream stojí proukrajinská skupina. Nejsou však žádné důkazy, že by do operace byl zapojen či o ní věděl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jeho vojenští velitelé nebo že by skupina jednala na pokyn ukrajinských vládních činitelů. S odkazem na své zdroje to dnes napsal americký list The New York Times (NYT).

Tři z celkových čtyř potrubí na dně Baltského moře loni v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstalo neporušené.

V Gruzii se lidé opět shromáždili před parlamentem, aby protestovali proti zákonu o zahraničních agentech. Ten dnes projednávají zákonodárci. Podobný zákon využívá Rusko proti represím. 

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že dnes proběhla mezi ním a Ukrajinou výměna zajatců. Domů se vrátilo 90 Rusů a 130 ukrajinských obránců, potvrdil to za ukrajinskou stranu vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. 

Boje na východě Ukrajiny, zejména nyní v Bachmutu jsou velmi tvrdé, Rusové ve válce ztrácí každý den nejméně 800 vojáků a ztráty na ukrajinské straně jsou také veliké, tvrdí čtyřiapadesátiletý Čech, který bojuje už rok na Ukrajině. V rozhovoru s reportérem španělského deníku El País popsal boje v Bachmutu jako peklo, v němž vojáci bojují dům od domu o území, ale i o své životy všemi prostředky.

„Mnohdy přijdou Rusové až na naše pozice, a pak je to boj tělo na tělo. A když střelná zbraň nestačí, vezmeš, co máš po ruce: nůž, lopatku, botu, bráníš se čímkoliv, abys přežil,“ popsal boj v první linii Čech, který udal jen své křestní jméno Miloš a který před válkou na Ukrajině žil na španělských Kanárských ostrovech. On sám byl před měsícem v Bachmutu raněn. Život mu zachránila neprůstřelná vesta a taky náhoda. „Měl jsem zlomená dvě žebra, ale kdyby šla střela jen pár centimetrů vedle, byl bych mrtvý,“ popsal.

Miloš také vysvětlil svou teorii, proč jsou boje o Bachmut tak tvrdé. „Není to strategické místo, ale zabíjíme Rusy, jak jen můžeme, protože pak už nebudou moct útočit jinde,“ řekl. Podle něj by ani vítězstvím Ruska na Ukrajině neskončila expanze prezidenta Vladimira Putina. „Šel by dál do dalších zemí Evropy, jako je Polsko, soused mé země, České republiky,“ vyjádřil své obavy. Nechce, aby se to, co viděl na Ukrajině, stalo ve Varšavě nebo v Praze. Proto ani nepomýšlí na to, že by ukrajinské jednotky opustil. Ačkoliv jako cizinec to prý může udělat kdykoliv.

Polsko tento týden předá Ukrajině zbývajících deset tanků německé výroby Leopard 2, řekl dnes ministr obrany Mariusz Blaszczak. Varšava sousední zemi čelící ruské agresi slíbila dodat 14 těchto ozbrojených vozidel, čtyři z nich ukrajinská armáda získala už 24. února, kdy Kyjev navštívil polský premiér Mateusz Morawiecki.

Ukrajina už několik měsíců žádá partnery, aby jí poskytli své moderní tanky, které podle ní přinesou rozhodující posun v bojích proti ruským invazním jednotkám.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk dnes v Ženevě kritizoval porušování lidských práv v řadě zemí, konkrétně zmínil Rusko nebo Čínu, ale také například Mali, Sýrii, Jemen, Libyi, Haiti, Afghánistán či Írán.

Za „šokující“ označil destrukci Ukrajiny a počty civilních obětí ve válce rozpoutané v této zemi Ruskem. Informovala o tom agentura DPA, podle níž ale Türk zmínil například i podle něj alarmující chudobu v Británii či policejní násilí, zejména vůči černochům, ve Spojených státech.

Türk, který se úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ujal loni v říjnu, dnes vyjádřil mimo jiné znepokojení nad útlakem etnických menšin v Číně a připomněl zprávu své předchůdkyně Michelle Bacheletové o situaci v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. „V regionu Sin-ťiang můj úřad zdokumentoval vážné věci, zejména rozsáhlé svévolné zatýkání a odluky rodin,“ řekl Türk. Dodal, že znepokojující je také zatýkání obránců lidských práv v Hongkongu.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes cestuje na Ukrajinu, kde se setká s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na Guterresova mluvčího. Šéf OSN má v Kyjevě jednat především o možném prodloužení dohod týkajících se vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře.

Mluvčí Stéphane Dujarric v prohlášení uvedl, že Guterres dnes přicestoval do Polska, odkud vyrazí na cestu do ukrajinské metropole. Tam se ve středu setká se Zelenským, načež se vydá na zpáteční cestu. Pro Guterrese to bude třetí návštěva Ukrajiny od začátku války, kterou proti zemi už více než rok vede Rusko.

OSN dohlíží na dodržování systému dojednaného loni v létě Ruskem, Ukrajinou a Tureckem, který umožnil Ukrajincům obnovit vývoz zemědělských produktů z několika černomořských přístavů. Rusové po loňské invazi zahájili jejich blokádu, zatímco z okupovaných oblastí začali obilí sami vyvážet. Na základě dvojice dohod z července se podařilo exportovat asi 20 milionů tun obilí, což pomáhá zmírnit mezinárodní potravinovou krizi vyvolanou ruskou agresí, píše AFP.

Moskva nebude uznávat systém cenových stropů, který u vývozu ropy a ropných produktů z Ruska zavedly západní země. Rusko postupuje tak, aby tento systém nepoškozoval jeho zájmy. Prohlásil to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Washington krátce předtím uvedl, že systém cenových stropů funguje dobře a nutí Rusko prodávat ropu a ropné produkty s výraznými slevami.

„Neuznáváme a nebudeme uznávat žádný strop. Pracujeme na tom, aby tento systém nepoškozoval naše zájmy,“ řekl Peskov. Ruská ekonomika navzdory sankcím zavedeným po invazi na Ukrajinu vykazuje překvapivou odolnost, uvedla agentura Reuters.

Evropská unie spolu se skupinou ekonomicky vyspělých zemí G7 a s Austrálií od loňského 5. prosince zavedla maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem systému je omezit Moskvě příjmy k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ruských surovin.

Bezpečnost novinářů a svoboda médií je podle Rady Evropy (RE) a jejích partnerských organizací ohrožená. „Rok 2022 definovala válka, v částech Evropy to ale byla i válka proti novinařině,“ stojí v úvodu dnes publikované výroční zprávy. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo podle RE při práci zabito 13 novinářů a mediálních pracovníků, z toho 12 právě na Ukrajině, a dalších 21 zraněno.

Výzkumníci se kromě války soustředili například i na sledování a perzekuce novinářů a způsoby, jakými státy práci médií omezují legislativně.

„V posledních letech jsme byli svědky znepokojivého nárůstu útoků a výhrůžek vůči novinářům. Mnoho novinářů prokázalo odvahu a jiní za právo informovat zaplatili životem. Mnohé z těchto útoků zůstávají nepotrestány. Vyzývám členské státy, aby tento problém braly vážně a plně respektovaly a chránily práva novinářů, zajistily jejich bezpečnost, chránily jejich zdroje a předešly cenzuře i jiným formám zasahování do práce médií,“ uvedla generální tajemnice RE Marija Pejčinovičová Buričová.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes prohlásil, že obsazení Bachmutu je rozhodující pro proražení ukrajinské obrany a umožní ruským silám provádět další útočné operace hlouběji na Ukrajině.

„Osvobozování Arťomovsku pokračuje,“ uvedl podle agentury Reuters Šojgu v televizi s odkazem na starý sovětský název Bachmutu. Použil zároveň termín „osvobození“, kterým Moskva označuje okupaci ukrajinských území.

Ruský ministr obrany také uvedl, že Západ navyšuje pomoc Ukrajině v dodávkách zbraní, ale to podle něj nezmění vývoj na bojišti. „Podpora zemí NATO kyjevskému režimu nepovede k úspěchu ukrajinských jednotek na bojišti,“ prohlásil a tvrdil, že ruské síly způsobují ukrajinským jednotkám těžké ztráty.

Země Evropské unie se pomalu blíží dohodě na společném financování dělostřelecké munice pro Ukrajinu, jejíž zásoby se tenčí i ve skladech unijních armád. Členské země se shodují v tom, že musí dodávky kvůli ruské ofenzivě na východě Ukrajiny urychlit. Klíčovou nedořešenou otázkou však zůstává, z jakých fondů platit zvažované společné nákupy munice či zbraní a zda se do nich zapojí všechny země.

Ministři obrany budou dnes večer a ve středu na neformálním jednání ve Švédsku debatovat o návrhu, s nímž v únoru přišlo Estonsko, patřící k hlavním stoupencům navýšení vojenské pomoci Ukrajině. V rámci tohoto plánu by měla EU více integrovat svou obrannou politiku a začít společně nakupovat zbraně a munici, podobně jako to v době covidové pandemie učinila s vakcínami.

Členské státy by tím mohly doplnit své arzenály řídnoucí kvůli vleklé válce na Ukrajině a zároveň přimět zbrojovky k rychlejší výrobě munice potřebné pro ukrajinskou armádu.

Ukrajinská armáda identifikovala zastřeleného válečného zajatce, který se objevil na záběrech na sociálních sítích. Jde o Tymofije Šaduru ze 30. mechanizované brigády. Informovala o tom brigáda na facebooku.

Videozáznam, který se dostal na veřejnost v pondělí, zachycuje situaci, kdy poté, co neozbrojený ukrajinský voják zvolá "Sláva Ukrajině", do něj Rusové s vulgárními nadávkami začnou střílet. Odkud video pochází, není jasné, v pondělí jeho pravost oficiálně nepotvrdila ani armáda, ani rodina zavražděného muže, napsal list Kyiv Independent.

Videozáznam vyvolal celonárodní pobouření a popravu ukrajinského válečného zajatce odsoudilo mnoho ukrajinských politiků, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského.

Poradce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak připustil, že by se Ozbrojené síly Ukrajiny mohly stáhnout z Bachmutu, aby zaujaly "výhodnější pozici". K rozhodnutí ale zatím nedošlo, armáda o tom vede spory.

Ukrajinské diskotéky, pořádané v plzeňském klubu Aréna pod kontroverzním názvem Bandera party, změnily název. Původní název, odkazující na vůdce ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války Stepana Banderu, vzbudil před časem rozruch na sociálních sítích.

Věcí se začala zabývat policie a proti pořádání akce s takovým názvem se ohradil i plzeňský primátor Roman Zarzycký (ANO). Na facebookové stránce akce se nyní objevil příspěvek s omluvou a informací o změně názvu akce na Ukrainian Party (Ukrajinská party), podepsaný bez jmen organizátorkami akce.

„Omlouváme se všem, kterých se původní název dotkl. Neuvědomili jsme si, jak velké emoce osoba S. Bandery v části české společnosti vyvolává. My ho vnímáme jako bojovníka za samostatnou a demokratickou Ukrajinu proti stalinské sovětské diktatuře a vězně zatčeného nacistickým gestapem. Nemůžeme ale opomíjet i jeho stinnou stránku a otřesné činy některých jeho následovníků,“ uvádí se v prohlášení.

Běloruské bezpečnostní složky zadržely přes dvacet lidí v souvislosti s nedávným poškozením ruského vojenského letadla na běloruském letišti, oznámil autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko. Běloruská opozice dříve uvedla, že partyzáni na konci února na letišti Mačuliščy u Minsku poškodili vojenský letoun včasné výstrahy A-50. Běloruské a ruské úřady informace o diverzi dosud kategoricky odmítaly, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Nyní Lukašenko podle nezávislého serveru Naša Niva přiznal, že ruský průzkumný letoun A-50 utrpěl při útoku škody, které jsou ovšem podle něj zanedbatelné. „Letadlo naštěstí neutrpělo žádné významné škody, kromě - jak se říká škrábanců a jedné díry v trupu, která vojenskému letounu nebrání v plnění jeho povinnosti,“ pronesl běloruský vůdce a blízký spojenec Kremlu. Letoun podle něj poškodil dron.

Lukašenko prohlásil, že přestože letadlo bylo schopné provozu, požádal Moskvu, aby do země vyslala jiný stroj. „To se také stalo,“ uvedl Lukašenko. Ve skutečnosti žádný nový průzkumný letoun podobného typu pozorovatelé v Bělorusku dosud nezaznamenali, podotkla Naša Niva. Podle BBC poškozený letoun přepravili do ruského Taganrogu k opravě.

Energetická krize, kterou vyvolala válka na Ukrajině, donutila 11 procent českých domácností k výraznému omezení základních výdajů na zdravotní péči či jídlo. Dalších 46 procent muselo omezit některé volnočasové aktivity nebo opatrněji hospodařit s rodinným rozpočtem. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, který má ČTK k dispozici. Češi podle něj zatím zvládají krizi lépe, než ještě vloni očekávali, přes 44 procent lidí hospodaří bez omezení. Pomohly k tomu i úsporná opatření, jež provedla více než polovina domácností. Obavy z dalších negativních dopadů krize ovšem přetrvávají, úspory tak budou pokračovat.

„V polovině loňského roku, kdy byla situace v důsledku války na Ukrajině a začínající energetické krize velmi nejistá, panovaly poměrně vysoké obavy domácností ze zvládnutí situace. Dnes vidíme, že přijatá opatření nejen v podobě zastropování cen, ale i úsporných opatření na straně domácností, vedla ke stabilizaci situace,“ řekl k výsledkům analytik společnosti Ipsos Michal Straka.

Ze stáje u Roudnice nad Labem na Litoměřicku neznámý pachatel ukradl anglického plnokrevníka, jehož hodnota je bezmála 400 000 korun. Uvedla to policie, která při pátrání žádá o pomoc veřejnost. Kůň byl podle policejní mluvčí Pavly Kofrové ustájen v Krabčicích. Podle serveru Jezdci.cz patří ukradený kůň čečenskému vůdci Ramzanu Kadyrovovi. Více čtěte ZDE

Moskevský soud odsoudil studentského aktivistu Dmitrije Ivanova (23) k osmi a půl letům vězení. Odsoudili ho na základě obvinění z šíření nepravdivých informací, které prý diskreditovaly ruskou armádu. V praxi tak uplatnili zákon přijatý po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ivanov před zatčením provozoval kanál Protest na MGU (Moskevská státní univerzita), studoval informatiku.

Před vynesením rozsudku Ivanov v soudní síni prohlásil: „Mír Ukrajině, svobodu Rusku! Můj příklad by vás neměl děsit. Musíme udělat hodně věcí pro to, abychom žili v zemi, kterou si zasloužíme, a abychom tuto válku ukončili.“

„Musíte pochopit, že Rusko není Putin. Desítky milionů Rusů jsou proti této zločinné válce... Je to temný okamžik našich dějin, ale nejtemnější je vždycky před úsvitem,“ dodal Ivanov.

Podívejte se na nové snímky, jak dnes vypadá život ve východoukrajinském Luhansku. 

Senát pravděpodobně schválí bez úprav změny v pravidlech podpory ukrajinských uprchlíků před ruskou agresí. Horní parlamentní komoře to dnes doporučil její ústavně-právní výbor. Vládou navržená novela, která je nazývaná lex Ukrajina, má od července zpřísnit podmínky pro nárok na humanitární dávku. Nová pravidla získá vyplácení takzvaného solidárního příspěvku na ubytování Ukrajinců s dočasnou ochranou v domácnostech a bezplatné nouzové ubytování. Změny mají podle vlády zvýšit podíl Ukrajinců na hrazení životních nákladů a přispět k jejich začlenění do společnosti.

Už od dubna novela převede asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na ministerstvo vnitra a uzákoní evidenci všech pracovních dohod ukrajinských běženců.

Nárok na humanitární dávku a její výše se budou podle novely odvíjet prvních pět měsíců od udělení dočasné ochrany od životního minima. Po této době budou nárok a výše dávky navázány na existenční minimum s výjimkou lidí, kteří například kvůli věku, péči o malé dítě, invaliditě nebo studiu nemohou pracovat. Při posuzování nároku na dávku a její výši budou úřady vycházet z příjmů žadatele v Česku i v cizině a z jeho majetkových poměrů v ČR. Nadále bude ale možné i čestné prohlášení.

Ukrajinský generální štáb ve své dnešní ranní operační svodce také uvádí, že ruské invazní síly nadále zaměřují své hlavní úsilí na vedení útočných operací ve směrech Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivka a Šachtarske. „Ukrajinští vojáci za poslední den odrazili více než 140 nepřátelských útoků,“ uvedlo velení ukrajinské armády. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu není možné v podmínkách války bezprostředně ověřit.

Ukrajinským silám se podařilo stabilizovat své pozice v Bachmutu, uvedlo v dnešním hlášení britské ministerstvo obrany. Zpráva přišla poté, co se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dohodil se svými generály, že Bachmut nepustí. 

V ukrajinské metropoli Kyjev pokračuje život dál. Obyvatelé se dočkali i sněhové nadílky.

Podle ukrajinského generálního štábu se ruští okupanti v Luhansku zabarikádovali v místní zdravotní klinice. Udělali tak proto, aby se ochránili před možnými útoky. Štáb to napsal ve svém ranním hlášení.

Podle sociálních sítí se z vojenského letiště Belbek na Krymu ozývají exploze. Zprávu v tuto chvíli není možné ověřit.

⚡️ Social media reports explosions at the military airfield of Belbek, Crimea.

👉 Follow @Flash_news_ua

— FLASH (@Flash_news_ua) March 7, 2023

Z nepříznivého vývoje pro své bojovníky u Bachmutu má nejspíš obavy zakladatel ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Na videu publikovaném o víkendu například kritizoval ruské armádní velení kvůli nízkým přídělům munice a varoval, že pokud se jeho žoldnéři budou nuceni od Bachmutu stáhnout, celá ruská fronta se zhroutí. V pondělním vyjádření si pak podle ruské redakce stanice BBC Prigožin stěžoval, že jeho lidem byl zamítnut přístup do velitelství ruských sil. Neupřesnil, které velitelství měl na mysli. Náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova opět vyzval k tomu, aby jeho skupině „neprodleně poskytl munici“.

Dobytí ukrajinského města Bachmut není ve skutečnosti operačně a strategicky významné. Pro další ruský postup v Doněcké oblasti je nutné, nicméně nestačí, uvedl ve své nejnovější analýze bojů americký Institut pro studium války (ISW). Jak dodal, ruské síly utrpěly v bojích o toto město velmi těžké ztráty.

„Boj o Bachmut se stal nicméně strategicky důležitým kvůli současnému složení ruských sil rozmístěných v oblasti. Podle některých zpráv zde Ukrajina využívá elitní jednotky a vzácné vybavení v boji zejména s ruskými rekruty z věznic bojujících v řadách Wagnerovy skupiny,“ napsal institut, což podle něj pro Ukrajinu není výhodné. I když je pravda, že ruské ztráty jsou ve srovnání s těmi ukrajinskými mnohem vyšší, dodal ISW.

„Po předchozím ruském postupu na sever města ukrajinské síly o víkendu pravděpodobně stabilizovaly svůj obranný perimetr,“ uvedl dnes britský resort obrany, který se opírá o informace vojenské rozvědky.

Nepřipouštět si možnost prohry je slabost, ne síla, pronesl přední ruský režisér Karen Šachnazarov (70) v televizi Rossija 1. Patří k zastáncům Putina a dříve tvrdé kroky proti Ukrajině podporoval, ovšem už před časem varoval, že se „speciální vojenská operace“ může zvrhnout v humanitární katastrofu. Celý článek zde.

Rusko během bitvy o Bachmut ztratilo pětkrát více mužů než Ukrajina, informovala televize CNN s odkazem na nejmenovaného představitele NATO.

Ukrajinské tajné služby zničily síť kasin, které během ruské okupace Chersonu fungovaly pod ruským okupačním vedením. Část výdělku z těchto kasin pomáhala financovat vojenské snahy, píše kanál Nexta.

Čerstvé záběry z bojů u Bachmutu, které nepolevují.

Ruské úřady v Domodědovu u Moskvy zadržely muže v maskovací uniformě ozbrojeného předmětem podobným obrannému granátu F1, který údajně chtěl odpálit na místní vojenské správě. Informovaly o tom ruské státní agentury.

Podle informací ze sociálních sítí byl zadržen muž, kterého loni v říjnu zmobilizovali do ruské armády a poslali do války proti Ukrajině, ale z vojenské jednotky dezertoval. Muž přišel na vojenskou správu, kde vyhrožoval odpálením granátu a pak utekl, napsal list Kommersant na svém webu.

Až následně se zjistilo, že místo granátu měl dezertér jen atrapu. Ta se našla zavěšena na dveřích u vchodu do obytného domu na jihozápadě Moskvy.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

V této fázi války na Ukrajině je podle příštího českého prezidenta Petra Pavla téměř nemožné mluvit s ruským vedením. Musí nejprve projevit ochotu jednat a předložit alespoň rámec mírového návrhu, řekl v rozhovoru s francouzským listem Le Monde. Uvedl také, že je z dlouhodobého hlediska pro dodávky stíhaček Ukrajině, a vyjádřil přesvědčení, že Česko nemůže sehrávat roli mostu mezi Západem a Východem. Chce vážnou diskuzi o budoucnosti Visegrádu (V4).

„Jak můžete mluvit s někým, kdo vede agresivní válku, téměř každý den posílá rakety na civilní cíle a vyhrožuje světu jadernou apokalypsou?“ ptá se v rozhovoru Pavel, podle něhož musí nejprve Moskva změnit svůj postoj.