Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra.
Na instalaci v Petrohradě, která oslavovala dobytí ukrajinského Mariupolu ruskou armádou, se ani ne týden po jejím odhalení objevil nápis upozorňující na zabíjení civilistů ruskými silami. Ruské úřady podezírají, že jeho autorkou je 17letá školačka, kterou už zadržela policie a sepsala s ní záznam o „diskreditování ruské armády“, informovala stanice Rádio Svoboda na jednom ze svých webů.
Poškozenou instalaci podle zveřejněných videí nechalo město částečně rozebrat.
Svítící instalace v podobě dvou srdcí vyrostla před několika dny na známém petrohradském Palácovém náměstí. Na menším ze srdcí bylo napsáno „Mariupol“ a na větším „Petrohrad“. Šéf ruské okupační správy Mariupolu Kostjantyn Ivaščenko (Konstantin Ivaščenko) ji označil za dárek pro Mariupol od Petrohradu.
Na soše se ale po několika dnech od instalace objevil nápis „Rozbombardovali jste ho. Vrazi. Jidášové“. Město chtělo původně instalaci vyčistit, nakonec se ale rozhodlo poškozený povrch vyměnit.
Dobročinná organizace rozdávala ukrajinským uprchlíkům v Madridu a zejména jejich dětem dárky.
V krymské Kerči ozdobili hlavní vánoční stromek v barvách ukrajinské vlajky, stejné barvy použili pro výzdobu města.
Souhlas lidí v Evropské unii s opatřeními proti Rusku a na podporu Ukrajiny zůstává silný. V některých zemích ale ve srovnání s dubnem klesl, ukazují výsledky obsažené v prosincové zprávě Eurobarometru. Například v České republice mezi dubnem a listopadem poklesla podpora sankcím proti Rusku či dodávkám zbraní Ukrajině o 17 procentních bodů.
„Průzkum ukazuje, že opatření přijatá Evropskou unií jako odpověď na ruskou útočnou válkou proti Ukrajině mají i nadále silnou podporu mezi občany,“ uvedl Eurobarometr. Všem opatřením, na která se Eurobarometr ptal, však podpora klesla. Nejvíce to bylo patrné u finanční podpory Ukrajině, kde podíl lidí vyjadřujících úplný či částečný souhlas klesl o deset procentních bodů na 70 procent, či v případě sankcí proti Rusku, kterým klesla podpora o devět procentních bodu na 71 procent.
Podobný vývoj je patrný i v Česku. Například podpora sankcím proti Rusku klesla o 17 procentních bodů na 58 procent. O 17 procentních bodů na 43 procent klesl podíl souhlasných stanovisek s dodávkami zbraní Ukrajině; nesouhlasných stanovisek je naopak 52 procent.
O 21 procentních bodů na 51 procent klesl souhlas s poskytováním finanční pomoci Kyjevu. Zhruba 60 procent lidí v ČR a na Slovensku je pro přijetí válečných uprchlíků, což je nejmenší podíl v EU. S humanitární pomocí souhlasí na 80 procent Čechů, o 11 procentních bodů méně než v dubnu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes po schůzce s Putinem zdůraznil, že Bělorusko se bez Ruska nedokáže obejít. „Buďme upřímní. Jsme schopni sami bez Ruska ochránit svoji nezávislost a suverenitu? Nejsme,“ uvedl. Více informací si můžete přečíst zde.
Ruský vůdce se vydal na návštěvu do Běloruska poprvé od června 2019. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov popřel spekulace, že účelem dnešní Putinovy cesty je přesvědčit Bělorusko k přímé účasti v konfliktu na Ukrajině.
Novináři pozvaní na tiskovou konferenci se ale Lukašenka a Putina na válku na Ukrajině nedotazovali. Namísto toho se například zajímali, zda by Putin pogratuloval svému protějšku Emmanuelovi Macronovi, kdyby při nedělním finále mistrovství světa ve fotbale bývala zvítězila nikoli Argentina, ale Francie. Macron je s Putinem v telefonickém kontaktu a v minulosti byl kritizován za svůj poměrně vstřícný postoj k ruskému lídrovi.
Jednání v Minsku se účastnil také například ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten ke schůzce sdělil, že Putin a Lukašenko potvrdili kurz obou zemí směřující k posílení nezávislosti Ruska Běloruska i jejich svazového soustátí.
Takhle teď vypadá Mariupol.
Hospodářská komora ČR uvítala dnešní dohodu zemí EU o parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu, neboť řešení vysokých cen plynu na evropské úrovni dosud postrádala. Podmínky dohody však chce vyhodnotit až po bližším seznámením se s jejími parametry. Zástupci komory to uvedli ve večerním vyjádření pro ČTK.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se ministři zemí EU zodpovědní za energetiku průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU. Podle něho jde o průlomovou dohodu a prohru Německa.
Bělorusko uvedlo do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko, prohlásil dnes běloruský lídr Alexandr Lukašenko na společné tiskové konferenci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Minsku. Putin přítomné novináře ujistil, že Rusko nemá v plánu Bělorusko „pohltit“, a řekl, že s Lukašenkem během dnešního setkání probíral pokračující spolupráci na společných vojenských cvičeních a vývoji nové vojenské techniky.
Bělorusko od začátku války na Ukrajině propůjčuje Rusku své území k provádění raketových útoků na napadenou zemi. O tom, že Rusko hodlá Bělorusku dodat raketové komplexy Iskander, které mohou odpalovat balistické rakety krátkého doletu s potenciálně jadernou hlavicí, informoval Putin v červnu. Podle tvrzení mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata už ovšem Rusko těmito raketami na Ukrajinu z běloruského území útočilo.
Ruskému vpádu na Ukrajinu předcházelo loni v zimě rozsáhlé společné cvičení ruské a běloruské armády v Bělorusku. Podle dnešního Putinova vystoupení na konferenci v Minsku hodlají obě země v praxi společných manévrů pokračovat.
„Dohodli jsme se, že budeme pokračovat v praxi pravidelných společných cvičení i dalších aktivit týkajících se operativní bojové přípravy,“ sdělil ruský prezident. Podle Putina se nabízí také možnost, že se Rusko bude podílet na přípravě posádek běloruských armádních letounů, uzpůsobených k použití munice se speciální jadernou bojovou hlavicí.
Rusko nemá v plánu pohltit Bělorusko, prohlásil podle agentury TASS ruský prezident Putin na společné konferenci s Alexandrem Lukašenkem v Minsku.
Na Sofijském náměstí v centru Kyjeva se dnes rozsvítil vánoční strom v barvách ukrajinské vlajky. Starosta města Vitalij Kličko to oznámil na komunikační síti telegram a zveřejnil fotografii 12metrového stromu, který nazývá „stromem nezlomnosti“.
Vedení města váhalo, zda strom rozsvěcet v době válečného konfliktu, kterému Ukrajina čelí od února. Kyjev je navíc častým terčem ostřelování a v části města stále ještě nejde proud. Děti i dospělí si ale podle Klička zaslouží radost ze svátků a oslav Nového roku navzdory ruské agresi.
„Jsem přesvědčen, že touha po míru a vítězství, o kterých sní Ukrajinci dnes, na svatého Mikuláše Divotvorce, se určitě splní,“ napsal Kličko.
Oslavy jsou podle starosty skromnější než v předchozích letech. Letos má strom 12 metrů, loni měřil 31 metrů. Druhé největší ukrajinské město Charkov letos z bezpečnostních důvodů svůj vánoční strom postavilo ve vestibulu metra.
Tady jsou další snímky ze setkání Vladimira Putina s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Putin dnes přijel do Minsku.
Dnešní rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny plynu podle polského premiéra Mateusze Morawieckého ukončí manipulace trhu ze strany Ruska a ruské plynárenské společnosti Gazprom. Morawiecki to uvedl na facebooku. Německý ministr hospodářství Robert Habeck zase podle agentury DPA poznamenal, že Berlín pro omezení cen mohl hlasovat díky bezpečnostním opatřením, které návrh obsahoval.
„Na posledních schůzkách v Bruselu se naší většinové koalici podařilo prolomit odpor - zejména ze strany Německa,“ uvedl Morawiecki. „To znamená konec manipulací trhu Ruskem a jeho firmou Gazprom,“ podotkl také.
V příspěvku narážel mimo jiné na to, že právě Německo se proti dohodě dlouho stavělo. Berlín se totiž obával o bezpečnost dodávek v případě zavedení cenového stropu. Světoví dodavatelé by pak podle něj mohly prodávat svůj plyn jinde, například na asijských trzích, kde by za něj dostaly více peněz.
Dnešní rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny plynu v případě jejich výrazného růstu je podle Moskvy nepřijatelné. Je to útok na tržní ceny, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Informuje o tom agentura Reuters.
Sedmadvacítka dohodou, kterou mají členské země začít uplatňovat 15. února, reaguje na prudký nárůst cen plynu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.
Moskva už dopředu varovala, že pokud EU zavede cenový strop, zaplatí za to obyvatelé států podporujících toto opatření. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce pohrozil zastavením dodávek energií a varoval, že Západ bude v zimě mrznout. Země EU ale tvrdí, že jsou na letošní zimu připravené.
Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě. Pokud by dodávky surovin zastavilo, pravděpodobně by to otřáslo světovým trhem s energetickými surovinami, napsala už dříve Reuters. To by znamenalo, že by se světová ekonomika musela vypořádat s ještě vyššími cenami ropy a plynu než dosud.
Hrozba ruské invaze do Moldavska je reálná, mohla by začít už po Novém roce nebo na jaře, řekl v rozhovoru se stanicí TVR šéf moldavské Zpravodajské a bezpečnostní služby (SIS) Alexandru Musteatsa. Rozhodnutí o případné invazi závisí podle něj na vývoji války na Ukrajině.
„Otázkou není, zda Ruská federace provede novou ofenzívu na území Moldavské republiky, ale kdy se tak stane: buď začátkem roku, v lednu, únoru, nebo později, v březnu nebo dubnu,“ uvedl Musteatsa.
Moldavsko má s Ruskem napjaté vztahy kvůli situaci v separatistickém regionu Podněstří, kde má ruská armáda své jednotky. Podněstří se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem. Od mírové dohody z roku 1992, která ukončila boje mezi separatisty podporovanými Moskvou a moldavskými vládními vojsky, tam Rusko udržuje vojenský kontingent zhruba 1500 vojáků. Moskva odmítá žádosti Kišiněva, aby tyto jednotky stáhla.
Takhle vypadají Vánoce v Moskvě, kde vztyčili svítící písměno Z jako symbol války na Ukrajině.
Slovensko dnes dostalo první z 15 tanků Leopard 2A4, které mu Německo slíbilo jako kompenzaci za dodávku 30 bojových vozidel pěchoty Ukrajině. Slovenskému ministrovi obrany Jaroslavu Naďovi tank předala při slavnostní ceremonii německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Dalších 14 německých tanků dostane Slovensko příští rok, napsala agentura DPA.
Slovenský ministr Naď již dříve uvedl, že německé tanky představují výrazné posílení obranyschopnosti země a budou rozmístěny ve východních regionech. V příštím roce by Bratislava měla dostávat z Německa jeden až dva kusy tanků měsíčně.
„Podporujeme Slovensko jako partnera, který na východním křídle aliance čelí hrozbám, a zároveň zvyšujeme obranyschopnost NATO v tomto regionu,“ řekla podle deníku Pravda německá ministryně Lambrechtová.
Německo a Slovensko také spustily minulý týden na východě Slovenska opravnu pro ukrajinskou techniku.
Vyznamenaní ruští veteráni z bojů na Ukrajině budou podle dekretu prezidenta Vladimira Putina dostávat pozemky v okolí Moskvy či na anektovaném ukrajinském poloostrově Krym. V příslušném výnosu to hlava státu nařídila místním úřadům, uvedl dnes list Kommerant.
Britský premiér Rishi Sunak dnes varoval před unáhleným vyjednáváním o příměří na Ukrajině. Moskva by mohla klid zbraní využít k přeskupení a posílení svých jednotek, uvedl v lotyšské Rize na setkání vedoucích představitelů zejména severských a pobaltských zemí. Informovala o tom agentura DPA.
„Musíme si být vědomi, že jakákoliv jednostranná výzva Ruska k příměří je v současném kontextu zcela nesmyslná. Myslím, že by to bylo špatné rozhodnutí. Rusko by ho využilo k přeskupení a posílení svých jednotek,“ řekl Sunak na dnešním setkání s lídry vojenského uskupení Společné expediční síly (JEF), které kromě Británie sdružuje také Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litvu, Nizozemsko, Norsko a Švédsko.
Česká republika zaplatí ruskému podnikateli Sergeji Kudaškinovi 12.000 eur (zhruba 290.700 Kč) kvůli tomu, že strávil dva roky a čtyři měsíce ve vazbě na základě žádosti o jeho vydání do Ruska. Kudaškin si na to stěžoval u Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku a strany sporu se nakonec dohodly na mimosoudním vyrovnání. Na rozhodnutí, které soud zveřejnil 15. prosince, dnes server Česká justice.
Česká armáda ve středu převezme v kasárnách v Přáslavicích v Olomouckém kraji první z tanků darovaných Německem. Oznámilo to dnes ministerstvo obrany. Německo se rozhodlo darovat České republice za její pomoc Ukrajině 14 starších tanků Leopard 2A4 a jedno vyprošťovací vozidlo. Všechny stroje by do Česka měly dorazit příští rok.
Provozovatel ukrajinských jaderných elektráren obvinil Rusko, že porušilo jadernou bezpečnost, když vyslalo bezpilotní letoun určený k ničení pozemních cílů nad Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu v Mykolajivské oblasti. Vyzval mezinárodní společenství k ochraně atomových provozů před nebezpečími, jaké s sebou nese válka. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Podle Enerhoatomu byl dron íránské výroby Šáhed detekován nad jadernou elektrárnou dnes v 00:46 místního času. „Jde o naprosto nepřijatelné porušení jaderné a radiační bezpečnosti,“ uvedla společnost na telegramu. Jihoukrajinská jaderná elektrárna se nachází poblíž města Južnoukrajinsk, přibližně 350 kilometrů jižně od Kyjeva.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijel do Minsku, kde má na programu jednání se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem, uvedla agentura TASS. Na návštěvě Běloruska je hlava ruského státu po třech letech. Kyjev vyjadřuje obavy, že Putin využije rozhovorů k nátlaku na Bělorusko, aby se zapojilo do války na Ukrajině, což Kreml popírá.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zahájil dnes v Brně očkovací kampaň pro uprchlíky z Ukrajiny a také ukrajinskou komunitu žijící v České republice. Očkování se týká covidu, ale také nemocí jako například dětská obrna nebo spalničky. U matek s dětmi z Ukrajiny se ukazuje, že se zatím příliš očkovat nechtějí. Uvedl to Jindřich Vobořil, ředitel společnosti Podané ruce, která má v Brně v bývalé restauraci Bohéma očkovací centrum fungující také jako zdravotní pomoc pro ukrajinské uprchlíky.
Do běloruské metropole dnes přicestovali také ruský ministr obrany Sergej Šojgu a šéf diplomacie Sergej Lavrov, který podle agentury TASS již absolvoval jednání se svým běloruským protějškem Sjarhejem Alejnikem.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že poblíž města Belgorod nedaleko hranic s Ukrajinou sestřelilo čtyři protiradarové střely HARM americké výroby. Uvedla to agentura TASS s odvoláním na mluvčího ministerstva Igora Konašenkova. Úřady v Belgorodu hlásí výpadky dodávek elektřiny.
Minsk podle agentury TASS jen několik hodin před očekávaným příjezdem ruského prezidenta oznámil, že skončila neohlášená prověrka bojové připravenosti běloruských vojsk. To podle dřívějších vyjádření běloruských představitelů zahrnovalo rozsáhlé přesuny armádní techniky i vojáků a dočasné omezení pohybu občanů na některých silnicích. Do stavu zvýšené bojové pohotovosti byla uvedena také jednotka umístěná na hranicích s Ukrajinou.
Provozovatel přenosové soustavy uvedl, že situace je „těžká“ a že nejvíce zasažená je Dněpropetrovská oblast a regiony na východě a v centrální části země. Výpadky v dodávkách elektřiny postihly kromě Kyjeva a Kyjevské oblasti také Charkovskou, Sumskou, Poltavskou nebo Záporožskou oblast.
Rusko a Čína ve středu zahájí společné cvičení námořnictva, které potrvá do 27. prosince. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to dnes uvedla agentura Reuters. Při manévrech, které se konají od roku 2012, budou vojáci nacvičovat kromě jiného také odpalování raket a dělostřeleckou palbu.
„Hlavním účelem cvičení je posílit námořní spolupráci Ruska a Číny a udržet mír a stabilitu v regionu Asie a Tichomoří,“ uvedlo ruské ministerstvo. Moskva na cvičení vyslala čtyři plavidla, včetně raketového křižníku Varjag, za Čínu se ho zúčastní šest lodí. Podpoří je letadla a vrtulníky. Ruská plavidla se dnes vydala na cestu z přístavu ve Vladivostoku.
Ruští vojáci rozmístění v Bělorusku budou mít podle ruského ministerstva obrany taktické cvičení na úrovni praporu. Dnes do země, která je spojencem Moskvy ve válce na Ukrajině, přijíždí poprvé po třech letech na pracovní návštěvu ruský prezident Vladimir Putin. Se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem chce jednat o bezpečnostní situaci v regionu i ve světě.
Ruské ministerstvo obrany informovalo, že cílem vojenského cvičení je vyhodnotit bojeschopnost a bojovou připravenost jednotek. Podle agentury Reuters není jasné, kdy a kde se manévry uskuteční. Tyto jednotky jsou součástí společného vojenského uskupení, které Minsk a Moskva před časem vytvořily. Podle dřívějších údajů Rusko do sousední země poslalo až 9000 vojáků a stovky kusů bojové techniky.
Lukašenkův režim na začátku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu poskytl běloruské území ruským vojákům, kteří útočili na Kyjev. V současnosti Rusům poskytuje prostor pro vzdušné útoky na Ukrajinu a ruskou invazi podporuje také materiálně.
Rakouské zpravodajské služby podezřívají 39letého řeckého občana ruského původu, že léta v Rakousku působil jako agent ruské vojenské rozvědky GRU. Dnes o tom informovalo rakouské ministerstvo vnitra, píše agentura APA. Je na svobodě. Jde údajně o syna někdejšího ruského diplomata, který pracoval v Rakousku a Německu.
Ukrajinská města jsou již od února prakticky každodenně vystavena ruským útokům. Po necelém roce válčení se řada domovů tamních obyvatel proměnila v ruiny, mnozí z nich však svá obydlí nemohou kvůli zdravotnímu stavu či stáří opustit.
Kličko na komunikační síti Telegram napsal, že opravárenské čety „pracují na tom, aby rychle stabilizovaly situaci s dodávkami elektrické energie a tepla“. V Kyjevě je asi sedm stupňů pod nulou. Podle agentury Reuters byly dnes brzy ráno v Kyjevě slyšet hlasité výbuchy a jeden ze svědků vypověděl, že v Ševčenkově čtvrti v centru města je požár. Zasažena byla při útoku i další čtvrť na západě města, která je důležitým dopravním uzlem. Nachází se v ní vlakové nádraží a jedno ze dvou kyjevských letišť.
Ruské jednotky, které byly v říjnu přesunuty do Běloruska, aby se staly součástí regionální formace, budou provádět taktická cvičení, informovala ruská tisková agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany.
Běloruské ministerstvo obrany v říjnu uvedlo, že se do země přesouvá 9 000 ruských vojáků jako součást „regionálního uskupení sil na ochranu jeho hranic“.
Obrazem: Na Kyjev v ranních hodinách Rusové udeřili vysokým počtem dronů íránské výroby.
Rusko 19. prosince zaútočilo na Dnipropetrovskou oblast bezpilotními letouny íránské výroby, těžkým dělostřelectvem a raketomety Grad. Poškodilo několik domů a elektrické vedení, uvedl tamní guvernér.
Ruský prezident Vladimir Putin se v pondělí chystá odletět na jednání do Běloruska. Panují obavy, že se bude snažit běloruské představitele převědčit k větší účasti na agresi proti Ukrajině.
Putinova návštěva za účelem jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem bude jeho první návštěvou Minsku od roku 2019.
„Během těchto rozhovorů budou rozebrány otázky další agrese proti Ukrajině a širšího zapojení běloruských ozbrojených sil do vojenské operace, zejména pozemní cestou,“ uvedl velitel ukrajinských sil Serhij Najev.
Rusko v noci na 19. prosince zaútočilo na Ukrajinu desítkami dronů íránské výroby.
Podle ukrajinského letectva bylo sestřeleno 30 bezpilotních letounů. Drony byly nejspíše vypuštěny z východního pobřeží Azovského moře, uvedlo letectvo.
Spojené království oznámí nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu. Britský premiér Rishi Sunak dnes zároveň v lotyšské Rize se svými pobaltskými a severskými protějšky bude diskutovat o další podpoře Ukrajiny.
Podle prohlášení vydaného premiérovým úřadem a citovaného agenturou Agence France-Presse oznámí Británie záměr v příštím roce dodat stovky tisíc kusů dělostřelecké munice v hodnotě 250 milionů liber. Zmíněná podpora zajistí stálý přísun dělostřelecké munice na Ukrajinu po celý rok 2023.
Ukrajinská armáda zaznamenala nárůst počtu ruského vojenského personálu v blízkosti Ruskem okupovaného Melitopolu v Záporožské oblasti, uvedl generální štáb ukrajinských ozbrojených sil.
Podle britského ministerstva obrany hraje ruská vojenská skupina Wagnerovců nadále významnou roli v bojích na východě Doněcké oblasti.
V posledních měsících skupina vyvinula útočnou taktiku, jejímž základem je využití velkého počtu špatně vycvičených vězňů, které v minulosti naverbovala, uvádí ministerstvo ve své nejnovější zpravodajské zprávě.
Rozsáhlejší protivzdušná obrana může Rusko připravit o jeho hlavní nástroj agrese.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval státy podporující Ukrajinu, aby zemi poskytli další systémy protivzdušné obrany a zbavili tak Rusko jeho hlavního nástroje teroru – raketových úderů.
Dobré ráno!
Kyjev hlásí útok drony, protivzdušná obrana devět bezpilotních letounů Šáhed íránské výroby sestřelila. Podle agentury Reuters o tom informovalo vojenské velitelství v ukrajinské metropoli. Poplach v celé Kyjevské oblasti dál trvá.
Gubernátor Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba na Telegramu napsal, že drony typu Šáhed-136 vyslané Ruskem útočily rovněž na město Bila Cerkva, podle něj jich explodovalo šest. Dva lidé jsou zraněni, zasažena byla infrastruktura. Podle Reuters byly dnes brzy ráno v Kyjevě slyšet hlasité výbuchy.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.