Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k Ukrajině odmlčí. Pokračuje zase ráno, teď přejeme dobrou noc.

Německo není dost velké na to, aby zaplnilo mezeru po Spojených státech v dodávkách zbraní na Ukrajinu, pokud Washington další podporu nedokáže zajistit. Německý kancléř Olaf Scholz to dnes řekl před odletem do USA, kde bude mimo jiné i s prezidentem Joem Bidenem hovořit o další pomoci Ukrajině, která se už skoro dva roky brání ozbrojené ruské agresi.

Bílý dům chce na vojenskou i ekonomickou podporu Ukrajiny vyčlenit 60 miliard dolarů (téměř 1,5 bilionu korun), ale dohoda o příslušném výdajovém balíku, který zahrnuje například i opatření proti imigraci, naráží na odpor některých republikánských zákonodárců.

„To je, domnívám se, skutečné nebezpečí, kterému nyní čelíme,“ řekl Scholz k hrozícímu ochabnutí americké pomoci.

Americkým Senátem dnes neprošel dvěma hlavními stranami vyjednaný návrh, který spojoval zpřísnění imigrační politiky s penězi na podporu Ukrajiny i Izraele.

Lotyšsko obnovilo povinnou službu v armádě, aby odstrašilo Rusko od invaze do Evropy, vysvětloval v britském tisku lotyšský ministr zahraničí Krišjánis Kariňš. V malé pobaltské zemi, která je členem Severoatlantické aliance, se vyžaduje, aby všichni muži s lotyšským občanstvím ve věku od 18 do 27 let absolvovali roční službu ve vojsku. Nová pravidla schválená v loňském roce začala platit od začátku tohoto roku.

Povinnou vojnu v Lotyšsku zrušili v předchozí dekádě po vstupu do NATO, ale v loňském roce rozhodli o jejím opětovném zavedení. „Znovu jsme zavedli odvody. Využíváme to ke zvětšení početního stavu armády a záloh,“ řekl ministr listu The Telegraph. „Musíme být natolik připraveni, aby ruští generálové a politické elity jasně viděli, že nemohou vpadnout do Evropy,“ zdůraznil.

„Už je to skoro dva roky, co narušují běžnou výuku na Ukrajině zvuky sirén a někdy také výbuchy. Abychom podpořili tamní studenty a žáky, zahájili jsme čtyřměsíční doučovací program v našich Digitálních vzdělávacích centrech,“ hlásí nevládní organizace Člověk v tísni.

Česká republika by měla od letoška do roku 2027 každoročně přispět zhruba miliardu korun do Evropského mírového nástroje (EPF), z nějž se posléze jednotlivým státům Evropské unie částečně proplácí jejich vojenská pomoc Ukrajině. Návrh ministerstva zahraničí dnes schválila vláda. Nově peníze půjdou z rozpočtu ministerstva obrany, a nikoli diplomacie, letos by se tak mělo z rozpočtu resortu zahraničí přesunout 1,16 miliardy korun pro tyto účely. 

Původně byl nástroj zřízen pro období let 2021 až 2027 s celkovým finančním stropem ve výši 5,69 miliardy eur (142 miliard korun). Česko mělo přispět 1,48 procenta, tedy přes dvě miliardy Kč. Po ruské invazi na Ukrajinu se ale strop několikrát zvýšil, postupně až na 12 miliard eur (300 miliard korun).

Od loňského února do konce roku Česká republika poskytla Ukrajině napadené Ruskem materiál ze státních hmotných rezerv za více než deset milionů korun. Kabinet dnes souhlasil, aby Česko letos poslalo humanitární pomoc Ukrajině ze státních hmotných rezerv ve výši do 100 milionů korun. 

Ze zásob Správy státních hmotných rezerv (SSHR) byly Ukrajině bezplatně poskytnuty elektrocentrály včetně kabelových svazků v ceně 2,6 milionu korun bez DPH, dále protipovodňové zábrany, plovoucí čerpadla a protipovodňové pytle za 4,8 milionu korun bez DPH a zásoby pro humanitární pomoc, jako oblečení, spací pytle či soupravy nouzového přežití, v ceně 3,5 milionu Kč. Celkem se jednalo o materiál za 10,9 milionu korun bez DPH.

Za poskytnutou humanitární pomoc SSHR uhradilo ze svého rozpočtu ministerstvo zahraničí 8,6 milionu korun.

Ruský soud v okupovaném Doněcku na východě Ukrajiny dnes k dlouhým trestům odnětí svobody odsoudil 33 zajatých ukrajinských vojáků najednou. Tresty od 27 do 29 let si mají odpykat ve vězeňském táboře s přísným režimem, uvedl server BBC News. Připomněl, že podle ženevské úmluvy, kterou Rusko podepsalo, má každý válečný zajatec nárok na spravedlivý soud, ale podle ochránců lidských práv ruské úřady při zacházení s ukrajinskými zajatci toto právo mnohokrát porušily.

Podle obžaloby se odsouzení ukrajinští vojáci dopouštěli krutého zacházení s civilisty, používali zakázané metody válčení, popřípadě se dopouštěli vražd z nenávisti a pokusů o vraždu za přitěžujících okolností, anebo alespoň úmyslně poškozovali cizí majetek a vytvářeli obecné ohrožení.

Ruská kriminální ústředna, která o soudním procesu v Doněcku informovala, neuvedla jména všech odsouzených zajatců. Z těch jmenovaných pět sloužilo v 36. brigádě námořní pěchoty, která v ruském obklíčení bránila přístavní město Mariupol u Azovského moře. To se Rusům podařilo dobýt až po mnoha týdnech obléhání, které začalo prakticky hned po vpádu ruských vojsk do sousední země.

Protest polských zemědělců by mohl v pátek zkomplikovat dopravu v Náchodě. Poláci ve městě Kudowa-Zdrój, které leží hned za hraničním přechodem v Náchodě, hodlají traktory zpomalit dopravu. Úplně zablokovat provoz by ale neměli, řekla dnes ČTK mluvčí náchodské radnice Nina Adlof. Přes přechod v Náchodě vede silná tranzitní kamionová doprava.

Ve městě Kudowa-Zdrój by mělo v pátek deset až 15 traktorů opakovaně jezdit mezi čerpacími stanicemi BP a Circle K. Úsek je dlouhý asi 1,7 kilometru. Další protest polských zemědělců bude v Klodzku, která je od náchodského hraničního přechodu asi 40 kilometrů. „V Klodzku bude mít protest charakter odstavení 65 traktorů u krajnice. Stroje budou částečně zasahovat do jízdního pruhu a bude nutné v místě zpomalit,“ uvedla mluvčí.

Polští zemědělci z odborového svazu Solidarita na pátek plánují generální stávku spojenou s blokádou hraničních přechodů mezi Polskem a Ukrajinou. Připojují se tak k podobným protestům po celé Evropě. Svaz Solidarita také uvedl, že kromě blokády hraničních přechodů mezi Polskem a Ukrajinou plánuje v období od 9. února do 10. března také jednorázové blokády silnic po celém Polsku.

„Kyjev dnes zasáhla nová raketa 3M22 Cirkon (Zirkon). Jedná se o hypersonickou střelu s plochou dráhou letu, která je zatím ve fázi vývoje a testování v Rusku. Je určena k zasahování nepřátelských lodí vybavených systémy protivzdušné obrany. Cirkon je odpalován z vertikálních odpalovacích zařízení 3S-14 na válečných lodích, ponorkách a z mobilních pobřežních odpalovacích zařízení,“ tweetuje kanál Nexta. Rusko ještě tuto novou zbraň, která má svou rychlostí (až osmkrát rychlost zvuku) uniknout protivzdušné obraně, oficiálně nepředvedlo. 

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení s Českou republikou, která podle ní při nákupu vojenských vrtulníků Venom a Viper za 17 miliard Kč porušila směrnici o veřejných zakázkách v oblasti obrany. Praha má nyní dva měsíce na odpověď a vyřešení nedostatků, na které Komise poukázala. Podle českého ministerstva obrany se unijní exekutiva případem zabývá již od roku 2020 a zatím jej neukončila.

Porušení podle informací ČTK souvisí s nákupem amerických vojenských vrtulníků Venom a Viper za asi 17 miliard korun. O nákupu amerických vrtulníků rozhodla předchozí vláda a tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar. Ten je přesvědčen, že při nákupu vrtulníků bylo vše správně. Při rozhodnutí Česko zohledňovalo své bezpečnostní zájmy, nákup ČR vymanil ze závislosti na Rusku, řekl ČTK a České televizi. Americké vrtulníky, které mají ve výzbroji postupně nahradit ruské Mi-24V/35, podle něj vybrali sami vojáci české armády.

Je nezbytné, aby se Kongres USA v blízké budoucnosti dohodl na pokračující podpoře Ukrajiny, apeluje generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Nejde o charitu, zdůraznil.

Ruská protivzdušná obrana dnes odpoledne sestřelila nad Belgorodskou oblastí dva drony a sedm raket vypálených z raketometu české výroby RM-70 Vampire, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ostřelování si vyžádalo dva raněné, uvedl gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. V Belgorodu exploze rozbily okna ve dvou obytných domech a střepiny poškodily asi 15 aut, dodal.

Ukrajina zprávy o ostřelování Belgorodu ponechala bez vyjádření, poznamenala ruská redakce BBC. Belgorod a další pohraniční oblasti se během téměř dvouleté války Ruska proti Ukrajině často stávají terčem ukrajinských útoků, napsala agentura Reuters. 

Už dříve Rusko tvrdilo, že Ukrajina používá k útokům na ruské cíle české raketomety, a požadovalo, aby Česká republika vysvětlila své dodávky zbraní na Ukrajinu na Radě bezpečnosti OSN. Česká republika to odmítla.

Rusko při ostřelování druhého největšího ukrajinského města Charkova použilo rakety severokorejské výroby, uvedla dnes ukrajinská policie. Charkov, ležící jen několik desítek kilometrů od hranice s Ruskem, je pravidelně terčem ostřelování ze sousední země.

„Dvě z pěti raket, vypálených ráno na Charkov, byly severokorejské výroby,“ napsal náčelník vyšetřovací správy policie v Charkovské oblasti Serhij Bolvinov na facebooku.

Experti podle policejního náčelníka dospěli předběžně k závěru, že Rusové použili taktické rakety na tuhé palivo Hwasong 11 Ga, známé také jako KN-23. Ty jsou považovány za obdobu ruských balistických raket Iskander-M.

Minulý měsíc ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin uvedl, že podle předběžné expertizy Rusko použilo rakety vyrobené v KLDR k ostřelování Charkova v druhý den letošního roku.

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi dnes navštívil Ruskem okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu na Ukrajině. Podle něj má zařízení umístěné u protržené Kachovské přehrady dostatek vody k chlazení, informovaly ruské agentury.

Rusko obsadilo největší jadernou elektrárnu v Evropě v březnu 2022, krátce po zahájení své plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Jejích šest reaktorů je nyní odstavených.

Ukrajina loni uvedla, že se obává, že by elektrárna mohla čelit nedostatku vody poté, co exploze v červnu zničila hráz, a elektrárna tak přišla o vodu z nádrže. Z útoku na přehradu se vzájemně obvinily Ukrajina i Rusko, rezervoár ale od prvních dnů invaze okupovaly ruské síly. Jaderné elektrárny potřebují dostatek vody, aby mohly chladit své reaktory, a to i po jejich odstavení.

„Navštívili jsme to, co bylo pro mě důležité – chladicí bazény s rozstřikem. A ujistili se, že vrty, které jsou tam umístěny, jsou dostatečné k tomu, aby tyto bazény dostatečně zásobovaly vodou,“ citovala Grossiho agentura TASS.

Ukrajina dostane do konce roku více než milion dělostřeleckých nábojů, přislíbil dnes podle ukrajinských médií v Kyjevě šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Ukrajina, která se už téměř dva roky brání ruské agresi, zůstává podle něj hlavní prioritou Unie, která by měla bránící se zemi poskytnout vše potřebné k vítězství. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba při této příležitosti naléhal především na rychlé zvýšení dodávek dělostřelecké munice, kterou ukrajinské jednotky potřebují k odražení ruských útoků. EU loni slíbila Ukrajině dodat milion nábojů do března, ale slib dokáže naplnit nejvýše z poloviny, připomněl server BBC News.

Borrell podle agentury Unian poukázal na růst zbrojní výroby v EU o 40 procent, což mu dovoluje uvést konkrétní množství munice, kterou dostane Ukrajina. „Do konce roku počítáme s 1,155.000 (náboji),“ řekl.

Podíl ruského plynu na importu do České republiky v poslední době prudce vzrostl. Letos v lednu činil asi 62 procent, po většinu loňského roku byl téměř na nule. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), uvedl dnes ekonom UniCredit Bank Jiří Pour. Podle něj ČR za ruský plyn v lednu zaplatila přes tři miliardy korun. Podíl plynu z Ruska začal stoupat loni na podzim. Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím statistiky importu z Ruska na dotaz ČTK nekomentovalo.

V minulosti činil podíl ruského plynu dováženého do Česka přes 97 procent. Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se ovšem začal postupně snižovat. Předloni tak klesl na 77 procent a sestup pokračoval i loni. Od ledna do září podle Poura činil dvě procenta.

Od října se dodávky začaly znovu zvyšovat. Podle Poura v listopadu loňského roku činily 26 procent, v prosinci 58 procent. V lednu pak nárůst ještě pokračoval.

Ukrajinský parlament dnes v prvním čtení schválil nový návrh zákona, který upravuje pravidla mobilizace. Informovala o tom agentura Reuters. Cílem přísnějších pravidel je podle ní zajistit armádě dostatek vojáků pro obranu proti ruské invazi. Následovat bude druhé čtení, kterému budou předcházet pozměňovací návrhy, uvedl na platformě Telegram poslanec Oleksij Hončarenko.

Návrh nového zákona, který Nejvyšší radě předložila vláda, počítá podle ruskojazyčného webu stanice BBC s posílením mobilizace Ukrajinců, která je podle činitelů nutná k doplnění jednotek, jež utrpěly během téměř dvou let války s ruskými invazními silami značné ztráty.

Norma podle BBC mimo jiné snižuje odvodový věk z 27 na 25 roků, zjednodušuje postup při doručování povolávacích rozkazů, což bude možné i elektronicky, vyhýbající se brance bude moci do vojenských středisek přivádět policie.

Horní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona, který umožní úřadům zabavit majetek mimo jiné lidem usvědčeným z úmyslného šíření falešných zpráv o armádě. Informovala o tom agentura Interfax. Návrh už minulý týden podpořila také dolní komora parlamentu a očekává se, že platit začne brzy po podpisu prezidenta Vladimira Putina.

Dnes přijatý zákon rozšiřuje seznam trestných činů, za jejichž spáchání bude možné uložit trest konfiskace financí, cenností a dalšího movitého majetku. Kromě šíření údajně falešných zpráv o ruské armádě jde i o činy namířené proti státní bezpečnosti, včetně sabotáže, pašování, vyzrazení státního tajemství, neplnění rozkazů nebo dezerce. Za šíření falešných zpráv a diskreditaci armády, výzvy k extremismu a další hrozí i odnětí státních titulů a vyznamenání.

Podle starosty Vitalije Klička utrpěly kvůli útoku na Kyjev zranění přes tři desítky lidí. Zelenskyj informoval o dvou zabitých v metropoli. Kyjevské úřady bilanci obětí následně zvýšily na čtyři, podle Klička všichni zahynuli ve zmíněné výškové budově. Mimo to se některé levobřežní části metropole podle starosty ocitly bez elektřiny poté, co úlomky rakety poškodily elektrické vedení. Energetická společnost DTEK po několika hodinách informovala o obnovení dodávek elektrické energie.

Další oběť je hlášena z Mykolajivu na jihu země. Jsou tam také zranění lidé a poškozené obytné budovy, vodovodní a plynárenské sítě, uvedl podle serveru Ukrajinska pravda místní starosta Oleksandr Sjenkevyč.

4 mrtví, 38 zraněných při ruském útoku na Kyjev.

Počet zraněných při ruském útoku na Kyjev ze 7. února vzrostl na 38, uvedla vojenská správa města Kyjeva. Čtyři lidé byli zabiti.

Kreml dnes potvrdil rozhovor ruského prezidenta Vladimira Putina s bývalým moderátorem televizní stanice Fox News Tuckerem Carlsonem. Podle mluvčího Dmitrije Peskova už jeho šéf interview kontroverznímu moderátorovi poskytl. List The Wall Street Journal s odkazem na informované zdroje píše, že rozhovor bude zveřejněn pravděpodobně ve čtvrtek na Carlsonově webu a síti X. Reuters píše, že Putin interview poskytl v úterý.

„Ano, mohu to (poskytnutí interview) potvrdit,“ reagoval na dotazy novinářů Peskov. „Má pozici, která se liší od ostatních (západních médií),“ uvedl o Carlsonovi kremelský mluvčí. Prohlásil, že Carlson nezastává proruský nebo proukrajinský postoj, nýbrž je proamerický. „Přinejmenším kontrastuje s pozicí tradičních anglosaských médií,“ řekl Peskov, který západní média podle agentury Reuters obvinil, že zaujímají jednostranný postoj vůči Rusku.

4 mrtví a 21 zraněných při ruském útoku na Kyjev.

Tělo čtvrté osoby zabité při ruském útoku na Kyjev 7. února bylo nalezeno v troskách poškozené budovy v okrese Holosiivskyi, řekl ministr vnitra Ihor Klymenko. Podle kyjevské městské vojenské správy bylo v hlavním městě zraněno 21 lidí.

Dánský pivovar Carlsberg vykázal za loňský rok čistou ztrátu 40,79 miliardy dánských korun (zhruba 136 miliard Kč), zejména kvůli rozsáhlým odpisům souvisejícím s ruskými aktivy, která podniku loni v létě zabavily ruské úřady. V letošním roce nicméně Carlsberg očekává bez zahrnutí změn v podnikové struktuře a výkyvů měnových kurzů až pětiprocentní nárůst provozního zisku. Firma to uvedla v dnešní výsledkové zprávě.

Vloni se provozní zisk bez zahrnutí mimořádných položek mírně snížil, a to na 11,11 miliardy z 11,47 miliardy dánských korun v předchozím roce. Tržby se naopak téměř o pět procent zvýšily a dosáhly 73,59 miliardy dánských korun. Mírně tak překonaly očekávání analytiků, kteří je podle průzkumu společnosti LSEG odhadovali v průměru na 73,31 miliardy dánských korun, uvedla agentura Reuters.

V Kyjevě je v současné době šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který na sociální síti X napsal, že dnešní den zahájil v protileteckém krytu. "To je každodenní realita statečných Ukrajinců od doby, kdy Rusko zahájilo svou nezákonnou agresi," podotkl unijní činitel u své fotografie. Borrell je v Kyjevě od začátku ruské invaze už počtvrté.

Podle ukrajinského letectva Rusové provedli několik vzdušných úderů a použili k tomu kromě dronů také různé typy řízených střel, jako jsou Ch-22 nebo Kalibr, balistické střely Iskander a protiletadlové rakety S-300. Ukrajinská obrana zničila 29 řízených střel a 15 útočných dronů, uvedl podle serveru Ukrajinska pravda Kyjev.

Šéf Lvovské oblasti  informoval o explozích ve městě Drohobyč. „Bohužel jsou zásahy i ve Lvovské oblasti. Jedná se o průmyslový areál v Drohobyči,“ napsal na telegramu Kozyckyj, podle něhož na místě vypukl požár a objekt je částečně zničen. „Zatím nejsou informace o zraněných nebo mrtvých,“ dodal.

Ve Lvovské oblasti střela letěla ve směru na Polsko; když byla asi 20 kilometrů od hranic, otočila se o 180 stupňů, píše RBK-Ukrajina, podle níž polské letectvo vyslalo do vzduchu tři letouny F-16. „Raketa ve Lvovské oblasti často mění svůj kurz. Ať už jste kdekoliv, zůstaňte v úkrytu anebo dodržte pravidlo 'dvou zdí',“ napsal na Telegramu oblastní šéf Maksym Kozyckyj s odkazem na bezpečnostní radu, aby se lidé během útoku drželi v místě, kde je od venkovního prostoru oddělují dvě zdi bez oken.

Hasiči zasahují v Kyjevě po rozsáhlém ruském útoku.

V Mykolajivu jsou zranění lidé a poškozené obytné budovy, vodovodní a plynárenské sítě, uvedl podle serveru Ukrajinska pravda místní starosta Oleksandr Sěnkevyč. O dvou raněných informovaly také úřady v Kyjevě. Celkový rozsah škod či počet obětí zatím není jasný.

Nejméně 11 lidí bylo zraněno při ruském útoku na hlavní město 7. února, oznámila vojenská správa města Kyjeva. Úředníci dříve uvedli, že obyvatelé utrpěli zranění v okresech Holosiivskyj a Dniprovskyi.

Aktuální video z Kyjeva.

Rusko dnes ráno podniklo další rozsáhlý vzdušný úder na Ukrajinu, exploze hlásí řada míst včetně Kyjeva, Charkova nebo Mykolajiva, informují ukrajinská média. Zatím není jasné, kolik střel nebo útočících dronů se ukrajinské armádě podařilo zlikvidovat. Některé levobřežní části metropole se ocitly bez elektřiny poté, co sestřelená ruská raketa poškodila elektrické vedení, uvedl na platformě Telegram starosta Vitalij Kličko. Ukrajinští činitelé informují o několika zraněných. V celé zemi ještě krátce před 08:00 SEČ trval letecký poplach.

Sirény upozorňující na hrozbu vzdušného útoku se rozezněly Ukrajinou brzy ráno poté, co v ruské Murmanské oblasti vzlétly letouny Tu-95. Ukrajinské letectvo varovalo před hrozbou odpalů střel z těchto strojů, uvedl server RBK-Ukrajina. O něco později začaly přicházet zprávy o aktivitě ukrajinské protivzdušné obrany a explozích na východě i jihu Ukrajiny.

Tři polské stíhačky F-16 byly dnes v noci v pohotovosti kvůli ruské raketě blížící se k hranicím země. Ta na poslední chvíli změnila trajektorii.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

Novelu zákona o prezidentské volbě, podle které by poslanci a senátoři mohli v budoucích volbách výslovně podpořit jen jednoho kandidáta, dnes projedná vláda. Ministři by se měli po dvoutýdenním odkladu vrátit i k předpisu o lobbingu, na programu je také novela zákona o cenách, která má upravit působnost institucí kontrolujících ceny či změnit pravidla pro ukládání a vymáhání pokut. Vláda se bude zabývat i postojem ČR k migračním a azylovým pravidlům Evropské unie. Na programu je také návrh týkající se jmenování soudců, trojice odložených návrhů na schválení investiční pobídky nebo zpráva o použití státních hmotných rezerv jako humanitární pomoci v souvislosti s válkou na Ukrajině.