Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Lidé před ambasádou Ruské federace v Berlíně drželi minutu ticha za zemřelého Alexeje Navalného.

Francie poskytne Ukrajině obranný balíček, který zahrnuje dělostřelecké granáty a houfnice Caesar, jakož i posílené systémy protivzdušné obrany, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci po boku francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Rusko nasazuje „všechny rezervy“ do útoků u Avdijivky a přesouvá vojáky z jiných sektorů, uvedl 16. února generál Oleksandr Tarnavskij. Ve městě pokračují těžké boje.

Podle generála se ukrajinské jednotky přesouvají ze zničených pozic a přesouvají se na jiné obranné linie. „Bohužel při jednom z těchto manévrů bylo několik našich vojáků zajato. Budeme bojovat za propuštění každého z našich bratrů,“ uvedl Tarnavskij na svém Telegramu.

Zelenskyj dnes ve Francii mluvil o ruském prezidentu Vladimiru Putinovi jako o „krvavém diktátorovi“ a žádal mezinárodní společenství, aby ho za jeho činy hnalo k odpovědnosti. Smlouva s Francií je podle něj „ambiciózní a konkrétní“. „Francie a Ukrajina společně umí povzbudit naše národy i celou Evropu,“ řekl ukrajinský prezident podle BFM TV. Evropská iniciativa by podle Zelenského mohla posunout kupředu i americké rozhodování o pomoci Ukrajině, píše AFP.

Odhaduje se, že invaze na Ukrajinu stála Rusko až 211 miliard dolarů na vybavení, rozmístění a udržování svých jednotek na Ukrajině, řekl agentuře Reuters vysoký představitel ministerstva obrany USA. Téměř dva roky od zahájení ruské invaze anonymní úředník poznamenal, že válka stála Rusko očekávaný hospodářský růst do roku 2026 ve výši 1,3 bilionu dolarů.

Rusko destabilizuje svět, usiluje o světový řád založený na síle a stupňuje kybernetické útoky a šíření dezinformací, řekl Macron po schůzce se Zelenským. Rusko je zpátečnická země a její chuť přepisovat dějiny a hranice neslábne, míní francouzský prezident, který ale zároveň zdůraznil, že Francie není s Ruskem ve válce.

Německo v rámci své poslední dodávky předalo Ukrajině 3 990 nábojů ráže 155 mm, osm obrněných transportérů, tři odminovací tanky Wisent a další pomoc, uvedla německá vláda.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v Paříži podepsali dvoustrannou bezpečnostní dohodu. Francie přislíbila Ukrajině na letošek další až tři miliardy eur (přes 76 miliard Kč) v rámci vojenské pomoci proti ruské agresi. Smlouva je na 10 let s možností prodloužení, Macron slíbil Ukrajinu podporovat až do jejího vstupu do Severoatlantické aliance. Francouzský prezident rovněž uvedl, že nejpozději v polovině března přijede na Ukrajinu.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti

Ve Varšavě se před ruským velvyslanectvím sešlo asi 200 lidí. Protestující údajně drží transparenty, skandují „Navalnyj“ a střídavě promlouvají k davu. Někteří z nich pláčou.

Těla 58 padlých ukrajinských vojáků byla navrácena na Ukrajinu, informoval dnes Koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci. Těla ukrajinských vojáků budou převezena do specializovaných státních institucí k forenznímu zkoumání a identifikaci. Poté budou předána jejich příbuzným k pohřbu.

Český prezident Petr Pavel dnes v Mnichově na úvod třídenní bezpečnostní konference jednal s americkou zmocněnkyní pro hospodářskou obnovu Ukrajiny Penny Pritzkerovou a také o unijních aspiracích Černé Hory s tamní hlavou státu Jakovem Milatovičem. V sobotu Pavel plánuje setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Shodli jsme se na tom, že s obnovou Ukrajiny nemůžeme čekat na konec války a musíme ji vést podle koordinovaného plánu,“ napsal Pavel na síti X o jednání s Pritzkerovou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po zastávce v Berlíně přiletěl do Paříže. Na letišti Orly na něj čekal ministr obrany Sébastien Lecornu, který ho doprovodil do Elysejského paláce. Tam Zelenského za hudby republikánské gardy přivítal francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba státníci se odebrali jednat, očekává se podpis dvoustranné bezpečnostní dohody, píše server stanice BFM TV.

„Přijel jsem do Paříže. V plánu je setkání s prezidentem Macronem a důležitá dohoda. Naše spolupráce přináší výsledky, chrání životy lidí na Ukrajině a celou naši Evropu,“ napsal Zelenskyj na síti X a přidal fotografii se Séjourném.

Za smrt opozičního předáka Alexeje Navalného je zodpovědný ruský diktátor Vladimir Putin, prohlásil americký prezident Joe Biden. Ruské úřady si podle něj „vymyslí vlastní příběh“. „Nenechte se mýlit, za Navalného smrt je zodpovědný Putin,“ řekl Biden na tiskové konferenci a označil ji za další příklad brutality ruského vůdce.

Na okraj Mnichovské bezpečnostní konference 16. února sdělil německý ministr obrany Boris Pistorius novinářům, že nejsou k dispozici žádné nové informace o možném poskytnutí německých raket dlouhého doletu Ukrajině.

Ukrajinská 3. útočná brigáda uvádí, že zlikvidovala 2 ruské brigády u Avdijivky a způsobila ztráty 4 200 vojáků. Během bojů brigáda údajně "zlikvidovala" 74. a 114. samostatnou ruskou motostřeleckou brigádu. Odhadované ztráty Ruska činí 4 200 zabitých nebo zraněných vojáků, uvádí se v hlášení jednotky.

Evropa potřebuje bezpečnostní a obrannou unii, která se stane evropským pilířem NATO. Dnes to na sociální síti X napsala německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která je v Mnichově na bezpečnostní konferenci. K posílení evropského obranného průmyslu dnes vyzvala také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se odpoledne s Baerbockovou na konferenci sešla.

„My Evropané se musíme umět sami lépe bránit. Je potřeba bezpečnostní a obranná unie, které posílí evropský pilíř NATO,“ uvedla Baerbocková. Poznamenala, že tato evropská obranná kapacita musí odpovídat hospodářské velikosti Evropy a být nezávislá na tom, jaký prezident sedí v Bílém domě.

V Gruzii Rusové uspořádali shromáždění k uctění památky Alexeje Navalného.

Rakety dodané z KLDR, které používá Rusko k útokům na ukrajinské cíle, už mají na Ukrajině na svědomí životy nejméně 14 lidí a zranění dalších 70 civilistů, uvedl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Podle serveru Ukrajinska pravda dodal, že přesnost těchto raket je podle něj diskutabilní.

Dohromady podle Kostina Rusko od 30. prosince do 7. února vypálilo na Ukrajinu 24 severokorejských raket, jimiž jsou pravděpodobně rakety KN-23 a KN-24. Jen ve dvou případech ale raketa zasáhla zamýšlený cíl, a sice ropnou rafinerii v Kremenčuku a areál letiště Kanatove. 

V ruských městech spontánně vznikají pomníky na památku Navalného

Obyvatelé Jekatěrinburgu, Novosibirsku, Iževsku, Komi, Syktyvkaru, Tomsku, Kazaně a dalších měst přinášejí svíčky, květiny a fotografie politika.

„Musíme zjistit všechna fakta a Rusko musí odpovědět na všechny závažné otázky týkající se okolností jeho smrti,“ řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg k smrti Alexeje Navalného. „Navalnyj byl silným hlasem svobody a demokracie; NATO a spojenci dlouho vyzývali k jeho propuštění. V myšlenkách jsem s jeho rodinou a blízkými," dodal

K úmrtí ruského opozičníka Alexeje Navalného se vyjádřil i prezident Petr Pavel. „Alexej Navalnyj zaplatil za svoji odvahu ukazovat Rusům i světu pravou tvář ruského režimu tu nejvyšší cenu. V ruských věznicích zůstává mnoho dalších kritiků ruského režimu, jejich boj za svobodu a pravdu nám nesmí být lhostejný,“ uvedl na síti X.

Od 13 hodin místního času nejsou v Avdijivce obklíčeny žádné ukrajinské jednotky, uvedl 16. generál Oleksandr Tarnavskij a zdůraznil, že životy vojáků jsou prioritou.

Ozbrojené síly Ukrajiny oficiálně potvrdily ústup z opevnění Zenit jižně od Avdijivky.

Smrt uvězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného je dalším svědectvím toho, že svět nemůže být bezpečný, dokud nebude ruský prezident Vladimir Putin se svým režimem odsouzen za všechny spáchané zločiny. Na síti X to dnes uvedla organizace Člověk v tísni, která se zabývá humanitární a rozvojovou pomocí či ochranou lidských práv.

Člověk v tísni napsal, že Navalnyj je další obětí režimu Vladimira Putina. „Který za téměř 25 let svého působení zavraždil již tisíce lidí, jednak v Čečensku, Gruzii, Sýrii a Ukrajině, jednak v ruských věznicích, kde se teď nachází na 1000 politických vězňů, ale také v zahraničí, kde se snaží trestat svou opozici pomocí přeshraničních represí,“ uvedla organizace.

Spojené státy se jasně hlásí k závazku Severoatlantické aliance, kdy je útok na jednoho člena považován za útok na všechny. Dnes to v projevu na úvod Mnichovské bezpečnostní konference prohlásila viceprezidentka USA Kamala Harrisová. Řekla také, že vedoucí postavení USA ve světě je v zájmu Američanů a že Spojené státy pod vedením prezidenta Joea Bidena budou bránit demokratické hodnoty doma i v zahraničí.

Dodala, že Biden je odhodlán nadále stát na straně Ukrajiny v její obraně před ruskou invazí.

Navalného smrt by byla dalším projevem Putinovy brutality, uvedla viceprezidentka USA Harrisová. USA podle ní informaci o úmrtí stále ověřují.

Za smrt Alexeje Navalného, ať už měla jakoukoliv příčinu, je zodpovědný ruský prezident Vladimir Putin. Shodují se na tom ruští opozičníci perzekvovaní Putinovým režimem. Úmrtí Navalného, které dnes oznámila ruská vězeňská služba, někteří z nich označují za vraždu. Další se zdráhají informacím uvěřit.

„Pokud je to pravda, nezávisle na oficiální příčině nese za (Navalného) předčasnou smrt zodpovědnost osobně Vladimir Putin, který nejprve vydal pokyn k Alexejově otravě a pak ho nechal vsadit do vězení,“ uvedl podle ruskojazyčného serveru BBC někdejší nejbohatší Rus a později vězeň Putinova režimu Michail Chodorkovskij, který nyní žije v exilu.

Že zásadní podíl na Navalného úmrtí hrály podmínky ve vězení, se domnívá i držitel Nobelovy ceny a bývalý šéfredaktor ruského opozičního listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov. „Byla to vražda,“ uvedl.

Svět čelí stále většímu a nebezpečnějšímu rozdělení, které představuje větší hrozbu než vyhrocená doba během studené války. Dnes to v úvodním projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil generální tajemník OSN António Guterres. V proslovu rovněž ostře kritizoval loňský teroristický útok radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael a následnou izraelskou operaci v palestinském Pásmu Gazy.

V projevu generální tajemník OSN odsoudil i bezmála dva roky trvající ruskou invazi na Ukrajinu. „Válka na Ukrajině je něco, co nemá v Evropě v 21. století žádné místo,“ řekl. Poznamenal, že Ukrajina potřebuje mír, který bude respektovat její územní celistvost.

Ruská centrální banka dnes ponechala základní úrokovou sazbu na 16 procentech. Současné inflační tlaky se podle ní ve srovnání s podzimními měsíci zmírnily, stále však zůstávají vysoké. Domácí poptávka také stále převyšuje základní kapacity, uvedla ve svém sdělení banka. Od loňského léta základní sazbu pětkrát za sebou zvýšila.

„Návrat inflace k cíli v roce 2024 a její další stabilizace poblíž čtyř procent předpokládá, že přísné měnové podmínky v ekonomice budou zachovány po dlouhou dobu,“ uvedla centrální banka. Míra inflace se podle její prognózy letos sníží na čtyři až 4,5 procenta, zatímco v období od prosince do ledna očištěný meziroční růst cen zpomalil na 6,6 procenta z 11,5 procenta v podzimních měsících.

Ostře kritické reakce na adresu režimu ruského prezidenta Vladimira Putina přicházejí ze světa po zprávě o úmrtí vězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného. Podle německého kancléře Olafa Scholze jde o strašný důkaz toho, jak se Rusko v posledních letech změnilo. Francouzský ministr zahraničí Stéphane Séjourné uvedl, že smrt Navalného v trestanecké kolonii ukazuje realitu Putinova represivního režimu. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs označil jeho skon za brutální vraždu vykonanou Kremlem.

„To je fakt a je to něco, co by se mělo vědět o pravé podstatě současného ruského režimu,“ doplnil na síti X slova o vraždě Rinkévičs. Jeho litevský kolega Gitanas Nauséda prohlásil, že ruští představitelé by měli za Navalného smrt nést následky a stanout před spravedlností. Podle polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského byl Navalnyj odsouzen na základě smyšlených obvinění a uvězněn ve strašných podmínkách, za což je plně odpovědný Putin.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že vězněného ruského opozičního lídra Alexeje Navalného zabil ruský prezident Vladimir Putin. Podle Zelenského je Putinovi jedno, kdo zemře, on se hlavně snaží udržet si své pozice. Zelenskyj to dnes řekl na návštěvě Berlína po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem.

„Pro mě je to zřejmé: Byl zabit. Jako další tisíce, které byly umučeny kvůli tomuto člověku,“ řekl Zelenskyj na adresu šéfu Kremlu. „Putinovi je jedno, kdo zemře. Hlavní je, aby zůstal na své pozici,“ uvedl také prezident země, která se už skoro dva roky brání ruské agresi. „A proto by měl (Putin) také všechno prohrát. Měl by prohrát ... a pak by měl být za své zločiny pohnán k zodpovědnosti,“ prohlásil Zelenskyj.

Ukrajinské jednotky se kvůli zachování životů vojáků stáhly z opevněné pozice na jihovýchodě Avdijivky, ohlásil velitel uskupení ukrajinských sil, generál Oleksandr Tarnavskyj podle webu deníku Ukrajinska pravda. Již dříve se v médiích a na sociálních sítích objevily neoficiální informace, že se většině ukrajinských sil podařilo uniknout z obklíčení na tomto místě obrany města. Avdijivka ležící nedaleko Doněcka na východě Ukrajiny je v ohnisku tvrdých bojů už několik měsíců.

Česká republika se zapojila do mezinárodní operace Dying Ember proti aktivitám ruských tajných služeb. Na sociální síti X to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Šlo o zásah v kyberprostoru, operaci v lednu vedly Spojené státy, sdělilo v tiskové zprávě Vojenské zpravodajství (VZ). Podle Bezpečnostní informační služby (BIS) vedla operaci FBI.

„Bezpečnost je naše priorita. Musíme bránit náš kybernetický prostor a se spojenci a partnery reagovat na globální hrozby. Proto se i Česká republika aktivním zásahem zapojila do mezinárodní operace Dying Ember mířené proti aktivitám ruských tajných služeb. Vzájemná důvěra a schopnost pružně spolupracovat jsou klíčem k zajištění bezpečnosti,“ uvedl Fiala. „Rusko nevede pouze konvenční válku na Ukrajině. V kybernetickém prostoru bojuje i proti nám. A to dlouhodobě. Jsem hrdá, že se těmto aktivitám ve spolupráci s ostatními spojenci umíme bránit,“ sdělila na síti X ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Pomoc, kterou Německo poskytne Ukrajině na základě dohody o bezpečnosti, má hodnotu 1,13 mld. eur, uvedl Berlín. Jde hlavně o protivzdušnou obranu.

Ukrajina se v obraně před ruskou invazí neobejde bez podpory Evropy a Spojený států. V Mnichově, kde za účasti nejvyšších představitelů světa začala třídenní bezpečnostní konference, to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dodal, že Evropa a Spojené státy zase potřebují silné NATO.

„Podpora od Evropy a USA je pro Ukrajinu naprosto nepostradatelná,“ řekl Stoltenberg. Zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na bojišti dosáhnout své vůle.

Bavorský premiér Söder chce, aby Německo na obranu dávalo ročně tři procenta HDP, ne dvě, jak zní dohoda států NATO. Pro Ukrajinu chce střely Taurus.

Vláda na konci ledna zamítla námitku proti zařazení podniku pro správu ruského majetku v zahraničí na národní sankční seznam. Informaci České televize potvrdil ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podnik v Česku provozuje a spravuje mnoho nemovitostí, které jsou majetkem Ruské federace, převážně v Praze nebo Karlových Varech. Jeho přidání na sankční seznam vláda schválila v polovině listopadu a rozhodla tím o zmrazení jeho majetku.

Kreml tehdy reagoval tak, že zvažuje odpověď. Mluvčí Dmitrij Peskov krok označil za nezákonný. Dodal, že ruské úřady prozkoumají, jaký majetek má Česká republika v Rusku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) tehdy uvedl, že zmrazení ruského majetku v ČR je v souladu se zákonem.

Německý kancléř Olaf Scholz a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Berlíně podle očekávání podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci. Informuje o tom agentura Reuters. Podobnou dohodu zřejmě ukrajinský prezident dnes večer podepíše také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži.

Jde o druhou dvoustrannou bezpečnostní dohodu, kterou Ukrajina v poslední době uzavřela. V lednu ji se Zelenským během návštěvy Kyjeva podepsal britský premiér Rishi Sunak.

Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel ve vězeňském táboře, uvedly dnes tiskové agentury s odvoláním na vězeňskou službu.

Navalnému se po procházce udělalo špatně a ztratil vědomí. Lékaři podnikli vše, aby jej oživili, ale bezvýsledně. Konstatovali pak jeho smrt, citoval list Kommersant na svém webu z vyjádření vězeňské služby.

Navalnyj byl pokládán za hlavního odpůrce režimu ruského prezidenta Vladimira Putina, kterého obviňoval, že dal svého času rozkaz jej otrávit. Opozičník byl uvězněn hned po návratu do vlasti z Německa, kde jej z otravy vyléčili.

Společný evropský protest zemědělců, který se uskuteční ve čtvrtek 22. února, není zatím namířený proti české vládě, ale politice EU, řekl na dnešní tiskové konferenci v Praze prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Protest podle něj bude spíše symbolický, zemědělci se v Česku v kolonách vydají na hranice s Polskem a se Slovenskem. Kromě Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Litvy a Lotyšska se zapojí také farmáři z Rumunska, Bulharska, Slovinska či Chorvatska, uvedl Doležal. Vyzval všechny české zemědělce, aby se do protestu zapojili.

Zemědělcům podle Doležala vadí zejména vysoká byrokratická zátěž a množství kontrol, které na ně uvaluje Evropská unie. Předmětem protestů ale bude také dovoz zemědělských komodit z Ukrajiny a dopady Green Dealu, tedy unijní Zelené dohody pro Evropu. „Podle našeho názoru není (Zelená dohoda) správně implementována, zatěžuje zemědělce a zdražuje jim produkci, která pak není konkurenceschopná na evropském trhu,“ doplnil Doležal.

Francie, Řecko a Kypr blokují snahy Evropské unie o nákup munice pro Ukrajinu i z mimounijních zemí. Napsal to dnes web Politico s odvoláním na tři diplomatické zdroje z EU. Takové nákupy přitom aktivně prosazuje Česká republika.

Sedmadvacítka navyšuje výrobu munice a zároveň uvažuje o tom, že by akutní nedostatek munice nyní řešila společným nákupem munice na světovém trhu z unijních peněz. Takové řešení nadnesl na počátku měsíce na neformálním zasedání šéfů unijních diplomacií v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský.

EU loni přislíbila Ukrajině, že jí do konce letošního března dodá milion kusů dělostřelecké munice. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell nedávno uvedl, že očekává, že do března se Unie dostane na přibližně 52 procent svého cíle. Milion nábojů poskytne EU podle něj Ukrajincům do konce roku.

V Moskvě dnes začal nový soudní proces s Olegem Orlovem, významným obráncem lidských práv v Rusku. S odvoláním na svou zpravodajku v soudní síni o tom dnes informovala agentura AFP. Sedmdesátiletý Orlov je spjat s nevládní organizací na ochranu lidských práv Memorial, která dostala Nobelovu cenu za mír za rok 2022 a kterou o rok dříve ruské úřady zakázaly. Hrozí mu až pět let vězení za to, že opakovaně kritizoval invazi ruských vojsk na Ukrajinu, k níž dal před dvěma lety povel prezident Vladimir Putin.

„Nečekám nic dobrého,“ řekl Orlov krátce před zahájením soudu. Orlov zůstává v Rusku výjimečnou osobností, protože je na svobodě a otevřeně kritizuje poměry, poznamenala AFP s tím, že jde o stav alespoň pro několik příštích dnů.

Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko podle portálu RBK-Ukrajina naznačil, že kvůli blokádě na polské straně je omezený dovoz humanitární pomoci na Ukrajinu. Předpokládá, že z kolony čekajících kamionů pořadatelé protestu nevyčleňují a neposílají k přednostnímu odbavení auta vezoucí tento druh nákladu. Uvedl také, že k dnešku je zablokovaných pět hraničních přechodů a že na odbavení čeká 1400 nákladních aut. Nejdelší je podle něho kolona u přechodů Jahodyn-Dorohusk a Hrebenne-Rava Ruska.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Německa, kde ho čeká schůzka s kancléřem Olafem Scholzem. Očekává se, že podepíší dohodu o bezpečnostní spolupráci. Podobnou dohodu ukrajinský prezident později večer zřejmě uzavře také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

„Čekají nás dva důležité dny... Děláme vše pro to, abychom co nejdříve ukončili válku za spravedlivých podmínek a zajistili trvalý mír,“ napsal Zelenskyj na svém účtu na telegramu před schůzkami se Scholzem a Macronem. V Německu se sejde také s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a v sobotu vystoupí na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

Ukrajinské a ruské jednotky svádějí urputné boje v Avdijivce na východě Ukrajiny, uvedl ukrajinský generál Oleksandr Tarnavskyj, který jako velitel uskupení Tavrija velí danému úseku fronty. Ukrajinské jednotky ve městě podle mluvčího 3. brigády čelí intenzivnímu bombardování, a to i fosforovou municí. Podle portálu BBC News přibývá signálů postupného stahování ukrajinských sil ze zničeného města, ale oficiální prohlášení v tomto smyslu dosud nezaznělo.

Situace v Avdijivce je složitá, ale zůstává zvládnutelná, uvedl generál Tarnavskyj. „Uvnitř města se odehrávají urputné boje, ukrajinští vojáci vynakládají veškeré síly a prostředky, aby zadrželi nepřítele,“ dodal.

Od začátku ruské invaze v únoru roku 2022 dostala Ukrajina přísliby pomoci v hodnotě 265 miliard eur. Po EU se k největší pomoci zavázaly Spojené státy. Ty od února roku 2022 vyčlenily na vojenskou pomoc Ukrajině 43 miliard eur, což jsou zhruba dvě miliardy eur měsíčně.

Americká vojenská pomoc Ukrajině je přitom v posledních týdnech nejistá, jelikož se na jejím pokračování dosud neshodl americký Kongres. „Evropa by musela nejméně zdvojnásobit svou současnou vojenskou pomoc, pokud by přestala další podpora ze Spojených států,“ uvedl Christoph Trebesch, který vede v IfW projekt mapující mezinárodní pomoc Ukrajině. Podle něj by se jednalo především o politické rozhodnutí, jelikož dosud slíbená pomoc Ukrajině nepřekročila jedno procent HDP Evropské unie z roku 2021.

Ruské ztráty přesáhly ke dnešku 400 tisíc lidí, tvrdí v každodenním hlášení generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Za poslední den narostly „ztráty protivníka“ v kolonce personál o 1210. Štáb neupřesňuje, patrně jde jak o zabité, tak zajaté a vyřazené zraněním. Nezávisle není možné toto číslo ověřit.

Polští zemědělci blokády hraničních přechodů s Ukrajinou zahájili minulý pátek, kdy začal celopolský protest rolníků proti klimatické politice Evropské unie a dovozu levnějšího zboží, zejména z Ukrajiny. Poukazují na to, že kvůli tomu se jim jejich vlastní produkce nevyplácí. V protestních akcích mají v plánu pokračovat do 10. března. Už dříve hraniční přechody s Ukrajinou blokovali polští autodopravci, kteří tak dávali najevo nespokojenost s konkurencí ze sousední země.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj situaci na polsko-ukrajinské hranici, kde klíčové hraniční přechody blokují protestující polští zemědělci, označil za porušení principů solidarity. Ve svém pravidelném proslovu ve čtvrtek večer podle portálu Ukrajinska pravda řekl, že nařídil premiérovi Denysu Šmyhalovi, aby o situaci naléhavě jednal se svým polským protějškem Donaldem Tuskem. Premiér následně o tom, že s Tuskem mluvil, informoval na sociální síti X.

„My na Ukrajině se na to, co se dělo a děje ukrajinským občanům a s ukrajinským nákladem, díváme jako na jasné porušení principů solidarity,“ řekl Zelenskyj, jehož země se už skoro dva roky brání ruské agresi. Vrátil se k nedělním incidentu, kdy polští farmáři protestující proti dovozu levnějších zemědělských produktů z Ukrajiny u hranice zastavili tři nákladní auta a na vozovku z nich vysypali část obilí. „Ukrajinské obilí na asfaltu není jen několik dramatických snímků. Je to důkaz, jak se emoce mohou stát nebezpečnými,“ uvedl ukrajinský prezident.

Ruské síly během dne ostřelovaly Sumskou oblast 74krát v 16 samostatných útocích, přičemž 15. února střílely na sedm pohraničních komunit, oznámila regionální vojenská správa.

Státy Evropské unie by musely zdvojnásobit svou vojenskou pomoc Ukrajině, pokud by Ruskem napadenému státu přestaly pomáhat Spojené státy. Odhaduje to v dnešní zprávě Kielský institut pro světové hospodářství (IfW). Co se týká EU, existuje podle něj stále výrazný rozdíl mezi slíbenou a skutečně poskytnutou pomocí Ukrajině.

Evropská unie a její členské státy slíbily Ukrajině pomoc za 144 miliard eur (3,65 bilionu korun). Ukrajina však ze slíbené pomoci dostala podle IfW polovinu, a sice 77 miliard eur. Rozdíl lze podle agentury AFP vysvětlit tím, že EU většinou schvaluje několikaleté rámce podpory. Na vojenskou pomoc šlo z EU podle údajů kielského institutu 35 miliard eur a celkové přísliby činily v případě vojenské pomoci 49,7 miliardy eur.

Západní svět je v pohotovosti! Americká média informovala o tom, že Rusové vyvíjejí jadernou zbraň pro použití ve vesmíru. O co se může jednat a jak je Moskva s vývojem, který pochopitelně popírá, daleko?

Celý článek čtěte zde.

Výbuchy hlášeny v Poltavské oblasti.

Místní obyvatelé hlásili, že krátce po půlnoci 16. února slyšeli výbuchy v okrese Myrhorod v Poltavské oblasti.

V bavorském hlavním městě dnes odpoledne začne Mnichovská bezpečnostní konference, která patří k nejvýznamnějším mezinárodněpolitickým fórům světa.

Státníci a vysocí političtí a vojenští představitelé budou diskutovat mimo jiné o bezpečnosti Evropy, ruské invazi na Ukrajině, budoucnosti NATO, bojích v palestinském Pásmu Gazy, umělé inteligenci, energetické bezpečnosti či potravinové stabilitě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštíví Francii a Německo a s oběma zeměmi podepíše bilaterální bezpečnostní dohodu.

Mluvčí německé vlády oznámil, že bilaterální bezpečnostní dohodu podepíše Zelenskyj v pátek v Berlíně také s německým kancléřem Olafem Scholzem, uvedla agentura AFP. Dohoda se má týkat bezpečnostních záruk a dlouhodobé podpory, kterou chce Německo Ukrajině poskytovat. Podle agentury DPA má tato dohoda posloužit do doby, než se Ukrajina stane členem Severoatlantické aliance.