Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Milí čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme dobrou noc.

Ramzan Kadyrov, prezident Čečenska, slíbil, že se „pomstí v plném slova smyslu“ za nedávný útok bezpilotního letadla na Moskvu. Pohrozil také západní Evropě, že Rusko „zaklepe na dveře například Německa nebo Polska“. Napsala o tom Ukrajinská pravda.

Ukrajina má zájem, aby britská zbrojovka BAE Systems, vyrábějící tanky Challenger 2, houfnice M777 či bojová vozidla pěchoty Bradley, otevřela opravárenský a výrobní závod na Ukrajině, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj během jednání se zástupci vedení BAE Systems. Jednání prostřednictvím videokonference vedlo k předběžné dohodě, že zbrojovka na Ukrajině otevře svou kancelář, oznámila dnes agentura Unian.

Dnešní nálet bezpilotních letounů na Moskvu se stal největším od začátku ruského vpádu na Ukrajinu. I po několika hodinách zůstává nejasné, kolik strojů útočilo, kdo je vyrobil a odkud odstartovaly, upozornila ruská redakce BBC.

„Závěr je velmi jednoduchý - Západ přímo podporuje genocidu,“ řekl Lavrov během tiskové konference se svým burundským protějškem Albertem Shingirem. Ten podle agentury AFP potvrdil neutralitu své země ve válce Ruska proti Ukrajině, kterou podle něj „nikdo nemůže vyhrát“.

„Zaujali jsme zdrženlivý postoj, neutrální a nezúčastněnou pozici, protože tento konflikt by mohl zasáhnout i jiné regiony, hlavně Afriku. Je nutné zmírnit dopady konfliktu,“ řekl Shingiro s tím, že tento postoj sdílí většina afrických zemí. Lavrov ocenil tuto „vyváženou a zodpovědnou pozici“ Burundi.

Vstup Švédska do Severoatlantické aliance do červencového summitu ve Vilniusu je „zcela možný“. Řekl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, a to dva dny poté, co svoji funkci obhájil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecko spolu s Maďarskem vstup této severské země do NATO zatím blokují.

Moskevský městský soud dnes ponechal ve vazbě ruskou divadelní režisérku Jevgeniju Berkovičovou a dramatičku Světlanu Petrijčukovou. Hrozí jim sedm let vězení v případu příznačném pro pronásledování kritických umělců v Rusku, uvedla agentura AFP. Obě ženy policie zadržela v Moskvě na počátku května a obvinila je z „omlouvání terorismu“ kvůli divadelní hře, kterou Petrijčuková napsala a Berkovičová režírovala v roce 2020. 

Washington nepodporuje útoky na cíle uvnitř Ruska, uvedl dnes Bílý dům poté, co Moskva ráno zažila nálet několika bezpilotních letounů, který podle ruských úřadů poškodil tři obytné domy. Samotný incident v ruské metropoli úřad amerického prezidenta Joea Bidena podrobněji nekomentoval.

„Nepodporujeme útoky uvnitř Ruska,“ citovala z prohlášení rady Bílého domu pro národní bezpečnost agentura AP. Poradní orgán uvedl, že o dění v Moskvě shromažďuje informace a že cílem USA je pomoci Ukrajině získat zpět území zabrané ruskými silami. Dodal, že ukrajinská metropole Kyjev je neustále terčem ruského ostřelování, které devastuje „civilní oblasti“.

V Praze se otevře první centrum pomoci pro přeživší války na Ukrajině, které není na území Ukrajiny. Pomáhat bude s traumaty války a sexuálního násilí.

V Moskvě byla zadržena Ukrajinka, která pomáhala navracet unesené děti. Byla zaměstnankyní nadace Save Ukraine Foundation, která pomáhá se zachraňováním dětí z Ruskem okupovaných území. Její jméno není uvedeno.

V Holosijivské čtvrti zemřela žena, která se rozhodla jít podívat na balkon, jak protivzdušná obrana ničí drony, přidal detaily k rannímu útoku starosta Kyjeva Vitalij Kličko, podle něhož pět z dvanácti zraněných zdravotníci hospitalizovali. Ukrajinska pravda dříve informovala o 13 zraněných v Kyjevě a Kyjevské oblasti.

Putin po útoku dronů na Moskvu prohlásil, že protiletadlová obrana fungovala, ale je s čím pracovat, a že Rusko si promyslí, jak zareaguje.

Národní protikorupční úřad Ukrajiny provádí prohlídky v kanceláři šéfa národního železničního dopravce  Ukrzaliznycja Jevhena Ljaščenka.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes obvinil Západ, že „podporuje genocidu“ na Ukrajině tím, že podporuje mírový plán prezidenta Volodymyra Zelenského. O něm Lavrov prohlásil, že „zničí vše ruské“ na východní Ukrajině a na Krymu. Lavrov, který hovořil v hlavním městě Burundi během své cesty po afrických státech, neposkytl žádné důkazy na podporu svého tvrzení, napsala agentura Reuters.

Rusko dlouhodobě obviňuje Západ, že ignoruje to, co Moskva nazývá ukrajinským pronásledováním ruskojazyčných obyvatel východu a jihu Ukrajiny. Tato obvinění Rusko dosud nepodpořilo žádnými důkazy.

„Závěr je velmi jednoduchý - Západ přímo podporuje genocidu,“ řekl Lavrov během tiskové konference se svým burundským protějškem Albertem Shingirem.

Nejvyšší rada Ukrajiny přijala návrh zákona na prodloužení stanného práva a mobilizace o dalších 90 dní. Země navíc snížila věk odvodu pro povinnou vojenskou službu – z 27 na 25 let, informoval kanál Nexta.

Polské ministerstvo zahraničí v reakci na kritiku zákona o zřízení komise pro posouzení vlivů Ruska v Polsku v letech 2007 až 2022 uvedlo, že „ruský vliv na vnitřní bezpečnost je třeba důkladně prozkoumat a předat veřejné kontrole“. Zákon podle resortu garantuje, že takové zkoumání bude transparentní a spravedlivé. V komisi, která se bude ruským vlivem zabývat, zasednou představitelé všech politických stran zastoupených v parlamentu. Varšava také ujišťuje, že každý, o kom komise vydá rozhodnutí, ho bude moci napadnout u správního soudu.

„Práce komise nebude voličům omezovat možnost hlasovat pro jejich kandidáty ve volbách, právě naopak: veřejnost díky ní získá lepší přístup k informacím o věcech majících zásadní význam pro národní bezpečnost,“ píše se také v prohlášení polského ministerstva.

„Naše hodnoty jsou pod tlakem. V Evropě probíhá válka. Invaze ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu znamená definitivní konec světa, který jsme se snažili vytvořit po skončení studené války,“ řekl na schůzce s norskou šéfkou diplomacie šéf NATO Stoltenberg.

„Prezident Putin udělal vpádem na Ukrajinu strategickou chybu. Naprosto podcenil bojové schopnosti této země a její vůli čelit invazi. Podcenil ale také NATO a naši vůli podporovat Ukrajinu,“ prohlásil. „Musíme ukázat svou trpělivost a stát při Ukrajině tak dlouho, jak to bude potřeba,“ dodal. Vojenská a ekonomická podpora Kyjeva je podle Stoltenberga důležitá, aby Ukrajina přežila jako demokratický stát.

Spojené státy a Evropská unie dnes vyjádřily znepokojení nad kontroverzním polským zákonem o zřízení komise pro posouzení vlivů Ruska v Polsku v letech 2007 až 2022. Zákon, který by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů, se chystá podepsat prezident Andrzej Duda, který ale zároveň slíbil, že ho nechá posoudit ústavním soudem. EU pohrozila opatřeními, pokud by se jasně ukázalo, že zákon by oslabil demokratické standardy.

„Vláda USA je znepokojena vládním schválením nového zákona, který by mohl být zneužit k zasahování do svobodných a spravedlivých voleb v Polsku,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva spravedlnosti Matthew Miller. Dodal, že takový zákon „by mohl být použit k zablokování kandidatury opozičních politiků bez řádného procesu“.

V Kyjevě pokračuje odklízení škod po ruském útoku.

Jihoafrická republika poskytne účastníkům summitu BRICS, kam by měl dorazit i ruský prezident Vladimir Putin, diplomatickou imunitu. Mezinárodní trestní tribunál (ICC) vydal na Putina zatykač a JAR jako součást ICC by ho musela zatknout.

Rusko zvýšilo svůj počet válečných lodí v Černém moři, lodě nesou střely Kalibr.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg očekává, že členské země NATO na červencovém summitu v Litvě potvrdí a dále posílí svou podporu Ukrajině, která čelí ruské agresi. Ohledně pomoci Ukrajině nejsou v západních demokratických státech vidět známky únavy, uvedl Stoltenberg podle agentury Reuters při dnešním setkání s norskou ministryní zahraničí Anniken Huitfeldtovou.

Na summitu v litevské metropoli Vilniusu by měl být také představen plán, na jehož základě by Ukrajina přešla od užívání zbraní ze sovětské éry ke zbraním slučitelným se zbraněmi užívanými NATO, prohlásil Stoltenberg.

Šéf ruské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin po dnešním náletu dronů na Moskvu zasypal úředníky z ruského ministerstva obrany sprostými nadávkami. Zakladatel žoldnéřské skupiny, která se podílí na invazi na Ukrajinu, ostře kritizoval ruské úřady už v minulosti, například v souvislosti s boji o východoukrajinské město Bachmut.

„Smradlavý hovada, co jako děláte? Dobytci,“ rozčiloval se Prigožin podle portálu serveru Meduza. „Jste ministerstvo obrany ... Proč jste, kurva, dovolili, aby ty drony doletěly do Moskvy?“ ptal se na nahrávce zveřejněné jeho tiskovou službou. Prigožin také zdůraznil, že jeden z dronů byl podle informací ruského poslance Alexandra Chinštejna sestřelen nad vesnicí Razdory, která je součástí oblasti známé jako Rubljovka na západním okraji Moskvy, kde má své rezidence mnoho prominentních Rusů. Sídlo ruského prezidenta Vladimira Putina Novo-Ogarjovo je odtamtud deset minut autem.

Okupanti ze zoo v Mariupolu ukradli mládě tygra a dali ho moskevskému cirkusu.

Litevská premiérka doufá, že na summitu padnou důležitá rozhodnutí ohledně posílení východního křídla a představitelé členských zemí se dohodnou na reálných opatřeních. Litvu a Česko podle ní spojuje to, že jasně stojí na stejné straně. „Je dobré vědět, že obyvatelé obou zemí podporují rozhodnutí svých vlád stát za Ukrajinou tak dlouho, jak to bude potřebovat. Protože to není jen jejich boj,“ míní Ingrida Šimonytéová.

Doplnila, že vzdálenost Litvy od konfliktu je v porovnání s ostatními relativně malá, a proto je pro ně tato otázka o to zásadnější. „Navíc máme historickou zkušenost s Ruskem, které v minulosti naše území okupovalo. Byli jsme mezi prvními, kteří upozorňovali na to, že se tam situace nevyvíjí správným směrem. Rusko není připraveno na demokratizaci a přijetí liberálních hodnot, jako je vláda práva, svoboda slova nebo svobodné volby, které my zastáváme. Jejich imperialistické ambice jsou stále na živu a my jsme toho byli svědky v Gruzii a nyní na Ukrajině,“ doplnila.

Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj uvedl, že ukrajinské jednotky nadále pokračují v boji o Bachmut. Kanál Nexta sdílel záběry z místa nejtvrdších bojů.

Pohled na Kyjev, který už je několik dní v řadě cílem ruských útoků. 

„Prezident měl dnes samozřejmě velmi brzký začátek dne. Dostával informace v reálném čase od ministerstva obrany, prostřednictvím příslušných oddělení, od starosty Moskvy, gubernátora Moskevské oblasti, od ministerstva pro mimořádné situace," řekl Dmitrij Peskov k Putinově informovanosti o dronovém útoku.

Záběry zachytily dým stoupající nad Moskvou po sestřelení dronů.

List The Kyiv Independent zveřejnil přehled ztrát ruské armády k dnešnímu dni.

„Ruský prezident Vladimir Putin pracuje v Kremlu, o útoku drony na Moskvu byl informován v reálném čase,“ uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.

„Tři z bezpilotních letounů byly sestřeleny nad luxusním předměstím ruské metropole Rubljovka, kde žijí většinou prominentní Rusové a kde má oficiální sídlo i prezident Vladimir Putin,“ uvedl vysoce postavený kremelský poslanec Alexandr Chinštejn. Jeden z dronů byl zneškodněn nad vesnicí, která je vzdálena jen deset minut jízdy od Putinovy rezidence Novo-Ogarjovo. Kromě ruského vůdce mají v Rubljovce domy údajně i bývalý prezident Dmitrij Medveděv a premiér Michail Mišustin.

„České republice konflikt bezprostředně nehrozí, armáda se ale musí připravovat na všechny varianty, i ty málo pravděpodobné,“ řekl dnes premiér Petr Fiala (ODS). V Brně tak reagoval na pondělní vyjádření náčelníka generálního štábu Karla Řehky, který uvedl, že válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je možná. V takovém případě by podle Řehky ČR byla od první chvíle jejím účastníkem. Rusko je dnes na trajektorii konfliktu s aliancí, míní náčelník generálního štábu. Fiala novinářům řekl, že je nutné chápat kontext, ve kterém byla tato slova řečena, a to, kým byla vyslovena.

Připomeňme si slova generála Řehky: Válka Ruska s NATO je možná, Česko by bylo jejím účastníkem

Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky možná. „Pokud by vypukla, Česko by bylo od první chvíle jejím účastníkem,“ řekl Řehka na dnešní konferenci ve Sněmovně na téma Vnitřní bezpečnost a odolnost státu. Zásadní k zabránění takovému scénáři je podle něho příprava a odstrašení.

Kanál Nexta přinesl záběry z akce kyjevských policistů, kteří v troskách po ruském útoku objevili dva zraněné. 

Na summitu NATO v Litvě budou ČR a Litva „hovořit stejným hlasem“, řekl premiér Petr Fiala po jednání s litevskou premiérkou. Obě země výrazně podporují Ukrajinu.

Ruská armáda navzdory špatnému postupu v různých oblastech zůstává podle bývalého velitele amerických sil v Evropě Bena Hodgese mimořádně silná v oblasti elektronického boje. Hodges to řekl na mezinárodní konferenci Globsec a upozornil rovněž na nedostatky při spolupráci systémů západních spojenců.

„V posledních 14 až 15 měsících víme, že zatímco Rusko nevalně postupovalo v mnoha oblastech, stále jsou velmi dobří v elektronickém boji. Každý, kdo je u nezabezpečeného telefonu nebo vysílačky, může být zabit během tří až čtyř minut,“ uvedl penzionovaný generál Hodges. Elektronický boj slouží kromě jiného k narušování, lokalizaci nebo znemožňování správné funkce elektronických prostředků protivníka.

Podle šéfa unijní diplomacije Josepa Borella Rusko není připravené na vyjednávání. „Vidím koncentraci vojsk na obou stranách, jasnou vůli Ruska pokusit se vyhrát válku. A Rusko se očividně nebude chtít vrátit k jednacímu stolu, dokud se nepokusí vyhrát válku,“ prohlásil.

„Členové vyšetřovacího výboru sbírají fakta pádu dronů na budovy v Moskvě. V důsledku pádu bezpilotních letounů v několika budovách v Moskvě došlo k menším škodám. Kromě toho byla řada dronů sestřelena ruskými systémy protiletecké obrany, když se blížily k Moskvě,“ uvedly ruské úřady k dronovým útokům.

Během dnešního ruského útoku na Kyjev zemřela třiatřicetiletá žena a dalších 13 lidí bylo v metropoli a Kyjevské oblasti zraněno, informoval web Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. V jednom případě úlomky dronu způsobily požár výškové obytné budovy, kterou proto úřady nařídily evakuovat. Na fotografiích z místa bylo vidět plameny, které šlehaly z nejvyšších pater budovy. Právě odsud je hlášena oběť, další lidé utrpěli zranění.

Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Ihor Žovkva uvedl, že očekávaná protiofenzíva začne poté, co Ukrajina obdrží od svých spojenců zbraně, o které požádala.

Rozhodnutí o načasování dalšího ukrajinského postupu bylo přijato, řekl v noci na dnešek ve svém pravidelném večerním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na jeho výrok upozorňují agentura Unian nebo server Meduza, které jej dávají do souvislosti s dlouho očekávanou ukrajinskou protiofenzivou.

Zelenskyj ve svém tradičním projevu k Ukrajincům mimo jiné sdělil, že jednal s veliteli ozbrojených sil a vyslechl si jejich hlášení. „Nejen zajištění munice, nejen výcvik nových brigád, nejen naše taktika. Ale také načasování. To je to nejdůležitější. Časový harmonogram, jak budeme postupovat. Budeme. Rozhodnutí byla přijata,“ pronesl prezident. Detaily ale neposkytl.

Snímky poničených budov v Moskvě po dronovém útoku, ze kterého Kreml viní Ukrajinu. Kyjev to odmítá.

Americký prezident Joe Bide oznámil, že se bude jednat o dodeji střel dlouhého doletu ATACMS na Ukrajinu.

Kyjev se k náletu nepřihlásil, Mychajlo Podoljak z tamní prezidentské kanceláře ho ale spojil s pokračujícími ruskými útoky na ukrajinské civilní cíle. Podoljak spojil v ukrajinském zpravodajském pořadu Breakfast Show dnešní nálet dronů v Rusku s nepřestávajícími ruskými útoky na ukrajinské civilní cíle. „Možná, že ne všechny drony jsou připraveny zaútočit na Ukrajinu, a chtějí se vrátit ke svým stvořitelům a zeptat se jich: ‚Proč nás posíláte útočit na ukrajinské děti, na Kyjev?‘ “ uvedl. Dodal, že dnešní události v Moskvě jsou z ukrajinského pohledu málo důležité.

Rusko zahájilo vyšetřování dronového útoku na Moskvu, vyšetřovatelé zajistili trosky bezpilotních letounů.

Další záběry z Moskvy zachytily výbuch dronu nad luxusní čtvrtí Rubljovka. 

Kanál Nexta přinesl záběry z Ruska zachycující aktivitu protivzdušné obrany Pancir-S. 

Ruské ministerstvo obrany ráno podle ruských agentur uvedlo, že při útoku bylo použito „osm podomácku vyrobených létajících aparátů“. Tři prý byly s pomocí prostředků radioelektronického boje odkloněny od původních cílů, pět mělo být sestřeleno systémy protivzdušné obrany.

Ukrajinská protivzdušná obrana v noci sestřelila 29 ze 31 ruských dronů, většinu zlikvidovala u Kyjeva nebo nad metropolí, uvedlo ukrajinské letectvo.

Ruské ministerstvo obrany označilo dnešní dronový útok na Moskvu za terorismus a obvinilo z něj Kyjev. Uvedlo, že útočilo osm bezpilotních strojů.

Podle ruského zpravodajského kanálu Baza nad ruské hlavní město mířilo ve velmi malé výšce přibližně 25 bezpilotních letadel a některá se ruské protiletecké obraně podařilo sestřelit, jiná se například zamotala do drátů vysokého napětí. Baza uvádí, že nejméně tři následně narazila do obytných domů.

Ruská Národní letecká agentura uvedla, že ruská letiště i po dronovém útoku zůstanou v normálním chodu, uvedl kanál Nexta.

Dva lidé museli vyhledat lékařskou pomoc po ranním útoku bezpilotních letounů na ruskou metropoli Moskvu, uvedl starosta města Sergej Sobjanin.

Podle agentury Reuters se na ruských kanálech na telegramu objevují zprávy o čtyřech až deseti dronech. Několik bezpilotních letounů se podle ruských úřadů podařilo sestřelit. Útok na Moskvu přišel několik hodin poté, co ukrajinská metropole Kyjev opět čelila masivnímu ruskému vzdušnému úderu, který si vyžádal nejméně jednu oběť a několik raněných.

Moskevský starosta Sergej Sobjanin řekl, že někteří obyvatelé byli evakuováni. Ruská agentura RIA Novosti napsala, že evakuováno bylo několik obyvatel z budovy v ulici Profsojuznaja na jihu metropole. Podle serveru Meduza další dron s výbušninou proletěl oknem do bytu v domě na Leninském prospektu, ale neexplodoval.

„Dnes ráno mohli obyvatelé některých oblastí Moskevské oblasti slyšet zvuky výbuchů - to byla naše protivzdušná obrana. Během příletu k Moskvě bylo sestřeleno několik dronů. Žádám lidi, aby zachovali klid,“ uvedl k útokům gubernátor Moskevské oblasti Andrej Vorobjov. Výbuch se odehrál mimo jiné v ulici Atlasova.

Přelet bezpilotního letounu k Moskvě zachycen na videu. 

MASSIVE DRONE ATTACK ON MOSCOW 🇷🇺

“⚡️Moscow and Moscow region under massive drone attack

For about an hour, Russian air defense has been trying to shoot down aircraft that are attacking the Russian capital, but have not always successfully - some have hit their targets.” pic.twitter.com/2QsY8Gpjd1

— Jason Jay Smart (@officejjsmart) May 30, 2023

U švédského pobřeží se objevila běluha Hvaldimir, o které se spekulovalo, že jde o špiona ruského námořnictva. Zjevně ochočeného kytovce s postrojem označeným nápisem „majetek Petrohradu“ poprvé biologové zaznamenali v norských vodách v roce 2019, připomněla agentura AFP.

Další zpravodajské agentury hovoří o útoku v Moskvě. Podle nich bezpilotní letouny zasáhly a poškodily dvě obytné budovy, další drony byly podle úřadů sestřeleny.

Takto vypadá část Kyjeva po dnešním ruském útoku.

Bezpilotní letouny zasáhly dnes dvě obytné budovy v Moskvě, uvedla na svém webu agentura RIA Novosti. Nikdo nebyl zraněn, domy jsou lehce poškozeny. Příliš bližších podrobností zatím není známo. Rusko, které před více než 15 měsíci napadlo Ukrajinu, v poslední době stále častěji čelí útokům na vlastním území. Útoky tak daleko ve vnitrozemí jsou ale velmi nezvyklé.

Kyjev podle starosty Vitalije Klička v noci na dnešek čelil dalšímu masivnímu ruskému útoku, který si vyžádal nejméně jednu oběť a tři zraněné. Ve městě se ozývaly výbuchy, kvůli požáru musela být evakuována vysokopodlažní budova. Informují o tom agentury Reuters a Ukrinform, podle nichž útok trval téměř tři hodiny.