Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Pro dnešek se s vámi loučíme. Aktuální informace z války na Ukrajině opět přineseme v pondělí ráno.

Šéf americké diplomacie Antony Blinken pohled na záběry z Buči přirovnal k „ráně do břicha“.

„V Mariupolu pokračovaly těžké boje, zatímco se ho ruské síly pokoušejí dobýt. Město je i nadále vystaveno intenzivním úderům, ale ukrajinské síly si udržují pevný odpor a udržují si kontrolu v centrálních oblastech,“ uvádí ve své nejnovější zprávě britské ministerstvo obrany. Podotýká také, že Mariupol je „skoro jistě“ hlavním cílem současné invaze, jelikož ovládnutím města Rusové získají pozemní přístupovou cestu ke Krymu.

Latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 3 April 2022

Find out more about the UK government's response: https://t.co/6U2qEmdx0T

🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/tn99P8tmbg

— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) April 3, 2022

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková uvedla, že během neděle se skrze humanitární koridory podařilo evakuovat 2694 lidí.

„Vraždy a lži jsou jejich poznávacím znamením. Stejně jako v Katyňském lese zákeřně vraždili a pak lhali a zapírali, tak dnes v Buči zůstávají mrtví a zase slyšíme sprosté lži. Jsou stále stejní. Ruští agresoři!“ uvedl místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin k masakru v Buči.

Britský premiér Boris Johnson k masakru v Buči také uvedl, že žádné množství ruských dezinformací nedokáže ukrýt pravdu. „Putin je zoufalý, jeho invaze selhává a vůle Ukrajiny nikdy nebyla větší,“ sdělil.

Tymofiy Mylovanov, bývalý ministr hospodářského rozvoje, obchodu a zemědělství Ukrajiny uvedl, že válečné zločiny spáchané v Černihivu a městě Brovary mohou být ještě horší než ty, které Rusové vykonali ve městě Buča. 

The war crimes in Brovary and Chernihiv directions might be more heinous that those in Bucha. We have eyewitness accounts through friends, relatives and students. We need help documenting them Journalists and lawyers who can help please contact @ZoyaMylovanova Examples: 1/

— Tymofiy Mylovanov (@Mylovanov) April 3, 2022

Moskva obvinění, že její vojáci mohou za smrt civilistů v Buče, odmítla; fotografie a videa zveřejněné o víkendu považuje za ukrajinskou provokaci a žádá, aby se věcí v pondělí zabývala Rada bezpečnosti OSN.

Tvrdí, že za dobu, co město ovládali ruští vojáci, „ani jeden z místních obyvatel nezemřel kvůli nějakým násilným činům“.

Ze západoukrajinského města Ternopil je podle sociálních sítí hlášena exploze. Rusko přitom tvrdilo, že už se zaměří primárně na východ země. 

❗️The mayor of Ternopil confirms the explosions. #Ukraine #UkraineWar #Russia #UkraineInvasion

— Ukraine War SitRep 🇺🇦 (@UKRWarSitRep) April 3, 2022

„Na ulicích Buči jsou těla, na předměstí Charkova jsou pouze části těl: nohy, ruce, hlavy,“ uvedl pro BBC uprchlík Andre, kterému se podařilo utéci do polského Lvova. 

I dnes se konají protesty proti ruské agresi na Ukrajině. Jeden takový se v neděli konal i v Německu. 

Rusové ostřelovali nejen vojenské objekty, ale i kulturní místa a civilní domy. Tyto snímky pochází z divadla v Mariupolu. 

Alexej Arestovič zveřejnil seznam jednotek a divizí ruských ozbrojených sil, které se nacházely v ukrajinských městech Buča, Gostomel a Irpiň. Právě v těchto místech se děly brutální činy proti lidskosti, jak vyšlo najevo po jejich osvobození. 

Na Donbase významně zesílilo ostřelování: Jeden mrtvý po zásahu nemocnice v Luhansku

Doněcká a Luhanská oblast na východě Ukrajiny hlásí zesílené ostřelování ruskými silami, které se naopak stáhly z okolí Kyjeva. Gubernátor Doněcké oblasti označil situaci v regionu jako turbulentní, uvedla dnes agentura Reuters. Podle oblastní správy dnes ruský útok zasáhl mimo jiné nemocnici ve městě Rubižne v Luhanské oblasti. Zemřel při tom jeden člověk. 

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga je Finsko a Švédsko v  NATO vítáno. Obě země na počátku konfliktu vyslovily přání, že by se do této obranné aliance rády přidaly. Stoltenberg to uvedl v rozhovoru pro CNN, kde podotknul, že se jistě najde cesta, jak země k alianci rychle připojit. 

Slova šéfa aliance tlumočil The Kyiv Independent na twitteru. 

K masovým vraždám v Buči se vyjádřil i senátor a bývalý kandidát na prezidenta Jiří Drahoš. „Masové vraždění civilistů ruskou armádou je barbarské a snaha zpochybnit tyto vraždy je ubohá. Lidé zodpovědní za tyto zločiny musí být pohnáni před mezinárodní soud,“ uvedl na twitteru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že zve bývalou německou kancléřku Angelu Merkelovou a někdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho do Buči, aby viděli, k čemu vedlo 14 let ústupků Rusku. Ukrajinské úřady i svědci na místě informovali o tom, že ruští vojáci během doby, co Buču ovládali, zabili asi 300 jejích obyvatel.

V roce 2014 Rusko anektovalo ukrajinský Krym. V posledních osmi letech také vojensky i politicky podporuje separatisty v ukrajinské Doněcké a Luhanské oblasti, kteří bojují proti vládě v Kyjevě. Letos v únoru Moskva uznala nezávislost dvou samozvaných povstaleckých republik a o několik dní později zahájila invazi na Ukrajinu.

Ruské síly podle úřadů ostřelovaly Charkov. Dohromady 23 lidí bylo zabito nebo zraněno. Jeden člověk zemřel při útoku na nemocnici v Rubižném.

Ukrajinská armáda sdílela snímek z evakuace města Irpiň. „Nezabíjíme, my zachraňujeme. V tom je mezi námi rozdíl,“ uvádí na twitteru pod fotografií vojáka, který nakládá do auta psa. 

Ruská armáda oholila hlavy zajatým ukrajinským vojákům. Těchto 15 žen bylo mezi 86 ukrajinskými vojáky propuštěnými z ruského zajetí 1. dubna při výměně zajatců. Na twitteru sdílel snímek zpravodajský server The Kyiv Independent, který jako zdroj hlásí Dmytro Lubinetsa, předsedu výboru pro lidská práva v ukrajinském parlamentu.

Generální tajemník OSN řekl, že je hluboce šokován záběry mrtvých civilistů z ukrajinské Buči, odkud odešli Rusové. Chce nezávislé vyšetřování.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes podle agentury Reuters prohlásil, že západní spojenci se v nejbližších dnech dohodnou na dalších sankcích proti Rusku. O nových sankcích hovořil i britský premiér Boris Johnson, který v dnešním prohlášení upozornil na „ohavné útoky proti civilistům“ v ukrajinských městech Buča a Irpiň. Jsou podle něj dalším důkazem, že Rusko se na Ukrajině dopouští válečných zločinů. Ministerský předseda v této souvislosti pohrozil zpřísněním protiruských sankcí a zároveň přislíbil další vojenskou pomoc Ukrajincům.

Prezident Miloš Zeman odsuzuje vraždění civilních obyvatel na Ukrajině jako válečný zločin. Věří tomu, že bude spravedlivě potrestáno mezinárodním soudem. Na twitteru to dnes uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. 

Starosta Kyjeva a bývalý profesionální boxer Vitalij Kličko sdílel znepokojivé video s prostým popiskem „Tohle je genocida“.

Donbas hlásí zesílené ostřelování ruskými silami, které se naopak stáhly od Kyjeva. Podle gubernátora Doněcké oblasti je situace turbulentní.

Ruská armáda denně útočí na civilní oblasti, obytné domy, nemocnice, školy, divadla nebo na samotné prchající rodiny. Federace podle četných obvinění jedná v rozporu s Ženevskou úmluvou, k válečnému zločinu se ale přiznat odmítá. Ruské „výmluvy“ zvlášť uráží Natalii Mykolaivnu (45), která momentálně leží v záporožské nemocnici s těžkým zraněním nohou. Bezdůvodně na ni zaútočil ruský voják, když přecházela ulici na cestě za matkou. V nedalekém Orichivu mezitím lékaři trénují třídění pacientů podle závažnosti zranění. Více zde.

Ukrajinské armádě se povedlo sestřelit jedno z ruských letadel. 

V souvislosti se zločiny, kterých se ve městě Buča u Kyjeva zřejmě dopustila ruská armáda, požaduje německá ministryně obrany Christine Lambrechtová zpřísnění protiruských sankcí. V rámci Evropské unie je podle ní třeba jednat o ukončení nákupu ruského plynu.

„Musí přijít reakce. Tyto zločiny nesmějí zůstat bez odpovědi,“ řekla sociálnědemokratická politička v televizi ARD. V souvislosti s možným přerušením odběru plynu prohlásila, že „naší silnou stránkou bylo to, že se jednotlivé země neunáhlovaly, ale že se společně domlouvalo, co se dá snést“. Přesně to se podle ní musí stát v nejbližších hodinách.

Kolem Putina se motá armáda lékařů, tvrdí ruští novináři. Expert na rakovinu jej doprovází roky

Umírá ruský vůdce Vladimír Putin na rakovinu? Podle ruských novinářů z Project Media lze na tuto otázku odpovědět kladně. A přikládají další střípek informací, které tuto spekulaci potvrzují, jak píše britský deník DailyMail. Kolem Putina se podle novinářů dlouhá léta motají ruské lékařské špičky. A to od neurochirurgů až po odborníky na léčbu rakoviny štítné žlázy a zažívacího traktu. Téměř sedmdesátiletá ruská hlava státu také podle Západu podstupuje léčbu, která může za jeho oteklý obličej a která vyvolává vztek a agresi. 

Na pražské Letné se dnes odpoledne konal zhruba tříhodinový koncert Společně pro Ukrajinu. Hodinu po jeho začátku se ho účastnilo asi 5000 lidí, řekl ČTK policejní mluvčí Jan Daněk. Koncert se podle něj odehrál bez incidentů. Jeho součástí bylo takzvané tržiště pomoci, lidé tam mohli přispět na konkrétní činnosti či přivézt materiální pomoc. Ukrajinci, kteří utekli před válkou, tam dostali možnost najít práci. Koncert skončil v 18:15, moderován byl v češtině i ukrajinštině.

Podle zpravodajky ČTK byly na tržišti pomoci například stánky Paměti národa, Armády spásy, velvyslanectví Ukrajiny nebo Charity ČR. Potravinová banka rozdávala sendviče a čaj. U stánku Paměti národa si lidé mohli koupit trika s nápisem „Sláva Ukrajině“ v azbuce nebo „Russian warship go fuck yourself“ v angličtině. Výtěžek půjde na pomoc Ukrajině. Během koncertu mohli lidé přispívat například na sbírku přes platformu Donio.cz, podle které se díky koncertu podařilo vybrat přes 310.000 korun. Podle moderátorů byl web sbírky po část koncertu mimo provoz, důvod je neznámý.

V ukrajinském těžce ostřelovaném Mariupolu si místní našli chvíli, aby pohřbili některé vojáky a své blízké, kteří zahynuli při ruském útoku. 

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj opět navštívil nemocnici, kde se léčí vojáci. 

Od začátku ruské invaze se na Ukrajinu podle úřadů vrátilo více než 500.000 lidí. Během uplynulého týdne zemi 144.000 lidí opustilo a 88.000 přijelo.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se Rusko v jeho zemi dopouští genocidy. Řekl to v reakci na masakr civilistů ve městě Buča nedaleko Kyjeva, kde ruští vojáci pozabíjeli přes 300 civilistů. Ruským matkám pak na facebooku vzkázal, že jejich synové jsou vrazi, lupiči a kati. „Podívejte se, jaké parchanty jste vychovaly,“ rozhořčil se. Více z reakce prezidenta zde. 

Ruské činy v ukrajinských městech odsoudil také generál ve výslužbě a možný kandidát na prezidenta Petr Pavel. „Ztráty v konfliktech jsou nevyhnutelné. Civilizované země důsledně minimalizují ty civilní. Barbarské režimy plánovitě útočí na civilní cíle, nejen zabijí, ale popravují spoutané civilisty, znásilňují, rabují, vypalují. Rusko je barbarskou zemí. Zaslouží si maximální možnou izolaci,“ uvedl na twitteru. 

Okolí černobylské elektrárny je v posledních dnech postupně dobýváno zpět. V evropských rukách už je i lokace Pripjať. 

„Záběry zavražděných civilistů z míst osvobozených ukrajinskou armádou jsou děsivé. Ruská armáda se dopouští na Ukrajině válečných zločinů. Svět nikdy nesmí zapomenout Vladimiru Putinovi, že rozpoutal zbytečnou válku, při které umírají nevinní lidé,“ okomentoval drtivé záběry z Buči premiér Petr Fiala (ODS) na twitteru.

Ruské ministerstvo obrany fotografie a videa s mrtvými civilisty z Buči zveřejněné ukrajinskou stranou označilo za provokaci, píše RIA Novosti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí CBS obvinil Rusko, že se v jeho zemi dopouští genocidy.

Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga není údajný ruský ústup od Kyjeva skutečným stahováním vojsk, ale spíše přesunem, po němž by mohly následovat další útoky.

„Máme přitom obavy z možných zesílených útoků, zejména na jihu a na východě,“ dodal šéf aliance.

Na pražské Letné začal dnes v 15:00 koncert Společně pro Ukrajinu. Kolem 16:00 se koncertu účastnilo asi 5000 lidí a pozvolna přicházejí další, řekl ČTK policejní mluvčí Jan Daněk. Koncert se podle něj odehrává bez incidentů. Jeho součástí je takzvané tržiště pomoci, lidé tam mohou přispět na konkrétní činnosti či přivézt materiální pomoc. Ukrajinci, kteří utekli před válkou, tam dostanou možnost najít práci. Koncert má trvat zhruba do 18:00. Je moderován v češtině i ukrajinštině.

Na zvěrstva, která ruská armáda konala na civilistech v Buči, reagují i zahraniční politici. Například podle německého ministra zahraničí je navýsost jasné, že za takové násilí a válečné zločiny musí Rusko zaplatit. Jako první se nabízí přijetí dalších tvrdých sankcí. 

„Obrazy z Buči jsou nesnesitelné, Putinovo neomezené násilí ničí nevinné rodiny a nezná hranic,“ napsal Baerbock na twitteru.

„Jsme mírumilovná země,“ prohlásil patriarcha Moskvy Kirill během bohoslužby. Při svém kázání vyzval ruský lid, aby bránili svou zemi, a zmínil, že Rusko nemá žádnou touhu vést válku a ubližovat druhým. 

Slovenský ministr hospodářství Sulík připustil možnost, že Slovensko bude platit za dodávky ruského plynu rubly. To chce Moskva, ale EU to odmítá.

„To, co se odehrálo ve městě Buča, jsou bestiální vraždy civilistů. Stejně jako proběhla denacifikace, musí proběhnout i deputinizace na všech úrovních. Do té doby musí Rusko stát mimo civilizovaný svět,“ napsal předseda sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09). Poznamenal také, že ruský velvyslanec v Česku zastupuje Putina i to, co se v Buče odehrálo. „ČR tohle nemůže trpět a měla by jít příkladem,“ uvedl.

Ukrajinští uprchlíci ve velkém míří i do USA. Zde se musí kolikrát ubytovat i v tělocvičnách na matracích. 

Osvobozená Buča je odkazem ruského šílenství. 

 Agrární komora žádá vládu, aby odložila účinnost některých opatření, která by měla pro tuzemské zemědělce začít platit už v příštím roce. Jde zejména o Národní strategický plán a rámcové nastavení reformy Společné zemědělské politiky pro roky 2023 až 2027.

Komora na svém řádném sněmu na brněnském výstavišti dnes shrnula hlavní požadavky do desatera, které předala ministrovi zemědělství Zdeňku Nekulovi (za KDU-ČSL). Novinářům to po skončení sněmu řekl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Na zvěrstva objevená v Buči reagoval na twitteru i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Podle něj se jedná o „barbarství a nelidskou krutost“. 

„Děsivé záběry z ukrajinských měst vydávají jasná svědectví o tom, že Putin je válečný zločinec, který patří před soud. Jsem hrdý, že od první chvíle stojí ČR za Ukrajinou a jejími hrdiny. Naše pomoc musí a bude pokračovat,“ uvedl s tím, že takováto jednání nesmí mít v Evropě místo. 

„Jsem znechucen odporným masakrem civilistů v Buči a rozhodně ho odsuzuji. Vše se musí důkladně vyšetřit a zdokumentovat. Má Rusko ještě nějaké zábrany?“ okomentoval masakr v ukrajinském městě i expremiér Andrej Babiš (ANO) na twitteru. 

Na Letné začal v 15:00 koncert Společně pro Ukrajinu. Podle odhadu ČTK se ho zatím účastní stovky lidí. Během koncertu se koná tzv. tržiště pomoci. Koncert pro Vás monitorují i Blesk Zprávy. Více se dočtete zde. 

Česká diplomacie i čeští politici odsoudili vraždění ukrajinských civilistů ruskými vojáky. Podle MZV jde o válečný zločin Putinova režimu.

Podle mluvčího policejního prezidia Ondřeje Moravčíka policie k pátku evidovala téměř 600 podnětů, které mají souvislost s děním na Ukrajině. Potvrdil, že trestní řízení bylo zahájeno ve 138 případech. Z toho čtyři desítky tvoří trestné činy z nenávisti, tedy například adorování postupu ruských vojsk nebo písemné útoky proti Ukrajincům. Zbývající případy se týkají majetkových trestných činů nebo třeba sprejerství. Dalšími případy z podnětů se policie zabývá. Ministr vnitra Vit Rakušan zmínil podvody s vízy, krádeže nebo kuplířství.

Ukrajinští vojáci pokračují v prohledávání osvobozené Buči.

Ukrajinští studenti středních a vysokých škol mohou v Česku získat jednorázová či dlouhodobá stipendia z fondu vzdělání Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. Přihlášky o podporu mohou podávat do konce dubna. Připraveno je pro ně půl milionu korun. Kolika studentům mohou peníze pomoci, není možné odhadnout. Za Výbor dobré vůle to dnes ČTK sdělila Barbora Sehnalová. Stipendijní program je součástí podpory pro uprchlíky z Ukrajiny, která čelí ruské vojenské agresi.

Z ruského města Belgorod se ozvaly dvě exploze, popsali pro agenturu Reuters dva svědci. V tomto městě došlo k útoku už v pátek, začal zde hořet ropný sklad. Ukrajina podíl na incidentu tehdy popřela. 

Two explosions erupted near #Belgorod, Russia, near the border with Ukraine - Reuters
According to eyewitnesses, the explosions were so powerful that the windows in the houses in Belgorod swelled. pic.twitter.com/eRLE97CDJz

— Ukrainian Media_Truth about war in Ukraine (@truth_about_war) April 3, 2022

Mluvčí oděské oblastní vojenské správy Sergej Bratčuk uvedl, že ranní útok na přístav byl proveden z ruských lodí v Černém moři, píše kanál Nexta.

❗️The spokesman for the #Odessa military administration, Sergey Bratchuk, said that the strikes on the Odessa region were carried out from #Russian ships in the Black Sea. pic.twitter.com/U4erLFoaTT

— NEXTA (@nexta_tv) April 3, 2022

Rusko bude žádat platbu v rublech i za další zboží, řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Součástí válečného stavu, který platí na Ukrajině, je i „suchý zákon“, který znemožnil provoz pivovaru ve Lvově. Ten však přeměnil své aktivity, aby pomohl válečnému úsilí od prvního dne ruské invaze, píše agentura EFE.

Další svědectví z Buči. „Našli jsme tam 18 těl,“ řekl 53letý voják územní obrany Serhij Torovyk. „Mučili je. Někteří měli uřezané uši, jiní vytrhané zuby. Byly tam i děti staré 14, 16 let a nějací dospělí,“ dodal. „Ruští vojáci jsou horší než zvířata. Zvířata takové věci nedělají. Neměli bychom brát zajatce. Musí zemřít. Musí být zničeni,“ prohlásil.

„V tuto chvíli nám chybí zákon na národní sankce,“ řekl k tématu majetku Rusů v Česku Senátor Václav Láska (SEN 21) v pořádu Otázky Václava Moravce na ČT. Podle něj navíc není jisté, co komu patří. Tvorba zákona je každopádně podle jeho slov v rukou vlády.

Předseda Evropské rady Charles Michel slíbil Ukrajině, že Evropská unie jí pomůže shromáždit důkazy o masakru civilistů v Buči. 

Shocked by haunting images of atrocities committed by Russian army in Kyiv liberated region #BuchaMassacre

EU is assisting #Ukraine & NGO’s in gathering of necessary evidence for pursuit in international courts.

Further EU sanctions & support are on their way.

Слава Україні!

— Charles Michel (@eucopresident) April 3, 2022

„Buča se stala symbolem toho nejhoršího, čeho jsou lidské bytosti schopny, čistého zla. Musíme to zastavit přijetím přísnějších sankcí vůči Rusku a pokračováním v podpoře Ukrajiny. Všechny válečné zločiny musí být vyšetřeny; pachatelé musí být postaveni před soud,“ reagovala na zprávy o masakru v Buče slovenská prezidenta Zuzana Čaputová.

#Bucha has become the symbol of the worst that human beings are capable of, of pure evil. We have to stop it by adopting stronger sanctions on #Russia & continuing our support for #Ukraine. All war crimes must be investigated; the perpetrators must be brought to justice.

— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) April 3, 2022

Ukrajinský voják ukázal ukrajinskou vlajku, která opět zavlála nad Černobylem. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle kanálu Nexta posmrtně ocenil zavražděného válečného fotografa Makse Levina řádem za odvahu.

Volodymyr Zelensky posthumously awarded photojournalist Maksim Levin the Order "For Courage" pic.twitter.com/kStPgoY6nW

— NEXTA (@nexta_tv) April 3, 2022

Papež František dnes, během druhého dne své návštěvy na Maltě, sloužil mši před tisíci věřících. Vyzval přitom k modlitbám za válkou zasaženou Ukrajinu, informovaly agentury AP a DPA.

„Modleme se za mír a vzpomeňme na humanitární tragédii mučené Ukrajiny,“ řekla hlava katolické církve ve Florianě, předměstí hlavního města Valletty. Ukrajina čelí stálému bombardování v této „svatokrádežné válce“, dodal papež.

V pořadu Otázky Václava Moravce se vedla diskuze i o prodloužení nouzového stavu o více jak 30 dní, což je v nesouladu s běžným řádem. Exministr vnitra František Bublan podotknul, že sice rozhodnutí chápe, on by se ale rozhodl jinak a nechal by nouzový stav prodloužit o klasických 30 dní a nechal by ve Sněmovně prostor pro diskuzi i pro kontrolu. 

Zdali potáhne opozice prodloužení k Ústavnímu soudu, ještě není jasné, dodala v České televizi místopředsedkyně dolní komory Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Uvedla, že se o tom ještě na klubu ani nebavili. 

Místostarosta města Izjum Volodymyr Matsokin uvedl, že 80 procent města je zcela zničeno. Není tam elektřina, topení ani tekoucí voda. Rusům se město, které se nachází kousek od Charkova, podařilo ovládnout 1. dubna. Informoval o tom deník Kyiv Independent.  

⚡️ Deputy Mayor: 80% of Izyum destroyed during Russian assault.

Izyum Deputy Mayor Volodymyr Matsokin said the city lacks electricity, heating and water.

Izyum, a city east of Kharkiv with a pre-war population of 45,000, had been captured by Russian troops on April 1.

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) April 3, 2022

Do 14. 4. vznikne podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jednotný plán na migrační krizi. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce. 

Kritiku ze strany ANO nechápe ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj Česko s uprchlíky nakládá nejlépe z Evropy. Uvedl například, že se stačí podívat na čísla. Evropa má registrováno 900 tisíc lidí a zrovna Česko už zvládlo registrovat přes 250 tisíc lidí. Migrační krize pak ministerstvo vnitra stála již asi deset miliard. 

Exministr vnitra František Bublan nicméně podotknul, že prostě chybí nadřazený a jednotný systém, což Rakušan uznal. Nevyloučil, že nevznikne speciální pozice člověka, který by za migrační krizi zodpovídal. 

Právě nevládní organizace, jako je Člověk v tísni, se ve velké míře podílela na ubytovávání a integraci uprchlíků na samém počátku krize. Nyní je ale otázkou, co dál a to má podle místopředsedkyně Sněmovny Jany Mračkové Vildumetzové vyřešit současná vláda. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce kritizovala, že například není jednotná registrace a není vyřešena lékařská pomoc ani zapojení ukrajinských dětí do škol. 

Strategický plán pro přijímání uprchlíků vychází z plánů, které se připravovaly už před řádkou let, podotknul exministr vnitra František Bublan (nestraník). Dodal ale, že v roce 2015 šlo „doslova všechno do háje“ poté, co přišel zlom napříč politickým spektrem a panovala spíše protimigrační nálada. 

„Mám zkušenost z roku 2015, kdy jsme v Senátu vyvinuli iniciativu a pozvali jsme nevládky a církve a snažili jsme se připravit na migraci. Ukázalo se, že jsou organizace schopny ubytovat, schopny zaplnit školy. Připraveny. Pak ale přišel zlom a to bylo napříč politickým spektrem, to nebyla záležitost jedné strany a najednou se všichni odklonili a nejvyšší hlava státu řekla, tato země je naše, a bylo všechno doslova v háji,“ uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce.

„Ony ztratily chuť do toho jít, ale připraveni všichni byli a toto jsme si prostě zavinili sami,“ dodal.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dodal, že se tak strategie kolem migrační krize dělá tak trochu odznovu. 

Místopředsedkyně Sněmovny a stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová (ANO) kritizovala v pořadu ČT Otázky Václava Moravce současnou vládu, že stále nepřipravila jednotnou metodiku pro kraje. Podle ní se již třikrát měnila a hejtmané tak doposud nemají přesné nástroje, jak například vyřešit financování ubytování uprchlíků z Ukrajiny u soukromých subjektů. 

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zmínil, že Česko má několik „strategických scénářů“, které počítají s různorodým přílivem uprchlíků. Pracuje se se scénáři 300 tisíc, 500-600 tisíc a pracuje se i s variantou, že bude krize trvat více jak rok.

„Nejrealističtější varianta se jeví mezi 500-600 tisíci,“ podotknul Rakušan. Připraveny jsou ale i scénáře pro případ, že to bude mnohem více lidí. V současnosti má Česko registrováno přes 252 tisíc lidí, uvedl vicepremiér. 

„Ženete 20 % lidí do chudoby a arogantním způsobem se jim vysmíváte!“ opřel se do nové vlády exministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v pořadu TV Prima Partie. Uvedl to v souvislosti s tématem rozdělení Česka. Mnoho lidí se totiž ozývá s tím, že Česko pomáhá uprchlíkům z Ukrajiny, ale s tím zapomíná na Čechy, kteří pociťují vysokou inflaci a zdražování energií i potravin. 

Podle Havlíčka bude vina ve vládě, pokud se bude atmosféra ve společnosti nadále stupňovat. „Otočí se proti uprchlíkům a bude to vše vina,“ uvedl. 

Současný ministr dopravy Martin Kupka (ODS) se bránil a zmínil, že tomu tak není a že se navíc nový kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) musí vyrovnávat s tím, co zbylo po vládě předchozí - například s velkým deficitem. 

„Šílenost,“ uvedl exministr dopravy, průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v pořadu Partie na TV Prima k tématu dovozu plynu do ČR. Komentoval tím kroky současné vlády. Podle něj měla vláda nakoupit zásoby před měsícem, kdy jsme měli v zásobních 15 %. Podle Havlíčka se může lehce stát, že budou domácnosti bez plynu, pokud by Vladimir Putin vypnul plynovody. 

Podle současného ministra dopravy Martina Kupky (ODS) by se ale v tomto případě Česko zařídilo a jednalo by s ostatními státy o náhradních dodávkách. „Nic vám nedají, také by měly málo,“ reagoval Havlíček. 

Kupka se ale nadále bránil, podle něj už se nyní chystají státy i na tento případný problém a řeší se alternativní dodávky. Dodal, že se domácnosti nemusí bát, že budou bez plynu - ty by totiž byly vypnuté mezi posledními. 

Rusko při bombardování Kyjeva a jeho okolí ničí i zoologické zahrady a útulky. Místním se podařilo z jedné ze zasažených ZOO zachránit vážně popáleného jelena.

Podle exministra dopravy, průmyslu a obchodu máme v ČR zásoby plynu na asi 24 dní. Nynější místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) to uvedl v pořadu Partie na TV Prima. 

Havlíček podotknul, že vláda měla dokoupit zásoby už před měsícem, kdy jsme měli v zásobnicích 15 %. Nyní je v nich 11 %. Řekl to v souvislosti s tématem možné hrozby vypnutí plynovodů z Ruska. „Kdyby Putin vypnul plyn, nemáme zásoby,“ uvedl.  

Na kritiku v pořadu zareagoval nynější ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj by nás bezhlavé nakupování zásob stálo velice draho a způsobilo by to zdražení komodity. Způsobilo by to také podle něj výpadek peněz o 3 miliardy. Uvedl také, že musíme myslet i na to, jakou spotřebu plynu máme v jarních a letních měsících. „Křivka spotřeby plynu v ČR je hodně závislá na klimatických podmínkách – 1,2 miliardy kubíků za měsíc v zimě a na jaře a v létě je to 0,4 miliardy kubíků,“ uvedl s tím, že i kdyby se plyn vypnul, máme zásoby na oněch 25-30 dnů. A nákup zásob by to prodloužil jen o nějakých 14 dní. 

Ruská armádní flotila podle ukrajinské TV Nexta provádí taktické cvičení s ostrými náboji u Baltského moře. 

Ruský vyjednavač Vladimir Medinskij dnes popřel sobotní tvrzení Kyjeva, že příprava dohody mezi Ruskem a Ukrajinou pokročila natolik, aby o dokumentu mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Rozhovory vyjednavačů podle něj budou pokračovat v pondělí. Medinskij také uvedl, že ukrajinská strana zaujala „realističtější“ pozici ohledně neutrálního a nejaderného statusu Ukrajiny, informovala agentura TASS.

V Mariupolu na východě Ukrajiny při ruském útoku zahynul litevský filmový dokumentarista Mantas Kvedaravičius. Zprávu nelze ověřit. O Kvedaravičiusově smrti píší i litevská a ukrajinská média. Režisér se v poslední době věnoval natáčení právě v Mariupolu - přístavu u Azovského moře, na který útočí ruská armáda a kde jsou podle úřadů desetitisíce lidí vystaveny humanitární katastrofě.

„Náš přítel a účastník Artdocfestu, litevský dokumentarista Mantas Kvedaravičius, byl v Mariupolu zavražděn s kamerou v ruce v této za*rané válce zla proti celému světu,“ napsal na facebooku ruský filmový režisér Vitalij Manskij, který je zakladatelem festivalu dokumentárních filmů Artdocfest.

U rekonstrukce Císařských lázní už společnost Metrostav, která je hlavním dodavatelem, kraji oznámila, že je možné, že bude muset uplatnit klauzuli takzvané vyšší moci. Firma přišla o mnoho pracovníků z Ukrajiny, kteří museli narukovat. Několikaletá rekonstrukce lázní, které jsou národní kulturní památkou, by měla podle plánů skončit v polovině roku 2023. Podobně by tomu mohlo být i u rekonstrukce a dostavby Nemocnice Cheb, kterou dělá stejná firma. S dokončením stavebních prací se počítá letos v červenci.

Dalším ruským cílem byla dnes večer Oděsa. Místní úřady ohlásily řadu výbuchů, ke kterým došlo brzy ráno. Část raket se povedlo zničit protivzdušnou obranou. 

„Oděsa. Válka pokračuje. Nepřítel bude poražen. Nepropadejte panice a řiďte se poplašnou signalizací,“ uvedl na facebooku mluvčí oděské vojenské oblastní správy.

V některých částech Oděsy, přístavu na pobřeží Černého moře, propukly požáry a nad městem je vidět dým. V Oděské oblasti byl v noci vyhlášen letecký poplach. Úřady obyvatelům doporučily, aby zavřeli okna a skryli se na bezpečném místě, napsala agentura Unian.

Ukrajinská armáda se rozptyluje i sdílením videí z hlídkování. Vojáci zde tančí, hrají hry, ale i oslavují to, že se Ukrajině daří dobývat zpátky své území

Na pražské Letenské pláni se dnes od 15 hodin uskuteční benefiční koncert Společně pro Ukrajinu. Vystoupí řada interpretů, osobnosti z řad herců, sportovců či promluví lidé, kteří válku na Ukrajině zažili osobně, přežili a podařilo se jim utéct. Na facebooku mají o událost zájem tisíce lidí, koncert se bude přenášet on-line prostřednictvím streamu. Více zde. 

Současná situace v českém teplárenství je tristní. Teplárenství se dlouhodobě věnovala menší pozornost než elektroenergetice. Čím nahradit plyn a uhlí není zcela jasné, možností existuje několik. Je ale pravděpodobné, že cena tepla poroste, řekli oslovení akademici. Vliv podle nich logicky má mimo jiné aktuální ruská invaze na Ukrajinu.

Starosta města Beryslav v Chersonské oblasti Alexander Šapovalov byl propuštěn ze zajetí, informuje kanál Nexta. Starosta byl vězněn skoro dva týdny. „Byl jsem propuštěn minulou noc a teď jsem doma. Všechno je v pořádku,“ potvrdil informaci sám Šapovalov. 

The mayor of #Beryslav, #Kherson region Alexander Shapovalov was released from captivity. The mayor had been there for almost two weeks.

Shapovalov personally confirmed the information: "I was released last night, I am at home now. Everything is all right". pic.twitter.com/MhOMWBAirE

— NEXTA (@nexta_tv) April 3, 2022

Česká republika vydala v sobotu ukrajinským uprchlíkům 2574 víz, od začátku ruské invaze již dostalo vízum 257 111 běženců. Počet vydaných víz se v posledních dnech snižuje. Cizinecké policii se dosud nahlásilo 144 462 lidí, v sobotu jich bylo 1933. Údaje dnes na twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Děti do 15 let se registrovat nemusí.

Polský vicepremiér a de facto nejmocnější politický představitel v zemi Jaroslaw Kaczyński dnešnímu vydání německého listu Die Welt řekl, že je otevřený vůči možnosti rozmístit americké jaderné zbraně v Polsku. Podle něj by takový krok „značně zesílil odstrašení Moskvy“. Dodal zároveň, že tato otázka není na pořadu dne, „což se však může rychle změnit“. S iniciativou by podle něj musely přijít samy Spojené státy, informovala agentura DPA.

Asistenční středisko pro pomoc ukrajinským uprchlíkům v pražském Kongresovém centru v sobotu odbavilo 665 lidí. Bylo to dosud nejméně za dobu jeho fungování. Vytíženost klesá stabilně od pondělí. Na twitteru o tom dnes informovali pražští hasiči. Od začátku ruské invaze pracovníci střediska pomohli 63 995 běžencům.

Miny, které po sobě nechali Rusové v osvobozené městě Buča.

Středočeská centra pomoci ukrajinským uprchlíkům v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami za sobotu odbavila 160 lidí prchajících před válkou na Ukrajině. Je to méně než v minulých dnech. V pátek obsloužila 295 běženců a ve čtvrtek 194, ve stejný den před týdnem to bylo 202 lidí. Od začátku fungování krajská centra mimo Prahu odbavila 19.699 Ukrajinců, kteří svou zemi opouštějí po ruské invazi, informoval dnes ČTK mluvčí hejtmanství David Šíma.

Civilisté v ukrajinském Charkově údajně otrávili 30 ruských vojáků. Dva zemřeli a 28 trpí těžkými zdravotními problémy, zveřejnilo ukrajinské médium na twitteru.

Za novou Srebrenicu označilo ukrajinské ministerstvo obrany osvobozené město Buča. V městě, které sousedí s Irpinem a leží 37 kilometrů severozápadně od Kyjeva, podle něj ruští vojáci během měsíční okupace „náhodně vraždili místní civilní obyvatele“. Některé z obětí mají svázané ruce za zády, ulice města jsou poseta těly, napsalo ministerstvo na twitteru. Starosta města Anatolij Fedoruk řekl agentuře Reuters, že bylo zabito přes 300 lidí. „Zvěrstva“ v Buče odsoudila mimo jiné britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Do společného hrobu muselo být ve městě uloženo 280 těl, uvedl starosta Fedoruk. V nezahrnutém hromadném hrobu u kostela byly vidět kusy těl, ruce, nohy, píší zpravodajové z místa.

„Parchanti,“ rozplakal se podle Reuters 66letý Vasilij vzteky při pohledu na více než desítku těl ležících na silnici před jeho domem. Po jeho levici leželo na okraji trávníku vedle jízdního kola tělo muže se zažloutlou tváří a zapadlýma očima. Další ležel uprostřed silnice, pár metrů od vchodu do domu. Vasilij uvedl, že jde o kmotra jeho syna, jeho celoživotního přítele.

Městská rada Oděsy podle agentury Unian potvrdila, že město čelí vzdušným útokům ruských sil, a oznámila, že část ruských raket zničila protivzdušná obrana. „Oděsa. Válka pokračuje. Nepřítel bude poražen. Nepropadejte panice a řiďte se poplašnou signalizací,“ uvedl na facebooku mluvčí oděské vojenské oblastní správy.

V některých částech Oděsy, přístavního města na pobřeží Černého moře, propukly požáry a nad městem je vidět dým. V Oděské oblasti byl v noci vyhlášen letecký poplach. Úřady obyvatelům města doporučily, aby zavřeli okna a skryli se na bezpečném místě.

Rusko během uplynulého týdne zvýšilo letecké aktivity na jihovýchodě Ukrajiny, uvedlo britské ministerstvo obrany s odkazem na informace rozvědek. Upozornění ministerstva je v souladu s nejnovějším varováním ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož se nyní ruské síly zaměří na ovládnutí východní a jižní části Ukrajiny.

Britské ministerstvo obrany dále uvedlo, že ruská snaha o získání převahy ve vzduchu naráží na značný odpor ukrajinských sil. Ruské straně se nedaří identifikovat a likvidovat ukrajinské systémy protivzdušné obrany, a její stroje jsou tak v ohrožení. Tato skutečnost komplikuje Rusku jeho pokusy o získání nadvlády ve vzduchu, kterou by podpořilo postup svých pozemních sil.

V Oděse se dnes v brzkých ranních hodinách ozvala řada výbuchů. Místní úřady podle Unian potvrdily, že město čelí vzdušným útokům ruských sil.

Rusko přehodnotilo svoji vojenskou strategii na Ukrajině a soustředí se na ovládnutí východu země včetně oblasti Donbasu do začátku května, uvedla stanice CNN s odvoláním na nejmenované americké činitele obeznámené s informacemi amerických tajných služeb. Podle jednoho ze zdrojů stanice se toho ruský prezident Vladimir Putin bude snažit dosáhnout do 9. května, kdy se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství a na moskevském Rudém náměstí se pořádá rozsáhlá vojenská přehlídka a ukázka armádní techniky. 

Ruským pozemním silám se na Ukrajině zatím nedaří udržet kontrolu nad oblastmi, o které svádějí boje, napsala CNN na svém webu. Putin je tak pod stále větším tlakem, aby ukázal, že Rusko přeci jen dosáhlo vítězství. Oblast, kde by mohly být ruské síly nejúspěšnější, je východ Ukrajiny, uvedly zdroje CNN.

Mezinárodní výbor Červeného kříže se nadále snaží dostat do Mariupolu a asistovat s evakuací.  „Humanitární operace, která má usnadnit bezpečný odchod civilistů z Mariupolu, pokračuje. Situace v oblasti je nestabilní a podléhá rychlým změnám,“ sdělil mluvčí ICRC Reuters. V Mariupolu, který měl před válkou přes 400.000 obyvatel, je podle dřívějšího oznámení starosty města ve velmi složitých podmínkách stále kolem 160.000 lidí. Na 5000 obyvatel už podle zdejších úřadů přišlo o život. V sobotu se z Mariupolu podařilo evakuovat 765 lidí, uvedla na facebooku vicepremiérka Iryna Vereščuková.

ICRC vyslal svůj tým do Mariupolu v pátek. Pracovníci organizace měli po příjezdu do města asistovat s přesunem civilistů do bezpečí a vést evakuační konvoj 54 autobusů a množství osobních aut. Tým ICRC se ale nakonec musel kvůli špatným podmínkám po cestě otočit, ještě než do města u Azovského dojel. Ruské ministerstvo obrany později uvedlo, že Mezinárodní výbor Červeného kříže má sám vinu na tom, že se do města nedostal ani v sobotu.

Podle ruského ministerstva obrany se měl dnes o půlnoci moskevského času (23:00 SEČ) otevřít humanitární koridor, jímž by se mohli evakuovat cizinci žijící v Mariupolu do Berďansku, který leží jižně od Mariupolu na pobřeží Azovského moře. Z Berďansku se podle ministerstva evakuovaní mohou přesunout pozemní nebo lodní dopravou na poloostrov Krym, který v roce 2014 anektovalo Rusko, nebo na území pod kontrolou Kyjeva. Ruské ministerstvo obrany ve svém vyjádření také uvedlo, že otevřením koridoru reaguje na prosbu tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana k ruskému prezidentu Putinovi.

Šokující fotografii z Buči, na níž jsou údajně zastřelení civilisté ležící na zemi se svázanýma rukama, zveřejnil v sobotu večer na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Tito lidé nebyli vojáci. Neměli zbraně. Nepředstavovali hrozbu. Ke kolika dalším takovým případům nyní dochází na okupovaných územích?“ okomentoval Podoljak snímek.