Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, s dalšími zprávami se opět přihlásíme ráno. Přejeme klidnou noc.

Ukrajinská armáda v Záporoží.

V Kyjevě byl z pomníku „Vlast“ odstraněn sovětský státní znak.

Napětí mezi Běloruskem a Polskem se vyostřuje. Polské ministerstvo obrany informovalo, že dva běloruské vojenské vrtulníky dnes překročily během cvičení hranici polského vzdušného prostoru. Není jasné, zda k incidentu došlo záměrně, nebo šlo o omyl. Ministerstvo již kontaktovalo Severoatlantickou alianci (NATO). Minsk polské obvinění popřel.

Celý článek zde.

Ruské síly ostřelovaly 1. srpna vesnici v Charkovské oblasti, podle guvernéra Oleha Syněhubova zabily starší ženu a zranily muže. Útok byl zaměřen na Peršotravneve během dne.

Rakouská Raiffeisen Bank Internatinal (RBI) plánuje oddělit do konce letošního roku své ruské podnikání. Podle agentury Reuters to řekl šéf RBI Johann Strobl. Firma je největší západní bankou, která v Rusku působí i po vojenské invazi Moskvy na Ukrajinu, a Evropská centrální banka (ECB) na ni naléhá, aby vysoce ziskové podnikání v zemi ukončila.

RBI podle Strobla plánuje spin-off, tedy oddělení ruského podnikání od mateřské firmy. Vznikl by tak nezávislý podnik s vlastní právní subjektivitou.

Strobl dnes řekl, že na stole je stále i varianta prodeje. RBI ale usiluje o rozdělení a je v kontaktu s regulačními orgány. Varianta prodeje je podle Strobla přesto „o něco dál“ než odštěpení, které je složitější. Firma je ale odhodlaná situaci vyřešit, dodal.

Jižní Afrika se snaží přesvědčit Rusko, aby obnovilo dohodu o obilí. Ministr zahraničí Naledi Pandor uvedl, že Pretoria spolupracuje s ruskou i ukrajinskou stranou na nalezení řešení, které bude vyhovovat všem. Úředník také zdůraznil neutralitu země.

V ukrajinských regionech včetně Kyjeva byl vyhlášen masivní letecký poplach. Jde o čtvrtý letecký poplach na Ukrajině za 24 hodin.

Ukrajina odhaduje, že její ekonomika příští rok poroste o pět procent. Pomoci by měly investice do rekonstrukce a silnější spotřebitelská poptávka. S odkazem na vedoucí odboru strategického plánování a makroekonomických prognóz ukrajinského ministerstva hospodářství Nataliju Horškovovou to uvedla agentura Reuters.

Ministerstvo odhaduje, že hrubý domácí produkt (HDP) letos vzroste zhruba o 2,8 procenta, uvedla Horškovová. „V roce 2024 očekáváme pětiprocentní růst. Hnacím motorem bude dynamika investic,“ dodala.

Ukrajinská ekonomika se loni propadla zhruba o třetinu poté, co ji zdevastovala ruská invaze započatá v únoru 2022. Roční pokles byl největší od získání nezávislosti před více než 30 lety.

Ruské jednotky při dnešním ostřelování centra Chersonu na jihu Ukrajiny zasáhly zdravotnické zařízení. Šéf chersonské oblastní správy Oleksandr Prokudin později na telegramu informoval ještě o čtyřech zraněných zdravotnících. „Byl jim diagnostikován otřes mozku a akutní stresová reakce. Byla jim poskytnuta lékařská péče a jejich životy nejsou v ohrožení,“ uvedl Prokudin. Původní informace hovořily o mrtvém lékaři a těžce poraněné sestře.

Média zveřejnila záběry z ostřelování města Kryvyj Rih.

Ruské síly sestřelily dron u Sevastopolu na poloostrově Krym, uvedl dnes šéf proruské správy města Michail Razvožajev. Dron podle něj vybuchl v údolí za městem, kde posléze vzplála vegetace. O zranění lidí či materiálních škodách se Razvožajev nezmínil. Podle informací na sociálních sítích předtím obyvatelé Sevastopolu upozorňovali, že výbuch slyšeli.

Na internetu se objevil několik videí, která ukazují sloup dýmu stoupající za městem. Informační kanál Krymskyj vetěr na platformě Telegram, který se zaměřuje na zprávy ze Sevastopolu a Krymu, napsal, že výbuch se mohl odehrát poblíž tepelné elektrárny. Nedaleko místa, kde byl zaznamenán výbuch, se podle něj také nacházejí vojenské sklady.

Drony hrají důležitou roli ve válce, kterou na Ukrajině rozpoutalo téměř před rokem a půl Rusko. Používají je obě strany. Některé stroje se vznášejí nad bojištěm a fotografují ho, další shazují na cíle výbušniny. Ale asi neexistuje charakterističtější zbraň této války než malé levné FPV drony, píše agentura Reuters o strojích, jejichž název se odvozuje od anglického termínu „first person view“, kdy pilot vidí v brýlích obraz, jenž je přenášen přímo z dronu. Jsou navrženy tak, aby narazily na bojišti přímo do terče. Vojákovi Mychajlovi se při jejich ovládání hodí zkušenost s videohrami.

„Pokaždé když si nasadím brýle a vezmu do ruky joystick, vzpomenu si na mámu, která mi říkala, že ty videohry mi nic dobrého nepřinesou,“ usmívá se pětadvacetiletý ukrajinský voják Mychajlo, zatímco stojí pod stromem a skrze brýle pro virtuální realitu sleduje záběry přenášené z bezpilotního stroje. „No, jestli tohle není užitečné, tak co teda je?“ dodává.

V Rusku za uplynulý den podnikli žháři útoky na 12 vojenských komisariátů napříč zemí, uvedla stanice Rádio Svobodná Evropa. Podle ní jsou z většiny pondělních útoků podezřelé ženy. Zapalování armádních úřadů, které se mimo jiné zabývají povoláváním mužů do bojů na Ukrajině, je od začátku ruské invaze na Ukrajinu a zejména od vyhlášení částečné mobilizace v Rusku v loňském roce poměrně častým jevem.

Žháři a žhářky v pondělí útočili pomocí Molotovových koktejlů na budovy odvodových komisí v Petrohradě, Kazani či Omsku na Sibiři. Někteří z podezřelých jsou starší lidé. Ti vypověděli, že budovy podpalovali poté, co je k tomu po telefonu vyzvali lidé, kteří se představili jako pracovníci „Ruské centrální banky“. Také v minulosti mnoho žhářů, kteří zaútočili na vojenské komisariáty, vypovědělo, že je k jejich činům přiměli lidé vydávající se za pracovníky bank, bezpečnostní představitele nebo zástupce silových struktur.

UNESCO 31. července uvedlo, že k 26. červenci bylo během rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu poškozeno nejméně 274 kulturních památek.

Slovenská státní firma Konštrukta-Defence dnes předala Ukrajině další dva kusy samohybných houfnic Zuzana 2. Jsou to první dělostřelecké soupravy z celkem 16, jejichž výrobu financují Dánsko, Norsko a Německo. Oznámilo to slovenské ministerstvo obrany, podle něhož všechny slíbené slovenské houfnice Ukrajinci dostanou do konce roku 2024.

„Tento projekt je společným úsilím čtyř zemí, které spojily síly a prostředky, aby pomohly Ukrajině bránit se nesmyslné ruské agresi. Jde o jasnou prezentaci naší vůle a závazku pomáhat Ukrajině tak dlouho, jak bude potřeba,“ uvedl šéf slovenského rezortu obrany Martin Sklenár, podle něhož dodávka 16 houfnic Zuzana 2 představuje rovněž finanční stimul pro slovenský obranný průmysl a je pozitivní pro zaměstnanost a ekonomiku.

Česko dokončilo ratifikaci smlouvy o obranné spolupráci se Spojenými státy. Dohodu podepsal prezident Petr Pavel, informoval v dnešní tiskové zprávě Hrad a uvedl, že dokument ještě podléhá spolupodpisu premiéra Petra Fialy (ODS). Parlamentní schvalování smlouvy provázely protesty odpůrců přítomnosti amerických vojáků na českém území. Obě komory ale dokument podpořily výraznou většinou hlasů. V Senátu pro něj hlasovalo 66 ze 72 a ve Sněmovně 115 ze 144 přítomných zákonodárců.

Obranná smlouva se Spojenými státy dává Česku podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) další bezpečnostní záruku a je cenná i v souvislosti s ruskou vojenskou agresí vůči Ukrajině. „V této situaci se bez silného spojenectví s dalšími demokratickými zeměmi neobejdeme,“ zdůraznila Černochová při sněmovním schvalování smlouvy.

Při novém dronovém útoku na Moskvu byla zasažena stejná výšková budova, která utrpěla zásah již v noci na neděli. „Skutečně hrozba existuje, je zjevná. Přijímají se opatření,“ reagoval dnes na už druhý útok na stejný mrakodrap mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ve vystoupení před novináři. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve vysílání ruské televize přirovnala zasažení budovy v Moskvě k teroristickému útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku 11. září 2001. I když si útok v Moskvě na rozdíl od toho v New Yorku nevyžádal oběti na životech, jeho „metodologie“ je podle Zacharovové stejná. „Moscow-City je civilní objekt, v němž nejsou pouze kanceláře, ale také bytové prostory... Vidíme jakoby opakování toho stejného obrázku,“ citoval Zacharovovou portál Meduza. Peskov o několik hodin dříve přirovnání k 11. září odmítl. 

Nizozemský ultramaratonec běží z Amsterodamu do Kyjeva, aby získal finanční prostředky pro charitativní organizaci, která chce koupit sanitky pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které chce sportovec také ukázat, jak blízko je válečná zóna západní Evropě.

Osmadvacetiletý Boas Kragtwijk odstartoval 22. července a plánuje překonat zhruba 2500 kilometrů dlouhou trasu tak, že každý den uběhne 50 kilometrů. Cílem jeho snahy je získat peníze na nákup sanitek, které nizozemská charitativní organizace Zeilen van Vrijheid (Plachty svobody) dopraví na Ukrajinu.

„Tím, že poběžím z Amsterodamu na Ukrajinu, můžu ukázat, jak blízko tato válka ve skutečnosti je, a snad tak upoutám pozornost lidí a vyberu hodně peněz,“ řekl Kragtwijk před tím, než se vydal na cestu.

Island kvůli ruské invazi na Ukrajinu dnes uzavřel své velvyslanectví v Moskvě. Je to první evropská země, která tak učinila v souvislosti s ruskou agresí vůči sousední zemi, uvedla agentura AFP. Island však krok nepovažuje za přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Ruská diplomacie tento krok již dříve kritizovala.

Island uzavření svého velvyslanectví oznámil v červnu. Tehdy ministryně zahraničí Thórdís Gylfadóttirová uvedla, že současné podmínky neumožňují islandským diplomatům dále působit v Rusku. Kvůli válce na Ukrajině jsou vztahy s Ruskem na historickém minimu a malé ostrovní zemi, která má jen dvě desítky velvyslanectví ve světě, tak nedává smysl dále udržovat v provozu zastupitelský úřad v ruské metropoli.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo polského velvyslance v Kyjevě kvůli výrokům poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy o údajném nevděku Ukrajinců za pomoc ze strany Polska. Informuje o tom portál onet.pl s odvoláním na mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí Oleha Nikolenka.

Marcin Przydacz z polské prezidentské kanceláře mluvil o možnosti prodloužení zákazu dovozu ukrajinského obilí do zemí hraničících s Ukrajinou, včetně Polska. Podle Przydacze je pro Polsko nejdůležitější obrana zájmů polských zemědělců. Ti si před zavedením embarga na dovoz ukrajinského obilí a některých dalších zemědělských produktů stěžovali na to, že polský trh zaplavilo levnější zboží z Ukrajiny a oni mu nejsou schopni cenově konkurovat.

„Jestli jde o Ukrajinu, tak od Polska dostala opravdu velkou podporu. Myslím, že by stálo za to, aby dokázala ocenit, jakou roli v posledních měsících a letech pro Ukrajinu hrálo Polsko,“ řekl Przydacz.

Náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN) se mírového summitu o Ukrajině v Saúdské Arábii zúčastní osobně. Sdělil to dnes na dotaz ČTK. Seznam účastníků se podle něj upřesňuje, musí jej případně zveřejnit ukrajinská a saúdskoarabská strana. Na summitu budou v Džiddě na začátku srpna jednat zástupci Ukrajiny, západních a rozvojových zemí.

„Zúčastním se fyzicky. Seznam dalších účastníků se upřesňuje a musí jej případně zveřejnit ukrajinská a saúdská strana,“ uvedl Marian.

Znak na štítu monumentální sochy v Kyjevě, o jehož odstranění nedávno rozhodly ukrajinské úřady, bude uložen v Národním ukrajinském muzeu druhé světové války. S odvoláním na ukrajinské ministerstvo kultury o tom dnes informoval ruskojazyčný server BBC. Obří socha ženy měla na štítu emblém Sovětského svazu, nahradí ho ukrajinský trojzubec.

„Moskva si rychle zvyká na opravdovou válku, která se brzy konečně přesune na území původců války, aby splatili všechny své dluhy,“ napsal na sociální síti X, dříve twitter, šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak a přislíbil „více nerozpoznaných dronů, více zhroucení, více občanských konfliktů a více války“.

Ukrajina se od začátku ruské invaze musela připravovat na nejednu eventualitu. Jednou z nich je i možný atentát na prezidenta Volodymyra Zelenského, kterého někteří ruští představitelé označují za nepřítele číslo jedna, píše server Politico. Ačkoliv nebezpečí už není tak bezprostřední jako v prvních týdnech invaze, Ukrajina ani západní spojenci si nemohou dovolit tento nejčernější scénář ignorovat. Plán pro tento případ, který nechtějí ukrajinští představitelé veřejně příliš rozebírat, zahrnuje šéfa parlamentu, ale nejspíš i některé známé tváře Zelenského administrativy, uvádí Politico.

Ruské jednotky při ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny zasáhly zdravotnické zařízení; zahynul lékař, sestra byla zraněna, uvedly ukrajinské úřady.

„Skutečně hrozba existuje, je zjevná. Přijímají se opatření,“ odpověděl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov na otázku, jaké závěry Kreml vyvodil z opakovaného útoku dronu na Moscow-City. Odmítl analogii s teroristickými útoky na „dvojčata“ Světového obchodního centra v New Yorku z 11. září 2001. Dalších vyjádření se Peskov zdržel s tím, že komentovat útok dronů z odborného hlediska mohou a mají pouze vojáci.

Vojenští lékaři v ČR léčili od vpádu Ruska na Ukrajinu 22 ukrajinských vojáků s komplikovanými zraněními i amputacemi. Pět zůstává v dlouhodobé péči.

Jedním z nejnovějších přírůstků v ukrajinském zbrojním arzenálu jsou dálkově ovládaná plavidla určená pro útoky na ruské síly v Černém moři. Píše to server stanice CNN, jejíž reportér námořní drony viděl na provizorní utajené ukrajinské vojenské základně u blíže nespecifikovaného jezera. Bezpilotní plavidla mohou plout až 800 kilometrů daleko, vybavena jsou zhruba 300 kilogramy výbušniny.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k 1. srpnu podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Při náletu na Charkov byl jeden člověk zraněn, uvedl policejní náčelník Volodymyr Tymošenko podle serveru Suspilne. Jeden ze šesti či sedmi dronů Šáhed zasáhl střední odborné učiliště, kde se podle portálu zřítila dvě ze tří podlaží centrální budovy. V učilišti v době útoku žádní lidé nebyli. Zásah kromě učiliště utrpěl také sportovní objekt, jehož hlídač byl zraněn, řekl mluvčí prokuratury v Charkovské oblasti Dmytro Čubenko. Raněný byl podle něj hospitalizován.

Podívejte se na nové snímky z dnešního útoku na výškovou budovu v Moskvě.

Podívejte se na nové snímky z Charkova, kde dnes útočili Rusové.

Dvě lodě ruského vojenského námořnictva jihozápadně od Sevastopolu odrazily útok ukrajinských bezposádkových hladinových plavidel, tvrdí Moskva.

Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov navštívil předsunuté velitelství na záporožské frontě na Ukrajině. Podle agentury TASS to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany, podle nějž Gerasimov při inspekci zdůraznil potřebu včasných preventivních úderů proti ukrajinské armádě.

Při novém dronovém útoku na Moskvu byla zasažena stejná výšková budova, která utrpěla zásah již v noci na neděli. Dnes to oznámil starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Podle agentury TASS bylo dnes krátce uzavřeno moskevské letiště Vnukovo.

„Několik bezpilotních letounů, které se pokusily vletět do Moskvy, bylo sestřeleno systémy protivzdušné obrany. Jeden z nich narazil do stejného věžáku v City jako minule,“ napsal Sobjanin na Telegramu. „Fasáda ve 21. patře byla poškozena. Poškozeno bylo 150 metrů čtverečních zasklení. Nejsou hlášena žádná zranění,“ dodal.

Dobré ráno, také dnes sledujeme vše, co se týká války na Ukrajině v podrobné reportáži.

Ruské síly v noci na dnešek pomocí dronů provedly další z řady vzdušných útoků na Charkov. Starosta východoukrajinského města Ihor Terechov uvedl, že v centru byly slyšet tři výbuchy a že zásah utrpěla ubytovna. Dosud není jasné, zda si útok vyžádal oběti.

Rozhlasová a televizní stanice Suspilne uvedla, že po řadě výbuchů nastaly v druhém největším městě Ukrajiny výpadky dodávek elektrické energie a vody.