Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Rusové dál útočí nejen na rezidenční čtvrti, ale i na zdrravotnická zařízení. Takhle dopadla nemocnice ve městě Trosťanec v Sumské oblasti.

Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková, podle níž se dnes třemi koridory podařilo evakuovat 1530 lidí, z toho 812 právě ze zdevastovaného Mariupolu.

Vicepremiérka rovněž obvinila ruské síly, že u města Vasylivka v Záporožské oblasti blokovaly jak autobusy určené pro evakuaci lidí, tak nákladní automobily s humanitární pomocí. "Požadujeme, aby okupační síly dodržely své závazky a umožnily humanitárním konvojům průjezd kontrolními stanovišti," prohlásila Vereščuková.

Škody způsobené pokračujícím ruským bombardováním ukrajinského města Mariupol jsou „zničující“, řekl mluvčí Pentagonu John Kirby během středečního brífinku v Pentagonu. "To místo je ze strukturálního hlediska decimováno náporem ruských náletů," řekl podle CNN Kirby. Pentaon potvrdil naprostou dvastaci rezidenčních čtvrtí.

Ruští vojáci „omylem sestřelili vlastní letadlo a odmítli plnit rozkazy," řekl britský šéf špionů Jeremy Fleming.

Volodymyr Zelenskyj řekl, že během války by společnost a politici neměli diskutovat o konfrontaci s nepřítelem jako v době míru. 

„Pokud někdo předstírá, že může naučit naše ozbrojené síly, jak bojovat, jak čelit nepříteli, pak nejlepší způsob, jak to udělat, je jít přímo na bojiště. Ne z křesla doma nebo na místě, odkud jsme odešli do bezpečí, ale ze skutečných bojových střetů. Pokud na to nejste připraveni, neměli byste se snažit poučovat naše obránce,„ řekl. 

Zelenskyj řekl, že vyjednávání probíhá, ale „zatím bez upřesnění“.

„Zaznívají i slova o údajném stažení ruských jednotek z Kyjeva a Černigova, o údajném poklesu aktivity útočníků v těchto oblastech. Víme, že nejde o stažení, ale o důsledky vyhnání, je to práce našich vojáků. Zároveň ale dochází k hromadění ruských jednotek na Donbasu, aby mohli udeřit. A na to se připravujeme. Nikomu nevěříme, ani v žádné krásné slovní konstrukce,“ zdůraznil prezident.

„Nic nevzdáme a budeme bojovat o každý metr naší půdy, o každého našeho člověka," dodal.

Čečenský diktátor Ramzan Kadyrov zkritizoval hlavního ruského vyjednavače Vladimira Medinského, že byl příliš vstřícný vůči Ukrajině. 

Agentura OSN pro uprchlíky není schopná komunikovat s některými svými zaměstnanci v Mariupolu, píše CNN. 

Asi 800 lékařů z Německa řeklo, že jsou připravení pracovat na Ukrajině i v sousedních zemích a pomáhat raněným a nemocným.

Uvedl to německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Jde o podporu zdravotnické infrastruktury na Ukrajině a také o pomoc ukrajinským uprchlíkům v sousedních zemích.

Mezinárodní výbor Červeného kříže potvrdil, že ze skladu, který byl poškozen v Mariupolu, distribuovali zdravotnické potřeby do nemocnice. 

MVČK od 15. března nedistribuoval zásoby z tohoto skladiště kvůli „intenzitě bojů a absenci funkční dohody mezi stranami, která by umožnila bezpečný průchod humanitární pomoci“.

Na snímcích jsou nejnovější snímky ze zničeného města Mariupol. 

Ruská sociologická agentura Levada Center uvedla, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu podporuje 83 % Rusů prezidenta Putina. Píše o tom Ukrajinská pravda.

Německo tvrdí, že Putin souhlasil zachovat platby za plyn v eurech. Mělo obdržet ujištění, že evropské společnosti mohou i nadále platit za plyn v eurech nebo dolarech. Peníze budou vyplaceny do Gazprom Bank, na kterou se nevztahují sankce.

Napsal to Kyiv Independent po telefonátu kancléře Olafa Scholze s Putinem.

Starosta Charkova Ihor Terekhov vyzval Ukrajince, aby se vrátili do práce. „Město a země potřebují restartovat ekonomiku,“ řekl. 

Trval na tom, že místní podniky by měly postupně obnovit obchod, i když připustil, že může být složité, až "nemožné" vrátit se do původního stavu. 

Starosta dále řekl, že od 24. února bylo v Charkově zničeno 1 531 civilních zařízení infrastruktury, 1 292 obytných budov, 70 škol a 16 nemocnic.

Ve městě a okolí se v posledních dnech intenzivně bojuje, Ukrajina dnes řekla, že v regionu byl zabit osmý ruský plukovník Denis Kuryl.

Šéf francouzských vojenských zpravodajců generál Éric Vidaud dnes s okamžitou platností skončil ve funkci kvůli špatnému odhadu situace před ruskou agresí vůči Ukrajině.

Interní zdroje z ministerstva obrany zmiňují "nedostatečné informování" a "nedostatečnou znalost tématu", informoval server l'Opinion. Vidaud byl ve funkci sedm měsíců.

Dnešní snímky zdevastovaného Mariupolu.

Ukrajinská ombudsmanka Vereščuková jednala s vysokým komisařem OSN o výstavbě měst pro migranty. 

„Dnes jsem se setkala s vysokým komisařem OSN pro uprchlíky Filippem Grandim. Během setkání byly identifikovány klíčové oblasti spolupráce,“ řekla Vereščuková. 

Podle ní jednali o zajištění bydlení pro vysídlené osoby, možností by byla výstavba městeček. Hovořili také o přímé finanční pomoci vnitřně přesídleným osobám. 

Bělorusko sice popírá svou účast ve válce proti Ukrajině, ale poskytuje vzdušný prostor a území pro ruské údery.

Uvedl to Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny, a přirovnal akce Běloruska k ruské agresi.

Slovensko vyhostilo 35 pracovníků ruské ambasády. ČTK o tom dnes informovalo slovenské ministerstvo zahraničí, nový maximální počet ruských diplomatů neuvedlo.

V uplynulých dvou letech Bratislava vyhostila dohromady devět zaměstnanců ruského velvyslanectví.

Letecký útok na Dnipr: ukrajinský úředník potvrdil, že při útoku bylo zasaženo skladiště ropy a nebyly hlášeny žádné oběti, píše Interfax.

Podle starosty Mykolajivu Rusové použili velké množství kazetové munice. 

Počet mrtvých po ruském útoku na sídlo regionální správy v přístavním městě Mykolajiv stoupl na 15. 

Německá ministryně zahraničí Annalena Bearbocková řekla, že je Německo připravené poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky. 

„Pokud budou zapotřebí záruky, bude tam i Německo,“ řekla Bearbocková v pořadu Menschen bei Maischberger.

Záruky je však možné poskytnout až po skončení nepřátelských akcí, zdůraznila.

Do běloruského Homelu byli z černobylské jaderné elektrárny přivezeni ozáření ruští vojáci, píše Ukrinform.

Nové snímky zničeného města Irpiň u Kyjeva. 

Ruští hackeři se pokusili proniknout do sítě NATO a armád v některých východoevropských zemích, uvádí agentura Reuters.

Ruské jednotky se podle Pentagonu nikdy nepřiblížily víc než 15-20 km od centra Kyjeva.

Rusko také začalo přesouvat méně než 20 % sil rozmístěných kolem Kyjeva. Mluvčí Pentagonu John Kirby však varoval, že se od Ruska očekává, že tyto vojáky posune spíš jinam, než aby je poslalo zpátky do vlasti. 

Kirby také řekl, že některé z ruských sil už se možná přesunuly do Běloruska. Dodal, že ruský dodavatel Wagner Group nasadil asi 1000 lidí do ukrajinského regionu Donbas, který Moskva vyhlásila za prioritu.

Kate Bedingfieldová, ředitelka komunikace Bílého domu, řekla novinářům:

„Máme informace o tom, že Putin se cítil být oklamán ruskou armádou. To vedlo k přetrvávajícímu napětí mezi ním a jeho vojenským vedením.

Domníváme se, že Putin je svými poradci dezinformován o tom, jak špatně si vede ruská armáda, a jak je ruská ekonomika ochromena sankcemi, protože jeho vysocí poradci se bojí říct mu pravdu. Je tedy stále jasnější, že Putinova válka byla strategickou chybou, která způsobila, že Rusko je dlouhodobě slabší a stále více izolované na světové scéně."

Ruský miliardář Roman Abramovič je „účinným prostředníkem“ mezi Ukrajinou a Ruskem, tvrdí podle Sky News Kyjev. Ukrajina říká, že majitel FC Chelsea, která podléhá britským sankcím, pomáhá předcházet nedorozuměním mezi válčícími mocnostmi.

Ukrajinský vyjednavač Mykhailo Podoljak řekl: „V mediálním prostoru je již dlouho známo, že je mimořádně účinným prostředníkem mezi delegacemi a částečně moderuje proces, aby hned na začátku nedošlo k nedorozumění.“

Podoljak dále odmítl spekulace o tom, že byl Abramovič začátkem tohoto měsíce otráven během rozhovorů na ukrajinsko-běloruské hranici. Označil to za "konspirační teorie". Ukrajinská delegace uvedla, že tyto zprávy byly vytvořeny s cílem vyvinout tlak na Moskvu a Kyjev.

Fotografie žen z lvovské textilní továrny, jak šijí vojenské bundy pro ukrajinské vojáky.

Podle průzkumu 55 % Američanů podporuje vyslání dalších vojáků ke spojencům Washingtonu v NATO ve střední a východní Evropě. 

Joe Biden rozmístil do Evropy tisíce vojáků na podporu spojenců dotčených válkou Moskvy proti Ukrajině.

Opakovaně prohlásil, že na Ukrajinu nebudou vysláni žádní američtí vojáci, přestože Washington dodává Kyjevu zbraně a zavedl sankce na ruskou ekonomiku, včetně zákazu dovozu ruské ropy.

Podle Pavla Kyrylenka, šéfa doněcké oblastní vojenské správy, ruské jednotky ve středu 30. března použily fosforové granáty v Marjince v Doněcké oblasti .

„Rusové znovu použili fosforové granáty - dnes v Marjince. Ve městě bylo zjištěno tucet požárů, zlikvidovali je důstojníci SES. Ostřelovány byly také Georgiyivka, Novokalinovo a Ocheretine - žádní civilisté nebyli zraněni, ale několik domů bylo poškozeno,“ uvedl Kyrylenko. 

Starosta Mykolajivu dnes ruské síly obvinil, že ve městě použily „velké množství kazetové munice“, jak ale podotkla agentura Reuters, tvrzení nepodepřel důkazy. Z opakovaného použití kazetových bomb v Mykolajivu obvinila Rusko dříve také lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW).

Zpod trosek zničené devítipodlažní budovy oblastní vojenské správy bylo vyproštěno 14 těl obětí. Jeden raněný zemřel na jednotce intenzivní péče. Kromě toho bylo hospitalizováno dalších 36 lidí s různě vážnými zraněními.

Ukázky z baletních představení jako je Labutí jezero, Don Quijote či Bajadéra doprovázely dnešní česko-ukrajinský večer pod střechou Moravského divadla v Olomouci. Na zdejším pódiu se představili tanečníci Kyjevského městského baletu, kterým divadlo poskytlo kvůli válce na Ukrajině umělecký azyl.

Společně s nimi vystoupili i sólisté baletu Národního divadla Brno, Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, Divadla J. K. Tyla v Plzni a sólisté baletu domácího Moravského divadla Olomouc. Večer byl zároveň benefiční, výtěžek z celé akce poputuje kyjevskému souboru.

Gruzínský separatistický region Jižní Osetie hodlá již brzy učinit kroky, které povedou k jeho připojení k Rusku. Podle tiskové služby ruské vládnoucí strany Jednotné Rusko to řekl jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov. V uplynulých dnech dali najevo podobný záměr předáci proruských separatistů v Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny.

„Věřím, že sjednocení s Ruskem je náš strategický cíl. Naše cesta, touha lidu. A touto cestou půjdeme. V nejbližší době podnikneme příslušné právní kroky. Republika Jižní Osetie bude součástí své historické vlasti – Ruska,“ uvádí se v Bibilovově prohlášení zveřejněném na webu Jednotného Ruska.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se setkal s hlavou polského senátu Tomaszem Grodzkim. Senátu poděkoval za podporu Ukrajiny. „V těchto těžkých časech opravdu cítíme, že můžeme spoléhat na své spolehlivé přátele,“ napsal na twitteru ministr.

Ukrajinským jednotkám se podařilo poblíž Charkova zničit ruskou helikoptéru Mi-8.

Evakuace obyvatel Irpini. Město Irpiň, které mělo před válkou asi 57 000 obyvatel, je jedno z hlavních ohnisek bojů u Kyjeva.

Ukrajinské milionové město Dnipro zasáhl útok. Deník The Kyiv Independent uvedl, že úřady zatím nezveřejnily, co bylo cílem ruského útoku.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil se setkal s místopředsedou Nejvyšší rady Ukrajiny Olexandrem Kornijenkem. Tématem jejich diskuse byla válka na Ukrajině. „Vysočina podporuje Zakarpatskou oblast, Telč partnerskou Poljanu atd. Pomoc tak přichází rychle a efektivně,“ napsal Vystrčil.

Banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění. V dnešním telefonátu to ruský prezident Vladimir Putin oznámil německému kancléři Olafu Scholzovi, oznámil novinářům mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Mluvčí uvedl, že kancléř s takovým postupem v rozhovoru nesouhlasil, ale vyžádal si písemné informace, aby celému procesu lépe porozuměl.

Biden v rozhovoru se Zelenským přislíbil Ukrajině další finanční pomoc v hodnotě 500 milionů dolarů (11 miliard korun), oznámil Bílý dům.

Počet hlášených obětí úterního ruského raketového útoku na sídlo regionální správy v ukrajinském přístavním městě Mykolajiv stoupl z 12 na 15, uvedla dnes agentura Unian s odvoláním na místní úřady. Starosta Mykolajivu dnes uvedl, že ve městě od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo už asi 80 civilistů a dalších přibližně 450 jich utrpělo zranění.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová s předsedy parlamentů baltských zemí přijala společné prohlášení. To „mimo jiné oceňuje intenzivní vojenskou spolupráci v rámci NATO v kontextu proměny bezpečnostní situace způsobené ruskou agresí na Ukrajině,“ informovala na twitteru Sněmovna.

Rakouský ministr obrany uvedl, že země odmítá Rusku za pohonné hmoty platit rublem. Informovala o tom na twitteru nezávislá televize Nexta.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Mluvili o ruské agresi na Ukrajině, konkrétně probírali pomoc USA v obraně Ukrajiny, nový balíček sankcí ze strany USA a finanční a humanitární pomoc.

Ruského prezidenta Vladimira Putina klamali jeho vlastní poradci ohledně toho, jak špatně se daří Rusku s jeho invazí na Ukrajinu, a také ohledně negativních dopadů sankcí na ruskou ekonomiku. Agentuře Reuters to dnes řekl nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb.

„Máme informace o tom, že Putin měl pocit, že je klamán ruskou armádou,“ řekl americký činitel, podle nějž proto prezident přestal plně důvěřovat svému vojenskému vedení. „Putin ani nevěděl, že jeho armáda na Ukrajině využívá a přichází o brance, což poukazuje na jasné přerušení toku přesných informací směrem k ruskému prezidentovi,“ dodal.

Vláda dnes přijala návrh ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše na pomoc obcím a krajům s financováním ubytování uprchlíků. „Podpoříme opravy a menší rekonstrukce obecních a krajských objektů, které nejsou nyní obyvatelné. Opravené byty po krizi zůstanou obcím a krajům, které je využijí pro naše občany ohrožené bytovou krizí. Společně to zvládneme,“ napsal Bartoš na twitteru.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se setkala s prezidentkou Moldavska Maiou Sandu. „V rámci vypořádávání se s následky ruské války na Ukrajině jsem dovezla do Kišiněva humanitární pomoc pro uprchlíky,“ napsala Čaputová na twitteru.

Ruský prezident Vladimir Putin a německý kancléř Olaf Scholz se dohodli, že o dodávkách ruského plynu za rubly bude jednat skupina expertů. Dnes o výsledku telefonátu hlav obou států informovala agentura TASS. Podle ní jednal Putin o platbách za ruský plyn i s italským premiérem Mariem Draghim. Úhrady v rublech nesmí „zhoršit“ smlouvy evropských zákazníků, řekl podle AFP šéf Kremlu.

Rusko dál usiluje o dobytí nebo blokádu Kyjeva a Černihivu a masový odchod jeho vojáků z oblasti se nekoná, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany.

Mykolajiv odklízí trosky vymombardované budovy regionální státní správy. Video sdílela televize Nexta.

Ropa uprostřed týdne zdražuje o více než tři procenta. Pomáhají jí slabé dodávky a rostoucí vyhlídka na nové protiruské sankce, přestože Moskva a Kyjev vedou mírové rozhovory.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes obvinil ukrajinské vedení, že se snaží ovlivnit blížící se parlamentní volby v Maďarsku. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba podle agentury AP nařčení následně odmítl, nicméně obvinění z Budapešti zaznělo zjevně v reakci na ukrajinskou kritiku maďarského postoje k ruské agresi na Ukrajině.

Šéf maďarské diplomacie ve videu zveřejněném na sociálních sítích tvrdil, že „probíhá koordinace mezi maďarskou levicí a zástupci ukrajinské vlády“ a že Ukrajina se pokouší ve prospěch koalice maďarských opozičních stran ovlivnit volby, které budou v Maďarsku tuto neděli 3. dubna.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová dnes vyzvala Rusko, aby okamžitě stáhlo vojska z Ukrajiny. Při rozpravě Rady OSN pro lidská práva v Ženevě také Rusko varovala, že útoky, které nerozlišují cíle, mohou být válečnými zločiny. Uvedla to agentura Reuters.

Ruské útoky podle Bacheletové způsobují obrovské škody na civilní infrastruktuře na Ukrajině. Její úřad mimo jiné prověřil 77 případů poškození zdravotnických zařízení, včetně 50 nemocnic. Vysoká komisařka připomněla, že útoky nerozlišující cíle jsou zakázané mezinárodním právem.

Evropská unie připravuje v pořadí již pátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Zahrnout by měl dosud nepotrestané banky nebo rodiny oligarchů. Informoval o tom dnes list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované unijní činitele a diplomaty. EU chce v rámci nových opatření také ztížit možnost obcházet dosavadní sankce a zaměřit se na země, které to Rusku umožňují.

Západ by měl zpřísňovat sankce, dokud z Ukrajiny neodejde poslední ruský voják, cílem však není svrhnout Putina, řekl britský premiér Johnson.

Dánský výrobce nábytku JYSK ukončil svou činnost v Rusku, oznámila televize Nexta.

Současné ubytovávání uprchlíků podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka nereflektuje dostupnost zdravotní péče. Nejvíc jich je v regionech, kde už dříve byly kapacity naplněné. Dětští lékaři mohou být zahlceni a může se omezit dostupnost péče i pro české děti, varoval Dvořáček na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Ministerstvo podle něj plánuje scénáře půl milionem až s milionem uprchlíků.

„Odpovědi na to budeme muset najít ve velmi krátké době. Budeme modifikovat ubytování nebo dostupnost péče? Strategie ministerstva vnitra to do budoucna bude muset brát v potaz,“ uvedl Dvořáček. Doplnil, že školy a zdravotní péče musí být dostupné pěšky nebo MHD.

Ukrajina v úterý dala poprvé najevo vůli vyplnit podmínky, které jsou nezbytné pro normalizaci vztahů, řekl podle TASS ruský vyjednavač Medinskij.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová se sešla se svými protějšky z Estonska, Lotyšska a Litvy. Řešili spolu krizi na Ukrajině.

„Vzdušné síly Armády ČR od dubna budou hlídat vzdušný prostor Pobaltí a budeme pracovat na tom, aby byla posílena přítomnost NATO na východním křídle,“ uvedla na twitteru předsedkyně.

Rusové trpící zablokováním sociální sítě Instagram už nemusí zoufat. Své strasti budou moci sdílet na nové síti nazvané „Grustnogram“ – Smutnogram. Tvůrci černobílé, melancholické alternativy populární americké platformy pro sdílení fotografií a videí ji chtějí spustit už tento týden, píše agentura Reuters.

„Sociální síť pro smutné. Sdílejte své smutné fotky, ukažte to svým smutným přátelům, buďte smutní dohromady,“ píše se na přihlašovací stránce Grustnogramu. 

Česko podle Lipavského pomohlo výraznému počtu lidí aktivních v ruské a běloruské opozici. Hlavně u Běloruska je podle něj pomoc stále složitější.

Válek navrhuje, aby odbornou zkoušku lékaři z Ukrajiny mohli skládat i v angličtině. Řešení ale musí být jednotné na úrovni EU, řekl poslancům.

V Irpini u Kyjeva zemřelo odhadem 200 až 300 civilistů, než město v pondělí z rukou ruských vojáků osvobodily ukrajinské síly, prohlásil dnes při setkání s novináři místní starosta Oleksandr Markušyn. Při obraně města zahynulo asi 50 ukrajinských vojáků. Některá těla jsou stále uvězněná pod sutinami, uvedl rovněž starosta.

Vláda dnes uložila ministerstvům financí, zahraničních věcí a průmyslu pracovat na sankčním režimu vůči ruským subjektům v Česku. Po zasedání kabinetu to novinářům řekl šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Reaguje tak na sankce uvalené na Rusko po jeho vojenské invazi na Ukrajinu. K efektivním sankcím proti zahraničním subjektům nyní podle Lipavského chybí v českém právu potřebný nástroj. Jeho příprava tak patří mezi úkoly, které ministerstva dostala.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k norskému parlamentu. Požadoval, aby od Norska Ukrajina dostala protiletecké a protilodní zbraně, aby Norsko zakázalo vstup ruským lodím a také poprosil o pomoc Ukrajině poté, co válka skončí. Informovala o tom nezávislá běloruská televize Nexta.

Ukrajina by měla co nejdříve získat postavení kandidátské země Evropské unie, shodli se v Praze předsedové parlamentů Česka a pobaltských zemí.

Některé ubytovací prostory, které pro ubytování ukrajinských uprchlíků vyčlenily pražské městské části, nejsou zcela obsazené. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytli mluvčí radnic. V posledních dnech se také snížilo množství uprchlíků přicházejících k odbavení do pražského asistenčního centra pro uprchlíky. Zatímco na začátku války na Ukrajině centrum odbavovalo 3 000 a více lidí denně, nyní je to třetina.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se setkal s polským premiérem Mateuszem Morawieckim. Poděkoval Polsku za pomoc ukrajinským válečným uprchlíkům.

Francouzský novinář na svém twitteru sdílel záběry z ostřelované Oděsy.

Do konce týdne by ministerstvo zdravotnictví mělo rozhodnout o zaměstnávání lékařů z Ukrajiny, u nelékařských zdravotníků se už rozhodlo. Poslancům zdravotnického výboru to dnes bez dalších podrobností řekl náměstek ministra Jakub Dvořáček. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že jako stážisté pod dohledem by lékaři z Ukrajiny mohli pracovat i v ambulantních zařízeních. Navrhuje také, aby odbornou zkoušku, která jim umožní pracovat samostatně, mohli skládat i v angličtině. Řešení ale podle něj musí být na úrovni celé EU.

„Máme jasno, jak budeme postupovat u nelékařských profesí. U lékařů na tom pracujeme, předpokládám, že postup budeme mít do konce týdne,“ řekl Dvořáček.

MZV rozšířilo výjimky ze zákazu víz pro Rusy a Bělorusy. Kromě rodinných příslušníků občanů ČR mohou o víza žádat i příbuzní občanů EU, řekl ministr zahraničí Lipavský.

Na opravy starších prostor k trvalejšímu bydlení uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem by obce a kraje mohly dostat až 100 000 korun na osobu podle kapacity bytů, na mobilní či modulární domy až k milionu korun podle velikosti. Po jednání vlády to uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Oba programy připravované jeho resortem bude vláda schvalovat na zasedání příští týden. Náklady odhaduje Bartoš zhruba na 3,8 miliardy korun.

Podmínkou uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem je stažení ruských vojsk na pozice z 23. února, tedy před útokem na Ukrajinu, uvedl dnes vedoucí ukrajinské delegace na rozhovorech s Ruskem Davyd Arachamija podle agentury Unian. Kreml dnes na ukrajinské návrhy, předložené v úterý v Istanbulu, zareagoval zdrženlivě.

Naopak vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij podle ruských tiskových agentur v televizi prohlásil, že splnění ukrajinských závazků, zakotvených v úterních návrzích, by odstranilo nebezpečí, že se Ukrajina stane nástupištěm Severoatlantické aliance.

"Ukrajinská strana včera (v úterý) poprvé zakotvila - a to písemně - svou připravenost splnit řadu nejdůležitějších podmínek, abychom v budoucnu mohli budovat normální vztahy dobrého sousedství," řekl ruský vyjednávač podle agentury TASS.

"Ukrajina vyjádřila připravenost splnit zásadní požadavky, na kterých Rusko v posledních letech trvalo. Pokud tyto závazky budou splněny, pak hrozba vytvoření nástupiště NATO na ukrajinském území bude odstraněna," ujistil podle agentury Interfax.

V uzavřené zóně Černobylské jaderné elektrárny se shromažďují ruské jednotky, s odkazem na ozbrojené složky Ukrajiny o tom informoval list The Kyiv Independent.

Bulharská vláda se neshoduje na dodávkách zbraní Ukrajině. Zatímco prozápadní člen různorodé vládní koalice Demokratické Bulharsko vyzývá k urychlenému předání vojenského vybavení Kyjevu, k Rusku tíhnoucí socialisté (BSP) trvají pouze na humanitární formě pomoci. Ministerstvo obrany k tomu tvrdí, že stav bulharské armády je natolik špatný, že vojenská podpora Ukrajiny není možná.

„Nemůžeme dát Ukrajině něco, co sami nemáme,“ řekl v úterý ministr obrany Dragomir Zakov v souvislosti s možností dodávek zbraní Kyjevu. Bulharská armáda podle něj musí nejprve projít modernizací a zvýšit svou vlastní bojeschopnost. Reagoval na výzvu šesti bulharských exministrů obrany k poskytnutí zbraní Ukrajině, která se brání ruské agresi.

Krajská knihovna v Pardubicích nabízí válečným uprchlíkům z Ukrajiny elektronické knihy v jejich rodném jazyce. Jsou k zapůjčení na tabletech. Papírové knihy v ukrajinském jazyce jsou momentálně nedostatkové. ČTK to řekla ředitelka knihovny Radomíra Kodetová.

Podle ní je půjčování elektronických knih formou pomoci lidem, kteří přišli z válkou zasažené země. Elektronické knížky jsou pro dospělé i pro děti. „Další tablety budeme dokupovat a nahrávat na ně další tituly. Nabídka elektronických knih přichází i z Ukrajiny,“ řekla Kodetová. Běžně knížky v ukrajinštině knihovna moc nemá, měla 15 kusů, nebyl o ně příliš zájem. Kromě dvou jsou teď vypůjčené. „Ukrajinci, kteří tady už žijí delší dobu, si půjčovali knihy spíš v ruštině. Máme klasiku i nové věci. O ruské knihy mají zájem i Češi,“ řekla Kodetová.

Exministr Svoboda vystoupí v pořadu Epicentrum a promluví o mírovém jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Věří v dohodu? Vysíláme od 15:00, více zde.

Dva Rusové z Petrohradu, kteří byli povoláni k povinné službě v armádě a následně odesláni do bojů na Ukrajině, se vrátili do vlasti, oznámila dnes agentura Interfax s odvoláním na petrohradskou ombudsmanku Světlanu Agapitovovou. Rozkaz prezidenta Vladimira Putina neposílat odvedence do „speciální vojenské operace“ na Ukrajině, což je oficiální kremelský termín pro současnou válku, vojenské úřady obvykle obcházejí tím, že vojáky donutí podepsat profesionální kontrakty.

Ombudsmanka uvedla, že od začátku války dostala sedm stížností od příbuzných vojáků - šest od matek a jednu od manželky - „kvůli nedobrovolnému uzavření kontraktů o službě v armádě a o předpokládaném přemístění vojáků-odvedenců na Ukrajinu“.

Pohled na zdevastovaný Mariupol: Kanál Nexta přinesl záběry z dronu.

Dánský obchodní nábytkový řetězec Jysk oznámil, že v Rusku končí.

Evropská unie, Británie a Spojené státy kvůli útoku Ruska na Ukrajinu uvalily sankce na mnohé představitele ruských elit, z 20 nejbohatších Rusů ovšem polovina v tuto chvíli žádným postihům západních mocností nečelí. Upozorňuje na to dnes agentura Bloomberg, která analyzovala mezinárodní mozaiku trestních opatření. Mimo jiné uvádí, že z pětice nejbohatších ruských miliardářů je terčem sankcí jen jeden.

Všech deset zasažených členů nejbohatší dvacítky se dostalo na sankční seznam Británie. EU uvalila sankce na devět z nich a USA pouze na čtyři, píše Bloomberg. Na všech třech sankčních seznamech jsou údajně tři jména: Ališer Usmanov, který má podíly v těžařském a ocelářském gigantu Metalloinvest či čínské firmě Xiaomi, dále Gennadij Timčenko podnikající zejména v energetickém sektoru a Sulejman Kerimov, jehož rodina kontroluje těžařskou firmu Poljus.

Ruské střely zasáhly budovu Červeného kříže v Mariupolu, oznámila ukrajinská ombudsmanka Ljudmila Denisovová na svých sociálních sítích. „Nepřátelé pálili na budovu s označením červeného kříže na bílém pozadí, symbol, který jasně odkazuje na to, že v budově jsou zranění či humanitární zásoby,“ dodala. Denisovová však nespecifikovala, kdy k útoku došlo, nepřidala ani údaje o zraněných nebo obětech.

Připomněla, že k ostřelování vozů a budov označených červeným křížem se v minulosti dopustili jen Hitlerovi vojáci.

Vláda schválila na začlenění ukrajinských žáků do škol a adaptační skupiny do srpna zvýšení rozpočtu MŠMT o 5,2 miliardy korun, řekl ministr Gazdík.

Senátní výbor pro obranu a bezpečnost nepodpořil ani nezamítl návrh, podle něhož by se čeští dobrovolníci mohli zapojit na základě vládní výjimky po boku Ukrajinců do bojů s ruskými agresory. Po jednání výboru to dnes oznámil jeho předseda Pavel Fischer (nezávislý). Senát o osudu této novely branného zákona, kterou nedoporučila ani jeho ústavní komise, rozhodne příští týden.

V Kazachstánu dnes ve 13:28 SELČ přistála ruská vesmírná loď Sojuz, která se o několik hodin dříve odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). V návratové kabině se na Zemi dostali ruští kosmonauti Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov a americký astronaut Mark Vande Hei. Společný návrat nenarušily chladné vztahy mezi Moskvou a Washingtonem kvůli ruské invazi na Ukrajinu, poznamenala agentura Reuters.

Senát pravděpodobně schválí vystoupení Česka ze dvou postsovětských mezinárodních bank, jimiž jsou Mezinárodní investiční banka (MIB) a Mezinárodní banka hospodářské spolupráce (MBHS). Horní parlamentní komoře to dnes jednomyslně doporučil její bezpečnostní výbor, uvedl jeho předseda Pavel Fischer (nezávislý). Připomněl, že ukončení členství v obou institucích doporučoval Senát už před třemi lety tehdejší vládě Andreje Babiše (ANO).

„Z hlediska bezpečnosti jsme z těchto institucí měli odejít už velmi dávno,“ řekl Fischer. Obě banky označil za pozůstatky bývalé Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), která organizovala vzájemný obchod mezi státy sovětského bloku a měla být protipólem někdejšímu Evropskému hospodářskému společenství, nynější Evropské unii. Rusko podle Fischera prostřednictvím bank prosazuje politické a hospodářské zájmy v členských zemích.

„Od ruského útoku na Ukrajinu opět výrazně stouply ceny zemního plynu a produktů z minerálních olejů, což má značný dopad na míru inflace,“ uvedl německý statistický úřad Destatis. Poznamenal, že podobné inflaci čelilo Německo v roce 1981 v souvislosti s krizí v Perském zálivu. Podle statistiků inflaci popohání i problémy v dodavatelských řetězcích vyvolané pandemií nemoci covid-19.

Mesto Irpiň je od počátku ruské invaze jedním z cílů ostřelování, takhle z města utíkali civilisté při poslední vlně útoků.

Čeští umělci se spojili s ukrajinskými tvůrci a iniciovali edici protiválečných plakátů. Výtěžek z prodeje grafických listů chtějí poslat na veřejný účet SOS Ukrajina zřízený organizací Člověk v tísni. Do projektu Make Art Not War, jehož cílem je podpora Ukrajiny, se vedle umělců z obou zemí zapojili i další zahraniční autoři. ČTK dnes o tom za organizátory informoval Vojtěch Fiala.

„Pro médium plakátu jsme se rozhodli proto, že byl historicky nositelem nejen reklamních, ale zejména také politických sdělení. Během válek dokonce sloužil k vyjádření odporu vůči nepříteli. Plakáty umožňují umělcům flexibilně reagovat na aktuální dění a svým vizuálním jazykem sdělit světu svůj postoj,“ uvedl Jan Dvořák, ředitel organizace Sport in Art, pod jejíž záštitou charitativní projekt vzniká.

Zlínská Univerzita Tomáše Bati (UTB) vypověděla s okamžitou platností smlouvy univerzitám z Ruska a Běloruska. Dosud spolupracovala s 25 univerzitami z těchto zemí. Je třeba vyslat jasný signál vedoucím představitelům ruských i běloruských univerzit i jejich vládám, že nesouhlasíme s agresí na Ukrajině, řekl dnes ČTK a Českému rozhlasu rektor UTB Vladimír Sedlařík.

Rektor však zdůraznil, že univerzita neuznává princip kolektivní viny a postará se o studenty z těchto zemí, kteří na UTB studují. Ocenil také, že se aktivně zapojují do pomoci ukrajinským uprchlíkům, pracují například v krajském asistenčním centru. „Snažíme se jim pomoci, sami se ocitli ve velmi složité situaci,“ uvedl rektor.

Francouzský prezident Macron včera jednal s Putinem o Mariupolu, zdevastovaném přístavu, který Rusové ostřelují od začátku invaze. Putin podle Kremlu řekl Macronovi, že bombardování obleženého Mariupolu skončí, až se ukrajinské jednotky vzdají.

Počet zemřelých po včerejších útoku na Mykolajiv vzrostl na 15 obětí, včera se mluvilo o 12 mrtvých a dalších 33 zraněných. Devítipodlažní sídlo regionální správy v černomořském přístavu zasáhla raketa.

Vědci by neměli zveřejňovat ve veřejném prostoru urážlivé komentáře o režimu v zemi, okomentoval prezident Ruské akademie věd (RAN) Alexandr Sergejev výnos prezidenta Vladimira Putina o vyloučení čtyř renomovaných vědců z vědecké rady při bezpečnostní radě hlavy státu. Uvedla to dnes agentura TASS. Všichni vyloučení se na začátku března podepsali pod prohlášení, upozorňující na rizika a důsledky ruské invaze na Ukrajinu.

Putin z řad svých poradců vyloučil ředitele Ústavu Evropy Alexeje Gromyka, ředitele střediska euroatlantické bezpečnosti diplomatické akademie MGIMO Alexandra Nikitina, hlavního vědeckého pracovníka Ústavu USA a Kanady RAN Alexandra Panova a vědeckého ředitele tohoto ústavu Sergeje Rogova.

Bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul naznačil, že Putin nemusí mít situaci zcela pod kontrolou, což je úplný pak toho, co prezentuje světu. „Putin nestahuje vojáky z Kyjeva, Ukrajinci je odrážejí. To je rozdíl,“ napsal McFaul na svém twitteru.

Pravidelná zkouška sirén, která se v ČR koná vždy v poledne první středu v měsíci, se po březnu neuskuteční ani v dubnu. Důvodem jsou pokračující boje na Ukrajině. Zněním sirén hasiči nechtějí vyvolat mezi lidmi i s ohledem na ukrajinské uprchlíky, kteří jsou v Česku, případnou paniku. Zkouška sirén tak bude ve středu 6. dubna opět zrušena, uvedli dnes hasiči na twitteru.

Příspěvková organizace pražského magistrátu Správa služeb hlavního města Prahy (SSHMP) má nový sklad za 74,4 milionu korun, který nyní používá k uskladnění potravinové pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny. Po skončení uprchlické krize bude sloužit zejména ke skladování zásob pro protipovodňovou ochranu. Novinářům to dnes řekli zástupci SSHMP a města.

SSHMP dosud jako sklad využívala nedaleké bývalé garáže, kde jsou nyní stále uloženy zásoby, které se v budoucnu přesunou do nové budovy se 750 metry čtverečních skladové plochy. Ta zatím slouží jako centrální sklad pro rozvoz potravin do asistenčního centra pro uprchlíky v Kongresovém centru, ubytovacích zařízení a na další místa. „Máme tady možná několik stovek tun potravin,“ řekl dnes ředitel SSHMP Tomáš Stařecký. Jeho provozní náměstek Libor Kousal dodal, že denně se ze skladu v areálu správy služeb na Kundratce rozveze až deset tun pomoci.

Šéf ukrajinských vyjednavačů Davyd Arachamija dnes v rozhovoru s deníkem RBK-Ukrajina zopakoval podmínku, že jakákoliv dohoda mezi Moskvou a Kyjevem nebude možná, dokud Rusko neopustí veškeré území Ukrajiny, které zabralo po 23. únoru letošního roku. „Hovořili jsme o tom od prvního setkání. Nemůže dělat polovičatá rozhodnutí,“ dodal Arachamija, podle kterého po opuštění ukrajinského území ruskými vojsky o dohodě rozhodnou i Ukrajinci v referendu.

Stoleté výročí založení ukrajinského divadla Berezil, které sídlí v Charkově a je dnes poničeno ruským bombardováním, připomíná pražské Divadlo na Vinohradech. V roce 1922 založil 31. března soubor Berezil avantgardní režisér Les Kurbas, pokračovatelem Berezilu je Ukrajinské akademické divadlo T. Ševčenka v Charkově. „Ke stému výročí se chystaly velké oslavy. Dnes je budova divadla poškozena bombardováním Charkova ruskými okupačními vojsky a jeho soubor rozptýlen po celé Ukrajině a Evropě,“ sdělila dnes ČTK mluvčí vinohradské scény Zuzana Paulusová.

„Upozornil nás na to v Divadle na Vinohradech člen charkovského souboru herec Roman Zhyrov, který společně s kyjevským hercem Stanislavem Moskvinem bude od 1. dubna učit ve spolupráci DAMU a Divadla na Vinohradech studenty herectví, uprchlíky z Kyjeva, Lvova a Charkova,“ uvedla Paulusová.

Válka na Ukrajině a opětovné šíření koronaviru v Číně zasáhnou světový obchod více, než se dosud čekalo. Podle studie pojišťovací společnosti Allianz Trade, která je světovým lídrem v pojištění pohledávek, se aktuální situace promítne jak do snížení objemu, tak do zvýšení cen. Podle firmy šok důvěry a poptávky by mohl ve vývozu do EU a Ruska znamenat ztrátu až 480 miliard dolarů. Vzhledem ke své exportní povaze podle ní nezůstane stranou ani česká ekonomika, neboť firmy v regionu střední a východní Evropy budou patřit k nejzasaženějším.

Bývalý ruský ministr zahraničí Andrej Kozyrev uvedl, že Rusko možná jen hraje o čas, než „zaútočí tak tvrdě, jak jen může“. Kozyrev nabídl svou vlastní analýzu toho, proč Rusko uvedlo, že omezí boje u Kyjeva a Černihivu. „Dobrou zprávou z vyjednávání v Istanbulu není to, že Putin si najednou hraje na hodného, ale to, že hrdinská ukrajinská rezistence ho žene do diplomatické přetvářky,“ napsal Kozyrev na twitteru.

Kozyrev je prominentním kritikem Kremlu, jako ministr zahraničí sloužil v letech 1990 až 1996. Podle něj by stažení vojsk mohlo být jen manévrem, který Rusku získá čas, kdy se budou moc přeorganizovat a pak tvrdě zaútočit. „Putinův režim rozumí jen jazyku moci a ničemu jinému,“ řekl s tím, že se nyní Putin uchýlil k diplomatickým a konvenčně vojenským manévrům.

Rusko nebude požadovat, aby odběratelé od dubna platili za zemní plyn v rublech. Z technologického hlediska půjde o delší proces, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.