Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli končí online sledování zpráv kolem Ukrajiny. Pokračujeme zase ráno, dobrou noc. 

Vojáci ukrajinské armády cvičili nedaleko Černobylu a hranic s Běloruskem.

„Nemůžu mlčet.“ Protiválečné květinové protesty se objevily už v 60 ruských městech

Někteří Rusové pokračují v připomínání památky desítek Ukrajinců zabitých v lednu při ruském vzdušném útoku na ukrajinské město Dnipro, pieta v Rusku přerostla v novou formu protiválečného protestu. Improvizovaná pietní místa, která tvoří květiny, plyšové hračky či ručně psané vzkazy, se objevila v nejméně 60 ruských městech.

Kanada postihne sankcemi 38 lidí a 16 organizací spojených s šířením ruských dezinformací a propagandou. Na seznamu je i populární ruský zpěvák Nikolaj Baskov, který vystoupil na Rudém náměstí v Moskvě při koncertu na podporu anexe ukrajinských území.

Na seznamu jsou dále společnosti United World International a Foundation for the Fight Against Repression spojené s žoldnéřskou Wagnerovou skupinou Jevgenije Prigožina a Mezinárodní informační agentura Rusko dnes (MIA Rossija Segodňa/Russia Today).

„Ruské dezinformace podporují utrpení milionů lidí. Prezident Putin se snaží manipulovat veřejným míněním. Kanada těmto šiřitelům dezinformací a propagandy nedovolí jednat beztrestně. Kanada stojí po boku Ukrajiny,“ uvedla ministryně zahraničních věcí Mélanie Jolyová.

Hřbitov žoldnéřské Wagnerovy skupiny se rozrůstá. „V minulých dvou týdnech se objevilo 70 nových hrobů, přibyla 13. řada,“ tweetuje kanál Nexta. „Hroby žoldnéřů se vyznačují absencí fotografií a týmiž věnci.“

„Zdá se být zcela jasné, že obchodníci nacházejí způsoby, jak legálně obchodovat se zbožím, řekněme s Tureckem, Kazachstánem nebo Arménií, které se pak posílá dál do Ruska, protože tyto země nedodržují sankční režim,“ řekl lotyšský premiér Krišjánis Kariňš novinářům v estonské metropoli Tallinnu. Poukázal na růst evropského obchodu s třemi zeměmi, který je podle něj neúměrný tomu, jaký byl v minulosti.

Další důkazy o obcházení sankcí premiér neposkytl. Neupřesnil ani, s jakými druhy zboží se takto podle něj obchoduje. „Jedním (řešením) je spolupracovat s těmito zeměmi, dostat je na palubu, aby také následovaly sankce. Druhým je hledat zákony v celé Evropě, abychom zajistili, že obcházení sankcí kriminalizujeme,“ dodal lotyšský premiér. Estonská premiérka Kaja Kallasová uvedla, že by se mělo uvažovat o „úplném zákazu obchodu“ s Ruskem, což by podle ní pomohlo vypořádat se s obcházením sankcí.

„Systém protivzdušné obrany Pancir-S1 na střeše ruského ministerstva obrany byl zakryt zelenou maskovací sítí. Teď ho rozhodně nikdo nemůže vidět,“ tweetuje kanál Nexta. 

„Když si myslíte, že dodávky letadel jsou nepřípustné, vzpomeňte si na červené linie s himarsy a tanky,“ tweetuje ukrajinská poslankyně Kira Rudiková. Ani po překročení těchto červených linií se nic zásadního nestalo, Kreml válku neeskaloval, natož aby snad napadl NATO.

Francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu a jeho italský protějšek Guido Crosetto se dnes shodli se na dodání systému protivzdušné obrany SAMP/T na Ukrajinu letos na jaře. Ministři dnes ohledně dodávky také dojednali potřebné technické detaily.

SAMP/T, označovaný také jako Mamba, je jediným systémem evropské výroby, který poskytuje ochranu proti balistickým střelám. S dosahem zhruba 100 kilometrů dokáže sledovat desítky cílů a až deset naráz jich zasáhnout. Kyjev o SAMP/T, který je určený primárně k obraně bojiště a vojenských cílů jako letiště a přístavy, konkrétně žádal už loni v listopadu.

„Systém umožní zemi bránit se před dronovými, raketovými a leteckými útoky,“ uvedlo francouzské ministerstvo obrany v prohlášení po telefonátu obou ministrů.

Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se dnes dohodli na cenových stropech na ropné produkty z Ruska. U nafty bude podle diplomatů cenový strop činit 100 dolarů za barel a u topných olejů 45 dolarů za barel. Opatření by mělo vstoupit v platnost v neděli.

EU, skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a s nimi také Austrálie už od 5. prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Stejným způsobem by měly fungovat i cenové limity u ropných produktů.

Cenové stropy jsou součástí reakce západních zemí na útok ruských vojsk na Ukrajinu. Doplňují už dříve schválené embargo na dovoz ropy a ropných produktů z Ruska do EU. Embargo na dovoz ropy začalo platit 5. prosince a embargo na ropné produkty vstoupí v platnost v neděli.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliard korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až 150 kilometrů. Na tiskové konferenci to dnes oznámil tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder.

Rakety GLSDB téměř zdvojnásobí dosah ukrajinských raketových systémů. Taktické balistické střely ATACMS Spojené státy Ukrajině nicméně nadále poskytnout odmítají navzdory ukrajinským slibům, že poskytnuté systémy nepoužijí k útokům na ruské území.

„Válka na Ukrajině a problémy ve francouzské jaderné energetice nás přiměly hledat způsoby, jak v dodávkách energií dosáhnout větší jistoty a snížit rizika,“ uvedl mluvčí belgického ministerstva energetiky Jonas Dutordoir. Belgická vláda zvažuje, že ponechá své tři nejstarší jaderné reaktory v provozu o dva roky déle, než je nynější plán. Reaktory byly spuštěny v roce 1975 a nyní je jejich odstávka plánovaná na rok 2025.

„EU uznala značné úsilí, které Ukrajina v posledních měsících vynaložila na splnění cílů, na nichž stojí její status kandidátské země pro členství v EU,“ stojí ve společném prohlášení trojice lídrů Evropské unie po jednání s Volodymyrem Zelenským a ukrajinskou vládou. „EU uvítala reformní úsilí Ukrajiny v tak obtížných časech a vybídla ji, aby v této cestě pokračovala,“ píše se dále v prohlášení.

„Ukrajina je pro Evropu skutečnou inspirací,“ tweetovala zatím předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Budeme podporovat vaše rychlé zotavení a rekonstrukci. A Rusko přimějeme zaplatit za brutální destrukci, kterou způsobuje."

„Před rokem při zahájení ruské agrese byl Mezinárodní olympijský výbor jedním z prvních, který vyloučil ruské sportovce. Ruská agrese nadále probíhá, tudíž nerozumím tomu, co se změnilo, že chce olympijský výbor najednou vzít ruské sportovce zpět,“ uvedl předseda Národní sportovní agentury (NSA) Ondřej Šebek. „Je to pro mě nová a překvapující informace, která přesahuje rozměr sportu a zcela jistě naše stanovisko k této situaci budu koordinovat s vládními činiteli,“ doplnil.

„Bachmutu se nikdo vzdávat nebude. Budeme bojovat, dokud budeme moci. Bachmut považujeme za naši pevnost,“ řekl Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci po summitu s představiteli Evropské unie v Kyjevě. Dodal, že Ukrajina je schopna udržet Bachmut a osvobodit také obsazené části Donbasu, pokud obdrží zbraně s dlouhým dostřelem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj: Unijní sankce vůči Rusku by měly směřovat k tomu, aby Moskva nemohla obnovit svůj vojenský potenciál.

Úvahy Mezinárodního olympijského výboru (MOV) ohledně možné účasti sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách 2024 v Paříži jsou podle ministerstva zahraničí překvapivé. Ruská agrese nijak neutichla, naopak se nadále zintenzivňuje, uvedl mluvčí ministerstva Daniel Drake. O věci chce resort jednat s Národní sportovní agenturou a Českým olympijským výborem (ČOV).

Většina sportovních organizací po doporučení MOV reagovala na invazi vyloučením reprezentantů Ruska i Běloruska z mezinárodních soutěží. Šéf MOV Thomas Bach ale v poslední době opakovaně uvedl, že výbor hledá cestu k jejich návratu jako neutrálních sportovců. Minulý týden podpořil návrh, aby Rusové a Bělorusové mohli startovat v soutěžích organizovaných asijským olympijským výborem. To by mohlo zahrnovat i závody započítávané do olympijské kvalifikace, čímž by se reprezentantům obou zemí otevřela možnost startovat v roce 2024 pod pěti kruhy v Paříži. Sportovci by se museli vymezit proti válce a nesměli by mít dopingovou minulost.

Šéfové parlamentů zemí visegrádské čtyřky se shodli na podpoře dalšího pokračování vojenské i humanitární pomoci Ukrajině, řekl šéf Senátu Vystrčil.

Zvolený český prezident Petr Pavel se domnívá, že jediným omezením zbrojních dodávek Ukrajině by mělo být, že se Kyjevu nebudou posílat jaderné zbraně. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že ukrajinská armáda může ruské invazní síly porazit. Podle agentury Bloomberg to Pavel dnes řekl v rozhovoru s Bloomberg TV v Praze.

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině v Pardubicích od dneška funguje na dvou místech, obě jsou v Pernerově ulici. ČTK to řekl tajemník bezpečnostní rady kraje Aleš Boňatovský. Rusko napadlo Ukrajinu loni na konci února, od té doby se v krajském centru zaregistrovalo 21.000 ukrajinských uprchlíků.

„Lidé stále přicházejí, ale ne v takových počtech jako v minulých měsících,“ řekl Boňatovský. Ze všech příchozích využilo 5500 lidí pomoc s ubytováním. Aktuálně uprchlíkům může nabídnout hasičský sbor 1200 ubytovacích míst. Ne všechna jsou kolem větších měst, kde jsou lepší pracovní příležitosti. O ubytování například v horských regionech mezi běženci zájem moc není, dodal Boňatovský.

Kreml dnes odmítl zprávy o tajném americkém návrhu na mírové řešení mezi Ruskem a Ukrajinou a označil je za nepravdivé, napsala agentura TASS. Zprávu švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung, podle kterého Washington v polovině ledna nabídl Moskvě pětinu ukrajinského území, odmítly dříve i Spojené státy.

Norsko pro svou armádu objedná 54 nových tanků Leopard 2 německé výroby. Podle agentury Reuters to dnes oznámil norský premiér Jonas Gahr Störe. Norsko, podobně jako další státy, koncem ledna uvedlo, že je připraveno poslat část svých tanků Leopard 2 Ukrajině, která čelí ruské invazi. Jejich počet ale blíže neupřesnilo.

V Kyjevě byl krátce před jednáním prezidenta Volodymyra Zelenského s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem vyhlášen letecký poplach. Sirény se následně rozezněly po celé zemi, píšou tiskové agentury.

Německo vedle moderních tanků Leopard 2 povolí i vývoz staršího modelu Leopard 1 na Ukrajinu, a to německým firmám, které ho stále mají ve svých zásobách. Napsal to dnes deník Süddeutsche Zeitung. Veřejnoprávní televize ARD mezitím zveřejnila průzkum veřejného mínění, podle něhož s dodávkami německých tanků Ruskem napadené zemi souhlasí většina obyvatel spolkové republiky.

Německý kancléř Olaf Scholz minulý týden oznámil, že Berlín pošle Ukrajině 14 tanků Leopard 2 a vývoz leopardů povolí i spojencům. Dnes Süddeutsche Zeitung uvedl, že firmy Rheinmetall a Flensburger Fahrzeugbau Gesellschaft chtějí připravit desítky tanků Leopard 1 pro vývoz na Ukrajinu. A německá vláda jim ho povolí.

Ruský prezident Vladimir Putin možná opět přecenil síly ruské armády, a proto její předpovídaný velký útok na východě Ukrajiny skončí předčasně v období jarních dešťů a nepovede k průlomu ve válce, předpovídají analytici amerického Institutu pro studium války (ISW).

Obtížně se určuje počet ukrajinských ztrát. Jenom u Bachmutu denně zahynuly nebo byly zraněny stovky ukrajinských vojáků, uvádí představitelé. Lépe vycvičené jednotky Kyjeva se podle nich drží v záloze a větším bezpečí, zatímco v první linii snášejí hlavní nápor ruského ostřelování méně připravené jednotky, například záložníci z územní obrany.

Náčelník generálního štábu norské armády Eirik Kristoffersen na konci ledna uvedl, že na Ukrajině bylo zraněno nebo zabito 180 000 ruských vojáků a 100 000 ukrajinských. NYT následně uvedl, že počty jsou „nejisté“, protože za současné situace je těžké udržet si dobrý přehled. „Mohou být jak nižší, tak vyšší,“ dodal.

V Chersonu došlo v noci k masivnímu požáru. Podle předběžných zpráv zasáhli okupanti sklad zábavní pyrotechniky v obchodním středisku Epicenter.

Počet mrtvých a zraněných ruských vojáků na Ukrajině se blíží 200 000. Odhadují to američtí a další západní činitelé, napsal list The New York Times (NYT). Ačkoliv odhady ztrát podle nich mohou být nepřesné, už tak vysokou bilanci v posledních měsících navýšily i tvrdé boje u východoukrajinských měst Bachmut a Soledar.

Moskva po podzimním neúspěchu na frontě zoufale touží po velkém úspěchu a Bachmut považuje za klíč k ovládnutí Donbasu, píše NYT. Ruská armáda proto vyslala do předních linií nedostatečně vycvičené rekruty, což si podle amerických představitelů vyžádalo stovky zabitých nebo zraněných vojáků denně. Domnívají se také, že ruský prezident Vladimir Putin je ochoten snést až stovky tisíc ruských vojenských obětí.

Ruský válečný zločinec Igor Girkin uznal, že Rusko nevlastní tak přesné raketomety jako HIMARS. Z tohoto důvodu nemohou snadno ničit ukrajinské mosty.

Nový balíček americké pomoci Ukrajině bude patrně zahrnovat rakety odpalované ze země s dostřelem 150 kilometrů. Uvedl to deník Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Washington by přitom tuto pomoc v hodnotě 2,2 miliardy dolarů (asi 48 miliard korun) mohl oznámit už dnes, píše deník.

Přislíbit další podporu Ukrajině, čelící již téměř rok ruské invazi, se dnes v Kyjevě chystají lídři institucí Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel se budou s prezidentem Volodymyrem Zelenským bavit také o šancích jeho země na rychlý vstup do EU nebo o možnostech vyjednání jeho desetibodového mírového plánu.