Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáří, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes večer vyrazí vlakem do Kyjeva, kam s ní v sobotu ráno přijede i italská premiérka Giorgia Meloniová, předseda belgické vlády Alexander De Croo a kanadský premiér Justin Trudeau. Setkají se s prezidentem Volodymyrem Zelenským a uctí památku vojáků, kteří zahynuli v této válce. De Croo, jehož země v současnosti předsedá Radě EU, chce podle Reuters ujistit Zelenského, že může nadále počítat s podporou evropského bloku.

Česká delegace se zúčastní pondělního jednání evropských lídrů a vládních představitelů o Ukrajině v Paříži, které organizuje francouzský prezident Emmanuel Macron. Na dotaz ČTK dnes svou účast potvrdil poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Naopak účast premiéra Petra Fialy (ODS) a prezidenta Petra Pavla tiskové odbory Úřadu vlády ČR i Hradu dnešní dotaz ČTK nepotvrdily. Podle serveru Seznam Zprávy se Fiala pondělní akce zúčastní. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vpodvečer v České televizi (ČT) v pořadu Interview následně uvedla, že premiér Fiala v pondělí do Francie poletí.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu podepsali bezpečnostní dohodu. Podívejte se na nové snímky.

Ukrajinští vojáci dnes večer nad Azovským mořem sestřelili již druhý ruský letoun včasné výstrahy a řízení A-50, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na nejmenované zdroje v ozbrojených silách. Podle nich šlo o společnou operaci letectva a vojenské rozvědky. Sestřelení ruského A-50 mezitím ohlásil na sociální síti také velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.

Míra poškození ruského stroje se upřesňuje, ale šance na záchranu letadla jsou minimální, tvrdí zdroje serveru RBK-Ukrajina. O zničení ruského stroje s odvoláním na sociální sítě informovala také agentura Unian, která zveřejnila záběry požáru, způsobeného podle ní dopadem zasaženého stroje na jihu Ruska. Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran ověřit z nezávislých zdrojů.

Švýcarsko chce uspořádat mírovou konferenci o Ukrajině do letošního léta. Dnes to řekl na Valném shromáždění OSN šéf švýcarské diplomacie Ignazio Cassis. O uspořádání konference již dříve tuto zemi, která je v zahraniční politice známá svou neutralitou, požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko se však staví k návrhu odmítavě, píše agentura AFP.

Česká republika se snaží vyvinout na evropské úrovni tlak, aby rozhodnutí ohledně případného prodloužení dočasné ochrany pro lidi, kteří uprchli z Ukrajiny před ruskou agresí, padlo do letošního června. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to řekl na dnešní debatě s občany v Praze. Připravuje se podle něj i česká legislativa. Dočasná ochrana umožňuje lidem přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh, státy EU se loni na podzim shodly na jejím prodloužení zatím do března 2025.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a dánská premiérka Mette Frederiksenová dnes ve Lvově podepsali bezpečnostní dohodu, ve které se Kodaň zavazuje poskytovat Kyjevu vojenskou podporu po dobu příštích deseti let. Dvoustranné bezpečnostní dohody v poslední době uzavřely s Ukrajinou rovněž Británie, Německo či Francie. Dánská premiérka při této příležitosti podle agentur naléhala na rychlé vyzbrojení Evropy, Zelenskyj vyzval západní spojence, aby Kyjevu dodali co nejdříve nové protiletecké zbraně a stíhačky. V sobotu uplynou dva roky od zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Skupina ukrajinských ministrů v čele s premiérem Denysem Šmyhalem dnes navštívila hranici s Polskem, kterou blokují polští rolníci na protest proti dovozu levnějšího zboží z Ukrajiny a klimatické politice Evropské unie. Svědčí o tom snímky a text, který šéf ukrajinské vlády zveřejnil na sociální síti Telegram. Šmyhal v něm mimo jiné vyslovil politování nad tím, že polští ministři na místo nedorazili.

Kanada dnes oznámila nové sankce proti Rusku, terčem je 153 subjektů a deset jednotlivců. Opatření, jež přichází před sobotním druhým výročím zahájení ruské invaze na Ukrajinu, Ottawa koordinovala se Spojenými státy a Británií.

Až pět let vězení hrozí polskému rolníkovi, který na blokádu výjezdu z dálnice poblíž hranic s Českem přijel s traktorem ozdobeným sovětskou vlajkou a transparentem vybízejícím ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zatočil s Ukrajinou, Bruselem a polskými vládci. Uvedla to dnes na svém webu zpravodajská televize TVN 24.

Evropská unie stojí za Ukrajinou jednotněji než kdy jindy, napsali dnes ve společném prohlášení předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Podporu Kyjevu vyjádřili v předvečer druhého výročí zahájení ruské agrese proti Ukrajině.

„Více než kdy jindy zůstáváme jednotní a věrní svému slibu podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude třeba,“ uvedli šéfové tří unijních institucí den před 24. únorem, který označili za „tragické výročí“. Ruskou agresi proti Ukrajině označili za zjevné porušení mezinárodního práva a Charty OSN.

Podívejte se na nové snímky s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na vzpomínkovém obřadu ve Lvově.

Skupina ukrajinských ministrů v čele s premiérem Denysem Šmyhalem dnes navštíví hranici s Polskem, kterou blokují polští rolníci, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Připustil, že neví, zda dorazí polská strana, informovala ukrajinská média.

Francouzská rozvědka DGSI vyzvala policii, aby jí hlásila jakékoli náznaky operací prováděných ruskými zpravodajskými službami v zemi. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na memorandum, do kterého měla možnost nahlédnout.

Česko za dva roky od začátku ruské invaze na Ukrajině zapojilo do svého vzdělávacího systému téměř 50.000 ukrajinských dětí uprchlíků. Umožnilo také pokračovat ve studiu na českých vysokých školách více než 3500 ukrajinských mladých lidí. Ministerstvo školství v letech 2022 a 2023 učinilo v souvislosti se zapojením ukrajinských uprchlíků do českého vzdělávacího systému opatření, jejichž náklady se odhadují na 2,89 miliardy korun. Týkala se například financování jazykového vzdělání či ukrajinských asistentů pedagoga. Ministerstvo o tom dnes informovalo v tiskové zprávě. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022.

„Vyčlenili jsme finance na jazykové vzdělávání ukrajinských dětí, na ukrajinské asistenty pedagoga a upravili přijímací zkoušky na střední školy tak, aby se mohly o toto studium ucházet právě i děti z Ukrajiny. Děkuji školám, učitelům a všem, kteří přispěli k tomu, že jsme mohli těmto dětem zajistit perspektivní budoucnost,“ uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).

Příjem státu z odvodů a části daní od uprchlíků převyšuje výdaje na jejich nouzové ubytování a dávky. Získaná suma začala poskytovanou pomoc přesahovat loni od třetího čtvrtletí. Vybraná částka od lidí s dočasnou ochranou postupně roste, vyplacená podpora naopak klesá. Česko vydalo na nouzové bydlení, humanitární dávky a solidární příspěvek pro české ubytovatele od začátku války do konce ledna 47,5 miliardy korun. Celkem 35,5 miliardy korun už příchozí s dočasnou ochranou do rozpočtu vrátili v odvodech z výdělků, DPH a spotřební dani. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou dnes ČTK zaslalo ministerstvo práce.

„Data nám jasně ukazují, že hlavně díky velkému zapojení na pracovní trh začínají uprchlíci vyrovnávat celkovou bilanci. Ta se v loňském roce téměř srovnala, protože výrazně posílily příjmy, zejména pak z odvodů na pojistné. Nyní uprchlíci do systému přináší více, než z něj dostávají,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ukrajinské děti žijící poblíž fronty strávily za dva roky války kvůli neustálému ostřelování 3000 až 5000 hodin ve sklepních úkrytech nebo v metru, tedy asi čtyři až sedm měsíců čistého času. Dnes to uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Ten vypočítal, že v ukrajinské Záporožské a v Charkovské oblasti bylo za dva roky vyhlášeno 3500 leteckých poplachů a v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny dokonce 6200 poplachů. To má zničující dopady na psychické zdraví dětí nebo na jejich schopnost efektivně se učit, stojí ve zprávě fondu.

„Obzvlášť hrozné byly pro děti zimní měsíce, kdy se tisíce z nich schovávaly ve studených a vlhkých sklepích, protože útoky mnoho rodin připravily o vytápění, přístup k vodě nebo elektřině,“ uvedl UNICEF. Mnoho ukrajinských dětí bylo navíc za dva roky války svědky násilí, zažilo izolaci, odloučení od rodin i ztrátu milovaných osob.

ČR dala podle MPSV na nouzové bydlení uprchlíků a dávky 47,5 mld Kč, vrátili 35,5 mld v odvodech a části daní. Příjem od loňska převyšuje výdaje.

Indické ministerstvo zahraničí potvrdilo zprávy místního tisku, že někteří indičtí státní příslušníci se nechali zaměstnat ruskou armádou, pro niž vykonávají „podpůrné práce“. Indie v této souvislosti své občany vyzvala, aby se od války na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo nevyprovokovanou invazí před dvěma roky, drželi zpátky. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Vyjádření indického ministerstva zahraničí přišlo poté, co list Hindu uvedl, že během uplynulého roku ruská armáda najala asi stovku Indů. „Indické velvyslanectví se v této záležitosti opakovaně obrátilo na příslušné ruské úřady a žádalo jejich brzké propuštění,“ napsala v prohlášení indická diplomacie.

Deník Hindu podle AFP napsal, že zhruba 20 Indů uvázlo v různých městech na frontové linii a nejméně tři z nich byli „nuceni“ bojovat po boku Rusů. Indické ministerstvo zahraničí nepotvrdilo, že by se nějací Indové do bojů zapojili.

Bílý dům dnes před sobotním druhým výročím zahájení ruské invaze na Ukrajinu oznámil přes 500 nových sankcí proti Moskvě. Jsou zaměřené na jednotlivce zapojené do věznění zemřelého opozičníka Alexeje Navalného, proti ruskému finančnímu a obrannému sektoru nebo proti sítím, které „na několika kontinentech“ pomáhají obcházet již platné sankce. Spojené státy podle prohlášení prezidenta Joea Bidena rovněž uvalují vývozní omezení téměř na stovku subjektů, které zvnějšku podporují ruské válečné snažení.

„Před dvěma lety se (ruský prezident Vladimir) Putin pokusil smazat Ukrajinu z mapy světa. Pokud nezaplatí za smrt a zkázu, které šíří, bude pokračovat,“ prohlásil Biden. „Putin věřil, že může snadno zlomit vůli a odhodlání svobodného národa... o dva roky později ještě jasněji vidíme to, co jsme viděli už v první den (invaze): Putin se přepočítal,“ uvedl americký prezident.

Moskva označila nové sankce Evropské unie uvalené na Rusko za nelegální. Uvedla také, že rozšířila svůj seznam osob, kterým zakazuje vjezd do Ruska.

Aktivisté ze skupiny Kaputin namalovali dnes dopoledne ukrajinskou vlajku na dlažbu v blízkosti domů v pražské Bubenči, ve kterých bydlí Rusové. Zástupce skupiny Otakar Van Gemund ČTK řekl, že tak chtěli upozornit na nedostatečnou podporu Ukrajiny ze strany západních zemí a vyzvat českou vládu, aby zabavila zmrazené majetky Rusů v Česku a výnos z nich poslala Ukrajině. Kvůli namalování vlajky policisté zajistili osm lidí a převezli je k vysvětlení na služebnu. Policie se případem zabývá, řekl ČTK policejní mluvčí Jan Rybanský.

Vlajku aktivisté namalovali na nádvoří v oploceném areálu bytových domů, které se nacházejí ve Schwaigerově ulici. Podle Van Gemunda je toto prostranství v majetku českého státu a ruská ambasáda na jeho využití nemá žádnou smlouvu. „Považujeme ho za veřejné prostranství,“ řekl ČTK Van Gemund. Obyvatelé přilehlých domů podle Van Gemunda reagovali tak, že na aktivisty křičeli a házeli vajíčka.

Najít finance na zajištění adaptace a integrace ukrajinských uprchlíků v České republice je složitější než po začátku ruské invaze na Ukrajinu před dvěma lety. ČTK a televizi Nova to dnes řekla Olha Cherepjuková, vedoucí komunitního centra Svitlo sídlícího na Staroměstském náměstí v Praze. Prezident Petr Pavel ji dnes, stejně jako dalších zhruba 15 ukrajinských uprchlíků, přijal na Pražském hradě.

„Když začala válka koncem února 2022, přijela jsem do České republiky, protože jsem potřebovala zachránit své dítě,“ uvedla Cherepjuková. Hned na začátku března nastoupila do prvního zaměstnání, pracovala jako marketoložka v agentuře.

Její tehdejší kolegyně ji pozvala do Skautského institutu, kde vznikla myšlenka vytvořit bezpečný prostor pro uprchlíky z Ukrajiny. Začala pracovat v novém centru, jejím úkolem bylo správně nastavit komunikaci s Ukrajinci i s českou společností. „Teď už jsem víc než rok vedoucí projektu. Pracujeme na adaptaci a integraci cizinců z Ukrajiny na území České republiky,“ řekla.

Válka na Ukrajině zřejmě nebude mít krátké trvání, protože rychlé dosažení cílů v tuto chvíli není reálné. Novinářům to dnes řekl prezident Petr Pavel poté, co se na Pražském hradě setkal zhruba s 15 ukrajinskými válečnými uprchlíky. Varoval před vzbuzováním očekávání, která by naznačovala, že může rychle nastat konec konfliktu. Mělo by to podle něj negativní dopad nejen na Ukrajince samotné, ale také na všechny země, které Ruskem napadenou zemi podporují.

Rusko podle Pavla benefituje ze spolupráce se Severní Koreou, s Íránem, podporuje ho i Čína. Neexistuje podle něj jiná možnost než podpora Ukrajiny.

„Naším cílem by stále mělo být dosažení plné suverenity Ukrajiny nad celým jejím územím, tedy obnova hranic, které jsou mezinárodně uznané,“ řekl Pavel. „To je základní princip, z toho bychom rozhodně neměli ustupovat. Ale zároveň bychom měli být realističtí v tom, jak rychle a jakými způsoby se toho dá dosáhnout,“ dodal prezident.

Prahu v březnu navštíví bývalý americký prezident Bill Clinton. Bude hlavním vystupujícím na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která mimo jiné připomene 25. výročí vstupu Česka do NATO.

Americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet uvedl, že Clintonova historická návštěva v roce 1994 pomohla připravit cestu k rozšíření NATO. „A jeho nadcházející návštěva upevní náš společný závazek vůči alianci, co se týče zajištění bezpečnosti východního křídla NATO a ruského strategického selhání na Ukrajině,“ uvedl ve vyjádření, které ČTK poskytla ambasáda. Česko-americké vztahy podle Sabeta nikdy nebyly silnější.

Potřebu rychlého sdílení informací v rámci širší zpravodajské a bezpečnostní komunity zdůraznila po jednání s ředitelem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Christopherem Wrayem ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Je to důležité nejen ve vztahu k situaci na Ukrajině či Blízkém a Středním východě, ale například i kvůli zajištění bezpečnosti na letošních velkých sportovních událostech, uvedla dnes v tiskové zprávě.

S Wrayem se sešla ve čtvrtek v Praze, diskutovali především o aktuální bezpečnostní situaci a rozvoji spolupráce. Jednání se zúčastnil také ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun a americký velvyslanec v ČR Bijan Sabet.

„Rychlé sdílení informací v rámci širší zpravodajské a bezpečnostní komunity je nesmírně důležité. A nejen ve vztahu k aktuální situaci na Ukrajině či Blízkém a Středním východě. V letošním roce jsou před námi tři velké sportovní události v podobě mistrovství světa v hokeji v ČR, fotbalového Eura v Německu a olympijských her v Paříži. Zajištění maximální bezpečnosti na těchto akcích je společnou prioritou všech stran,“ uvedla Černochová.

Rusko benefituje ze spolupráce se Severní Koreou, s Íránem, podporuje ho i Čína, řekl Pavel. Neexistuje podle něj jiná možnost než podpora Ukrajiny.

Česká zbrojovka podepsala s ukrajinskou státní společností Ukroboronprom dohodu o dodávce všech dílů k puškám CZ BREN 2 na Ukrajinu. Skupina Colt CZ, pod kterou Česká zbrojovka patří, o tom dnes ČTK informovala v tiskové zprávě. Výši transakce strany po vzájemné dohodě nesdělily. Pušky CZ BREN 2 používá například Armáda ČR, podle České zbrojovky splňují standardy Severoatlantické aliance (NATO).

Česká zbrojovka Ukrajině dodá všechny díly, ze kterých se pušky následně složí. „Je nám ctí, že můžeme podpořit úsilí Ukrajiny o zavedení výzbroje dle standardů NATO a zvýšení schopností jejího obranného průmyslu. Tento první krok v rámci projektu plnohodnotného transferu technologií pro pušku CZ BREN 2 přímo souvisí s jejím úspěšným nasazením na ukrajinském bojišti v rukou ukrajinských ozbrojených složek,“ uvedl generální ředitel České zbrojovky Jan Zajíc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí Fox News důrazně vyzval americký Kongres ke schválení další pomoci pro Ukrajinu ve výši 60 miliard dolarů (přes 1,4 bilionu Kč). Podotkl, že Ukrajina by za ni jen s obtížemi hledala náhradu a že na ní závisí životy a zdraví ukrajinských vojáků.

„Bez ní budeme mít víc a víc odvážných chlapů v nemocnicích. Protože když nemáte opravdový obranný štít a stejně silné dělostřelectvo s municí, tak budete samozřejmě přicházet o lidi,“ uvedl Zelenskyj v narážce na ruskou zbrojní převahu. „Je těžké najít něco analogického,“ řekl také Zelenskyj ohledně dalších možných zdrojů financí.

Vyčlenění 60 miliard dolarů pro Ukrajinu zatím v Kongresu blokují republikáni. Příznivci republikánů také tvoří hlavní část divácké základny Fox News, jíž Zelenskyj poskytl rozhovor jen několik kilometrů od frontové linie na východě Ukrajiny.

Více než dvě třetiny Čechů by podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu, že Rusko by získalo část ukrajinských území. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Podíl lidí podporujících rychlé ukončení války oproti loňsku mírně vzrostl. Většina lidí v Česku ale nadále označuje Rusko za jednoznačného viníka vzniku války a schvaluje pobyt ukrajinských uprchlíků v Česku.

Podle průzkumu si 69 procent dotázaných myslí, že by mělo Česko usilovat o rychlé ukončení války na Ukrajině, i když to může znamenat, že Rusku zůstanou některá ukrajinská území. Ostatní dotázaní by Ukrajinu podpořili při získávání Ruskem okupovaných území, i kdyby to znamenalo prodloužení bojů.

Sportovní arbitrážní soud (CAS) zamítl odvolání Ruského olympijského výboru proti pozastavení členství v Mezinárodním olympijském výboru (MOV) kvůli začlenění svazů z anektovaných ukrajinských území. Soud o tom dnes informoval na svém webu.

Ruský olympijský výbor loni v říjnu jednohlasně schválil přijetí sportovních organizací z Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti. Podle MOV však šlo o porušení územní celistvosti Ukrajiny, jak ji definuje olympijská charta. Proto Rusko suspendoval.

Veřejný ochránce práv v infografice k dvouletému výročí ruského vpádu na Ukrajinu ukázal, s jakými výzvami se v Česku ukrajinští uprchlíci před válkou potýkají. Vyzval, aby jim lidé ukázali, že lidskost a soucit jsou stále silnější než nenávist a násilí. Ombudsman o tom dnes informoval na svém webu. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února 2022. V Česku od té doby nalezlo útočiště několik set tisíc uprchlíků.

Lidé z Ukrajiny se v české společnosti podle ombudsmana stále potýkají s určitými problémy. „Všechny tyto problémy vytvářejí bariéry, které brání začlenění lidí z Ukrajiny do naší společnosti. Je důležité aktivně je podporovat a hledat řešení, která by jim umožnila plnohodnotně se zapojit do našeho společenského života,“ uvedl ombudsman Stanislav Křeček.

Lidé v Brně si v sobotu připomenou druhé výročí ruského vpádu na Ukrajinu. Na náměstí Svobody se od 15:30 uskuteční shromáždění na podporu Ukrajiny, od 17:00 následuje benefiční akce v Centru experimentálního divadla na Zelném trhu, informovali pořadatelé.

Součástí programu shromáždění bude i spojení s pražským Staroměstským náměstím, odkud promluví prezident Petr Pavel. Organizátoři dále promítnou vzkaz, který natočil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Program chystají společně Institut Paměti národa Brno, Ukrajinská iniciativa jižní Moravy a další spolky, a to s podporou ukrajinského konzulátu v Brně. Účast na shromáždění ohlásila i brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Velvyslanci 19 zemí EU v Praze se složili na přenosnou zbraň proti dronům, která bude využita k ochraně ukrajinských představitelů. Zbraň dnes od nich na ukrajinské ambasádě převzal chargé d’affaires Vitalij Usatyj. Akce se konala den před druhým výročím začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Nákup zbraně byl soukromou iniciativou velvyslanců, zařízení koupili ze svých osobních prostředků. Přístroj byl vyroben a pořízen v Litvě, jedná se o přenosnou zbraň proti dronům typu EDM4S SkyWiper. Předání se dnes zúčastnilo 17 velvyslanců zemí EU.

„Chceme tím připomenout, že každá koruna se počítá,“ řekl po předání novinářům litevský velvyslanec Laimonas Talatkelpša. Ukrajinu je podle něj potřeba podporovat, dokud nevyhraje. Uvedl také, že loni velvyslanci darovali Ukrajině elektrický generátor. Letos Ukrajina čelí dronovým útokům a potřebuje něco, čím se bránit, odůvodnil výběr daru.

Členské státy EU definitivně schválily třináctý balík sankcí proti Rusku, který obsahuje seznam 106 jednotlivců a 88 institucí či firem. Sankce jsou zaměřeny proti režimu prezidenta Vladimira Putina a proti těm, kdo ho podporují v jeho "nelegální, nevyprovokované a neoprávněné agresi", uvedla dnes Rada EU ve svém prohlášení. Na sankčním balíku se zástupci zemí EU shodli již ve středu, od té doby probíhalo schvalování členskými státy takzvanou písemnou procedurou.

Problémy, které Ukrajina denně prožívá, ohromná míra destrukce či mnoho lidských neštěstí, nezmizí tím, že se před tím budou zavírat oči. Při dnešním setkání s 15 ukrajinskými válečnými uprchlíky na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel. Mnoho z uprchlíků se podle něj aktivně a iniciativně vyrovnalo se svou situací, prokázalo ohromnou odolnost a vynalézavost. V sobotu uplynou od začátku ruské invaze dva roky.

Mezi uprchlíky, které dnes Pavel na Hradě přivítal, byli například učitelky, kameraman, žena, která pořádá hudební kurzy pro děti, nebo provozovatelé restaurací, bister či cukráren.

Před dvěma lety přišla podle Pavla zpráva o invazi pro mnohé jako blesk z čistého nebe, protože málokdo věřil tomu, že ruský prezident Vladimir Putin takový krok skutečně udělá. Způsobil naprosté většině lidí šok a vyvolal ochotu velice rychle Ukrajině pomoci, řekl prezident. Česko podle něj bylo mezi těmito zeměmi, je hrdý i na to, že občané začali okamžitě zjišťovat možnosti podpory.

Vzdušné síly: Ukrajina sestřelila 23 z 31 ruských dronů vypuštěných přes noc. Podle letectva byly drony sestřeleny nad oblastmi s hlavními městy Oděsa, Dněpropetrovsk, Poltava, Mykolajiv a Charkov.

Oděsa a Dnipro po zásahu ruskými drony.

Nalezená těla v Buči, zkáza Mariupolu, ale i útok na kavárnu ve vesničce Hroza, protržení Kachovské přehrady nebo „sklep smrti“ v Jahidném. Od totální invaze na Ukrajinu uplynuly už dva roky. Jaké hrůzy Ukrajinci zažili a čemu stále čelí?

Celý článek zde

Rusko ostřeluje 4 komunity v Sumské oblasti. Komunity Bilopillia, Velyka Pysarivka, Seredyna-Buda a Svesa byly 22. února cílem 10 samostatných útoků.

V Dnipru ruské bezpilotní letouny zasáhly vícepodlažní budovu, záchranné týmy zatím podle šéfa vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhije Lysaka nalezly čtyři zraněné.

„Pod troskami jsou lidé, pátrací akce pokračují,“ uvedl Lysak.

Ruské drony zasáhly obchodní zónu v Oděse ve čtvrtek pozdě večer. Ukrajinská obrana zachytila devět dronů, jeden z nich však zasáhl oblast poblíž přístavu a zapříčinil požár, uvedlo na telegramu jižní velitelství ukrajinských ozbrojených sil. Záchranáři při hašení ohně objevili těla tří lidí.

Prezident Petr Pavel se dnes dopoledne setká na Pražském hradě s ukrajinskými válečnými uprchlíky. Smyslem setkání je podle odboru komunikace prezidentské kanceláře představit a ocenit některé úspěšné Ukrajince, jimž se v Česku například podařilo zahájit podnikání, provozují bistro nebo cukrárnu a pomáhají svým krajanům. V sobotu uplynou dva roky od začátku ruské invaze.

Dobré ráno!

Nejméně tři lidé zahynuli při ruském útoku na ukrajinský černomořský přístav Oděsa, uvedla podle ruskojazyčné redakce BBC ukrajinská armáda.