Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, to je pro dnešek vše, přejeme klidnou noc.

3 potvrzené oběti při ruském raketovém útoku na Pokrovsko. Jedenáct dalších lidí bylo při útoku zraněno, jeden z nich je v kritickém stavu, napsal guvernér Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko na Telegramu.

Nad Kyjevem bylo zjištěno asi šest nepřátelských balónů, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana většinu z nich sestřelila.

Dnes se kvůli balónům rozezněly v Kyjevě sirény varující před hrozbou vzdušného útoku. „Nepřítel chce, abychom na tyto balóny, které nic nestojí, použili naši protivzdušnou obranu, jež chrání naše strategické objekty,“ uvedl mluvčí letectva.

Moldavsko v úterý dočasně uzavřelo svůj vzdušný prostor kvůli objektu letícímu nad jeho územím podobnému meteorologickému balónu. Předseda moldavského parlamentu Igor Grosu dnes podle Reuters řekl novinářům, že tento létající objekt patřil Rusku a nad Moldavsko se dostal z Ukrajiny.

Po předmětu připomínajícímu meteorologický balón v úterý pátralo ve svém vzdušném prostoru rovněž sousední Rumunsko.

Putinova exmanželka urychleně prodává dva byty v luxusním rezidenčním komplexu ve španělské Marbelle, uvedla španělská média. Ljudmila Ocheretnaja a její současný manžel se podle nich rozhodli nemovitost prodat ze strachu ze sankcí ze strany EU. Celkové náklady na byty - 2,2 milionu eur. Rodina Ocheretných je již pod britskými sankcemi. O jeho zařazení na sankční seznam EU usiluje ukrajinská vláda a Nadační fond pro boj proti korupci.

Rusko přišlo za necelý rok invaze na Ukrajinu o zhruba polovinu svých nejlepších tanků a má obtíže je nahradit. Ve své poslední zprávě hodnotící vojenské schopnosti 173 zemí to uvedl Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS), sídlící v Londýně. Moskva si však podle něj zachovala své letectvo z velké části nedotčené a může ho aktivněji nasadit v další fázi války. List Financial Times (FT) mezitím napsal, že Rusové podle západních zpravodajských služeb shromažďují letadla na hranicích s Ukrajinou.

Situace na trzích s plynem je v současnosti příznivější, než mnozí předpokládali. Skutečným testem však pravděpodobně bude příští zima. Uvedl to dnes šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol v tiskové zprávě z konference o trzích s plynem a bezpečnosti dodávek, na které ministři ze zhruba 40 států jednali o řešení energetické krize způsobené válkou na Ukrajině.

Ministři podle IEA na virtuálním setkání diskutovali „o dodatečných způsobech, jak solidárně spolupracovat při omezování dopadů neoprávněné ruské invaze na Ukrajinu, zejména energetické krize v Evropě“. „Konkrétní kroky, na kterých jsme se dnes dohodli, i solidarita, kterou jsme demonstrovali, mne naplňuje rostoucí důvěrou, že budeme připraveni čelit příští vlně této krize,“ uvedl Birol.

Kyjevské úřady: Ruské špionážní balóny sestřelily nad hlavním městem. Nad Kyjevem bylo detekováno asi šest špionážních balónů, z nichž „většina“ byla sestřelena, informovala 15. února vojenská správa města Kyjeva. Balony měly pravděpodobně za cíl identifikovat a vyčerpat ukrajinské síly protivzdušné obrany.

Generální štáb: Rusko zahájilo dva raketové útoky, zasáhlo Ukrajinu několika raketomety. Ukrajinský generální štáb 12. února informoval, že ruská armáda zahájila dva raketové útoky a zasáhla Ukrajinu 23krát několika raketomety....

Švédský premiér Ulf Kristersson při dnešní návštěvě Kyjeva nevyloučil dodání švédských stíhaček Jas-39 Gripen Ukrajině. Na případném kroku se ale podle něj musí podílet mezinárodní koalice, prohlásil podle ukrajinské agentury Unian Kristersson.

„Nevylučujeme to... Ale zároveň musíme přiznat, že musí být vytvořena mezinárodní koalice, která podnikne konkrétní kroky,“ řekl Kristersson v ukrajinské metropoli. Dodal, že Švédsko učiní na podporu Ukrajiny vše, co bude v jeho silách, ale nechce ohrozit možnost své vlastní obrany. Stockholm loni, po ruské ozbrojené agresi vůči Ukrajině, změnil svou dlouholetou politiku a Švédsko společně s Finskem požádalo o vstup do Severoatlantické aliance. Vstup, který musí schválit všichni stávající členové, však zkomplikoval trvající turecký odpor, kladně se zatím nevyjádřilo ani Maďarsko.

Ruské síly zesilují útoky v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová večer na telegramu napsala, že ofenziva nepřítele na východě země pokračuje. „Nepřetržité útoky. Situace je napjatá,“ uvedla. „Našim je těžko... Ale naši bojovníci nedovolí nepříteli dosáhnout jeho cílů a způsobují (mu) velmi vážné ztráty,“ sdělila a dodala, že některé útočné ruské jednotky podle ní utrpěly ztráty až 80 procent osob.

Ruská federace představuje podle Senátu nejvýznamnější hrozbu pro celosvětovou bezpečnost. Horní komora to dnes uvedla v souvislosti s blížícím se ročním výročím ruské vojenské invaze na Ukrajinu. V usnesení také podpořila úsilí vlády o ustanovení mezinárodního tribunálu pro zločiny agrese spáchané vrcholnými ruskými představiteli.

„Senát považuje Rusko za nejvýznamnější hrozbu pro českou, evropskou a globální bezpečnost, a proto vyzývá vládu, aby činila kroky na obranu republiky,“ stojí v usnesení horní komory, v němž také vybídla kabinet k revizi vztahů s Ruskem. „Dokud Rusko pokračuje ve vojenských operacích na území suverénního státu a okupuje mezinárodně uznané území Ukrajiny, není důvod ke změně našeho postoje,“ poznamenal Senát.

Výdaje státu a samospráv na ukrajinskou uprchlickou krizi činily ke konci ledna 28,5 miliardy korun. Státní rozpočet vydal 20,6 mld. korun, uvedlo MF.

Rusko kvůli zářijovým explozím na plynovodech Nord Stream svolá na 22. února zasedání Rady bezpečnosti OSN. S odvoláním na ruského zástupce při OSN o tom informovala ruská agentura RIA Novosti. Rusko, Spojené státy i NATO incident označily za sabotáž. Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že za výbuchy stojí „Anglosasové“, kterým „nestačí protiruské sankce“. Bílý dům to odmítl, stejně jako další západní vlády.

Vyšetřováním explozí Nord Streamu 1 a 2 se zabývají Švédsko a Dánsko, v jejichž výlučných ekonomických zónách se incident odehrál. Země dospěly k závěru, že potrubí bylo vyhozeno do povětří úmyslně, neřekly ale, kdo je viníkem.

Pokud se nestane nic mimořádného, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se brzy vypraví na oficiální návštěvu Polska, napsal dnes list Dziennik Gazeta Prawna s odvoláním na své zdroje v Kyjevě. Zelenskyj by se podle nich do sousední země mohl vydat v době, kdy tam bude americký prezident Joe Biden. Varšava ani Kyjev tuto informaci nepotvrdily.

Představitelé Českého olympijského výboru (ČOV) se rozhodli vytvořit expertní skupinu, jejíž cílem bude připravit právní podklady pro Mezinárodní olympijský výbor (MOV), které zamezí startu ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách v Paříži 2024. Své zástupce by ve skupině měli mít i iniciátoři petice vyzývající ke stejnému kroku Martin Ondráček a Dalibor Dědek, kteří stojí za iniciativou Dárek pro Putina. ČOV o tom informoval v tiskové zprávě.

„Chceme mít pevnou právní oporu pro prosazení toho, co považujeme za správné. Proto jsme začali dávat dohromady skupinu složenou z právníků a expertů na diplomacii, jejíž členové připraví materiál, který najde oporu například v Chartě OSN, Všeobecné deklaraci lidských práv a Olympijské chartě,“ uvedl předseda ČOV Jiří Kejval po dnešním jednání s iniciátory petice. „Domníváme se, že diplomatické řešení věcí je lepší. Věříme, že náš konstruktivní postoj MOV přivítá,“ řekl Kejval.

Polsko a další spojenci Kyjeva už zkompletovali první prapor tanků Leopard. Podle listu Gazeta Wyborcza to dnes oznámil polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. List doplnil, že tankový prapor v ukrajinské armádě čítá 31 strojů. V Polsku a v Německu už také začal výcvik ukrajinských vojáků v ovládání leopardů. Výcvik je intenzivní a namísto obvyklých dvou nebo tří měsíců potrvá pouze jeden měsíc, řekl podle agentury Ukrinform novinářům náčelník polské výcvikové skupiny Krzysztof Sieradzki.

V Moskevské oblasti spáchal odvedenec sebevraždu, protože nechtěl bojovat na Ukrajině. Zanechal dopis na rozloučenou. Požádal svého velitele, aby ho neposílal do války, načež se mu začali posmívat. „Nechci sloužit lidem, kteří vzbuzují jen strach a znechucení. Nepodařilo se ti mě zlomit a už se ti to nepodaří. Proto jsem se rozhodl zemřít tady, ve své rodné zemi, bez cizí krve na mých rukou,“ stojí v dopise.

Nad Kyjevem bylo zjištěno asi šest nepřátelských balonů, přičemž ukrajinská protivzdušná obrana většinu z nich sestřelila. S odvoláním na kyjevskou správu o tom dnes informovala agentura Reuters a také server Ukrajinska pravda. Reuters píše, že šlo o ruské balony. Podle úřadů mohly nést mimo jiné průzkumné zařízení.

„Předběžně bylo ve vzdušném prostoru Kyjeva zjištěno asi šest nepřátelských vzdušných cílů. Podle informací, které se upřesňují, šlo o balony, které se pohybují v prostoru za působení větru,“ uvedla tisková služba kyjevské správy podle webu Ukrajinska pravda.

Nizozemsko se zatím nechystá vyslat na Ukrajinu německé tanky Leopard 2, vyplývá z dnešních zpráv německého deníku Die Welt a agentury Reuters. O možnosti odkoupit stroje, které si Haag pronajímá od Berlína, a poskytnout je Kyjevu hovořil v lednu ve vysílání stanice RTL nizozemský premiér Mark Rutte.

Vláda nechystá speciální akci k výročí ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pátek 24. února. Po jednání kabinetu to dnes novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Namísto formálních připomínek je podle něj důležité setrvat v podpoře země napadené Ruskem.

Na Staroměstském náměstí v Praze dnes vznikla inscenace ze 480 párů bot, které reprezentují zmizelé civilisty na Ukrajině. Atmosféru strachu a beznaděje se tak veřejnosti snažilo přiblížit hnutí Amnesty International (AI) spolu s ukrajinskou scénografkou Margaritou Chalou. Cílem projektu je podle hnutí apelovat na co nejrychlejší vyšetření ruských válečných zločinů na Ukrajině.

Výstava fotografií Rok s Ukrajinou bude od čtvrtka do 2. března na náměstí Václava Havla u Národního divadla v Praze. Autorem velkoformátových snímků je mladý německý fotograf krizových oblastí Philipp Spalek. Výstavu připravila Charita Česká republika ve spolupráci se svou sesterskou organizací Caritas Deutschland. Z jejího podnětu také Spalekovy snímky vznikly. ČTK o tom za Charitu ČR informoval Jan Oulík.

Premiér Petr Fiala (ODS) se příští týden zúčastní za Českou republiku jednání tzv. bukurešťské devítky (B9), které se uskuteční při příležitosti návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena v Polsku. Fiala to řekl novinářům po dnešním zasedání vlády.

Biden navštíví Polsko od 20. do 22. února. Má v plánu setkání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou a představiteli dalších zemí takzvané bukurešťské devítky. Tématem jednání bude mimo jiné pomoc Ukrajině, informovala minulý týden tisková mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová. Od počátku ruské invaze na Ukrajinu uplyne 24. února rok.

Adaptaci a integraci válečných uprchlíků z Ukrajiny bude koordinovat dosavadní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Dnes ji do pozice národní koordinátorky jmenovala vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu o tom informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že se nic nemění na připravenosti ministerstva vnitra v případě eskalace krize zintenzivnit práci krizového štábu.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov agentuře Reuters řekl, že zůstává ve funkci na žádost prezidenta Volodymyra Zelenského. Pozicí jedné z nejvýraznějších tváří ukrajinského odporu proti ruským invazním silám v uplynulých týdnech otřásly korupční skandály. Objevily se také informace o jeho chystaném odvolání.

Na otázku, zda očekává, že bude v nadcházejících měsících pokračovat ve funkci ministra obrany, Reznikov odpověděl: „Ano, bylo to rozhodnutí mého prezidenta.“

Česká republika přijala ze všech zemí střední a východní Evropy v přepočtu na obyvatele nejvíce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny, uvedla slovenská nevládní organizace Globsec v prezentaci, kterou dnes zveřejnila na tiskové konferenci. Z hlediska výše pomoci poskytnuté Ukrajině, včetně odhadovaných nákladů na ukrajinské běžence, po zohlednění výkonu ekonomiky skončilo Česko v regionu na čtvrtém místě.

Ruské síly zesilují útoky v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvedli dnes ukrajinští představitelé. Moskva oznámila, že ruským vojákům se podařilo v tomto regionu prolomit obranné linie a donutit Ukrajince ustoupit o několik kilometrů. Kyjev to nepotvrdil, informovala agentura Reuters.

„Během uplynulého dne jednotky Ozbrojených sil Ukrajiny odrazily útoky okupantů v nevském, kreminnském a bilohorivském okrese,“ uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Připustil však, že situace ukrajinských obránců v Luhanské oblasti je obtížná.

Státy Severoatlantické aliance se shodly na spolupráci při rozšíření výroby munice a vojenského materiálu, jehož zásoby se ztenčily kvůli protahující se ruské agresi vůči Ukrajině. Po jednání aliančních ministrů obrany to dnes oznámil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož již některé země začaly navyšovat výrobu například dělostřelecké munice.

Ministři dnes podle Stoltenberga rovněž schválili nový plán obrany aliance pro příští roky, který reaguje mimo jiné na ruskou hrozbu. Aliance bude koordinovat zlepšení ochrany kritické infrastruktury a zaměří se na podmořské sítě, dodal Stoltenberg.

Senát znovu odsoudil válku Ruska na Ukrajině. Podpořil stíhání lidí odpovědných za válečné zločiny i lidí, kteří těmto zločinům napomáhají. Horní komora to uvedla v dnešním usnesení, které přijala po projednání výsledků mimořádného zasedání Evropské rady z konce minulého týdne. Zasedání se v Bruselu účastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Senát opětovně odsuzuje brutální válku Ruska, která trvá již téměř rok a přináší Ukrajině a jejímu lidu nesmírné utrpení. Podporuje proto stíhání těch, kteří nesou odpovědnost za tyto válečné zločiny včetně těch, kteří jim k těmto zločinům napomáhají,“ stojí v usnesení.

„Jasně vidíme, že sankce jsou jedem, který působí pomalu. Ale účinek se projeví, a to nezvratně. Sankce přinášejí své plody,“ řekl Borrell. „Putin už prohrál svou bitvu, stejně jako prohrává politicky, morálně a vojensky, přestože Ukrajina ještě nezvítězila,“ dodal. Apeloval na všechny členské státy, aby obrněná vozidla a tanky, které jim stojí v kasárnách, poskytly Ukrajině. „Toto jaro a léto budou rozhodující,“ uvedl.

Rusko bude v rámci nové koncepce své zahraniční politiky usilovat o to, aby skončil „monopol“ Západu na mezinárodní scéně. Podle agentury TASS to dnes uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v projevu před poslanci Státní dumy, dolní komory parlamentu.

„Naše aktualizovaná koncepce zahraniční politiky již bude hovořit o nutnosti ukončit monopol Západu na utváření rámce mezinárodního života,“ řekl Lavrov. „USA a jejich spojenci jsou posedlí maniakální touhou oživit neokoloniální, unipolární světový řád,“ zopakoval Lavrov dřívější tvrzení ruských představitelů o tom, že Západ potlačuje suverenitu Ruska a brání vzniku nových světových center ve světě.

Pro další podporu Ukrajiny vyzněla i vystoupení řečníků za hlavní poslanecké kluby v EP. „Putin směřuje k totalitě, nenávidí evropský způsob života. Putin je válečný zločinec a musí tuto válku prohrát,“ zdůraznil jménem evropských lidovců předseda jejich klubu Manfred Weber. „Máme prostředky na další finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Nemůže nastat žádný další Mnichov, kde představitelé velmocí rozhodli o zničení Československa. Nenecháme v tom Ukrajince samotné,“ ujistil.

Poslední nezletilý byl evakuován z města Vuhledar, kde probíhají boje. 15letý mladík byl s rodinou převezen na bezpečné území, uvedla národní policie. Ve městě zůstává asi 300 lidí, kteří odmítli evakuaci.

Desátý balíček sankcí proti Rusku zahrnuje obchodní omezení ve výši 11 miliard eur, uvedla Ursula von der Leyenová. Evropská komise navrhuje zakázat dodávky elektroniky do Ruska nezbytné pro výrobu dronů a vrtulníků.

Rusko drží nejméně 6000 ukrajinských dětí v zařízeních na okupovaném Krymu a v Rusku určených zřejmě na převýchovu, tvrdí studie americké Yaleovy univerzity. Táborů a dalších zařízení, v nichž jsou ukrajinské děti, je podle ní nejméně 43. Celkový počet dětí v nich může být ještě mnohem vyšší.

„Zdá se, že hlavním účelem táborových zařízení, která jsme identifikovali, je politická převýchova,“ uvedl Nathaniel Raymond, jeden z výzkumníků, podle nichž jde o rozsáhlou síť provozovanou Moskvou od její invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku.

Děti v táborech, z nichž nejmladšímu identifikovanému byly čtyři měsíce, patří do několika skupin. Některé byly už před invazí v péči ukrajinských státních institucí, další Rusko považuje za sirotky. V táborech jsou ale i děti, jejichž ukrajinští rodiče stále žijí.

Americká transportní loď ARC Integrity v německém přístavu Bremerhaven vyložila bojová vozidla pěchoty Bradley, systémy protivzdušné obrany Avenger a obrněná vyprošťovací vozidla Hercules. „Pravděpodobně se brzy naloží na vlaky směr západní Ukrajina,“ tweetuje kanál OSINTdefender.

Západ je znepokojen ukrajinským odhodláním udržet město Bachmut v Doněcké oblasti, na který řadu měsíců útočí ruské síly a kterému začíná hrozit obklíčení. V pravidelné svodce k situaci na ukrajinském bojišti to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Ve své analýze se odkazuje na informace západních médií, podle nichž ukrajinská armáda není s to bránit Bachmut a současně provést předpokládanou jarní ofenzivu.

Ukrajina již několik měsíců vynakládá značné prostředky a vojáky na obranu Bachmutu. Její představitelé zároveň dávají najevo, že Ukrajina bude město s předválečnou populací 70.000 lidí bránit tak dlouho, dokud to bude možné. Prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém úterním videoposelství připustil, že situace na frontě zůstává extrémně složitá a bojuje se o každý metr čtvereční půdy. Velká část ruské dělostřelecké palby se podle něj soustředí právě na Bachmut.

Deník The Washington Post začátkem týdne uvedl, že američtí vojenští plánovači vyhodnotili, že ukrajinské síly nejsou schopny současně bránit Bachmut a zahájit jarní protiofenzivu. Podle listu proto vyzvali Ukrajinu, aby dala přednost jarní protiofenzivě před obranou Bachmutu a pokusila se osvobodit další okupovaná území.

V polské diplomacii už dva měsíce nejsou žádní absolventi Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO), uvedl ministr zahraničí Zbigniew Rau. „Byl investicí do fungování ruského imperialismu. Je součástí sovětské měkké síly (soft power),“ uvedl pro Gazetu Polska. MGIMO studovali za komunismu i četní diplomaté z Česka a dalších zemí někdejšího východního bloku.

„V naprosto nepochopitelném kroku odjel maďarský ministr zahraničí Szijjártó na setkání do běloruského Minsku, kde údajně hodlá jednat o mírových řešeních pro Ukrajinu. Další maďarská trapárna,“ komentuje na Twitteru Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost s dodatkem, že radiační situace na Ukrajině je normální.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Ukrajina nepošle své zástupce na nadcházející zasedání Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve Vídni. „Zjistili jsme, že rakouské úřady jsou ochotné vydat víza členům ruské delegace, a umožnit tak ruským poslancům účast na zasedání,“ napsal v dopise předsedkyni Parlamentního shromáždění OBSE Margaretě Cederfeltové šéf ukrajinské delegace Mykyta Poturajev. Podle jeho vyjádření je účast Rusů nanejvýš nevhodná i vzhledem k tomu, že zasedání Parlamentního shromáždění OBSE se bude konat 23. a 24. února, tedy na první výročí ruské invaze na Ukrajinu. Poturajev uvedl, že jediným řešením je zasedání odsunout.

Začátkem února vyzvalo přes 80 poslanců z 20 zemí Rakousko, aby zabránilo ruské delegaci v účasti na zasedání. Výzvu podepsali i delegáti z Česka a Slovenska. Litva uvedla, že v případě účasti ruských zástupců bude zasedání bojkotovat.