Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme, že jste i během dnešního dne sledovali online zpravodajství Blesku mapující průběh konfliktu na Ukrajině. Čerstvé zprávy týkající se války na Ukrajině očekávejte opět zítra. Všem čtenářům našeho přenosu přejeme pokud možno klidnou noc.

Scholz upřesnil okolnosti svého rozhodnutí ohledně dodávky tanků Leopard na Ukrajinu.

Německý kancléř Olaf Scholz argumentoval tím, že žádná ze zemí G7 neposlala na Ukrajinu vlastní tanky. Dodal, že rozhodnutí o poskytnutí pokročilých zbraňových systémů musí být nejprve koordinováno se všemi spojenci.

Na základě údajů ze snímků satelitu Sentinel-2 je most přes hráz Kachovské vodní elektrárny zcela zničen.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že Rusko omezuje dodávky plynu do Evropské unie v odvetě za protiruské sankce. „Evropa sklízí, co zasela,“ dodal.

V Evropě rostou obavy kvůli blížící se zimě poté, co Rusko oznámilo, že hlavní trasu pro přepravu plynu nechává uzavřenou. „My takový problém nemáme,“ vyjádřil se turecký prezident k nedostatku energetických surovin v EU.

Bojovníci ze speciální ukrajinské jednotky SBU Alfa zveřejnili video z průběhu osvobozování vesnice Vysokopillya v Chersonské oblasti. Ta trvala clekem 14 hodin. Ukrajinská protiofenzíva na jihu země podle jejich vyjádření pokračuje podle plánu.

Úmrtí šéfa ruské okupační správy v jihoukrajinském Berďansku Artema Bardina se zatím nepotvrdilo, uvedly ruské úřady. Ty dříve informovaly o tom, že Bardin podlehl následkům zranění poté, co jeho auto explodovalo a v centru města se strhla přestřelka.

„Informace o smrti Bardina se nepotvrdily. I přes vážná zranění, amputaci nohy při explozi a velkou ztrátu krve je naživu,“ napsal na telegramu člen okupační správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov.

Maďarsko hrozí, že zablokuje prodloužení některých sankcí, které po zahájení ruské invaze na Ukrajinu proti Rusku zavedla Evropská unie. Budapešť požaduje, aby sedmadvacítka ze sankčního seznamu vyřadila tři oligarchy.

Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána podle zdrojů RFE/RL chce, aby EU zrušila zákaz vstupu pro Ališera Usmanova, Pjotra Avena a Viktora Rašnikova a aby uvolnila jejich zablokovaný majetek. Velvyslanci členských zemí budou o prodloužení sankcí jednat ve středu, na prodloužení opatření pak mají čas do 15. září.

Ukrajinský moderátor a veřejná osobnost Serhyj Prytula představil veřejnosti nově dodané turecké drony Bayraktar:

Rusko v létě poslalo výrazně více ropy a uhlí do Indie a Číny ve srovnání se začátkem roku. Naopak evropské země, které se dlouho spoléhaly na ruskou energii, v reakci na válku na Ukrajině výrazně omezily odběr fosilních paliv z Ruska.

Za šest měsíců od začátku invaze, tedy 24. února, získalo Rusko za prodej ropy, zemního plynu a uhlí zhruba 158 miliard eur (3,9 bilionu Kč), z Evropy to bylo 85 miliard eur. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnilo Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA).

„Rusko spaluje přebytečný plyn, který po omezení dodávek do Evropy nemá kde skladovat,“ uvedl komisař EU pro energetiku Kadri Simson.

V rozhovoru s novináři během návštěvy Indonésie Simson uvedl: „Naše satelity zaznamenaly výrazný únik zemního plynu nebo jeho spalování.“

Při explozi auta v okupovaném jihoukrajinském Berďansku zahynul šéf městské okupační správy Artem Bardin, potvrdily agentuře TASS ruské úřady.

Americký prezident Joe Biden se finálně rozhodl neoznačit Rusko za stát sponzorující terorismus, uvedl Bílý dům.

Biden již dříve uvedl, že Rusko by nemělo být označeno za státního sponzora terorismu. Zmíněné označení dlouhodobě podporuje ukrajinská vláda.

„Označení Ruska za státního sponzora terorismu by mohlo potenciálně přiškrtit objem exportu potravin a ohrozit dohody o přepravě zboží přes Černé moře,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierre.

Americké ministerstvo obrany údajně zaznamenalo postup ukrajinská armády v Chersonské oblasti. Dobyta byla řada vesnic, které byly delší dobu pod ruskou kontrolou.

Na tiskové konferenci mluvčí Pentagonu  uvedl:

„V první řadě jsme v Chersonské oblasti zaznamenali pokračující útočné operace ukrajinských sil. Pokračují ve stálém pohybu kupředu. Podle nám dostupných informací dokonce znovu dobyli některé vesnice.“

Silný výbuch v okupovaném městě Enerhodar, kde se nachází Záporožská jaderná elektrárna, podle místního starosty přerušil dodávky vody a elektřiny.

Ruské ministerstvo obrany dnes prohlásilo, že Ukrajina během 24 hodin vypálila 20 dělostřeleckých granátů na město Enerhodar a jeho okolí. Ve svém každodenním vojenském brífinku Kreml uvedl, že tři střely dopadly na území jaderné elektrárny. Tvrzení zatím nebylo možné nezávisle ověřit.

Německý kancléř Olaf Scholz údajně blokuje dodávku tanků na Ukrajinu. Společnost Krauss-Maffei Wegmann (KMW) je připravena dodat Ukrajině 100 tanků Leopard 2A7 a zajistit výcvik vojáků. Nabídka má celkovou hodnotu 1,55 miliardy eur. Podle deníku Die Welt však kancléř Scholz na nabídku zatím nereagoval.

Ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková dnes spustila novou platformu na přilákání zahraničních investic do země a vyzvala zahraniční investory, aby pomohli obnovit ekonomiku země, i když válka s Ruskem pokračuje. Na platformě je více než 500 investičních projektů v hodnotě 400 miliard USD (deset bilionů Kč). Iniciativa nazvaná Advantage Ukraina byla poprvé představena na červencové konferenci o obnově v Luganu.

Evropská komise v rámci chystaných krizových opatření navrhne, aby nečekané zisky energetických společností pomohly zranitelným spotřebitelům. Uvedla to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

„Navrhneme, aby se nečekané zisky, o nichž se energetickým společnostem nikdy ani nesnilo, dočasně přesunuly ke zranitelným domácnostem a firmám,“ uvedla dnes von der Leyenová.

Portugalsko by chtělo vyvážet plyn do Německa a dalších zemí ve střední Evropě přes Itálii. Podle Lisabonu by to mohla být alternativa k plynu dováženému z Ruska, uvedla dnes agentura Reuters.

Znovuzprovoznění plynovodu Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro přepravu zemního plynu z Ruska do Evropské unie, závisí na německé společnosti Siemens Energy. Agentuře Reuters to dnes řekl náměstek ředitele ruské plynárenské společnosti Gazprom Vitalij Markelov.

MAAE vyzvala ve zprávě o Ukrajině k ukončení bojů v Záporožské jaderné elektrárně a jejím okolí. Inspekce zaznamenala škody blízko reaktorů.

Ruským občanům se patrně brzy prodraží a zkomplikuje získávání víz na cesty do zemí Evropské unie. Evropská komise dnes navrhla ukončit zjednodušené vydávání těchto víz, k čemuž před týdnem v Praze vyzvali ministři zahraničí unijních zemí. Pokud členské státy tento krok potvrdí, budou víza Rusy stát 80 eur (1950 korun) místo dosavadních 35 eur a čekat na ně budou 15 dní místo deseti.

„Rusko nadále porušuje mezinárodní právo svými nelegálními vojenskými akcemi, páchá zvěrstva na Ukrajincích a podkopává evropskou a globální stabilitu a bezpečnost. Tyto činy porušují základní principy, na nichž byla založena dohoda o zjednodušeném vydávání víz,“ prohlásila dnes eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.

Ostrava ukončí některé výhody, které poskytovala ukrajinským uprchlíkům, kteří do krajské metropole utekli před ruskou agresí. Posledním zářijovým dnem skončí bezplatné cestování uprchlíků v prostředcích Dopravního podniku Ostrava, ukončeny budou zvýhodněné korunové vstupy do sportovních zařízení Sareza, zoologické zahrady či bezplatný vstup na věž Nové radnice. Novináře o tom dnes informovala mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

„Ukrajinským uprchlíkům budeme rozhodně pomáhat i nadále, a to především při zajišťování adekvátního bydlení, zaměstnání, jazykových kurzů a školní výuky pro děti. Stojíme o to, aby se u nás cítili dobře a rozhodli se, alespoň někteří z nich, u nás zůstat natrvalo. Po půl roce trvání různých nadstandardních forem podpory při poskytování městských služeb však cítíme, že pro hladké začlenění Ukrajinců do běžného života města bude užitečné srovnat podmínky jejich dalšího poskytování s podmínkami, které mají i ostatní občané Ostravy,“ uvedl primátor Tomáš Macura (ANO). 

Podívejte se na nejnovější snímky z Charkova.

Organizátoři kampaně Dárek pro Putina, která shromažďuje peníze na zbraně pro Ukrajinu napadenou Ruskem, začali vybírat na modernizovaný tank T-72 Avenger. Ponese jméno Tomáš po prvním československém prezidentovi Masarykovi. Oznámili to dnes ČTK. Podle webu sbírky je cílem vybrat 30 milionů korun.

„Tank dostal jméno Tomáš, odkazující pochopitelně k prvnímu prezidentovi Československa. Výběr peněz pro jeho pořízení bude provázet slogan: To máš dárek z Čech!,“ uvedl za projekt Dárek pro Putina Martin Ondráček. Nákup tanku organizátoři projektu konzultovali s ukrajinskou armádou, jeho dodání a transport zajistí české ministerstvo obrany. Jde o modernizovaný sovětský tank T-72, který lépe než běžná verze chrání posádku a je určený k ničení tanků a obrněných vozidel, živé síly a nízko letících cílů protivníka.

Ukrajina potřebuje těžké zbraně, aby mohla osvobodit svá území okupovaná ruskou armádou, poukázal chargé d’affaires ukrajinského velvyslanectví Vitalij Usatyj. „Musíme společně čelit agresivní politice (ruského prezidenta) Vladimira Putina. Věřím, že naše tanky osvobodí všechna území od Donbasu až po Krym,“ doplnil náměstek ministryně obrany Tomáš Kopečný.

Pardubické letiště letos odbaví kolem 80.000 cestujících, přibližně stejně jako loni. Růst zastavila válka na Ukrajině, protože se tam přestalo létat, letiště tak přišlo o desítky tisíc pasažérů. Letní charterová sezona ale byla dobrá. Novinářům to dnes řekl ředitel společnosti East Bohemian Airport Ivan Čech.

„Bohužel kvůli tomu, co se stalo na Ukrajině, jsme přišli o čtyři až pět desítek tisíc cestujících, kteří by tam letěli,“ uvedl Čech. Nízkonákladový WizzAir létat do Oděsy a Charkova. V únoru ale Rusko napadlo Ukrajinu, plány dopravce proto odložil.

Z pravidelných linek se podařilo zachovat cesty do španělského Alicante. Po letech bídy kvůli pandemii koronaviru je na tom letecká přeprava lépe, řekl ředitel Čech. Letní sezonu hodnotí jako dobrou. Letiště má třeba smlouvou s cestovními kancelářemi Fischer a Exim Tours.

Západ nectí slib, že usnadní přístup ruských potravinářských výrobků na světové trhy. Prohlásil to dnes podle agentury RIA Novosti ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie na tiskové konferenci v Moskvě rovněž kritizoval nastupující britskou premiérku Liz Trussovou, která podle něj není ochotna ke kompromisům.

Lavrov řekl, že Západ neuvolnil sankce proti Rusku tak, aby umožnil snadnější přístup ruských zemědělských výrobků na zahraniční trhy. Moskva tento závazek považuje za klíčovou součást dohody, kterou zprostředkovaly OSN a Turecko a která především pomohla odblokovat vývoz ukrajinského oblí. Zástupci Ruska a Ukrajiny v červenci podepsali v Istanbulu dohody, které umožnily vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů.

I generální tajemník OSN António Guterres v srpnu prohlásil, že ruská hnojiva a zemědělské produkty musí získat přístup na světové trhy, jinak podle něj hrozí globální potravinová krize. Země, které na Rusko uvalily sankce kvůli jeho invazi na Ukrajinu, daly podle šéfa OSN jasně najevo, že se tato opatření nevztahují na potraviny a hnojiva. Přesto však sankce měly "mrazivý účinek" na ruský vývoz hnojiv a zemědělských produktů.

Den poté, co ruský soud v pondělí zneplatnil licenci opozičnímu listu Novaja gazeta, přišel o registraci i jeho sesterský časopis No (Ale), který začal vycházet teprve před dvěma měsíci. Soud dnes podle agentury Reuters vyhověl žádosti cenzurního úřadu Roskomnadzor a rozhodl, že licence časopisu je neplatná. Důvodem je podle něj to, že vydavatelé jej začali tisknout až nyní, i když povolení k vydávání získali už v roce 2009.

„Proč se Roskomnadzor obrátil na soud až nyní, kdy začal časopis vycházet? Je zcela jasné, že soud se tou věcí nezabýval proto, že magazín tak dlouho nevycházel, ale proto že vycházet začal,“ komentoval rozsudek právní zástupce listu Novaja gazeta Jaroslav Kožeurov.

Od července vyšla v papírovém vydání tři čísla časopisu No, jeho internetové stránky Roskomnadzor zablokoval už týden poté, co médium začalo fungovat, napsal Reuters.

Cena plynu pro evropský trh klesá, klíčový kontrakt ztrácí asi deset procent na 220 eur/MWh. Pozornost se zaměřila na vysokou úroveň zásob v Evropě.

V Bělorusku po dvou letech vězení pustili na svobodu novinářku televizní stanice Belsat, která byla odsouzena za natáčení protivládní demonstrace v roce 2020. Informovala o tom na svém webu Běloruská asociace novinářů (BAJ). Darju Čulcovovou a její kolegyni soud poslal do vězení na základě obžaloby, že demonstrace řídily. Profesní sdružení i EU pak verdikt označily za součást tažení režimu proti novinářům, kteří se snažili o dění v zemi informovat.

Čulcovovou zadržela policie v listopadu 2020 v bytě, odkud společně s kolegyní Kacjarynou Andrejevovou natáčely v přímém přenosu protesty proti zabití demonstranta, který přišel o život několik dní před tím. Obě pak byly v loni v únoru odsouzeny a skončily v trestanecké kolonii. Tvrzení prokuratury, že se podílely na organizaci protestů, novinářky odmítly.

Andrejevová, která je známá rovněž pod příjmením Bachvalavová, letos v červenci dostala v dalším procesu osmiletý trest za velezradu.

Mimořádná evropská rada pro energetiku, kterou ČR jako předsednická země svolala na pátek, bude řešit dva návrhy možných řešení vysokých cen energií. Česko nyní jako předsednická země zjišťuje názory jednotlivých členských zemí na dané návrhy, ve středu chce zveřejnit takzvaný předsednický souhrn, který postoje jednotlivých zemí shrnuje. Rada v pátek přijde s řešením, řekl dnes novinářům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Proti sobě nyní podle Síkely stojí dva návrhy. Jeden počítá s oddělením ceny plynu od ceny závěrné elektrárny, která určuje ceny elektřiny. „To znamená, aby ty vysoké ceny plynu, které jsou právě předmětem energetické války, neovlivňovaly ceny elektřiny,“ uvedl Síkela. Druhý návrh chce stanovit maximální ceny všech jiných výrob elektřiny kromě plynové. ČR zároveň podle Síkely pokračuje v jednáních o řešení energetické krize na národní úrovni.

Po ostřelování Charkova zemřela žena (73).

Při ruském ostřelování Charkovské oblasti zemřeli za poslední den tři lidé. Na sociální síti telegram o tom informoval gubernátor Oleh Syněhubov. Pod troskami obytného domu, který se v noci v Charkově zřítil po zásahu ruskou střelou, zahynula podle něj starší žena.

Podle gubernátora se exploze v Charkově ozývaly i dnes ráno, obyvatelé dostali pokyn, aby zůstali v krytech. Starosta města Ihor Těrechov uvedl, že jedna z raket poškodila několikapatrovou obytnou budovu v centru, zatím není jasné, zda jsou na místě oběti.

„V průmyslové zóně byla poškozena dvoupatrová budova a zničen byl také obytný dům, kde bydlela 73letá žena. Bohužel zemřela,“ napsal Syněhubov. Další dva muži zemřeli při ostřelování obce Zoločiv u Charkova.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes dorazil na střelnici Sergejevskij na Dálném východě, aby osobně sledoval závěr vojenského cvičení Vostok 2022 (Východ 2022), do kterého se podle Moskvy zapojilo na 50.000 vojáků. Informoval o tom mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Manévry začaly 1. září a zapojily se do nich i síly z Běloruska, Sýrie, Indie nebo Číny.

Podle Peskova se Putin nejdříve sejde s ministrem obrany Sergejem Šojguem a náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, všichni pak společně budou sledovat závěrečnou fázi cvičení, které se má uzavřít ve středu.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že do manévrů se kromě desítek tisíc mužů ve zbrani zapojilo rovněž 140 letounů a 60 válečných lodí. Peking do Ruska vyslal přes 2000 vojáků s více než 300 vojenskými vozidly, asi dvaceti bojovými letouny a třemi válečnými loděmi, ruské a čínské námořnictvo společně cvičilo v Japonském moři.

Důvěrný dokument pro ruskou vládu varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Informuje o tom agentura Bloomberg.

Rusko za poslední den na Ukrajině provedlo 27 operací s drony, denní průměr za srpen byl 50, upozornila dnes ve své pravidelné zprávě o situaci na Ukrajině britská vojenská rozvědka. Ruská armáda má podle Londýna problém doplňovat zásoby ničených bezpilotních strojů. Obě strany v noci na dnešek provedly desítky leteckých i dělostřeleckých útoků. Ukrajinský generální štáb dnes informoval, že ruské ztráty na Ukrajině překročily 50.000 vojáků.

Ruská vojenská doktrína v posledních letech kladla velký důraz na využití bezpilotních letadel, především jako průzkumných nástrojů ve spolupráci s dělostřelectvem. Rusko jich ale nyní i kvůli západním sankcím omezujícím dovoz některých součástek nedokáže vyrábět dostatek, což zhoršuje strategické povědomí, které mají ruští velitelé o situaci na bojišti, míní britská rozvědka.

Rusko podle Ukrajinského generálního štábu přišlo na Ukrajině už o 50.000 vojáků, dále například přes 2000 tanků, 443 letadel a helikoptér, 3305 vozidel pěchoty a 15 lodí. Čísla publikovaná oběma stranami konfliktu se značně liší a informace nelze nezávisle ověřit.

Za poslední den na Ukrajině místní vojáci zabili 350 Rusů, dosáhli tak počtu 50 000 zabitých ruských vojáků. 

Rusové zaútočili na Nikopol z raket Grad, dva lidé byli středně těžce zranění a museli do nemocnice. Ve svém telegramu to oznámil šéf dněpropetrovské oblastní vojenské správy Valentin Rezničenko .

„Jeden dům zničili. Nepřátelské střely zasáhly mateřskou školu, dvě lycea, centrum technické kreativity a sportovní klub. Ve městě bylo poškozeno několik plynovodů a aut. Více než 2000 rodin je bez elektřiny. Pohotovostní týmy již pracují,“uvedl.

Ukrajinští vojáci zasáhli Rusy a jejich techniku, uvedl Institut pro studium války. „Ukrajinská protiofenzíva výrazně zhoršuje logistický a administrativní potenciál Ruska na okupovaném jihu Ukrajiny,“ uvedli analytici.

„Ukrajinské jednotky hodlají pomalu snižovat schopnosti ruské taktické a operační úrovně v Chersonské oblasti, a to bude mít pravděpodobně významný dopad na administrativní a byrokratické schopnosti okupantů,“ poznamenali.

Rusko vypovědělo dohodu s Japonskem o usnadnění návštěv Kurilských ostrovů japonskými občany, kteří dříve obývali tyto ostrovy. Uvedl to dnes na svém webu list Kommersant s odvoláním na příslušné nařízení ruské vlády.

Vypovězená dohoda byla podepsána v roce 1999 během jednání o uzavření mírové smlouvy, která by mezi oběma státy formálně udělala tečku za druhou světovou válku.

Od roku 1991 platila také dohoda o bezvízovém styku mezi Kurilskými ostrovy a Japonskem. Tu vypovědělo Rusko letos v březnu v rámci odvetných opatření za uvalení protiruských sankcí. Tehdy také Rusko oznámilo, že opouští jednání o mírové smlouvě.

Rusko a Japonsko vedou spor o souostroví Kurily od druhé světové války, kdy je obsadila sovětská vojska. Spor oběma zemím brání, aby oficiálně podepsaly mírovou dohodu. Japonsko jižní část nehostinného souostroví se subarktickým klimatem označuje za "severní teritorium" a tvrdí, že je Rusko okupuje. Z Moskvy naopak zaznívá, že tím Tokio zpochybňuje výsledky druhé světové války.

Vládce autonomního Čečenska Ramzan Kadyrov oznámil, že nehodlá opustit svou funkci, ani v nejbližší době neodejde na časově neomezenou dovolenou, uvedla dnes agentura Interfax. Stalo se tak poté, co v neděli dal Kreml najevo, že s Kadyrovem dál počítá.

„Samozřejmě nemám právo jen tak odejít. Lid mi svěřil vedení regionu. Je mou svatou povinností tuto důvěru naplnit. Rozhovory o dovolené nechám na jindy,“ napsal Kadyrov v sociální síti.

V sobotu Kadyrov v aplikaci Telegram psal, že si zaslouží od své funkce „pauzu na dobu neurčitou“.. „Myslím, že nadešel čas, abych (odstoupil od moci),“ prohlásil Kadyrov v přednahraném videu.

„Jsem ohledně toho skeptický. Podobné věci (Kadyrov) říkal už v minulosti,“ uvedl Ivan Klyszcz, odborník na Kavkaz z Institutu politických studií v Estonsku. „Taková prohlášení většinou přicházejí, když chce něco od (ruského prezidenta Vladimira) Putina, třeba jen to nejmenší vyjádření podpory,“ dodal Klyszcz.

Americký prezident Joe Biden soudí, že Rusko by nemělo být označeno za stát sponzorující terorismus, uvedla dnes agentura Reuters. Na udělení nálepky naléhá Ukrajina, která čelí ruské invazi, a také někteří američtí zákonodárci, zatímco Moskva hrozí, že v takovém případě by přerušila diplomatické vztahy se Spojenými státy.

„Ne,“ odpověděl Biden reportérům v Bílém domu na otázku, zda by Rusko mělo být označeno za státního sponzora terorismu.

Rusko minulý měsíc znovu varovalo Spojené státy před kroky, které by mohly vést k přerušení diplomatických vztahů. „Pokud k tomu dojde (označení Ruska za sponzora terorismu), bude to znamenat, že se Washington dostal do bodu, ze kterého není návratu,“ řekl státní agentuře TASS Alexander Darčijev, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Moskva na to již americkou stranu upozornila, dodal diplomat.

Ruské ministerstvo obrany se snaží nakoupit v Severní Koreji miliony raket a dělostřeleckých granátů pro pokračující válku proti Ukrajině, uvedla dnes agentura AP s odvoláním na poznatky americké rozvědky.

Americký představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, pokládá skutečnost, že Rusko se obrátilo na izolovaný severokorejský stát, za známku, že "ruská armáda nadále trpí nedostatkem dodávek na Ukrajinu v důsledku kontroly vývozu a sankcí".

Američtí zpravodajci si myslí, že Rusko by se mohlo v budoucnu pokusit si obstarat další severokorejské vojenské vybavení. O těchto poznatcích jako první informoval list The New York Times.

Poznatky o nákupech v KLDR přicházejí poté, co Bidenova vláda nedávno potvrdila, že ruská armáda převzala dodávku íránských bezpilotních letounů určených pro nasazení na ukrajinském bojišti. Bílý dům ale minulý týden uvedl, že první dodané íránské drony jsou poruchové. Moskva přitom plánovala nakoupit stovky dronů.

Valeryj Sachaščyk, který se minulý měsíc stal „ministrem obrany“ v prozatímní vládě zřízené běloruskou opozicí v exilu, má zdravotní potíže. „Podivné příznaky“, kvůli kterým musel být dvakrát hospitalizován, vedou k tomu, že politikovo okolí připouští, že „příčinou může být otrava“, uvedl dnes opoziční list Naša Niva.

List uvedl, že Sachaščyka vyšetří v berlínské klinice Charité, kde vyléčili ruského opozičního politika Alexeje Navalného, otráveného podle západních expertů bojovou látkou novičok.

„To neznamená, že tam (v Charité) léčí jen otravy novičokem a že všechny pacienty otrávili,“ řekl serveru Zerkalo Sachaščykův syn Oleh. Uvedl, že otec měl potíže se srdcem, ale nebyly až tak vážné. „(Otec) nyní ani není v nemocnici, ale je na rehabilitaci,“ dodal.