Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková dnes podle kanálu Nexta také uvedla, že v ruských vězeních na Doněcku a Luhansku se nachází na 700 ukrajinských vojáků

Deputy Prime Minister of #Ukraine Iryna Vereshchuk said that there are more than 700 Ukrainian servicemen and more than a thousand civilians in Russian prisons and prisons of "DPR" and "LPR". pic.twitter.com/WUnPt3owwy

— NEXTA (@nexta_tv) April 11, 2022

Hackerská skupina Anonymous informuje, že bylo vyneseno 700 GB dat, které patří ruskému ministerstvu kultury. Zahrnuje to více než 200 tisíc emailů.

BREAKING: Over 700GB of Russian government data leaked. This data includes more than 200,000 emails from the Ministry of Culture of the Russian Federation.

— Anonymous (@LatestAnonPress) April 11, 2022

Ruské jednotky podle gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syněhubova nasadily i miny, které reagují až na pohyb. Údaje se však podle agentury DPA nedají ověřit.

Šéf pluku Azov Andriy Biletskyi okomentoval na svém telegramovém kanálu údajné použití chemických zbraní v Mariupolu. „Tři lidé mají přímé symptomy chemické otravy, ale bez katastrofických důsledků,“ řekl ve videu.

"Three people have distinct symptoms of a chemical poisoning but with no catastrophic damage" - leader of the Azov battalion Andriy Biletskyi#Ukraine #Mariupol #PutinWarCriminal pic.twitter.com/MqW8MRi1dN

— рука СБУ (@hand_SSU) April 11, 2022

Americký prezident Joe Biden i nadále nemá v plánu navštívit ukrajinskou metropoli Kyjev. Uvedla to jeho mluvčí Jen Psakiová. 

Ukrajinská ombudsmanka pro lidská práva Ljudmila Denisova uvedla, že má informace o děsivých sexuálních útocích, které provedli ruští vojáky ve městě Buča. Podle ní v jednom případě Rusové drželi ve sklepě 25 žen a dívek, které pravidelně znásilňovali. Devět těchto obětí je teď těhotných.

Ruské jednotky se prohání Mariupolem.

Evropský policejní úřad Europol dnes oznámil, že zahájil rozsáhlou operaci, jejíž cílem je prověřit majetky Rusů a ruských firem v Evropě, informuje deník The Guardian.

O použití chemických zbraní mluvil dnes i šéf milice samozvané Donětcké lidové republiky Eduard Basurin. Během pondělí uvedl, že by bylo vhodné je použít proti mariupolské ocelárně Azovstal, která je jednou z největších v Evropě. 

Basurin, a russian’s puppet from the so-called "DPR", announced plans to use chemical weapons against Mariupol's defenders on Russian television.

What will these bastards say next?
Will Ukraine be accused again?

EU stop buying russian gas and oil! https://t.co/odXNkKKpfD pic.twitter.com/MKgAevzEY6

— Serhii Sternenko (@sternenko) April 11, 2022

Oběti chemického útoku v Mariupolu podle pluku Azov utrpěly vestibulární ataktický syndrom. Ten může nastat akutní intoxikací různými drogami nebo právě chemickými zbraněmi a projevuje se mimo jiné zhoršenou motorikou, závratěmi a mžitky před očima.

Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková na Telegramu informovala, že během pondělí se z Mariupolu podařilo evakuovat 4 354 osob. 

Podle předběžných informací použitá chemická látka v Mariupolu byla sarin.

❗️❗️❗️ UPD: according to preliminary reports russian occupiers used zarin in Mariupol today

— Повернись живим (@BackAndAlive) April 11, 2022

Dron zachytil zkázu, v jaké se nachází divadlo v Mariupolu, na které Rusové zaútočili, ačkoliv se v krytu pod ním strývalo několik stovek civilistů.

New drone footage shows the rubble of a #Mariupol theater destroyed in a bombing last month that took lives of about 300 people& The theater had the Russian word for "children" written on the ground at the time of the attack #SaveMariupol #RussianWarCrimes pic.twitter.com/fEXaqwoaYI

— Stratcom Centre UA (@StratcomCentre) April 11, 2022

Ve městě Buča v Kyjevské oblasti pokračuje odklízení obětí ruské agrese.

„Zhruba před hodinou ruské okupační síly použily jedovatou látku neznámého původu proti ukrajinským vojákům a civilistům ve městě Mariupol,“ uvádí ukrajinský pluk Azov, podle kterého mají oběti respirační problémy. Tvrzení momentálně nelze ověřit. 

Увага!!!
Близько години тому російські окупаційні війська використали проти українських військових та цивільних осіб в місті Маріуполь отруюючу речовину невідомого походження, яку було скинуто з ворожого БПЛА.

У постражалих спостерігається дихальна недостатність,👇🏼 pic.twitter.com/ixlI5BCvGd

— АЗОВ (@Polk_Azov) April 11, 2022

 Německý kancléř Olaf Scholz dnes odmítl, aby jeho země dodávala zbraně na Ukrajinu na vlastní pěst. Zdrženlivé vyjádření sociálnědemokratického politika podle agentury DPA následovalo po výzvě ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové (Zelení), aby Německo Ukrajině poskytlo těžké zbraně na obranu proti ruským invazním jednotkám.

Zatímco rakouský kancléř dnešní rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem poměrně zevrubně komentoval, Kreml dal zjevně najevo svou nelibost s jeho obsahem tím, že ho přešel mlčením. Na kremelském webu se žádná zpráva o schůzce, alespoň do večerních hodin, neobjevila. Mluvčí Dmitrij Peskov podle ruských agentur pouze poznamenal, že „rozmluva nebyla podle měřítek z poslední doby dlouhá“. Trvala kolem půldruhé hodiny.

V Charkovském regionu zemřely čtyři miliony slepic poté, co na tamní farmu byla přerušena v důsledku invaze dodávka elektřiny. Hala se slepicemi tak nemohla být vytápěna, ptákům ani nebylo možné podávat krmení, píše kanál Nexta.

About four million chickens were killed at #Chornobayivska poultry farm in #Kherson region, #Ukrainian human rights commissioner Lyudmyla Denysova said.

As a result of #Russian shelling, the power supply was interrupted, leaving the farm without the ability to feed its poultry. pic.twitter.com/pNbyobdnYF

— NEXTA (@nexta_tv) April 11, 2022

Další záběry z ruského ostřelování, které poničilo obytnou čtvrť v Charkově. 

Krajské vojenské velitelství Ostrava momentálně nemá žádné informace týkající se případného umístění americké posádky v Mošnově, řekl dnes jeho mluvčí. „Nemůžeme to proto komentovat. To musí ministerstvo obrany,“ dodal. Místostarostka Mošnova Šárka Demlová reagovala podobně. O záměru vedení obce podle ní nic neví.

„Ozbrojené síly nadále odrážejí nepřátelské útoky a ničí nepřátelská vozidla,“ napsalo ukrajinské ministerstvo obrany a zveřejnilo záběry sestřeleného ruského dronu či letounu.

▪️19 500 осіб - втрати рашистів
▪️ЗСУ продовжують відбивати атаки ворога та знищувати ворожу техніку в районі ООС
▪️Миколаївські десантники «підрізали крила» російському «Орлану»

🎞 Більше - у хроніці 4️⃣7️⃣ доби героїчного протистояння українського народу російським окупантам. pic.twitter.com/j1jLWk6C6W

— Defence of Ukraine (@DefenceU) April 11, 2022

Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) dnes pozval na večeři ukrajinského velvyslance Yevhena Perebyinise a jeho manželku Olgu. Podle jeho slov se bavili o vážných i nevážných věcech. „Jsou to bezvadní lidé, obdivuhodní, silní. Vlastenci,“ napsal Rakušan.

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Vít Rakušan (@vitrakusan)

Video zachytilo údajný útok kazetovou municí v Charkově. Ta je přitom zakázaná Ženevskou úmluvou.

Kharkiv, cluster munition impacts, most likely from a BM-30 pic.twitter.com/pJKSdhxaAV

— OSINTtechnical (@Osinttechnical) April 11, 2022

Poradce šéfa prezidentské kanceláře Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak zveřejnil video ruských zvěstev, které byly vykonány v Mariupolu. 

#Маріуполь. Місто, у яке прийшла смерть під 🇷🇺 прапором. Десятки тисяч загиблих. 90% будинків зруйновано. Оточені та заблоковані українські воїни. Від початку ми просимо в партнерів танки та літаки, щоб отримати шанс. Світ мовчить і спостерігає за геноцидом в онлайн-режимі. pic.twitter.com/ZimsUkixjt

— Михайло Подоляк (@Podolyak_M) April 11, 2022

Někteří lidé prchající z měst zasažených boji našli ubytování v Oděse.

Francie vyhostí šest ruských diplomatů, které považuje za špiony působící proti francouzským národním zájmům. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo francouzské ministerstvo zahraničí.

Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko dnes agentuře AP také řekl, že ruské jednotky přivezly do města mobilní kremační zařízení, aby se zbavily těl. Starosta rovněž obvinil ruské vedení, že odmítlo vpustit do města humanitární konvoje ve snaze utajit masakr.

V Rusku byl zadržen opoziční politik Vladimir Kara-Murza, který kritizoval válku na Ukrajině, informuje kanál Nexta. 

Politician Vladimir Kara-Murza was detained outside his home in #Moscow.

After the start of the war in #Ukraine, Kara-Murza, together with other #Russian dissidents and public figures, created the Russian Anti-War Committee. pic.twitter.com/mfYDKFuN4l

— NEXTA (@nexta_tv) April 11, 2022

Indický premiér Naréndra Módí dnes vedl asi hodinový videohovor s americkým prezidentem Joem Bidenem, jehož tématem byla zejména situace na Ukrajině. „Nedávné zprávy o zabíjení nevinných civilistů ve městě Buča byly velmi znepokojivé,“ řekl Módí. 

I spoke today with Prime Minister Modi of India. We committed to strengthening our defense, economic, and people-to-people relationship to together seek a peaceful and prosperous world. pic.twitter.com/o30ij9reIY

— President Biden (@POTUS) April 11, 2022

Dánsko znepokojené válkou na Ukrajině nakoupí dva miliony jódových tablet, jimiž chce ochránit lidi v případě jaderné události v blízkosti severské země. Uvedl to dnes podle agentury Reuters dánský zdravotní úřad. Jód je považován za prostředek chránící organismus před důsledky jaderného ozáření, jako je rakovina štítné žlázy. 

„Vývoj covidu-19 v uplynulých dvou letech nám ukázal, že je důležité se připravit. Válka na Ukrajině nám ukázala, že svět je nepředvídatelný,“ uvedl zdravotní úřad v dnešním prohlášení.

V Německu se nafta tankuje téměř nejdráž v Evropské unii. Více motoristé zaplatí už jen ve Finsku a Švédsku, mimo Unii pak je litr nafty dražší ve Švýcarsku. V sousední zemi ceny pohonných hmot více než jinde negativně ovlivnila válka na Ukrajině, ještě silněji se ale projevila mimo jiné v České republice. S odkazem na údaje německého statistického úřadu o tom informuje agentura DPA.

Sankce uvalované na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu by mohly vést k jednomu z největších výpadků dodávek ropy v historii, který by bylo téměř nemožné nahradit z jiných zdrojů. Představitelům Evropské unie to dnes podle agentury Reuters sdělila Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC).

V jihoukrajinském Mariupolu, který už týdny čelí ruskému ostřelování, zemřelo podle jeho starosty přes 10 000 civilistů. Starosta Vadym Bojčenko to dnes řekl agentuře AP. Vzhledem k počtu těl v ulicích ale podle něj může být celkový počet obětí i přes 20 000.

I dnes pokračovala ruská armáda v raketových útocích proti městu Dnipro, kde v neděli ruské ostřelování zcela zničilo civilní letiště. Výbuchy se dnes podle ruské verze serveru BBC ozývaly i z města Mykolajiv, kde ruská armáda zřejmě útočila na přístav.

Dvě třetiny všech ukrajinských dětí musely po ruské invazi utéct ze svých domovů a mnohým z těch, které zůstaly, hrozí nedostatek jídla. Na jednání Rady bezpečnosti OSN věnovaném zejména situaci žen a dětí po ruském vpádu na Ukrajinu to řekl vysoký činitel Dětského fondu OSN (UNICEF) Manuel Fontaine. Na schůzi svolané z iniciativy USA a Albánie vystoupila rovněž ředitelka Subjektu OSN pro rovnost pohlaví a zmocnění žen (UN Women) Sima Bahousová, která stejně jako Fontaine vyzvala k co nejrychlejšímu ukončení války.

Následky pondělního ruského ostřelování v Charkově. Podle agentury AP si útok vyžádal nejméně pět obětí, včetně dítěte. 

Předseda nejsilnějšího opozičního hnutí ANO Andrej Babiš nepodporuje zřízení americké základny v Česku, považuje je za zbytečné. Nejlepší by podle něj bylo udělat o základně referendum. Řekl to dnes v pořadu Čau lidi na sociálních sítích. Reagoval tak na sobotní vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS), která Deníku N řekla, že po Velikonocích bude jednat v USA se svým protějškem Lloydem Austinem a chce otevřít i téma americké přítomnosti v ČR.

Obchod s mobilními aplikacemi čínského výrobce telefonů Huawei, který čelí obvinění z napojení na čínskou vládu, odstranil z nabídky aplikace předních ruských bank VTB, Promsvyaz a Otkritie. Informovala o tom Nexta TV.

#Huawei removed #VTB Online, #Promsvyazbank and Otkritie Bank apps from its AppGallery. pic.twitter.com/D86YDnd3EQ

— NEXTA (@nexta_tv) April 11, 2022

„K dnešní 17. hodině evidujeme 1158 žádostí o solidární příspěvek. Mohl se objevit problém se zadáváním adresy. Usilovně pracujeme na jeho odstranění,“ uvedlo české ministerstvo vnitra.

Pražští hasiči postupně stěhují asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky z Kongresového centra Praha (KCP) do budovy ve Vysočanech. Otevřeno by mělo být ve čtvrtek 14. dubna. Termín zahájení provozu by měl být definitivně potvrzen na úterním jednání zástupců magistrátu se složkami integrovaného záchranného systému, tedy mimo jiné hasiči nebo záchranáři. 

Rusko podnikne právní kroky, pokud se ho západní země pokusí dotlačit ke státnímu bankrotu. Uvedl to podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov v rozhovoru s listem Izvestija. Rusku nyní hrozí vyhlášení platební neschopnosti poté, co minulý týden uhradilo splátky dolarových dluhopisů v rublech. 

Rakouský kancléř Karl Nehammer řekl, že z dnešního rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nemá optimistický dojem. Při briefingu po schůzce rovněž mimo jiné zdůraznil, že Putina je nutné neustále konfrontovat s fakty z Ukrajiny. Hned po skončení setkání s šéfem Kremlu podle rakouské tiskové agentury APA Nehammer označil toto jednání za „velmi přímé, otevřené a tvrdé“.

Mezinárodní automobilová federace (FIA) začala vyšetřovat chování ruského motokárového jezdce Arťoma Severjuchina na stupních vítězů po víkendovém závodu seriálu mistrovství Evropy v Algarve. Jezdec, jenž vzhledem k sankcím pro ruské sportovce kvůli invazi na Ukrajinu závodí pod italskou vlajkou, udělal na oslavu svého vítězství gesto nápadně připomínající fašistický pozdrav.

Patnáctiletý Severjuchin se během italské hymny pěstí dvakrát bouchl do hrudi v oblasti srdce a potom natáhl pravou paži před sebe. Následně propukl v smích.

Bývalý poslanec Státní dumy Ilja Ponomaryov oznámil, že Vladislav Surkov byl zadržen v Rusku. Surkov je jedním z hlavních ideologů Kremlu, který opakovaně prohlašoval potřebu násilného převzetí Ukrajiny.

Exekutor zabavil sporné obytné domy, které dříve využívalo sovětské velvyslanectví ve Varšavě a které dosud měla ve správě ruská ambasáda. O tajemné oplocené sídliště se vedly majetkové spory, podle polských úřadů ho ruská ambasáda nelegálně obsadila. Polská metropole dá budovy k dispozici ukrajinské komunitě, oznámil dnes varšavský starosta Rafal Trzaskowski.

Starosta dnes areál spravovaný ruským velvyslanectvím navštívil a oznámil, že soudní vykonavatel vstoupil do dvou zjevně prázdných budov. „Každý pokoj se zkoumá, zaznamenává se vše, co bylo na místě. Po inventuře přistoupíme ke kontrolám technického stavu. Mnoho soukromých společností se na nás obrátilo s nabídkou pomoci při obnově této nemovitosti, za což jsem jim velmi vděčný,“ uvedl Trzaskowski na twitteru.

Indický premiér Narendra Modi řekl, že nabídl Moskvě přímé rozhovory mezi Putinem a Zelenským.

Proruští separatisté z ukrajinské samozvané Doněcké republiky oznámili, že mají pod kontrolou přístav v ukrajinském Mariupolu. Informovala o tom dnes agentura TASS. Druhá strana bojů se k této informaci nevyjádřila a z nezávislých zdrojů ji nelze ověřit. Několik hodin předtím brigáda ukrajinského námořnictva v Mariupolu uvedla, že se připravuje na poslední bitvu, protože jí v ruském obležení dochází munice. Ukrajinská agentura Unian dnes uvedla, že proruští separatisté zvažují chemický útok na ocelárny Azovstal v Mariupolu.

„Co se týče přístavu v Mariupolu, tak ten je už nyní pod naší kontrolou,“ citovala agentura TASS šéfa samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) ovládané proruskými separatisty Denise Pušilina.

České Budějovice odeberou status čestného občanství kosmonautce z bývalého Sovětského svazu Valentině Těreškovové. Na dnešním zasedání se na tom shodli radní města. Odebrání občanství musí ještě na květnové schůzi schválit českobudějovičtí zastupitelé. ČTK to řekla mluvčí magistrátu Jitka Welzlová.

„Tento požadavek (na odebrání čestného občanství Těreškovové) zazněl na minulém jednání zastupitelstva města a my jsme jej podpořili. Hlasovat se o něm bude 9. května,“ uvedl primátor Jiří Svoboda (ANO).

V současnosti pětaosmdesátiletá poslankyně ruské Státní dumy Těreškovová patří k nejoddanějším stoupencům ruského prezidenta Vladimira Putina. Prohlásila, že by tento člověk měl zůstat u moci tak dlouho, dokud mu to zdraví a zákony dovolí. Jako členka Státní dumy také podpořila invazi na Ukrajinu, kterou Rusko na konci února napadlo, a válečný konflikt v zemi stále trvá.

Všechny země Evropské unie omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu požadovaném Ukrajinou i některými unijními státy se však neshodují. Po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Většina států podle něj také podporuje další společné financování zbraní pro Kyjev, Borrellův návrh uvolnit nových 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) z evropského obranného fondu však jednomyslnou podporu nenašel.

Evropský blok v pátek schválil pátý balík protiruských sankcí a ministři dnes ve vystoupeních před novináři dávali najevo, že s ohledem na pokračující ruskou agresi a očekávanou novou ofenzivu chtějí jejich další přitvrzení.

Příbram dnes otevřela dvě nové adaptační skupiny pro děti uprchlíků, kteří opouštějí Ukrajinu po napadení Ruskem. Celkově tak již zřídila tři. Určené jsou pro děti od tří do 16 let žijící ve městě. Pokud radnice získá dotaci od ministerstva školství, mohla by otevřít další skupiny, a to i pro děti z okolních obcí, řekla dnes ČTK místostarostka Zorka Brožíková (ANO).

Nové skupiny mají dohromady 35 míst. Jedna začala fungovat v takzvaném senior pointu na sídlišti. Je určena pro 20 dětí, přihlášených je zatím 13, ale další mají přijít. Druhá skupina se otevřela ve 4. základní škole ve staré Příbrami. Zatím se do ní přihlásilo 11 dětí a zbývají ještě čtyři místa.

Hroby v ulicích Mariupolu.

Spojené státy se domnívají, že Rusko posiluje svou vojenskou přítomnost v Donbasu a zvyšuje tam zásobování svých jednotek. Tyto pohyby však zřejmě nejsou začátkem nové ofenzivy v oblasti, řekl dnes agentuře Reuters nejmenovaný vysoký činitel Pentagonu. Poznamenal rovněž, že USA neviděly důkazy toho, že by Rusko zničilo na Ukrajině systém protivzdušné obrany S-300, jak tvrdí Moskva.

Ukrajinští činitelé již několik dnů varují, že se Rusko zřejmě po stažení svých vojsk ze severu a severovýchodu Ukrajiny chystá posílit útoky, jež vede na východě země kolem dvou proruských samozvaných separatistických republik.

Podle vysokého činitele Pentagonu se některé ruské jednotky, jež se v poslední době stáhly od metropole Kyjeva a jeho okolí do Běloruska, přesouvají na východ Ukrajiny. Rusko přitom podle něj posiluje svoje pozice zejména kolem města Doněck, nezdá se však, že by chystalo obnovený výpad.

Pohled na zdevastované divadlo v Mariupolu.

Proruští separatisté oznámili, že mají pod kontrolou přístav v ukrajinském Mariupolu, uvedla agentura TASS. Druhá strana bojů informaci nepotvrdila.

Rakouský kancléř Karl Nehammer označil svůj dnešní rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem za „velmi přímý, otevřený a tvrdý“. „Nebyla to žádná přátelská návštěva,“ dodal podle rakouské tiskové agentury APA po schůzce se šéfem Kremlu. Šlo o první osobní setkání vedoucího představitele jedné z členských zemí Evropské unie s Putinem od zahájení ruské agrese na Ukrajině, která na prezidentův rozkaz začala 24. února. Schůzka se konala v Putinově rezidenci v Moskevské oblasti v obci Novo-Ogarjovo.

Podrobnosti o jednání zatím nejsou známé. Nicméně Nehammer měl v úmyslu hovořit o válce na Ukrajině, a to podle APA včetně válečných zločinů spáchaných během ruské agrese. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že na závěr jednání, konaného na žádost rakouské strany za zavřenými dveřmi, se nepočítá s prohlášeními. Nicméně Nehammer podle zdroje agentury TASS plánuje učinit prohlášení pro mezinárodní média prostřednictvím videospojení z rakouské ambasády v Moskvě.

Ministerstvo zemědělství posílá Ukrajině potravinovou pomoc.

Ruská státní železniční společnost Rossijskije železnyje dorogi (RŽD) se dostala do platební neschopnosti, protože neuhradila úroky z dluhopisů. Rozhodl o tom výbor Mezinárodního sdružení pro swapy a deriváty (ISDA). Jde o první takovéto rozhodnutí poté, co západní země na Rusko kvůli útoku na Ukrajinu uvalily rozsáhlé sankce, které zkomplikovaly provádění finančních transakcí, píše agentura Bloomberg.

Podle výboru držitelé dluhopisů neobdrželi úroky splatné 14. března, takže nastala „úvěrová událost“, která umožňuje nárokovat proplacení pojistek dluhopisů proti platební neschopnosti. Mezi členy výboru patří přední světové banky, včetně společností Bank of America, Goldman Sachs a JPMorgan.

Ruský cenzurní úřad žádá Google, aby ze své platformy okamžitě odstranil údajné výhrůžky ruským uživatelům. Firemní překladač totiž některým uživatelům nabídl možnost převést frázi „milí Rusové“ na „mrtví Rusové“, informuje agentura Reuters.

Roskomnadzor upřesnil, že když se do překladače Google zadalo „milí Rusové“, objevila se v sekci „Měli jste na mysli“ také varianta „mrtví Rusové“. Úřad dodal, že překladač takové varianty pro frázi s jinými národnostmi nenabízí. Po firmě nyní žádá, aby podnikla preventivní opatření, která by takové situaci napříště zabránila, a aby ho informovala o důvodech, proč vznikla.

Radní Jilemnice na Semilsku vyzvali k rezignaci zastupitele města Bronislava Kalvodu (SPD). Na sociální síť dal o víkendu fotografie chlebíčků nazdobených sýry ve tvaru Z, které mimo jiné symbolizuje ruskou agresi na Ukrajině. Příspěvkem se zabývá i policie. Reakci Kalvody, který je i místopředsedou SPD v Libereckém kraji, ČTK zjišťuje.

Příspěvek ze svého profilu na facebooku Kalvoda smazal, fotografie se dá ale stále na internetu dohledat s ohledem na reakce jiných lidí. „Obsahem příspěvku, který se o víkendu objevil na konkrétním facebookovém profilu, se zabývá služba kriminální policie a vyšetřování semilského územního odboru,“ řekla dnes ČTK regionální mluvčí policie Ivana Baláková.

Ukrajinská a ruská rodina ponesou společně kříž na jednom ze zastavení tradičního obřadu křížové cesty, který se uskuteční za účasti papeže Františka tento pátek u římského Kolosea. Vatikán v podrobnostech k velkopátečnímu procesí rovněž uvedl, že obě rodiny požádají Boha o usmíření mezi jejich národy. Informovala o tom dnes agentura EFE.

Křížová cesta, někdy nazývaná kalvárie, je nejdelší velikonoční liturgií a trvá obvykle téměř tři hodiny. Tento symbolický obřad připomíná události spojené s ukřižováním Ježíše Krista a obsahuje 14 tradičních zastavení. Ta začínají odsouzením Ježíše k smrti, pokračují přes jeho ukřižování a končí uložením jeho těla do hrobu. Na jednom z těchto zastavení ponesou symbolický kříž společně rodiny dvou zdravotních sester Iriny z Ukrajiny a Albiny z Ruska, které pracují ve stejné nemocnici v Římě. Na posledním zastavení předají kříž rodině uprchlíků.

Úřady práce dostaly dosud od válečných uprchlíků z Ukrajiny 218.000 žádostí o humanitární dávku a 189.000 jich už vyplatily. Evidují nyní také asi 9400 žadatelů o práci s vízem k ochraně. ČTK to sdělila mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Kateřina Beránková. Uvedla, že podle dostupných údajů od začátku války do zaměstnání v Česku nastoupilo asi 19.000 lidí z Ukrajiny. Uprchlíci s vízem k ochraně mohou pracovat v Česku bez povolení. Humanitární dávka 5000 korun na pokrytí základních potřeb a pořízení nezbytného vybavení pro začátek života v Česku se začala poskytovat před třemi týdny.

Zdevastované městečko Borodjanka

Začala schůzka Nehammera s Putinem. Rakouský kancléř chce podle agentury APA hovořit o válce na Ukrajině, mimo jiné o válečných zločinech.

Do západoukrajinského Lvova dnes dorazil tým francouzských odborníků na identifikaci těl. Příslušníci četnictva budou pomáhat ukrajinským kolegům s „vyšetřováním válečných zločinů v okolí Kyjeva“, uvedl francouzský velvyslanec na Ukrajině Etienne de Poncins. Podle velvyslance je Francie první země, která poskytla tento druh pomoci.

Ruské zpravodajské aktivity v Česku se podle ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelky omezily po vyhošťování souvisejícím s vyšetřováním výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku a s ruskou invazí na Ukrajinu na minimum. Koudelka na dnešní bezpečnostní konferenci ve Sněmovně řekl, že Rusové nyní nejsou schopni vést na českém území zásadní zpravodajské operace.

Ruská státní společnost Rosatom a její finská divize RAOS Project budou pokračovat v plánované výstavbě jaderné elektrárny ve Finsku, a to navzdory nejistotě ohledně vládních povolení po invazi Ruska na Ukrajinu. Uvedla to dnes společnosti RAOS v prohlášení zaslaném agentuře Reuters.

„Rosatom a RAOS Project pokračují v plnění svých závazků vyplývajících z podepsaných dohod a smluv týkajících se projektu Hanhikivi 1,“ uvedl RAOS Project.

Kanada dnes oznámila, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu zavádí sankce proti společnostem spadajícím do ruského obranného průmyslu, a zkoumá možnosti dalších opatření. Informuje o tom agentura Reuters.

Nyní oznámené sankce podle prohlášení kanadské vlády postihují 33 subjektů v ruském obranném sektoru. „Tyto subjekty poskytly nepřímou nebo přímou podporu ruské armádě, a jsou tak spoluviníky bolesti a utrpení plynoucích z nesmyslné války Vladimira Putina na Ukrajině,“ uvádí se v prohlášení. „Kanada nadále monitoruje situaci, koordinuje kroky se svými mezinárodními partnery a zkoumá možnosti nových opatření,“ dodala vláda.

Ukrajinská armáda se ve zdevastovaném Mariupolu připravuje na „poslední bitvu“, napsala s odvoláním prohlášení 36. brigády ukrajinského námořnictva agentura AFP. Přístav na březích Azovského moře je v ruském obležení už více než 40 dní. „Dnes je to pravděpodobně poslední bitva, protože nám dochází munice. Pro některé z nás to znamená smrt, pro jiné zajetí,“ napsala v prohlášení 36. brigáda, která je součástí ukrajinských ozbrojených sil.

„Bojovali jsme více než měsíc bez doplnění munice, bez jídla, bez vody,“ dodala jednotka, podle které byla při bojích zraněna více než polovina jejích členů. „Nepřítel nás postupně zatlačil... obklíčil nás a teď se nás snaží zničit,“ píše se dál v prohlášení.

Podle ukrajinského ministra kultury Oleksandra Tkačenka ruští vojáci zničili nebo zásadně poškodili 166 místních památek. Západní země nyní spolupracují s Ukrajinou na vytvoření fondu pro záchranu kulturního dědictví, píše The Kyiv Independent.

V Česku začala dnes odpoledne vysílat ukrajinská televizní stanice 1+1. Zpravodajský kanál by měl umožnit ukrajinským občanům v Česku získávat informace o dění v domovské zemi v jejich rodném jazyce. Stanici je možné bezplatně naladit v rámci pozemního digitálního televizního vysílání prostřednictvím automatického ladění na multiplexu 23. Při dnešním zahájení vysílání televize to řekl generální ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan.

„Zastupitelé Olomouckého kraje dnes schválili návrh na ukončení spolupráce a vypovězení partnerské dohody s Kostromskou oblastí v Rusku,“ řekla dnes ČTK mluvčí kraje Eva Knajblová. Důvodem je ruská invaze na Ukrajině, která tyto kontakty zásadně poznamenala. Své smlouvy s ruskými partnerskými univerzitami postupně rozvazuje také Univerzita Palackého (UP), uvedl dnes pro ČTK mluvčí univerzity Egon Havrlant. Naopak radnice okresních měst včetně krajského kontakty řešit nemusely; vazby s ruskými městy podle zjištění ČTK neměly.

Ve Středočeském kraji získalo doposud pobytové oprávnění 40 804 Ukrajinců, kteří uprchli před ruskou válečnou agresí. V celém Česku to bylo zhruba 280 000 lidí. Středočeská asistenční centra mimo Prahu odbavila do neděle 21 595 uprchlíků, za neděli 185. Hejtmanství pokračuje v uzavírání smluv s komerčními ubytovateli uprchlíků a obcemi, které ubytování poskytly. Po dnešním jednání krajského krizového štábu to uvedl mluvčí hejtmanství David Šíma.

„Nadále je patrná nižší zátěž krajských asistenčních center. I díky tomu můžeme zintenzivnit práci na administrativě kolem uzavírání smluv o kompenzacích za ubytování uprchlíků. Od dnešního dne krajské týmy, které již čtrnáct dní pracují na smlouvách s komerčními ubytovateli typu penzionů nebo ubytoven, začínají se smlouvami oslovovat také ubytovatele z řad samospráv, tedy obcí a měst, a jejich podřízených organizací,“ uvedla hejtmanka Petra Pecková (STAN).

Chorvatské ministerstvo zahraničí dnes kvůli ruské invazi na Ukrajinu vyzvalo 24 pracovníků ruské ambasády v Záhřebu, aby opustili zemi. Je mezi nimi 18 diplomatů, informovala agentura Reuters. Diplomacie podle ní sdělila, že si předvolala velvyslance na protest proti „brutální agresi na Ukrajině a četným zločinům, které (tam) byly spáchané“.

Ukrajinští vojáci se zmocnili dalšího ruského tanku.

Evropská komise přidala pro zajištění bezpečnosti 21 ruských aerolinek na černou listinu, patří mezi ně mimo jiné i Aeroloft a Pobeda, tedy jedny z největších ruských leteckých společností.

Německý list Die Welt přijal jako svou zpravodajku ruskou novinářku Marinu Ovsjannikovovou. Žena se před časem dostala na titulní stránky novin, když protestovala v živém vysílání státní televize proti ruské invazi na Ukrajinu. S odvoláním na německou mediální skupinu Axel Springer to dnes uvedla agentura Reuters.

Třiačtyřicetiletá novinářka bude psát a točit reportáže z Ukrajiny a Ruska pro deník Die Welt i pro televizní zpravodajský kanál Welt.

Chrudimský internetový obchod Lékárna.cz zaznamenal v posledních měsících vysoký zájem o jód. Lidé si jej zřejmě nakupují v obavě před radiací, kterou by mohlo způsobit nasazení jaderných zbraní kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině, uvedla v tiskové zprávě Romana Žatecká z mediálního zastoupení společnosti.

„Zájem o jód prudce vzrostl na konci února, kdy na čas zmizely jodové tablety z lékáren. Lidé je skoupili pod vlivem ruské hrozby aktivace jaderných zbraní v souvislosti s válkou na Ukrajině. Nákupy jódu na Lékárna.cz po této zprávě naskočily desetinásobně. Zájem sice po dvou týdnech opadl, přesto zákazníci aktuálně nakupují stále dvojnásobně víc přípravků s jódem než na začátku letošního roku,“ uvedla Žatecká.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Jižní Koreu o pomoc ve formě dodávky zbraní. Uvedl, že Rusko na ukrajinská města vyslalo téměř 2000 raket. Informoval o tom The Kyiv Independent.

Úřady práce začaly přijímat žádosti o příspěvek za bezplatné ubytování válečných uprchlíků za měsíc březen. Vyřízení státní podpory pro solidární domácnost je možné jen elektronicky. Peníze by lidé měli mít na účtu do několika dnů. ČTK to řekla mluvčí ministerstva práce Eva Davidová. Při ubytování běženců aspoň na 16 dní v měsíci v kuse poskytne stát 3000 korun na osobu, nejvýš 12 000 korun.

„Přijímání žádostí běží v pilotním provozu. Tištěný formulář nyní neexistuje. Je klíčové elektronickou formu odzkoušet. Máme zjištěno, že cílová skupina (ubytovatelů) má o toto propojení zájem. Peníze úřady vyplatí v řádu dnů,“ uvedla Davidová.

O příspěvek pro solidární domácnost požádalo do 11:00 asi 500 lidí, uvedl vicepremiér Jurečka.

Slovenský premiér Eduard Heger vybídl evropské partnery k solidaritě s Bratislavou pro případ společného odstřižení od dodávek zemního plynu a ropy z Ruska kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Řekl to po schůzce se svým belgickým kolegou Alexanderem De Crooem, který pro Hegerův požadavek vyjádřil pochopení. Slovensko je nyní závislé na dodávkách energií z Ruska. Oba politici vyjádřili podporu válkou zasažené Ukrajině.

„Je důležité, abychom dostali záruky od našich partnerů v Evropské unii. Slovensko je zodpovědným partnerem při přepravě plynu do západní Evropy. Něco takového potřebujeme od zemí, které jsou na sever, západ a jih od nás, pokud dojde ke změně zdroje. Dnes jsme na začátku řetězce, poté bychom byli na konci,“ řekl Heger.

Přes 6000 uprchlíků ubytovala v Česku biskupství, kláštery nebo jednotlivé farnosti a farníci. Dalším lidem česká katolická církev nabízí další podporu. Více než 10 000 Ukrajinců již také využilo služeb charit, včetně pomoci při hledání ubytování. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí České biskupské konference (ČBK) Monika Klimentová. Do České republiky dorazilo podle dnešních informací úřadu vlády přes 300 000 lidí z Ukrajiny.

„Tím, že se ukrajinští uprchlíci dostanou přímo do rodin, se cítí vítáni a přijímáni. Také se snadněji začnou orientovat v novém prostředí, lépe se adaptují a samozřejmě jim to pomůže i s učením českého jazyka,“ uvedl generální sekretář ČBK Stanislav Přibyl. Na koordinované pomoci diecéze, farnosti i řády spolupracují s pobočkami Charity ČR, kterou pro lidem v tísni, ohrožení a nouzi zřizuje katolická církev.

Takto vypadá ukrajinská vesnice Jakovlivka nedaleko Charkova po útoku ruské armády.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) posílá na Ukrajinu další humanitární pomoc, jde o 127 tun potravin ze skladů správy rezerv. SSHR zajistí dopravu na Ukrajinu vlastní technikou. ČTK to dnes řekl předseda SSHR Pavel Švagr. Celkem SSHR Ukrajině pomohla vybavením a potravinami v hodnotě 120 milionů korun.

Nejnovější ruská ofenziva na východě Donbasu už v podstatě začala, řekl dnes podle stanice CNN poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko.

„Musíme chápat, že to nebude opakování 24. února, kdy začaly vzdušné útoky a výbuchy a řekli jsme, že začala válka. Velká ofenziva de facto už začala,“ varoval poradce, který zopakoval, že Rusové shromažďují síly a vybavení v Luhanské a Doněcké oblasti.

„Je pravděpodobné, že nepřítel bude pokračovat v cílených útocích na infrastrukturu ve snaze narušit dodávky do válečných oblastí,“ dodal generální štáb.

Kancelář ukrajinského státního zástupce eviduje 5899 zdokumentovaných válečných zločinů, kterých se měla údajně dopustit ruská armáda.

Další rozšiřování NATO, včetně eventuálního vstupu Finska a Švédska do aliance, nepřispěje k bezpečnosti v Evropě, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Při ruském útoku na město Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny byly pravděpodobně zabity desítky tisíc lidí. Podle agentury Reuters to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém dnešním projevu, v němž prostřednictvím videopřenosu promluvil k poslancům jihokorejského parlamentu.

„Mariupol byl zničen, jsou desítky tisíc mrtvých, ale Rusové přesto se svou ofenzivou nekončí,“ řekl Zelenskyj. Podle něj nyní Rusko shromažďuje desítky tisíc vojáků k další ofenzivě na východě země.

Válka Ruska s Ukrajinou může trvat i více než desetiletí, domnívá se poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč. V rozhovoru s agenturou Unian dodal, že během této doby budou zaručena období klidu i bojů.

Arestovyč současnou situaci přirovnal k bojům mezi Izraelem a okolními arabskými státy, kde od izraelského vyhlášení nezávislosti v roce 1948 propuklo pět válečných konfliktů.

„A tak to bude i s námi. Nevím, jestli jich bude zrovna pět, ale do roku 2035 máme zaručeno několik vojenských střetů. To znamená propuknutí bojů každé dva roky nebo možná každých pět let. A velké boje každých sedm až osm let,“ domnívá se poradce. Ukrajincům, kteří na taková válečná léta nejsou připraveni, doporučil dočasně z vlasti odejít.

Prezident Miloš Zeman se v úterý večer setká s předsedou vlády Petrem Fialou (ODS). Pravidelná schůzka se uskuteční v 18:00 na zámku v Lánech, sdělil ČTK mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Podle mluvčího vlády Václava Smolky budou mluvit mimo jiné o situaci na Ukrajině.

Ukrajinská střelecká federace (USF) protestuje proti tomu, že ruský miliardář Vladimir Lisin stále zůstává v čele Mezinárodní federace sportovní střelby (ISSF). Pokud by finanční pomoc přislíbená mezinárodní federací pocházela přímo od něj, ukrajinská strana by ji odmítla. Lisina, který vlastní ocelářskou firmu, označil prezident USF Vladimir Volkov za blízkého přítele ruské hlavy státu Vladimira Putina.

Ukrajinské úřady dnes otevřely provizorní most, který spojuje města Irpiň, Buču, Hostomel a Vorzel s Kyjevem. Informoval o tom server Ukrajinska pravda, jenž zároveň zveřejnil video z místa. Zpravodajský portál připomněl, že v těsné blízkosti místa se nachází původní zničený most, jehož fotografie na konci února obletěly celý svět, když lidé prchající před tamními boji přecházeli přes jeho zničenou strukturu na druhý břeh.

„Odteď budou dodávky humanitární pomoci a stavebního materiálu do měst osvobozených od ruské okupace rychlejší,“ dodal Tymošenko.

Je dobré osobně říct ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, že tuto válku prohrál, prohlásil podle agentury Reuters rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Komentoval tak dnešní cestu rakouského kancléře Karla Nehammera, který míří do Moskvy, aby se setkal s ruským vůdcem.

Jde o první osobní setkání mezi šéfem Kremlu a vrcholným představitelem Evropské unie od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.

Rusové podle ukrajinské ombudsmanky Ljudmily Denisovové použijí děti jako živý štít před ukrajinskými jednotkami. Nepřátelští vojáci údajně nutí děti z okupované Volnovachy v Doněcké oblasti k návratu do škol s cílem zabránit tak místní armádě v osvobození města. Informoval o tom The Kyiv Independent.

Lidé, kteří doma či ve svém volném bytě zdarma ubytovávají uprchlíky z Ukrajiny, mohou žádat o příspěvek 3000 korun na osobu za měsíc na pokrytí nákladů. Na domácnost stát poskytne maximálně 12 000 korun měsíčně a podporu bude vyplácet i zpětně za březen. Podmínkou je, že uprchlíci bydlí u žadatele v měsíci nejméně 16 dní v kuse. Dávku vláda schválila v březnu a podle informací ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by o ni mělo jít ode dneška žádat jen přes aplikaci davkyuk.mpsv.cz.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na Twitteru varoval před dezinformačními maily a zprávami valícími se z Ruska.

„Moskva ví, že vojenské zásoby jsou pro Ukrajinu zásadní, a všemi silami se je snaží mařit. Moskva připravila masivní informační kampaň zaměřenou na zahraniční média a politiky. Jejich továrna na fake news může posílat spamy a zahlcovat dezinformačními komentáři o Ukrajině. Nenaleťte tomu,“ napsal na sociální síť.

Ministři z různých zemí Evropské unie dál mají rozdílné postoje k možnosti embarga na dovoz plynu či ropy z Ruska, které by omezilo zásadní příjem režimu prezidenta Vladimira Putina. Český ministr Jan Lipavský dnes uvedl, že Praha podporuje nejtvrdší možné sankce.

Sedmadvacítka v pátek schválila pátý balík protiruských sankcí a ministři dnes dávali najevo, že s ohledem na pokračující ruskou agresi a očekávanou novou ofenzivu chtějí další přitvrzení.

Charkovská oblast v posledních 24 hodinách čelila bezmála 66 útokům, zemřelo 11 lidí včetně jednoho dítěte, informoval The Kiyv Independent. Podle místního guvernéra Oleha Synehubova použili Rusové děla, minomety a salvové raketomety MLRS, útočili na civilní oblasti. Čtrnáct lidí utrpělo těžká zranění.

Kyjev a Moskva se na dnešek dohodly na devíti humanitárních koridorech z obléhaných oblastí na východě Ukrajiny. Oznámila to místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Osobními vozy budou moci lidé odjet i z Mariupolu, píše list Ukrajinska pravda.

Humanitární koridory z přístavního města Mariupol, nedalekého Berďansku, Enerhodaru a dalších dvou měst v regionu povedou do Záporoží. Do města Bachmut v Doněcké oblasti povedou koridory ze Severodoněcku a dalších míst bojů v Luhanské oblasti, napsala Vereščuková. Moskva nedávno oznámila, že na východ země bude soustředit své síly poté, co stáhla vojska ze severu Ukrajiny, píše agentura DPA.

Evropská unie má v záloze nové sankce proti Rusku, řekl vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell před jednáním ministrů zahraničí. V otázce embarga na energie jsou ale členské státy rozdělené.

Od propuknutí invaze na Ukrajinu bylo zabito 183 dětí, 342 dětí bylo zraněno, uvedla ukrajinská státní zástupkyně Iryna Venediktovová.