Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Pro tuto chvíli online přenos končí, pokračovat bude zase brzy ráno. Redakce Blesk Zpráv přeje dobrou noc.

„Navzdory všem obtížím a překážkám, které vytváří Kyjev, v uplynulých 24 hodinách, bez účasti ukrajinských úřadů, bylo evakuováno 19 834 lidí včetně 970 dětí, na území Ruské federace z nebezpečných oblastí Doněcké a Luhanské lidové republiky a z Ukrajiny,“ cituje agentura TASS Michaila Mizinceva, šéfa ruského mezirezortního štábu pro koordinaci humanitárních aktivit na Ukrajině. Za celou dobu operace už prý do Ruska odvezli 1 185 791 lidí.

Pomáhejte, dokud nevyhrajeme! Ukrajinští lékaři děkují za stovky zdravotnických přístrojů z Česka

Od začátku války na Ukrajině mnoho českých společností a organizací pomáhá a snaží se zajistit materiální podporu v místech bojů. Pomáhá i projekt Paměť národa. Od konce února v rámci veřejné sbírky vybral přes 266 milionů korun, které posloužily například na nákup 60 EKG přístrojů a poslala je na Ukrajinu.

Oděsa: Hotelový komplex na pláži Černého moře zdemolovala ruská raketa.

Do Záporoží přijely autobusy s lidmi evakuovanými z jihovýchodu Ukrajiny. Jsou mezi nimi prý také civilisté z mariupolského Azovstalu, píše Reuters.

Vítězství nad fašismem si připomínáme „v trpkém kontextu přítomnosti, kdy je krutá válka přímo u našich sousedů“, pronesla prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová při ceremoniích k výročí konce druhé světové války v Evropě. Na dnešek se z ledna kvůli pandemii přesunulo udělování státních vyznamenání.

„Mezi dnešními vyznamenanými jsou i lidé, kteří prokázali své hrdinství za druhé světové války, v boji se skutečným, ne domnělým fašismem,“ připomněla, kterak její ruský protějšek Vladimir Putin vysvětluje „speciální vojenskou operaci“.

„Spolu s českými ústavními činiteli jsme uctili památku Ukrajinců, kteří osvobozovali Československo od nacistů během 2. světové války, a zároveň poděkovali Ukrajincům, kteří dnes brání svoji vlast a celou Evropu před ruskými rašisty,“ tweetoval ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhenij Perebyjnis - a použil novotvar, složeninu slov Rusové a fašisti.

Mariupol, takřka zničený ruským bombardováním, navštívil zatím nejvyšší činitel Ruské federace - vicepremiér Marat Chusnullin. Zajel též do Volnovachy, Luhansku a dalších měst, která náleží do samozvaných separatistických republik. „Bavil jsem se s místními. V oblastech začíná obnova mírového života, spousta práce,“ napsal na Telegram. „Pomůžeme, zvláště je nutná spousta práce v poskytování humanitární pomoci.“

Ukrajinské ozbrojené síly nedokážou zasáhnout Krymský most, spojující anektovaný poloostrov s ruskou pevninou, uvedl Viktor Andrusov, poradce ukrajinského ministra vnitra. „Nemáme na to zbraně. Přesněji řečeno máme, ale museli bychom se dostat daleko blíže k pobřeží Azovského moře,“ cituje ho agentura TASS. 

Na sociálních sítích se šířily naděje, že takový úder Ukrajina provede na 9. května, kdy Rusko slaví Den vítězství. Kdyby však takovou kapacitu měli, udělají to, dodal Andrusov. Most Rusové silně střeží.

Řecko by mohlo na Ukrajinu poslat obrněné transportéry BMP-1, jež dříve obdrželo z arzenálu bývalé NDR.  - a s nimiž by ukrajinští vojáci měli umět zacházet. Berlín k tomu Atény coby spojence z NATO a EU vybízí, ty však požadují náhradu podobně vyzbrojených vozidel, uvádí deník Kathimerini.

„Británie, Německo, Itálie, Kanada, Spojené státy, Francie a Japonsko uznaly úspěch speciální vojenské operace ruských ozbrojených sil. Takto se dá vykládat stanovisko dnes přijaté lídry zemí G7 o 'zabránění Rusku ve vítězství' na Ukrajině,“ uvedl na Telegramu předseda Státní dumy Ruské federace Vjačeslav Volodin. 

„Nyní je jasné, proč bezpečnostní iniciativy navrhované naším prezidentem zůstaly oslyšeny. Rusko zničilo jejich plány na expanzi NATO na východ.“

Generální štáb ukrajinské armády ve svém pravidelném večerním hlášení sdělil, že ruská armáda v Charkovské oblasti pokračovala v ostřelování vojenské a civilní infrastruktury a posilovala své pozice. „Ve směru na Charkov okupanti neprováděli aktivní útočné operace. Jejich hlavní úsilí bylo zaměřeno na zamezení postupu našich jednotek. Ruské pozice byly posíleny přesunem jednotek ze Západního vojenského okruhu, aby v této oblasti ruská armáda obnovila svou bojeschopnost,“ informoval ukrajinský generální štáb.

Ve směru na Izjum nepřítel přeskupil své jednotky, doplnil zásoby za účelem zvýšení útočných schopností a provedl vzdušný průzkum s cílem vyjasnění pozic našich jednotek, napsal dále ukrajinský štáb.

Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že na nádraží poblíž východoukrajinského města Soledar ruské střely zničily zbraně a vojenské vybavení, které Ukrajině dodaly Spojené státy a další západní země.

„A opět Hadí ostrov. Minus jedna ruská helikoptéra i s výsadkem, přímo ve vzduchu,“ informuje generální štáb Ukrajiny o dalším zásahu dronem.

Kanadský premiér Trudeau při setkání se Zelenským řekl, že Rusko spáchalo na Ukrajině válečné zločiny a zodpovědný za ně je jeho vůdce Vladimir Putin.

„Vojáci 128. samostatné zakarpatské horské útočné brigády sestřelili ruský dron Orlan-10, který se snažil monitorovat naše pozice a navádět palbu nepřátelské artilerie,“ tweetuje fotografie ředitelství strategických komunikací ukrajinské armády.

Ruské ostřelování zasáhlo ropnou rafinérii v městě Lysyčansk na východě Ukrajiny a poškodilo výrobní zařízení. Rafinérii po zásahu zachvátily plameny, hasiči s nimi ale nemohou bojovat kvůli pokračující dělostřelecké palbě, na sociální síti Telegram informoval gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj..

Podle agentury Ukrinform předtím gubernátor Hajdaj sdělil, že po leteckých útocích v Luhanské oblasti, které zasáhly klíčovou infrastrukturu, jsou města Lysyčansk a Severodoněck bez dodávek elektřiny.

USA uvalily sankce na vedení Gazprombank a tři ruské televizní stanice. Američanům také zakázaly poskytovat Rusům účetní a poradenské služby.

„Za druhé světové války nacisté v Mariupolu za dva roky okupace zabili 10 tisíc civilistů. Ruští nájezdníci už během dvou měsíců zabili víc než 20 tisíc obyvatel. Město je takřka zruinované ruským bombardováním a nálety,“ uvádí na Twitteru ministerstvo zahraničí Ukrajiny.

Představitelé skupiny nejsilnějších ekonomik G7 se dnes zavázali ukončit závislost na ruské ropě, buď úplným zákazem, nebo postupným ukončením dovozu. Po dnešní virtuální konferenci to lídři zemí skupiny uvedli v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Skupina bude pokračovat v opatřeních proti ruským bankám, které jsou napojené na světovou ekonomiku a důležité pro ruský finanční systém.

G7 také znemožní poskytování klíčových služeb, na nichž je Rusko závislé a „vystupňuje“ kampaň proti ruským elitám, které podporují prezidenta Vladimira Putina. Tím chtějí země kvůli ruské agresi vůči Ukrajině posílit izolaci Ruska ve všech odvětvích jeho hospodářství.

Lídři zemí G7 uvedli, že ukončení závislosti na ruských energiích bude zajištěno způsobem, který světu poskytne čas na zajištění alternativních dodávek.

„Pokaždé, když slyším o ruském 'osvobozování' ukrajinských území, vybavím si skvělý československý film Spalovač mrtvol," tweetuje ukrajinský expert na krajní pravici, ředitel Centra pro demokratickou integritu. „Karel Kopfrkingl v něm věří, že 'osvobozuje' duše lidí, jež bez slitování zavraždil."

V Kolíně nad Rýnem vyrazili do ulic fanoušci Ruska.

V Kyjevě kanadský premiér Justin Trudeau znovuotevřel ambasádu, vyvěsil prapor s javorovým listem.

Morálka je vysoká, i naše bojovnice se drží, řekl Blesk Zprávám mluvčí Azova z obklíčeného Mariupolu

V obklíčení mohutné ruské přesily odolává posádka Mariupolu, skrývající se v rozlehlém komplexu oceláren Azovstal. Poslední ženy a děti poslali obránci do bezpečí, zůstávají hlavně bojovníci – a bojovnice.

„O tento den matek jsem chtěla být s ukrajinskými matkami a jejich dětmi,“ tweetovala první dáma USA Jill Bidenová. „Jako matka si mohu jen představovat zármutek a úzkost, jež ony musí cítit každý den ruského nevyprovokovaného útoku,“ uvedla po návštěvě Ukrajiny a dvou východoevropských členů NATO a EU. „Z první ruky jsem viděla, jak lidé Slovenska a Rumunska otevřeli své domovy, své školy, své nemocnice a svá srdce.“

„Naši vojáci se z Popasne stáhli do předem připravených opevněných pozic za městem,“ prohlásil gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v ukrajinské televizi. „Město bylo více než dva měsíce ostřelováno a bylo prakticky srovnáno se zemí.“ 

Už dříve dnes čečenský vůdce Ramzan Kadyrov ohlásil, že jeho vojáci město ovládli.

O všechna města v Luhanské oblasti se podle Hajdaje nyní tvrdě bojuje. Ruské plány „zcela se do 9. května Luhanské oblasti zmocnit“ jsou ale nedosažitelné, řekl gubernátor.

Muzikanti Bono a The Edge z kapely U2 vystoupili v kyjevském metru-krytu, s místními mj. přetextovali evergreen Stand by Me na Stand by Ukraine - Stůj při Ukrajině.

Budoucnost ruských ozbrojených sil. Zatím slaví vítězství v minulosti.

„Myslím, že v Rusku se dá jako výhra prodat úplně cokoliv,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce politický geograf Fakulty sociální věd UK a Metropolitní univerzity v Praze Michael Romancov.

„Uvidíme zítra, jakým způsobem Putin pojme oslavy 77. výročí z jejich pohledu velkého vítězství. Bude muset se pokusit to tehdejší velké vítězství prodat v dnešních reáliích. Konec konců není náhoda, že tvrdí, že na Ukrajině vládnou nacionalisti, narkomani a nacisti a že my, to znamená Západ, podporujeme nacisty,“ pokračoval Romancov. „Můj odhad je, že bude tvrdit, že to, co předvídal, tak to se reálně děje. Teď tu válku má a potřebuje ji prodat jako válku vítěznou. Z čeho chce to vítězství uvařit, na to mi fantazie nestačí.“

Irpiň u Kyjeva překvapivě navštívil kanadský ministerský předseda. „Právě jsem měl tu čest mluvit s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Přijel do Irpině, aby na vlastní oči viděl všechnu tu hrůzu, kterou ruští okupanti způsobili našemu městu. A samozřejmě byl šokován,“ napsal na telegramu starosta Irpině, která se stala jedním ze symbolů ruské agrese.

Prozatím v poklidu si obyvatelé Německa připomínají 77. výročí pádu nacismu a konce druhé světové války v Evropě. Úřady se kvůli ruské invazi na Ukrajinu obávaly možných střetů odpůrců ruského prezidenta Vladimira Putina a proruských aktivistů, v Berlíně dohlíží na pořádek 1700 policistů.

Věnec v sovětském památníku v parku Tiergarten nedaleko Braniborské brány položil i ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk, který se nezdráhá za váhavý postoj k podpoře Ukrajiny kritizovat nejvyšší německé ústavní činitele včetně prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Ostře proto proti Melnykovi vystupují především pacifisté, kteří odmítají nejen válku, ale také dodávky zbraní ukrajinské armádě.

Během piety v sovětském památníku skandovalo několik demonstrantů hesla žádající odchod Melnyka a nacistů. Jako nacistickou označuje nyní ukrajinskou vládu Moskva, která se tím snaží ospravedlnit svou agresi vůči sousední zemi. Melnykovi se ale zároveň dostalo podpory od dalších aktivistů. Několik mladých lidí rozvinulo v památníku velkou ukrajinskou vlajku, ačkoli je to na pietních místech v Berlíně dnes a v pondělí zakázané. Policie účastníky rychle přinutila vlajku zase uklidit.

„Maďarsko nadále blokuje ropné sankce EU proti Rusku,“ informuje portál Bloomberg. „Schůzka velvyslanců sedmadvacítky v neděli skončila bez dohody, další jednání se očekávají v příštích dnech.“

Několik stovek lidí se dnes shromáždilo na náměstí Republiky v Praze, protestující se vymezovali proti postoji české vlády k ruské invazi na Ukrajinu. „Přimějme vládu České republiky, aby přestala valit zbraně na Ukrajinu,“ prohlásil jeden z řečníků, europoslanec Hynek Blaško (SPD). Podle pořadatelů česká vláda lidem lže o tom, že invaze nebyla vyprovokovaná. Jedním z důvodů války je podle nich neochota Evropské unie a Spojených států amerických jednat o bezpečnosti v oblasti.

Účastníci protestu dorazili na náměstí Republiky s vlajkami České republiky a hnutí D.O.S.T. Mluvčí pražské policie Jan Daněk řekl, že v jednu chvíli bylo na místě až 600 demonstrujících. 

Americká první dáma Jill Bidenová dnes nečekaně navštívila Ukrajinu. V Užhorodu, který leží u hranic se Slovenskem, se sešla s Olenou Zelenskou, manželkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Na ukrajinském území podle informací novinářů z jejího doprovodu pobyla Bidenová přihližně dvě hodiny.

Dříve dnešní den Bidenová při své návštěvě Slovenska zavítala také na slovensko-ukrajinskou hranici.

„Při raketových útocích 7. května bylo v Oděse poškozeno 252 bytů,“ informuje kanál Nexta TV s odvoláním na městskou radu.

V řadách Rudé armády bojovala i při osvobozování někdejšího Československa řada Ukrajinců, v pěchotě bylo podle údajů historiků 60 až 80 procent Ukrajinců, uvedl prezident Miloš Zeman při uctění památky padlých ukrajinských vojáků Rudé armády na Olšanských hřbitovech. 

„A právě tito vojáci osvobozovali moji vlast, tehdejší Československo, a mnozí z nich zde padli. Máme vůči nim dluh, a dluhy se mají splácet. Jsem rád, že Česká republika tento dluh splácí jak podporou dnes bojující Ukrajině, tak i přijetím uprchlíků před válkou,“ uvedl prezident.

„To, co dnes vidíme v Rusku, je obyčejný fašismus, věci je třeba nazývat pravými jmény,“ prohlásil tam ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. V hlavě ruského diktátora, jak označil ruského prezidenta Vladimira Putina, se podle něho zrodila myšlenka vlastní výjimečnosti. 

„Věříme, že politici nasadí veškeré diplomatické a politické úsilí, aby je osvobodili,“ vybízí Kateryna Prokopenková, manželka podplukovníka Denyse Prokopenka, který velí Azovskému pluku a se svými bojovníky vzdoruje ruské přesile v obklíčených ocelárnách Azovstal v Mariupolu. 

„Pokaždé prokazují, že jsou skuteční hrdinové, jsou to nejlepší bojovníci na světě,“ připomíná Prokopenková zásluhy azovských bojovníků z dřívějších bojů na Donbase.

Mezi Moskvany je v době příprav oslav konce druhé světové války znát úzkost, ale také odhodlání a víra v posílení domácí ekonomiky oslabené západními sankcemi. Město očekává projev, v němž v pondělí prezident Vladimir Putin na Rudém náměstí vyzdvihne mimořádné oběti Sovětského svazu v boji proti nacistickému Německu.

Západní sankce, uvalené na Rusko po jeho vojenské agresi vůči sousední Ukrajině, zemi podle agentury Reuters uvrhly do nejhorší ekonomické krize od rozpadu Sovětského svazu. Kreml však tvrdí, že stát vybuduje vlastní produkci a najde si nové trhy v Asii.

Někteří Rusové litují zpřetrhaných svazků s příbuznými na Ukrajině. „Citově to na vás působí, mám na Ukrajině dvě sestry. Mluvit s nimi je teď velmi těžké, mají tam svou vlastní informační válku,“ řekla agentuře žena, která rozhovor poskytla pod změněným jménem Larisa. Podle ní nyní v ruské společnosti vzrůstá vlastenectví. „V Rusku je teď s ohledem na dění patrná sounáležitost. Mohu říci, že roste vlastenectví,“ řekla Larisa oslovená v parku Patriarší rybníky. Podle průzkumů většina Rusů válku na Ukrajině podporuje a Putinovi vzrostly preference o 14 procentních bodů na 81,5 procenta.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes popřál všem občanům Ukrajiny „klidnou a spravedlivou budoucnost“. Na občany a vojenské veterány země, na kterou od konce února útočí jeho vojska, se obrátil v souvislosti se 77. výročím konce druhé světové války. Blahopřejné poselství adresoval Kreml tradičně také do dalších zemí někdejšího Sovětského svazu, v případě Ukrajiny a Gruzie se Putin obrátil na tamní „národy“, u dalších postsovětských zemí oslovil také jejich lídry.

„Bohužel, nacismus nyní opět zvedá hlavu a snaží se vnutit nám svůj barbarský, nelidský řád. Je naší svatou povinností zabránit odplatě ideologických nástupců těch, kdo byli poraženi za Velké vlastenecké války. Veteránům Velké vlastenecké války upřímně přeji duševní statečnost, zdraví a dlouhý život a všem občanům Ukrajiny klidnou a spravedlivou budoucnost,“ uvedl ruský prezident podle webových stránek Kremlu.

Svou zatím sice krvavou, ale dosud neúspěšnou invazi na Ukrajinu, kterou zahájil 24. února, přitom Putin zpočátku ospravedlňoval právě potřebou „denacifikace“ Ukrajiny. Podle pozorovatelů byla původním cílem Moskvy rychlá změna režimu v Kyjevě, po krachu pokusu o dobytí ukrajinského hlavního města se nyní ruská vojska snaží obsadit území na východě a jihu sousední země. Boje si zatím vyžádaly tisíce mrtvých civilistů, Rusové raketovými a leteckými údery ničí ukrajinská města.

Ruští vojáci vykrádají skytské zlato a ničí skytské hroby staré více než 2200 let. Ukrajinská kulturní inspekce zjistila, že ruské jednotky poškodily pohřební mohyly z prvního tisíciletí před naším letopočtem.

Tyto kurgany mohou být až 15 metrů vysoké a Rusové, kteří na sousední ukrajinu zaútočili 24. února, si na nich ve stepním terénu udělali pozice pro své dělostřelectvo. 

Ukrajinské ministerstvo kultury oznámilo, že hroby byly poničeny v Chersonské oblasti. Skytové náleželi ke kmenům, které od 7. století před naším letopočtem obývaly východ Evropy, dnešní Ukrajinu a jih Ruska. Byli to bojovníci, nomádi a dovední lukostřelci. Britské muzeum uvádí, že vymysleli nový typ luku z vrstev různých druhů dřeva. Měli blízko ke koním a byli dobrými jezdci.

„Jen za poslední noc jsme napočítali 25 útoků, včetně stíhaček. Útočí na nás minomety, artilerie, odstřelovači, snaží se nás dostat pěchota…“ popsal na improvizované online tiskové konferenci zástupce velitele pluku Azov, kapitán Svjatoslav „Kalina“ Palamar, který je se svými bojovníky v obléhaných ocelárnách Azovstal v Mariupolu.

Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 1,3 miliardy liber (38 miliard korun). Před dnešním virtuálním summitem zemí skupiny G7 to oznámilo britské ministerstvo financí.

Podle prohlášení úřadu jde o „nejvyšší míru britských vojenských výdajů v jednom konfliktu od válek v Iráku a Afghánistánu“. Peníze na tuto pomoc budou odčerpány z vládních rezerv pro mimořádné události. doplnilo ministerstvo.

Premiér Boris Johnson v úterý Ukrajině slíbil vojenskou pomoc za 300 milionů liber nad rámec dosud poskytnutých 200 milionů liber. Předchozí balík pomoci zahrnoval elektronické vybavení a přístroje nočního vidění. Británie dosud dodala například Ukrajině 5000 protitankových střel, pět protiletadlových raketových systémů s více než 100 střel a 4,5 tuny výbušnin.

Pardubice si dnes připomněly 77. výročí konce 2. světové války v Evropě. Pietní akt byl bez projevení úcty SSSR. Politici mluvili o ruské invazi na Ukrajinu.

„Dnes si připomínáme Den vítězství v Evropě. Ačkoli 2. světová válka skončila roku 1945, útlak ve střední a východní Evropě pokračoval. Nebyla tu žádná ‚osvobození‘, jednu okupaci následovala druhá, části Evropy zůstaly pod vládou komunistických režimů skoro 50 let,“ tweetuje ministerstvo zahraničí Litvy.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová míní, že odkazem dnešního dne je to, že je možné zvítězit nad jakýmkoliv diktátorem a totalitářem. „Chtěla bych, abychom si uvědomili, že zejména pomáhá jednota, pomáhá to, když zůstaneme spojení proti nepříteli, tak, jako to pomohlo před těmi mnoha lety,“ řekla na Vítkově na výročí porážky nacismu.

Do Kyjeva vlakem dorazila předsedkyně Spolkového sněmu Německa Bärbel Basová, setkala se s premiérem Denysem Šmyhalem. Berlín se s Kyjevem ohledně návštěv poněkud dohadoval - Ukrajinci nechtěli pozvat prezidenta Frank-Waltera Steinmeiera, neboť byl v minulosti nakloněný obchodům s Ruskem; pak nechtěl přijet ani kancléř Olaf Scholz.

Premiér Petr Fiala (ODS) pokládá za důležité připomínat hrdinství bojovníků proti nacismu. Nyní je ale třeba myslet také na oběti války na Ukrajině, řekl na Vítkově při ceremoniích výročí konce druhé světové války v Evropě.

„Dnes je zvláštní Den matek,“ prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Zdevastovaný válkou, ale s vřelým srdcem, velkou vnitřní silou, vírou a hrdinstvím ukrajinských matek.“

Ruské ztráty na Ukrajině za poslední den narostly o 400 vojáků, na 25 500, tvrdí ministerstvo obrany Ukrajiny. A také o 8 tanků a 28 obrněných vozidel.

„Podle mého názoru, kdo dává pokyn ke svržení atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki, je válečným zločincem. Japonsko už bylo odsouzeno ke kapitulaci,“ pronesl předseda SPD Tomio Okamura v Partii Terezie Tománkové.

„To nám tady říkali komunisti,“ oponoval mu předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Jsem napůl Japonec, nezlehčujme…“ dodal Okamura. Jestli někdo na Ukrajině či kdekoliv na světě páchal válečné zločiny, konkrétně vraždil civilisty, musí podle něj rozhodnout soudy.

Americká první dáma Jill Bidenová ocenila dobrovolníky a pracovníky krizového centra v Košicích, kam dnes zavítala při své návštěvě Slovenska. Setkala se tam také s uprchlíky z válkou zasažené Ukrajiny.

Po návštěvě centra pro uprchlíky se Bidenová přesunula do jedné z košických základních škol, kde byly zřízeny třídy pro žáky z Ukrajiny. Její program na východním Slovensku zahrnuje také návštěvu největšího slovensko-ukrajinského hraničního přechodu Vyšné Nemecké-Užhorod, a to spolu se slovenským premiérem Eduardem Hegerem.

„Ať už má ruská vojenská přehlídka na Den vítězství představovat cokoli dalšího, žádné vítězství nad Ukrajinou to nebude, jakkoli se to prezident Vladimir Putin a Kreml snaží překrucovat,“ komentuje pro BBC vojenský analytik Michael Clarke. „Tuto válku Rusko nijak rozumně vyhrát nemůže. Putinovy vojenské úspěchy po světě od roku 2008 byly všechny dosaženy malými elitními jednotkami, žoldáky a místními milicemi plus ruskou leteckou silou,“ připomíná intervence v Gruzii, Náhorním Karabachu, Sýrii, Libyi, Mali a roku 2014 na Donbase a Krymu. 

„V únoru totéž zkusil v největším možném měřítku na Ukrajině - do 72 hodin uchvátit vládu  nad zemí s 45 miliony obyvatel. Byl to ohromující a bezhlavý risk, který kompletně selhal v prvním klíčovém týdnu,“ dodává analytik. 

„Den památky obětí druhé světové války se 8. května 2022 na Ukrajině nese za zvuků poplašných sirén po celé zemi,“ tweetuje Mychajlo Podoljak z prezidentské kanceláře. „Oděsa je dnes těžce bombardována ruskými raketami. Ruští 'nástupci nacismu' se mstí na svobodných lidech Evropy.“

V dobytém Mariupolu samozvaná Doněcká lidová republika zformovala šest hasičských sborů. Další jednotky hasičů se hlásí do služby ve městě Volnovacha a řadě dalších vesnic v samozvané republice, píše agentura TASS s odvoláním na tamní úřady.

„Vojáci čečenských speciálních jednotek ovládli většinu Popasny. Hlavní ulice a obvody v centru města byly zcela vyčištěny,“ ohlásil na Telegramu čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Popasna v Severdoněckém rajonu Luhanské oblasti měla před válkou asi 20 tisíc obyvatel.

„Připomínáme si oběti chrabrých mužů a žen, kteří bojovali za ochranu naší země a svobody za druhé světové války. Navždy jsme jejich dlužníky,“ připomíná den porážky nacismu britská ministryně zahraničí Liz Trussová. „A když se Putin snaží ničit bezpečnost a svobodu, jsme odhodlaní podporovat Ukrajinu, aby zvítězila a napříč Evropou se obnovila svoboda.“

Rusko tvrdí, že zničilo ukrajinskou válečnou loď a u Hadího ostrova sestřelilo dva ukrajinské bombardéry a jeden vrtulník.

Ukrajinská prokuratura oznámila, že od počátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo již 225 dětí, 413 jich bylo zraněno.

„Zlo se vrátilo na Ukrajinu. Mír nevydržel ani století. Naše pomyslné -Nikdy víc- trvalo jen 77 let,“ komentoval 77. výročí konce druhé světové války v Evropě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Gubernátor Luhanské oblasti Hajdaj uvedl, že po ostřelování obce Šipilivka zůstalo pod troskami domu uvězněno 11 lidí, které vyprošťují záchranáři. Oběti útoku zatím hlášeny nebyly.

ČR v sobotu vydala ukrajinským uprchlíkům 1146 víz dočasné ochrany, skoro stejně jako před týdnem. Od začátku války dostalo víza 331.372 Ukrajinců.

Britský ministr financí Sunak oznámil, že Británie poskytne Ukrajině další humanitární, ekonomickou a vojenskou pomoc, uvolní na to 1,6 miliardy liber.

„Už nikdy víc,“ taková slova zaznívala před 77 lety, když svět oslavoval konec 2. světové války. Historie se ale opakuje a Rusko tozpoutalo v Evropě další krvavý konflikt. Ukrajinské ministerstvo zahraničí připomnělo na svém twitteru 77. výročí konce války v Evropě, pietní akce se uskuteční i v Česku.

Šéf Státní dumy Volodin uvedl, že na Rusko bylo uvaleno 10 128 sankcí, to je víc než na jakoukoliv jinou zemi v historii.

Rusko za válku Ukrajině denně vydá 900 milionů dolarů (21 miliard korun). Uvádí to americký týdeník Newsweek s odkazem na šéfredaktora vojenského zpravodajského serveru SOFREP Seana Spoontse. Ten do výdajů Moskvy počítá platby vojákům bojujícím na Ukrajině, zásobovaní municí a raketami a zajištění oprav poškozeného vojenského materiálu.

Spoonts k výdajům řadí také všechny vypálené rakety, například řízené střely s plochou dráhou letu stojí každá okolo 1,5 milionu dolarů. Jeho výpočet nezahrnuje ruské ztráty způsobené ekonomickými sankcemi, které byly na Rusko uvaleny. Podle Bílého domu tyto sankce mohou zůstat v platnosti, i kdyby Rusko svou armádu stáhlo.

Generální štáb v pravidelném ranním hlášení také uvedl, že v Mariupolu se ruští vojáci nadále snaží blokovat ukrajinské síly v areálu oceláren Azovstal, který pomocí tanků a dělostřelectva ostřelují.

Z metalurgického komplexu se už podle sobotního oznámení Kyjeva podařilo evakuovat všechny starší lidi, ženy a děti. Velitel 36. brigády námořní pěchoty Serhij Volyna v noci na facebooku vyzval, aby byly z Azovstalu evakuováni i ukrajinští vojáci. "V co doufám? V zázrak," napsal Volyna, podle kterého mariupolští obránci udělali pro ochranu civilistů vše, co mohli.

Na severovýchodě Ukrajiny se Rusové připravují na pokračování ofenzivy ve směru na obec Barvinkove a také směrem na klíčový Slavjansk a Izjum. Podle ukrajinského generálního štábu k tomuto účelu Moskva ze svého území přesunuje další jednotky.

Hajdaj následně aktualizoval také informace o stavu po ruském náletu na školu v Bilohorovce. "Rusové zabili asi 60 lidí! Pokračuje prohledávání trosek. Ruský ‚mir‘ je synonymem slova smrt. Orkové svrhli leteckou pumu na vesnickou školu, kde se ukrývalo 90 lidí. V důsledku toho se budova zhroutila a začala hořet. Hasiči požár likvidovali asi tří hodiny. Vytáhli jsme asi 30 lidí, dva lidé byli nalezeni mrtví. Zemřelo asi 60 lidí, konečný počet bude upřesněn, až budou rozebrány trosky. Záchranáři pracují od úsvitu,“ uvedl Hajdaj na facebooku. 

Dva chlapci ve věku 11 a 14 let zahynuli při ruském raketometném útoku v obci Pryviilija v Luhanské oblasti, jen pár kilometrů od níže zmíněné Bilohorivky, kde byla zničena škola. 

„Ruští vrazi vesnici gradem ostřelovali v sobotu odpoledne. Střely dopadaly na domy. Po ostřelování se do města vydal záchranný tým pátrat po možných obětech. Na dvoře jednoho z domů byly nalezeny mrtvoly dvou dětí, chlapci ve věku 11 a 14 let byli nalezeni bez známek života. Další dvě dívky ve věku 12 a 8 let a 69letá žena byly zraněny. Policie na místě stále prohledává trosky, obětí může být více. Ruský ‚mír‘ bere naši budoucnost – našim dětem,“ uvedl na facebooku představitel luhanské státní správy Serhyj Hajdaj.

Ruské jednotky shodily bombu na školu v Bilohorivce v Luhanské oblasti, kde byla téměř celá vesnice, s odkazem na ukrajinská média píše agentura Nexta. Ve škole bylo asi 90 lidí. Z trosek se už podařilo vyprostit 30 lidí. 

Ukrajinské operační velitelství "Jih" oznámilo, že pomocí bezpilotních letounů Bayraktar zničilo dva ruské hlídkové čluny třídy Raptor a výrazně poškodilo další v oblasti Rusy okupovaného Hadího ostrova. Dříve 7. května ministerstvo obrany oznámilo, že ukrajinské síly zasáhly ruský výsadkový člun a zničily raketový systém Tor ve stejné oblasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním videu potvrdil, že z oceláren Azovstal v Mariupolu bylo díky spolupráci Červeného kříže a OSN evakuováno na 300 žen a dětí. "Nyní se připravujeme na druhou fázi evakuace - záchranu raněných a zdravotníků. Pokud tedy všichni dodrží své slovo," řekl Zelenskyj. Současně odsoudil ruský sobotní útok na Oděsu a pozastavil se nad pátečním útokem na muzeum Hryhorije Skovorody v Charkovské oblasti. "Každý den Rusové provedou něco, pro což nenacházíme slova. Nyní zničili muzeum. Není časté, že teroristé ničí muzea. Ale pro ruskou armádu muzeum a křesťanské myšlenky humanity představují nebezpečí. S takovouto armádou válčíme. A to je to, co chtějí přinést do dalších evropských zemí," řekl Zelenskyj s tím, že od začátku války Rusové zničili již přes 200 cenných historických či památkových míst a lokalit.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Jihoukrajinská města Oděsa a Mykolajiv neměla dnes klidnou noc. Městy otřásly silné exploze, píše s odvoláním na svědky agentura Unian. Zatím není jasné, co výbuchy způsobilo, ani zda jsou v zasažených městech oběti. Po celé zemi se zároveň rozezněly protiletecké sirény.

V Mykolajivu se krátce po půlnoci místního času ozvala série explozí následovaná střelbou. V Oděse lidé podle příspěvků na sociálních sítích zaznamenali výbuchy okolo 2:00 místního času, v jednu hodinu SELČ.

""Protiletadlová raketová jednotka sestřila ruskou okřídlenou raketu, která byla vypuštěna z ruského strategického bombardéru.Hrozba raketových úderů z území Ruska, Černého moře a dočasně okupovaného Krymu zůstává vysoká. Buďte v bezpečí, neignorujte varování před vzdušným útokem, nepanikařte, nebráňte ozbrojeným silám a obranným silám ve výkonu jejich povinností.Společně vyhrajeme!" uvedlo v noci na oficiálním facebookovém profilu Vzdušné velitelství "Jih".