Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Ruská vojska zahájila masivní ofenzivu na území Záporožské oblasti. Armáda vyzývá lidi, aby se z osad na frontové linii evakuovali. Ředitel Záporožské oblastní správy Oleksandr Staruch to řekl v televizním pořadu UArazom, informoval UkrInform.

„Linie kontaktů se za poslední měsíc nezměnila, ale docházelo k různě intenzivním soubojům. Dnes jsou nepřátelské síly podstatně aktivnější. Situace v Polohivském okrese se zhoršila a dochází k neustálému ostřelování. Nepřítel zahájil mohutnou ofenzivu, ale naši obránci se udrželi,“ řekl Staruch.

Poznamenal, že byl vypracován evakuační plán na evakuaci žen a dětí z Guljajpilu, Orihivu, Komishuvahy a dalších osad. Někteří obyvatelé se odmítli evakuovat do bezpečných oblastí a rozhodli se zůstat ve svých domovech, čímž se vystavili nebezpečí. „Bohužel ne všichni byli rozumní, stále jsou tu mladí lidé a je mnohem důležitější je evakuovat. Doporučujeme ženám, dětem a lidem na ulici, aby šli do regionálního centra,“ vyzval lidi vedoucí záporožského úřadu civilní obrany.

Tato žena z Buče našla svou kočku Simu po 45 dnech odloučení. Kočka jim utekla při evakuaci na začátku března. Žena ji od minulého týdne chodila hledat do svého domu a dnes tam Sima konečně byla, vyčerpaná, ale živá.

Joe Biden oznámí další balíček vojenské pomoci Ukrajině, který bude zhruba stejně velký jako balíček ve výši 800 milionů dolarů, který americký prezident oznámil minulý týden. Uvedlo to několik zdrojů agentury Reuters.

Minulý týden Bílý dům uvedl, že Ukrajině pošle pomoc ve výši 800 milionů dolarů, včetně dělostřeleckých systémů, dělostřeleckých nábojů, obrněných transportérů a bezpilotních člunů pobřežní obrany. Podrobnosti nejnovějšího balíčku se stále upřesňují, uvedl jeden z amerických představitelů.

Díky balíčku pomoci z tohoto týdne by celková vojenská pomoc USA Ukrajině od ruské invaze dosáhla více než 3 miliard dolarů.

Zbraně, které Západ plánuje dodat Ukrajině v příštích týdnech, by hned teď mohly zachránit tisíce životů, apeloval Zelenskyj na západní státy.

Ruští okupanti udeřili na nemocnici v Baštance v Mykolajivské oblasti a zranili tamní lidi. Uvedla to předsedkyně regionální rady Anna Zamazjevová.

„Rusové vpadli, bombardovali nemocnici v Baštance. Bylo zničeno administrativní oddělení, přijímací oddělení, operační sál... došlo k obětem. Díky Bohu, v Baštanci se vše obešlo bez ztrát na životech a zraněny nebyly žádné děti. Určitě vše napravíme. Ale nikdy si neumyjí své prohnilé ruce a prohnilé duše!“ napsala Zamazjevová v úterý večer na Facebooku.

Další snímky ostřelovaného Mariupolu. 

Američtí diplomaté připomněli, že jak nyní v Mariupolu, tak dříve v Čečensku ruské jednotky mučily a popravovaly civilisty ve „filtračních táborech“.

Velvyslanectví USA na Ukrajině to uvedlo v příspěvku na svém Twitteru. Američtí diplomaté poukázali na to, že ruští vojáci drží nejméně 20 000 obyvatel ve velkém „filtračním táboře“ jihozápadně od města. Dalších 5 000-7 000 obyvatel má být zadržováno a připravováno k „deportaci“ do Ruska.

„Putinova metodika se nemění. Rusko také bilo, mučilo a popravovalo civilisty ve filtračních táborech v Čečensku. Podporujeme Ukrajinu,“ uvedli američtí diplomaté.

Americký prezident Joe Biden přiznal, že neví, zda navštíví ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě, přestože na Ukrajině už byl několikrát. Tuto otázku mu položili novináři při návštěvě New Hampshire.

Volodymyr Zelenskij vyzval Bidena, aby přijel na Ukrajinu, a řekl CNN: „Je to jeho rozhodnutí, samozřejmě a závisí na bezpečnostní situaci, samozřejmě. Ale myslím si, že je vůdcem Spojených států, a proto by se sem měl přijít podívat.“

Jen Psaki, tisková tajemnice Bílého domu, v pondělí na brífinku uvedla, že prezident neplánuje návštěvu ukrajinského hlavního města. Bílý dům řekl, že chce vyslat vysoce postaveného úředníka, zvažuje ministra zahraničí Antonyho Blinkena nebo ministra obrany Lloyda Austina.

Rusko podle AFP vyhostilo další evropské diplomaty. Nařídilo 31 nizozemským, belgickým a rakouským diplomatům opustit zemi, protože Moskva čelí stále větší mezinárodní izolaci kvůli válce na Ukrajině.

Ruské ministerstvo zahraničí prohlásilo 15 nizozemských diplomatů za "persona non grata" a dalo jim dva týdny na odchod - stejnou lhůtu dostalo i 12 pracovníků belgického velvyslanectví. Čtyřem rakouským diplomatům dali ruští představitelé čas na odjezd do neděle. Agentura AFP označila ruské vyhoštění evropských diplomatů za "tah proti sobě".

V ukrajinské Rozivce v Záporožské oblasti uspořádali Rusové „referendum“ se zbraní v ruce. Vesničané měli uspořádat volby nového "starosty" a pak se obrátit na "DLR", aby se k nim připojila, dokud nebude Záporoží obsazeno.

Místní úřady tuto "událost" neuznaly a zaslaly Bezpečnostní službě Ukrajiny a policii prohlášení o porušení zákona.

Ukrajinský Kabinet ministrů schválil rozhodnutí o vypovězení dohody s ruskou vládou o spolupráci v oblasti konstrukce a provozu kosmických raket a raketové techniky. Oznámil to zástupce v Nejvyšší radě Taras Melnyčuk.

„Dohoda mezi ukrajinskou a ruskou vládou o spolupráci v oblasti tvorby a provozu kosmických raket a raketové techniky byla vypovězena,“ napsal Melnyčuk.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že neslyší odpověď ruské strany na návrh výměny civilistů a obránců Mariupolu.

„Situace v Mariupolu se nemění. Je to nejbrutálnější. Ruské jednotky blokují veškeré pokusy o zorganizování humanitárních koridorů a vyvedení lidí. Naši lidé. Obyvatelé, kteří jsou v rukou okupantů. Snaží se je deportovat, nebo dokonce mobilizovat do okupačních sil. Osud nejméně desítek tisíc obyvatel Mariupolu, kteří byli dříve přesunuti na území kontrolované Ruskem, není znám,“ uvedl Zelenskij v úterý večer ve videoprojevu. 

„Kdybychom měli přístup ke všem zbraním, které potřebujeme, které mají naši partneři a které jsou srovnatelné se zbraněmi používanými Ruskou federací, ukončili bychom tuto válku,“ řekl také. „Ruská federace soustředila téměř všechny bojové jednotky své armády na území Ukrajiny,“ uvedl. 

Ukrajina si není jistá, kdy budou obnoveny mírové rozhovory s Ruskem. Mychajlo Podoljak uvedl, že přestávka v jednáních bude pravděpodobně delší, než se doufalo, a to kvůli sílící válce na jihu a východě Ukrajiny.

„Je zřejmé, že na pozadí tragédie v Mariupolu se vyjednávací proces ještě více zkomplikoval,“ řekl Podoljak agentuře Reuters. „Rusko se vzdorovitě zříká jakýchkoli projevů humanity a lidskosti, pokud jde o určité humanitární koridory. Zvláště když mluvíme o Mariupolu.“

Volodymyr Zelenskyj ve svém dnešním videoprojevu řekl:

„Ruská armáda v této válce zůstane navždy zapsána ve světových dějinách jako nejbarbarštější a nejnelidštější armáda na světě. Útoky na civilisty, ničení obytných oblastí a civilní infrastruktury za použití všech druhů zbraní, včetně těch, které jsou zakázány mezinárodními úmluvami, jsou již charakteristickým znakem ruské armády. A to je takový rodokmen, že po celou generaci bude ruský stát znám jako zdroj absolutního zla.“

Snímky z provizorního trhu v Mariupolu. 

John Kirby, mluvčí Pentagonu, potvrdil, že Ukrajině byla poskytnuta další letadla a díly na opravu poškozeného vybavení.

Čím déle bude válka pokračovat, tím méně je pravděpodobné, že se ukrajinský a ruský prezident Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin sejdou u jednacího stolu. V televizi to řekl člen ukrajinské delegace v Třístranné kontaktní skupině pro urovnání situace na Donbasu Serhij Garmaš.

„Setkání s katem ukrajinského lidu, kterým je Putin, je pro našeho prezidenta politicky riskantní. Nevidím důvod pro setkání, protože Putin nesází na diplomatický proces,“ řekl Garmaš.

„Pro Putina znamená diplomacie kapitulaci Ukrajiny, ale my takovou diplomacii nepotřebujeme,“ zdůraznil Garmaš. Poznamenal, že události v Buči zmařily veškeré mírové úsilí, které Turecko vynaložilo na vyřešení konfliktu. Turecko však bude i nadále usilovat o pokračování jednání a je připraveno zorganizovat setkání ukrajinského a ruského prezidenta.

Počet obětí ostřelovaného Charkova se zvýšil podle Unianu na 4, zraněných je 14 lidí. 

Rusko podle ruských státních médií "uzavře ve středu příměří kolem ocelárny v Mariupolu." Agentura Ria citovala ruské ministerstvo obrany, které tento krok potvrdilo.

Tato oblast se stala klíčovým bojištěm na jihu Ukrajiny a předpokládá se, že se zde drží zbytek obranných sil města. Podle zpráv se zde nachází také 1 000 civilistů, ačkoli ruská státní média v posledních hodinách tvrdila, že v úterý jich humanitárními koridory uprchlo asi 120.

Ukrajinský novinář odsouzený k šesti letům v ruském pracovním táboře bude příští měsíc oceněn na slavnostním večeru, který v USA pořádá skupina PEN America zabývající se literaturou a ochranou lidských práv.

Vladyslav Jesypenko byl loni zatčen na Krymu a odsouzen za údajné držení a převoz výbušnin. Podle jeho příznivců se tento nezávislý zpravodaj projektu Krym.Realii, krymského rozhlasového programu Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, přiznal až poté, co byl mučen a bylo mu vyhrožováno popravou.

Třiapadesátiletý Jesypenko bude v rámci amerického PEN klubu oceněn jako letošní laureát ceny PEN/Barbey Freedom to write za práci na videoreportáži dokumentující, jak se změnil život na Krymu od začátku ruské okupace v roce 2014.

Další snímky z Irpini u Kyjeva.

Snímky z nemocnice v ostřelovaném Kramatorsku. 

Další snímky ostřelovaného Mariupolu. 

Osm zemí střední a východní Evropy, včetně Česka, navštíví v následujících dnech čínská delegace, aby zmírnila obavy kvůli vazbám Pekingu na Moskvu a neochotě odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu. Napsal to dnes hongkongský deník South China Morning Post (SCMP).

Bude to první čínská diplomatická návštěva regionu od 24. února, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu, napsal SCMP. Delegaci povede bývalá čínská velvyslankyně v Praze Chuo Jü-čen. Navštíví Českou republiku, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Estonsko, Lotyšsko a Polsko. 

Neúspěch Ruska v Mariupolu „svědčí o tom, že se mu stále nedaří rychle dosáhnout cílů,“ uvedly britské zpravodajské služby. Podle nich se ruské ostřelování a údery v oblasti východního Donbasu v posledních hodinách „nadále stupňovaly“. Dodaly, že Ukrajinci odrážejí „četné pokusy o postup ruských sil“.

V zprávě se uvádí: „Schopnost Ruska postupovat je nadále ovlivňována environmentálními, logistickými a technickými problémy, které je dosud sužovaly, v kombinaci s odolností vysoce motivovaných ukrajinských ozbrojených sil."

„Neschopnost Ruska potlačit odpor v Mariupolu a jeho nevybíravé útoky, které poškodily místní civilní obyvatelstvo, svědčí o tom, že se mu nadále nedaří dosáhnout svých cílů tak rychle, jak by si přálo."

Ruský velvyslanec v Polsku Sergej Andrejev pohrozil Varšavě odplatou, pokud ruská ambasáda nebude moci fungovat kvůli tomu, že nemůže přijímat peníze z Moskvy. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Polsko v březnu vyhostilo 45 ruských diplomatů, kteří podle něho pracovali pro ruské tajné služby, a zablokovalo bankovní účty velvyslanectví.

Rusko, jež obvinění Varšavy označilo za neopodstatněné, recipročně označilo za nežádoucí osoby skoro čtyři desítky polských diplomatů. „Máme nějaké rezervy v hotovosti, ale nejsou neomezené a pokud se situace nezmění, může se po nějaké době stát, že nebudeme schopni platit účty,“ řekl Andrejev agentuře Reuters. „A mělo by být jasno ohledně toho, že jakmile přestane fungovat naše ambasáda tady (ve Varšavě), to samé se stane s polskou ambasádou v Moskvě,“ dodal.

Úřady v Charkově hlásí další sérii obětí a zraněných v důsledku "nepřetržitého" ruského ostřelování města, které je odděleno od předchozího incidentu, při němž zemřeli nejméně čtyři lidé.

Podle charkovského starosty Ihora Těrechova, o němž informovala agentura Reuters, bylo v úterý zabito sedm lidí, včetně tří záchranářů. Těrechov v úterý večer v ukrajinské televizi uvedl, že pracovníci záchranné služby zahynuli při pokusu o zneškodnění nevybuchlé ruské munice. 

Od počátku války Ruska proti Ukrajině se na území Ukrajiny vrátil už více než 1 milion Ukrajinců. Řekl to dnes ukrajinský premiér Denis Šmyhal.

Mariupolské ocelárny Azovstal jsou po ruském bombardování zcela zničené, vojáci z trosek vytahují lidi, uvedl zástupce velitele pluku Azov.

Šéf doněcké oblastní vojenské správy Pavlo Kyrylenko ale označil informace o 300 civilistech, kteří měli být uvězněni pod troskami po bombardování okolí Azovstalu, za pochybné. „Z mých operativních zdrojů vyplývá, že došlo k bombardování, ale fakta o hromadném ničení místního obyvatelstva, vojenského personálu zatím nebyla potvrzena,“ uvedl. 

„Neexistují žádné informace ani o masové porážce obyvatelstva, ani o porážce armády,“ řekl.

Poslanec Serhij Taruta dříve prohlásil, že atentátníci shodili bombu na nemocnici v oblasti Azovstal, pod kterou zůstalo téměř 300 lidí včetně dětí. Zástupce starosty Mariupolu Petro Andruščenko toto tvrzení popřel.

Americká administrativa pracuje téměř nepřetržitě na dodání zbraní na Ukrajinu „bezprecedentní“ rychlostí a ve velkém množství. Uvedl to Ukrinform.

V Kramatorsku byl dnes při ostřelování zabit 1 muž, další 3 byli zranění a bojují o život. Oznámil to šéf doněcké oblastní vojenské správy Pavlo Kyrylenko. Zasažena byla také infrastruktura.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová jednali o aktivaci pomoci Ukrajincům v boji proti ruským útočníkům a o otázce státem garantované potravinové pomoci. Zelenskij také informoval o tom, že Ukrajina získala status uchazeče o členství v EU.

„Informoval jsem předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou o předání vyplněného dotazníku pro žadatele - důležitém kroku na cestě ke členství v EU. Zvláštní pozornost byla věnována válečnému úsilí. Oceňujeme podporu EU,“ řekl Zelenskyj.

Představitelé členských zemí NATO a EU prohlásili, že hodlají pokračovat v humanitární, finanční a vojenské podpoře Ukrajiny. Příslušná prohlášení učinili na základě úterní videokonference.

Britský premiér Boris Johnson například prohlásil, že Ukrajině by měla být dodána další dělostřelecká výzbroj. Britská hlava státu poznamenala, že na setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem "naznačil, že dlouhodobým cílem je posílit Ukrajinu natolik, aby Rusko už nikdy nebylo v pokušení ji napadnout".

Německý kancléř Olaf Scholz po schůzce zemí G7 uvedl, že Německo přezkoumává seznam požadovaných zbraní a chce "zjistit, co možné rychle dodat". Jsou mezi nimi protitankové a protivzdušné zbraně. Podle Scholze je třeba dodat ty, které už ukrajinská armáda umí používat. 

Ukrajina musí dostat maximální podporu, protože Ruská federace nemůže tuto válku vyhrát, uvedl polský prezident Andrzej Duda. Šéf Evropského parlamentu Charles Michel zároveň oznámil, že EU vytvoří zvláštní fond solidarity s Ukrajinou, který se bude využívat na podporu a obnovu Ukrajiny. Také ukrajinský Kabinet ministrů schválil postup na provedení naléhavých prací pro odstranění následků ruské ozbrojené agrese.

Japonsko přislíbilo zvýšit částku poskytnutou Ukrajině ze 100 na 300 milionů dolarů, informovala západní média s odkazem na prohlášení premiéra Fumia Kišidy. Kišida prohlásil, že "podpora ukrajinské ekonomiky je naléhavý úkol".

Japonský ministr obrany Nobuo Kisii už dříve, že Tokio poskytne Ukrajině masky a oděvy chránící před chemickými zbraněmi, dále bezpilotní letadla. Dodávky budou brzy vypraveny komerčními lety.

Nové snímky dnešního Mariupolu. 

Ruskem podporované jednotky útočí na železárny a ocelárny Azovstal v Mariupolu, kde se drží zbývající ukrajinské jednotky. Nyní ruská média tvrdí, že asi 120 civilistů žijících v okolí ocelárny v úterý opustilo oblast humanitárními koridory. Ukrajina tuto informaci zatím nepotvrdila.

Podle Interfaxu zatím žádný z ukrajinských vojáků nepřijal ruské ultimátum, aby složil zbraně a opustil továrnu Azovstal výměnou za slib, že ušetří svůj život.

Boris Johnson dnes odpoledne vystoupil v Dolní sněmovně a uvedl, že neexistuje „žádná snadná cesta“ k nalezení diplomatického řešení pro ukončení ruské invaze na Ukrajinu.

„Obávám se, že nyní neexistuje žádná snadná cesta k nalezení diplomatického nebo vyjednaného řešení. Vím, že by tomu sněmovna dala přednost, ale myslím si, že bude velmi obtížné, jak se říká, postavit Vladimiru Putinovi odjezdovou rampu. Nyní jsme v situaci, kdy prostě musíme udělat vše, co můžeme, abychom společně zajistili, že Vladimir Putin na Ukrajině selže a selže i komplexně,“ uvedl.

USA zaznamenaly "omezené útočné operace" ruských sil jihozápadně od Doněcku a jižně od Izjumu, uvedl vysoký představitel americké obrany. Podle úředníka se USA se domnívají, že tyto ofenzívy jsou "předehrou k větším útočným operacím". Informoval o tom také Blesk.

Nové operace spočívají v "pozemních přesunech, podporovaných samozřejmě palbami na velké vzdálenosti, většinou dělostřeleckými", uvedl úředník.

USA očekávají, že po neúspěších na severu země budou nové operace na Ukrajině probíhat "smíšenějším způsobem", dodal představitel.

Evropa již připravuje plán na postupný zákaz dovozu ruských ropných produktů. Šestý balíček sankcí EU proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu může být představen již příští týden. Na Twitteru o tom informoval novinář Rádia Svoboda Rickard Jozwiak. 

USA rovněž plánují uvalit další sankce proti Rusku. Tentokrát budou restriktivní opatření zaměřena na způsobení kritických škod ruskému vojensko-průmyslovému komplexu. Kromě toho USA brzy obdrží údaje o tom, kdo Rusku pomáhá obcházet sankce, a všechny tyto mezery uzavřou.

Další snímky ostřelovaného Charkova.

Nové snímky následků ruského ostřelování Kramatorsku. 

„Ve městě Kyjev bylo poškozeno více než 100 domů, 6 škol a 14 školek. V 6 domech byly poškozeny nosné konstrukce, které bohužel nedokážeme obnovit, bude potřeba je demontovat,“ řekl starosta Vitalij Kličko.

„Těžko říct výši škod, ještě to nemáme spočítané. Ale jsem přesvědčen, že při ničení infrastruktury, při ničení domů může tato částka dosáhnout miliardy hřiven,“ dodal.

Režisér filmu No Time to Die o Jamesi Bondovi Cary Fukunaga navštívil Charkovskou oblast a na vlastní oči viděl následky ostřelování z Ruska. Muž také ze sutin vyprostil i psa.  

Fukunaga na Ukrajinu odjel už v březnu, dokumentuje tam válku.

Podle generálního štábu AFU bylo na Ukrajině k 19. dubnu zabito přibližně 20 800 okupantů.

Zničeno bylo také celkem 802 tanků, 2063 bojových obrněných vozidel, 386 dělostřeleckých systémů a 67 vozidel protivzdušné obrany. Kromě toho bylo vyřazeno 169 letadel, 150 vrtulníků, osm lodí či člunů a 158 bezpilotních letounů.

Více než třetina Ukrajinců (39 %) se domnívá, že opustit svou zemi během války je špatné a nepřijatelné. Průzkum provedla výzkumná společnost Gradus Research na žádost Kyjevské ekonomické školy, informoval Ukrinform.

Mezi důvody, proč zůstat v zemi, uvedlo 35 % respondentů neochotu opustit své blízké.

Zároveň 24 % rodin nemá na cestu do zahraničí peníze a 22 % se přestěhovalo na dostatečně bezpečné místo v rámci Ukrajiny.

Německo téměř vyčerpalo možnosti dodávat Ukrajině zbraně ze zásob armády, spolupracuje proto se zbrojaři, aby dodali potřebnou techniku, řekl Scholz.

Ruský a běloruský velvyslanec v Rakousku letos nebyli požádáni účastnit se tradičního uctění výročí osvobození koncentračního tábora Mauthausen. To se uskuteční 15. června. „Velvyslanci Ruska a Běloruska byli ve svých osobních e-mailech požádáni, aby se neúčastnili,“ uvádí prohlášení.

Pořádající organizace odsoudily válku, kterou Rusko zahájilo proti Ukrajině, nezákonné použití násilí a nejzávažnější porušování lidských práv. Vyzvaly také k okamžitému zastavení nepřátelských akcí.

„Účast obou zemí (Ruské federace a Běloruska, pozn. red.) by byla nepřijatelná vzhledem k přítomnosti přeživších mauthausenských dětí a jejich odhodlání pro mír a svobodu,“ vysvětlil šéf rakouského výboru Mauthausen Villi Mernyi.

Podle jednoho z evropských představitelů Rusko nasadilo v ukrajinském Donbasu až 20 000 žoldáků ze Sýrie, Libye a dalších zemí, kteří byli vysláni do bojů bez těžké techniky a obrněných vozidel. „Co vám mohu říci, je, že jsme zaznamenali nějaký přesun z těchto oblastí, Sýrie a Libye, do oblasti východního Donbasu, a tito lidé jsou hlavně masově využíváni proti ukrajinskému odporu,“ řekl novinářům úředník. 

Rusko se soustředí na obsazení co největší části východní Ukrajiny. Někteří to označují za spěch, aby dosáhlo alespoň nějakého vítězství, které by Putin mohl prezentovat na vojenské přehlídce 9. května v Moskvě.

Podle evropského představitele má Kreml v této druhé fázi války na Ukrajině čtyři cíle: dobýt Donbas, zajistit pozemní most na Krym, v němž je klíčové obléhané město Mariupol, zmocnit se Chersonské oblasti, aby zajistil zásobování Krymu sladkou vodou, a získat další území, které by mohlo být použito při vyjednáváních.

Německý kancléř Scholz vzkázal Putinovi, aby zastavil válku proti Ukrajině. Západ podle něho pociťuje vůči Putinovi vztek kvůli nesmyslnému konfliktu.

Boris Johnson přislíbil zvýšenou dělostřeleckou podporu pro Ukrajinu.

O své návštěvě Kyjeva a setkání s Volodymyrem Zelenským řekl poslancům v Dolní sněmovně: „Ujistil jsem ho o nesmiřitelném odhodlání Spojeného království, které sdílí celá tato sněmovna, připojit se k našim spojencům a poskytnout jeho statečnému lidu zbraně, které potřebuje k obraně.“

„Naléhavost je nyní ještě větší, protože Putin přeskupil své síly a zahájil novou ofenzívu v Donbasu. Věděli jsme, že toto nebezpečí přijde. Stane se z toho dělostřelecký konflikt, potřebují podporu většího množství dělostřelectva, to jim budeme poskytovat... kromě mnoha dalších forem podpory,“ pokračoval.

Válka na Ukrajině může být méně intenzivní a pokračovat po dlouhou dobu. Vysoký komisař OSN pro uprchlíky Flippo Grandi to řekl v kanadské televizi CBC. „Vojenští analytici uvádějí, že nejpravděpodobnějším scénářem ukončení války na Ukrajině je válka, která se protáhne. Může být méně intenzivní než nyní, ale bez řešení v případné budoucnosti,“ uvedl Grandi.

Podle jeho slov jsou tyto války „nejdůležitější z hlediska humanitárních důsledků“. „Veřejnost a média na ně velmi často zapomínají, což ztěžuje mobilizaci zdrojů na řešení následků,“ uvedl diplomat.

Zároveň dodal, že válka na Ukrajině je nyní v centru mezinárodní pozornosti. „Věřím, že se podaří najít řešení, protože jinak se budeme léta potýkat s humanitární katastrofou,“ řekl Grandi.

Spojené státy očekávají další významnou eskalaci války na Ukrajině a současné ruské útoky na východě země vidí jen jako předehru k ještě větší ofenzivě. Vyplývá to z dnešního brífinku amerického ministerstva obrany k vývoji bojů. Ruská armáda podle Pentagonu stále pokračuje v přípravných manévrech, informuje agentura Reuters.

Ruské jednotky v posledních hodinách vystupňovaly ostřelování cílů podél frontové linie na východě Ukrajiny a zřejmě se jim podařilo dobýt město Kreminna v Luhanské oblasti. Kyjev i Moskva hovoří o tom, že začala nová fáze války, která trvá více než 50 dní. Eskalace násilností na Donbase se očekávala, přičemž Moskva do oblasti přesouvala dodatečné síly po neúspěchu tažení na Kyjev.

Ukrajině, která čelí ruské agresi, poskytne Finsko další vojenskou pomoc, uvedlo dnes ministerstvo obrany v Helsinkách. O jaký materiál konkrétně půjde, resort nezveřejnil.

„Na návrh vlády prezident dnes rozhodl, že Finsko pošle více obranného materiálu na podporu Ukrajiny,“ píše se na internetových stránkách ministerstva. „Více podrobností o obsahu, způsobu a času dodání této pomoci nebude zveřejněno s cílem zajistit, že se pomoc dostane na místo určení,“ uvedl také resort. Podle něj se Finsko při rozhodování o poskytnutí pomoci řídilo ukrajinskými potřebami i svými možnostmi.

Řecké úřady v rámci sankcí EU proti Rusku zadržely v Egejském moři ruský tanker.

Tanker Pegas plující pod ruskou vlajkou byl spolu s 19 členy ruské posádky zadržen v pátek a v současné době kotví v zátoce Karystos na jižním pobřeží ostrova Evia, uvedla řecká pobřežní stráž. Příkaz k zabavení se týká spíše lodi samotné než jejího nákladu.

V rámci sankcí EU platí zákaz vstupu lodí plujících pod ruskou vlajkou do přístavů a embarga na některé dovozy a vývozy.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres vyzval ke čtyřdenní pravoslavné velikonoční humanitární přestávce v bojích na Ukrajině, informovala agentura Reuters.

Guterres uvedl, že OSN předkládá zúčastněným stranám podrobné plány a je připravena vyslat konvoje s humanitární pomocí do Mariupolu, Chersonu, Doněcku a Luhansku, a to od Zeleného čtvrtka až do neděle 24. dubna, kdy se u většiny Ukrajinců a Rusů slaví pravoslavné Velikonoce.

Ukrajinská armáda v úterý provedla úspěšný protiútok v doněckém směru. Znovu získala kontrolu nad Marjinkou a donutila ruské útočníky k ústupu, informuje tiskové středisko Generálního štábu ZSU.

„U města Marjinka v důsledku protiútoku našich vojsk utrpěl nepřítel ztráty a ustoupil. Jednotky obranných sil nad touto oblastí znovu získaly kontrolu,“ uvádí se v prohlášení.

USA vidí aktuální ruské snahy na východě Ukrajiny jako předehru k mnohem výraznější eskalaci konfliktu, řekl médiím činitel z ministerstva obrany.

Ukrajina je připravena vyměnit poslance Viktora Medvedčuka, kterého nedávno zadržela SBU, za civilisty a obránce Mariupolu, prohlásil to poslanec Fedir Venislavskij. Uvedl, že Ukrajina očekává reakci ruského vedení.

Medvedčuk už dříve natočil video pro prezidenty Ruska a Ukrajiny, v němž požádal, aby ho vyměnili za obyvatele Mariupolu obleženého ruskými útočníky.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva k dnešnímu dni zaznamenal 2 104 mrtvých a 2 862 zraněných civilistů na Ukrajině v důsledku ruské invaze. Mezi mrtvými je 556 mužů, 333 žen, 39 dívek a 60 chlapců, 71 dětí a 1045 dospělých. Celkem bylo zraněno 331 mužů, 264 žen, 59 dívek a 63 chlapců, 155 dětí a 1 990 kojenců.

Většina úmrtí a zranění je připisována použití vysoce explozivní munice a výbušných prostředků, včetně dělostřelectva a raketometů, raketových a leteckých úderů. Skutečné počty jsou pravděpodobně výrazně vyšší, protože informace z některých míst, kde probíhají intenzivní boje, jsou zpožděné a mnoho zpráv stále čeká na potvrzení.

Poradce mariupolského starosty popřel zprávy o stovkách lidí pod troskami nemocnice v Mariupolu, žádní civilisté se tam podle něj neskrývali.

Během ostřelování Charkova ruskou armádou zemřeli tři lidé a 21 dalších bylo zraněno.

Obyvatelé města byli vyzváni, aby zbytečně neopouštěli úkryty a neshromažďovali se ve skupinách kvůli zvýšené intenzitě ostřelování. 

Zpracování žádostí o solidární příspěvek na ubytování uprchlíků začne až příští týden. Původně jej ministerstvo práce chtělo vyplácet od tohoto týdne.

Rusko začalo na Velikonoce prodávat koláčky s válečným označením Z. Autor myšlenky Anatolij Pedošenko řekl, že „nejde o PR, ale o vojenskou tradici“. Neschválila to ruská pravoslavná církev.

Pedošenko v obchodě pro novináře nejdřív uvedl, že neví, jak se koláčky se Z do výlohy dostaly. Pak dodal, že „v době míru nikdo toto téma o velikonočních svátcích nevytahuje, ale když je nějaká vojenská akce, velikonoční atributy se zdobí vojenskou symbolikou na podporu vojáků“.

„Během sovětských dob, ve Velké vlastenecké válce něco takového prostě nebylo možné, protože se na Velikonoce obecně zapomnělo, byly zrušené. A teď jsme to udělali, abychom podpořili našeho prezidenta, naše bojovníky, a o žádné komerční cíle či záměry nešlo,“ řekl Pedošenko.

Rumunsko převeze zbraně ze svých rezerv na Ukrajinu. Informoval o tom rumunský list Romania Libera.

Ruské letectvo dnes bombardovalo nemocnici u oceláren Azovstal v Mariupolu, které představují poslední velkou baštu odporu ukrajinských sil ve strategicky důležitém přístavním městě u Azovského moře. Pod troskami nemocnice se může nacházet až 300 lidí, včetně dětí, uvedla agentura Unian s odvoláním na ukrajinského poslance a podnikatele Serhije Tarutu.

Taruta minulý měsíc jako první informoval, že 130 lidí vyšlo živých z krytu pod rozbombardovaným mariupolským divadlem.

Takhle dnes vypadal ostřelovaný Charkov.

Ruský miliardář Oleg Tinkov napsal na Instagram největší protiválečný protest od někoho jako je on:

„Nevidím jediného příjemce této šílené války! Umírají nevinní lidé a vojáci. Generálové se probudili s kocovinou a uvědomili si, že mají pos*anou armádu. A jak má být armáda dobrá, když všechno ostatní v zemi stojí za hovn* a bují v nipotismu, lokajství a úředničtině?

Kremelští úředníci jsou šokováni, že nejen oni, ale ani jejich děti letos v létě nepojedou ke Středozemnímu moři. Podnikatelé se snaží zachránit, co jim zbylo z majetku... samozřejmě, že existují bl*ci, kteří píší Z , ale b*bců je v každé zemi 10%. 90 % Rusů je PROTI této válce!“ uvedl.

The Guardian upozorňuje, že by mohl kvůli tomuto výroku čelit ruskému zákonu o šíření falešných zpráv.

Španělský premiér Pedro Sanchez se „v nejbližších dnech“ vydá do Kyjeva, uvedl to podle AFP jeho mluvčí. Má jít o „způsob, jak ukázat náš závazek vůči ukrajinskému lidu a vládě“.

Sanchez následně potká několik dalších evropských představitelů, včetně předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, britského premiéra Borise Johnsona a delegace hlav států pobaltských zemí, kteří se na Ukrajinu vydali od začátku poslední ruské invaze do země.

Oznámení přišlo den poté, co Španělsko uvedlo, že brzy znovu otevře své ukrajinské velvyslanectví v Kyjevě.

Putin se v Rusku setkal s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Kreml už dříve informoval, že oba představitelé plánují projednat aktuální otázky vzájemných vztahů a také hospodářské a dopravní vazby v regionu.

Arménská strana rovněž očekává, že ústředním bodem jednání bude případná mírová smlouva mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Během své dvoudenní oficiální návštěvy se pan Pašinjan setká také se svým ruským protějškem Michailem Mišustinem.

Litevský parlament dnes schválil zákaz veřejného zobrazování znaku „Z“, svatojiřské stuhy a dalších symbolů považovaných za podporu ruské invaze na Ukrajinu. Za porušení zákazu bude hrozit pokuta, informovala agentura Reuters, podle níž k podobnému kroku už dříve přistoupilo Lotyšsko nebo Moldavsko a zvažuje ho Německo.

EU schválila pomoc ve výši 20 miliard eur pro německé podniky postižené sankcemi proti Rusku. Zelenou dostal také plán Polska poskytnout státní podporu ve výši 836 milionů eur zemědělskému odvětví, důvod je stejný.

Výkonný orgán EU uvedl, že německý plán bude zahrnovat přímé granty, daňové nebo platební výhody, vratné zálohy, záruky, půjčky, vlastní kapitál a hybridní financování pro společnosti ve všech odvětvích s výjimkou finančnictví.

Podpora podnikům v odvětví zemědělských produktů, rybolovu a akvakultury bude omezena na 35 000 eur pro každý z nich a 400 000 eur pro podniky v ostatních odvětvích. Polský režim má podobu přímých dotací, které jsou k dispozici zemědělcům postiženým prudkým nárůstem nákladů na hnojiva.

Nové snímky ostřelovaného Charkova.

Přijímání lidí prchajících z Ukrajiny před ruskou invazí považuje za správné sedm z deseti Čechů. Příchod uprchlíků ale zároveň vyvolává u značné části společnosti obavy z oslabování sociálních jistot a růstu nezaměstnanosti. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu agentury STEM. V Česku je podle vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) z minulého týdne přibližně 300.000 ukrajinských uprchlíků. Většinou se jedná o ženy a děti.

Aktuální data podle autorů výzkumu ukazují, že „heroická“ fáze reakce české společnosti na příchod ukrajinských uprchlíků se chýlí ke konci. Po silně emotivním prvotním vzepětí mnoha občanů přichází uvědomění, že pobyt ukrajinských uprchlíků v ČR bude delší a komplikovanější.

MO: České firmy budou opravovat ukrajinskou bojovou techniku.

„Česká republika byla první partnerskou zemí, kterou ukrajinská strana oficiálně oslovila s požadavkem na vzájemnou spolupráci českých a ukrajinských firem při opravách pozemní techniky, kterou je nutné zprovoznit, či která byla poničena v bojích,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Je to podle ní další příklad české pomoci Ukrajině proti agresi Ruska. Česko již dříve poslalo na Ukrajinu zbrojní materiál za více než miliardu korun. Z bezpečnostních důvodů přesný obsah pomoci úřad nekonkretizuje, podle některých informací byla jeho součástí i těžká bojová technika.

Rusko podle TASS vyhošťuje čtyři pracovníky rakouského velvyslanectví v odvetě za označení čtyř ruských diplomatů ve Vídni za nežádoucí osoby.

Kraje krizovému štábu sdělí, kolik ubytovacích míst užívaných uprchlíky budou soukromí vlastníci v létě potřebovat ke komerčnímu využití, řekl ministr vnitra Vít Rakušan.

Dánsko hodlá dočasně zvýšit těžbu zemního plynu, aby se rychle zbavilo závislosti na dodávkách z Ruska. Oznámila to dnes dánská premiérka Mette Frederiksenová. Dánská vláda zároveň představila plány na výrazné zvyšování produkce energie z obnovitelných zdrojů, informovala agentura Reuters.

„Na omezenou dobu zvýšíme těžbu zemního plynu v Severním moři,“ uvedla Frederiksenová. „Jsme přesvědčeni, že je lepší těžit plyn v Severním moři, než jej nakupovat od Vladimira Putina,“ dodala s odkazem na ruského prezidenta. Zdůraznila nicméně, že Dánsko nadále počítá s plánovaným ukončením těžby plynu a ropy do roku 2050.

Podle Kyjeva při páté výměně zajatců Rusové pustili 76 Ukrajinců, mezi nimiž je 60 vojáků a 16 civilistů. Kolik bylo propuštěno Rusů, není jasné.

Ruský plynárenský gigant Gazprom si nezarezervoval tranzitní kapacitu plynu pro přes plynovod Jamal - Evropa na květen, informuje agentura Reuters s odkazem na úterní výsledky aukcí. Zatím není jasné, zda to souvisí s výhrůžkami Moskvy, že pokud nebudou evropské země platit za plyn v rublech, přestane jim plyn dodávat.

České zbrojní firmy budou opravovat ukrajinskou bojovou techniku. Prvním kontraktem bude oprava tanků T-64, zajistí ji Czechoslovak Group.

Sedm z deseti Čechů považuje přijímání ukrajinských uprchlíků za správné, zjistil STEM. Příchod uprchlíků ale vyvolává obavy o sociální jistoty.

Polské zdravotnictví má kapacity na to, aby se postaralo o nejméně 10.000 zraněných ukrajinských vojáků. Dnes to při návštěvě Lvova na západě Ukrajiny řekl polský premiér Mateusz Morawiecki, informovala agentura Reuters. Rusko zahájilo novou ofenzivu na východě Ukrajiny.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění 15 nizozemských diplomatů a zatím blíže neupřesněného počtu pracovníků belgického velvyslanectví v Rusku. Moskva tak podle svého prohlášení reaguje na dřívější vyhoštění ruských diplomatů z těchto zemí. Evropské státy od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyhostily více než 300 zaměstnanců ruských diplomatických misí, napsala agentura Reuters.

Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta. Hospodářské vyhlídky se podle fondu zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Rusko k ukončení agrese. Fond to dnes uvedl ve svém jarním výhledu. Ruská ekonomika letos podle prognózy MMF klesne o 8,5 procenta, zatímco v lednu jí fond předpovídal ještě růst, a to o 2,8 procenta.

Ruský exportér zemního plynu Gazprom si v plynovodu Jamal nezarezervoval kapacity na květen. Podle agentury Reuters to ukázaly výsledky aukce. Jamalem přitom putuje do Evropy podstatná část plynu.

Skupina největších ekonomik G20 ve středu po schůzce ve Washingtonu nevydá závěrečné komuniké se společnými cíli. Řekl to dnes zdroj z německé vlády, podle kterého je důvodem očekávaná přítomnost ruského zástupce. Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G20 budou jednat na okraj jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB).

Spolupředsedkyně německých sociálních demokratů (SPD) Saskia Eskenová se ve středu, v krátké době už podruhé, sejde s ukrajinským velvyslancem v Německu Andrijem Melnykem, který nejsilnější vládní stranu v uplynulých týdnech ostře kritizoval za mnohaletou proputinovskou politiku a nedostatečnou podporu Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi. Vyplývá to z dnešních sdělení političky a diplomata.

Nizozemský premiér Mark Rutte oznámil, že země na Ukrajinu pošle další těžkou techniku. Rutte to napsal po hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

📞: De @DefensieMin en ik hebben in gesprek met @ZelenskyyUa onze steun uitgesproken nu Rusland is begonnen aan een hernieuwd offensief. 🇳🇱 stuurt zwaarder materieel naar 🇺🇦, zoals pantservoertuigen. Met bondgenoten kijken we naar levering van aanvullend zwaarder materieel.

— Mark Rutte (@MinPres) April 19, 2022

V centru západoukrajinského města Mukačevo úřady odstranily sovětský památník na počest vojáků padlých ve druhé světové válce. S odvoláním na městskou radu o tom dnes informoval server Ukrajinska pravda. Stanice CNN naopak uvedla, že ve městě Heničesk v Chersonské oblasti, které je pod kontrolou ruských okupačních vojsk, byla po letech opět vztyčena socha vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dnes jednal se zástupkyní Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Kelly T. Clementsovou. Česko podle resortu úřadu daruje 500 montovaných ubytovacích jednotek a potřebného vybavení.

Ministr @Vit_Rakusan dnes jednal se zástupkyní Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky @KellyTClements. Tématem byla například pomoc #UNHCR pro ČR ve formě 500 montovaných ubytovacích jednotek a potřebného vybavení. pic.twitter.com/UatBP6NHal

— Ministerstvo vnitra (@vnitro) April 19, 2022

Německý výrobce spotřebního zboží Henkel se v souvislosti s válkou na Ukrajině rozhodl ukončit své podnikatelské aktivity v Rusku. Firma, která působí i v České republice, to dnes oznámila v tiskové zprávě. Henkel v Rusku zaměstnává zhruba 2500 lidí, kterým bude ještě po nějakou dobu vyplácet mzdy.

Z Ukrajiny od začátku ruské invaze před necelými dvěma měsíci uprchlo bezmála pět milionů lidí. Vyplývá to z dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Přes 2,8 milionu z nich zamířilo do Polska, informovala polská pohraniční stráž.

K ruskému velvyslanectví v Addis Abebě dnes přišly desítky Etiopanů, kteří se doslechli, že se tam mohou nechat najmout do bojů na Ukrajině. Mluvčí úřadu Marija Černuchinová ale podle stanice BBC sdělila, že velvyslanectví žádný nábor neprovádí. Lidé v davu podle ní přišli vyjádřit podporu Rusku.

Ukrajinští vojáci na výchdě Ukrajiny jsou připraveni na boje. 

Britské ministerstvo obrany zveřejnilo mapu dnešní ruské ofenzívy na východě Ukrajiny.

Ruské síly dnes dobyly město Kreminna v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. „Kreminna je pod kontrolou skřetů. Vstoupili do města,“ uvedl Hajdaj na tiskové konferenci. Ukrajinští představitelé hovoří v poslední době o Rusech často jako o skřetech. „Naši obránci se stáhli. Zakopali se v nových pozicích a pokračují v boji s ruskou armádou,“ dodal.

V Kreminně, městu s více než 18.000 obyvateli, které leží zhruba 570 kilometrů jihovýchodně od ukrajinské metropole, se podle místní správy v noci bojovalo. Nyní se z něj ukrajinští vojáci stáhli, a město je tak podle Hajdaje pod kontrolou ruských sil. Reuters podotýká, že je Kreminna podle všeho prvním obsazeným městem od začátku nové ruské ofenzivy.

„Spočítat mrtvé civilisty je nemožné. Máme oficiální statistiku - 200 mrtvých - ale ve skutečnosti je jich mnohem víc,“ řekl Hajdaj, aniž by upřesnil, jakého časového období se bilance týká.

Dánsko se bude moci v příštím roce osamostatnit na plynu z Ruska díky dodávkám ze Severního moře a také výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. 

Dánsko plánuje výrazně zvýšit dodávky obnovitelné energie a dočasně zvýšit produkci zemního plynu na svých polích v Severním moři, aby se rychle stalo nezávislým na dodávkách z Ruska. Uvedl to dánský premiér Matte Frederiksen, píše Reuters .

„Na omezenou dobu zvýšíme produkci zemního plynu v Severním moři. Jsme přesvědčeni, že je lepší těžit plyn v Severním moři, než ho kupovat od Vladimira Putina,“ řekl Frederiksen. „Ale protože jsme součástí evropské plynárenské sítě, potřebujeme, aby se osamostatnily i další země,“ dodal.

Německá firma Henkel oznámila ukončení podnikání v Rusku. Společnost se specializuje na chemické a spotřební zboží.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj: „My, svět a historie si z Ruska odneseme mnohem víc než ruské rakety - z Ukrajiny.“ Každý ztracený život je argumentem pro Ukrajince a další svobodné národy generaci po generaci, aby Rusko vnímaly výhradně jako hrozbu. A jakákoliv infrastruktura může být obnovena. A my to určitě uděláme.

Ruské síly převzaly kontrolu nad městem Kreminna v Luhanské oblasti, oznámil oblastní gubernátor Serhij Hajdaj. Rusko podle něj útočí ze všech stran.