Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Zbývající ukrajinští bojovníci v Azovstalu se odmítají vzdát a volají po zajištění evakuace do míst mimo kontrolu Rusů, tyto snahy jsou však zatím neúspěšné. Bojovníci hájící ocelárny se obávají, že nemohou věřit jakýmkoli ruským slibům a zárukám, které byly v minulých týdnech opakovaně porušovány. Mají také informace o zabíjení a mučení zajatých ukrajinských vojáků, které se objevují z dalších míst, kterými ruské okupační síly prošly.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová zdůraznila, že ukrajinské úřady, armáda a další agentury pracují na záchraně vojáků, kteří zůstávají v Azovstalu, uvedl list The Kyiv Independent.

V areálu Azovstalu bylo podle ukrajinských zdrojů o víkendu asi 600 vojáků, některé spekulace hovoří i až o 1000 vojáků, kteří tam přežívají v nehygienických podmínkách, bez dostatku léků, pitné vody a jídla. 

„Končí 82. den naší obrany. Je to těžký den. Ale tento den, stejně jako všechny ostatní, je zaměřen na ochranu naší země a našeho lidu. Pokud jde o situaci v Mariupolu: díky akcím Ukrajinských ozbrojených síl, zpravodajských služeb, stejně jako vyjednávacího týmu, Mezinárodního výboru Červeného kříže a OSN, doufáme, že zachráníme životy našich chlapů... Chci zdůraznit: Ukrajina potřebuje živé ukrajinské hrdiny. Myslím, že každý adekvátní člověk těmto slovům porozumí,“ řekl Zelenskyj.

Zelenskyj o evakuaci z Azovstalu: Ukrajina potřebuje živé ukrajinské hrdiny, uvedl ukrajinský prezident ve video projevu.

„Díky obráncům Mariupolu jsme dostali kritický čas na vytvoření záloh, přeskupení sil a získání pomoci od partnerů. Všechny úkoly stanovené velením obránců Mariupolu byly plně splněny,“ vysvětlila Maljarová. Zdůraznila, že nyní neexistuje vojenský způsob, jak ukončit blokádu Azovstalu. Nejdůležitějším společným úkolem celé Ukrajiny a celého světa je podle ní zachránit životy obránců Mariupolu.

Ukrajina zahájila operaci na osvobození obránců Mariupolu, kteří 82 dní hrdinně zdržovali síly ruské agresorské armády, oznámila náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Agentura Unian dodala, že 53 těžce zraněných vojáků bylo evakuováno do Novoazovska, 211 dalších vojáků bylo humanitárním koridorem převezeno do okupované Olenivky, kde budou čekat na výměnu zajatců. 

Ukrajincům se u vesnice Malaja Rohan v Charkovské oblasti podařilo během pondělí sestřelit ruský vrtulník.

Německý kancléř Olaf Scholz nečeká rychlé ukončení války na Ukrajině, která se brání ruské invazi. Dnes večer to prohlásil v pořadu Direkt v televizi RTL. Řekl, že Německo bude nadále poskytovat Ukrajině zbraně, ale nedovolí, aby byly do konfliktu vtaženy země Severoatlantické aliance.

„Zatím bohužel nelze pozorovat, že by konflikt mohl brzy skončit,“ řekl Scholz. Kancléř se dokonce i po pátečním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem obává, že konflikt by se mohl ještě více vyhrotit.

„Nemůžeme zaručit vaše bezpečí,“ kyjevský starosta Vitalij Kličko vyzval lidi, kteří opustili ukrajinskou metropoli, aby se zatím domů nevraceli. Kyjev sice pomalu ožívá, znovu otevírají bary, restaurace, obchody a další podniky, Kličko však varoval, že metropole se stále může stát terčem ruské agrese.

Agentura Ria Novosti uvedla, že Lotyšsko uzavřelo svůj generální konzulát v Petrohradě a konzulát v Pskově.

Agentura Reuterstinformovala, že autobusy z Azovstalu, které odtud odvezli ukrajinské vojáky, dorazily do města Novoazovsk v Rusy kontrolované oblasti. Reportéři deníku The Guardian zdůraznili, že není jisté, co se v komplexu mariupolských oceláren děje, čeká se na vyjádření ukrajinské strany, hlavně pak na komentář prezidenta Zelenského.

Ruské okupační jednotky podle ukrajinského ministerstva obrany ostřelovaly v Luhanské a Doněcké oblasti 25 obydlených oblastí a zasáhly mimo jiné 42 rezidenčních budov a školu. Tuto zprávu nebylo možné nezávisle ověřit.

Další záběry z Azovstalu, odkud byli během dnešní noci odvezeni ukrajinští vojáci.

Západní vojenské zdroje se domnívají, že Putin a jeho náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov přímo zasahují do ruské ofenzivy na Ukrajině a dělají rozhodnutí, která jinak přísluší nižším velitelským hodnostem. „Myslíme si, že Putin a Gerasimov jsou zapleteni i do rozhodování, která by jinak příslušela plukovníkům,“ uvedly zdroje pro stanici BBC.

„Obránci Mariupolu splnili své rozkazy, navzdory všem obtížím 82 dní stahovali přesilu nepřítele a umožnili ukrajinské vládě přeskupit síly, vycvičit další personál a získat velké množství zbraní z partnerských zemí,“ uvedl pluk Azov na twitteru. „V zájmu záchrany životů celá mariupolská posádka plní schválené rozhodnutí vrchního vojenského velení a doufá v podporu ukrajinského lidu,“ dodal v dalším příspěvku.

Záběry z oceláren Azovstal, které opustilo asi deset autobusů s ukrajinskými vojáky, kteří se ukrývali v obléhaném komplexu, píše Reuters s odvoláním na svědka.

Jasná podpora rozhodnutí Stockholmu vstoupit do NATO přichází ze Západu. Za Francii ji tlumočil prezident Emmanuel Macron, za Dánsko a Norsko šéfové jejich vlád. Elysejský palác v prohlášení uvedl, že Francie bude bránit Finsko i Švédsko před jakoukoli hrozbou nebo útokem. Dánsko, Norsko a také Island dnes daly najevo připravenost Švédsku i Finsku pomoci všemi prostředky, pokud by tyto země byly napadeny. Podle Británie by se měly obě země připojit k NATO co nejdříve. „Jejich členství posílí kolektivní bezpečnost Evropy,“ uvedla britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Ozbrojené složky Ukrajiny uvedly, že v pondělí 16. května zemřelo na následky ostřelování Luhanské a Doněcké oblasti na 20 civilistů včetně dítěte, oznámila agentura Reuters.

Poradce ukrajinského prezidenta Oleksyj Arestovyč k situaci v Azovstalu: „Nemohu situaci komentovat, večer učiní prezident prohlášení na toto téma.“ 

Obléhaný Azovstal opustily autobusy převážející zraněné vojáky, ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se s ukrajinskou stranou dohodlo na evakuaci zraněných z komplexu oceláren.

Velitel ukrajinského pluku Azov Denys Prokopenko uvedl, že během pondělka vyplňovali rozkaz k záchraně životů členů obranných jednotek. Podle analytiků Reuters je to jasným důkazem toho, že dlouhé obléhání oceláren Azovstal i samotného Mariupolu se blíží ke konci.

Záběry z dronu na spoušť u obce Oleksandrivka v Chersonské oblasti.

Srbské hlavní město Bělehrad dnes ochromila řada bombových hrozeb - mířily na školy, mosty, restaurace i fotbalový zápas, informovala agentura AP. V metropoli se v době špičky zastavila doprava, jelikož policisté zablokovali mosty. Policie později uvedla, že žádné výbušniny nenašla. Kdo za e-mailovými hrozbami stojí, není zatím jasné.

Srbské bulvární listy uvedly, že všechny výhrůžky „přišly ze zahraničí jako znamení nátlaku“ kvůli tomu, že Bělehrad odmítl zavést sankce proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Tyto zprávy nebylo možné nezávisle ověřit. Úřady nesdělily, kdo je podle nich za hrozbami, jejichž intenzita v posledních dnech narůstala.

Britský fond Parvus Asset Management zvýšil podíl v italské bankovní společnosti UniCredit na více než pět procent. Stal se tak v ní druhým největším investorem, řekl agentuře Reuters zakladatel fondu Edoardo Mercadante. UniCredit je jednou z evropských bank nejvíce napojených na Rusko. Akcie banky utrpěly vysoké ztráty kvůli invazi Moskvy na Ukrajinu.

Parvus je podle Mercadanteho investorem UniCreditu již dlouho. Pozvolna zvyšoval svůj podíl a nyní překročil hranici pěti procent, což znamená, že je povinen o svém podílu veřejně informovat.

„Bojujeme nepřetržitě, takže těžko říct, jestli je to pro naše jednotky trvalý výsledek,“ komentoval vývoj gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. „Stále jsme v tvrdých bojích,“ dodal. Kolik ukrajinských bojovníků se nově dostalo k hranicím, neuvedl, jde však podle něj o výrazně větší počet, než kolik lidí ukazuje zmíněné video.

Podle deníku The New York Times Rusové při pokusu přebrodit řeku Severní Doněc v Luhasnké oblasti přišli o 400 vojáků.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podporuje vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Řekla to dnes v Brně při debatě, která je součástí doprovodného programu festivalu Divadelní svět Brno. Sama si ani nechce představit, že by Slovensko nebylo součástí NATO nebo Evropské unie. Podle ní je členství v alianci odstrašujícím elementem pro Rusko. Obě země projevily zájem o vstup do NATO. Turecko ale avizovalo, že rozšíření neschválí kvůli tomu, že obě země podporují organizace, které Turecko považuje za teroristické. Přijetí nových zemí musí schválit ale všichni členové.

Podle Čaputové by absence členství znamenala pro Slovensko sousedící s Ukrajinou, kterou koncem února napadlo Rusko, bezprostřední nebezpečí. „Kdybychom nebyli v unii a NATO, nechci si to ani představovat. Členství v NATO je odstrašující element pro Rusko,“ řekla Čaputová.

Šéf unijní diplomecie Borrell oznámil, že se ministři zahraničí členských států EU nedohodli na podobě šestého sankčního balíčku. Země EU však odsouhlasily však dalších 500 milionů eur na nákup zbraní pro Ukrajinu, dodal.

Ukrajina podepsala s Japonskem smlouvu o půjčce v hodnotě 100 milionu dolarů, oznámil list The Kyiv Independent. Ukrajinskou stranu zastupoval ministr financí Serhij Marčenko, japonskou pak šéf Japonské agentury pro mezinárodní spolupráci (JICA) AkihikoTanaka.

Turecko neschválí rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko. Dnes to podle agentury Reuters uvedl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle něj diplomaté z obou skandinávských zemí ani nemají jezdit do Turecka vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky dnes oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.

V neděli šéf NATO Jens Stoltenberg vyjádřil názor, že Ankara rozšíření aliance nezablokuje. Přijetí nových zemí do aliance totiž musí schválit všichni stávající členové. Turecko oběma zemím vyčítá, že chrání organizace, které Ankara považuje za teroristické.

Ukrajinský soud zabavil majetek ruského miliardáře Michaila Fridmana v hodnotě 12,4 miliardy hřiven (téměř deset miliard Kč). Informovala o tom dnes ukrajinská žalobkyně Iryna Venediktová, kterou citovala agentura Reuters. Na facebooku Venediktová napsala, že jde o cenné papíry kyperských společností, které byly drženy na Ukrajině. Evropská unie uvalila na Fridmana sankce po ruské invazi na Ukrajinu.

Fridman patří mezi nejbohatší občany Ruska. Pod kontrolou má soukromou investiční firmu LetterOne a je zakladatelem největší ruské soukromé banky Alfa Bank.

Zástupce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko uvedl, že Rusové se snaží od obyvatel Mariupolu získat falešné výpovědi. Okupanti podle něj oznámili, že poskytnou kompenzace za uničené domy a zabité členy rodiny výměnou za svědectví, že domy ostřelovali a příbuzné zabili lidem Ukrajinci a nikoliv Rusové. Odškodnění za zničený dům je 142 tisíc korun, za mrtvého v rodině pak 782 tisíc korun.

„Co se týče rozšiřování (aliance), včetně nových členů Finska a Švédska, Rusko s těmito státy nemá žádný problém - žádný. V tomto smyslu tedy rozšíření zahrnující tyto dvě země nepřináší pro Rusko žádnou přímou hrozbu,“ citovala ruského prezidenta Putina agentura Reuters. „Ale rozšíření vojenské infrastruktury na toto území by rozhodně vyvolalo naši odpověď,“ pokračoval šéf Kremlu.

Putin neupřesnil, jaké by Moskva přijala kroky v případě budování základen NATO na území Finska a Švédska. „Uvidíme, jaké hrozby před námi vyvstanou,“ řekl. „Vytváří se tady problému bez jakýchkoli důvodů. Budeme reagovat odpovídajícím způsobem,“ dodal. Obvinil přitom Spojené státy, které podle něj podporou rozšiřování NATO činí agresivní kroky k dalšímu vyostřování už tak vypjaté bezpečnostní situace ve světě.

Slova ruského prezidenta o tom, že samotný vstup Finska a Švédska by Moskva nebrala jako hrozbu, představovala odklon od dřívějších vyjádření Moskvy. Konkrétně k Finsku minulý týden Kreml uvedl, že jeho vstup do NATO by pro Rusko určitě představoval hrozbu. Bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv minulý měsíc prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři.

Vítezové Eurovize 2022 ukrajinská skupina Kalush Orchestr se vrátila na Ukrajinu, hranice překročila ve Lvovském regionu, snímky jsou z vesnice Krakovec.

Ukrajinská prokuratura ozmánila, že se jejím vyšetřovatelům podařilo identifikovat 45 ruských vojáků, kteří na Ukrajině spáchali válečné zločiny. Podle listu The Kyiv Independent 3 z nich už na ukrajině souzeni, potvrdila to generální prokurátorka Iryna Venediktová.

Rusové dnes ostřelovali vesnice v Černihivské oblasti, podle ukrajinských úřadů se útoky obešly bez zraněných, informoval list The Kyiv Independent.

„Ukrajina živí svět. Vyvoláním války Kreml způsobil růst cen po celém světě. Čím dřív dostaneme zbraně, tím dřív osvobodíme naše území. Čím dříve osvobodíme naše území, tím nižší budou ceny na všech kontinentech. Je to přímá úměra, rozhodnutí je na vás,“ napsal na svém twitteru poradce Zelenského Mychajlo Podoljak. 

Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Rusko by muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu, upozornil.

Řekl rovněž, že Rusko nemá se Švédskem ani Finskem potíže a že rozšíření aliance je zájmem Spojených států.

Prezident Putin oznámil, že na podzim se uskuteční vojenské cvičení, proběhne v Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu.

Přebytek bilance běžného účtu Ruska za první čtyři měsíce letošního roku vystoupil na 95,8 miliardy USD (2,3 bilionu Kč). To je maximum nejméně od roku 1994 a znamená to prudký růst ve srovnání se stejným obdobím loni, kdy přebytek činil 27,5 miliardy USD. Přispěl k tomu prudký růst cen ropy a zemního plynu a naopak pokles dovozu vlivem sankcí uvalených na Rusko za invazi na Ukrajinu. S odkazem na data ruské centrální banky to dnes uvedla agentura Bloomberg.

Kancelář ukrajinské prokuratury informovala o tom, že při ruském ostřelování v Oděském regionu byla zraněna šestiletá holčička. Záběry z regionu přinesl kanál Nexta.

Vězněný opozičník a Putinův kritik Alexej Navalnyj vyzvedl akci britské vlády, která uvalila sankce na nejbližší kruh ruského prezidenta. Postihy dopadly i na Putinovo příbuzné či jeho milenku. „Individuální sankce, zmrazení účtů a konfiskace, zákaz víz, zabavení jachet,“ vyjmenoval Navalnyj a pochválil postup premiéra Johnsona a ministryně zahraničí Liz Trussové.

Ženský vzdělávací spolek Vesna patří v pomoci uprchlíkům k nejaktivnějším organizacím v Brně. Provozuje také centrum materiální pomoci na nádvoří Pražákova paláce. Na sobotu připravuje na nádvoří první sousedské česko-ukrajinské odpoledne s programem nejen pro Ukrajinky. „Smyslem akce je nabídnout aspoň na chvilku prostor pro normální klidné setkání a také poděkovat ukrajinským ženám za statečnost, s jakou čelí současné nelehké situaci, a českým ženám za ochotu pomáhat,“ uvedla za organizátory Barbora Antonová z Vesny.

Při ostřelování Severodoněcku zemřelo 10 civilistů, oznámil místní guernátor.

Prezident Putin oznámil, že Moskva má „dokumenty dokazující, že se u ruských hranic vyvíjely biologické zbraně“. Reportéři BBC upozornili na to, že není možné tato tvrzení ověřit. Kreml dlouhodobě tvrdí, že Ukrajina za pomoci západních států ve svých laboratořích vyvíjela chemické a biologické zbraně.

Městská osada Ňju-Jork v Doněcké oblasti po ruském ostřelování.

„Máme desítky svědectví. Takhle se chovali nacisté a teď se tak chovají oni,“ ukrajinská novinářka Anastasija Lapatinová upozornila na to, že Rusové na Ukrajině ničí ukrajinskou literaturu.

„Rozhodnutí Švédska požádat o členství v Severoatlantické alianci vítám a podobně jako v případě Finska ho naše vláda určitě podpoří,“ komentoval na svém twitteru premiér Fiala.

Maďarský premiér Viktor Orbán při skládání přísahy varoval před recesí v Evropě, volal po mírových jednáních o Ukrajině a obnovil kritiku Bruselu.

V Moravskoslezském kraji se dosud prostřednictvím Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) zaregistrovalo 19.821 uprchlíků. Za poslední tři týdny jich přibylo přes 2700, což oproti předchozím třem týdnům bylo zhruba o pětinu méně. Prostřednictvím centra kraj zajistil ubytování pro více než 5700 utečenců. Kraj bude opět organizovat sbírky, aby doplnil zásoby jídla, protože ve sběrném místě materiální pomoci dochází. Novinářům to dnes po jednání Krizového štábu kraje řekl hejtman Ivo Vondrák (ANO).

„Pokles zájemců, kteří přijíždějí na KACPU, je viditelný. Je to dneska 104 lidí za den a 50 z nich si požádá o ubytování,“ řekl hejtman. Kraj ale neví, kde se ubytuje druhá půlka registrovaných uprchlíků. Nyní spustil pilotní projekt v Havířově, kde chce zjistit, kolik z 1300 utečenců, kteří tam jsou registrovaní, ve městě opravdu žije. Na ověření skutečných počtů uprchlíků pobývajících v kraji bude záležet potřeba navýšení kapacit školství i zdravotnictví.

Ještě dnes v dopoledních hodinách uvedl zástupce starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko na sociální síti Telegram, že se ruští vojáci pokoušejí dostat do bunkrů v Azovstalu, které stále hájí ukrajinští obránci, anebo zablokovat východy z nich. „Mariupol, Azovstal. Rusové se nepřestali pokoušet vstoupit dovnitř nebo zablokovat východy z bunkrů. Většina jejich pozemních operací se odehrává na perimetru kolem továrny,“ napsal Andrjuščenko.

Dodal také, že zprávy, které šíří samozvaná Doněcká lidová republika například o tom, že se vzdalo deset bojovníků pluku Azov, jsou falešné. „Když budete věřit zdrojům okupantů, tak už zajali každého (bojovníka) v Mariupolu třikrát,“ uvedl Andrjuščenko.

Prezident Zelenskyj zaslal děkovnou zprávu ukrajinským jednotkám, který se podařilo vyhnat Rusy z Charkova. „227. batalion spadající pod 127. pozemní brigádu! Velmi vám děkuju,“ řekl ve videu, které sdílel na svém instagramu. „Za všechny Ukrajince, za všechny, za sebe, za svou rodinu, děkuju. Můj vděk nemá hranic,“ dodal Zelenskyj. „Přeji vám zdraví, dávejte na sebe pozor. Sláva Ukrajině!“

Stoupající ceny stavebních materiálů nejsou jediným problémem, kterému stavební firmy čelí. Vzhledem k současné situaci s energiemi a ke konfliktu na Ukrajině jsou některé komodity jako ocel nebo dřevo na trhu nedostatkové. Vyplývá to z informací firem, které ČTK oslovila. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) materiál a výrobky spotřebovávané ve stavebnictví zdražily meziročně o 25,2 procenta.

„Obecně lze říci, že zdražuje úplně všechno,“ uvedl Vojtěch Kostiha, tiskový mluvčí Skupiny Metrostav. Například polystyren od loňského ledna zdražil o více než 200 procent a u dalších materiálů nejsou výjimkou více než stoprocentní nárůsty cen. „Kari sítě jsou v současnou situací podstatně ovlivněny a odhaduji, že jejich cena bude stále stoupat a bude malá dostupnost. Obdobně je tomu i u válcových plechů, válcových profilů a trubek,“ vypočítal Kostiha.

Izrael zvyšuje těžbu zemního plynu z moře a v nadcházejících měsících chce uzavřít smlouvu o dodávkách do Evropy, která se snaží omezit závislost na dodávkách této suroviny z Ruska. Izrael plánuje v nejbližších letech zdvojnásobit těžbu z nynějších 20 miliard asi na 40 miliard metrů krychlových v rámci rozšíření současných projektů a zahájení těžby na nových polích. S odvoláním na představitele odvětví to dnes uvedla agentura Reuters.

Evropská unie i za současné situace nadále drží strategii digitalizovat Evropu. Posílení kybernetické bezpečnosti Evropy je klíčové, řekla dnes novinářům na konferenci ISSS v Hradci Králové místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Investice do kybernetické bezpečnosti je nutné provést co nejdříve, a to i přesto, že Evropa je na útoky v kyberprostoru lépe připravena než v roce 2014 po ruské anexi ukrajinského Krymu. Nynější konflikt na Ukrajině označila za první digitální válku v dějinách, ve které má Kyjev silnou podporu Evropy.

„Problém (s kybernetickou bezpečností) je všude, měli jsme některé členské státy (EU), kde byly napadeny například nemocnice či bankovní systém. Útoky jsou vedeny velice přesně. V rámci strategie proti kyberútokům děláme velmi precizní analýzu. Musíme vyhodnotit, kde máme slabá místa a posílit bezpečnost, včetně legislativy, která se nyní finalizuje,“ řekla Jourová.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes jednal s šéfkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou, předmětem jejich hovoru byla finanční podpora ukrajinské ekonomiky, oznámil na svém twitteru.

Ruský prezident Putin dnes v Kremlu jednal s lídry států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti.

Slovenská policie podle televize Markíza obvinila z extremismu a z dalšího trestného činu bývalého šéfa nejvyššího soudu a exministra spravedlnosti Štefana Harabina. Policie na sociální síti zveřejnila iniciály obviněného, které se shodují s jménem a příjmením Harabina.

Důvody Harabinova zadržení a stíhání nejsou známé, vedle extremismu je obviněn také ze schvalování trestného činu. Markíza uvedla, že Harabin v minulosti na sociální síti například obhajoval ruský útok na Ukrajinu.

Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko informoval o tom, že ruské jednotky v Charkovské oblasti vyhodily do vzduchu sklad dusičnanu amonného, exploze podle něj neohružeje místní populaci.

Mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk se nechal slyšet, že Hadí ostrov bude co nevidět osvobozen. Kontrola tohoto území je klíčová pro dění v Černém moři, připomněl kanál Nexta.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes vyzval Evropskou unii, aby vedla obnovu jednoho ze zničených regionu na Ukrajině. Kuleba to uvedl na twitteru.

Met with Commissioner @PaoloGentiloni. Following @ZelenskyyUa’s initiative, I invited the EU to take a lead in rebuilding one of Ukraine’s war-torn regions. The EU will also support Ukraine’s economic recovery, further integration of goods & services into the EU’s Single Market. pic.twitter.com/8KK6GPz04Q

— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) May 16, 2022

„Budeme NATO informovat, že se chceme stát členem aliance,“ prohlásila švédská premiérka Anderssonová k přihlášce země do aliance, podle níž jde o „historickou změnu v bezpečnostní politice naší země“. Švédsko přihlášku odešle dnes, v úterý nebo ve středu, a učiní tak v koordinaci s Finskem, uvedla.

„Ve švédském parlamentu je široká většina pro vstup do NATO,“ poznamenala také šéfka menšinové sociálnědemokratické vlády po dnešní diskusi zákonodárců, v níž se ukázala jasná podpora tomuto rozhodnutí. „Nejlepším krokem pro Švédsko a švédské obyvatelstvo je vstoupit do NATO,“ vyjádřila dále své přesvědčení.

V areálu Azovstalu bylo podle ukrajinských zdrojů o víkendu asi 600 raněných, kteří tam přežívali v nehygienických podmínkách, bez dostatku léků, pitné vody a jídla. Kyjev dnes uvedl, že ocelárny, které jsou poslední baštou ukrajinských obránců v Mariupolu, byly nadále těžce ostřelovány. Z areálu na břehu Azovského moře byli už dříve evakuovány ženy, děti a starci.

Ministerstva vnitra a průmyslu a obchodu připouštějí debatu k zvýšení kvót pro pracovní povolení cizinců v České republice. Počet míst pro jednotlivé země je dán nařízením vlády. Při změně nastavení je třeba zohlednit nejen potřeby trhu práce, ale nyní i nápor uprchlické vlny z Ukrajiny. Vyplývá to z vyjádření resortů na dotaz ČTK. Zvýšení kvót, přerozdělení či jejich zrušení požadují například Hospodářská komora (HK) nebo Sdružení pro zahraniční investice – AFI. Profesní svazy jsou do diskusí o změnách v nastavení kvót podle úřadů zapojeny.

Česko usiluje o koordinaci sběru důkazů o možných zločinech na Ukrajině, řekl po jednání v Haagu ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové Bradáčové možná vznikne zvláštní tribunál.

Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to dnes oznámila premiérka Magdalena Anderssonová, která věří, že proces přijetí nebude trvat déle než rok. Agentura AP poznamenává, že jde o historickou změnu. Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko.

Charkov se vzpamatovává z bojů, obnova města probíhá v mnoha rovinách. „Dobrovolníci a městští zaměstnanci sázejí macešky před budovou úřadu, zničenou ruskými kalibry. Kolem projíždějí ukrajinské tanky,“ tweetuje Maria Avdejevová. 

Situaci na hlavním nádraží v Praze, kde i po otevření stanového městečka pro romské uprchlíky v Troji zůstávají stovky lidí, lze podle vicepremiéra Víta Rakušana (STAN) vyřešit pouze systémově, nikoli ze dne na den. ČTK dnes Rakušan sdělil, že zastavit jejich hlavní motivaci pro příjezd by měla změna vyplácení dávky na naturální podobu. Peněžní pomoc pro uprchlíky nyní činí 5000 korun. Změnu by podle něj mohla vláda projednat ve středu.

 V Mariupolu začala podle ruského ministerstva obrany evakuace raněných ukrajinských vojáků z obléhaných oceláren Azovstal, uvádí ruské státní tiskové agentury. Plánem je podle něj přepravit raněné „koridorem“ vedoucím na východ do zdravotnického zařízení ve městě Novoazovsk, které okupují ruské síly. Kyjev informaci o evakuacích podle dostupných informací zatím nekomentoval.

Kanál Nexta informuje o požáru v centru Moskvy. Není jasné, co ho způsobilo. 

🔥 DM Tower business center is on fire in #Moscow. pic.twitter.com/uxduIRKwzt

— NEXTA (@nexta_tv) May 16, 2022

Běloruský hrdina zemřel při obraně Ukrajiny před ruskými okupanty. Již pátý v pořadí

Celkem už pět běloruských dobrovolníků už zemřelo od začátku války na Ukrajině, kterou koncem února odstartovalo Rusko násilnou invazí. Posledním se stal odvážný Kanstantsin Dziubaila.

Německá vláda pracuje na tom, aby odchod od ruských energetických surovin neměl dopad na východ Německa. Dnes to prohlásil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck. Východ Německa je doposud na dodávkách ropy a plynu z Ruska mimořádně závislý, a to i kvůli přímému napojení na ruské produktovody. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hledá Berlín možnosti, jak se bez zásobování z Ruska obejít.

„Velmi dbáme o to, aby dovozní možnosti, které jsou nově dojednávány, měly na rovnocenném zřeteli východ Německa,“ řekl Habeck na tiskové konferenci se sasko-anhaltským premiérem Reinerem Haseloffem. Oba dnes společně navštívili sasko-anhaltskou Leunu, kde je rafinerie francouzské společnosti Total zpracovávající ropu z Ruska.

Švédsko a Finsko neudělily souhlas s repatriací 33 lidí, jejichž vydání žádá Turecko kvůli jejich údajnému napojení na skupiny, které označuje za teroristické. Ankara obviňuje Stockholm a Helsinky, že poskytují útočiště skupinám usilujícím o vznik samostatného Kurdistánu, a má kvůli tomu výhrady k začlenění Švédska a Finska do NATO.

Turecko uvedlo, že lidé, jejichž vydání požaduje, jsou napojeni na Stranu kurdských pracujících (PKK), již Ankara považuje za teroristickou organizaci, či na duchovního Fethullaha Gülena, kterého turecká vláda obviňuje ze zorganizování pokusu o převrat v roce 2016.

Švédsko a Finsko odmítly 19 žádostí o vydání, pět nechaly bez odpovědi a devět ještě zvažují, uvedla turecká státní televize TRT s odvoláním na ministerstvo vnitra.

„Vyvíjíme tlak na to, aby se naplnily zásobníky na plyn. Naším cílem je, aby před zimou byly naplněny minimálně na 80 %,“ uvádí na Twitteru premiér Petr Fiala (ODS). Aktuálně už jsou naplněné ze 40 %, což před létem nebývá. Stát také nezvykle koupil „železnou zásobu“, kterou lze použít pro domácnosti a firmy v případě krize.

„Extremisté existují ve všech zemích, ale jen na Ukrajině jsou nacisté velebeni na státní úrovni,“ cituje agentura TASS Vladimira Putina. Západ prý nad tím přivírá oči.

Vybudování stanového městečka v pražské Troji nevyřešilo nevyhovující situaci na hlavním nádraží. Z nádraží do stanového tábora odešlo podle Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) a iniciativy Hlavák 17 lidí. Na nádraží tak podle nich nadále zůstávají stovky lidí, kteří často nemají nárok na dočasnou ochranu nebo s nimi řízení o udělení ochrany ani nebylo zahájeno. 

Ubytování ve stanovém městečku mohou získat uprchlíci z Ukrajiny, kteří čekají na ověření totožnosti. V Troji by měli pobývat, než se rozhodne, zda mají nárok na víza dočasné ochrany.

„Ivanka Siolkowska přišla na Ukrajinu z Toronta, aby pomohla udělat z destrukce zase život,“ tweetuje ukrajinská novinářka Anastasija Lapatinová. „Maluje květiny na ploty v Buči, které prostřílela ruská armáda.“

Na vstupu do Severoatlantické aliance se všichni Švédi neshodnou. U sídla parlamentu, který zrovna otázku projednává, se shromáždilo pár odpůrců s transparenty proti válce, NATO a prolévání krve.

Až polovina z 135 tisíc obyvatel uprchla z okupovaného Melitopolu, cituje The Kyiv Independent starostu Ivana Fjodorova. 

Provozovatel restaurací rychlého občerstvení McDonald’s zahájil prodej svých aktiv v Rusku. V zemi má 850 provozoven a zaměstnává tam 62 000 lidí. Americká firma poukázala na humanitární krizi, již způsobila ruská invaze na Ukrajinu a která se příčí hodnotám podniku. McDonald’s je poslední z velkých společností, které kvůli ruské agresi odchází ze země, napsala agentura AP.

Řetězec na začátku března oznámil, že dočasně uzavírá provozovny v Rusku, ale bude nadále vyplácet mzdy zaměstnancům. Dnes uvedl, že bude usilovat o to, aby ruský kupec tyto pracovníky zaměstnal a platil jim mzdu až do ukončení prodeje. Jméno potenciálního zájemce firma neuvedla.

Šéf podniku Chris Kempczinski konstatoval, že s ohledem na zaměstnance a stovky ruských dodavatelů nebylo rozhodnutí snadné. „Máme závazek vůči naší globální komunitě a musíme se držet našich hodnot,“ uvedl v prohlášení. Firma v souvislosti s odchodem očekává náklady 1,2 až 1,4 miliardy dolarů (až 33,2 miliardy Kč). Restaurace McDonald’s na Ukrajině jsou také zavřené, ale firma tam dále svým zaměstnancům platí mzdu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje vytvoření státního obchodníka s energiemi. Má sloužit především pro nákup plynu, do budoucna možná i dalších energií. Cílem státního obchodníka je mimo jiné zvýšení energetické bezpečnosti, ale i zvýšení vlivu státu na zásoby plynu v ČR. 

Státní obchodník s energiemi bude mít možnost jednat o plynu přímo s evropskými dodavateli plynu, ČR by tak díky tomu mohla plyn nakupovat za nižší ceny. Státní obchodník má nakupovat plyn pro potřebu státu.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom na červen nezarezervoval tranzitní kapacitu pro export plynu do Evropy přes Slovensko prostřednictvím hraničního uzlu Veľké Kapušany. Na příští měsíc nezarezervoval ani přepravní kapacitu plynovodem Jamal přes Polsko.

Gazprom už minulý týden oznámil, že nebude přepravovat plyn potrubím Jamal, které vede přes Bělorusko a Polsko do Německa. Zdůvodnil to ruskými sankcemi na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal.

Německý úřad pro regulaci energetického trhu ale podle agentury Reuters nepředpokládá, že by přerušení dodávek vedlo k bezprostřednímu zhoršení situace v zásobování plynem. Česká republika podstatnou část ruského plynu odebírá přes Německo.

11674 válečných zločinů a zločinů agrese napočítal úřad ukrajinské generální prokurátorky k dnešnímu dni. A dalších 5553 zločinů proti národní bezpečnosti. Též hlásí 229 zabitých dětí a 421 zraněných. Žalobci mají 623 konkrétních podezřelých.

V některých městech v Karlovarském kraji už chybějí kapacity pro žáky z Ukrajiny. Města situaci řeší tím, že připravují adaptační skupiny, kam děti pravidelně docházejí. Narážejí ale na nedostatečné personální kapacity. Kraj nyní mapuje situaci i vzhledem k červnovým zápisům na příští školní rok.

„Podle dostupných kapacit ještě někde nehrozí, že by se na někoho nedostalo, ale už jsme v některých obcích takřka naplněni. Jsou to zejména ty obce, kde je příliv uprchlíků vyšší, což jsou Mariánské Lázně a částečně Karlovy Vary,“ řekl na jednání krajského zastupitelstva radní Jindřich Čermák (Piráti). V Karlových Varech je podle něj přibližně 900 ukrajinských dětí, z toho 580 využívá zdejší školy. V Mariánských Lázních je zapsáno pouze minimum žáků, většina využívá adaptační skupiny. Prostory, které využívají, jsou dostatečné, kraj může nabídnout i své prostory. Problém jsou ale chybějící učitelé.

Neúspěšné dobývání Charkova vnímejme jako porážku Ruska, prohlásil vysloužilý britský generál Richard Barrons. „Byl to pro ruskou armádu příliš velký cíl, Rusko nemá počty, vůli ani schopnosti dobýt velká města,“ řekl v rádiu BBC. Při obléhání byli dobyvatelé snadným terčem pro protiútoky obránců. Selhání u Charkova však podle něj neznamená selhání celé invaze.

„S cílem zastavit ruskou ofenzivu ve směru Severodoněcka a Lysyčansku ukrajinské síly zničily železniční mosty uchvácené nepřítelem na klíčovém spojení mezi Rubižne a Severodoněckem v Luhanské oblasti,“ tweetuje kanál Nexta TV s odvoláním na správu oblasti. 

Ruská sabotážní a průzkumná skupina se ráno snažila proniknout do Sumské oblasti na Ukrajině, informovala podle agentury Ukrinform ukrajinská pohraniční stráž. Dodala, že se jí podařilo přinutit ruské vojáky k ústupu zpět za hranici.

Ruští ozbrojenci podle pohraniční stráže zahájili střelbu z minometů, raketometů a kulometů a po krytí této palby se na ukrajinské území snažila proniknout ruská průzkumná skupina. Pohraniční stráž uvedla, že se „sabotéry“ bojovala a vytlačila je zpátky za hranici.

Ruské jednotky se ze Sumské oblasti stáhly začátkem dubna poté, co Moskva vzdala svůj pokus o dobytí Kyjeva a ovládnutí severovýchodu Ukrajiny. Ukrajinská armáda v noci na dnešek informovala, že jedné z jejích jednotek se podařilo opět dosáhnout ruské hranice v Charkovské oblasti, která leží jihovýchodně od Sumské.

„Svou návštěvu Bruselu jsem zahájil tlakem na šestý balíček sankcí EU, jenž musí zahrnovat embargo na ropu,“ tweetuje ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Také se zaměřím na další dodávky zbraní a udělení statusu kandidátské země EU. Věříme, že Ukrajina zasluhuje individuální posouzení založené na zásluhách.“

Premiér Petr Fiala (ODS) bude dnes večer v Lánech hovořit s prezidentem Milošem Zemanem o dění na Ukrajině či ekonomické situaci v České republice a jejích dopadech na občany. Naposled Fiala Zemana navštívil 12. dubna, kdy mluvili například o návrhu na uzavření obranné smlouvy mezi Českou republikou a Spojenými státy.

Pro Česko je současná podoba návrhu šestého balíku sankcí proti Rusku přijatelná, uvedl v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský. „V debatách s komisí máme domluveny podmínky, které jsou pro Českou republiku přijatelné,“ řekl Lipavský a dodal, že balík není zatím odsouhlasený, a proto „čekáme, kam se debata posune. Situace na východě ale ukazuje, že je potřeba pokračovat v sankcích“. O detailech se nechtěl zmiňovat s ohledem na probíhající jednání. Dosud se hovořilo o tom, že Praha by dostala výjimku trvající nejpozději do poloviny roku 2024. Rozdělení balíku sankcí na části podle Lipavského není žádoucí.

Mezinárodní charita World Central Kitchen v Dnipru připravuje denně tisíce porcí jídla pro lidi, kteří do města uprchli z východních částí Ukrajiny. „Rozumíme situaci, nemáme čas odpočívat, musíme teď tvrdě makat,“ popsala Olga Karačovová, původní profesí svatební koordinátorka. „Už 25. února jsme začali připravovat jídlo. Začínali jsme na 500 porcích, dnes to je i šest, sedm tisíc denně.“

Prodej nových aut na LPG v Česku se v prvním čtvrtletí meziročně ztrojnásobil na 1021 vozů. Počet dodatečných přestaveb na propan-butan ve stejném období vzrostl dvojnásobně na 1600 vozidel. 

Výrazný zájem o LPG souvisí s extrémními cenami konvenčních paliv. „LPG zdražilo podstatně méně než CNG (stlačený zemní plyn). Je to dáno tím, že cena zemního plynu je vzhledem k závislosti na Rusku hodně citlivá na geopolitickou situaci. Cena LPG, které na Rusku primárně závislé není, přitom dlouhodobě osciluje kolem úrovně poloviny ceny benzinu, což platí i v současnosti,“ uvedl výkonný předseda České asociace LPG Ivan Indráček.

„Bezpečně mohu říci, že ve Spojených státech je silná podpora napříč stranami pro přijetí Finska do nejúspěšnější vojenské aliance světa,“ prohlásil v Helsinkách Mitch McConnell, šéf opozičních republikánů v americkém Senátu. „Finsko alianci hodně přinese, jeho účast spojenectví výrazně posílí,“ cituje ho CNN.

Ztráty ruských okupantů podle ukrajinské armády za poslední den narostly o 300 vojáků na 27 700, cituje statistiku list The Kyiv Independent.

Růst české ekonomiky letos bude činit jen 1,9 procenta, a bude tedy slabší než průměr Evropské unie. Uvedla to ve své pravidelné makroekonomické prognóze Evropská komise, a výrazně tak snížila svůj únorový odhad, který činil 4,4 procenta. Růst v České republice bude podle komise brzdit nejistota a zvyšování cen.

Loni podle EK české hospodářství vzrostlo o 3,3 procenta. Na příští rok Brusel očekává růst české ekonomiky o 2,7 procenta. To už je o čtyři desetiny procentního bodu více než průměr celé sedmadvacítky.

Letošní růst ekonomiky Evropské unie bude proti původním odhadům výrazně pomalejší, zejména kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajině. Ve své jarní makroekonomické prognóze to dnes uvedla Evropská komise (EK). Ta nyní očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) sedmadvacítky o 2,7 procenta, zatímco krátce před začátkem války v únoru předpovídala čtyři procenta.

Komise výrazně zvýšila také odhadovanou hodnotu inflace, která by letos měla v EU průměrně dosáhnout 6,8 procenta. V únoru přitom očekávala 3,9 procenta. S prognózou novináře na tiskové konferenci seznámil komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

„Takto nyní vypadá vesnice Oleksandrovka, zničená ruskými silami,“ ukazuje video z dronu kanál Trucha.

„Jsem přesvědčen, že se nám v příštích dnech podaří dokončit šestý balíček sankcí,“ věří rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg. „Je jasné, že je stále potřeba určitá diskuse, ale myslím si, že bychom měli usilovat o to, aby tyto diskuse probíhaly tam, kam patří, tedy na Radě, abychom na veřejnosti nevytvářeli nepůsobili nejednotně. Rusko nás sleduje,“ řekl před zasedáním s unijními protějšky v Bruselu.

Vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance by byl vážnou chybou, řekl podle agentury Interfax náměstek ruského ministerstva zahraničí Sergej Rjabkov. „Neměli by si dělat iluze, že se s tím jednoduše smíříme,“ poznamenal Rjabkov. „Je to další vážná chyba s dalekosáhlými důsledky,“ dodal.

Moskvě je podle Rjabkova jasné, že Stockholm a Helsinky svým rozhodnutím bezpečnost neposílí. „Obecná úroveň vojenského napětí vzroste, předvídatelnost v této sféře se sníží. Je škoda, že zdravý rozum padá za oběť nějakému zdánlivému ujednání ohledně toho, co by se za této stále se vyvíjející situace mělo dělat,“ řekl.