Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme, že jste sledovali online zpravodajství z ukrajinské krize. Situaci pro vás budeme sledovat i nadále. Teď přejeme dobrou noc.

Francie vyzvala své občany, aby okamžite opustili Ukrajinu. Varování ministerstva zahraničí reaguje na značný nárůst napětí v posledních hodinách.

„Ruské akce jsou přímým porušením Charty OSN a mezinárodního práva,“ tweetuje z Valného shromáždění OSN český velvyslanec při OSN, exministr zahraničí Jakub Kulhánek. A vyjádřil „naši nepolevující podporu pro suverenitu, územní celistvost a nezávislost Ukrajiny“.

Žádost separatistů o ruskou vojenskou pomoc představuje "další eskalaci bezpečnostní situace," napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ukrajina proto požádala o urgentní zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Satelitní snímky ukazují rozmístění nových jednotek v západním Rusku. Řada z nich je od hranic s Ukrajinou vzdálená méně než 16 km, uvedla firma Maxar v analýze snímků. 

Snímky ukazují ruské armádní ležení, vojenské konvoje, dělostřelectvo a obrněné transportéry s podpůrným vybavením a vojáky v bezprostřední blízkosti Ukrajiny.

Švýcarsko se nepřipojí k sankcím, které uvalila Evropská unie na Rusko za jeho uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny. Zároveň však nechce být místem pro jejich obcházení. Stejně postupovalo neutrální Švýcarsko i v případě sankcí po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014.

Švýcarská vláda „se chce vyhnout tomu, aby Švýcarsko mohlo být používáno jako platforma pro obcházení sankcí uvalených Evropskou unií“, uvádí se v prohlášení Spolkové rady, která má ve Švýcarsku funkci celostátní vlády. Kabinet nicméně odsoudil uznání separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky ze strany Moskvy, podle něj se jedná o čin „v rozporu s mezinárodním právem“.

Lídři obou separatistických oblastí na východě Ukrajiny podle Kremlu požádali Putina, aby jim pomohl odrazit agresi ze strany ukrajinské armády.

Vláda Spojených států uvalí sankce na společnost, která má na starosti budování rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, oznámil prezident Joe Biden. Opatření označil za součást úvodní odpovědi na kroky Moskvy spojené s Ukrajinou. Bidenova vláda také naznačila, že v další fázi by mohl přijít zákaz vývozu amerických technologií do Ruska.

Krok mířící proti společnosti Nord Stream 2 AG přichází poté, co Německo v úterý pozastavilo proces zprovoznění plynovodu vedoucího přes Baltské moře. USA s jeho stavbou od počátku nesouhlasily, loni ale nakonec Bidenova vláda od uvalení sankcí na vedení projektu upustila. Společnost Nord Stream 2 AG je registrovaná ve Švýcarsku, patří ovšem pod ruského energetického giganta Gazprom.

Sankce se netýkají bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který působí v ruských energetických společnostech a je předsedou představenstva firmy řídící stavbu Nord Streamu 2. Naopak terčem amerických opatření je výkonný ředitel firmy Matthias Warnig,

Pro budoucí vstup Ukrajiny do EU se vyslovil také slovinský premiér Janez Janša. V dopise adresovaném premiérům a prezidentům členských zemí evropského bloku před jejich čtvrtečním mimořádným summitem v Bruselu vyzval spolu s polským předsedou vlády Mateuszem Morawieckým k přijetí Ukrajiny, a to do roku 2030. Protiruské sankce podle nich nejsou dostatečné, situace si žádá „rychlá a odvážná rozhodnutí“. „Pokud se EU nerozšíří, udělá to někdo jiný,“ citovala z dopisu agentura APA.

Dvanáct vrtulníků AH-64 Apache, které dosedly na základně u obce Powidz v centrální části Polska, Američané přesunuli z Řecka. Další dvě desítky amerických bitevních helikoptér se přesouvají do Pobaltí z Německa. Východní křídlo Severoatlantické aliance má posílit také osm stíhaček F-35. Do Lotyšska se tento týden přepraví přibližně 800 amerických vojáků ze základny v Itálii.

Vyslání posil do Pobaltí a dalších míst v Evropě v úterý avizoval americký prezident Joe Biden jako jednoznačný signál, že USA spolu se spojenci budou bránit celé území členských států NATO a dodrží své spojenecké závazky. Předpověděl, že vstup ruských vojsk do separatistických republik na východě Ukrajiny je jen předehrou k mnohem většímu ruskému útoku proti sousední zemi.

„Další spojenecká podpora tváří v tvář zhoršujících se agresivních kroků Ruska,“ napsal k fotce Apache polský ministr obrany Mariusz Błaszczak.

Organizace Člověk v tísni informuje, že za necelý den přispěli dárci do sbírky SOS Ukrajina pěti miliony korun. Na Ukrajině prý nějakou formu humanitární pomoci potřebují tři miliony lidí. 

Polská letecká základna u Arłamówa. Svého spojence z NATO tu podporují Američané, konkrétně 82. divize výsadkářů US Army.

Ekonomové doposud předpokládali, že německé hospodářství na jaře oživí po zimním útlumu způsobeném šířením koronavirové varianty omikron. „Nynější napětí a možná eskalace sice patrně nepřinášejí úplně zásadní změnu, zvyšují však současná rizika pro německé hospodářství, kterými jsou inflace a nejistota,“ uvedl hlavní ekonom německé divize banky ING Carsten Brzeski.

V Polsku přistálo 12 amerických bitevních vrtulníků AH-64 Apache, ohlásil ministr obrany Blaszczak s tím, že jde posílení spojenců vůči Rusku.

Srbsko si vzalo dva dny na rozmyšlenou, zda se připojí k sankcím uvaleným Evropskou unií na Rusko kvůli uznání nezávislosti dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. Podle místních médií to dnes uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Srbsko je kandidátskou zemí EU, a mělo by tudíž usilovat o sladění své zahraniční politiky s Bruselem, současně ale udržuje přátelské vztahy s Moskvou.

Ukrajinský parlament dnes večer podle agentury Reuters schválil vyhlášení výjimečného stavu. Platit má od dnešní půlnoci 30 dnů na celém území 44milionové země s výjimkou Luhanské a Doněcké oblasti, kde byl již dříve zaveden zvláštní režim. Opatření má Ukrajině pomoci co nejlépe se připravit na možný rozsáhlý útok ze strany Ruska.

„Probíhá poměrně intenzivní debata, jak posílit východní křídlo NATO, naši vojáci se na těchto aktivitách dlouhodobě podílejí. Jsme připraveni zvážit další kroky, pokud o to budeme požádáni. Musíme být připraveni i na to, že je potřeba bránit celé území Severoatlantické aliance,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Probíhá poměrně intenzivní debata, jak posílit východní křídlo @NATO, naši vojáci se na těchto aktivitách dlouhodobě podílejí.

Jsme připraveni zvážit další kroky, pokud o to budeme požádáni. Musíme být připraveni i na to, že je potřeba bránit celé území Severoatlantické aliance. pic.twitter.com/uLLSpOqjxt

— Petr Fiala (@P_Fiala) February 23, 2022

USA uvalí sankce na firmu budující plynovod Nord Stream 2, oznámil prezident Joe Biden. Podle listu New York Times se chystá i zákaz vývozu amerických technologií do Ruska.

Podle deníku Bild se na hranicích s Ukrajinou objevilo více než 300 nových vojenských vozidel. Reportéři spekulují, zda jde o start invaze. 

BREAKING: @BILD Exclusive from Russia! @PeterTiede saw 300+ military vehicles on the way to the ukrainian border. Is THAT the beginning of the invasion? 👇https://t.co/iOH4FU1CV9

— Paul Ronzheimer (@ronzheimer) February 23, 2022

Maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán chce svoji zemi držet stranou konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Odmítá proto poslat na Ukrajinu zbraně a vojáky, což navrhuje maďarská levice, informovala agentura APA. Orbán na facebooku situaci mezi Ukrajinou a Ruskem označil za „vážnou a napjatou“ a Maďarsko podle něho musí hrát roli při obnovení míru.

S informací o novém americkém varování adresovaném Ukrajině, že Rusko zahájí plnou invazi do 48 hodin, dnes přišla také televize CNN, která se odvolává na nejmenované ukrajinské, americké i další činitele. Američané údajně vyjádřili obavy zejména o město Charkov ležící na severovýchodě Ukrajiny relativně blízko ruské hranice. Jeden ze zdrojů CNN uvedl, že ukrajinská vláda závěry neověřila, a poznamenal, že podobná předchozí varování ze strany USA se nakonec nenaplnila.

Pod palbu ukrajinské armády se na předměstí Doněcka ve východoukrajinském Donbasu dostal štáb ruské armádní televize Zvezda, tvrdí ruská média. Zvezda zveřejnila záběry z údajného ostřelování, ze kterých je podle agentury Interfax zřejmé, že nikdo nebyl zraněn. Ukrajinská armáda naopak dnes večer ohlásila, že palba „ruských žoldnéřů“ zranila dva vojáky, z nichž jeden zraněním podlehl. Ukrajinská média také tvrdí, že střelba „okupačních vojsk“ zranila civilistku v jedné donbaské vsi.

Představitelé Evropské unie či Severoatlantické aliance v posledních týdnech opakovaně varovali, že ruská vláda a její spojenci se budou snažit vykonstruovat záminku pro vyslání ruských vojáků na Ukrajinu.

Nyní západním činitelům dávají za pravdu média a nezávislí analytici, kteří za pomoci veřejně dostupných materiálů upozorňují mimo jiné na pochybná videa používaná jako důkazy údajných ukrajinských agresí. Podle některých komentářů jsou aktuální praktiky prokremelských kanálů naprosto průhledné.

Izrael vyzval k diplomatickému řešení situace na východní Ukrajině a vyjádřil obavy o tamní Židy. O Rusku se však nezmínil, píše Reuters.

Asi 50 až 100 lidí se v Karlových Varech zúčastnilo dnešního protestního shromáždění Jsme v tom s Ukrajinou na podporu svrchovanosti Ukrajiny. Přišly také asi dvě desítky Ukrajinců, kteří v Karlových Varech žijí.

Na transparentech měli nápisy o tom, že Ukrajina byla, je a bude nebo na nich vyzývali Rusko, aby z Ukrajiny odešlo. Transparenty dalších účastníků odkazovaly na podobnost kroků ruského prezidenta Vladimíra Putina a Adolfa Hitlera.

Britský premiér Boris Johnson dnes popřel, že jeho Konzervativní strana přijímala dary od ruských oligarchů. Podle agentury Reuters uvedl, že všichni, kdo vládní stranu financují, jsou registrovaní v Británii.

Někteří zákonodárci z opoziční Labouristické strany obvinili vládu, že nezavedla dostatečně tvrdé sankce proti Moskvě. Podle nich tak neučinila kvůli darům, které jeden z poslanců označil za „špinavé ruské peníze“.

Londýn v úterý zavedl sankce proti Gennadiji Timčenkovi a dalším miliardářům s těsnými vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten v pondělí uznal dvě proruské separatistické republiky na východě Ukrajiny a zvýšil tak obavy Západu z invaze.

Německo by mělo přehodnotit svůj odmítavý postoj k dodávkám zbraní na Ukrajinu. V rozhovoru s televizí ARD k tomu dnes vyzval ukrajinský velvyslanec Andrij Melnyk.

Berlín na rozdíl od jiných států NATO včetně České republiky dlouhodobě odmítá poskytovat Kyjevu zbraně, zemi doposud nabídl 5000 vojenských přileb a přislíbil péči o zraněné ukrajinské vojáky v německých vojenských nemocnicích.

„Nyní to je aktuální. Už nejde o výmluvy, jde o ochranu lidí a vojáků,“ řekl Melnyk. „Proto doufáme, že nám německá vláda pomůže s obrannými zbraněmi,“ uvedl.

K varování Spojených států, že útok na Ukrajinu v plném rozsahu bude pravděpodobně mířit i na Kyjev, se podle zdrojů britského týdeníku The Economist připojili i zástupci NATO a Velké Británie.

„Úřady ruských seperatistů na Krymu uzavřely přechod z anektovaného ukrajinského poloostrova na území Ukrajiny. Pohyb zde mají povolený pouze osoby s ruským pasem,“ uvádí na twitteru tamní nezávislá média.

„Dva samostatné konvoje vojenské techniky se z ruského území pohybují směrem k Doněcku na východě Ukrajiny. V jednom konvoji je devět tanků a další podpůrná vozidla bez jakýchkoli identifikovatelných označení nebo znaků,“ uvádí agentura Reuters s odkazem na svědky.

Spojené státy podle informací CNN vydaly nové varování ukrajinské vládě, že nejnovější zpravodajské informace ukazují na brzký invazní útok v plném rozsahu. Shodně to tvrdí ukrajinští i američtí představitelé.

Zvláště ohroženo je podle nového varování druhé největší ukrajinské město Charkov na severovýchodě země. Necelých 30 km severně za ruskou hranicí od Charkova došlo k početnému nahromadění ruských obrněnců a dalších podpůrných vozidel.

Ukrajina uvádí, že evakuaci obyvatel Charkova neplánuje. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil od půlnoci v celé zemi výjimečný stav.

Vysoce postavený ukrajinský představitel nicméně CNN upozornil, že Spojené státy již dříve vydaly před útoky podobná varování, která se však nenaplnila.

Sněmovní zahraniční výbor odsoudil jednostranné uznání nezávislosti separatistických regionů na Ukrajině ze strany Ruska a následnou invazi ruských ozbrojených sil do Doněcké a Luhanské oblasti. Vyjádřil jednoznačnou podporu a solidaritu Ukrajině, jejíž územní celistvost a svrchovanost v mezinárodně uznaných hranicích podporuje.

Vyplývá to z usnesení, které dnes výbor na svém zasedání schválil.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes po telefonu svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi řekl, že Ankara neuznává kroky Moskvy proti teritoriální jednotě Ukrajiny. Zároveň podle agentury Reuters nabídl pomoc s řešením krize a zdůraznil, že je potřeba snažit se o dialog. Putin si Erdoganovi postěžoval, že Západ nebere vážně jeho bezpečnostní požadavky.

Masivním kybernetickým útokem jsou vedle webů vládních institucí, úřadů a bank na ukrajinském území zasaženy i stránky Velvyslanectví Ukrajiny v Praze. Informoval o tom ambasador v České republice Jevhen Perebyjnis.

V ukrajinském městě Kramatorsk, ležícím jen pár kilometrů od linie dotyku v Doněcké oblasti, probíhá pokojný protest občanů proti uznání obou samozvaných lidových republik ležících na území Donbasu Ruskou federací.

V Doněcku se objevují plakáty přirovnávající aktuální Putinovy kroky k událostem vyvolaným nacistickým Německem za 2. světové války.

Státy Evropské unie dnes odpoledne definitivně schválily balík sankcí proti Rusku. Oznámila to Rada EU v tiskové zprávě. Na sankčním seznamu nově figuruje 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi například ministr obrany Sergej Šojgu. Postihy se týkají i více než tří stovek poslanců dolní komory ruského parlamentu, kteří hlasovali pro uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny.

Sankce zasáhnou také velké banky, omezují přístup ruského režimu na finanční a kapitálový trh EU a zakazují obchod s neuznanými republikami na východě Ukrajiny.

Na humanitární programy Medevac a Pomoc na místě vydá ČR letos 180 milionů korun. Vláda dnes schválilapriority programů, kterými jsou obnova zdravotnické infrastruktury, vysílání českých lékařských týmů do zahraničí, přímá pomoc uprchlíkům, ochrana hranic nebo boj s nelegální migrací. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová.

Humanitární pomoc plánuje Česko poskytnout také Ukrajině. „Ukrajina je jednou z cílových zemí jak programu Medevac, tak programu Pomoc na místě. Konkrétní forma a rozsah pomoci se bude odvíjet od vývoje situace na Ukrajině,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Nejbohatší Ukrajinci Rinat Achmetov a Viktor Pinčuk se dnes vrátili z ciziny do Kyjeva, kde se večer má konat setkání padesátky největších podnikatelů s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na svůj zdroj z kyjevského letiště. Týž deník v polovině února psal o odletu oligarchů z Ukrajiny, ohrožené ruskou invazí.

„Byl jsem tu a budu. Zdá se mi, že hlavní je to, co dělám, a ne, zda se tu nacházím či nenacházím,“ řekl dnes deníku Achmetov. 

„Ukrajina je v ohrožení, a proto udělám vše, abych ji ubránil, ubránil ukrajinskou svrchovanost, celistvost, nezávislost a to nejcennější - lid. Kvůli tomu nepřestávám investovat miliardy dolarů do ukrajinské ekonomiky, do nových pracovních míst,“ zdůraznil. 

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes při vystoupení na Valném shromáždění OSN volal po „rychlých, konkrétních a rázných krocích“, které by zastavily eskalaci konfliktu s Ruskem. Vypuknutí války by podle něj ovlivnilo svět na celá desetiletí, píše zpravodajský web BBC.

Ukrajina od Západu žádá zpřísnění protiruských sankcí a další vojenskou podporu ve světle kroků Moskvy, které podle evropských a amerických lídrů představují začátek ruské invaze.

Výjimečný stav začne na Ukrajině podle všeho platit od dnešní půlnoci na 30 dnů. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na návrh příslušného dokumentu. Výjimečný stav, který se bude vztahovat na celé území státu s výjimkou Luhanské a Doněcké oblasti, přinese řadu omezení. Týkat se mohou shromažďování, šíření informací nebo častějších kontrol.

V návrhu, který by dnes večer měl schválit parlament, je podle Reuters řeč o regulaci rozhlasového a televizního vysílání nebo zavedení zvláštních pravidel pro šíření informací přes počítačové sítě. Zřejmě podle agentury také zakáže masová shromáždění a stávky, zavede kontroly osobních průkazů a omezí svobodu pohybu armádních rezervistů.

Vážnost informacím Newsweeku dodává i informace, že plánované invazi má údajně předcházet rozsáhlý kyberútok na ukrajinské internetové stránky.

Právě s rozsáhlým kybernetickým útokem se aktuálně ukrajinské weby potýkají a stopy jeho původu podle informací tamních žurnalistů i obětí útoku, mezi které patří například šéf ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk, vedou do Ruska.

Samotný vojenský útok má podle amerických tajných služeb proběhnout v noci.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Rusko se podle zpravodajských informací chystá v příštích 48 hodinách provést rozsáhlou invazi na Ukrajinu, prozradili zástupci amerických zpravodajských služeb magazínu Newsweek.

Podle Pentagonu půjde o kombinaci náletů, střel s plochou dráhou letu a pozemní invaze peších jednotek. Údajně navíc nemá být cílem jen oblast Donbasu. Ukrajinu podle zpravodajských informací napadnou i ruské jednotky z Běloruska a ve hře je i obsazení Kyjeva.

„Prezident Ukrajiny byl varován, že Rusko s velkou pravděpodobností zahájí invazi na Ukrajinu během 48 hodin na základě amerických zpravodajských informací,“ řekl Newsweeku americký úředník, který byl o situaci přímo informován.

„Navíc zprávy od leteckých pozorovatelů naznačují, že Rusko dnes narušilo ukrajinský vzdušný prostor a krátce nad Ukrajinou přeletělo průzkumným letounem,“ dodal americký úředník.

Zdroj blízký Zelenského vládě rovněž potvrdil Newsweeku, že hlava státu takové varování obdržela.

DDoS kyberútok na ukrajinské webové stránky se dotýká i největších ukrajinských banek PrivatBank a Oschadbank.

Podle agentury Reuters už nyní nefungují weby vlády, parlamentu, ministerstva zahraničí, ministerstva vnitra a obrany. Naopak stránky ukrajinského prezidenta zatím fungují.

Největší evropský výrobce automobilů Volkswagen vyjádřil znepokojení ohledně eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Obává se dopadů konfliktu na své trhy a zaměstnance ve východní Evropě. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na vyjádření podniku.

Ústředí koncernu Volkswagen v německém Wolfsburgu na dotaz agentury DPA uvedlo, že „s obavami vzalo na vědomí zostření situace“. Dodalo, že doufá v „rychlé a mírové řešení založené na mezinárodním právu“. Upozornilo rovněž, že koncern průběžně zkoumá dopady konfliktu na své podnikatelské aktivity v dotčených zemích, a za prioritu označilo zajištění bezpečnosti zaměstnanců.

Na to, aby Ukrajinci s krátkodobým vízem mohli získat dlouhodobé bez nutnosti návratu do vlasti, dnes apelovala například Hospodářská komora.

Komora uvedla, že bez zaměstnanců z Ukrajiny by se v ČR neobešly zejména obchod nebo ubytovací a další služby. Fiala řekl, že vláda je připravená si počínat flexibilně. „Udělat kroky, které zajistí, aby ti lidé mohli zůstat na našem pracovním trhu,“ uvedl. Souvisí to podle něj i s cílem kabinetu otevírat pracovní trh pro lidi z jazykově a kulturně blízkých oblastí.

Rakušan uvedl, že v Česku je asi 200.000 Ukrajinců s dlouhodobým vízem a přibližně 60.000 s krátkodobým pobytovým povolením. První potenciální pomocí těmto lidem v případě další eskalace konfliktu na Ukrajině by podle něj bylo zajistit těmto 60.000 lidem dlouhodobější pobyt. „Bez toho, aby museli k vyřízení formalit jet do Kyjeva, jet někam na ambasádu či zastupitelský úřad,“ řekl Rakušan.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie proberou ve čtvrtek napětí na Ukrajině na mimořádném summitu v Bruselu. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní země se již shodly na zavedení prvního balíku sankcí proti Moskvě kvůli ruskému uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a podle Michela je zásadní, aby i k dalšímu vývoji přistupovaly jednotně.

„Užití síly a nátlaku ke změně hranic nemá v 21. století místo,“ napsal Michel lídrům v pozvánce na summit. 

Průkazný důkaz o probíhajících kybernetických útocích na weby ukrajinských úřadů a institucí přinesly data společnosti NetBlocks, která se specializuje na globální sledování stability a návštěvnosti webových stránek.

Problémy s dostupností podle NetBlocks zaznamenaly weby ukrajinského ministerstva obrany, ministerstva vnitra, bezpečnostní služby a vlády. Stojí na nimi údajně série tzv. DDoS útoků.

Původ útoku zatím není zřejmý, ale Kyjev i západní činitelé opakovaně varovali, že takovéto napadení může chystat Moskva, která podle Západu připravuje i široký vojenský útok na Ukrajinu.

Úřady podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) zatím nezaregistrovaly žádné bezpečnostní hrozby kvůli dění na Ukrajině pro české občany. Česko také zatím neregistruje zvýšený zájem Ukrajinců o různé typy pobytových povolení.

„Zastupitelské úřady ČR v Kyjevě a Lvově jsou nadále v provozu, pobytová povolení se tam vyřizují standardně,“ uvedl Rakušan.

Vnitro podle něj zpracovalo scénáře, jak by Česko postupovalo v případě migrační vlny z Ukrajiny. Plán počítá s několika stupni od zeleného po černý. „V současné chvíli nejsme ještě ani v tom prvním zeleném stupni,“ řekl Rakušan. Zájem o víza podle něj nevybočuje z normálu.

Ukrajina potřebuje jasné záruky bezpečnosti od svých partnerů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s připomínkou, že budapešťské memorandum, ve kterém Rusko, USA a Británie slíbily Ukrajině bezpečnost výměnou za to, že se vzdala jaderných zbraní, nefunguje. Záruky by podle prezidenta měl poskytnout nejen Západ, ale i Rusko.

„Neděláme si iluze, Ukrajina v současnosti není v žádné alianci. Sami sebe bráníme při podpoře našich partnerů, ale umírají právě Ukrajinci. Proto Ukrajina potřebuje záruky bezpečnosti - jasné, konkrétní a hned. Protože chceme vědět, zda můžeme ubránit naše lidi, naše domovy, a nejen sami. Velice potřebujeme podporu partnerů,“ zdůraznil Zelenskyj podle agentury Unian. 

Vláda dnes také schválila mandát pro prezidenta Miloše Zemana na summit NATO, který se pravděpodobně k dění na Ukrajině uskuteční. „Ještě není svolán na konkrétní den a hodinu, ale schválili jsme ho, protože situace se mění v každou chvíli,“ vysvětlil. Mandát vznikl standardně v koordinaci s ministerstvem zahraničních věcí, prezidentská kancelář o něm dostala informace. Podle Fialy s obsahem mandátu neměl prezident problém.

Česká republika je připravena na všechny varianty vývoje na Ukrajině včetně uprchlické vlny či omezení dodávek z Ruska, řekl po dnešním jednání vlády a Bezpečnostní rady státu (BRS) premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet pracuje na tom, aby případné zhoršení situace mělo co nejmenší dopady na české občany.

Své kroky koordinuje s partnery v EU a NATO, podporuje Ukrajinu a odmítá agresivní politiku Ruska, řekl novinářům Fiala.

Podle ukrajinské novinářky a reportérky listu Kyiv Independent Anastasiie Lapatinové s velkou pravděpodobností dochází k dalším kybernetickým útokům na webu ukrajinských úřadů a institucí. Údajně nefungují stránky vlády, ministerstva zahraničí či tamního parlamentu.

Státní vlajku Ukrajiny vyvěsilo už také Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlící v budově Na Františku v Praze.

Ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij během dnešního předvolání na české ministerstvo zahraničí odmítl „nepodložená obvinění“ Moskvy z agrese vůči Ukrajině i tvrzení české strany a jeho západních spojenců, že Rusko uznáním samozvaných republik na území Ukrajiny porušilo mezinárodní právo.

Ruské velvyslanectví v prohlášení uvedlo, že Česku doporučilo, aby místo vyhrožování dalšími sankcemi stejně jako další „sponzoři“ Kyjeva spíše usilovali o to, aby „zkrotili agresivní zápal ukrajinské strany a nasměrovali situaci k politickému a diplomatickému řešení“.

„Důrazně jsme odmítli jako nepodložená obvinění Ruska z přípravy ‚agrese vůči Ukrajině‘ a fámy o vstupu ruských jednotek na ukrajinské území,“ uvádí se ve vyjádření ruské ambasády v Praze.

Starostové a hejtmani za STAN po celé republice vyjadřují svou solidaritu s Ukrajinou vyvěšením vlajek. Vládní hnutí si už včera na znamení solidarity také barevně upravilo své logo na sociálních sítích do modro-žlutých barev.

1. místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ve Vídni při setkání s představiteli zemí střední a východní Evropy a západního Balkánu údajně apeloval na to, aby podpora Ukrajině nebyla pouze symbolická.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) dnes podepsal zdravotnickou pomoc Ukrajině ve výši deset milionů korun. Další pomoc Česko připravuje, stále je na úrovni pracovního jednání.

Ruská tajná služba FSB dnes podle agentury RIA Novosti oznámila, že zadržela šest Rusů, kteří se podle ní chystali odpálit bombu v kostele na poloostrově Krym. FSB upřesnila, že podle jejích informací šlo o přívržence ukrajinské nacionalistické organizace Pravý sektor.

U jednoho ze zadržených byla nalezena výbušnina i korespondence, v níž se probíraly podrobnosti připravovaného teroristického útoku. Rusko považuje ukrajinský poloostrov Krym za součást svého území od jeho anexe v roce 2014.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se s australskou ministryní zahraničí Marise Payneovou shodl na tom, že je namístě se jednoznačně ohradit vůči krokům Ruska na východní Ukrajině. Šéf české diplomacie na tiskové konferenci po dnešním bilaterálním jednání přivítal, že se Austrálie též rozhodla uvalit sankce na Rusko kvůli uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny.

„Přivítal jsem, že i Austrálie přijímá určité sankční kroky, které jsou v principu velice blízké tomu, co přijímá Evropská unie nebo další hráči na mezinárodní scéně,“ řekl Lipavský. Jedním z témat jednání podle něj bylo, že bezpečnost Evropy a indopacifického regionu je ve skutečnosti jednou bezpečností a je nutné si vzájemně pomáhat.

Sankční nátlak nemůže změnit ruskou politiku a ovlivnit odhodlání Ruska hájit své zájmy, zdůraznila ruská diplomacie v reakci na nové protiruské sankce přijaté Spojenými státy. Moskva současně pohrozila „silnou odvetou“, která nemusí být symetrická, ale bude „přiměřená a citelná pro americkou stranu“.

Americký prezident Joe Biden při oznamování sankcí v úterý hovořil o krocích, které označil za začátek ruské invaze na Ukrajinu. USA stejně jako řada dalších zemí včetně Evropské unie nyní přijímají protiruské sankce pod dojmem pondělního rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost separatistických regionů na východě Ukrajiny a vyslat do této oblasti ruskou armádu.

Německo by se dokázalo obejít bez dodávek ruského zemního plynu. Nebylo by to však snadné. V rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk to dnes řekl ministr hospodářství Robert Habeck. Největší evropská ekonomika je nyní závislá na dodávkách ruského plynárenského gigantu Gazprom, připomíná agentura Bloomberg.

Poptávka po plynu patrně poroste, protože Berlín postupně ukončuje výrobu elektřiny v jaderných a uhelných elektrárnách. Norsko, které je druhým dodavatelem suroviny, již těží plyn na plný výkon a Německo nemá terminál potřebný k dovážení zkapalněného zemního plynu (LNG).

Čína vedle kritiky západních sankcí zároveň obvinila Spojené státy, že svými dodávkami obranných zbraní Ukrajině a svými prohlášeními ke krizi vyvolávají strach a paniku.

„Na rozdíl od Spojených států, které pokračují v posílání zbraní na Ukrajinu, zveličují hrozbu války a vyvolávají strach a paniku, Čína vyzývá všechny zúčastněné strany k respektování vzájemných závazků, řešení problémů prostřednictvím rozhovorů a zachování regionálního míru a stability,“ uvedla mluvčí Chua. Washington podle ní v ukrajinské krizi „obviňuje druhé, zatímco sám přilévá oleje do ohně, což je nemorální a nezodpovědné“.

Ukrajina by měla mít status kandidátské země na členství v Evropské unii a Polsko a Litva ji v tom podpoří, uvedli podle agentury Reuters ve společném prohlášení polský prezident Andrzej Duda a jeho litevský protějšek Gitanas Nauséda.

Prezidenti Litvy a Polska dnes na návštěvě v Kyjevě vyzvali k přijetí důrazných sankcí proti Rusku. Duda zdůraznil, že Polsko odsuzuje rozhodnutí Moskvy uznat nezávislost dvou republik vyhlášených na východě Ukrajiny proruskými separatisty.

Brno na měsíc vyvěsilo ukrajinskou vlajku na podporu Ukrajiny, které hrozí válka s Ruskem. Vlajka zavlaje i na hradu Špilberk. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) řekla, že město poslalo dopis ukrajinskému partnerskému městu Charkov s dotazem, jak konkrétně mu může pomoct.

Podle Vaňkové by bylo možné v případě potřeby vyčlenit pro Ukrajince i byty na dočasnou dobu, po debatě s ukrajinskou konzulkou Annou Proshko to ale zatím nebude potřeba.

Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc, včetně smrtících obranných zbraní. Oznámil to dnes v parlamentu britský premiér Boris Johnson. Řekl také, že mediální úřad Ofcom dostal žádost o přezkoumání vysílací licence ruské televize Russia Today (RT). Ta je podle ministerstva kultury podezřelá ze snahy o šíření nebezpečných dezinformací o dění na Ukrajině, jehož dva separatistické východní regiony na počátku týdne uznalo Rusko jako samostatné a poslalo tam své vojáky.

„Ve světle stále více ohrožujícího chování Ruska a v souladu s naší předchozí podporou poskytne Británie Ukrajině brzy další balík vojenské pomoci,“ oznámil Johnson. Podpora podle něj bude zahrnovat obranné zbraně schopné zabíjet i jinou pomoc.

Budějovický Metrostav se obává, že když jeho ukrajinští dělníci odjedou na Velikonoce domů, nedostanou už na cestu zpět do ČR víza. Pro stavební firmu jsou ukrajinští dělníci zásadní. Stavby, na kterých pracují, zatím pokračují.

Dačický Centropen vnímá jako rizikovou situaci, kdyby ruští vojáci mířili až do Kyjeva. To by firmě ohrozilo export. Budějovický Budvar, jenž hodně vyváží do Ruska, zatím situaci nekomentoval, vyplývá z ankety ČTK.

Rusko začalo evakuovat pracovníky všech svých zastupitelských úřadů na Ukrajině, informuje agentura TASS s odvoláním na ambasádu v Kyjevě. Její představitel zároveň agentuře potvrdil informaci z ukrajinských médií, že pracovníci diplomatické mise začali pálit dokumenty.

„Evakuace personálu již začala,“ sdělil zdroj z ambasády. Rusko má velvyslanectví v Kyjevě a generální konzuláty v Charkově, Oděse a Lvově.

Už v pátek lídr proruských separatistů v Donbasu obvinil Kyjev z plánování útoku a ohlásil evakuaci obyvatel do Ruska. Putin znovu vyzval Kyjev k přímým jednáním s povstalci v Donbasu.

Situace na Ukrajině je velmi nebezpečná a Evropská unie se podle toho musí zachovat a zavést velmi tvrdé sankce, řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský francouzskému deníku Le Monde.

Ruský prezident Vladimir Putin nechápe mezinárodní řád a právě o jeho zachování se teď hraje, dodal ministr, který se tento týden v Paříži zúčastnil jednání ministrů zahraničí zemí EU s jejich kolegy z indo-pacifické oblasti.

Úřady Velké Británie mají na příkaz premiéra Borise Johnsona a ministryně kultury Nadine Dorriesové prověřit, zda by šlo odebrat licenci pro vysílání televizní stanici Russia Today (RT) provozované z kremelských peněz.

Střelba, oběti na lidských životech a hromadící se Putinovy jednotky u ukrajinských hranic. Situace ve východní části Ukrajiny se i nadále vyostřuje poté, co Vladimír Putin uznal suverenitu a nezávislost Doněcké a Luhanské „lidové republiky“ a vznesl požadavky na odzbrojení Ukrajiny. Podle informací ukrajinské rozvědky chce Rusko pokračovat v eskalaci a potenciálními cíli by se mohly stát i Kyjev, Charkov nebo Cherson.

Bude to Rusům stačit? Kde se Putin zastaví? Jaké jsou šance na mírové řešení a jakým hrozbám by mohla čelit Česká republika?

Nejen o tom od 13:30 bude v Epicentru hovořit bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý.

Jihomoravský kraj pozastavil aktivity a styky s Ruskem. Má tam čtyři partnerské regiony. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ČTK řekl, že to není ukončení smluv, ale přerušení kontaktů. Důvodem je situace na Ukrajině, které hozí válka s Ruskem. Kraj na podporu Ukrajině vyvěsil ukrajinskou vlajku.

Svoboda a mír v Evropě nejsou zadarmo, Německo proto počítá s finančními následky protiruských sankcí. Dnes to na společné tiskové konferenci v Berlíně s francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Yvesem Le Drianem prohlásila šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková.

Le Drian ocenil rychlý a jednotný postup Evropské unie, která sankce za ruské uznání samozvaných separatistických republik na východě Ukrajiny přijala. Oba ministři zahraničí zdůraznili, že je nutné nadále jednat, aby Evropa předešla válce.

Vojenská mobilizace separatistů na Donbase zrychluje, řekl dnes podle agentury Reuters lídr takzvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin. Vůdce doněckých separatistů zároveň popřel, že by v oblasti byli ruští vojáci, upozornil ale, že se to může v budoucnu změnit, a vyhradil si právo požádat Moskvu o pomoc.

Situaci na Donbasu označil Pušilin na tiskové konferenci za kritickou a prohlásil, že mobilizace je zapotřebí kvůli hrozbě agrese ze strany Kyjeva. Dodal, že by ale upřednostnil mírové vyřešení sporu s Kyjevem ohledně hranic republiky vyhlášené separatisty a v pondělí uznané Moskvou.

Ohledně uznání nezávislosti dvou povstaleckých republik na Donbasu na východě Ukrajiny nepanoval mezi Rusy do nynějška jednotný názor, řekl v rozhovoru se zpravodajským portálem Meduza ředitel ruského nezávislého centra Levada Denis Volkov. Podle něj to vyplývá z průzkumů veřejného mínění z posledních sedmi let. Na sankce si Rusové časem zvykají a podle Volkova mají pocit, že jim nelze zabránit.

Ředitel centra upozornil, že organizace zatím nemá nejnovější data, která by byla shromážděna po posledních událostech, představu si podle něj však lze utvořit díky starším průzkumům včetně toho, který byl proveden na konci loňského roku. 

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít podle guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka proinflační efekt, tedy zvýší inflaci. Růst by měla především kvůli vyšším cenám plynu a ropy. Zároveň aktuální vývoj ve srovnání s odhady ČNB pravděpodobně oddaluje návrat inflace k dvouprocentnímu cíli, nicméně ke dvěma procentům by se inflace měla dostat v příštím roce.

Vyplývá to z vyjádření Rusnoka v pořadu Interview Plus Českého rozhlasu Plus. Rusnok dále dodal, že ukrajinský konflikt zároveň negativně ovlivní růst ekonomiky.

Velvyslanci zemí Evropské unie dnes schválili balík sankcí proti Rusku, na jehož obrysech se unijní státy dohodly v úterý. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Na sankčním seznamu nově figurují dvě desítky vysoce postavených činitelů, je mezi nimi například ministr obrany Sergej Šojgu. Postihy se týkají i více než tří stovek poslanců dolní komory ruského parlamentu, kteří hlasovali pro uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny.

„Velvyslanec si postoj ČR vyposlechl, proběhla krátká diskuze, ale důležité je, že jsme sdělili toto jasné stanovisko i tímto kanálem,“ uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) k návštěvě ruského velvyslance v Praze Zmejevského s tím, že stejným způsobem vystupuje ČR i v EU.

Český názor je takový, že Rusko porušilo územní suverenitu Ukrajiny. „Je velmi silná jednota mezinárodního spojenectví. Sankce je Česko připraveno podpořit. (...) Jsme dlouhodobě konzistentní a jednoznačně zastáváme postup, že sankce musí být natolik silné, aby odvrátily situaci,“ řekl Lipavský České televizi.

„Pokud chceme odvrátit konflikt, musíme usilovat o diplomatická řešení,“ zopakoval ministr. Podle něj zatím nevedly telefonáty a schůzky k dobrým výsledkům, nic jiného nám ale teď podle něj nezbývá.

Výjimečný stav bude trvat 30 dní a poté bude moci být prodloužen o další měsíc. Dnešní rozhodnutí Rady národní bezpečnosti a obrany musí podle ukrajinských médií nyní posvětit parlament.

Omezení související s výjimečným stavem se budou v jednotlivých regionech lišit. Život většiny občanů nijak zvlášť neovlivní, uvedl šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov podle serveru Ukrajinska pravda.

„Půjde o posílení ochrany veřejného pořádku a objektů zajišťujících životně důležité funkce pro občany a národní hospodářství, může jít o omezení dopravy, doplňující kontrolu v dopravě, ověřování dokladů osob,“ popsal.

Stavební firmy v Česku se bez ukrajinských pracovníků neobejdou, a to celoročně. Vyplývá to z vyjádření firem, které dnes ČTK oslovila. Proces náboru Ukrajinců trvá kolem půl roku, což je v poměru na délku stavebních projektů příliš dlouho. Stavbaři by proto uvítali snadnější udělování dlouhodobých víz. Ukrajina v současnosti čelí agresi ze strany Ruska, které uznalo nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslalo tam své vojáky.

Ukrajinští pracovníci jsou ve stavebnictví žádaní, protože se dobře sžívají s místním prostředím a kulturou, uvedla mluvčí společnosti Strabag Edita Novotná. „Obsazují přitom nejen dělnické a řemeslně odborné profese, ale také místa technicko-hospodářských pracovníků, kde je vyžadováno odborné středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání,“ řekla ČTK.

Ukrajinci s krátkodobým vízem v ČR by měli mít možnost získat dlouhodobá víza bez nutnosti návratu na Ukrajinu. Hospodářská komora to napsala Fialovi.

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který působí v ruských energetických společnostech a kterého pojí s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přátelství, v Německu dlouhodobě čelí kritice kvůli obhajobě zájmů Moskvy. I během nynější ukrajinsko-ruské krize se staví na stranu Ruska, když obvinil Kyjev z řinčení zbraněmi.

Podle magazínu Focus je nyní čas, aby sedmasedmdesátiletý Schröder pocítil důsledky svého chování. Možným sankcím proti Schröderovi se věnuje také německá mutace portálu Euronews.

Na ruského prezidenta Vladimira Putina platí jednotná a tvrdá odpověď, spustila se nová železná opona, píše západoevropský tisk v reakci na vývoj kolem Ukrajiny. Nizozemský deník De Telegraaf píše, že způsob, jakým ruský prezident poukazuje na práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává znepokojivé asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před začátkem 2. světové války. Rakouský Der Standard navrhuje, aby se do mírových jednání zapojila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová.

Ukrajina zavede výjimečný stav ve všech regionech kromě Luhanské a Doněcké oblasti, řekl dnes šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Trvat podle něj bude 30 dní a poté bude moci být prodloužen o další měsíc. Rada národní bezpečnosti a obrany žádá parlament o schválení tohoto kroku.

V Luhanské a Doněcké oblasti už nyní platí zvláštní režim, podotkl server Ukrajinska pravda.

Ukrajinská zpravodajská služba rovněž informovala, že na ruské straně poblíž ukrajinské Charkovské oblasti zaznamenala další shromažďování ruských vojáků. „Pozorujeme aktivní manévry a pohyby vojsk Ruské federace podél našich hranic,“ sdělil podle stejného serveru náčelník ukrajinské rozvědky SBU pro Charkovskou oblast.

Doplnil, že Rusové podle informací rozvědky nakoupili na 45 000 pytlů určených k převozu lidských ostatků.

V Rusku před rokem 2014, tedy před anexí Krymu, působily podle státní agentury CzechTrade vyšší desítky českých firem. V posledních letech jejich počet výrazně klesl. Zájem českých podnikatelů vyvážet na ruský trh je ale stále velký. Uplatnění je ovšem čím dál složitější.

České společnosti jsou nuceny k tomu, aby zboží vyráběly přímo v Rusku, případně aby obsahovalo určitý podíl lokální produkce. CzechTrade nemá informace o tom, že by české firmy nyní kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Ukrajinou, respektive Evropou, řešily systémové problémy s místními úřady, sdělili ČTK zástupci agentury.

Ukrajinský parlament dnes v prvním čtení schválil návrh zákona, který umožňuje obyvatelům země volně nosit zbraně, informují ukrajinská média.

Ukrajinská vlajka již visí také v průčelí Nostického paláce, sídla českého Ministerstva kultury. Na twitteru o tom informoval šéf rezortu Martin Baxa (ODS).

Reakce Západu na poslední kroky Moskvy včetně uznání nezávislosti dvou povstaleckých republik na východě Ukrajiny byla předvídatelná a nových protiruských sankcí se netřeba příliš obávat, míní podle ruských provládních médií oficiální ruští představitelé a politologové.

Experti oslovení oficiálními médii obviňují z prohloubení napětí v rusko-ukrajinských vztazích Kyjev a poukazují na potřebu zlepšit situaci Rusů žijících na ukrajinském Donbasu.

Papež František dnes v souvislosti s ukrajinskou krizí vyzval politiky, aby zpytovali svědomí a zdrželi se jakýchkoli kroků, jimiž by způsobili lidem další utrpení. Při pravidelné generální audienci rovněž vyhlásil na 2. března další mezinárodní den modliteb za mír. Informovala o tom agentura Reuters.

Papež dnes řekl, že hrozba války na Ukrajině mu způsobuje velkou bolest v srdci. Politiky v této souvislosti vyzval, aby před Bohem vážně zpytovali svědomí kvůli svým činům.

Český červený kříž (ČČK) připravuje další pomoc určenou mobilním zdravotnickým týmům na Ukrajině. Podle požadavků ukrajinského Červeného kříže bude zahrnovat dodávku aut, zdravotnických stanů či chirurgických sad. ČČK to uvedl v dnešní tiskové zprávě, ve které zároveň informoval o vypsání finanční sbírky na pomoc Ukrajině.

Ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij po zhruba 25 minutách opustil ministerstvo zahraničí, kam byl předvolán k náměstku Smolkovi, měl mu podat vysvětlení k nynějším krokům Ruska.

Schůzku velvyslanec nekomentoval, vyjádří se k ní ministr Lipavský dnes na tiskové konferenci.

Evropské banky se připravují na dopady sankcí proti Rusku. Zejména banky v Rakousku, Itálii a Francii jsou jim v celosvětovém měřítku nejvíce vystaveny a již několik týdnů jsou v pohotovosti. Před dopadem sankcí na trhy varuje britská HSBC.

Americké banky se z Ruska v minulých letech stáhly, a tak jejich vedení nečeká vážnější dopad ekonomické odvety Západu, napsala agentura Reuters. Agentura Bloomberg napsala, že se banky z Wall Street obrátily na francouzskou banku Société Générale, zda by jim případně nepomohla s transakcemi, které se týkají Ruska.

Ukrajina ode dneška povolává do armády zálohy. Týká se to rezervistů ve věku od 18 do 60 let, informovala agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na ukrajinskou armádu. Maximální délka služby bude jeden rok. O povolání záloh rozhodl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj, který ale zároveň odmítl všeobecnou mobilizaci.

Ukrajinské ministerstvo dnes doporučilo Ukrajincům, aby necestovali do Ruska. Ty, co tam už jsou, vyzvalo, aby zemi okamžitě opustili.

Ukrajinský parlament schválil uvalení sankcí na 351 Rusů, včetně zákonodárců, kteří podpořili uznání nezávislosti dvou separatistických regionů na východě země a vyslání ruských vojáků do regionu. Oznámila to dnes agentura Reuters, podle níž se postihy mimo jiné zakazuje vstup na Ukrajinu, odepírá přístup k majetku, kapitálu či nemovitostem.

Čína nesouhlasí se sankcemi, jež některé země uvalily na Rusko kvůli uznání dvou proruských separatistických regionů na východě Ukrajiny. Sankce nejsou nejlepší způsob, jak řešit problémy, prohlásila dnes podle agentury Reuters mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing na dotaz novinářů, zda se Peking k západním sankcím připojí.

„Čína doufá, že všechny zúčastněné strany dokážou vyřešit své problémy prostřednictvím dialogu, zachovají klid a umírněnost,“ uvedla mluvčí Chua.

Británie zastaví obchodování s ruskými státními dluhopisy v Londýně. Řekla to dnes, den po vyslání ruských vojáků do separatistických oblastí na východě Ukrajiny, podle televize Sky News britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Je podle ní vysoce pravděpodobné, že plány ruského prezidenta Vladimira Putina zahrnují pokračování invaze směrem na ukrajinské hlavní město Kyjev. V případě plnohodnotné invaze na Ukrajinu Londýn zavede další sankce, které budou namířeny proti klíčovým oligarchům či organizacím v Rusku, ujistila Trussová.

Na přijetí sankcí proti Moskvě se státy EU dohodly v úterý kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella přibudou na dosavadním sankčním seznamu více než tři stovky poslanců ruského parlamentu a sankce postihnou také více než dvě desítky dalších činitelů či subjektů. Prezident Putin ale podle Borrella na sankčním seznamu není.

Fakt, že Putin na unijním seznamu chybí, je podle Věry Jourové spíše projevem slabosti než diplomatického umu. Místopředsedkyně Evropské komise to řekla dnešním Hospodářským novinám (HN).

Jourová, která má v Evropské komisi na starosti hodnoty, transparentnost a dodržování zásad právního státu, vynechání ruského prezidenta kritizuje. „Vladimir Putin by měl být první na seznamu,“ řekla HN.

„Byl to dramatický den pro Ukrajinu. Vaše podpora nás ale neskutečně povzbuzuje. Ukrajinské vlajky v desítkách českých měst, ve Sněmovně, Senátu. Modro-žlutý Černinský palác a Petřinská věž. Stovky vzkazů podpory a akce Stojíme za Ukrajinou na Václaváku. Češi, jste skvělí. Děkujeme!“ poděkoval na twitteru za vyjádření solidarity ukrajinský velvyslanec v ČR Yevhen Perevyinis. 

Úřady v samozvané Doněcké lidové republice podle agentury Ria Novosti informují o 66 případech porušení příměří za uplynulý den ze strany ukrajinské armády. Podle agentury TASS byli zraněni čtyři vojáci. Za dnešek hlásí sedm případů ostřelování, píše Interfax, podle něhož zároveň informují o velké explozi v Doněcku, která se obešla bez obětí na životech.

Prezident Putin by měl být první na seznamu sankcí vůči Rusku, řekla eurokomisařka Jourová HN. To, že na seznamu není, považuje za projev slabosti.

Ruský velvyslanec v ČR Alexandr Zmejevskij je na dnešek povolán k náměstkovi ministerstva zahraničí. Má podat vysvětlení ke kroku Ruska, které uznalo samozvané republiky ruských separatistů na východě Ukrajiny a poslalo tam své vojáky. 

Resortní krizový štáb se v úterý shodl, že ruské kroky jsou bezprecedentní agresí vůči svobodnému a nezávislému státu, na kterou musí přijít jasná, tvrdá a jednotná odpověď.

Kvůli eskalaci situace a sankcím proti Rusku se dnes sejde několik českých vládních představitelů s experty. Na programu je dnes jednání vlády, kde bude kabinet Petra Fialy (ODS) projednávat nejen sankce uvalené na Rusko, ale také dostavbu Dukovan a protiepidemická opatření. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se také účastní Bezpečnostní rady státu a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) zase probere hrozbu války s australskou šéfkou diplomacie.