Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské argese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Od začátku ruské invaze poslali lidé, firmy a další instituce na pomoc obětem války na Ukrajině a uprchlíkům ve sbírce SOS Ukrajina Člověku v tísni zhruba 2,4 miliardy korun. Ředitel organizace Šimon Pánek to dnes večer řekl na benefičním koncertě ve Fóru Karlín, který je součástí programu Dne za Ukrajinu. Organizace podle něj od začátku války před dvěma lety z různých prostředků pomohla 1,78 milionu lidí na Ukrajině a dalším 200 000 běženců v Česku.
„Zatímco většina organizací je jenom na východě, protože tam chtějí pracovat ty vlády a mezinárodní organizace, my si držíme trochu odstup. Zůstali jsme hodně pracovat na západní Ukrajině, kde je 1,5 milionu vnitřně vysídlených uprchlíků. Pomáháme lidem se usadit, otevřít živnosti, normálně žít," řekl Pánek. Na východě podle něj organizace poskytuje humanitární pomoc.
Část ukrajinských vojáků se v rámci rotace vrátila dnes alespoň na nějaký čas domů. Tohle jsou snímky z nádraží v Kramatorsku v Doněcké oblasti.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko dnes připomněl, že Ukrajina už dříve vyvedla z omylu ty, kteří se domnívali, že ukrajinské síly nemají proti ruské armádě šanci. „Experti odhadovali, že proti jedné z největších armád na světě vydržíme pár dní, možná pár týdnů. Bráníme se už dva roky," řekl BBC kyjevský starosta Vitalij Kličko.
V Rize se konalo shromáždění proti válce na Ukrajině a demonstrace, kde mohl každý zatlouct hřebík do Putinovy rakve.
„Dnes jsme si na Staroměstském náměstí připomněli, že statečná Ukrajina čelí válce už dva roky,“ napsal na X prezident Petr Pavel.
V Jablonci nad Nisou se dnes v podvečer sešly desítky lidí na akci na podporu Ukrajiny. Zapalovali svíčky vyskládané do tvaru srdce s nápisem „Na podporu Ukrajiny" i ty, které sami přinesli na památku svých blízkých a padlých. Na místě zněla hlavně ukrajinština a vlály ukrajinské vlajky, zazněly ukrajinská i česká hymna, modlitby, ale i slova díků na adresu České republiky za podporu ukrajinských uprchlíků i lidí na Ukrajině sužované válkou.
Skupiny G7 se shoduje, že majetek ruského státu má zůstat zmrazený, dokud Moskva nevyplatí reparace za škody způsobené na Ukrajině, píše Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval země ze skupiny G7 (USA, Kanada, Británie, Francie, Německo, Itálie a Japonsko) k další podpoře Ukrajiny. Spoléháme na vás, řekl na virtuálním summitu, který k druhému výročí začátku války na Ukrajině uspořádalo italské předsednictví, píše agentura AFP. Skupina po jednání oznámila, že Ukrajina může nadále počítat s její pomocí. Země mimo jiné chtějí, aby majetek ruského státu zůstal zmrazený, dokud Moskva nezaplatí reparace za škody způsobené Ukrajině.
Ve skupině zemí G7 zasedají i Spojené státy, kde je ovšem pokračování podpory pro Ukrajinu na mrtvém bodu. Americký Kongres po několika měsících neschválil zákon, který obsahuje balík další pomoci Ukrajincům. Zákon čeká hlasování ve Sněmovně reprezentantů, kde je výsledek nejistý.
Ruské okupační úřady již začaly rozdávat ruské pasy obyvatelům Avdijivky, která byla dobyta před týdnem.
V Petrohradě byla skoro okamžitě zadržená policií 78letá umělkyně Elena Osipovová kvůli obrazu „Zastavte Putinovy operace“. Chtěla podle Nexty uctít také památku Alexeje Navalného.
Prezident Pavel na pondělní summit k Ukrajině do Paříže nepojede, řekla ČTK jeho mluvčí. Českou delegaci na summitu povede premiér Fiala.
Podle Nexty se v ruském Rostově na Donu ozvaly dvě silné exploze.
Kolem 1000 lidí se dnes odpoledne podle odhadu ČTK sešlo na náměstí Svobody v Brně, aby podpořilo Ukrajinu v den druhého výročí zahájení ruské invaze a agrese. Ve výzvě řečníci apelovali na Evropu, aby v podpoře Ukrajiny nepolevila. Program v Brně společně nachystaly Institut Paměti národa Brno, Ukrajinská iniciativa jižní Moravy a další spolky, a to s podporou ukrajinského konzulátu v Brně.
„Jsou to už dva roky, kdy Ukrajina a její lidé vytrvávají, a to i díky vám - lidem a úřadům zemí, které ji podporují. Lidem, kteří si uvědomují, že Ukrajina dnes neobhajuje pouze sebe, ale jako štít brání evropské a světové hodnoty demokracie, lidských práv, občanské společnosti a především svobody. Svobody nezávislosti, svobody projevu, svobody být sami sebou,“ řekla v projevu za organizátory Marija Korotková.
Tělo Alexeje Navalného bylo předáno jeho matce. „Pohřeb teprve bude. Nevíme, jestli úřady nezabrání tomu, aby se konal tak, jak si to rodina přeje a jak si to Alexej zaslouží,“ prohlásil Navalného tiskový mluvčí.
Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) vyhlásila veřejnou sbírku na nákup vysokozdvižného vozíku pro jejich partnerskou organizaci, ukrajinskou Charitu v Kolomyji. Potřebný je ve skladu a distribučním centru, odkud se rozváží humanitární pomoc na celé území Ukrajiny. Stojí téměř 600.000 korun, informoval ČTK mluvčí ACHO Marek Navrátil. Partnerské distribuční středisko v Kolomyji je podle zástupců ACHO pro její další pomoc Ukrajině naprosto klíčové.
„Ve skladu a distribučním centru Caritas Kolomyja naši kolegové již vysokozdvižný vozík měli, ale byl pouze zapůjčený. Bez něj ale veškerá kamionová nakládka a vykládka materiálu zůstává na ruční práci. Veškerá manipulace a skladování materiálu přináší značnou fyzickou zátěž, mnohdy není ani příliš bezpečná, omezuje také kapacity skladu a vůbec zpomaluje efektivitu distribuce tolik potřebné humanitární pomoci,“ uvedl mluvčí ACHO.
A celý projev Petra Pavla k výročí války na Ukrajině si můžete pustit zde.
Zelenskyj podepsal s italskou premiérkou a šéfem kanadské vlády v Kyjevě bilaterální bezpečnostní dohody. Prezident to oznámil na telegramu.
„Prosím, vytrvejte a pomáhejte Ukrajině,“ řekl Pavel závěrem zalidněnému Staroměstskému náměstí.
Válka na Ukrajině bohužel nekončí a v dohledné době zřejmě ani neskončí, řekl Pavel. Putin se podle něj netají tím, že mu jde o porážku Ukrajiny jako celku. „Pokud nechceme, aby Rusko sloužilo jako inspirace pro mnoho zemí na světě s různou formou autokratické vlády, které čekají na to, jak válka na Ukrajině dopadne, jestli je Záopad slabý nebo jestli si dokáže uhájit svoje pozice a podpořit to, co považuje za své hodnoty, tak vám opravdu nezbyde nic jiného než podporovat Ukrajinu, protože tím podporujeme sami sebe a svoji vlastní bezpečnost," sdělil prezident.
„Ukrajině se dostalo toho, co prezident Putin říká dlouhodobě, a sice, že silní dělají to, co mohou, a slabí to, co musí,“ uvedl Pavel. Pokud se s tím nechceme smířit, musíme se podle něj postavit na stranu Ukrajiny, ať už ji máme rádi nebo ne. „Je to válka proti způsobu života, který vedeme, proti světu, ve kterém platí pravidla, proti světu, ve kterém i ti menší mají nárok na své místo na slunci," řekl prezident.
„Nechtěla (Ukrajina - pozn. red.) nic jiného, než to co my, rozhodnout se podle svého, rozhodnout si o své budoucnosti sami a nenechat se manipulovat nikým, kdo chce svět řídit podle svého. Ukrajině to nebylo umožněno, protože se o svojí samostatnost, o tu svojí samostatnou cestu pokusila v době, která už nebyla tak příznivá, jako byla ta doba, kdy se to podařilo nám," uvedl na Staroměstském náměstí prezident Petr Pavel.
Cílem ve válce není porazit Rusko, ale dostat ho z Ukrajiny a umožnit jí svobodný rozvoj, řekl Pavel.
Tisíce lidí se shromáždily na Staroměstském náměstí na podporu boje Ukrajiny proti ruské agresi. Část přišla v průvodu. Vystoupí i prezident Pavel.
Více než 200 lidí a osm velvyslanců z Nizozemska, Dánska, Švédska, Finska, Litvy, Kanady, Belgie a Španělska a představitelé norského a irského velvyslanectví v Česku dnes odpoledne přišli podpořit koncert Noise for Ukraine. Koncert na podporu Ukrajiny pořádali členové týmů festivalů United Islands of Prague a Metronome Prague na náměstí Borise Němcova u budovy ruského velvyslanectví v Praze při příležitosti druhého výročí vpádu Ruska na Ukrajinu.
Nizozemský velvyslanec v ČR Daan Huisinga jménem zúčastněných zástupců deseti velvyslanectví na koncertu označil ruské napadení Ukrajiny za ilegální. Připomněl, že ruská agrese vůči Ukrajině nezačala před dvěma, ale před deseti lety anexí Krymu. V projevu také odsoudil ruské válečné zločiny spáchané na Ukrajině. „Ukrajinci bojují naši válku. Brání hodnoty, jako jsou demokracie, lidská práva a právní stát, na kterých stojíme,“ řekl.
Rusko za dva roky války proti Ukrajině přišlo přibližně o 350.000 zabitých a zraněných vojáků, ale tyto ztráty se mu podařilo zacelit, uvádí britská rozvědka v pravidelném přehledu situace na bojišti.
Rusko zpočátku do bojů nasadilo 130 taktických praporních skupin a okolo 1300 tanků, více než 5000 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů a přinejmenším 100.000 vojáků, uvádějí Britové.
Během dvou válečných let ruské ztráty v mnoha případech přesáhly množství vojáků a zbraní zpočátku nasazených do bojů. Potvrzené ztráty ruské techniky přesahují 2700 tanků a 5000 bojových vozidel a obrněných transportérů. Počet zabitých a raněných britská rozvědka odhadla na přibližně 350.000.
Stovky lidí se sešly na náměstí Kinských v Praze, aby pochodem a shromážděním na Staroměstském náměstí podpořily ukrajinský boj proti ruské agresi.
Lidé přišli podpořit Ukrajinu před Evropský parlament v Bruselu.
V pražských Vršovicích v Ruské ulici někdo na desítky cedulí s názvem ulice a na tramvajovou zastávku nalepil jména ruských politických vězňů a disidentů. Ve vzkazu připevněném na pouliční lampě připomněl dnešní druhé výročí vpádu ruské armády na Ukrajinu a také nedávnou smrt ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězení za polárním kruhem. Věcí se zabývá policie, řekl ČTK její mluvčí Jan Rybanský.
„S upřímnou bolestí v srdci oznamujeme, že válka na Ukrajině dnešním dnem slaví smutné druhé výročí. Navíc, ironií osudu právě v těchto nešťastných dnech nás zasáhla zpráva, že se Putinovu režimu podařilo navždy umlčet nejznámějšího ruského opozičního politika a politického vězně Alexeje Navalného,“ píše se v doprovodném vzkazu. Nalepená jména jsou doplněná QR kódy, které směřují na web s informacemi o politických vězních a disidentech vytvořený lidskoprávní organizací Memorial v Česku. Její předseda Štěpán Černoušek ČTK řekl, že nejde o akci Memorialu a někdo jen takto využil jejich web.
Odhodlání a síle ukrajinského lidu dnes vzdal hold britský král Karel III. při příležitosti druhého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Panovník to uvedl na sociální síti X v prohlášení, kterým se odklonil od obvyklé zdrženlivosti britské královské rodiny.
„Odhodlání a síla ukrajinského lidu nepřestává inspirovat, zatímco nevyprovokovaný útok na jeho zemi, životy a živobytí vstupuje do tragického třetího roku,“ uvedl panovník. V prohlášení také uvítal podporu, kterou Kyjevu poskytla Británie a další západní země.
„Navzdory obrovskému strádání a bolesti, které jim byly způsobeny, Ukrajinci nadále prokazují hrdinství, s nímž si je svět tak úzce spojuje,“ dodal 75letý monarcha, který se ke světovým záležitostem vyjadřuje jen zřídka.
Italská premiérka Giorgia Meloni se sešla s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Evropa, Západ je tu proto, aby oslavil lásku, protože ve skutečnosti obránci Ukrajiny ochránili to, co je jim drahé, co milují, a ochránili nás," uvedla předtím na hostomelském letišti.
Ukrajinci v Kyjevě požadují propuštění rukojmích, které Rusové zajali v Mariupolu.
Slovenský premiér Fico podle ČTK řekl, že Rusko nelze vojensky porazit.
Polský prezident Andrzej Duda dnes ujistil Kyjev o podpoře Ukrajiny, která už dva roky čelí ruské agresi. Současně varoval, že v nebezpečné době je nezbytné posilovat armádu, uvedly tiskové agentury.
„Nemůžeme zůstat nečinní, a proto posilujeme naši armádu tady a teď - a budeme ji posilovat i nadále,“ uvedl Duda. „Bezpečnost Polska závisí na naší síle, ale také na našich spojencích,“ dodal podle agentury DPA.
„Podporovali jsme, podporujeme a budeme podporovat Ukrajinu v boji za svobodu! Dnes je tato pomoc stále mimořádně potřebná. Bez ohledu na únavu z války. Svobodný svět nesmí dovolit (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi a Rusku, aby zvítězili,“ zdůraznil polský prezident podle agentury Reuters.
Ve Varšavě přivezli aktivisté k bráně vily ruského velvyslance hnůj.
Julija Navalná, vdova po ruském opozičním politikovi Alexeji Navalném, který za neobjasněných okolností zahynul ve vězení, dnes vyzvala ruské úřady, aby vydaly tělo jejího manžela k pohřbu. Zároveň obvinila ruského prezidenta Vladimira Putina, že nejenže nechal jejího muže zabít, ale ještě mučí mrtvolu, což už není jen nenávist, ale satanismus a pohanství.
„Je to devět dní, co Putin zabil Alexeje Navalného. Ale vražda Putinovi nestačila. Teď drží tělo jako rukojmí, vysmívá se jeho matce, nutí ji, aby souhlasila s tajným pohřbem. Vyhrožují, že jinak s Alexejovým tělem něco provedou,“ řekla.
Budoucnost Ukrajiny předurčuje také budoucnost Česka. Při příležitosti uctění památky obětí ruské agrese proti Ukrajině to dnes řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Česká, evropská ani světová podpora Ukrajiny podle něj není zadarmo, ale je nutná, protože žádná podpora by Česko stála mnohem více. Vystrčil v projevu poděkoval českým občanům, kteří Ukrajinu vytrvale podporují. Ukrajinské občany, kteří kvůli konfliktu přišli do Česka, Vystrčil poprosil, aby Česku v jeho podpoře pomáhali.
„Jedna z věcí, kterou mohou pomoci, je, že se zapojí do života v Česku ve všech rozměrech, které takový život v Česku přináší, a že tím pádem budeme Ukrajinu podporovat společně,“ řekl na adresu Ukrajinců žijících v Česku. Dlouhodobá podpora Ukrajiny je pro Česko náročnější než pomoc v jednom daném okamžiku a spolupráce Ukrajinců je tak podle něj klíčová.
Ukrajina zvítězí, prohlásil Zelenskyj. V projevu ke druhému výročí zahájení války s Ruskem zdůraznil, že musí skončit podle ukrajinských podmínek.
Ukrajinský parlament poděkoval Česku.
„Jsou to dva roky, co Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na naši sousední Ukrajinu. Ukrajina stále stojí na nohou a brání svůj lid, naše společné hodnoty a řád založený na pravidlech. A my stojíme po boku Ukrajiny,“ napsala na X slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
„Dva roky hrdinného boje Ukrajinců nám připomněly, že s morálkou a vírou lze zdolat i hrubou přesilu. Jsem hrdá na podporu, které se jim od nás dostává, a věřím v brzký konec agrese,“ napsala na X Alena Schillerová (ANO).
Ruská policie zadržela dva reportéry při moskevské akci žen zmobilizovaných vojáků, které požadují návrat svých manželů domů z války proti Ukrajině, uvedl portál Meduza. Příbuzní zmobilizovaných každou sobotu kladou květiny k věčnému ohni u hrobu Neznámého vojína u Kremlu v centru Moskvy, na dnešek zároveň připadá druhé výročí vpádu ruských vojsk do sousední země.
„Na akci žen zmobilizovaných z hnutí Puť domoj (Cesta domů) zadrželi zpravodaje SOTAvision Michaila Lebeděva a Annu Slivovou, (přestože) měli novinářské průkazy, pověření redakce a vesty s nápisem 'tisk',“ uvedl na sociální sítí zpravodajský kanál SOTAvision.
Rusové za dva roky války zabili 528 dětí, 1230 zranili, 19.000 odvlekli; více než dva miliony dětí uprchly před válkou do ciziny, uvedla Zelenská.
„Nebyla to noční můra, ten zlý sen bohužel trvá,“ napsal k výročí války ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
„Pořád si pamatuju ten pocit, když jsem před dvěma roky ráno vstal a pustil rádio… Sláva Ukrajině, hrdinům sláva!“ uvedl prezidentův přítel po boku Petr Kolář.
„Ruská invaze na Ukrajinu před dvěma lety změnila svět, ve kterém žijeme,“ napsala na X předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Proukrajinští aktivisté dnes ráno před rezidencí ruského velvyslance ve Varšavě vyklopili dvě tuny hnoje, aby tak připomněli druhé výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu, uvedla agentura AFP.
Do hromady hnoje aktivisté zapíchli zakrvácenou ruskou vlajkou s nápisem v polštině a v angličtině přirovnávajícím Rusko k výkalu.
„Je nejvyšší čas vyhostit ruské diplomaty z Polska,“ uvedla organizace Euromajdan, jejíž aktivisté akci podnikli. „Dokud budeme tolerovat aktivity ruských pseudodiplomatů a (dezinformačních) trollích továren, hrozba globálního konfliktu jen poroste,“ varovala.
„Dva dlouhé roky čelí Ukrajina neokoloniální válce, kterou rozpoutal Vladimir Putin. Faktem ale je, že ruská agrese s cílem zlomit Ukrajinu trvá ještě déle – 10 let. Za Česko budeme stát při Ukrajině a poskytovat jí veškerou nezbytnou pomoc, dokud bude potřeba. Ukrajina má právo na sebeobranu a obnovení územní celistvosti včetně Krymu. Podporujeme, aby se stala členem EU a NATO, je to zásadní pro evropskou bezpečnost. Ruské snahy měnit státní hranice silou musí být v zájmu svobodného a demokratického světa odraženy,“ uvedl na X ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
„Dva roky. Dva dlouhé roky uplynuly od chvíle, kdy Putin napadl Ukrajinu. Dva roky plné hrůzy, zkázy, bolesti, vyvražďování a devastace. Setrváme v naší podpoře,“ napsal na X ministr pro místní rozvoj a digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).
Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg dnes vyzval Ukrajinu a její spojence, aby „neztráceli naději“. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na prohlášení, které Stoltenberg učinil při příležitosti druhého výročí invaze, kterou zahájil ruský prezident Vladimir Putin.
„Situace na bojišti zůstává mimořádně obtížná. Cíl prezidenta Putina ovládnout Ukrajinu se nezměnil a nic nenasvědčuje tomu, že by se připravoval na mír. Nesmíme však ztrácet naději,“ prohlásil šéf NATO.
„Ukrajina se připojí k NATO. Není otázkou zda, ale kdy,“ řekl rovněž Stoltenberg ve videu. „Zatímco se na tento den připravujeme, Severoatlantická aliance bude i nadále stát při Ukrajině,“ dodal.
„Před 2 lety jsem vstával opravdu brzo. Už od časných ranních hodin jsme na @mzvcr aktivovali připravené plány evakuací z míst, která brutálně a v rozporu se všemi normami mezinárodního práva napadl ruský agresor. V té chvíli nikoho z nás asi nenapadlo, že za 2 roky bude ta ,třídenní speciální operace‘ stále pokračovat. Stateční Ukrajinci dosud vzdorují nebývalé převaze okupantů a brání svoji i naši svobodu. Слава Україні!“ uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
V Petrohradu se u pomníku ukrajinského spisovatele Tarase Ševčenka v dnešní den druhého výročí rozpoutání války proti Ukrajině objevily smuteční kytice, uvedl na sociální síti Telegram zpravodajský kanál Sota. Zveřejnil také snímek plakátu u pomníku s výčtem ukrajinských měst, jako je Buča, Irpiň či Mariupol, kde jsou ruští vojáci podezřelí ze spáchání válečných zločinů.
„Dodnes si pamatuji, stál jsem u okna v PS a ten den před 2 lety myslel na ty, kterým bomby ničí domovy a berou životy, a co to bude znamenat pro Ukrajinu, pro nás. Svět se změnil. To základní ne: Putinův režim je zločinný, Ukrajina brání i nás! A my ji v tom nesmíme nechat!“ napsal na X ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Ukrajina potřebuje co nejdříve další zbraně a munici. Situace na frontové linii je velmi obtížná, ale Ukrajinci to nemohou vzdát, byla by to jejich sebevražda. V rozhovoru s bruselskými novináři u příležitosti druhého výročí ruské invaze na Ukrajinu to uvedl Vsevolod Čencov, vedoucí ukrajinské mise při Evropské unii. Čencov ocenil nedávné české prohlášení o snaze nakoupit munici mimo EU a urychlit tak dodávky na Ukrajinu. Bylo to podle něj velmi důležité oznámení.
Podle ukrajinského velvyslance při EU se za poslední roky upevnila spolupráce jeho země s Evropskou unií a s jednotlivými členskými státy. „Aby bylo možné dále pokračovat touto cestou, je potřeba se ujistit, že v Evropské unii existuje náležité pochopení toho, jaký druh hrozby Rusko představuje,“ uvedl Čencov. „Nestačí jen poskytovat Ukrajině munici a zbraně pro boj s Ruskem, a tak ho vyčerpávat, i Ukrajina už je vyčerpaná. Musí vzniknout solidní strategie, jak se s ruskou hrozbou vypořádat a jak pomoci Ukrajině ve všech směrech,“ dodal. Podle něj jde i o další tlak na Rusko a jeho režim, o další sankce a mezinárodní izolaci země.
Režim ruského prezidenta Vladimira Putina je podle premiéra Petra Fialy (ODS) zrůdný. Ruský vpád na Ukrajinu před dvěma lety označil předseda české vlády za neopodstatněný. Kvůli udržení stability v regionu je v českém bytostném zájmu, aby ruský agresor na Ukrajině neuspěl, uvedl Fiala v příspěvku k výročí na síti X.
Ruský útok na Ukrajinu byl podle premiéra porušením principů suverenity, svrchovanosti a nezávislosti států. „Pokud padne Ukrajina, je jen otázkou času, kdy bude ohrožen někdo další. Nemá smysl si namlouvat, že Putinovi bude Ukrajina stačit. Všichni chceme mír. A právě proto se nesmíme bát postavit těm, kteří mír ohrožují,“ prohlásil ministerský předseda.
„Pokud by někdo chtěl důkazy o tom, jak zrůdný ruský režim je a že se neštítí ničeho, stačí se podívat na to, jak Vladimir Putin likviduje své politické protivníky,“ uvedl Fiala. Před týdnem zemřel za nejasných okolností v ruské vězeňské kolonii za polárním kruhem jeden z nejznámějších kritiků Putinova režimu Alexej Navalnyj.
Jeden z dronů zasáhl obytnou čtvrť v Oděse, kde způsobil požár, mezitím uhašený. V zasaženém bytu zahynul muž, jeho vážně zraněnou ženu se záchranářům podařilo vyprostit z trosek a je hospitalizovaná spolu se dvěma sousedkami, které utrpěly popáleniny a další zranění, dodal deník s odvoláním na úřady.
Ukrajinská protivzdušná obrana během noci nad třemi oblastmi zničila všech 12 nepřátelských dronů a dvě ze tří leteckých raket Ch-59, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na velitelství jižního uskupení ukrajinských sil a velitelství letectva. To tvrdí, že Rusové proti Ukrajině vypustili také dvě rakety Iskander-M.
List Kommersant dodal, že v noci na dnešek se několik ruských regionů stalo terčem náletů. Drony ruská protivzdušná obrana sestřelila nad Belgorodskou, Brjanskou, Tulskou a Kurskou oblastí. Raněné či oběti úřady nehlásily.
V největší ruské ocelárně v Lipecku vypukl požár způsobený zřejmě bezpilotními letouny.
Russian media report a drone attack on a metallurgical plant in Russian Lipetsk last night.
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) February 24, 2024
This plant produces approximately 18% of all steel in the Russian Federation; it is a key enterprise in the strategic industry of the swamp region. Enemy missiles are riveted from its… pic.twitter.com/lxOWBL2Luk
Šojgu podle ministerstva obrany provedl inspekci uskupení vojsk Střed, která tento měsíc dobyla východoukrajinské město Avdijivka. „Při porovnání sil je nyní převaha na naší straně,“ prohlásil Šojgu před ruskými vojáky na velitelství.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navštívil jednotky na Ukrajině, oznámila podle médií ruská armáda v den druhého výročí rozpoutání války.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský ministerský předseda Rishi Sunak slíbili u příležitosti druhého výročí začátku války na Ukrajině další podporu Ruskem napadené východoevropské zemi. Německý kancléř Olaf Scholz zase vyzval k posílení evropské obranyschopnosti.
„Dva roky války. Potlučená a pohmožděná, ale stále stojící. Ukrajina bojuje sama za sebe, za své ideály, za naši Evropu. Naše odhodlání být po jejím boku nezakolísá,“ slíbil na X Macron.
Sunak se zase zavázal, že Londýn bude stát při Kyjevu „tak dlouho, jak to bude nutné“. „Nyní je čas ukázat, že tyranie nikdy nezvítězí,“ uvedl také v prohlášení.
Scholz pak v podcastu vyzval ke zvýšení obranyschopnosti Evropy tak, aby si ji nikdo netroufl napadnout. „Odstrašení, obranná připravenost – vím, že z úst německého kancléře to jsou neobvyklá slova; slova, která jsme v Německu nepoužívali tak dlouho, že jsme je téměř zapomněli. Tato slova však znamenají velmi důležitý úkol: společně s našimi spojenci musíme být tak silní, aby se nás nikdo neodvážil napadnout,“ řekl.
Do Kyjeva dorazili Ursula von der Leyenová, premiérka Itálie Meloniová a šéfové vlád Belgie a Kanady, De Croo a Trudeau, aby vyjádřili solidaritu.
Dobré sobotní ráno, vážení čtenáři.
V noci na 24. února před dvěma lety záhajilo Rusko vojenskou invazi na Ukrajinu a věřilo v rychlé vítězství a porobení si tamního lidu a území. Ukrajina se nevzdala a dva roky se odhodlaně brání. Prezident Volodymyr Zelenský jiný výsledek než vítězství a zachování územní celistvosti včetně návratu okupovaného Krymu nepřipouští.
Generální tajemník OSN António Guterres a více než 50 států vyzvali Rusko, aby ukončilo válku na Ukrajině a okamžitě se stáhlo z jejího území. Je nejvyšší čas na mír, řekl v noci na dnešek v New Yorku Guterres, informuje agentura DPA.
Společné prohlášení desítek zemí představil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. „Znovu vznášíme náš požadavek na Rusko, aby zastavilo svou agresivní válku proti Ukrajině,“ řekl. Rusko by podle prohlášení mělo především zajistit „úplné, okamžité a bezpodmínečné stažení“ všech svých sil z mezinárodně uznaného ukrajinského území.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.