Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme, že jste s námi dnes sledovali aktuální dění související s konfliktem na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu 9. prosince uvedl, že u měst Bachmut, Soledar, Maryinka a Kreminna v Donbasu na východě Ukrajiny probíhají těžké boje.

„V těchto oblastech nezůstalo žádné místo nepoškozené střelbou a ohněm. Okupanti fakticky zničili Bachmut. Je to další donbaské město, které ruská armáda proměnila v doutnající ruiny,“ uvedl Zelenskyj.

Bělorusko podle OSN přes své území povolí transport ukrajinského obilí určeného na export z litevských přístavů. Minsk si neklade předběžné podmínky.

Premiéři trojice pobaltských zemí na dnešním setkání v Rize potvrdili záměr zvýšit v příštích letech výdaje na obranu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle ruskojazyčné verze stanice BBC o tom novináře informoval lotyšský premiér Krišjánis Kariňš.

Členské země NATO se v roce 2014 zavázaly vyčlenit na obranu dvě procenta svých HDP, řada z nich však tento závazek nedodržovala. Země sousedící s Ruskem - pobaltské státy Lotyšsko, Estonsko a Litva - je nejen dodržují, ale chtějí jít ještě dál, jak se jednotlivě během letošního roku nejednou vyjádřily

Ruské síly se usilovně snaží o ofenzívu ve směru na Bachmut, uvedl ukrajinský generální štáb. Podle štábu se také snaží posunout své taktické pozice ve směru na obce Lyman a Avdijivka v Doněcké oblasti.

Nedávné výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o bezpečnostních garancích Rusku byly vytržené z kontextu, uvedl dnes Elysejský palác podle agentury AFP. „Francouzský prezident “jen popisuje to, po čem volají samotní Ukrajinci," uvedl Elysejský palác.

Macron minulý týden v rozhovoru se stanicí TF1 při cestě po Spojených státech uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. Macronovy výroky kritizovalo několik ukrajinských a východoevropských politiků a osobností.

Další fotografie z ostřelovaného Doněcku. Na několika místech údajně zuří požáry.

Britský premiér Rishi Sunak v rozhovoru s prezidentem Volodymyrem Zelenským uvedl, že se země chystá v nadcházejících týdnech předat Ukrajině další protivzdušné zbraně a rakety krátkého doletu.

Rusko již deportovalo na své území více než 13 000 ukrajinských dětí, uvedla Daria Herasymčuková, poradkyně ukrajinského prezidenta pro práva dětí.

„Nejde ale o konečné číslo,“ upřesnila a dodala, že „stále ještě nevíme o minimálně desítkách tisíc ukrajinských dětí, které ruské úřady ukradly“.

Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem zůstávají podle mluvčího Kremu Dmitrije Peskova v žalostném stavu.

Pro ruskou státní tisková agenturu Tass upozornil, že nedávná výměna obchodníka se zbraněmi Viktora Bouta za sportovkyni Brittney Grinerovou by neměla být považována za krok ke zlepšení bilaterálních vztahů.

„Jednání se týkala výhradně tématu výměny. Je nesprávné vyvozovat jakékoliv závěry, že by se mohlo jednat o krok k překonání krize v mezinárodních vztazích,“ řekl prý Peskov.

Podle údajů ukrajinské státní statistické služby se ukrajinská ekonomika ve třetím čtvrtletí roku 2022 zmenšila o 30,8 %.

Jedná se o mírné zlepšení oproti druhému čtvrtletí, kdy pokles dosahoval 37,2 %.

Ukrajina se bude po celou zimu potýkat s nedostatkem energie.

Státní regulátor sítě Ukrenergo rovněž uvedl, že ukrajinská energetická soustava postupně obnovuje výrobní kapacity. Očekává se, že během několika dní budou obnoveny plánované odstávky elektřiny.

„Poškozeny jsou všechny tepelné a vodní elektrárny v zemi. V různém stupni poškození je také 40 procent objektů vedení vysokého napětí,“ shrnul situaci premiér Denys Šmyhal.

Velvyslankyně Spojeného království při OSN Barbara Woodwardová uvedla, že Rusko se snaží získat od Íránu další zbraně, včetně stovek balistických raket.

„Moskva nabízí Teheránu bezprecedentní úroveň vojenské a technické podpory výměnou za dodávky zbraní pro válku na Ukrajině,“ řekla Woodwardová novinářům.

„Od srpna Írán dodal Rusku stovky bezpilotních letounů, které je použilo k zabíjení civilistů a nezákonnému zaměřování civilní infrastruktury na Ukrajině,“ dodala.

Americký ministr obrany Lloyd Austin varoval, že Rusko rozšiřuje a modernizuje svůj jaderný arzenál, zatímco ruský prezident Vladimir Putin se dopouští „hluboce nezodpovědného řinčení zbraněmi hromadného ničení“.

Při slavnostním projevu na letecké základně Offutt v Nebrasce Austin prohlásil: „Zatímco Kreml pokračuje ve své kruté a nevyprovokované válce proti Ukrajině, celý svět vidí, jak Putin nezodpovědně řinčí zbraněmi.“

Americký prezident Joe Biden dnes schválil další vojenskou pomoc Ukrajině za 275 milionů dolarů (6,3 miliardy Kč). Jejím cílem bude podle agentury AFP především posílení protivzdušné obrany země, kterou v únoru napadlo Rusko.

Bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby uvedl, že balík má Ukrajině mimo jiné pomoci zlepšit obranu proti dronům.

Obrazem: Válka na Ukrajině se bohužel nevyhýbá ani svatostánkům.

Zájem české veřejnosti o vývoj situace na Ukrajině klesá. Ve srovnání s jarem také méně lidí souhlasí s kroky vlády na podporu Ukrajiny, uvedlo CVVM.

Výbuchy v okupovaném Doněcku.

Ruskem dosazení úředníci v okupovaném městě uvedli, že během pátku bylo opakovaně ostřelováno centrum města a poškozeno několik budov. Kyjev se k těmto obviněním nevyjádřil. Rusko okupuje Doněck od roku 2014. 

Informaci nelze nezávisle ověřit.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Rusko může přikročit k omezení těžby ropy a odmítnout prodej do zemí, které zavedou cenový strop pro ruskou ropu stanovený skupinou G7.

Situaci komentoval poté, co skupina G7, země EU a Austrálie minulý týden oznámily omezení ceny ruské ropy přepravované po moři na 60 dolarů za barel.

„Již jsem řekl, že zemím, které učiní takové rozhodnutí, prostě prodávat nebudeme. Budeme přemýšlet, možná i o případném útlumu těžby,“ sdělil Putin novinářům.

Válka na Ukrajině se může vymknout kontrole a přerůst v rozsáhlý konflikt mezi Ruskem a NATO, který zasáhne celý kontinent. V rozhovoru poskytnutém norské televizní stanici NRK to řekl šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Podle něj ale aliance denně usilovně pracuje na tom, aby se takovému vývoji vyhnula.

„Pokud se budou věci vyvíjet špatným směrem, pak to může být opravdu hrozivé,“ citovala z rozhovoru agentura AP. „Je tu strašlivá válka na Ukrajině. Tato válka se může stát rozsáhlou válkou, z níž vznikne obrovský konflikt mezi NATO a Ruskem. Pracujeme každý den na tom, abychom se tomu vyhnuli,“ řekl dále šéf NATO.

Připomínat si Mezinárodní den lidských práv je letos podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) důležitější než kdy dříve. Základní evropské hodnoty jsou pod přímým útokem, agrese ruského prezidenta Vladimira Putina vůči státu, který stojí na těchto hodnotách, dokazuje, že nemohou být brány za samozřejmé. Lipavský to řekl v projevu na setkání s bývalým šéfem české diplomacie Karlem Schwarzenbergem při příležitosti jeho 85. narozenin.

„Musíme aktivně chránit lidská práva, svobodu, demokracii, menšiny, vládu práva. To jsou základy naší identity, to je naše evropská duše,“ uvedl šéf české diplomacie. Připomněl, že stálý představitel České republiky při OSN Václav Bálek bude od ledna 2023 předsedat Radě OSN pro lidská práva.

Německo poskytne Ukrajině systém protivzdušné obrany Skynex, který vyrábí zbrojovka Rheinmetall. Dodán by měl být v roce 2024, píše Das Handelsblatt.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pohrozil tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi. Na jednání euroasijské ekonomické rady řekl, že by v takovém případě byl útočník smazán z povrchu země. Putin už tento týden řekl, že hrozba jaderného konfliktu narůstá, přestože žádná země záměr podniknout útok proti Rusku s použitím jaderných prostředků nedeklarovala a o možnosti použití jaderných zbraní hovoří v poslední době v souvislosti s válkou na Ukrajině především právě Moskva.

Charskovská administrativa zveřejnila fotografie následků ruských útoků.

Slovenské ministerstvo obrany zasáhl kybernetický útok, přihlásila se k němu ruská skupina, řekl ministr Naď. Označil ho za reakci na návštěvu Kyjeva.

Ruská invaze na Ukrajinu, chaos na Haiti a rostoucí násilí zločineckých gangů v Mexiku přispěly k tomu, že letošní nárůst počtu novinářů, kteří zemřeli při výkonu povolání, je více než čtyřicetiprocentní. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní federace novinářů (IFJ), podle které letos přišlo o život 67 žurnalistů, loni to bylo 47.

Dětský fond OSN (UNICEF) věnuje ministerstvu vnitra téměř 357 milionů korun na podporu lidí, kteří uprchli z Ukrajiny před válkou. V tiskové zprávě to dnes oznámila mluvčí ministerstva Klára Dlubalová. Peníze chce resort využít například na posílení integračních a informačních center.

Pomoc od Dětského fondu OSN podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jednoznačně ukázala, že Česká republika není na uprchlickou krizi sama. „Podpora, kterou obdržíme od UNICEF, nám významně pomůže vyztužit systém, který se sice osvědčil a zafungoval, nicméně není stavěn na enormní zátěž uprchlíků, jakou v této době zažíváme,“ uvedl ministr.

Humanitární organizace Člověk v tísni za devět měsíců trvání ukrajinsko-ruského konfliktu poskytla pomoc za více než miliardu korun. Její pracovníci pomáhají Ukrajincům v napadené zemi i těm, kteří před válkou uprchli do Česka. Od února, kdy Rusko na Ukrajinu zaútočilo, pomoc organizace přijalo přes půl milionu lidí. Člověk v tísni o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Na Ukrajině má Člověk v tísni přes 270 kolegů a s ohledem na zimní počasí tam jeho týmy spolu s místními partnery pokračují v opravách poškozených domů, vodovodních systémů a zdrojů energie. Vedle toho do rodin distribuují plachty, dřevo a fólie pro základní opravu poškozených objektů, kamna, matrace a na východě země i potraviny a vodu.

Ruský soud uložil opozičníkovi Iljovi Jašinovi 8,5letý trest vězení. Předtím ho shledal vinným za šíření lživých informací o ruské armádě.

Ruští okupanti opět zaútočili na Bachmut.

Británie a Kanada dnes uvalily sankce na více než 50 lidí z celého světa, které označily za „zkorumpované politické představitele, porušovatele lidských práv a pachatele sexuálního násilí souvisejícího s konflikty“. Odvetná opatření se týkají především osob z Ruska a Íránu, ale i z několika dalších zemí, uvedla agentura Reuters.

V Charkovské oblasti si dnes ruské ostřelování podle šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova vyžádalo čtyři zraněné. „Podle zdravotníků museli být tři lidé hospitalizováni, z toho dvě ženy ve věku 41 a 64 let. Těžce raněn byl muž ve věku 40 let. Další zraněný byl ošetřen na místě,“ uvedl gubernátor.

Mrtvé a raněné mezi civilisty po ruském ostřelování hlásí dnes ukrajinské úřady na východě a jihu země: ruská palba si v Doněcké oblasti vyžádala pět obětí na životech, v Chersonské oblasti zranila osm lidí a další čtyři v Charkovské oblasti na severovýchodě země.

„Rusové zasáhli nemocnice v Chersonu, poškodili dětské oddělení a márnici. Naštěstí nikdo neutrpěl,“ napsal šéf oblastní správy Jaroslav Januševyč na sociální síti. K ostřelování ruské jednotky použily děla, minomety, raketomety a tanky. V samém Chersonu byly poškozeny obytné domy a další budovy.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenské vybavení v hodnotě 275 milionů dolarů (6,3 miliard korun). Informovala o tom běloruská televize Nexta na twitteru.

Ukrajinský generální štáb dnes uvedl, že jeho jednotky za uplynulý den odrazily ruské útoky v oblasti Bilohorivky v Luhanské oblasti, tedy nedaleko Kreminny, a u obce Kliščijivka u Bachmutu a města Marjinka v Doněcké oblasti. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Přeživší natočili následky ruského bombardování v Chersonu.

Na frontě v Luhanské a Doněcké oblasti pokračují boje mezi ruskými a ukrajinskými jednotkami, ani jedna ze stran ale podle analýzy amerického Institutu pro studium války (ISW) zatím v těchto oblastech nedosáhla přesvědčivých zisků. Ukrajinský generální štáb dnes uvedl, že ruské jednotky nepřestávají útočit ve směru na Bachmut a Avdijivku.

Právě u Bachmutu v Doněcké oblasti se v současnosti odehrávají nejtěžší boje, píše ruskojazyčný server BBC. Podle ukrajinského generálního štábu se v oblasti podařilo odrazit útoky na zhruba sedm osad. Ruské zdroje naopak tvrdí, že ukrajinské ozbrojené síly neúspěšně u Bachmutu zaútočily na pět obcí.

Při rozsáhlém požáru nákupního střediska na severním okraji Moskvy dnes zahynul jeden člověk. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na záchranné složky, podle kterých se oheň rozhořel na ploše 7000 metrů čtverečních. Příčina požáru zatím není jasná.

Plameny podle ruských médií zachvátily okolo 6:00 místního času (4:00 SEČ) prodejnu OBI, která je součástí obřího nákupního střediska Mega ve městě Chimki. Na místě zasahovalo 141 hasičů, oheň však způsobil kolaps části budovy.

Následky ruského ostřelování Chersonu.

V Moskvě hoří i  výrobní závod na výrobu pneumatik Nortec. Požární plocha je cca 1000 m².

Prezident Volodymyr Zelenskyj posmrtně ocenil čtyři policisty, kteří byli zabiti při odminování osvobozených oblastí Chersonské oblasti. Podle Zelenského dostal policejní šéf Čerkaské oblasti Mykhailo Kuratchenko ocenění Hrdina Ukrajiny, zatímco policisté Ihor Melnyk, Serhii Nenada a Vadym Perizhok byli vyznamenáni Řádem za odvahu. „Teroristé se záměrně snaží zanechat za sebou co nejvíce smrtelných pastí,“ řekl Zelenskyj ve svém večerním projevu 8. prosince. „Zakopali nášlapné miny, nástražné miny, zaminované budovy, auta a infrastrukturu. To je více než 170 000 kilometrů čtverečních nebezpečného území.“

Požár v Moskvě provázejí silné exploze.

Obchodní centrum "Mega Khimki" v Moskvě hoří. Požární plocha je cca 7000 m².

V Kyjevě hlavní národní strom odhalí 19. prosince. Vzhledem k podmínkám války a energetické krizi způsobené ruskými útoky bude oproti předchozím rokům výrazně skromnější. Osvětlení stromku bude napájeno elektřinou vyrobenou generátorem, pro rozsvícení ozdobných řetězců budou muset elektřinu lidé vyrábět šlapáním do pedálů rotopedů, napsal portál 1plus1.ua.

Bez ohledu na to, že je Ukrajina ve válce s Ruskem, snaží se vedení Charkova vytvořit vánoční atmosféru. Ozdobený strom letos stojí na bezpečném místě v podzemním vestibulu jedné ze stanic metra tohoto druhého největšího ukrajinského města.

Starosta Charkova Ihor Terechov podle Rádia Svoboda řekl, že postavit vánoční strom jako v mírových časech na náměstí Svobody, které patří k největším prostranstvím tohoto druhu v Evropě, není možné. „Proto jsme se rozhodli ozdobit stromek ve stanici metra, to je bezpečné,“ uvedl.