Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin svým výnosem zvýšil tabulkový počet ruských vojáků skoro o 170 000, uvedla dnes státní agentura TASS s odvoláním na dokument zveřejněný na internetové stránce Kremlu. Podle agentury AFP to znamená navýšení počtu míst v armádě o 15 procent. Kvůli prezidentově výnosu se nepočítá s mobilizací, ujistilo ruské ministerstvo obrany. Počet vojáků se má podle něj zvýšit postupně, hlavně díky dobrovolným kontraktům s armádou.

TASS připomněl, že předchozím výnosem, platným od letošního 1. ledna, Putin stanovil počet příslušníků ozbrojených sil na 2 039 758 lidí včetně 1 150 628 vojáků. Nový dekret stanovuje početnost ozbrojených sil na 2 209 130 lidí, včetně 1 320 000 vojáků.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) si dnes na závěr dvoudenního jednání ve Skopji, poznamenaném přítomností šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, zaručila fungování i do dalšího roku. Rusko totiž spolu s dalšími členskými zeměmi schválilo předsednictví Malty na rok 2024 a prodloužilo mandáty čtyř vedoucích zastupitelů, napsala agentura Reuters.

Spor o další předsednickou zemi byl zásadní. Předsednictví v OBSE mělo příští rok převzít Estonsko, ale Rusko, které má právo veta, tento krok zablokovalo. Nástup neutrální Malty do vedení nakonec ministři vyjednali na poslední chvíli. „Ruská agrese na Ukrajině narušila samotné základy a zásady naší organizace,“ uvedl Bujar Osmani, ministr zahraničí Severní Makedonie, která momentálně organizaci předsedá. „Ohrozila také samotnou existenci naší organizace. Proto jsou výsledky tohoto setkání tak úžasné,“ řekl. „Všichni můžeme být hrdí na to, čeho jsme letos dosáhli... OBSE není a nikdy nebyla setkáním podobně smýšlejících zemí, a proto potřebujeme, aby nadále sloužila jako platforma pro dialog,“ dodal.

Spojené státy dnes uvalily další sankce kvůli obcházení cenového stropu na ruskou ropu. Jejich terčem jsou majitelé tří ropných tankerů, které podle Washingtonu při přepravě ruské ropy prodávané za cenu přesahující strop využívaly služby západních firem, jako jsou námořní doprava a pojištění. Informovala o tom agentura Reuters.

Skupina G7, Evropská unie a Austrálie od loňského prosince zavedly maximální cenu 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři. Západní firmy mají v rámci tohoto opatření zakázáno poskytovat služby umožňující prodej ruské ropy za cenu přesahující strop. Cílem opatření je omezit Moskvě příjmy k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ruské ropy na světový trh.

Ruský premiér dnes jmenoval dirigenta Valerije Gergijeva do prestižní funkce ředitele moskevského Velkého divadla, oznámila ruská média. Od ruské invaze na Ukrajinu se západní koncertní sály Gergijevovi vyhýbají, připomněla agentura Reuters. Sedmdesátiletý umělec, který je od roku 1996 šéfem jiné uznávané operní a baletní scény, Mariinského divadla v Petrohradu, je znám blízkým vztahem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Na rozdíl od dosavadního ředitele Velkého divadla Vladimira Urina se Gergijev nikdy veřejně nevyslovil proti válce Ruska proti Ukrajině.

„Předseda vlády Michail Mišustin podepsal nařízení o jmenování Valerije Gergijeva generálním ředitelem Velkého divadla na pět let,“ uvádí vládní komuniké s tím, že dosavadní ředitel moskevské scény Urin sám požádal o propuštění z funkce.

Slovenští autodopravci dnes odpoledne na protest proti levné ukrajinské konkurenci zahájili předem ohlášenou blokádu jediného silničního hraničního přechodu pro kamiony mezi Slovenskem a Ukrajinou ve Vyšném Nemeckém. Chtějí tak podpořit své polské kolegy, kteří ze stejného důvodu začali už v listopadu blokovat polsko-ukrajinské přechody. Začátek slovenského protestu ČTK potvrdil zástupce dopravců Stanislav Skala.

Slovenská policie informovala, že v souvislosti s akcí dopravců bude regulovat dopravu u hranic s Ukrajinou. Tam se už několik týdnů tvoří fronty kamionů.

Se současnou ruskou vládnoucí garniturou nemá smysl vyjednávat, vše využije ve svůj prospěch a jde jí jen o rozšiřování moci, domnívá se ruský exilový historik Andrej Zubov, jenž nyní působí na Masarykově univerzitě v Brně. Nesouhlasí s názorem některých evropských politiků, že přichází čas k diplomatickým jednáním o ukončení konfliktu na Ukrajině, kterou Rusko loni vojensky napadlo. Lepší je podle něj bojovat a čekat na moment, až bude mít svět v Rusku normálního partnera. „Pak bude čas vyjednávat,“ uvedl dnes Zubov.

Na festivalu Knihy v Brně historik uvedl svou novou knihu The Russian Catastrophe and Chances to Overcome It (Ruská katastrofa a možnosti, jak ji překonat), ve které se zabývá příčinami ruského vpádu na Ukrajinu i možným budoucím vývojem. Kořeny agrese podle něj sahají až do roku 1917, kdy se moci v Rusku chopili bolševici a vybudovali „gangsterský, kriminální“ režim, který v podstatě trvá dodnes.

Ukrajinská pohraniční stráž dnes neumožnila vycestovat ze země bývalému prezidentovi země Petru Porošenkovi. Ten to oznámil na sociálních sítích, incident později potvrdil i ukrajinský parlament. Je to nejméně podruhé, co Porošenkovi, rivalovi současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v předchozích prezidentských volbách, nebyl od začátku války povolen výjezd ze země.

Ukrajinští představitelé musí za stanného práva, které Ukrajina vyhlásila v souvislosti s loňskou ruskou invazí, pro cesty do zahraničí získat zvláštní povolení. Porošenko uvedl, že i přes předložení potřebných dokladů ho úřady na hraničním přechodu s Polskem odmítly pustit. Ze země také nesmí vycestovat muži mezi 18 do 60 let; Porošenkovi je 58.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který přesunuje práva na řízení petrohradského letiště Pulkovo z rukou zahraničních investorů na ruskou firmu. Informovaly o tom dnes agentury Bloomberg a Reuters. Mezi dotčené zahraniční investory patří německá společnost Fraport a firmy z oblasti Perského zálivu.

Společnost provozující letiště Pulkovo má celkem 14 spoluvlastníků. Fraport v ní vlastní zhruba čtvrtinový podíl, podobné podíly drží katarský státní investiční fond QIA a ruská státní banka VTB.

Počet dětí ukrajinských uprchlíků v českých školách je nižší, než tomu bylo v loňském roce. K letošnímu 30. září jich bylo v mateřských, základních a středních školách v Česku 48 090, což je o 2 195 méně než před rokem. Počet těchto dětí se snížil v základních i mateřských školách, naopak ve středních školách vzrostl. Přesto podíl ukrajinských uprchlíků představuje jedno procento všech žáků středních škol. Vyplývá to ze statistiky, kterou dnes zveřejnilo ministerstvo školství (MŠMT).

Do škol v regionálním školství chodí v letošním školním roce 1 860 705 dětí a žáků, což je zhruba o 10 000 více než loni. Regionální školství zahrnuje především mateřské, základní a střední školy, patří sem ale i například konzervatoře. Zatímco v mateřských a základních školách se počet dětí, včetně těch ukrajinských, mírně snížil, na středních školách naopak vzrostl. Cizinci s ukrajinským státním občanstvím jsou stejně jako před rokem nejpočetnější skupinou cizinců v českých školách regionálního školství.

Nákladní vlak, který ve středu vzplál v tunelu na ruské Bajkalsko-amurské magistrále, někdo podle ruských vyšetřovatelů odpálil, informoval dnes ruský deník Kommersant s odvoláním na své zdroje. O den dříve ukrajinské servery napsaly, že za výbuchem a ochromením dopravy na této trati, která představuje důležité spojení Ruska s Čínou, stojí ukrajinská tajná služba SBU. Agentura AFP a Ukrajinska pravda dnes informují o druhé explozi vlaku s pohonnými hmotami na trati, za kterým je podle nich opět SBU.

Další exploze byla druhou etapou speciální operace SBU, která má vyřadit z provozu tuto důležitou železniční trať, řekl podle Ukrajinské pravdy nejmenovaný zdroj ze silových struktur. Rusové spojení podle něj využívají také pro vojenské dodávky.

Dovoz jaderného materiálu a souvisejících služeb z Ruska do Evropské unie je letos opět vyšší ve srovnání s rokem 2021, tedy proti období před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. S odkazem na Zásobovací agenturu Euratomu (ESA), tedy Evropského společenství pro atomovou energii, to dnes uvedla agentura Reuters. Unie dováží jaderné palivo pro jaderné reaktory navržené v Rusku.

Přestože takový dovoz nepodléhá sankcím EU, blok si klade za cíl snížit svou závislost na Moskvě. Jeho celkový dovoz z ruského sektoru pro jadernou energetiku se v loňském roce udržel na stabilní úrovni, a to navzdory rostoucí poptávce po jaderné energii způsobené vysokými náklady na produkci energie a tlakem na snižování uhlíkových emisí.

„Za půl roku takzvané protiofenzivy nepřítel přišel o více než 125 000 lidí a 16 000 kusů různé výzbroje,“ prohlásil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ani „totální“ mobilizace, ani nasazení strategických záloh a dodávky západních zbraní podle ruského ministra nedokázaly změnit situaci na bojišti. „Budeme pokračovat v aktivní obraně a zvyšovat bojový potenciál ozbrojených sil s přihlédnutím ke zkušenosti speciální vojenské operace,“ řekl na dnešní poradě s velením ozbrojených sil. 

Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Moskva a Kyjev své ztráty v poslední době neuvádějí, ukrajinský generální štáb odhaduje, že Rusko přišlo od začátku války o více než 330 000 vojáků. Tento údaj pravděpodobně zahrnuje i těžce raněné a zajaté.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes v Praze jednal se svým polským protějškem Szymonem Szynkowskim vel Sekem o rozšiřování Evropské unie nebo podpoře Ukrajiny. Nová polská vláda pod vedením premiéra Mateusze Morawieckého z národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) složila v pondělí přísahu do rukou prezidenta Andrzeje Dudy. Očekává se ale, že kabinet v prosinci skončí, protože podle všeho nezíská podporu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, kde PiS je sice nejsilnější stranou, ale po říjnových volbách přišlo o většinu.

Szynkowski vel Sek byl dříve ministrem pro záležitosti EU, nyní je šéfem diplomacie. „S Polskem máme řadu společných témat - rozšiřování EU, regionální spolupráci i potřebu podporovat Ukrajinu,“ uvedl Lipavský k dnešnímu setkání s polským ministrem zahraniční. Doplnil, že se shodli na pokračování strategického partnerství obou zemí v zahraniční politice.

Válka s Ruskem se s příchodem zimy ocitla v nové fázi, a byť letní ukrajinská protiofenziva nepřinesla kýžené výsledky, Ukrajina se nevzdá. V dnes publikovaném rozhovoru s agenturou AP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se soustředí na posílení domácí zbrojní výroby. Kyjev se proto obrací na spojence, aby mu poskytli výhodné půjčky a licence na výrobu a opravy jejich zbraní.

„To je cesta ven,“ prohlásil Zelenskyj s poznámkou, že nic neděsí Rusko víc než vojensky soběstačná Ukrajina. Ta se vojenské agresi svého rozlohou výrazně většího souseda brání už více než 20 měsíců, pomáhají jí v tom mnohé západní země dodávkami zbraní. Kyjev chce zároveň navýšit domácí zbrojní výrobu, aby země nebyla závislá na vnějších dodavatelích.

Vláda na tento účel vyčlenila značnou část rozpočtu, tamní zbrojní firmy produkují mimo jiné bezpilotní letouny, ale rodící se průmysl nestačí zajistit to, co je potřeba k rozhodujícímu posunu v boji proti lépe zásobenému Rusku, píše AP. Kyjev se proto nyní obrací na západní spojence, aby mu nabídli výhodné půjčky a kontrakty na výrobu zbraní. Zelenskyj podle AP například při své cestě do Spojených států vyzval americké představitele, aby jeho zemi poskytli levné úvěry a licence na výrobu amerických zbraní.

Rusko nevidí důvody, proč upravovat své cíle na Ukrajině, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle agentury TASS vystoupil na konferenci týkající se závěrů summitu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

„Nevidíme žádné důvody, proč by bylo potřeba přezkoumávat naše cíle,“ sdělil. Válka, kterou Rusko rozpoutalo loni v únoru na Ukrajině, připravila o život tisíce ukrajinských civilistů, vyhnala z domovů miliony lidí a zpustošila ukrajinská města.

Ukrajinští uprchlíci před ruskou vojenskou invazí si zřejmě budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Postup prodloužení bude prakticky stejný jako letos. Předpokládá to novela takzvaného lex Ukrajina, kterou dnes schválila Sněmovna hlasy koalice a opozičního ANO. Opoziční hnutí SPD neprosadilo zamítnutí předlohy. Poslanci omezili dobu bydlení běženců v bezplatném nouzovém ubytování a upravili vyhošťování lidí s dočasnou ochranou. Novela teď zamíří k posouzení do Senátu.

Evropská unie by místo zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou měla s touto zemí na pět až deset let uzavřít smlouvu o strategickém partnerství. Dnes to v maďarském rozhlasu řekl národněkonzervativní premiér Viktor Orbán, jehož vláda se staví proti tomu, aby sedmadvacítka začala s Kyjevem jednat o možném členství v EU. Kritizoval také vojenskou a finanční pomoc Ukrajině.

Orbán řekl, že na unijním summitu, který se bude konat za dva týdny, vystoupí s názorem, že EU by měla s Ukrajinou uzavřít smlouvu o strategickém partnerství. „Ta by mohla trvat pět až deset let, aby se (Ukrajinci EU) přiblížili, rozdíly jsou nyní příliš velké,“ cituje Orbána agentura Reuters. „Když uvidíme, že dokážeme spolupracovat, přijďme s otázkou členství,“ dodal.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó považuje za nerozumný návrh České republiky omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Vyplývá to z rozhovoru, který šéf maďarské diplomacie poskytl ruskému deníku Izvestija. Iniciativa je podle něj v rozporu se zásadami Budapešti. Český ministr zahraničí Jan Lipavský dříve prostřednictvím svého mluvčího ČTK potvrdil, že ČR s tímto návrhem přišla.

„Ze zásady jsme nikdy nepodporovali zavádění opatření, která by omezovala diplomatickou činnost,“ uvedl v interview s ruským listem Szijjártó. „Při vší mé úctě k mému českému kolegovi, tato iniciativa je naprosto v rozporu s našimi přesvědčeními. Mám s ním dobré vztahy. Ale nemyslím, že to bude rozumné,“ uvedl vrcholný maďarský diplomat na dotaz deníku, zda tedy Maďarsko „nikdy tuto iniciativu nepodpoří“.

Ruští vyšetřovatelé zadrželi muže s ruským a italským občanstvím, který je podle nich v podezření, že se nechal naverbovat ukrajinskou vojenskou rozvědkou a odpálil výbušné zařízení na železniční trati v Rjazaňské oblasti na jihovýchod od Moskvy. S odvoláním na ruskou službu FSB o tom informovala agentura TASS. Při explozi se převrátilo 15 vagonů nákladního vlaku. Muž je podle ruských médií podezřelý také ze staršího útoku na vojenském letišti v Rjazani.

Ukrajinská protiletecká obrana za uplynulou noc sestřelila 18 z 25 dronů, které ruská armáda vyslala nad území bránící se země. Dnes o tom informovalo ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany podle agentury Reuters uvedlo, že jeho námořnictvo v Černém moři zneškodnilo ukrajinské plavidlo bez posádky.

Slovenští dopravci chtějí dnes odpoledne zahájit časově neomezený protest na hraničním přechodu Vyšné Nemecké/Užhorod, který je pro kamiony jediným silničním spojením mezi Slovenskem a Ukrajinou. Akci svolala Unie autodopravců Slovenska (UNAS) kvůli levné ukrajinské konkurenci a na podporu polských kolegů, kteří protesty na polsko-ukrajinské hranici odstartovali v listopadu.

Navzdory ohlášené blokádě chce UNAS umožnit přepravu humanitárního zboží, vojenské pomoci, živých zvířat, paliva a chlazeného zboží. V ostatních případech hodlá umožnit přejezd čtyřem kamionům za hodinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samotného prezidenta ve večerním videoprojevu.

„Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění),“ uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.