Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme, za vaší dnešní pozornost. Dění na okupované Ukrajině pro vás budeme sledovat i zítra, ale prozatím přejeme dobrou noc a poklidné prožívání svátků. 

Americký systém protivzdušné obrany Patriot je starý a Rusko na něj najde protilék, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Dodání tohoto systému Kyjevu spolu s další vojenskou pomocí přislíbily ve středu Spojené státy během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Washingtonu. Ukrajina už dlouho usilovala o dodávku tohoto obranného prostředku; je přesvědčena, že jí pomůže efektivněji čelit ruským plošným útokům na energetickou infrastrukturu.

V Doněckém regionu hledají vojáci nástražné miny, ale také odklízejí trosky a pozůstatky po zesnulých vojácích. 

Největší ukrajinská soukromá energetická společnost DTEK oznámila, že ruský útok na jednu z jejích elektráren měl za následek smrt jednoho zaměstnance a zranění dalšího. Místo útoku na Ukrajině nebylo specifikováno.

Britský premiér Rishi Sunak sdílel na twitteru vánoční video na podporu Ukrajiny. „Tyto Vánoce jsme s tebou, Ukrajino.“ 

Kvůli nedostatku elektřiny v síti přestaly v Kyjevě jezdit tramvaje a trolejbusy. Na všech linkách je nahradily autobusy, uvedl dnes na sociálních sítích starosta města Vitalij Kličko. V podmínkách neustálých výpadků proudu žijí obyvatelé obcí okolní Kyjevské oblasti. V Borodjance šel lidem od soboty do úterý proud jen na půl hodiny nebo na hodinu denně, napsala v dnes zveřejněné reportáži ruská redakce BBC s odvoláním na místní obyvatelku.

„Veselé anti-ruské Vánoce,“ tak takový má slogan nový propagandistický spot, podle kterého budou zbídačení Evropané brzy jíst své domácí mazlíčky. Na video, které nyní koluje po sítích, upozornil server Novinky.cz. 

Ve videu dostane nejdříve dívka k Vánocům křečka, a to v krásně osvětleném a vyhřátém bytě. O dva roky později ale sedí rodina v ponurém a chladném bytě a usrkává polévku....pointa vám v tuto chvíli už asi bude jasná. 

Navrhované financování  USA dnes podpořilo 225 zákonodárců a 201 bylo proti, přičemž v zásadě hlasovali podle stranické příslušnosti. Zároveň šlo o poslední hlasování Sněmovny reprezentantů pod vedením šéfky dosavadní demokratické většiny Nancy Pelosiové. V příštím roce už převezmou kontrolu nad sněmovnou na základě podzimních voleb republikáni, kteří na post předsedy této komory nominovali svého dosavadního lídra ve Sněmovně reprezentantů Kevina McCarthyho.

Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu dnes schválila návrh zákona o vládních výdajích v objemu 1,66 bilionu dolarů (37,9 bilionu korun). Zahrnuje i 45 miliard dolarů pro Ukrajinu. Americký prezident Joe Biden podle agentury Reuters řekl, že návrh podepíše, jakmile ho dostane na stůl.

Ve Lvově dnes probíhá výstava vojenské techniky. Civilisté si mohou potěžkat například protitankové zbraně. 

Nedostatek elektřiny v Kyjevské oblasti je stále na 50 %. Guvernér Kyjevské oblasti Oleksii Kuleba zdůraznil, že z hlediska dodávek elektřiny jsou upřednostňovány nemocnice, systémy zásobování vodou a teplem a další zařízení kritické infrastruktury.

Nezávisle na tom, že probíhají vánoční svátky, se na Ukrajině dál valčí. Rusové totiž odmítli dočasný klid zbraní. Nadále také probíhají pohřby, například v Charkově. 

Rusové, kteří po ruském únorovém vpádu na Ukrajinu odjeli z vlasti, zchudli, ale začali více důvěřovat lidem a častěji také věří, že se jejich život v budoucnu zlepší. Podle zpravodajského portálu Meduza k takovému závěru dospěl nezávislý průzkum sociologů sdružených v projektu OutRush a projektu Noda.

Autoři výzkumu se dotazovali ruských emigrantů na jejich životní situaci a pocity v březnu a poté znovu v září. Nejviditelnější a také očekávaný důsledek, který měl pro emigranty odjezd z vlasti, bylo snížení jejich životní úrovně. Ti, co původně uváděli, že jejich příjmy „stačí na domácí spotřebiče, ale ne na auto“, tedy největší skupina emigrantů, se často propadli o úroveň níže a nyní konstatují, že příjmy jim „nestačí na domácí spotřebiče, ale stačí na oblečení“. Mnozí ruští emigranti dál pracují pro ruské firmy z domova, jiní si do září našli pozici v mezinárodních společnostech, přešli na volnou nohu nebo se stali nezaměstnanými.

Prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci pro ukrajinské velvyslance řekl, že Ukrajina plánuje zvýšit přítomnost země v Africe otevřením 10 nových ambasád a posílením obchodních vazeb.

Rusko by začátkem příštího roku mohlo v reakci na zavedení cenového stropu západními zeměmi snížit těžbu ropy o pět až sedm procent, tedy o 500.000 až 700.000 barelů denně, řekl dnes ruský vicepremiér Alexandr Novak.

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a Austrálie od 5. prosince zavedly maximální cenu za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Podle obchodníků a propočtů agentury Reuters by ruský export ropy z Baltského moře mohl v prosinci klesnout oproti předchozímu měsíci o 20 procent.

Ukrajina bude obnovovat vztahy s desítkou afrických zemí. Prezident Volodymyr Zelenskyj to řekl na Konferenci ukrajinských velvyslanců, píše rádio Hromadske. V těchto deseti zemích budou otevřeny nové ambasády.

Ceny ropy v závěru týdne přidávají téměř tři dolary. Reagují na prohlášení Moskvy, že by mohla snížit těžbu ropy v reakci na cenový strop G7 pro ruský export.

Úřady v ruském městě Voroněž, která se nachází v evropské části, varují před možným bombardováním. Rozdávají mezi obyvateli informační materiály, uvádí televize Nexta. 

Who is going to bomb Voronezh?

In the Russian city of #Voronezh, the municipal services add instructions to the utility bills on how to behave during shelling.

They claim that situation in the city is under control and this is part of the planned work to inform the population. pic.twitter.com/AS0odnAfIx

— NEXTA (@nexta_tv) December 23, 2022

Podle gubernátora Sumské oblasti Dmytra Žyvyckého se Ukrajincům v oblasti podařilo zneškodnit průzkumnou skupinu Rusů. Dva ruští vojáci v bojích zemřeli.

Snímky Kyjeva před ostřelováním energetické infrastruktury a po ní. 

Tady jsou nové snímky z Kramatorsku. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu se svým týmem pracuje na mírovém plánu, který chce představit v nadcházejícím únoru, rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. S odvoláním na evropské a ukrajinské zdroje to napsal list The Wall Street Journal (WSJ), který zároveň poznamenal, že pro Kyjev a Moskvu je v současnosti prioritou v bojích pokračovat.

Zelenskyj podle zdrojů listu momentálně zdokonaluje desetibodový plán. Podrobnosti o zmíněných deseti bodech WSJ nezmiňuje. Představitelé Spojených států, Ukrajiny a NATO uvedli, že vyjednávací pozice Kyjeva při případných hovorech - kde bude nejspíš Ukrajina od Moskvy požadovat zásadní ústupky - bude záviset na jeho pozici na bojišti. Ukrajina se proto připravuje na potenciální mírová jednání vojenskými úspěchy.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes po dotazech novinářů řekl, že Moskva o údajném desetibodovém plánu nic neví.

Z Olomouce vyrazí na Ukrajinu nákladní automobil naložený 15 paletami s trvanlivými potravinami, spacími pytli, přikrývkami, elektrickými přímotopy i hračkami pro děti. Náklad potřebných věcí se v závěru roku podařilo nashromáždit v materiální sbírce. „Výsledek této dobrovolné sbírky pomůže překonat těžkou zimu obyvatelům ukrajinských měst Irpiň a Černivci,“ řekla dnes ČTK mluvčí magistrátu Radka Štědrá.

Domácnosti na Ukrajině jsou kvůli ruskému bombardování bez dodávek elektřiny, vody a tepla, ohrožen je i provoz nemocnic. Starostové ukrajinských měst Černivci a Irpiň se proto podle primátora Miroslava Žbánka (ANO) obrátili na Olomouc s prosbou o pomoc.

Radnice následně v listopadu zorganizovala materiální sbírku. Do sbírky pro Ukrajinu se zapojily desítky obyvatel Olomouce. K nim se připojily i společnosti Farmak, Nestlé, Penam a Fagron, které darovaly 1400 kilogramů mouky, 180 kilogramů kávy, elektrické přímotopy, dezinfekci a zdravotnický materiál.

Nejméně dva mrtvé civilisty si vyžádalo ruské ostřelování Chersonu, který ukrajinská armáda osvobodila minulý měsíc, oznámila dnes média.

Ostřelování Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny na jihu Ukrajiny téměř ustalo, uvedl dnes šéf okupační správy Záporožské oblasti Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij). Ve vysílání ruské státní televize také řekl, že ruští vojáci zařízení neopustí.

„Dva reaktory fungují na nízký výkon. Situaci v Záporožské oblasti s jadernou elektrárnou máme plně pod kontrolou,“ řekl Balickyj a dodal, že elektrárna se nikdy nevrátí do rukou Ukrajinců.

Záporožské jaderné elektrárny ve stejnojmenné jihoukrajinské oblasti se zmocnila ruská vojska krátce po únorovém vpádu na Ukrajinu. Obě strany se vzájemně obviňovaly z ostřelování elektrárny. V říjnu ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, kterým nařídil převod Záporožské jaderné elektrárny do ruského vlastnictví. Ukrajina to označila za krádež.

O utvoření ochranné zóny okolo zařízení, které je považováno za největší svého druhu v Evropě, ve čtvrtek v Moskvě jednal šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Agentura se o bezpečnost provozu zasazuje takřka od začátku ruské invaze, do elektrárny vyslala i svou inspekci.

Rusko kritizovalo Evropskou unii za to, že udělila status kandidátské země Bosně a Hercegovině. Podle Moskvy se jedná o součást snahy Západu vnutit zemím západního Balkánu svou politiku, informovala dnes agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruské diplomacie.

Minulý týden vedoucí představitelé EU odsouhlasili, že Bosna se stane formálním kandidátem členství v bloku 27 zemí. Připojí se tím k Albánii, Moldavsku, Severní Makedonii, Černé Hoře, Srbsku, Turecku a Ukrajině, které již zahájily dlouhodobý proces zahrnující složitá jednání, jejichž součástí je přizpůsobení místních zákonů legislativním normám EU.

„V kontextu současné situace ve světě a expanzivní linie Západu je zřejmé, že toto rozhodnutí bylo vyvoláno především úkolem totálního geopolitického ovládnutí regionu,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová v prohlášení, které zveřejnilo ruské velvyslanectví v Sarajevu.

Včera během nejdelší noci roku 2022 zhaslo více než 60 nejznámějších míst na světě, aby vyjádřily solidaritu s Ukrajinou.

Nizozemsko příští rok vyčlení na pomoc Ukrajině 2,5 miliardy eur. Oznámil to premiér Mark Rutte po telefonickém rozhovoru s prezidentem Zelenským.

Ruské fotbalové kluby a reprezentace by mohly opustit evropskou asociaci UEFA a vstoupit do asijské konfederace AFC. Podle agentury TASS by byl přesun ve hře v případě přetrvávajících sankcí, kterým čelí ruský fotbal i celý sport od únorové invaze ruských vojsk na Ukrajinu.

Ruská reprezentace byla vyloučena před play off o postup na mistrovství světa a nebyla zařazena ani do kvalifikace o Euro 2024. O evropský šampionát v tomto roce už přišel ženský národní tým. Kluby nemohou hrát evropské poháry.

V centru okupovaného Melitopolu v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny dnes vybuchl automobil používaný ruskými okupanty, oznámila ukrajinská média s odvoláním na starostu Ivana Fedorova. Výbuch si vyžádal dva zraněné, uvedl Vladimir Rogov z Ruskem dosazené oblastní správy.

„Velký výbuch v centru Melitopolu. Podle očitých svědků vyletěl do povětří automobil používaný Rusy. Informace o stavu cestujících se upřesňuje,“ sdělil Fedorov na sociální síti.

„V důsledku výbuchu auta v centru Melitopolu utrpěli dva lidé zranění,“ řekl ruským novinářům Rogov, kterého ukrajinská média označují za „gauleitera“. Tento titul v nacistickém Německu označoval stranického náčelníka daného území.

V okupovaných městech na jihu Ukrajiny čas od času dochází k atentátům na ruské představitele a místní kolaboranty. Útoky bývají připisovány ukrajinskému odboji, anebo akcím speciálních sil.

Ukrajinské studentky Alina a Kateřina, které uprchly před válkou ze Záporoží před deseti měsíci, návrat domů zatím neplánují. V Česku jsou dnes samy bez rodiny a blízkou budoucnost si postupně začaly představovat i v Čechách. Vánoce v Česku pro ně budou podobné ostatním dnům na konci roku, připravují se na zkoušky. Křesťanské Vánoce neslaví, ty pravoslavné na začátku ledna většina Ukrajinců slavit nebude, protože jsou symbolem nepřátelského Ruska, řekly ČTK.

„Měla jsem asi dvě hodiny na rozhodnutí, bály jsme se, ruská armáda se přibližovala, nebylo jisté, zda by se dalo odejít ještě později,“ vzpomíná 19letá Alina na odchod z Ukrajiny. Na cestu se kamarádky ze školy vydaly týden po zahájení ruského útoku na Ukrajinu. Do Městce Králové na Nymbursku, kde stále žijí v soukromém ubytování, přijely v noci 6. března. Cesta vlakem ze Záporoží do Lvova a Užhorodu trvala 27 hodin, hranici přešly pěšky.

Návrat na Ukrajinu zatím nechystají. „Raději neplánujeme, ale prostě žijeme, studujeme, hledáme si práci. První týdny, když jsme přijely, jsme pořád jen čekaly, jestli se to zlepší a kdy se budeme moct vrátit, ale došlo nám, že tak se nedá žít,“ řekla Alina. Uprchlíci se podle nich na Ukrajinu vrací, protože přišli o ubytování nebo pocházejí z bezpečnější části země.

Ruská prorežimní televize Russia Today popřála Evropanům "šťastné rusofobní svátky" a doplnila to krátkým videem o mrznoucích lidech mimo Rusko. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je zpátky v Kyjevě poté, co v předchozích dnech poprvé od začátku ruské invaze opustil svou zemi a navštívil Washington. Zelenskyj to uvedl ve videu zveřejněném na sociálních sítích.

„Jsem ve své kanceláři. Pracujeme na cestě k vítězství,“ řekl prezident ve videu na telegramu. Krátké sdělení natočil v interiéru své prezidentské kanceláře v ukrajinské metropoli.

Zelenskyj do Spojených států přiletěl ve středu. Setkal se s americkým prezidentem Joem Bidenem a v Kongresu apeloval na zákonodárce, aby nepřestali s podporou Ukrajiny v boji proti ruské agresi. Bílý dům při té příležitosti oznámil, že Kyjevu poskytne další pomoc včetně protivzdušného systému Patriot. Cestou zpátky na Ukrajinu se Zelenskyj setkal také s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Běloruský soud poslal na 16 let do vězení Vitala Melnika, uložil mu také pokutu. V březnu prý „soud" v Bělorusku odsoudil Vitala Melnika k 16 letům odnětí svobody a pokutě. Prý zapálil reléovou skříň na vlakové trase, kterou Rusové používali pro invazi na Ukrajinu. 

Vladimir Putin dnes nečekaně zrušil plánovanou cestu do ruského města na Urale Nižnij Tagil. Napsala o tom Nexta. 

Rusko by začátkem příštího roku mohlo v reakci na zavedení cenového stropu západními zeměmi snížit těžbu ropy o pět až sedm procent, tedy 500 000 až 700 000 barelů denně. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský vicepremiér Alexandr Novak.

Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7, Evropská unie a Austrálie od 5. prosince zavedly maximální cenu za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu.

Moskva již dříve varovala, že Rusko nebude dodávat ropu těm, kdo se k cenovému stropu připojí. Příští týden by měl ruský prezident Vladimir Putin podepsat dekret obsahující podrobnosti o reakci Moskvy na cenový strop, napsala agentura Reuters.

Ceny ropy se dnes kvůli obavám z poklesu dodávek z Ruska zvyšují. Severomořská ropa Brent si kolem 8:30 SEČ připisovala zhruba 1,5 procenta, dostala se tak nad 82 dolarů za barel.

Americká potravinářská společnost Kellogg se rozhodla prodat své aktivity v Rusku tamní firmě Černogolovka, která vyrábí nealkoholické nápoje, brambůrky a další potravinářské produkty. Informovala o tom agentura Reuters. Společnost Kellogg se tak stává dalším západním podnikem opouštějícím Rusko.

Firma Kellog, která vyrábí například kukuřičné lupínky Corn Flakes, již dříve pozastavila dovoz svých produktů do Ruska. Mluvčí společnosti podle agentury Reuters uvedl, že Rusko se nyní na celkových tržbách podniku podílí méně než jedním procentem. Dodal, že zachování ruských aktivit se stalo neudržitelným.

Společnost Černogolovka od května vyrábí nápoj Kola Černogolovka. Jeho produkci zahájila v důsledku pozastavení prodeje produktů amerických nápojových společností Coca-Cola a PepsiCo na ruském trhu.

Ukrajinské jednotky odrazily útok ruských sil v Sumské oblasti, kde se nebojovalo od jara letošního roku. S odkazem na ukrajinský generální štáb to napsal ruskojazyčný server BBC.

Boje se podle ukrajinského velení odehrávají u vesnice Vysoke na východě Sumské oblasti, nedaleko hranic s ruskou Belgorodskou oblastí. Ukrajinci a Rusové na obou stranách hranice se navzájem obviňují z ostřelování, armádní jednotky se tam ale neúčastnily operací od jarního stažení ruských vojáků ze severu Ukrajiny - Sumské, Černihivské a Kyjevské oblasti.

BBC podotýká, že ukrajinský generální štáb situaci v Sumské oblasti podrobněji nevysvětluje. Oblastní úřady o bojích neinformovaly. Situace na frontě se jinak od čtvrtka příliš nezměnila. Rusové se dál snaží postoupit na Bachmut, v okolí Doněcku a podél linie měst Svatove a Kreminna na severu Luhanské oblasti.

Ukrajinští vojáci dostávají v Mexiku bionické protézy. Na snímcích mimo jiné Oleh, ukrajinský voják, který přišel o ruku během války s Ruskem.

V Chersonu došlo k útoku. 

Rusko musí z Evropy dostat signál, že už nebude schopno opakovat takový druh agrese, jako tomu je v případě Ukrajiny. Nesmí mít vliv na dění v Evropě, jako má dnes, ať už prostřednictvím vysokých cen energií, dezinformační války nebo vyvolávání umělých migračních vln. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Zásadní je podle něj vytrvat v pomoci Ukrajině, a to humanitární, vojenské i ekonomické.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na začátku prosince v rozhovoru se stanicí TF1 uvedl, že je potřeba si promyslet, jaké garance je Západ ochoten poskytnout Rusku, až se vrátí k jednání o ukončení války na Ukrajině. „Pomyslel jsem si, že je hlavně potřeba, aby Rusko dalo bezpečnostní záruky svým sousedům, že na ně nebude útočit. Pomyslel jsem si, že je důležité, aby neproběhlo nějaké mocenské dělení bez Ukrajiny, bez zemí střední Evropy nebo Pobaltí. Pomyslel jsem si, že ruské vedení musí nést odpovědnost za to, že rozpoutalo válku agrese a snaží se změnit v Evropě hranice silou,“ řekl Lipavský na dotaz ohledně Macronova výroku.

Za klíčové považuje vytrvat v pomoci napadené zemi. Se zimou a s častými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu se podle Lipavského proměňují priority pomoci. „Je kladen důraz na poskytování prostředků protivzdušné obrany, tam Česká republika úplně nedokáže sehrát žádoucí roli, ale zase ji plníme v jiných otázkách,“ poznamenal.