Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli přenos z Ukrajiny končí. Pokračuje zase brzy ráno, přejeme dobrou noc.

Tisková zpráva amerického ministerstva obrany kromě munice do raketometů, střel Javelin a radarů zmiňuje také dodávku čtyř dalších obrněných vozidel Bradley, dělostřelecké munice ráže 155 a 120 milimetrů, zařízení pro noční vidění nebo zdravotnického materiálu. Podle deníku The New York Times chtějí Spojené státy dodávky uskutečnit během nejbližších dní.

USA jsou pro Ukrajinu nejvýznamnějším dodavatelem vojenské pomoci a podle Pentagonu aktuálně Američané pracují na 32. balíku vybavení od léta 2021. Za rok od útoku ruské armády Washington na tento účel vynaložil bezmála 30 miliard dolarů (665,9 miliardy Kč).

„Právě teď a tady na Ukrajině se rozhoduje o budoucnosti světového řádu založeného na pravidlech, lidskosti a předvídatelnosti. Chce to jen odhodlání. Dnes jsem takové odhodlání viděl na prezidentovi Bidenovi a Spojených státech amerických,“ prohlásl Zelenskyj ve svém pravidelném videoprojevu.

Stejně jako Trussová i expremiér Boris Johnson a vyzval vládu svého nástupce Rishiho Sunaka, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny. Oba expremiéři s apelem vystoupili během debaty v dolní komoře britského parlamentu o vývoji ruské invaze. Johnson kromě toho vyjádřil názor, že Čína se chystá dodávat zbraně Rusku, které válku proti sousední zemi vede už skoro rok.

Rusko se v posledních měsících snažilo získat tajné informace, aby mohlo napadnout kritickou infrastrukturu v nizozemské části Severního moře. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala nizozemská vojenská rozvědka MIVD. Reakci Moskvy agentura nepřinesla. Švédská vojenská zpravodajská služba uvedla, že bezpečnostní situace v severských zemích a v Evropě je po ruské invazi na Ukrajinu nejvážnější od začátku 80. let minulého století.

Šéf nizozemské vojenské rozvědky MIVD Jan Swillens na dnešní tiskové konferenci tvrdil, že u jedné z větrných farem v Severním moři byla spatřena ruská loď, jak se pokouší mapovat energetickou infrastrukturu. Nizozemské námořnictvo a pobřežní stráž plavidlo z místa vyprovodily, než mohla být jakákoli sabotáž úspěšná, řekl.

Italská premiérka Giorgia Meloniová dnes po setkání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým ve Varšavě ujistila, že se Ukrajina může na Itálii spolehnout, a to i přes názorové rozdíly ve vládní koalici. Informovala o tom polská média i zahraniční agentury. Ukrajina se už téměř rok brání ruské invazi.

„Samozřejmě, že se Ukrajina může na Itálii spolehnout, protože Itálie od začátku podporovala Ukrajinu finančně, vojensky a humanitárně,“ uvedla premiérka. „Byli jsme a budeme stát po boku Ukrajiny, na naši podporu se může spolehnout i Polsko,“ zdůraznila na tiskové konferenci. Poděkovala Polsku za „výjimečnou práci, kterou dělá ve prospěch Ukrajiny“.

Americký prezident Joe Biden přicestoval do Polska, píše PAP. Dříve byl Biden na neohlášené návštěvě v Kyjevě, odkud přijel do Polska vlakem.

Ruská ekonomika v loňském roce klesla o 2,1 procenta po růstu o 5,6 procenta v roce předchozím. Ve svém prvním odhadu to dnes uvedl ruský statistický úřad Rosstat. Pokles způsobily dopady rozhodnutí Moskvy vyslat koncem loňského února vojáky na Ukrajinu.

Výsledky jsou mnohem lepší, než jaké byly prognózy krátce po začátku války na Ukrajině. Ruské ministerstvo hospodářství v jednu chvíli předpovídalo, že hrubý domácí produkt (HDP) za rok 2022 klesne o více než 12 procent. To by byl nejhorší propad od rozpadu Sovětského svazu, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinci nadále brání jihovýchodní část Záporožské oblasti proti Rusům, byť je region skoro celý pod správou okupantů. Starosta Melitopolu Ivan Fedorov v sobotu tvrdil, že do Záporoží směřovalo 43 autobusů se žoldáky Wagnerovy skupiny.

Rumunsko dnes oznámilo, že je znepokojeno náznaky, že sousední Ukrajina bagruje kanál v ekologicky cenné deltě řeky Dunaj. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Ukrajina kanálem Bystre vyváží své zemědělské plodiny kvůli omezeným možnostem exportu ze svých hlavních přístavů v důsledku ruské invaze. Minulý týden Kyjev uvedl, že se výrazně zvýšil maximální ponor lodí proplouvajících touto vodní cestou.

Oblast při ústí druhé nejdelší evropské řeky do Černého moře patří k biologicky nejrozmanitějším v Evropě. Z větší části leží v Rumunsku, členském státě Evropské unie, a z menší na Ukrajině.

Přístup do Černého moře z říčních přístavů na Dunaji se pro Ukrajinu – jednoho z předních světových vývozců obilí a olejnin – stal klíčovým poté, co Rusko po loňské únorové invazi zablokovalo jeho černomořské přístavy.

Bývalá premiérka Liz Trussová uvedla, že Velká Británie musí udělat vše, co je v jejích silách, aby zajistila, že Ukrajina vyhraje válku proti Rusku. „Podle mého názoru to zahrnuje stíhačky,“ řekla Trussová.

Členové jednotky White Angel ukrajinské policie pomáhají s evakuací civilistů z vesnice Zarichne poblíž města Lyman. Z domova poblíž frontové linie musela odejít i osmiletá Vika. 

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského se zástupci vlád EU shodli na pokračování podpory Ukrajiny, žádný konkrétní plán však nepodpořili.

„Pokud víme, že rozšíření výroby munice vyžaduje nějakou širší investici, na kterou je potřeba najít zdroje společně, tak hledejme to společné řešení,“ řekl Lipavský po jednání. Konkrétní rozhodnutí je podle něj spíše na ministrech obrany než zahraničí. Borrell v této souvislosti řekl, že chce připravit návrh společného plánu pro zasedání ministrů obrany plánované na 7. března.

Rusko chystá u frontové linie 350 tisíc vojáků, EU musí urychlit vojenskou podporu Ukrajiny, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Další sankce schválí Unie do pátku, dodal.

„Joe Biden v Kyjevě. Samozřejmě to Kreml vyhodnotí jako další důkaz toho, že Spojené státy definitivně vsadily na strategickou porážku Ruska ve válce a že válka sama o sobě se neodvolatelně přeměnila ve válku Ruska a Západu,“ komentovala návštěvu amerického prezidenta politoložka Taťjana Stanová.

Dnešní Bidenovy výroky i následné oznámení Pentagonu nenaznačovaly, že by USA v nejnovějším balíku dodávaly Kyjevu položky, které dosud ukrajinské armádě neposkytly. Podle zpravodajky agentury Bloomberg americké ministerstvo obrany kromě munice do raketometů a střel Javelin zmínilo také dodávku dalších obrněných vozidel Bradley a zařízení pro noční vidění.

Vězněný ruský opozičník Alexej Navalnyj v dnešním prohlášení důrazně odsoudil invazi své země na Ukrajinu. Označil ji za nevyprovokovanou agresivní válku, která Rusko uvrhla na dno. Moskva podle něj směřuje k nevyhnutelné porážce, po níž by měly následovat reparace Ukrajině, návrat k hranicím z roku 1991 a změna politického systému v Rusku.

Navalnyj v předvečer prvního výročí invaze uvedl, že „nespravedlivou agresivní válku proti Ukrajině“ zahájil ruský prezident Vladimir Putin pod směšnými záminkami, s cílem udržet se u moci a zapsat se do dějin jako „dobyvatel“ a „sběratel zemí“. „Konečná vojenská porážka může být odložena za cenu životů dalších statisíců mobilizovaných vojáků, ale je obecně nevyhnutelná,“ míní.

Nový balík pomoci Ukrajině zahrnuje munici do raketometů HIMARS a střely Javelin, jeho hodnota činí 460 milionů USD, uvedlo ministerstvo obrany USA.

V ostravské pobočce humanitární organizace Adra pomáhají ukrajinským uprchlíkům i dvě ženy, které samy opustily Ukrajinu v obavě z války. Chtějí tak aspoň částečně vyjádřit vděčnost za to, že jim samotným i dalším krajanům se v Česku dostalo pomoci. Jako dobrovolnice působily už ve své vlasti. V Ostravě zájemcům poskytují psychologickou pomoc a tlumočí. ČTK to dnes řekla mluvčí organizace Adra Katarína Kijonková.

Japonsko nabízí Ukrajině finanční pomoc v objemu 5,5 miliardy dolarů (122 miliard Kč), oznámil dnes japonský premiér Fumio Kišida. Návrhem se ještě bude zabývat japonský parlament. Tokio se v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přidalo k sankcím proti Moskvě, Ukrajině zatím poskytlo finanční a humanitární pomoc, ale nikoliv zbraně, uvedla agentura AFP.

„Je pořád nutné pomáhat lidem, kterým válka zničila prostředky obživy, a opravit zničenou infrastrukturu,“ uvedl Kišida. Vláda podle něj požádá parlament, aby schválil změny, které umožní Ukrajině peníze poskytnout.

Až tři roky vězení hrozí ruskému vojenskému lékaři za to, že odmítl odjet do válečné zóny na Ukrajině. O případu dnes informoval advokát a ochránce lidských práv Pavel Čikov, specializující se na podobné případy.

Poručík armádní zdravotnické služby Denis Vasiljev loni absolvoval vojenskou medicínu se specializací všeobecného lékařství. Od loňského léta sloužil u Severní flotily vojenského námořnictva. Ještě jako medik ošetřoval vojáky, kteří se nakazili s koronavirem, za což byl vyznamenán medailí ministerstva obrany za boj proti pandemii covidu-19.

Spojené státy informovaly ruskou stranu o návštěvě prezidenta Joea Bidena v Kyjevě několik hodin před jeho odletem. Agentuře Reuters to řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan. Biden strávil v Kyjevě asi pět hodin, setkal se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ohlásil další americkou vojenskou pomoc Ruskem napadené zemi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s německým deníkem Die Welt varoval Čínu před podporou Ruska ve válce s Ukrajinou. Vedlo by to podle něj k válce světové. Čínu před následky v případě, že bude ve válce materiálně podporovat Rusko, o víkendu varoval i americký ministr zahraničí Antony Blinken.

„Pro nás je důležité, aby Čína nepodporovala Ruskou federaci v této válce. Vlastně bych ji chtěl mít na naší straně,“ citovala z rozhovoru agentura Reuters. „V tuto chvíli si však nemyslím, že je to možné,“ řekl ukrajinský prezident.

„Vidím však příležitost pro Čínu, aby pragmaticky zhodnotila, co se zde děje,“ poznamenal Zelenskyj dále. „Protože pokud se Čína přidá na stranu Ruska, dojde ke světové válce, a já si myslím, že si je toho Čína vědoma,“ dodal.

Americký prezident Joe Biden opustil Kyjev, informují světové agentury. Podle AP dnes strávil šéf Bílého domu v ukrajinské metropoli přes pět hodin.

Český olympijský výbor (ČOV) se podle předsedy Jiřího Kejvala chce aktivně účastnit jednání o účasti či neúčasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách v Paříži 2024. Na dnešním setkání s novináři ale zdůraznil, že stále platí, že ČOV je proti jejich startu na vrcholné akci příští sezony. I proto inicioval vznik expertní skupiny, která se má pokusit najít právní podklady, na základě kterých by se sportovci ze zemí, které se podílejí na válečném konfliktu na Ukrajině, v Paříži nesměli představit.

Ukrajinka, která dostala infarkt, když se pokoušela kvůli ruským útokům odjet do bezpečnější části Ukrajiny, žaluje Rusko a žádá od něj kompenzaci ve výši 137 milionů eur (asi 3,2 miliardy korun). Žena tvrdí, že zdravotní problémy u ní vyvolal stres, který měla kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu. Doufá, že až soud rozhodne v její prospěch, vznikne tím precedent pro ostatní Ukrajince, které poškodila ruská agrese na Ukrajině. Napsal o tom web Rádia Svobodná Evropa.

Biden mimo jiné prohlásil, že Washington bude podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Další americkou vojenskou pomoc napadené zemi v hodnotě 500 milionů dolarů Washington oficiálně oznámí v úterý.

„Vaše návštěva je mimořádně důležitým projevem podpory všem Ukrajincům,“ uvedl Zelenskyj na telegramu, kde rovněž zveřejnil snímek s Bidenem.

Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že se svým americkým protějškem Bidenem v Kyjevě jednali o zbraních dlouhého doletu, píše Reuters. Americký prezident Biden řekl, že Ukrajina dostane nový balík vojenské pomoci v hodnotě 500 milionů dolarů (přes 11 miliard korun), píše Reuters.

Americký prezident Joe Biden navštívil Kyjev, informuje agentura Reuters, server Kyiv Post a další média, která rovněž zveřejnila záběry, na kterých je vidět šéf Bílého domu v ukrajinské metropoli. Video provázejí zvuky sirén varujících před rizikem ruského vzdušného úderu, které dnes dopoledne ukrajinské úřady vyhlásily pro celou zemi.

Ukrajinská média o něco dříve napsala, že v Kyjevě se dnes čeká návštěva některého z „hlavních“ partnerů Ukrajiny. Návštěva Bidena v Kyjevě je neohlášená.

Ukrajinští obránci za uplynulý den odrazili ruské útoky u sedmi obcí na východě země, uvedl dnes ve své ranní operační svodce ukrajinský generální štáb. Invazní síly podle něj nadále soustředí své hlavní úsilí na vedení útočných akcí ve směrech na ukrajinská města Kupjansk v Charkovské oblasti nebo mimo jiné na Lyman, Bachmut a Avdijivku v Doněcké oblasti.

„Za uplynulý den ukrajinské ozbrojené síly odrazily útoky okupantů v oblastech obcí Hrjanykivka v Charkovské oblasti, Bilohorivka v Luhanské oblasti, Vasjukivka, Dubovo-Vasylivka, Berchivka, Bachmut a Ivanivske v Doněcké oblasti,“ vyjmenovává velení ukrajinských ozbrojených sil.

Vysoce postavený čínský diplomat Wang I přicestoval do Moskvy s cílem zvýšit roli Pekingu v urovnání konfliktu na Ukrajině, napsal v neděli večer ruský deník Kommersant. Na konferenci v Mnichově o víkendu Wang I řekl, že Čína má mírový plán řešení války na Ukrajině, který představí u příležitosti blížícího se výročí války. Rusko Ukrajinu napadlo loni 24. února.

Shořte v pekle, vzkázal Putinův moderátor Londýnu. Do Británie se pustil kvůli raketám pro Kyjev

Tvář prokremelských propagandistů a moderátor státní televize Rossija 1 Vladimir Solovjov reagoval v přímém přenosu na britskou nabídku Ukrajině, která by mohla dramaticky poškodit ruskou armádu, a okupované zemi tak získat znatelnou výhodu. Britský premiér Rishi Sunak nabídl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému rakety dlouhého doletu, načež Solovjov během vysílání pohrozil, že Londýn shoří v plamenech, a ujišťoval, že Rusové se jen tak nevzdají.

Na Krymském (Kerčském) mostě došlo ke smrtelné nehodě. „Podle předběžných informací řidič vozu VAZ-2112 narozený v roce 1996, jedoucí z Krymské republiky směrem na Krasnodarské území, vjel do protijedoucího jízdního pruhu, kde se čelně střetl s vozem Hyundai Starex, řízeným řidičem narozeným v roce 1970, načež se s nimi srazil vůz VAZ-2106. Zahynul řidič a dva cestující z VAZ-2112 – 24letá dívka a 32letý muž,“ informuje ministerstvo vnitra okupovaného Krymu na Telegramu.

„Rusko používá sexuální násilí jako válečnou zbraň,“ prohlásil ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin, když se na Mnichovské bezpečnostní konferenci setkal s britskou poslankyní Aliciou Kearnsovou. „Takové případy zaznamenáváme, kdekoli je rozmístěna ruská armáda,“ cituje ho the The Kyiv Independent.

Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Pomoc ukrajinským uprchlíkům schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě, vyplývá z lednových průzkumů agentury STEM. Členství Česka v Unii ovlivňuje mezinárodní bezpečnost Česka pozitivně podle víc než poloviny Čechů, ukázal také průzkum, který se uskutečnil v době vrcholící kampaně před prezidentskými volbami.

Prozápadní postoj podporující aktivitu v konfliktu na Ukrajině, tedy alespoň přesuny vojáků NATO k hranicím Ukrajiny a Ruska, má 28 procent lidí. Prozápadně s podporou pasivity, tedy odmítáním aktivity vojáků NATO, se vyslovilo 24 procent. Dalších 34 procent lidí zařadili autoři průzkumu mezi nejisté, kteří si do budoucna přejí především středovou pozici. Dezinformovaných je podle průzkumu devět procent lidí, pět procent je silně proruských. „Nijak významně nepřibylo lidí, kteří by smýšleli prorusky,“ uvedli autoři průzkumu.

Za poslední den narostla statistika ruských ztrát o 820 lidí, uvádí generální štáb ukrajinské armády. A také o šest tanků, osm obrněných vozidel pěchoty či sedm děl.

Novinářka Lenka Klicperová získala cenu Annual Photography Awards (Výroční ocenění fotografie) v kategorii „Lidé“, za svou reportážní sérii Russkij mir – Utrpení na Ukrajině. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. O nápadu společně nakupovat zbraně a munici s cílem doplnit sklady a umožnit další podporu Ukrajiny se dnes budou bavit ministři zahraničí zemí Evropské unie. Čtyři dny před prvním výročím ruského vpádu na Ukrajinu proberou také chystaný desátý balík protiruských sankcí. 

Ministři před zahájením samotné schůzky posnídají s ruským opozičníkem Garrim Kasparovem, s nímž pohovoří o situaci oponentů režimu prezidenta Vladimira Putina. Na jednání s unijními kolegy dorazí ukrajinský ministr zahraniční Dmytro Kuleba, který jim přiblíží aktuální potřeby Kyjeva v souvislosti s pokračujícím tlakem ruských vojsk na východě země. Ukrajinské vedení žádá západní spojence o rychlé dodávky zbraní a munice, která armádě napadené země dochází.