Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, pro dnešek vám přejeme dobrou noc. Děkujeme za pozornost a budeme se na vás těšit zase zítra.

Takhle dnes probíhala další výměna zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Zpátky do vlastí se vrátilo 71 lidí. Rusové podle Kyjeva propustili ze zajetí 35 ukrajinských vojáků a jednoho civilistu, Ukrajinci 35 ruských vojáků. 

Kyjev tráví další večer bez světel.  

Arménský premiér Nikol Pašinjan dal dnes najevo frustraci z toho, že Arménii, která podle něj čelí agresi ze strany Ázerbájdžánu, nepřichází na pomoc Ruskem vedená Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Pašinjan tak na summitu ODKB v Jerevanu, jehož se účastnil také ruský prezident Vladimir Putin, zpochybnil efektivitu této vojenské aliance, uvedla agentura AP.

Rusko, lídr ODKB, je dlouhodobě v oblasti Zakavkazska, kde se Arménie a Ázerbájdžán od rozpadu Sovětského svazu střetly ve dvou velkých ozbrojených konfliktech, určující síla. S tím, jak ale zabředává do války na Ukrajině, roste pro něj nebezpečí, že na jižním Kavkazu přijde o svůj někdejší vliv, podotkla AP.

„Je skličující, že arménské členství v ODKB Ázerbájdžán od agresivních kroků neodrazuje,“ uvedl dnes Pašinjan.

„Dodneška jsme nedokázali dospět k rozhodnutí ohledně odpovědi ODKB na agresi Ázerbájdžánu vůči Arménii. Tato skutečnost vážně škodí pověsti ODKB v naší zemi i za jejími hranicemi,“ pokračoval arménský premiér.

Podle ministra vnitra Denyse Monastyrského si dnešní ruské raketové útoky vyžádaly deset lidských životů. Úřady rovněž hlásí desítky zraněných a rozsáhlé výpadky proudu. 

V ukrajinské metropoli invazní síly podle úřadů zasáhly obytnou budovu, zemřeli tam nejméně tři lidé. Podle starosty Vitalije Klička je mezi nimi také sedmnáctiletá dívka. Kličko také uvedl, že útoky ve městě zasáhly infrastrukturní objekt a celý Kyjev je bez dodávek vody, v některých čtvrtích není elektřina.

Další lidé zemřeli při ruských úderech ve městě Vyšhorod v Kyjevské oblasti, kde byl taktéž zasažen obytný dům, oznámil šéf ukrajinské policie Ihor Klimenko. Šéf regionální policie Andrij Něbytov podle ruskojazyčného webu stanice BBC uvedl, že ruské údery ve Vyšhorodě zabily čtyři lidi a dalších 27 jich zranily. Něbytov na telegramu zveřejnil fotografie a video škod, které podle něj ruský raketový útok v Kyjevské oblasti napáchal. Ta je podle oblastního šéfa Oleksije Kuleby bez proudu.

Papež František přirovnal válku na Ukrajině k velkému ukrajinskému hladomoru v letech 1932 - 1933, během kterého zemřelo až 5 milionů lidí. Napsal o tom Reuters.

Ukrajinci prochází bezpečnostní prověrkou a cestují z Chersonu do Kyjeva.

Ukrajina a Rusko si dnes vyměnily dalších 71 zajatců. Rusové podle Kyjeva propustili ze zajetí 35 ukrajinských vojáků a jednoho civilistu, z ukrajinského zajetí do vlasti zamířilo 35 ruských vojáků. O výměně informovali šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak a ruské ministerstvo obrany.

„Mezi propuštěnými jsou chlapci, kteří bránili Mariupol a byli v Azovstalu, a také příslušníci národní gardy, kteří padli do zajatí v Záporožské jaderné elektrárně v prvních dnech invaze,“ napsal na telegramu šéf ukrajinské prezidentské kanceláře.

„Navrátíme všechny,“ přislíbil. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že z ukrajinského zajetí bylo propuštěno 35 ruských vojáků. Upřesnilo, že propuštění zajatci budou letecky přepraveni do Moskvy, kde jim bude poskytnuta lékařská péče, rehabilitace a psychologická pomoc.

Agenti ukrajinské tajné služby SBU narazili při úterní prohlídce ve slavném kyjevském klášteře Kyjevskopečerská lávra na podezřelé občany Ruska, ruskou propagandistickou literaturu a obnosy peněz v různých měnách. Informovala o tom na svém webu. Cílem úterní prohlídky v klášterním komplexu bylo podle kontrarozvědky předejít činnosti ruských tajných služeb na Ukrajině a zkontrolovat, zda areál neslouží k ukrývání cizích občanů, zpravodajců nebo zbraní.

V Kyjevskopečerském klášteře, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, sídlilo dříve vedení ukrajinské pravoslavné církve moskevského patriarchátu a mnozí Ukrajinci proto k tomuto církevnímu komplexu chovají nedůvěru.

V dnešním hlášení SBU uvedla, že při razii zkontrolovala 350 budov patřících Ukrajinské pravoslavné církvi a 850 osob. Mezi nimi identifikovala několik cizinců, zejména Rusů. Část z nich prý disponovala doklady, které nesly známky padělání nebo poškození. Některé ze zkontrolovaných osob označila SBU následně za "podezřelé".

Ukrajina žádá kvůli ruským úderům o naléhavé zasedání RB OSN, uvedl Zelenskyj. Zabíjení civilistů a ničení infrastruktury označil za teror.

Tok ropy ukrajinskou částí ropovodu Družba byl večer obnoven. Uvedla to agentura TASS s odvoláním na ruského provozovatele ropovodů Transněfť.

Norský soud dnes poslal 34letého Rusa na 90 dní do vězení za to, že létal bezpilotním letounem nad norským územím, což je v rozporu se zákazem vyhlášeným kvůli válce na Ukrajině. Muž uvedl, že pomocí dronu pozoroval přírodu. Podle norských médií nebyl obviněn ze špionáže.

Norsko už od vydání zákazu zadrželo necelou desítku Rusů, kteří s drony přelétali nad vojensky citlivými oblastmi. Dnešní verdikt je v tomto kontextu první, který norské soudy vynesly, píše AFP.

Norsko, aktuálně klíčový dodavatel plynu do Evropy, posílilo bezpečnostní opatření kolem svých ropných a plynových zařízení. Reagovalo tak na záhadné přelety bezpilotních strojů v blízkosti této infrastruktury a na pravděpodobnou sabotáž na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři.

Soud Rusa uznal vinným z několika přeletů nad norským územím v týdnu od 13. do 20. října. Muž fotografoval a filmoval jen krajinu, přesto tím porušil pravidla. Hájil se, že o zákazu nevěděl.

„Evropský parlament dnes uznal Rusko za teroristický stát. A Ruská federace pak celému světu dokázala, že je to pravda, když odpálila rakety na naši infrastrukturu, na energetická zařízení a na naše lidi,“ prohlásil dnes Volodymir Zelenskyj.

V České republice si od začátku ruské invaze do konce října našlo práci téměř 160.000 ukrajinských občanů s dočasnou ochranou. Část z nich se už vrátila domů, aktuálně tak v Česku pracuje více než 98.000 ukrajinských uprchlíků, uvedlo dnes ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v tiskové zprávě.

Zatímco zaměstnaných uprchlíků podle resortu dlouhodobě přibývá, počty příjemců humanitární dávky původem z Ukrajiny stabilně klesají. Stejně je tomu i v případě solidárních příspěvků, které kompenzují náklady domácností na ubytování uprchlíků.

Počet pracujících uprchlíků z Ukrajiny se měsíc od měsíce zvyšuje. Zatímco v červnu jich bylo kolem 68.000, v září 89.000 a ke konci října přes 98.000. Pracují jako montážní dělníci nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě, dopravě a jako obsluha strojů, uvádí ministerstvo.

Pracovníci z Ukrajiny nacházejí uplatnění nejvíce ve Středočeském a Plzeňském kraji, kde podle resortu pracuje 16.684, respektive 14.347 Ukrajinců s dočasnou ochranou. Třetí nejvyšší počet ukrajinských uprchlíků pracuje v Praze.

Při dnešních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu zemřelo nejméně šest lidí a 36 utrpělo zranění, uvedl podle Ukrinform šéf ukrajinské policie.

Ukrajinské síly podle Ukrinform hlásí sestřelení 51 ze 70 střel s plochou dráhou letu a pěti dronů, které dnes Rusko vyslalo na Ukrajinu.

USA poskytnou Ukrajině vojenské vybavení v hodnotě v přepočtu 9,4 miliardy korun, a to z vlastních zásob, aby tam doputovalo co nejrychleji, píše AP.

Ruské raketové údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu způsobily výpadky elektřiny na polovině území sousedního Moldavska. S odvoláním na místopředsedu moldavské vlády o tom dnes informovala agentura Reuters. Výpadky elektřiny jsou podle ní hlášeny také v separatistickém regionu Podněstří, který podporuje Rusko.

„Masivní výpadek elektřiny v Moldavsku po dnešním ruském útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu,“ oznámil na twitteru Andrei Spuni, jenž zároveň zastává funkci moldavského ministra infrastruktury. V jiném příspěvku napsal, že se opakuje situace z 15. listopadu, kdy Moldavsko - po ruských raketových úderech na Ukrajinu - rovněž postihl velký výpadek v dodávkách elektrického proudu.

Následky ruského ostřelování Kyjeva.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) poskytne spolu s Nizozemskem 372 milionů eur (9,1 miliardy Kč) na pomoc ukrajinské elektrárenské společnosti Ukrenergo. Banka dnes uvedla, že peníze mají firmě pomoct urychleně provést nouzové opravy škod způsobených bombardováním civilní energetické infrastruktury. Ukrenergo zajišťuje přenos elektřiny.

Ukrajinská energetická infrastruktura je terčem útoků ruských vojsk. EBRD poskytne státem zaručenou půjčku 300 milionů eur, která zahrnuje dvě složky. Až 150 milionů eur je určeno na pořízení vybavení pro realizaci nouzových oprav přenosové soustavy, dalších 150 milionů eur tvoří podpora kapitálové struktury. Samostatně bude část půjčky na nouzové opravy doplněna grantem v objemu až 72 milionů eur, který poskytne Nizozemsko.

Provoz ropovodu Družba na Ukrajině je částečně zastaven, informovala dnes agentura TASS. Dodávky do Maďarska jsou přerušeny, do České republiky a na Slovensko ale ropa dál teče, řekl mluvčí ruské společnosti Transněfť, která zajišťuje provoz ropovodů.

„Ropovod Družba byl na Ukrajině podle našich partnerů zčásti zastaven,“ řekl mluvčí. Dodal, že dodávky do Česka a na Slovensko pokračují ze slovenské obce Budkovce, kde je uskladněno dostatečné množství ropy pro několikadenní provoz. Dodávky do Maďarska jsou podle něj pozastaveny už tři dny a pravděpodobně zůstanou pozastavené ještě týden.

Bývalý britský premiér Boris Johnson v rozhovoru se stanicí CNN v Lisabonu prohlásil, že ačkoliv EU nyní silně podporuje Ukrajinu, před únorovým začátkem ruské invaze se názory evropských států velmi lišily. Nejostřeji se Johnson v této souvislosti vyjádřil na adresu Německa, které si podle něj v případě invaze přálo porážku Ukrajiny. Francie si mezitím podle britského expremiéra vůbec nepřipouštěla, že by skutečně mohla propuknout válka.

„Byl to obrovský šok... viděli jsme, jak se shromažďují taktické skupiny ruského batalionu, ale různé země měly velmi odlišné pohledy,“ řekl Johnson v Portugalsku Richardu Questovi ze CNN.

„Máme oběti z řad civilistů. (...) Celá oblast je bez světla,“ napsal oblastní gubernátor Oleksij Kuleba. Policejní šéf Andrij Něbytov na telegramu zveřejnil fotografie a video škod, které podle něj ruský raketový útok v Kyjevské oblasti napáchal.

„Náraz do jednoho ze zařízení infrastruktury v metropoli. Zůstaňte v krytech! Letecký poplach pokračuje,“ napsal na telegramu starosta Kličko. „Kvůli ostřelování byly přerušeny dodávky vody,“ uvedl později starosta a dodal, že při útocích bylo nejméně devět lidí zraněno.

„Celé město - bez světla. Čekáme na další informace od energetických expertů. Mohou být přerušeny dodávky vody,“ uvedl starosta Lvova Andrij Sadovyj na svém telegramovém účtu a vyzval obyvatele města, aby zůstali v krytech.

Po dnešních masivních ruských vzdušných úderech na Ukrajinu hlásí problémy rovněž dvě ukrajinské atomové elektrárny. Pracovníci Jihoukrajinské jaderné elektrárny kvůli výpadku proudu odstavili řadu bloků, píše agentura Reuters s odvoláním na společnost Enerhoatom. Šéf Chmelnycké oblasti mezitím sdělil, že energetické bloky od sítě odpojila rovněž Chmelnycká jaderná elektrárna.

„S elektrárnou je vše v pořádku. Není kde vyrábět elektřinu,“ uvedl dále mluvčí Enerhoatomu o Jihoukrajinské jaderné elektrárně, která se nachází v Mykolajivské oblasti na jihu země.

K podobnému kroku přistoupili pracovníci Chmelnycké jaderné elektrárny, která se nachází na západě Ukrajiny. „Bloky Chmelnycké jaderné elektrárny byly odpojeny od energetické soustavy,“ uvedl oblastní šéf Serhij Hamalij podle agentury Ukrinform.

Následky bombardování porodnice ve Vilňansku v Záporožské oblasti.

Celá Kyjevská oblast je po útocích bez proudu, uvedl na telegramu oblastní gubernátor Oleksij Kuleba. Kyjev je podle starosty Vitalije Klička bez vody. Ruské útoky v ukrajinské metropoli podle úřadů zasáhly obytnou budovu, zemřeli nejméně tři lidé a šest dalších je zraněných.

Ukrajinské oblasti včetně západu země dnes po poledni hlásily sérii výbuchů. Nad celou Ukrajinou se rozezněl letecký poplach.

Na západě Ukrajiny zaznamenali výbuchy. Celý Lvov je podle starosty bez proudu a hrozí přerušení dodávek vody, uvádí ruskojazyčný server BBC.

Ruský opoziční politik Ilja Jašin, kterému nyní hrozí deset let vězení za šíření informací o vraždění civilistů v ukrajinském městě Buča během ruské okupace, nelituje, že neprchl z Ruska. „Věznění jednou skončí, ale sebeúcta zůstane,“ řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnil server Meduza, vycházející v lotyšském exilu. Osobně se mu zdá snazší vyrovnat se s uvězněním ve vlasti než se v exilu trápit pochybami a pokoušet se ospravedlnit. „Je jednoduší inkasovat úder než utéct před rvačkou,“ dodal na vysvětlenou.

Politik, kterého dnes čeká začátek soudního procesu, naopak lituje vlastní naivity a podcenění brutality režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

Alexej Fadějev, jenž si má odpykat 21 let ve vězení za účast v bojích na Ukrajině, podal ústavní stížnost. Fadějev na Donbase bojoval na straně proruských separatistů. Poté, co jeho dovolání letos odmítl Nejvyšší soud, zůstala ústavní stížnost posledním mimořádným opravným prostředkem. Její podání je patrné z justičních databází. O stížnosti zatím není rozhodnuto.

Městský soud v Praze Fadějevovi nejprve uložil 4,5 roku vězení za účast v organizované zločinecké skupině. Podle vrchního soudu se však dopustil teroristického útoku jako součást zločinecké organizované skupiny. Odvolací senát proto verdikt výrazně zpřísnil.

Fiala vítá rezoluci, v níž europoslanci označili Rusko za stát podporující terorismus. Je třeba dávat Rusku najevo, že se chová nepřijatelně, řekl.

V Kyjevě se ozval výbuch, podle starosty byla zasažena infrastruktura. Další podrobnosti nesdělil, obyvatele vyzval, aby zůstali v krytech.

Ruský klavírista Jevgenij Kissin, který od roku 2017 žije v Praze, spolu s koncertními mistry České filharmonie (ČF) uvede skladbu kritizující ruskou agresi na Ukrajině. S houslistou Janem Fišerem a violoncellistou Václavem Petrem 5. prosince v Sukově síni pražského Rudolfina představí své Trio pro housle, violoncello a klavír. Program doplní Druhý klavírní kvintet Antonína Dvořáka, v němž se k Fišerovi a Petrovi přidají houslistka Petra Brabcová, violista Jiří Pinkas a klavírista Ivo Kahánek. ČTK o tom za pořádající Český spolek pro komorní hudbu informoval Luděk Březina.

Prezident Ukrajiny Zelenskyj uvítal rezoluci europarlamentu, která označila Rusko za stát podporující terorismus. Rusko podle něj musí být izolováno.

Europoslanci dnes schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině.

„Je to důležitá politická deklarace, kterou vyjadřujeme, že stojíme na straně Ukrajiny,“ uvedla česká europoslankyně Markéta Gregorová, podle které jde především o symbolický čin, který v praxi „nic nezmění“.

Europoslanec Alexander Vondra poukázal na to, že podobný krok udělala už minulý týden i česká Poslanecká sněmovna, která v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. To podle něj ukazuje, že Česko má ohledně Ukrajiny vůdčí pozici v EU. Podle Vondry je důležité zařadit na seznam teroristických organizací Wagnerovu skupinu a další podobné organizace, protože „je Rusko používá, aby vyvinilo samo sebe z nejdrastičtějších útoků na civilisty“.

V nejméně čtyřech oblastech na jihu Ukrajiny se dnes po poledni ozvala série výbuchů. Nad celou Ukrajinou se rozezněl protiletecký poplach. Informuje o tom s odvoláním na sociální sítě agentura Interfax-Ukrajina.

Exploze hlásí Oděská a Mykolajivská oblast na jihu Ukrajiny a Záporožská a Dněpropetrovská oblast na jihovýchodě. Zatím není jasné, jestli si výbuchy vyžádaly oběti či nějaké škody.

„Hodně raket. Z jihu i z východu. Protivzdušná obrana funguje,“ uvedl na telegramu šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim.

Europoslanci dnes schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Vyzvali také unijní orgány, aby zařadily na seznam teroristických organizací některé jednotky bojující na ruské straně na Ukrajině, například soukromou žoldnéřskou Wagnerovu (v ruském přepise Vagnerovu) skupinu. Parlament by také chtěl vytvořit systém válečných reparací hrazený z prostředků zabavených ruskému státu. Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 poslanců, europarlament má 705 křesel.

Prezidentova manželka Olena vyjádřila soustrast pozůstalým, které postihlo strašné utrpení kvůli smrti novorozeného dítěte. „Nikdy nezapomeneme, nikdy neodpustíme,“ vzkázala do Ruska strůjcům „šíleného zločinu“.

Záchranářům se mezitím z trosek dvoupodlažní budovy podařilo vyprostit lékaře a ženu, podle médií porodníka a matku zabitého novorozence.

Ruští poslanci z komise pro vyšetřování zahraničního vměšování do vnitřních záležitostí Ruska navrhli zakázat tři desítky zahraničních nevládních organizací. V Rusku by tyto spolky měly být prohlášeny podle návrhu za „nežádoucí“, v některých případech i „extremistické“ organizace, napsala agentura TASS s odvoláním na šéfa komise, předsedu bezpečnostního výboru dolní komory parlamentu Vasilije Piskarjova. Jde mimo jiné o blíže neupřesněné organizace z Česka.

„Komise ukončila vyšetřování ohledně 30 nevládních organizací, občanských a společenských sdružení ze 16 zemí, které nejsou přátelské vůči Rusku. Jejich činnost navrhujeme označit za nežádoucí a některé za extremistické,“ řekl zákonodárce.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v Alžírsku jednal o dodávkách plynu do České republiky. Debaty jsou na úrovni předběžných návrhů smluv, nyní se diskutuje o množství, délce kontraktu a cenách, řekl Síkela novinářům při příchodu na dnešní zasedání vlády. Alžírsko by do budoucna mohlo pokrývat až 30 procent celkových dodávek do ČR, míní.

„Klíčové je, že jsme se dohodli na dodávkách plynu z Alžírska do České republiky. Myslím, že Alžír bude do budoucna hrát klíčovou roli v nahrazení dodávek ruského plynu v našem energetickém mixu,“ řekl Síkela. Jde podle něj jak o plyn, který by byl vedený trubkami přes Tunisko a Itálii do ČR, tak o dodávky do LNG terminálu v nizozemském přístavu Eemshaven, kde Česko získalo pronájem kapacity.

Americká tisková agentura Associated Press (AP) propustila novináře, který v úterý 15. listopadu s odkazem na nejmenovaný americký zdroj chybně informoval, že na východ Polska dopadla ruská raketa. Představitelé Polska, NATO i Spojených států později uvedli, že se jednalo zřejmě o ukrajinskou raketu, kterou Kyjev vyslal v obraně před ruskými raketovými útoky. AP zprávu později opravila.

Reportér James LaPorta byl propuštěn poté, co ho vedení agentury určilo jako zodpovědného za zprávu, která chybně uváděla, že střela byla ruská. Uvedli to zaměstnanci AP obeznámeni se situací, kteří o zaměstnaneckých poměrech a vnitřních záležitostech agentury hovořili pod podmínkou anonymity.

Papež František dnes válku na Ukrajině přirovnal ke genocidě, při níž za sovětského vůdce Josifa Stalina ve 30. letech minulého století zahynuly miliony Ukrajinců. V souvislosti s jejich utrpením dnes také ve Vatikánu podle agentury Reuters mluvil o mučednictví.

Hlava katolické církve se k válce na Ukrajině vyjádřila na závěr generální audience, které se na Svatopetrském náměstí účastnily tisíce lidí. Ukrajinci podle papeže trpí „mučednictvím agrese“. Válku pak přirovnal ke „strašlivé genocidě“ ze 30. let.

„Nepřítel se znovu rozhodl terorem a vražděním dosáhnout toho, čeho není schopen dosáhnout devět měsíců,“ okomentoval ruské ostřelování porodnice v Záporoží ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a přislíbil, že Rusové se budou zodpovídat ze všeho zla, které na Ukrajině spáchali.

Británie dodá Ukrajině tři záchranářské a pátrací vrtulníky, oznámil ministr obrany Ben Wallace. Je to poprvé od začátku ruské invaze, co britská armáda posílá Kyjevu pilotované stroje, uvedla dnes stanice BBC.

První ze tří helikoptér Sea King, které do roku 2018 sloužily v Královském letectvu a Královském námořnictvu, již převzala ukrajinská armáda. V uplynulých týdnech prošli v Británii výcvikem na pilotování těchto strojů ukrajinští letci.

Londýn pošle Ukrajině také dalších 10.000 dělostřeleckých nábojů, uvedl Wallace na návštěvě Norska, kde se účastní jednání o posílení vojenské spolupráce mezi severskými zeměmi. 

Ruská raketa v noci na dnešek zasáhla porodnické oddělení nemocnice ve Vilňansku v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny. Při ruském útoku byli zraněni dva lékaři, jeden z nich je ve vážném stavu. Zahynul chlapeček, který se narodil před dvěma dny, jeho matka přežila, upřesnila ukrajinská prezidentská kancelář podle agentury Unian.

Dva lidé dnes ráno přišli o život a další dva utrpěli zranění při ruském ostřelování města Kupjansk, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa oblastní správy Oleha Syněhubova a zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka. Ruská palba podle Syněhubova poškodila devítipodlažní obytný dům a polikliniku. O život přišla pětapadesátiletá žena a osmašedesátiletý muž. Jeden raněný musel být hospitalizován, druhého stačilo ošetřit na místě. Podle Tymošenka o život přišli náhodní kolemjdoucí.

Doněcký gubernátor Pavlo Kyrylenko oznámil smrt jednoho civilisty a zranění osmi dalších během uplynulých 24 hodin.

V Solněčnogorsku v Moskevské oblasti hoří hostel. Žádná zranění zatím hlášena nebyla.

Podle britského ministerstva obrany Rusko od září pravděpodobně vypustilo proti Ukrajině několik bezpilotních letounů íránské výroby.

Je také pravděpodobné, že Rusko téměř vyčerpalo své současné zásoby íránských zbraní a bude usilovat o jejich doplnění, uvedlo ministerstvo ve své každodenní zpravodajské aktualizaci zveřejněné na Twitteru.

Rusové podle ukrajinských odhadů od začátku války přišli o víc než 85 000 vojáků, skoro 2 900 tanků a 278 letadel.

Moldavsko zatím nemá z Ruska žádné signály toho, že by mu Moskva v prosinci zastavila dodávky plynu. Je však připraveno na jakýkoliv scénář. Uvedla to podle agentury Reuters dnes moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová. Ruský plynárenský gigant Gazprom v úterý varoval, že by mohl začít od 28. listopadu snižovat dodávky plynu přes Ukrajinu do Moldavska, protože Ukrajina zadržuje část plynu, který je pro zemi určen.

Kreml podle amerického ISW může kvůli veřejnému mínění chystat zinscenovaný útok na ruské pohraničí. Pokračují ruské útoky v Donbasu, hlásí ukrajinské velení.

Ukrajinská bezpečnostní služba provedla  razii v klášteře Pečerská lávra a v dalších střediscích ukrajinské pravoslavné církve. „Cílem akce bylo zamezit podvratným aktivitám ruských zvláštních služeb na Ukrajině“, uvedla SBU.

Podle SBU byly razie provedeny s cílem pátrat po sabotážních skupinách, cizích státních příslušnících nebo nelegálně držených zbraních a také zabránit využívání objektů jako „center ruského světa“.

Britské ministerstvo obrany oznámilo, že poprvé od začátku války vyšle na Ukrajinu vrtulníky. Podle BBC budou poskytnuty tři vyřazené vrtulníky Sea King. První z nich již na Ukrajinu dorazil.

Ministr obrany Ben Wallace se rovněž v Oslu setká s představiteli dalších států a projednají pokračující vojenskou podporu Kyjeva. Dodal, že Spojené království poskytne také dalších 10 000 dělostřeleckých nábojů.

Moldavsko zaplatí za plyn uskladněný na Ukrajině, uvedl ve středu moldavský vicepremiér Andrei Spinu.

Gazprom obvinil Ukrajinu, že zadržuje objemy plynu, které byly určeny pro Moldavsko, a uvedl, že by mohl od 28. listopadu začít snižovat dodávky plynu přes Ukrajinu.

„Gazprom obviňuje Ukrajinu a Moldavsko z něčeho, co se neděje. Veškerý dodaný plyn Moldavsko zaplatí,“ uvedl Spinu skrze síť Telegram.

Záporožský gubernátor Oleksandr Staruch ve středu brzy ráno na Telegramu informoval, že při ruském raketovém útoku na porodnici ve městě Vilniansk v Záporožské oblasti přišlo o život novorozeně. „Smutek naplňuje naše srdce,“ uvedl k situaci.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Europoslanci dnes budou hlasovat o rezoluci, která prohlašuje Rusko za stát podporující terorismus. Jednat budou také o finanční pomoci Ukrajině na příští rok. Dnešní zasedání ale zahájí debata o migraci, které se zúčastní český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a zástupci Evropské komise (EK).

Rezoluce prohlašující Rusko za stát podporující terorismus reaguje mimo jiné na sérii útoků ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Evropský parlament chce svou rezolucí připravit půdu pro stíhání ruského prezidenta Vladimira Putina a dalších vrcholných ruských činitelů před mezinárodními soudy.