Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme, že jste s námi dnes sledovali aktuální dění související s konfliktem na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajina zahajuje výrobu projektilů ráže 152 mm a 122 mm. Do jejich výroby se pustili, protože zásoby sovětské munice docházejí, řekl tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov.

„Není to zapomenutá válka,“ novozélandská premiérka Jacinda Ardernová oznámila další 1,94 milionu dolarů na humanitární podporu pro Ukrajinu, protože válka vstupuje do zimních měsíců. Ardernová informovala o novém pomoci poté, co ukrajinský prezident Zelenskyj promluvil k novozélandskému parlamentu.

Ukrajinský parlament dnes schválil sporný mediální zákon, který rozšiřuje pravomoci tamní televizní a rozhlasové rady. Opozice a někteří novináři kritizují, že tento orgán nyní bude moci ukládat pokuty a při opakovaných porušeních předpisů i zablokovat média na 30 dní, aniž by k tomu měl soudní příkaz. Informovala o tom agentura DPA. Podle vládních představitelů zákon pomůže Ukrajině čelit ruské propagandě a je prý důležitý také z hlediska integrace do Evropské unie.

Polovinu členů osmičlenné rady pro rozhlasové a televizní vysílání jmenuje prezident a polovinu parlament. Šéfka rady Olha Herasimjuková podle agentury Unian uvedla, že předchozí právní úprava neumožňovala dostatečně bojovat proti ruským dezinformacím. Zdůraznila, že trvalé zablokování on-line médií bude nadále možné pouze na základě soudního rozhodnutí.

USA dodají Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot: Administrativa prezidenta Joea Bidena dokončuje plány na dodání systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu, které mohou být oznámeny tento týden, informoval list The Kyiv Independent s odkazem na stanici CNN.

Maďarsko se snaží ochránit členy ruské vlády před sankcemi Evropské unie, píše dnes agentura DPA s odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného unijního diplomata. Vláda Viktora Orbána požaduje, aby z chystaného devátého sankčního balíku vypadla tři jména, mezi nimi ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov. Ostatní země sedmadvacítky přitom oslabení sankcí nechtějí.

Zástupci zemí EU o devátém balíku sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu jednají asi týden. Evropská komise navrhuje nová opatření proti ruským bankám a další omezení v obchodu. Na sankční seznam má přibýt skoro 200 dalších osob a subjektů. Jejich majetek pak musí být v EU zmrazen a lidi ze sankčního seznamu nesmějí jezdit na území EU. Shodu na devátém sankčním balíku se ve středu budou znovu snažit velvyslanci členských zemí při EU.

Valentyna (70) z Bachmutu se přece jen rozhodla město, u nějž se nyní válčí, evakuovat. Dobrovolníci z organizace Chaplain Patrol jí pomohli vzít kufry, odvezli ji na nádraží Pokrovsk. Seniorka naštěstí má kam jít, v Kyjevě žije její syn.

Uprchlíci z Ukrajiny si zřejmě budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o jeden rok do konce března 2024. Postup zakotví v souladu s evropskými pravidly novela zákona zvaného lex Ukrajina, kterou dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze hlasy koaličních poslanců. Zákonodárci opozičních ANO a SPD se hlasování zdrželi. Předlohu nyní dostanou k posouzení senátoři.

Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Úřadům prodloužení ochrany naopak umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází.

Pokud si Ukrajinci budou chtít dočasnou ochranu prodloužit, podle novely se budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. „Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku, pak mu dočasná ochrana zanikne,“ stojí v důvodové zprávě.

Velký bratr v Rusku frčí: Žebříčku nejprodávanějších románů ve formě elektronických knih nebo audioknih v Rusku vévodí antiutopické dílo o totalitním režimu 1984 britského spisovatele George Orwella. Na platformě ruského internetového knihkupectví LitRes je nejoblíbenějším beletristickým dílem za letošní rok a druhým nejoblíbenějším napříč kategoriemi. S odkazem na agenturu TASS o tom dnes informovala agentura Reuters.

Děj románu se odehrává v blíže neurčené budoucnosti v zemi, kde totalitní vládci zbavují své občany veškeré svéprávnosti a vedou permanentní válku. Kniha vyšla v roce 1949 a Orwell přiznal, že předobrazem postavy Velkého bratra, který všechny sleduje, byl sovětský vůdce Josif Stalin.

V Sovětském svazu byla kniha až do roku 1988 zakázaná. Někteří spatřují podobnost obsahu díla i se současným děním v Rusku, které v únoru napadlo Ukrajinu.

Ruské raketové bombardování poničilo budovu univerzity v Kramatorsku v Doněcké oblasti. 

Přes 60 % Ukrajinců dá alespoň část peněz, které si chystali na Vánoce a Nový rok, na armádu či pomoc potřebným, trpícím ruskou invazí. Podle listu The Kyiv Independent to zjistil průzkum společnosti Deloitte.

Spojené státy podle televize CNN dokončují plány na vyslání systému protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu. Oficiální oznámení o další vojenské podpoře pro východoevropskou zemi napadenou Ruskem by mohlo přijít už tento týden.

CNN se ve svém zpravodajství o systému protivzdušné obrany opírá o nejmenované činitele, podle nichž ještě plán potřebuje souhlas ministra obrany Lloyda Austina, a poté podpis prezidenta Joea Bidena. Očekává se ale, že tak učiní.

Italský parlament podle televize Nexta schválil rezoluci, která povoluje, aby vývoz zbraní na Ukrajinu pokračoval i v roce 2023.

The #Italian Parliament approved a resolution to extend arms supplies to #Ukraine in 2023. pic.twitter.com/wDuXvWCm10

— NEXTA (@nexta_tv) December 13, 2022

Velká Británie kvůli útokům na ukrajinskou energetickou infastrukturu uvalila sankce na 12 ruských důstojníků. Země také sankcionovala několik íránských podnikatelů, kteří jsou zodpovědní za produkci a dodávky dronů Moskvě. 

Škody po útocích Rusů v Boroďance.

Ropa je navzdory novým problémům kolem omezení dodávek z Ruska nejlevnější od začátku roku. Skutečné škrty v těžbě, k nimž přistoupila Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojenci, tedy skupina označovaná OPEC+, totiž zatím nejsou tak rozsáhlé, jak skupina před několika týdny avizovala. Důvodem k poklesu cen jsou ale například i sílící obavy z globální recese, píše na svém webu deník Financial Times (FT).

Česko podle premiéra Petra Fialy (ODS) právě teď dodává mimo jiné dvě jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v Charkovské oblasti, deset dieselových generátorů pro nemocnice a vodárenské společnosti v Kyjevské, Dněpropetrovské a Lvovské oblasti a 500 topných těles pro osobní potřebu – vše v hodnotě dvou miliard eur (přes 48 miliard Kč). Česko kromě toho pomáhá také s lékařským vybavením a přístřeším, dodává například zateplené ubytovací kontejnery na západní a střední Ukrajinu.

Odvolací Vrchní soud v Praze dnes snížil trest bývalému vojákovi Martinu Sukupovi, který se mezi lety 2014 a 2018 na straně proruských separatistů aktivně zapojil do bojů na Ukrajině, z 21 let na čtyři roky vězení. Pražský městský soud muže původně odsoudil za teroristický útok a účast na teroristické skupině, odvolací senát ale dnes muže potrestal za účast na nestátní ozbrojené skupině, za kterou hrozí maximálně pětileté vězení. Trestný čin přibyl do zákoníku letos v červnu. Rozhodnutí soudu je pravomocné. Muž byl souzen jako uprchlý.

Mobilizovaný ruský voják tvrdí, že ho v armádě za jeho odmítání jít bez výcviku bojovat do přední linie bili, spouštěli do šachty kanalizace, vyhrožovali mu pohřbením zaživa a ostatní vojáci také imitovali jeho zastřelení. O příběhu 25letého Romana Martynova z Brjanské oblasti informoval na sociálních sítích ruský ochránce lidských práv Pavel Čikov.

Itálie zmrazila ruským oligarchům a dalším osobám, na které byly v souvislosti s válkou na Ukrajině zavedeny unijní sankce, přes dvě miliardy eur (50 miliard korun). Dnes to řekla v parlamentu italská premiérka Giorgia Meloniová. Sankce proti Rusku označila za správné, ačkoliv je před volbami kritizovali někteří její koaliční partneři. Podle informací z konce listopadu úřady v celé EU Rusům na sankčních seznamech zmrazily zhruba 19 miliard eur.

„Protože Ukrajina má navrch na bojišti, Rusko, jehož vojenská slabost se ukázala, si osvojilo cynickou strategii, která cílí na civilní infrastrukturu, aby dostalo Ukrajinu do kolen,“ řekl Macron v úvodním projevu. „Na každé vítězství vaší země na bojišti Rusko zbaběle reaguje bombardováním elektrické, plynové nebo vodní infrastruktury nezbytné pro to, aby lidé přežili tuto zimu,“ řekl Macron. Francouzský prezident oznámil, že jeho země Ukrajině poskytne dalších 63 dieselgenerátorů ke stovce, které dodala už v listopadu. Francouzská pomoc letos dosáhne objemu 200 milionů eur (téměř 4,9 miliardy korun), řekl Macron, který oznámil dodatečnou pomoc ve výši 48,5 milionu eur.

O odchodu ruských vojsk z Ukrajiny do konce roku nemůže být řeč, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Reagoval tak na pondělní mírový návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, jenž podle agentury Reuters zahrnuje stažení ruských vojsk z Ruskem okupovaných ukrajinských území. Peskov dnes tvrdil, že Kyjev musí přijmout novou „realitu“, čímž měl na mysli čtyři ukrajinská území, která se Moskva letos nelegálně pokusila anektovat.

„O tom nemůže být řeč,“ odpověděl novinářům podle agentury TASS mluvčí Kremlu na dotaz, zda Rusko zvažuje možnost zahájení stahování vojsk z Ukrajiny před koncem letošního roku. „Ukrajinská strana musí vzít v potaz realitu, která se tu za celou tu dobu vyvinula,“ pronesl Peskov.

Německo na zimní pomoc Ukrajině poskytne dalších 50 milionů eur (1,2 miliardy Kč), země vzdorující ruské invazi dostane i generátory elektrické energie. Dnes to v Paříži na úvod dárcovské konference na podporu Ukrajiny oznámila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Dva ukrajinští fotoreportéři získali ocenění od organizace Reportéři bez hranic (RSF) za své snímky z válečného Mariupolu. Žurnalisté Jevhen Maloletka a Mstyslav Černov byli podle oznámení RSF jediní reportéři zahraničního významu, kteří na jaře v průběhu tří týdnů pomocí fotografie dokumentovali následky bombardování Mariupolu. Oba spolupracují s agenturou AP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pobavil Ukrajince vtipem o tom, jak Rusko "válčí" s NATO, které se ovšem ještě do boje nedostavilo. Zelenského anekdota v pořadu moderátora Davida Lettermana z Netflixu na účet Moskvy a ruských invazních vojsk se rychle rozšířila na sociálních sítích, píše agentura Unian.

Do armády chtěl Ukrajinec Valerij Markus vstoupit již od dětství, hned den po svých osmnáctých narozeninách seděl v náborové kanceláři. Jako výsadkář se účastnil bojů na východě Ukrajiny v roce 2014, nyní je na frontě znovu. Významně se podílí na budování jedné z brigád a na sociálních sítích přibližuje ukrajinskou armádu takovou, jaká je. „Připravujeme se na to, že zima bude obtížná. Morálně. Pro vojáky i pro civilisty,“ řekl v rozhovoru s ČTK. Ukrajinskému vojákovi a blogerovi letos na podzim vyšla v ČR z velké části autobiografická kniha Stopy na cestě.

Emmanuel Macron dnes na úvod konference na podporu Ukrajiny v Paříži ujistil, že mezinárodní společenství zemi napadené Ruskem pomůže překonat zimu. Cílem je podle něj i ochrana okupované Záporožské jaderné elektrárny. Ruské počínání označil francouzský prezident za zbabělé.

Macron dnes podle agentury AFP zdůraznil vůli mezinárodního společenství pomoci Ukrajině „odolat během této zimy“, kdy země čelí zbabělému počínání Ruska, jehož cílem je uvrhnout Ukrajince do „tmy a chladu“. Rusko se podle něj „pokouší šířit teror mezi obyvatele“ Ukrajiny útoky na civilní infrastrukturu. Ty jsou podle Macrona válečnými zločiny. Kreml útočí na civilní infrastrukturu, protože jeho vojáci utrpěli porážky na bojišti, řekl Macron.

V běloruské armádě začala předem neohlášená kontrola bojové připravenosti vojsk. Podle médií to oznámilo běloruské ministerstvo obrany. Vojska se musejí v co nejkratší době přesunout do daných oblastí, provést tam ženijní práce s cílem zajistit obranu daného místa a postavit pontonové mosty přes řeky Němen a Berezina.

Od začátku ruské invaze na Ukrajině zneškodnili policisté a pracovníci Státní služby pro mimořádné události (DSNS) více než 480.000 výbušných předmětů. Ve svém pravidelném nočním videoposelství to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Poděkoval zároveň zahraničním partnerům v boji proti tomu, co nazval „ruským minovým terorem“.

„Dnes zahynuli tři naši pyrotechnici - pracovníci DSNS. Zemřeli v Doněcké oblasti při odminovávání. Upřímnou soustrast jejich rodinám,“ uvedl Zelenskyj podle serveru Ukrajinska pravda a poznamenal, že lékaři bojují o záchranu života dalších dvou pyrotechniků. „Stalo se to v Kosťantynivce v Kramatorském okrese. To je jedno z našich území nejvíce zamořených ruskými minami, nástražnými dráty a nevybuchlými granáty,“ dodal prezident.

Putin v minulých dnech podepsal zákon přidělující ze státního rozpočtu na příští rok více než devět bilionů rublů (asi 3,3 bilionu Kč) na obranu a bezpečnost. Tato suma představuje podle údajů Světové banky přibližně osm procent ruského hrubého domácího produktu z roku 2021. Ruské výdaje na obranu podle odhadu britského ministerstva obrany výrazně vzrostly a budou představovat více než 30 procent rozpočtu na příští rok.

Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na pokračování rozsáhlé války proti Ukrajině utratit ještě více peněz, což vyčerpává ruský rozpočet a Kreml ztrácí možnosti vést geopolitické kampaně po celém světě, upozornili analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). 

Společná a koordinovaná podpora západních zemí je podle premiéra Petra Fialy (ODS) klíčová pro to, aby Ukrajina zvládla zimu a ubránila se ruské agresi. Nutná je vojenská, humanitární i ekonomická pomoc. Řekl to dnes ráno novinářům před odletem do Paříže na konferenci na podporu Ukrajiny.

Ruské jednotky při ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny zasáhly oblastní středisko pro reintegraci bezdomovců do společnosti. O život přišla kolemjdoucí starší žena, oznámil v noci na dnešek list Ukrajinska pravda s odvoláním na organizaci, která středisko nazvané Naděje provozuje.

„Přiletěly tři projektily, nejspíše rakety z raketometů Grad, a u střediska na ulici zahynula starší žena, která šla okolo. Naši dobrovolníci se jí snažili poskytnout pomoc, ale zranění byla neslučitelná se životem,“ uvedlo středisko na facebooku. Zásah utrpělo i samo středisko, ale jako zázrakem všichni lidé zde přežili. Rozbitá jsou ale všechna okna, a tak by se středisko rádo přestěhovalo na bezpečnější a teplejší místo, kde by bylo možné přečkat zimu.