Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, to je pro dnešek vše, s dalšími zprávami se přihlásíme opět ráno.

Ukrajinský soud poslal na 12 let do vězení ženu z Lysyčansku za to, že předávala Rusům informace o pozicích ukrajinských vojáků a jejich techniky během bojů o toto město v Luhanské oblasti. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném večerním projevu řekl, že ukrajinská armáda má plně pod kontrolou 4000 kilometrů čtverečných území, které doposud okupovalo Rusko. Na dalších asi 4000 kilometrech čtverečných se ukrajinské síly snaží situaci stabilizovat. Hledají ruské vojáky, kteří tam zůstali, pátrají po kolaborantech a sabotážních skupinách, snaží se tam nastolit bezpečí, uvedl Zelenskyj. Slíbil, že penzisté žijící na osvobozených územích dostanou penze za všechny měsíce, po které dané oblasti ovládali Rusové.

Podívejte se na nové snímky z nedávno osvobozeného města Balaklija v Charkovské oblasti. Lidé čekají na humanitární pomoc.

Putin podle vyjádření Kremlu v telefonátu s německým kanceléřem Olafem Scholzem obvinil ukrajinské síly, že ostřelují města na ukrajinském Donbasu. „Vladimir Putin upozornil spolkového kancléře na hrubé narušování humanitárního práva ukrajinskou stranou, na neustálé ostřelování měst na Donbasu, v jehož důsledku umírají civilisté,“ citovala agentura TASS tiskové oddělení Kremlu.

Ruský prezident také odmítl obvinění, že Rusko brání v přístupu k válečným zajatcům. „Ruská strana poskytuje Mezinárodnímu výboru Červeného kříže přístup k válečným zajatcům, zatímco Kyjev tak nečiní,“ prohlásil Putin. 

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena chystá novou vojenskou pomoc Ukrajině. Řekl to dnes mluvčí Bílého domu John Kirby. „Myslím, že v příštích dnech uslyšíte více,“ uvedl. 

Rusko vydalo od roku 2014 na financování zahraničních politických stran, kandidátů a politiků ve dvou desítkách států přes 300 milionů dolarů (přes sedm miliard korun). Dospěly k tomu americké tajné služby.

Spojené státy daly ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi a polovině požadovaného diplomatického doprovodu víza, která delegaci umožní účast na zasedání Valného shromáždění OSN. Podle agentury Reuters to dnes sdělil ruský diplomatický zdroj.

Příjmy ruského rozpočtu plynoucí z ropy a plynu v srpnu meziročně klesly o více než tři procenta na 671,9 miliardy rublů (zhruba 273 miliard Kč), tedy na nejnižší úroveň od loňského června. Informovalo o tom americké zpravodajství Bloomberg.

Představitelé ruské správy a ruští armádní velitelé se snaží z poloostrova Krym nenápadně přesunout své rodiny a prodávají tam své nemovitosti. Tvrdí to ukrajinská vojenská rozvědka HUR.

Německý kancléř Olaf Scholz si dnes po mnoha týdnech telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V devadesátiminutovém rozhovoru naléhal na co nejrychlejší diplomatické řešení ruské války na Ukrajině.

Ukrajinské ozbrojené síly v Cherkovské oblasti zničily dronem ruský nákladní vůz UAZ-469.

Česko by mohlo dostat z fondů Evropské unie proplaceno až 80 procent vojenské pomoci, kterou poslalo na Ukrajinu. Novinářům to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Česká republika dosud do země bránící se ruské agresi poslala nespecifikovanou pomoc zbraní a techniky za asi čtyři miliardy korun.

Jakou konkrétní pomoc Česko Ukrajině poskytlo, nechce ministerstvo z bezpečnostních důvodů komentovat. Podle neoficiálních informací a podle zpráv z fronty šlo o tanky, vrtulníky nebo raketomety. Podle Černochové je hodnota pomoci kolem čtyř miliard korun a většinu z ní by Česko mohlo získat z unijních fondů. „Máme asi osmdesátiprocentní úspěšnost uznání,“ poznamenala. Peníze by mohla Evropská unie začít vyplácet v příštích měsících.

Německý kancléř Olaf Scholz si dnes po mnoha týdnech telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V devadesátiminutovém rozhovoru naléhal na co nejrychlejší diplomatické řešení ruské války na Ukrajině stavící na klidu zbraní, úplném stažení ruských jednotek a respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Oznámil to podle agentury DPA mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.

Rozhovor mezi Scholzem a Putinem byl podle mluvčího věnován ruské válce proti Ukrajině a jejím důsledkům. „Spolkový kancléř zdůraznil, že jakékoli další kroky Ruska vedoucí k anexím by nezůstaly bez odpovědi a nebyly by za žádných okolností uznány,“ uvedl Hebestreit v prohlášení.

Největší německý dovozce ruského plynu Uniper zvažuje, že bude u švédského arbitrážního soudu požadovat po ruské plynárenské společnosti Gazprom odškodné ve výši miliard eur za údajně neoprávněné omezování dodávek. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací. Uniper podle Reuters potvrdil, že by odškodné mohl žádat.

Společnost Uniper v prvním pololetí prodělala 12,3 miliardy eur (zhruba 300 miliard Kč). Firmu tvrdě zasáhl pokles dodávek ruského plynu, který ji donutil k nákupům náhradních dodávek za mnohem vyšší ceny. Německá vláda musela podniknout kroky k záchraně podniku a hodnota státní pomoci se již vyšplhala na 19 miliard eur.

Další „velmi cenné“ obrněné vozidlo získala v boji s Ruskem ukrajinská armáda.

Také z Luhanské oblasti, která leží jižně od Charkovské, přicházejí od jejího gubernátora Serhije Hajdaje zprávy o ruském ústupu. Podle Hajdaje se Rusové už téměř stáhli z města Kreminna, jež mělo před válkou téměř 19.000 obyvatel a leží asi 25 kilometrů severně od Lysyčansku a Severodoněcku. „Kreminna je úplně prázdná, není tam policie, prokuratura, velení, všichni odjeli… Třetí den tam visí (ukrajinská) vlajka na administrativní budově. Z (ruských) vojáků tam nikdo není,“ řekl Hajdaj stanici Nastojaščeje vremja. Upřesnil, že ukrajinské síly do města ještě ale nevstoupily. Boje se podle něj svádí o město Lyman, které je vzdálené asi 30 kilometrů. O víkendu Hajdaj ale bez dalších podrobností webu Suspilne sdělil, že ukrajinští vojáci jsou už „blízko“ Lysyčansku.

Ukrajinští činitelé dnes kritizovali Německo, které podle nich nevyslyšelo žádost Kyjeva o dodávku tanků Leopard a obrněných transportérů Marder. Berlín uvádí pouze „abstraktní obavy a výmluvy“, míní šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

„Ukrajina potřebuje Leopardy a Mardery teď - aby osvobodila lidi a uchránila je před genocidou,“ uvedl Kuleba s tím, že přístup Německa je v tomto ohledu „zklamáním“. „Ani jeden racionální argument, proč tyto zbraně nejde dodat, jen abstraktní obavy a výmluvy. Čeho se Berlín bojí, když se nebojí Kyjev?“ dodal.

Ukrajinská armáda osvobodila od 6. září 3 800 kilometrů čtverečních. Uvedla to běloruská nezávislá televize Nexta s odkazem na zástupkyni ministra obrany.

„Ukrajinští vojáci bojují za svou zemi, za své rodiny, za právo na svobodu. Ale proč ruští vojáci umírají za svou zločineckou vládu v cizí zemi, místo aby mohli vychovávat své děti? Proč?“ píše na twitteru ukrajinské ministerstvo obrany.

Ruská armáda přišla o vzácné obrněné vozidlo BMP-2M. Ukrajinská armáda ho zneškodnila v Doněcké oblasti.

Záběry opuštěného ruského tanku v osvobozené Charkovské oblasti.

Ruské ozbrojené síly masivně ostřelují jednotky ukrajinské armády po celé frontové linii, řekl dnes mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Jednotky Moskvy podle něj útočí dělostřelecky i raketami, napsala agentura TASS. Ruským ozbrojeným silám se podařilo zničit pět ukrajinských skladů munice a zbraní v Záporožské, Doněcké a Mykolajivské oblasti a Kyjev za poslední den přišel o více než 800 mužů, řekl Konašenkov.

Když ruské síly poprvé napadly Ukrajinu, německý kancléř Olaf Scholz oznámil historický obrat o 180 stupňů v oblasti výdajů na obranu a v otázkách vývozu zbraní a zavázal se poslat rakety a protitankové zbraně, aby pomohl Ukrajině bránit se proti ruské agresi. Ale ani o šest měsíců později mnoho z těchto zbraní ještě nedorazilo. Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba se na twitteru opřel do Německa.

„Neuspokojivé signály z Německa, zatímco Ukrajina teď potřebuje leopardy a Mardery – aby osvobodila lidi a zachránila je před genocidou,“ napsal Kuleba na twitteru. „Není jediný racionální argument, proč tyto zbraně nemohou být dodány, pouze abstraktní obavy a výmluvy. Čeho se může Berlín bát, čeho se Kyjev nebojí?“ uvedl ve svém příspěvku.

Ukrajinská armáda oznámila, že v Charkovské oblasti sestřelila „sebevražedný dron“ íránské výroby. Jednalo by se o první důkaz, že Írán skutečně dodal Rusku své bezpilotní prostředky, informovala dnes agentura AP. Americké zpravodajské služby již v červenci veřejně varovaly, že Teherán plánuje dodat stovky bezpilotních letounů do Ruska, aby mu pomohly ve válce proti Ukrajině. I když to Írán zpočátku popíral, šéf jeho polovojenských Revolučních gard se v posledních dnech chlubil, že země vyzbrojuje přední světové mocnosti.

Jeden z ukrajinských vojenských představitelů a také proukrajinský server úzce spojený s armádou zveřejnily snímky trosek dronu, které ukazovaly na trojúhelníkový či deltovitý tvar letounu. Írán vyrábí podobný letoun známý pod označením Šáhid.

Evropská unie by se měla otevřít pro další rozšiřování a vedle Ukrajiny umožnit i přistoupení dalších zemí sdílejících společné hodnoty. V debatě s poslanci Evropského parlamentu to dnes prohlásila finská premiérka Sanna Marinová, která rovněž vyzvala k dalšímu omezení vstupu ruských turistů na území Evropské unie. Současná energetická krize je podle ní důsledkem manipulací s dodávkami ze strany Moskvy a vyžaduje mimořádná opatření.

„Musíme přiznat, že jsme k Rusku přistupovali naivně... Nyní platíme vysokou cenu za závislost na ruské energii,“ řekla finská politička s odkazem na to, že ještě krátce před začátkem ruské invaze na Ukrajinu plyn z Ruska napředstavoval 40 procent dovozu této suroviny do EU. V současnosti je to po omezeních ze strany Moskvy a zvyšování dodávek z Norska a dalších států již jen deset procent.

Slunce, květiny, rodinu, ale i mrtvoly, bomby a šibenice ukazuje v Polsku výstava kreseb dětí, které zažily válku. Projekt vystavený v 16 městech napříč Polskem srovnává svět očima polských dětí po druhé světové válce a současných ukrajinských dětí, jejichž země čelí od února ruské invazi.

„Způsob, jakým děti vnímají válku, jak se cítí, co chtějí svými kresbami sdělit, je podobný. (...) Je to čistě a jednoduše utrpení,“ řekla agentuře AFP ve Varšavě kurátorka výstavy Dorota Sadowská. Výstava, která je k vidění ve Varšavě, Přemyšli na polsko-ukrajinské hranici nebo i v zahraničí včetně New Yorku, sestává z několika stovek dětských kreseb. Svědectví ukrajinských dětí poskytnutá projektem Mom, I see war (Mami, vidím válku) jsou vyvedená fixkami, pastelkami, ale i digitálně.

Do on-line kurzu češtiny pro asistenty pedagoga od neziskové organizace Člověk v tísni se za tři týdny provozu přihlásilo přes 900 účastníků. ČTK to dnes sdělil mediální koordinátor programu Varianty společnosti Člověk v tísni Václav Zeman. Organizace nyní kurz rozšířila o další části, které se zaměří například na komunikaci s rodiči, problematiku zranění a nemocí, školní jídelnu či výlety.

On-line kurz s názvem Nauč mě to spustila společnost Člověk v tísni v druhé polovině srpna s cílem nabídnout ukrajinským uprchlíkům možnost zlepšit se v češtině pro práci v českých školách. Asistenti pedagoga se znalostí ukrajinštiny, kteří v tomto školním roce pomáhají ve školách dětem utečenců, nemusí splňovat požadavky na výbornou znalost češtiny. Česky by podle legislativy měli umět natolik, aby se ve škole dokázali domluvit. Rozhodnutí o jejich přijetí je věcí ředitelů škol. Podle ministerstva školství vykonávalo v ČR ke konci června pedagogickou činnost kolem 550 Ukrajinců a asi 880 pracovalo na pozicích nepedagogů.

Současnou protiofenzivou v Charkovské oblasti se Ukrajině podařilo protivníka zmást. ČTK to řekl Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany v Brně. Ruští okupanti podle něj očekávali protiofenzivu na jihu. Vývoj naznačuje možné převzetí iniciativy ukrajinskou armádou, minimálně v severní části fronty, řekl Petráš. Protiofenzíva podle něj také odkryla nedostatky ruské armády.

Ukrajinská protiofenziva v oblasti Charkova byla podle Petráše překvapením nejenom pro ruskou armádu, ale de facto pro světovou veřejnost. „Navzdory omezenému potenciálu zbraňových prostředků se podařilo ukrajinské armádě zmást ruského protivníka, který očekával operaci v jižní části fronty, tedy v oblasti Chersonu. Ukrajinská armáda naopak dokázala přesunout a nepozorovaně soustředit síly na severu,“ popsal situaci Petráš.

Moskevský patriarcha Kirill vyzval věřící k modlitbám za prezidenta Vladimira Putina a ruskou armádu. Země podle nejvyššího představitele ruské pravoslavné církve nastoupila na „osudovou misi“ proti cizím mocnostem, které chtějí zničit její nezávislost. V době, kdy se ruská invazní vojska po ukrajinské protiofenzivě stáhla prakticky z celé Charkovské oblasti, patriarcha připustil, že Rusko prožívá „velmi těžké období“, informovala dnes agentura Kathpress.

Kyrill v minulosti opakovaně podpořil ruskou invazi na Ukrajinu, při pondělní bohoslužbě však dění v sousední zemi výslovně nezmínil. Modlitby mají podle Kirilla pomoci, aby Bůh učinil Putina „moudřejším, posílil ho, vedl ho, uchránil před hříchy a chybami a zároveň ho inspiroval k takovému jednání, které by ochránilo naši vlast před všemi vnějšími hrozbami, možná i těmi nejnebezpečnějšími a nejstrašnějšími“.

„Naše síla pramení z toho, že jsme velmi motivovaní a že operace důkladně plánujeme,“ uvedla v rozhovoru pro agenturu Reuters náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová.

Jižní operační velení ukrajinské armády v noci na dnešek oznámilo, že k 12. září ukrajinské síly postoupily na jižní frontě o 12 kilometrů a osvobodily přes 500 kilometrů čtverečních okupovaného území. Vojáci také na Ruskem okupovaném území osvobodili 13 osad. Ukrajinský generální štáb v ranní svodce podobně jako ISW uvádí, že ruským vojákům kvůli těžkým ztrátám výrazně klesá morálka.

„My počítáme cenu války v eurech, ale Ukrajinci v lidských životech,“ vyslovila se finská premiérka Marinová pro rozšíření Evropské unie: „Místo Ukrajiny je v EU. V červnu jsme ukázali jednotu a důvěru, když jsme nově rozhodli o rozšíření. Ukrajina a Moldavsko dostaly kandidátský status, Gruzie evropskou perspektivu. Cesta to není krátká, ale dveře EU musejí zůstat otevřené všem zemím, které chtějí být součástí společenství našich hodnot a učinit pro to reformy.“

„V důsledku ruských kroků je teď západní svět sjednocený a Rusko osamělejší než kdy dříve. Musíme přijmout větší sankce, protože tím dražší bude pro Rusko pokračovat v této válce. Sankce se musejí odrazit v životě běžných Rusů. Měli bychom silně omezit vydávání víz,“ uvedla premiérka Sanna Marinová v Evropském parlamentu. Kompromis z pražského zasedání Rady Evropské unie, který povede k pozastavení dohody o snazším vydávání víz Rusům, označila za „dobré, ale ne dostatečné rozhodnutí“.

„Rusové úplně opustili Kreminnu, ale ozbrojené síly do města ještě nevstoupily. Monitorujeme situaci v Lymanu – jehož osvobození je pro náš region klíčové, v okolí města stále probíhají boje. Z Kreminny a Svatova začne rozsáhlá operace na osvobozeni a deokupaci Luhanské oblasti, Rusové už začali odtahovat techniku blíže k těmto městům. Tam bude hlavní zásah. Dnes je Kreminna zcela prázdná – ruská armáda město opustila. Vlaje tam ukrajinská vlajka vztyčená partyzány. Situace ve Starobilsku je podobná. Ale ve Svatově okupanti nejprve utíkali, ale po čase se vrátili. Kvůli velkému útěku okupantů a kolaborantů je na okupovaných územích nedostatek pohonných hmot,“ zhodnotil na svém Telegramu gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

„Je potřeba si přiznat, že jsme byli příliš naivní vůči Rusku a vycházeli jsme z mylných předpokladů, měli jsme víc poslouchat naše polské a baltské přátele, kteří žili v komunistickém a sovětském režimu,“ prohlásila v Evropském parlamentu ve Štrasburku finská premiérka Sanna Marinová. „Teď potřebujeme jednotu víc než dřív, když Rusko využívá energie jako zbraň. Rusko chce takto rozdrolit evropskou podporu pro Ukrajinu a zničit naši jednotu, Putin nesmí v tomto úsilí zvítězit.“

Je podle ní nutné se odstřihnout od dodávek ruských fosilních energií a podporovat rozvoj bezemisní energetiky. „I kdyby válka skončila dnes, bude dlouho trvat, než se důvěra obnoví.“

A mezi řádky varovala i před Čínou a dalšími riskantními partnery: „Nemůžeme se spoléhat na nespolehlivé státy, pokud jde o dodávky technologií. Je to otázka naší bezpečnosti,“ uvedla Marinová.

Německo je v dobré pozici, aby přečkalo zimu, a to i navzdory snížení toku plynu z Ruska. Pomohla podle všeho opatření včetně prodloužení životnosti dvou jaderných elektráren, oznámil dnes německý kancléř Olaf Scholz. Úrovně německých zásobníků plynu jsou vyšší než loni touto dobou a budou i nadále před zimou naplňovány, dodal Scholz podle kopie svého projevu k doručení na německém Dni zaměstnavatelů.

Podle zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka byl dnešní výpadek proudu v Charkově způsoben přetížením záložního elektrického vedení. Technici usilovně pracují na odstranění závady, uvedl.

List The Kyiv Independent oznámil, že Charkov je opět bez proudu, generátory selhaly. Obří výpadek elektřiny nastal po ruském ostřelování z 11. září.

Bruntálský zastupitel za SPD Makay, jenž na facebooku schvaloval útok Ruska na Ukrajinu, dostal od soudu peněžitý trest. Musí zaplatit 45.000 korun.

Rusku zadrželi manažera závodu letecké techniky, který podle tajné služby předával citlivé informace Ukrajině. Je podezřelý z vlastizrady, uvedla dnes agentura TASS, která se odvolává na bezpečnostní složky. Ukrajinská strana se dosud k případu nevyjádřila.

Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že odhalila ruského občana, který měl z pozice ředitele kvality v letecké továrně poblíž Moskvy přístup k technické dokumentaci označené jako přísně tajné. Podle služby vyfotografoval na mobilní telefon části plánů vojenských letadel, které pak elektronicky odeslal ukrajinském občanovi, zaměstnanci leteckého závodu v Oděse.

Bruntálský zastupitel za SPD Daniel Makay se dnes u Okresního soudu v Bruntále přiznal k šíření výroků schvalujících ruskou invazi na Ukrajině. Na sociálních sítích psal, že Rusko odzbrojí „ukrofašisty“ a že by mělo na Ukrajinu shodit jadernou bombu. Makay ale u soudu své výroky obhajoval dezinformacemi o tom, že na Ukrajině působí fašisté a ukrajinská vláda nechává zabíjet Rusy. Zastupitel tvrdí, že jeho výroky směřovaly výhradně proti údajným ukrajinským fašistům.

„Putin je prostě borec. Věřím, že se mu podaří odzbrojit ukrofašisty,“ napsal Makay na svém profilu na facebooku. V dalším příspěvku pak například uvedl, že by použil i vodíkovou bombu nižší tonáže. Státní zástupce jej proto viní ze schvalování trestného činu a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Makayovi tak hrozí šest měsíců až tři roky vězení.

Bulharsko posktyne Ukrajině lékařského vybavení pro 35 tisíc vojáků, informovala náměstkyně ministra obrany Bulharska Theodora Genchovská.

Gubernátor ruské Bělgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na telegramu vyzval obyvatele obcí Žuravljovka a Nechotějevka k evakuaci. V regionu často dochází k explozím, ze kterých ruská strana obviňuje Ukrajinu.

„Ve Slovjansku byl při ostřelování zabit nejméně jeden člověk a jeden člověk byl zraněn. Město Hostre v komunitě Kurachivska se dostalo pod palbu, útok se obešel bez zranění či obětí na životech. Avdijivka byla vystavena masivnímu bombardování už po několik dní v řadě. Dnes nebyly žádné oběti, rozsah škod zjišťujeme. V důsledku nočního ostřelování Torecka byli zraněni tři lidé, poškozeny byly nejméně čtyři domy,“ informoval na svém Telegramu doněcký gubernátor Pavlo Kyrylenko.

„Peking je ochoten společně s Ruskem vytvářet mezinárodní řád a pořádek ubírající se spravedlivějším a racionálnějším směrem,“ nechal se slyšet čínský diplomat podle agentury AP. Jeho slova přišla zhruba týden před setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem, které proběhne v Uzbekistánu.

Dnes v noci ruští útočníci ostřelovali Nikopol v Dněpropetrovské oblasti.

Ukrajina dál postupuje i na severovýchodě země v Charkovské oblasti. ISW píše, že tamní úspěchy Kyjeva patrně nemají tak dramatický psychologický vliv na ruské síly na jihu, aby se kvůli tomu stahovaly z pozic. Z toho vyplývá, že také ukrajinský protiútok u Chersonu výrazně postupuje, i když se pozornost v posledních dnech upírá spíš na Charkovskou oblast, kde rychlá ukrajinská ofenziva z minulých dní výrazně zmenšila rozsah Ruskem okupovaných oblastí.

„Ruským silám se po úspěších Ukrajiny nedaří posílit novou frontovou linii na východě Charkovské oblasti a aktivně z oblasti prchají nebo se přesouvají na jiné osy,“ uvádí analytici k dění na severovýchodě Ukrajiny.

Ukrajinské síly dál dosahují výrazných úspěchů v protiofenzivě v jihoukrajinské Chersonské oblasti, napsal dnes americký Institut pro studium války (ISW). Rusko podle analytiků navíc není schopné zajistit novou frontovou linii na severovýchodě Ukrajiny, která vznikla bleskovým postupem ukrajinských jednotek.

Úspěch Ukrajiny na jižní frontě má výrazný dopad na morálku a bojové schopnosti ruských vojáků. Satelitní snímky ruských pozic v Kyselivce, vesnici vzdálené jen 15 kilometrů severozápadně od Chersonu, ukazují, že většina tamních ruských vojáků se stáhla. To podle analýzy ISW odpovídá neověřeným zprávám, podle kterých vojáci proruských sil Kyselivku opustili a přesunuli se směrem k řece Dněpr. Kyselivka je pro ruské síly v okolí Chersonu významným logistickým bodem, jedná se o poslední Ruskem drženou větší osadu podél dálnice z Chersonu do Mykolajivu a tamní železnice.

Na dočasně okupovaných a již osvobozených ukrajinských územích je denně zaznamenáno až dvě stě krvavých válečných zločinů, hlásí generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny.

Ukrajina: Další ruský BMP-1 IFV byl poškozen a opuštěn mimo Izium, Charkovská oblast, spolu s tankem T-72B3.

Ukrajinská armáda tvrdí, že Antonivskij most poblíž okupovaného Chersonu je pro ruskou armádu nepoužitelný. Ukrajinské jižní operační velení také oznámilo, že ukrajinské síly zničily jeden tank, pět 152mm dělových houfnic, včetně jedné houfnice Msta-B a jedné houfnice Msta-S. Velení také uvedlo, že ukrajinská armáda zničila 12 jednotek obrněných vozidel, stejně jako další ruskou vojenskou techniku. V důsledku toho bylo zabito 59 ruských vojáků, oznámilo velení.

Generální štáb: Rusko přestává posílat nové jednotky na Ukrajinu. Ukrajinský generální štáb ozbrojených sil řekl 12. září, že ruské vojenské velení pozastavilo vysílání nových jednotek na Ukrajinu a že velký počet dobrovolníků také odmítá bojovat v ruské armádě.

Guvernér Bělgorodské oblasti v Rusku Vjačeslav Gladkov vyzval obyvatele osad Žuravlyovka a Nekhotejevka (obě v Bělgorodské oblasti), aby se evakuovali.

Ukrajinský sólista baletu Národní opery Oleksandr Shapoval byl zabit v akci v Doněcké oblasti. Oblíbený umělec Ukrajiny šel na frontu jako dobrovolník.

Washington Post: Rozvědka tvrdí, že ruský ústup z Charkovské oblasti by mohl být bodem zvratu ve válce. Ukrajinská protiofenzíva zvyšuje tlak na Rusko, aby posílilo svoje síly, řekli američtí a západní představitelé Washington Post 12. září.

Ačkoli jsou další kroky Ruska nejasné, jeden nejmenovaný americký představitel řekl, že „slabé stránky Ruska byly odhaleny a již nemají téměř žádné rezervy“.

Okupanti pokračují v ostřelování Sumské oblasti. Podle guvernéra Dmytra Žhyvyjského tam došlo celkem k 35 útokům. Uvedl to web The Kyiv Independent.

Dobré ráno!

Okresní soud v Bruntále se dnes začne zabývat výroky bruntálského zastupitele za SPD Daniela Makaye, který na sociální síti schvaloval ruskou vojenskou agresi na Ukrajině. Policie zastupitele obvinila z několika trestných činů. Hrozí mu šest měsíců až tři roky vězení.

Makay čelí obžalobě z přečinu schvalování trestného činu a přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. "Putin je prostě borec, věřím, že se mu podaří odzbrojit ukrofašisty," citoval dříve server Novinky.cz z Makayova facebookového profilu. Nyní už text na profilu dohledat nelze.