Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Prezident USA Biden s tureckým protějškem Erdoganem na okraj summitu NATO jednal o obranných a ekonomických prioritách, uvedl podle Reuters Bílý dům.

Diplomacie Evropské unie připravila návrh plánu, který má Ukrajině poskytnout dlouhodobé bezpečnostní závazky, uvedl server Politico. Dokument, který získal server Politico, obsahuje doporučení, jak zajistit „trvalé“ dodávky zbraní na Ukrajinu, pokračovat ve vojenském výcviku, sdílet zpravodajské informace a pomoci Kyjevu navázat vztahy s evropskými společnostmi obranného průmyslu.

Norsko vyčlení 960 milionů dolarů na vojenskou pomoc Ukrajině v roce 2023. Oznámil to premiér země Jonas Gahr Støre na summitu NATO ve Vilniusu. „Ukrajina naléhavě potřebuje další vojenskou podporu a vybavení,“ zdůraznil.

Vytvoření stálých základen Severoatlantické aliance u hranic Ruska by mohlo vytvořit novou „karibskou krizi“, která v minulém století dovedla svět na pokraj jaderné války, varoval dnes šéf zahraničního výboru ruské sněmovny Leonid Sluckij. Reagoval na návrh hostitele summitu NATO ve Vilniusu, litevského prezidenta Gitanase Nausédy.

Sluckij také varoval před „provokacemi“ pramenícími ze zklamání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z výsledků summitu, který nestanovil datum přizvání Ukrajiny do aliance. Současně míní, že summit NATO bez ohledu na své rozhodnutí ohledně členství Ukrajiny „poskytne kyjevskému režimu nový stimul pokračovat v díle (Stepana) Bandery“, tedy vůdce ukrajinských nacionalistů v době druhé světové války.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Twitteru informoval o další části summitu členských zemí NATO ve Vilniusu.

„Naše obrana je nejvyšší prioritou a jsem vděčný našim partnerům za jejich ochotu podniknout nové kroky. Více zbraní pro naše bojovníky, více ochrany života pro celou Ukrajinu! Přivezeme na Ukrajinu nové důležité obranné nástroje. Plánujeme bilaterální jednání s americkými, kanadskými, německými, britskými, nizozemskými, japonskými a dalšími partnery. Naplánováno je také první ustavující zasedání Rady NATO-Ukrajina,“ napsal.

Dodávky další vojenské pomoci Ukrajině znovu kritizoval maďarský premiér Viktor Orbán, podle kterého "tím, co by mělo být poskytnuto Ukrajině, je mír spíše než zbraně". Znovu vyzval k příměří a zahájení mírových jednání. Dodal, že válka na Ukrajině znamená přímé ohrožení desítek tisíc Maďarů.

V Bělorusku se budou příslušníci žoldnéřské skupiny Wagner podílet na výcviku armády, informovalo tamní ministerstvo obrany. Výcvik a „výměna zkušeností“ by měly začít poté, co wagnerovci dorazí do země a „rozptýlí se na příslušných střelnicích“. Ministerstvo obrany uvádí, že většina žoldnéřů do Běloruska zatím nedorazila. Podle monitorovací skupiny Belaruski Hayun je v zemi v současné době asi 200 wagnerovců. Nacházejí se především na střelnici Losvido u Vítěbska.

Spojené státy dnes uvalily sankce na šéfa srbské tajné služby BIA Aleksandara Vulina, kterého viní, že napomáhal Moskvě v jejích škodlivých aktivitách. Podle USA má Vulin také vazby na obchodníka se zbraněmi a drogový gang.

Vulin, srbská vláda ani BIA agentuře Reuters dosud neposkytli komentář. Veškerý Vulinův majetek a podíly na majetku ve Spojených státech nebo v držení či pod kontrolou amerických státních příslušníků budou podle amerického ministerstva financí zablokovány a musí být nahlášeny sankčnímu orgánu OFAC.

Při ruských útocích na Cherson 11. července bylo podle tamního gubernátora Oleksandra Prokudina zraněno pět lidí. Tento počet zahrnuje osmiletou dívku, která v době útoku byla na dvoře svého domu.

Česká republika se bude významně podílet na plánu NATO posílit mezinárodní bojové uskupení na Slovensku, řekl dnes prezident Petr Pavel na začátku aliančního summitu ve Vilniusu. Česko bude mít na Slovensku jeden smíšený prapor a na chodu útvaru se bude podílet i podstatnou částí štábu a podpůrných jednotek, sdělil novinářům.

Volodymyr Zelenskyj vystoupil ve Vilniusu na koncertě na podporu členství Ukrajiny v NATO. Na pódiu se k němu připojila jeho manželka Olena a litevský prezident Gitanas Nauseda s manželkou Dianou.

Vysoký důstojník ruské armády a bývalý velitel ponorky, kterého Ukrajina obvinila ze smrtících úderů na svém území, byl zastřelen v Krasnodaru na jihu Ruska. Stanislav Ržickij, byl v pondělí zabit neznámým střelcem během ranního běhu v parku poblíž sportovního centra Olimp, uvedla místní policie. Ruská bezpečnostní služba FSB v úterý uvedla, že muže podezřelého z útoku již zadržela.

Shoda členů NATO ohledně budoucnosti Ukrajiny v alianci je podle prezidenta Petra Pavla úspěchem. „Cestu známe. Jednomyslná shoda 31 zemí na budoucnosti Ukrajiny v NATO je úspěchem. Její cesta ke členství bude díky dnešní dohodě kratší. Zítra se těším na jednání s prezidentem Zelenským v novém formátu Rady NATO-Ukrajina, kde poprvé zasedne jako rovný s rovnými,“ napsal na Twitter.

Koalice 11 zemí začne s výcvikem ukrajinských pilotů pro obsluhu bojových letounů F-16 v Dánsku na začátku srpna. Na okraj summitu NATO ve Vilniusu to dnes řekl dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen. Později má v Rumunsku vzniknout výcvikové středisko, uvedla agentura Reuters.

„Doufáme, že první výsledky (výcviku) uvidíme na začátku příštího roku,“ uvedl dánský ministr. Už dříve přitom řekl, že by výcvik měl trvat šest až osm měsíců.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v úterý prohlásil, že pokud USA dodají Ukrajině kazetové bomby, bude Moskva nucena použít podobné zbraně proti ukrajinským silám, uvedla agentura Reuters. „V případě, že USA dodají kazetovou munici Ukrajině, budou ruské ozbrojené síly nuceny v reakci na to použít podobné zbraně proti ozbrojeným silám Ukrajiny,“ řekl v úterý Šojgu. „Je třeba poznamenat, že Rusko má kazetovou munici ve výzbroji a je mnohem účinnější než americká,“ dodal.

Obrazem: Ruský ministr obrany Sergej Šojgu na inspekci podniků obranného průmyslu v Tatarstánu

Ukrajina posílí Severoatlantickou alianci, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v centru Vilniusu, kde jedná summit NATO. Podle jeho slov si Ukrajina zaslouží, aby mohla vstoupit do bloku, díky němuž bude bezpečnější. Informovala o tom agentura Reuters.

Lídři Severoatlantické aliance chvíli předtím oznámili, že se shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k NATO, což má ukrajinský vstup zkrátit ze dvou kroků na jeden a tedy urychlit. Konkrétní termíny ovšem neuvedli. „NATO učiní Ukrajinu bezpečnější, Ukrajina učiní NATO silnější,“ řekl Zelenskyj. Podobně se ukrajisnký prezident vyjádřil i v příspěvku na Twitteru.

Členové NATO dnes na summitu ve Vilniusu schválili nejpodrobnější obranné plány od konce studené války, oznámil na tiskové konferenci generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Nová strategie, kterou spojenci připravili pro případ ruského útoku a případně teroristické hrozby, počítá mimo jiné s dramatickým zvýšením počtu vojáků připravených rychle nastoupit do akce a vyžaduje další zvyšování armádních rozpočtů, řekl Stoltenberg.

„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ uvádí se v prohlášení, na němž se dnes vedoucí představitelé aliance shodli. Euroatlantická integrace Kyjeva podle dokumentu přesáhla potřebu Akčního plánu členství.

Lídři sice neupřesnili konkrétní podmínky, které musí Ukrajina splnit, uvedli však, že aliance pomůže Kyjevu dosáhnout pokroku v oblasti vojenské interoperability, jakož i dalších demokratických reforem a reforem bezpečnostního sektoru.

Ukrajinská armáda během své protiofenzívy, zahájené na počátku června, nedosáhla svých cílů na žádném úseku fronty, prohlásil ruský ministr Šojgu.

Polsko a Ukrajina se nikdy úplně neusmíří, dokud nebudou nalezeny a pohřbeny ostatky všech Poláků zabitých ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války. Řekl to dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. Polsko si dnes připomíná 80. výročí vyvrcholení masakrů na Volyni, kdy ukrajinští nacionalisté zaútočili na polské vesnice.

Polsko se od ruské invaze z loňského února stalo jedním z nejvěrnějších spojenců Ukrajiny, vztahy mezi těmito sousedními zeměmi ale byly po celé generace napjaté kvůli válečným masakrům, připomíná agentura Reuters.

Lídři NATO se dnes ve Vilniusu shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci, což jtento proces zkrátí ze dvou na jeden krok, oznámil generální tajemník bloku Jens Stoltenberg. NATO ovšem podle něj Ukrajinu formálně pozve do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členské země budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky.

„Potvrdili jsme, že Ukrajina se stane členem NATO, a dohodli jsme se na zrušení požadavku na Akční plán členství,“ řekl Stoltenberg novinářům. Generální tajemník to uvedl poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval jako „absurdní“ skutečnost, že aliance nestanovila časový plán pro dosažení ukrajinského členství.

Obrazem: Výcvik obsluhy střelných zbraní pro civilisty v Kyjevě.

Ukrajinský systém Delta je připraven integrovat západní vybavení, včetně stíhaček F-16, uvedl ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov. „Je to významný krok kupředu, protože díky Deltě mohou vojáci sledovat bojiště v reálném čase, včetně polohy nepřátelských sil,“ uvedl ministr.

Ukrajina a Francie se chystají podepsat memorandum o výcviku ukrajinských pilotů na bojových letounech F-16, uvedl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.

Ukrajinské síly za pět týdnů své protiofenzivy osvobodily území o téměř stejné rozloze, jakou se Rusům podařilo ovládnout za posledního půl roku, tvrdí americký Institut pro studium války (ISW). Vychází přitom ze svých vlastních propočtů, podle nichž ukrajinské síly od 4. června znovu dobyly 253 kilometrů čtverečních, zatímco Rusko od 1. ledna do nynějška ovládlo na Ukrajině 282 kilometrů čtverečních.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přistál v litevském hlavním městě Vilniusu, kde lídři zemí NATO po poledni zahájili svou dvoudenní schůzku. Informovala o tom agentura Reuters. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg předtím potvrdil, že Zelenskyj se summitu osobně zúčastní jako host.

Jedním z hlavních témat rokování ve Vilniusu je případné budoucí členství Ukrajiny v NATO. Kyjev usiluje o co nejrychlejší přijetí do nyní 31členného bloku, který by se měl brzy rozšířit také o Švédsko.

V obci Sofijivka v Chersonské oblasti byla při ruském ostřelování zabita žena, uvedl na Telegramu tamní gubernátor Oleksandr Prokudin. Rovněž informoval, že obytné čtvrti v okolí úderu zachvátil požár, což si vyžádalo dva zraněné, z nichž jeden je ve vážném stavu.

Vláda bude ve středu jednat o návrhu na posílení kapitálu Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) za účelem pojištění vývozních úvěrových rizik na Ukrajinu. Kapitál by byl navýšen ze zdrojů EGAP a státního rozpočtu. Výrobci a profesní svazy mají podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které spolu s ministerstvem financí návrh předložilo, zájem především o krátkodobé pojištění exportu. S počátkem ruské invaze na Ukrajinu EGAP pojišťování vývozu českých firem na Ukrajinu zastavila.

V delegaci, která v čele s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným vyrazila na Ukrajinu, jsou zástupci firem ze sektorů energetiky, dopravy a infrastruktury nebo zdravotnictví. Navštíví Kyjev, Lvov, Dnipro a v menším formátu Charkov. Podle Svazu průmyslu a dopravy dorazily tři desítky podnikatelů už v neděli do Lvova.

O tom, že zhruba 30 českých podnikatelů by mělo odcestovat na Ukrajinu k jednáním o rekonstrukci země napadené Ruskem, hovořil minulý týden prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Praze.

V pondělí podle Svazu průmyslu a dopravy absolvovali podnikatelé fórum ve Lvově a mezifiremní debaty ve spolupráci s tamní obchodní komorou.

Španělsko pošle v rámci posílení východního křídla NATO vojáky na Slovensko a zvýší jejich počet v Rumunsku, řekl dnes novinářům ve Vilniusu španělský premiér Pedro Sánchez po příjezdu na summit aliance. Bude to poprvé, co Madrid vyšle vojáky na Slovensko, napsala agentura EFE. Podle ní zatím není jasné, o kolik vojáků půjde a z jakých budou jednotek.

Sánchez, jehož na summitu doprovází ministryně obrany Margarita Roblesová a šéf diplomacie José Manuel Albares, vyzdvihl důležitost této vrcholné schůzky ve Vilniusu. Připomněl také, že lídři na ní dále rozvinou strategický koncept aliance schválený loni na summitu v Madridu.

Mnohonárodní bojové uskupení NATO na Slovensku vzniklo v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. V současnosti má kolem 1100 vojáků. Velí mu Česká republika a podle španělských médií jsou v této jednotce také vojáci z Německa, Slovinska a Spojených států.

Německo dodá Ukrajině další zbraně, munici a vojenské vybavení za téměř 700 milionů eur (16,7 miliardy korun). V balíku bude 25 tanků Leopard nebo dvě odpalovací zařízení systému Patriot. Podle zahraničních agentur to dnes - v první den summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu - oznámilo německé ministerstvo obrany. Berlín je sice zdrženlivý ke členství Ukrajiny v NATO, ale po Spojených státech je nejštědřejším přispěvatelem na ukrajinskou obranu proti ruské agresi, napsala agentura AFP.

Ukrajinské jednotky obdrží od bundeswehru 40 bojových vozidel pěchoty Marder, 25 tanků Leopard 1A5, pět vyprošťovacích tanků Bergepanzer 2 a také dvě odpalovací zařízení pro systémy protivzdušné obrany Patriot. V balíčku bude podle DPA také 20.000 kusů dělostřelecké munice, 5000 dýmovnic, průzkumné drony nebo zdravotnické potřeby, včetně vybavení pro polní nemocnice.

Vyjednávání mezi členskými zeměmi NATO ohledně společného stanoviska k potenciálnímu ukrajinskému členství pokračují i na začátku summitu ve Vilniusu, potvrdil při příchodu na úvodní zasedání lídrů český prezident Petr Pavel. 

„Slyšel jsem, že americká delegace přišla s novým návrhem závěrečné deklarace, která ne všem je úplně srozumitelná,“ řekl český prezident. Americký prezident Joe Biden podle něj zmínil, „že je připraven poskytnout Ukrajině stejné garance jako Izraeli, což je možná vyšší garance než článek pět NATO“. Pavel přitom odkazoval na alianční závazek o kolektivní obraně při napadení kteréhokoli člena.

Ve Vilniusu dnes začala jednání Severoatlantické aliance na nejvyšší úrovni. Prezidenti a premiéři budou hovořit o pomoci Ukrajině, vstupu Švédska do NATO i růstu výdajů na obranu. Jednání zahájil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jemuž zasedl po pravici americký prezident Joe Biden. Druhým řečníkem byl prezident hostitelské Litvy Gitanas Nauséda. Českou republiku na dvoudenním jednání na nejvyšší úrovni zastupuje prezident Petr Pavel.

Přibližování infrastruktury NATO se podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova stalo „jednou z příčin, které nás dovedly do současné situace“. Jakou situaci má na mysli, nepřiblížil, Rusko ale vysvětluje svoji vojenskou agresi na Ukrajině mimo jiné právě ohrožením vlastní bezpečnosti ze strany NATO a Západu jako takového. „Zdá se, že Evropané tuto chybu nechápou,“ sdělil mluvčí v reakci na výrok litevského prezidenta Gitanase Nausédy, který vyzval ke zřízení stálých armádních základen při hranicích s Ruskem.

Veškerá prohlášení na probíhajícím summitu Severoatlantické aliance se podle Peskova ponesou v nepřátelském duchu vůči Rusku. „Velmi bedlivě to sledujeme, poněvadž mnoho výroků se samozřejmě musí stát a stane předmětem hluboké analýzy související s potřebou přijmout opatření pro zajištění naší vlastní bezpečnosti,“ uvedl Peskov.

„Každý ruský sportovec je za současné situace reklamou na ruskou válku. Je úplně jedno, jestli s tím vnitřně nesouhlasí, nebo naopak podporuje Putina,“ prohlásil hokejista Dominik Hašek v Evropském parlamentu. Jeden z nejúspěšnějších hokejistů české historie a olympijský vítěz z her v Naganu v roce 1998 dorazil mezi evropské zákonodárce v rámci své dlouhodobé snahy o vyloučení ruských a běloruských sportovců ze světových soutěží. To je podle něj momentálně jedinou možností, jak zabránit propagaci války.

Jedním z témat, o kterých s europoslanci hovoří, je ruská účast na olympiádě v Paříži, která začne za rok. Mezinárodní olympijský výbor v současnosti počítá s možností startů ruských sportovců, což některé další státy odmítají a zvažují bojkot her. Evropské země by podle Haška měly dát před případným nevysláním svých sportovců přednost tomu, aby vytvořily pro ruské sportovce zázemí pro případ, že by veřejně odsoudili agresi vůči Ukrajině.

„Dobře víme, že každý Rus, který odsoudí válku a Putinovo jednání, nejenže bude šikanován, ale pravděpodobně půjde před soud a bude odsouzen,“ prohlásil Hašek. Pokud získá v unijních zemích status uprchlíka sportovec i jeho rodina, může to podle hokejové legendy některé z nich motivovat.

„Je bezprecedentní a absurdní, když není stanoven žádný časový rámec jak pro pozvání (!), tak pro členství Ukrajiny; a když se přidávají jakési podivné formulace o 'podmínkách' i pro pozvání Ukrajiny...“ tweetuje po cestě na summit NATO v Litvě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „To znamená, že se stále ponechává možnost vyjednávat o členství Ukrajiny v NATO při jednáních s Ruskem. A pro Rusko to znamená motivaci pokračovat v teroru. Nejistota je slabost. A o tom budu na summitu otevřeně hovořit.“

Francie poskytne Ukrajině dalekonosné rakety s plochou dráhou letu SCALP, oznámil podle agentur AFP a Reuters na summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu prezident Emmanuel Macron. SCALP je francouzské označení pro rakety Storm Shadow s dosahem přes 250 kilometrů, které už ukrajinská armáda obdržela od Británie a používá je. „Rozhodli jsme se Ukrajině dodat nové rakety schopné hloubkových úderů. Dnes je, myslím, důležité Ukrajině vyslat zprávu o podpoře a jednotě NATO,“ řekl podle AFP Macron.

Střely Storm Shadow se obvykle odpalují ze vzduchu a díky technologii stealth jsou těžko zachytitelné radarem. Svým dosahem 250 kilometrů se takřka vyrovnají americkým taktickým balistickým střelbám ATACMS s dosahem 297 kilometrů, o než Ukrajina Spojené státy neúspěšně žádá.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle Reuters avizovanou dodávku označil za chybu, která bude mít pro Ukrajinu následky.

„Ukrajina pomalu získává území, pravděpodobně stále hledají slabá místa v ruské obraně. Stále nenasadili významné síly, které připravili,“ míní český prezident Petr Pavel. Na veřejné diskusi pořádané na okraj summitu NATO mluvil o tom, že ruské straně hraje do karet to, že měla čas na přípravu obranných linií a má vzdušnou převahu. Ukrajinci jsou podle něj mnohem více motivovaní a vybavení lepší technikou, ovšem nemají dost munice a vzdušných sil, „aby byli opravdu efektivní“. Čas na posun fronty se jim krátí nejen proto, že s příchodem zimy bude složitější, ale také kvůli nadcházejícím volbám ve Spojených státech, v Rusku a na samotné Ukrajině, uvedl.

„Uvidíme další pokles ochoty masivně podporovat Ukrajinu dodatečnými zbraněmi. Takže všechny tyhle podmínky pravděpodobně povedou k závěru, že to, co bude dosaženo do konce roku, bude východiskem pro vyjednávání,“ řekl Pavel.

Americký prezident Joe Biden dorazil na summit NATO do Litvy. Napřed jej přijal pořádající prezident Gitanas Nauseda.

Ratifikace vstupu Švédska do NATO Maďarskem je už jen technickou otázkou. Uvedl to dnes na svém facebookovém profilu maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který odjíždí na summit NATO ve Vilniusu. Z členských zemí aliance dosud žádost Švédska o vstup do aliance neratifikovaly pouze Turecko a právě Maďarsko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí oznámil, že žádost Švédska pošle k ratifikaci do parlamentu co nejdříve.

Szijjártó uvedl, že nejdůležitějšími tématy dvoudenního vilniuského summitu bude válka na Ukrajině a vstup Švédska do NATO. „Pozice Maďarska je jasná: Na Ukrajině potřebujeme mír co nejdříve, protože to je jediný způsob, jak zachránit lidské životy. Náš postoj ke Švédsku je také jasný: Vláda podporuje připojení k NATO, proto jsme před mnoha měsíci parlamentu představili návrh k této záležitosti. Uzavření ratifikačního procesu je jen technický problém,“ napsal šéf maďarské diplomacie.

Zatím po nočních úderech na ukrajinská velkoměsta nejsou zprávy o obětech či zraněných, v Kyjevské oblasti ale úlomky sestřelených bezpilotních letounů poničily 12 rodinných domů a jeden bytový dům, uvedli podle serveru Ukrajinska pravda šéf oblastní správy Ruslan Kravčenko a záchranná služba. V Oděse pak dva drony zasáhly administrativní budovu v tamním přístavu a úlomky sestřelených bezpilotních letounů poškodily obilný terminál.

Ukrajina ušla velký kus cesty a se Severoatlantickou aliancí si je mnohem blíže než dřív. Mělo by se to odrazit v rozhodnutích NATO, včetně odstranění Akčního plánu členství (MAP) z procesu připojení Ukrajiny, uvedl dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg krátce před začátkem dvoudenního aliančního summitu ve Vilniusu. Informovala o tom agentura Reuters. Takzvaný akční plán je předstupněm plného začlenění do NATO.

„Od roku 2008, kdy jsme se rozhodli, že dalším krokem bude Akční plán členství, urazila Ukrajina dlouhou cestu. Ukrajina je mnohem blíže NATO, takže si myslím, že nastal čas, aby se to odrazilo v rozhodnutích NATO,“ řekl Stoltenberg. „Vše dohromady včetně toho, že dáme jasně najevo, že se Ukrajina stane členem, zrušíme Akční plán členství, (...) vyšle velmi silný a pozitivní vzkaz od NATO směrem k Ukrajině,“ dodal Stoltenberg.

O shodě ohledně odstranění MAP již v pondělí na twitteru napsal ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

„Je v zájmu Polska, aby Ukrajina vstoupila do NATO co možná nejrychleji,“ řekl polský prezident Andrzej Duda, podle kterého má ukrajinská armáda mnoho zkušeností. „Takové rozhodnutí ale na summitu nepadne,“ poznamenal v dnes zveřejněném rozhovoru s německým deníkem Bild s tím, že je třeba počkat na konec války. Na začínajícím summitu NATO ve Vilniusu formální pozvánku Kyjev nedostane.  

Duda řekl, že obavám Německa a dalších zemí rozumí. „Pokud by Ukrajina dnes během války byla přijata do NATO, pak by hned požadovala aktivaci článku pět,“ uvedl s odkazem na klíčový bod alianční smlouvy o kolektivní obraně, který útok na jednoho člena považuje za útok proti všem. „Pak by musely ostatní spojenecké státy pomoci Ukrajině se bránit. To by vedlo k válce,“ uvedl.

Bílý dům uvedl, že NATO vyšle pozitivní signál pro budoucí členství Ukrajiny. Nyní členství není možné, přivedlo by alianci do války s Ruskem.

Likvidace protitankových min TM-62: Ukrajinský dron Mavic 3 na ně háže granát.

Ruské ztráty podle generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny za poslední den: 540 vojáků, 4 tanky, 17 obrněných transportérů, 14 dělsotřeleckých systémů, 4 salvové raketomety aj. 

V Krasnodaru zabili vysokého důstojníka ruského námořnictva. „Neznámá osoba čtyřikrát střelila do zad a hrudníku Stanislava Ržického, 42letého zástupce vedoucího městského oddělení pro mobilizační práce, který na místě zemřel,“ píše kanál Nexta TV s odvoláním na prokremelské kanály sociálních sítí. 

„Ržickij byl kapitánem 2. třídy (v Armádě ČR odpovídá podplukovníkovi) a velitelem ponorky Krasnodar. Je podezřelý z odpálení raket ‚Kalibr' v centru Vinnycje 14. července 2022, při kterém zahynulo 23 lidí.“

Ruská armáda v noci na dnešek opět letecky zaútočila na ukrajinské hlavní město. Ukrajinský systém protivzdušné obrany všechny ruské drony íránské výroby v noci na dnešek sestřelil, zatím nejsou zprávy o obětech či škodách.

„Nepřítel zaútočil na Kyjev ze vzduchu podruhé tento měsíc. Stejně jako na začátku července, nepřítel použil munici šahíd, íránské drony byly vyslány z jižního směru, pravděpodobně z Krasnodarského kraje,“ napsal šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko na sociální síti Telegram.

Varování před leteckými útoky podle ukrajinské armády trvalo dnes v Kyjevě asi hodinu a déle rovněž v oblastech na východě Ukrajiny.

Bývalý český hokejový brankář Dominik Hašek dnes zavítá do Evropského parlamentu ve Štrasburku, aby s poslanci diskutoval o zákazu působení ruských sportovců v evropských soutěžích či na olympiádě v Paříži. Zákonodárce čeká také hlasování o podpoře výroby čipů v Evropě či debata o návrhu pravidel pro obnovu přírody, který poslance nebývale rozděluje.

Vítěz olympiády z Nagana v roce 1998 je jedním z nejznámějších zastánců vyloučení ruských sportovců ze zahraničních soutěží kvůli agresi jejich země proti Ukrajině. V Evropském parlamentu se Hašek setká s několika poslanci včetně předsedkyně Roberty Metsolaové. Promluví také na dvou konferencích, jejichž tématy budou ruská sportovní propaganda a zákaz startu ruských sportovců na pařížské olympiádě chystané na příští rok.

Dobré ráno, vážení čtenáři. V litevské metropoli dnes začíná dvoudenní summit NATO, který má přinést další prohloubení vazeb mezi aliancí a Kyjevem v době pokračující ruské agrese na Ukrajině. Lídři členských zemí nejspíše dají zelenou víceletému plánu spolupráce s Kyjevem a poprvé jako s rovným partnerem zasednou s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Největším otazníkem je ovšem stanovisko spojenců k vyhlídkám Ukrajiny na členství v paktu.

NATO už v roce 2008 deklarovalo, že Ukrajina se v budoucnu členem bloku stane, její cesta do aliance se však stále nerýsuje. Aktuálně ji blokuje pokračující válka na východě země, Kyjev a někteří jeho spojenci se však dožadují ujištění, že po konci konfliktu se příslib začne měnit ve skutečnost. Představitelé Česka a dalších zemí mluví o potřebě jasně formulovat, za jakých podmínek a kdy může být Ukrajina přijata.