Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se odmlčí zpravodajství k Ukrajině. Pokračuje zase ráno, dobrou noc.

„Je to zkušenější, předvídatelnější člověk, je to politik staré formace,“ řekl na adresu současného demokratického prezidenta USA Joea Bidena Vladimir Putin v rozhovoru s novinářem kanálu Rossija-1 Pavlem Zarubinem. Byl by prý lepší než jeho vyzyvatel Donald Trump. „Budeme ale spolupracovat s jakýmkoliv americkým lídrem, kterému vysloví americký národ důvěru,“ dodal šéf Kremlu.

O Trumpovi Putin řekl, že má vlastní názor na to, jak by se měly vyvíjet vztahy Washingtonu s jeho spojenci, když podle ruské státní agentury komentoval „současnou nespokojenost“ v Evropské unii v souvislosti s možným návratem Trumpa do funkce prezidenta USA.

Srbský prezident Aleksandar Vučić dnes představil protidronový systém Repelent, který balkánské zemi dodalo Rusko. Chce rovněž nakoupit další bezpilotní letouny z Číny, informovala srbská média. Kvůli vojenské i jiné spolupráci s Moskvou a Pekingem čelilo Srbsko opakovaně kritice ze strany Evropské unie, o jejíž členství oficiálně usiluje.

„Dorazil repelent (...), je vynikající,“ citovala Vučiče agentura Tanjug. Podle představitelů srbské armády tento systém pro vedení elektronického boje dokáže odhalovat nepřátelské drony a až do vzdálenosti 30 kilometrů rušit jejich signál.

Srbsko je kandidátskou zemí Evropské unie, současně však pěstuje přátelské vztahy s Moskvou a značná část Srbů vnímá Rusko pozitivně. Pod Vučičovým vedením Srbsko sice odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu, přes nátlak EU se však odmítlo připojit k protiruským sankcím.

Dalšímu ruskému útoku dnes odpoledne čelila vesnice Velykyj Burluk asi 100 kilometrů východně od Charkova. Rakety S-300 podle představitele oblastní správy Oleha Syněhubova zasáhly dvoupatrovou bytovku, přičemž zemřel jeden muž a pět dalších lidí utrpělo zranění. Na místě pokračují záchranné práce a pátrání po lidech pod sutinami. Další žena podle dřívějšího Syněhubova oznámení zemřela dnes dopoledne při ruském dělostřeleckém útoku ve Vovčansku v Charkovské oblasti.

Německo hodlá letos až čtyřikrát navýšit své dodávky munice na Ukrajinu, přislíbil dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Na munici pro Ukrajinu Berlín z německého obranného rozpočtu letos vyčlení 3,5 miliardy eur (89 miliard korun), sdělil také spolkový ministr před virtuálním jednáním takzvané kontaktní skupiny pro Ukrajinu, tedy zástupců pěti desítek zemí podporujících Kyjev zbrojními dodávkami. Informoval o tom zpravodajský server Tagesschau.

Německo podle Pistoriuse v letošním roce navýší dodávky nábojů na Ukrajinu oproti loňskému roku třikrát až čtyřikrát. „O (výsledku) války se nakonec bude rozhodovat také na montážních linkách,“ řekl německý ministr.

Ukrajinské síly se dlouhodobě potýkají s velkým nedostatkem dělostřelecké munice, což se odráží i na tom, že se frontová linie už několik měsíců prakticky neposunula. Obrovská spotřeba dělostřeleckých nábojů v bojích na Ukrajině vedla k tomu, že už se jich nedostává ani v arzenálech spojenců Ukrajiny, a tak se stále častěji ozývají volání po navyšování výrobních kapacit.

Vláda neutrálního Švýcarska dnes oznámila, že v příštích letech zvýší své vojenské výdaje. Podle prezidentky Violy Amherdové tak učiní v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině a dalšími konflikty ve světě. Oproti původním plánům z doby před válkou na Ukrajině navýší vojenské výdaje o přibližně 20 miliard franků (535 miliard korun) do roku 2035. V tříletém rozpočtovém rámci na roky 2025 až 2028 tak armáda může počítat s 25,8 miliardy franků, zatímco v letech 2021 až 2024 to bylo 21,7 miliardy franků.

„Bezpečnostněpolitická situace je samozřejmě složitá vzhledem k současné nestabilitě, kdy probíhá válka na evropském kontinentu a ozbrojené konflikty na Blízkém východě, a vzhledem k dalším ohniskům napětí ve světě,“ uvedla Amherdová, která je zároveň ministryní obrany. Podle ní si současný výdajový plán z války na Ukrajině bere poučení. 

Česká republika podpoří snahu Ukrajiny o odminování jejího území. Česko se zapojí do takzvané odminovací koalice, kterou vede Litva a kterou tvoří 17 zemí. Dohodu o záměru ustanovit příslušnou koalici dnes v Bruselu podepsala česká ministryně obrany Jana Černochová. 

Cílem koalice je reagovat na potřeby Ukrajiny podporou ukrajinských kapacit pro odminování, a to jak pro humanitární, tak pro bojové účely, napsalo ve svém prohlášení české ministerstvo obrany. Dlouhodobým cílem je usilovat o pomoc ukrajinskému ministerstvu obrany a ozbrojeným silám při rozvoji odminovacích jednotek v souladu se západními standardy.

„V důsledku války jsou na Ukrajině zaminována rozsáhlá území. Česká republika nabízí na letošní rok výcvik několika desítek ukrajinských pyrotechniků, kteří Ukrajině pomohou následky ruské invaze odstranit,“ uvedla Černochová.

Jednání premiéra Petra Fialy (ODS) se šéfkou Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou: Hovořili také o Ukrajině, předsedkyně EP ocenila českou pomoc zemi napadené Ruskem. „Ukrajinská bezpečnost je i evropskou bezpečností,“ řekla. Diskutovali také další výzvy, kterým čelí čeští občané i občané dalších zemí Evropy, podle Metsolaové je potřeba vést s lidmi dialog a reagovat na frustrace. Je třeba naslouchat a následně jednat, řekla.

„Velmi srdečná schůzka ve Strakově akademii,“ tweetoval premiér.

Ukrajina bude během příštího desetiletí potřebovat téměř devět miliard dolarů (zhruba 213 miliard Kč) k obnově svých kulturních památek a turistického průmyslu, uvedla Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO).

UNESCO odhaduje, že ruská vojenská invaze, která začala před zhruba dvěma roky, připravila Ukrajinu o více než 19 miliard dolarů kvůli ušlým příjmům v oblasti kulturních památek a turistiky. Uvádí rovněž, že boje způsobily u 341 kulturních památek po celé Ukrajině škody v hodnotě 3,5 miliardy dolarů.

„Jedním z příkladů těžce poškozených památek je chrám v Oděse,“ uvedla šéfka ukrajinské kanceláře UNESCO Chiara Dezziová Bardeschiová. „Je to symbol celé komunity s hlubokým duchovním a historickým významem,“ dodala.

Státní distributor paliv Čepro očekává za loňský rok pokles zisku. Důvodem je to, že na začátku loňského roku vytvářel po dohodě se státem relativně velké zásoby pohonných hmot z obavy před dopady ruské agrese vůči Ukrajině. 

Páté největší norské město Drammen si odhlasovalo, že bude přijímat pouze migranty z Ukrajiny. Rozhodnutí města, které leží nedaleko metropole Osla, vyvolalo vlnu kritiky a norský premiér Jonas Gahr Störe ho označil za nelegální, informovala agentura AFP.

Nizozemsko se připojí ke koalici zemí, které dodávají moderní drony Ukrajině na posílení jejích útočných kapacit ve válce proti Rusku. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na nizozemskou ministryni obrany Kasju Ollongrenovou.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov příští týden navštíví země Latinské Ameriky, mimo jiné se v Brazílii zúčastní jednání ministrů zahraničí zemí skupiny G20. Podle agentury TASS to uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Lavrov dnes zároveň vystoupil ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, kde obvinil Západ, že Rusku hází diplomatické klacky pod nohy.

„Vždy najdeme východisko z těch plánů, které Západ prosazuje v zájmu uštědřit Rusku ‚strategickou porážku‘,“ citovala šéfa ruské diplomacie agentura TASS. Lavrov hovořil i o tom, nakolik západní země ztížily ruskou konzulární pomoc a diplomatickou práci skrze „nepřátelská opatření“ včetně vyhoštění diplomatů.

Rusko podle estonské tajné služby od začátku války přišlo o více 8000 obrněných bojových vozidel, píše server The Kyiv Independent. 

Separate reports published by Estonia's Foreign Intelligence Service and the International Institute for Strategic Studies on Feb. 13 suggest Russia has lost over 8,000 armored fighting vehicles in its full-scale invasion of Ukraine.

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) February 14, 2024

Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk odpoledne ke zničení ruské výsadkové lodi Cezar Kunikov doplnil, že na palubě plavidla se v době útoku nacházela posádka 87 lidí. Kolik jich zemřelo, však zatím není jisté.

Ukrajinské ministerstvo obrany se raduje ze zničení ruské výsadkové lodi Cezar Kunikov.

POV: You found out that Ukraine destroyed another russian ship. pic.twitter.com/FAPuz56OlD

— Defense of Ukraine (@DefenceU) February 14, 2024

Počet obětí ruského útoku na Kyjev, který se odehrál 7. února, vzrostl na 5. Žena podlehla zraněním, která utrpěla. Informoval o tom na Telegramu starosta Kyjeva Vitalij Kličko.

Běloruský kanál Nexta cituje Johna Boltona, bývalého poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa. Uvedl, že Trumpovy výhrůžky o NATO jsou reálné, exprezident podle něj zvažoval, že USA alianci opustí. 

Mluvčí ukrajinského námořnictva Dmytro Pletenčuk uvedl, že po potopení výsadkové lodi Cezar Kunikov zbývá Růsům v černomořské flotile pouze pět podobných plavidel. Původně jich měli 13.

Uprchlíků před válkou na Ukrajině, kteří chtějí zůstat v Česku nebo jiné zemi, přibývá. Loni na podzim se takto vyjádřilo zhruba šest z deseti ukrajinských běženců, v polovině roku to byla polovina. Spolu s tím klesá podíl uprchlíků, kteří se chtějí vrátit na Ukrajinu. Roste také znalost češtiny mezi dětmi i dospělými Ukrajinci v Česku, stále víc z ukrajinských dětí a mladých lidí chodí v ČR do školy. Na polovinu se zvýšil podíl ukrajinských dětí, které jsou podle rodičů dobře začleněny do českého kolektivu. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky poskytla společnost PAQ Research, která situaci uprchlíků v Česku sleduje od napadení Ukrajiny Ruskem před dvěma roky.

Většina ukrajinských uprchlíků v Česku má práci a náklady na bydlení hradí celé sama. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu společnosti PAQ Research. Uprchlíci se podle něj ale často potýkají se špatnými podmínkami v práci a nízkými příjmy. Pozice v ČR je u většiny z nich pod úrovní kvalifikace z Ukrajiny. Jako největší bariéru v hledání lepší práce uvádějí znalost češtiny. Ukrajinu napadla v únoru 2022 ruská armáda. Boje nadále pokračují, ruské útoky si na Ukrajině podle posledních údajů OSN dosud vyžádaly životy nejméně 100 00 civilistů. Z Ukrajiny kvůli válce uteklo podle OSN přes šest milionů lidí. V Česku bylo ke konci ledna podle ministerstva vnitra asi 380 000 uprchlíků z Ukrajiny.

Justice potrestala muže, který s nožem vyhrožoval účastníkům předloňského shromáždění na podporu Ukrajiny. Pravomocně mu uložila desetiměsíční podmínku s tříletou zkušební dobou. Součástí trestu je také povinnost navštěvovat psychologa kvůli poradenství se zvládáním zátěžových situací. ČTK to sdělil mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg očekává, že 18 členů Severoatlantické aliance letos vydá na obranu dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Při dnešním útoku na město Selydove podle ukrajinských úřadů zahynula i 38letá těhotná žena a 36letá matka zabitého chlapce. Nejstaršímu zraněnému bylo 76 let, nejmladšímu bezmála půl roku.

Rusko chce pozastavit svou účast v Parlamentním shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci (OBSE). Parlament o tom bude hlasovat 21. února, uvedl předseda Státní dumy Vjašeslav Volodin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X vyjádřil poděkování vojákům 81. slobožanské letecké brigády.

Every day of our struggle is a testament to our warriors' endurance and strength, as they fight for Ukraine's life and repel enemy attacks on a daily basis.

Since the beginning of the full-scale invasion, the servicemen of the 81st Slobozhanska Airmobile Brigade have bravely… pic.twitter.com/Fnf2CV6RGg

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 14, 2024

Jaderná elektrárna Dukovany začne využívat palivo od americké společnosti Westinghouse od letošního podzimu. Dodavatel ho přiveze koncem roku. O několik měsíců později začne Westinghouse dodávat palivo i do elektrárny v Temelíně. Novinářům to dnes řekli zástupci ČEZ. Dukovany i Temelín zatím využívají palivo od firmy TVEL z ruského státního holdingu Rosatom. Provozovatel elektráren, polostátní ČEZ, rozhodl o výměně dodavatele paliva pro Dukovany loni v březnu z bezpečnostních důvodů spojených s válkou na Ukrajině.

Nově jmenovaný hlavní velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes oznámil, že spolu s ministrem obrany Rustemem Umerovem navštívili Avdijivku a Kupjansk na frontové linii. V okolí těchto dvou měst na východě Ukrajiny se dlouhodobě odehrávají těžké boje mezi ukrajinskou a ruskou armádou a podle Syrského je situace na místě „extrémně složitá a napjatá“.

„Ruští okupanti dál navyšují své úsilí a mají (nad ukrajinskými silami) početní převahu,“ uvedl Syrskyj, podle kterého Rusko využívá leteckou podporu a ukrajinské pozice bez ustání ostřeluje.

Takhle Ukrajinci zničili ruskou výsadkovou loď Cezar Kunikov. 

Ukrajinská vojenská rozvědka HUR při operaci v Černém moři potopila ruskou výsadkovou loď Cezar Kunikov. S odvoláním na své zdroje to dnes napsal list Ukrajinska pravda. Ukrajinské ani ruské úřady se k incidentu nevyjádřily.

Ruské ministerstvo obrany nicméně dnes dříve uvedlo, že nad Černým mořem sestřelilo šest dronů. Podle Ukrajinske pravdy loď zasáhly právě bezpilotní letouny.

Výsadkové plavidlo Cezar Kunikov patří do třídy Ropucha, stejně jako loď Novočerkassk, jejíž poničení při ukrajinské operaci potvrdilo ruské ministerstvo obrany loni v prosinci. Loď se v tu dobu nacházela v přístavu Feodosija na anektovaném Krymském poloostrově.

Americký ministr obrany Lloyd Austin byl propuštěn z vojenské nemocnice a opět se ujal svých povinností v plném rozsahu, oznámily tiskové agentury s odvoláním na komuniké Pentagon,

Očekává se, že Austin dnes povede virtuální jednání zástupců asi 50 zemí, které se odehrává každý měsíc. Tato kontaktní skupina koordinuje vojenskou pomoc Ukrajině.

Podle původního plánu měl ministr v úterý odcestovat do Bruselu na jednání s Ukrajinou, po níž má ve čtvrtek následovat čtvrtletní schůzka ministrů obrany NATO. Austina však bude zastupovat americká velvyslankyně při NATO Julie Smithová, dodala AP.

Spojené státy věnovaly 13. února ukrajinské státní speciální dopravní službě přes jeden milion dolarů na odminovací zařízení, uvedla americká velvyslankyně na Ukrajině Bridget Brinková dne X.

Vladimir Putin se nedávno v Moskvě připojil k novým pionýrům, střihl si s nimi na pódiu ruskou státní hymnu. Zatímco prezident falešně zpíval, publikum bylo nadšené, skandovalo a mávalo ruskými vlajkami, píše britský deník Daily Mail. Rychle se však rozjela nová vlna spekulací. Byl to opravdu on?

Celý článek čtěte zde.

Estonsko oznámilo, že země bude muset zřejmě uzavřít své hraniční přechody s Ruskem kvůli zvýšeným migračním tlakům v posledních měsících, oznámila estonská policie a pohraniční stráž 13. února.

Tři lidé přišli o život a tucet dalších utrpěl zranění při ruském ostřelování města Selydove, ležícího poblíž Doněcka na východě Ukrajiny, uvedly místní úřady podle agentury AFP. Ruská protivzdušná obrana sestřelila devět ukrajinských dronů nad dvěma pohraničními oblastmi, Belgorodskou a Voroněžskou, a nad Černým mořem, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Při náletu byla podle gubernátora Belgorodské oblasti zraněna žena, která musela být převezena do nemocnice.

V Selydove, které před válkou mívalo 21.000 obyvatel a které leží přibližně 20 kilometrů od fronty, ruská palba během noci na dnešek zasáhla devět obytných domů a nemocnici. Mezi zabitými je jedno dítě, další čtyři děti vyvázly se zraněním, uvedla radnice. Asi stovka pacientů ze zasažené městské nemocnice byla podle šéfa oblastní správy Vadyma Filaškina evakuována do nemocnic v Pokrovsku a Myrnohradu.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Rozhovor, který ruský prezident Vladimir Putin poskytl americkému moderátorovi Tuckerovi Carlsonovi, u televizních diváků v Moskvě propadl. Interview, kterému se dělala velká reklama a o kterém Kreml tvrdil, že jej dychtivě sledoval celý svět, se v ruské metropoli nedostal ani mezi deset nejpopulárnějších televizních pořadů v uplynulém týdnu, uvedl na svém webu list The Moscow Times s odvoláním na údaje od společnosti Mediascope.

Na žebříčku této společnosti skončilo interview s Putinem na 11. příčce, daleko za seriálem z lékařského prostředí a těsně před televizním kvízem. Podle žebříčku, sestaveného na základě průměrného počtu diváků starších čtyř let a jejich podílu na celkovém počtu obyvatel, se rozhovor s ruským prezidentem ocitl na stejné úrovni jako dokumentární seriál o zločinech spáchaných v sovětské éře.