Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, tímto naše dnešní zpravodajství končí. Budeme se na vás těšit zase zítra. 

Ruský prezident Vladimir Putin se dnes zúčastnil summitu států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) v Minsku, Arménie ho vynechala.

Ukrajinská tajná služba SBU dnes uvedla, že bývalý prezident Petro Porošenko v pátek dostal zákaz vycestovat do zahraničí, protože se chystal setkat s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Podle kontrarozvědky hrozilo nebezpečí, že schůzku protivníka současné hlavy státu Volodymyra Zelenského využije ve svůj prospěch Rusko.

Ukrajinští představitelé musí za stanného práva, které Ukrajina vyhlásila v souvislosti s loňskou ruskou invazí, pro cesty do zahraničí získat zvláštní povolení. Porošenko v pátek uvedl, že i přes předložení potřebných dokladů ho úřady na hraničním přechodu s Polskem odmítly pustit.

Ruská policie v noci na dnešek provedla na základě „výnosu o extremismu“ razie v moskevských nočních klubech mimo jiné pro homosexuály. Informovala o tom podle agentury DPA místní média. Ruský nejvyšší soud se přitom ve čtvrtek vyslovil pro zákaz „mezinárodního hnutí LGBT“, které označil za extremistické.

Uniformovaní muži vnikli do velkých moskevských klubů pod záminkou, že hledají drogy, vyplývá ze zpráv médií a na sociálních sítích. Několik lidí bylo zadrženo. Policie, která podle očitých svědků fotografovala pasy, mimo jiné cizinců, se k zátahu zatím nevyjádřila.

„Chtěli jsme rychlejší výsledky. Z tohoto pohledu jsme bohužel nedosáhli požadovaných výsledků. A to je fakt,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru publikovaném v pátek. Ukrajina podle něj nedostala od spojenců všechny zbraně, které potřebovala, přičemž rychlý postup na frontě znemožňuje také omezená velikost její armády. „K rychlejšímu dosažení požadovaných výsledků není dostatek síly. To ale neznamená, že bychom se měli vzdát, že se musíme vzdát,“ řekl Zelenskyj. „Jsme si jisti svými kroky. Bojujeme za to, co nám patří,“ poznamenal.

Jako možnou cestu k úspěchu jmenoval Zelenskyj zvýšení zbrojní produkce na Ukrajině, a to především ve spolupráci se západními firmami. „To je cesta ven,“ řekl s tím, že nic neděsí Rusko více než vojensky soběstačná Ukrajina. „Dejte nám tyto příležitosti a my budeme vyrábět,“ dodal.

Protiofenziva, kterou zahájila Ukrajina letos v červnu, nepřinesla kýžené výsledky, uvedl v rozhovoru s agenturou AP Volodymyr Zelenskyj. Důvodem je podle něj nedostatek zbraní a vojáků. Ukrajinský prezident zdůraznil, že Ukrajina se ale nehodlá vzdát. Vyzval také spojence ke zvýšení zbrojní produkce.

„V naší vojenské doktríně je přesně uvedeno, že je třeba vzdušné výhody a k tomu ještě mnohem více, abyste prolomili obranu, kterou vidíme na jihu Ukrajiny. To jsme Ukrajincům neposkytli,“ přiznal bývalý šéf CIA generál David Petraeus v rozhovoru pro BBC.

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna byla v noci na pokraji jaderné nehody kvůli přerušení vnějších dodávek proudu, oznámil ukrajinský Enerhoatom.

Ruskem okupovaná Záporožská jaderná elektrárna musela během nočního výpadku proudu spoléhat na dieselové generátory, informoval Enerhoatom.

Sergej Krivenko z nevládní organizace na obranu lidských práv Graždanin. Armija. Pravo (Občan, armáda, právo) řekl ruské redakci BBC, že se v Rusku opakuje situace před loňskou mobilizací. „Formálně se má početnost (armády) zvýšit o 170.000 lidí, ale s přihlédnutím k výši ztrát bude ministerstvo obrany reálně potřebovat doplnit chybějících 300.000 vojáků,“ prohlásil. Lze tím podle něj vysvětlit nynější „hony“ na brance, povolávané k roční povinné službě v armádě. Vojenské správy podle aktivisty zřejmě spěchají „splnit plán“, aby včas vycvičily dost vojáků, které po odchodu do zálohy bude možné povolat zpět do armády v rámci příští mobilizace.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Každý druhý obyvatel Ukrajiny si nedělá žádné plány do budoucna a šedesát procent Ukrajinců si myslí, že je potřeba v době války omezovat zábavu a nakupování. Podle agentury Unian to vyplývá z průzkumu veřejného mínění provedeného sociologickou organizací Rejting.

Přestože většina lidí je podle průzkumu připravena omezit zábavu, 36 procent Ukrajinců se naopak domnívá, že je potřeba žít naplno i v době války. Nejvíc takto naladěných lidí je mezi Kyjevany, obyvateli těch částí Ukrajiny, které byly okupovány ruskou armádou a posléze osvobozeny, a také mezi mladými a lépe zabezpečenými lidmi.