Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Rusko považuje ukrajinskou otázku za otázku života a smrti, uvedl v ruské státní televizi v neděli Vladimir Putin podle agentury TASS. „Pro ně (pro Západ - pozn. red.) jde o vylepšení jejich taktické pozice, ale pro nás jde o náš osud, otázku života a smrti,“ uvedl Putin.

Ruský vůdce vzkázal, že je důležité sdělit ruským a zahraničním divákům, jak velký význam Rusko přikládá „všemu, co se děje v ukrajinském směru“. Po rozhovoru s americkým novinářem Tuckerem Carlsonem, který čelí nové vlně kritiky po smrti Alexeje Navalného, se Putin tentokrát rozpovídal v rozhovoru s Rusem Pavlem Zarubinem.

Ukrajinská prokuratura oznámila, že vyšetřuje údajné zastřelení osmi ukrajinských válečných zajatců ruskými vojáky. Šest případů je z města Avdijivka.

Obrazem: Námořní dron ukrajinské armády Magura V5

USA by měly Ukrajině poskytovat pomoc nikoliv zdarma, ale formou půjček nebo výměnou za zdroje, uvedl americký republikánský senátor Lindsey Graham.

„Chci, aby se balíček pomoci změnil na půjčku. Máme dluh ve výši 34 bilionů dolarů. Ukrajina má nerostné suroviny, má spoustu zdrojů [...] To je Trumpův nápad. Pokud bude přijat, myslím, že lze získat mnoho hlasů ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu,“ domnívá se senátor.

Příbuzní identifikovali mrtvá těla tří ukrajinských vojáků, kteří byli údajně zajati jako váleční zajatci ve městě Avdijivka na ruském propagandistickém videu, informovalo 18. února ukrajinské investigativní médium Slidsto.Info. Příbuzní uvedli, že vojáci byli ponecháni na místě těžce zranění, zatímco zbytek sil ustupoval z opěrného bodu Zenit v Avdijivce.

Účet listu „Ukrajinska pravda“ na sociální síti X byl napaden hackery. Hackeři již na účtu aktivně zveřejňují propagandistická videa a fotografie Kremlu.

Spojené státy by měly schválit nový balíček pomoci Ukrajině, aby nevznikla nutnost posílat tam americké vojáky, uvedla republikánská kandidátka na prezidentku a bývalá stálá zástupkyně při OSN Nikki Haleyová.

„Ukrajina nežádá o vojáky, žádá pouze o vybavení a munici, aby mohla v tomto konfliktu zvítězit. Mají velkou bojovou sílu, musíme jim dát to, co potřebují, aby mohli vyhrát, abychom zabránili vyslání jakýchkoli našich vojáků,“ řekla. Prezident Joe Biden podle ní musí Američanům vysvětlit , jak důležité je podporovat Kyjev.

Okolí Avdijivky je téměř měsíční krajinou posetou těly mrtvých Rusů a vraky vojenské techniky, jak ukazuje video šířící se na sociálních sítích.

Nejméně čtyři mrtvé a dva zraněné si v sobotu vyžádaly ruské útoky na města Kramatorsk, Slovjansk a Kupjansk na východě Ukrajiny. O nové bilanci dnes informovala ukrajinská agentura UNIAN s odvoláním na místní úřady.

V Kramatorsku v Doněcké oblasti zasáhla raketa obytný dům, v němž záchranáři našli těla 46leté matky, 23letého syna a později také pravděpodobně babičky zesnulého mladíka. Do nemocnice byla převezena dvojice důchodců, kteří byli zraněni v jiném domě v Kramatorsku. Střepinami a tlakovými vlnami bylo ve městě poškozeno více než 20 budov i automobily. V severněji položeném Kupjansku v Charkovské oblasti si ruské ostřelování vyžádalo jednu oběť, když byl zasažen dvoupodlažní dům.

V centru Berlína se dnes po celý den konají shromáždění věnovaná památce Alexeje Navalného. Stovky lidí vyšly s plakáty „Putin je vrah“, „Moje země se změnila v gulag“ a „Ne válce“. Lidé nadále nosí květiny a svíčky k památníku před ruským velvyslanectvím.

Ruské úřady stále odmítají umožnit Navalného rodině přístup k tělu zesnulého. Podle Navalného mluvčí Kiry Jarmyšové ruské úřady dosud odmítají umožnit rodině zesnulého opozičního vůdce Alexeje Navalného přístup k jeho tělu. Političtí představitelé z celého světa obviňují ze smrti Navalného ruského diktátora Vladimira Putina. Názory na to, zda jeho smrt způsobily tvrdé podmínky ve vězení, nebo úmyslná vražda, se liší.

Ruská ofenziva v oblasti Avdijivky pokračuje i poté, co ruské síly toto východokrajinské město v uplynulých dnech zcela ovládly. Shodují se na tom ukrajinské i ruské zdroje.

„V oblasti Avdijivky odrazila ukrajinská armáda 14 útoků okupantů u Lastočkyne,“ uvedl velitel uskupení ukrajinských sil generál Oleksandr Tarnavskyj na telegramu. Vesnice Lastočkyne leží necelé dva kilometry západně od severní části Avdijivky.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS dnes potvrdilo sobotní informace, že ruské síly zcela ovládly Avdijivku a postoupily v tomto úseku o 8,6 kilometru. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že ofenziva v tomto sektoru pokračuje a že ruské síly nedovolí Ukrajincům opevnit se na nových pozicích.

Dmitrij Medveděv, místopředseda ruské Rady bezpečnosti, 18. února pohrozil použitím jaderných zbraní proti USA, Velké Británii, Německu a Ukrajině, pokud Moskva ztratí všechna okupovaná ukrajinská území. Medveděv, který je zároveň bývalým ruským prezidentem, opakovaně hrozil použitím jaderných zbraní, jeho výhružky se zatím však nenaplnily. Jeho kritici tvrdí, že zmíněná prohlášení jsou spíše blufováním než skutečnými plány Ruska. Jejich cílem má být zastrašit západ a přimět ho k ústupkům.

Zhruba stovka lidí se dnes shromáždila před ukrajinským velvyslanectvím v Praze, aby vyjádřila podporu zemi, která se téměř dva roky brání ruské agresi. Shromáždění uspořádala iniciativa Modlitba za Ukrajinu, jež podobné akce pořádá od počátku konfliktu. Účastníky akce pozdravil vedoucí ukrajinské diplomatické mise Vitalij Usatyj, který poděkoval Čechům za dlouhodobou podporu. Demonstranti se následně přesunuli k ruskému velvyslanectví, kde akci ukončili.

Na úvod akce pozdravil shromážděné Usatyj. Ocenil českou podporu, která podle něj vychází i z historické zkušenosti z invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Historik Pavel Kosatík následně řekl, že Ukrajina bojuje za hodnoty celé Evropy, do jejíhož civilizačního okruhu patří. Vyzval k efektivnější podpoře Kyjeva. „Rusko se snaží srazit svobodný a demokratický svět na svou barbarskou úroveň,“ řekl.

Francie má v úmyslu předat Ukrajině novou generaci sebevražedných bezpilotních letounů, které se stále testují, uvedl francouzský ministr obrany Sebastien Lecornu.

„Ukrajina bude jednou z prvních zemí, která tyto bezpilotní letouny v příštích týdnech obdrží,“ uvedl Lecornu v rozhovoru pro Journal du Dimanche. Dar rovněž umožní otestovat dron na bojišti, dodal.

Německý kancléř Olaf Scholz zablokoval nominaci Ursuly von der Leyenové na post generální tajemnice NATO kvůli jejímu velmi kritickému postoji vůči Rusku, píše Die Welt. To by podle kancléře mohlo být v dlouhodobém horizontu po skončení války na Ukrajině nevýhodné.

Spolupracovníci periodika se domnívají, že příštím generálním tajemníkem NATO bude jmenován šéf nizozemské vlády Mark Rutte, který se již těší podpoře více než 20 členů aliance. Očekává se, že tato otázka bude vyřešena do června.

Evropa by měla přestat „fňukat“ nad možným návratem Donalda Trumpa do prezidentského křesla v USA a raději se zaměřit na pomoc Ukrajině, prohlásil nizozemský premiér Mark Rutte.

„Měli bychom přestat fňukat, naříkat a reptat kvůli Trumpovi. Je na Američanech, aby rozhodli. Nejsem Američan, nemohu v USA volit. Musíme spolupracovat s dostupnými partnery [...] Posledních pár dní slyším [stížnosti] pořád. Přestaňme s tím,“ nechal se slyšet. 

Ukrajina provedla první testy bojových bezpilotních letounů podobných ruským bezpilotním dronům Lancet, informoval 18. února ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov. Během několika měsíců bude Ukrajina schopna vyrábět přibližně 100 takových dronů měsíčně, dodal.

Ruská armáda údajně střílí ukrajinské válečné zajatce. Ukrajinské pozemní síly zveřejnily video, na kterém ruská armáda zastřelila dva ukrajinské válečné zajatce. Publikace uvádí, že se tak stalo v pásmu odpovědnosti operačně-strategické skupiny „Chortyca“. Také analytici z DeepState dnes informovali o zastřelení 6 ukrajinských zajatců v dobyté Avdijivce. Později ruští váleční zpravodajové šířili fotografie zastřelených ukrajinských obránců Avdijivky.

Ukrajina potřebuje využít letošní rok ke konsolidaci zisků a zaujmout silnou obranu v konfliktu s Ruskem. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to dnes řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Válka trvá téměř dva roky, Rusko zemi napadlo 24. února 2022. Řehka uvedl, že neočekává brzký konec konfliktu.

„Je potřeba uvažovat racionálně ve všech směrech, i v tom, co se nám nelíbí. Přemýšlet strategicky a dlouhodobě. Dnes to vidím spíš tak, že se musíme bavit o tom, jak pomůžeme Ukrajincům v roce 2024, aby oni mohli něco dělat v roce 2025 a 2026,“ uvedl Řehka.

Pocit urgence, který je v Pobaltí a v Polsku u nás není takový, uvedl k výdajům na obranu v Otázkách Václava Moravce náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka. „I proto je důležité o těch věcech mluvit a pojmenovávat problémy. To, co se teď děje na Ukrajině, a jaký bude výsledek, určí, v jakém světě budeme žít,“ prohlásil.

Šéf čínské diplomacie Wang I na Mnichovské bezpečnostní konferenci ujistil ukrajinského kolegu Dmytra Kulebu, že Peking neprodává smrticí zbraně do oblastí konfliktů a že usiluje o mírové řešení války na Ukrajině.

„Čína vždy stála na straně míru a dialogu a trvala na mírových rozhovorech. Čína nechce, aby krize byla prodlužována a vyhrocena a chce s mezinárodním společenstvím zabránit, aby se situace zhoršila,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí o postoji Pekingu k válce na Ukrajině. To také sdělilo, že na okraj konference se Wang sešel s Kulebou.

První stíhačky F-16 mohou dorazit na Ukrajinu v červnu, uvedli údajně dva evropští představitelé, kteří se zúčastnili Mnichovské bezpečnostní konference.

Zvolený finský prezident: Členství Ukrajiny v NATO je „jen otázkou načasování“. Alexander Stubb na Mnichovské bezpečnostní konferenci řekl deníku Kyiv Independent, že vidí tři konkrétní kroky pro evropské a transatlantické aspirace Ukrajiny.

Ukrajinská armáda hlásí porážku ruské ofenzivy v Záporožské oblasti. Podle zprávy se na ofenzivě podílelo 30 kusů techniky a "poměrně velký" počet nepřátelských vojáků.

Šéfka německého parlamentního výboru pro obranu Marie-Agnes Stracková-Zimmermannová podpořila dodání střel s plochou dráhou letu Taurus na Ukrajinu. Prohlásila to dnes na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se v sobotu jasné odpovědi k možné dodávce střel spolkový kancléř Olaf Scholz vyhnul. Podle Strackové-Zimmermannové o střelách Německo stále jedná.

„O taurusech jsme vedli náročné debaty. A diskutovat nadále budeme,“ uvedla Stracková-Zimmermannová, která je členkou koaličních liberálních svobodných demokratů (FDP). V reakci na úmrtí vězněného ruského opozičního předáka Alexeje Navalného řekla, že by zbrojní podporu Ukrajiny zintenzivnila.

Vládní i opoziční politici, stejně jako Agrární komora, podporují zavedení cla v podobě vratných kaucí na zemědělskou produkci dováženou z Ukrajiny do Evropské unie. Dnes se na tom shodli v diskusních pořadech Partie Terezie Tománkové na Primě a Za pět minut dvanáct na Nově. Kauce by se dovozcům vracela, pokud by obilí mířilo z EU na třetí trhy. Podle Agrární komory by to mohlo vyřešit problém s tím, že dovozy z Ukrajiny zhoršují konkurenceschopnost českých zemědělců.

Evropa musí být schopná se sama bránit, jinak nebude mít ve světě politickou váhu. Dnes to na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásil šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Řekl také, že evropské státy musí být schopné rychleji a ve větším měřítku zbrojně a hospodářsky podpořit Ukrajinu, která už takřka dva roky vzdoruje ruské invazi.

Evropa podle Borrella ztrácí zbrojní kapacitu, proto musí výrazně podpořit svůj obranný průmysl. „Nebudeme schopni hrát svou politickou roli, pokud se nedokážeme sami bránit,“ řekl.

Výměna Navalného byla údajně projednána mezi Ruskem, Německem a Spojenými státy.

Podle deníku Bild jednání o výměně Navalného skutečně proběhla, a to za účasti Moskvy, Washingtonu a Berlína. Putin chtěl ruského opozičníka vyměnit za agenta ruské FSB Vadima Krasikova (vystupujícího pod jménem Sokolov), který byl v roce 2019 v Německu odsouzen na doživotí za politickou vraždu Zelimchana Changošviliho.

Ukrajinští uprchlíci ve Spojeném království si mohou prodloužit víza o 18 měsíců. Od března 2022 se do Spojeného království přistěhovalo více než 200 000 Ukrajinců, přičemž platnost prvních víz vyprší v březnu 2025.

Dánsko předá Ukrajině veškeré své dělostřelectvo, uvedla premiérka Mette Frederiksenová. Poznamenala také, že Evropané by s přijetím finančních prostředků na dodávky ze Spojených států pro ozbrojené síly Ukrajiny neměli čekat na vypuknutí větší krize.

Na Navalného těle byly údajně nalezeny modřiny od křečí a stlačování hrudníku. Informoval o tom zdroj listu Novaja gazeta Evropa. Tělo se nyní nachází v márnici okresní klinické nemocnice v Salechardu, přičemž místním patologům bylo zakázáno provést pitvu. Včera večer v Jamalo-něneckém autonomním okruhu přistály dva lety, jeden z nich se setkal s vozidly trestanecké kolonie, uvedl zdroj listu.

Rusko by mohlo zopakovat taktiku zabrání Avdijivky, pokud bude Západ nadále odkládat pomoc, píše Institut pro studium války (ISW). ISW poznamenává, že ruské síly během ofenzívy v Avdijivce zajistily vzdušnou převahu, zatímco zpoždění západní pomoci brání Ukrajině v účinné odezvě.

Počet vojáků, které Rusko od začátku invaze ztratilo v bojích na Ukrajině, se podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přehoupl již přes 402 000.

Joe Biden připustil, že ukrajinské ozbrojené síly mohou po Avdijivce ztratit i další města, pokud americký Kongres neschválí další finanční pomoc Ukrajině.

"Ne, nejsem si jistý. Nikdo si nemůže být jistý. Podívejte se, Ukrajinci bojují statečně a hrdinně. V sázce je toho tolik. Představa, že nám dochází munice, že se otočíme zády, mi připadá absurdní, neetická. Takže budu bojovat za to, aby dostali munici, kterou potřebují," nechal se slyšet prezident Spojených států.

Ukrajinská média zveřejnila video, které údajně ukazuje včerejší sestřelení jednoho z ruských letadel u okupované obce Dyakovo v Luhanské oblasti.

Plukovník Magomedali Magomedžanov zemřel 14. února v nemocnici na následky „zranění utrpěných během bojů“, informovala dagestánská veřejná komora. Během bojů na Ukrajině působil jako zástupce velitele ruské 18. armády.

Ukrajinské ozbrojené síly oznámily, že ruské jednotky včera zahájily ofenzívu u Záporoží.

Operační velitelství „Západ“ oznámilo zničení 18 jednotek ruské techniky, v důsledku čehož se ruská vojska stáhla na své předchozí pozice.

Ukrajinské letectvo dnes oznámilo sestřelení dalšího ruského stíhacího bombardéru Su-34. Podle Kyjeva přišlo Rusko v sobotu o tři jiné bojové letouny. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

„Dnes kolem 6.00 se další Su-34 'úspěšně vrátil' na základnu,“ napsal na Telegramu velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk v ironicky laděném příspěvku, v němž shrnul výsledky práce ukrajinské protivzdušné obrany z noci na dnešek. Podle něj bylo sestřeleno také 12 bezpilotních letounů íránské konstrukce Šáhed a jedna řízená letecká raketa Ch-59.

Městské nemocnici Ostrava se od vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině podařilo obsadit zhruba 80 procent pracovních míst, které uprchlíkům nabídla. Po zahájení války otevřela zhruba 30 pracovních pozic, a to nejen pro lékaře či nelékařský zdravotnický personál, ale také pro dělnické profese. ČTK to řekla mluvčí zdravotnického zařízení Andrea Vojkovská.

„Vzhledem k nedostatku lékařů, zejména v některých oborech, jako je například geriatrie, jsme rádi za každého lékaře. Nicméně délka období, než se tito ukrajinští lékaři stanou rovnocennými našim lékařům, je příliš dlouhá a jejich úspěšnost ještě k tomu není velká. Skutečným přínosem jsou až ve chvíli, kdy zvládnou aprobační zkoušku a začnou se plnohodnotně začleňovat do lékařských týmů,“ uvedla náměstkyně pro řízení lidských zdrojů a správu Kateřina Kyselá.

Česko poskytlo válečným uprchlíkům z Ukrajiny na humanitárních dávkách od začátku války do poloviny února zhruba 16,33 miliardy korun. Stát přispíval i českým domácnostem, které uprchlíky ubytovaly. Celkem jim na solidárním příspěvku vyplatil 2,84 miliardy korun. Vyplývá to z měsíčních zpráv ministerstva práce o vyplácených dávkách a z letošních údajů, které ČTK získala od úřadu práce. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) uprchlíci začali poskytnutou pomoc už vracet v odvodech z výdělků a loni mohli zaplatit 12 až 15 miliard korun. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) před nedávnem řekl, že letos odvedená suma výrazně převýší poskytnutou podporu. 

Výzvou pro české školství z pohledu začleňování ukrajinských žáků v následujících letech bude úprava maturitní zkoušky z češtiny. Radní Kraje Vysočina pro školství Jan Břížďala (Piráti) o svém návrhu diskutoval s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Míní, že se didaktické testy musejí upravit, aby nehandicapovaly Ukrajince nadané k dalšímu studiu například v technických či přírodovědných oborech.

„Řešil jsem to s panem ministrem Bekem. Přiznal, že ministerstvo nad tímto neuvažovalo, ale jak jsem mu to takto sděloval, že mu to dává logiku. Nebude se to týkat letošních maturantů, kteří budou maturovat na jaře 2024,“ řekl ČTK Bříďala. Podle něj to není problém, většina ukrajinských středoškolských studentů je nyní ve druhém či třetím ročníku, takže by se to týkalo roku 2025 a zejména pak roku 2026. „Ministerstvo to vzalo jako podnět a avizovalo, že úlevy se budou řešit,“ doplnil.

V České republice ke konci minulého týdne pobývalo 383.047 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Více než dvě třetiny, přes 227.000, jsou ženy. Vyplývá to ze statistik ministerstva vnitra. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli z napadené země před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.

Mezi běženci bylo podle údajů ministerstva vnitra nejvíce žen ve věku od 18 do 65 let, úřad jich evidoval 170.249. Následovali muži ve stejném věku, kterých bylo 99.294. Dětí od narození do 18 let bylo podle údajů k půlnoci z neděle na pondělí 12. února 98.001, seniorů starších 65 let 15.502.

Prezident Spojených států Joe Biden je přesvědčen o tom, že americký Kongres obnoví válečnou pomoc Ukrajině. Řekl to v sobotním telefonickém rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informovala v noci na dnešek agentura AFP. Zároveň ale Biden varoval, že pokud se Ukrajina nedočká další americké pomoci, mohlo by ji Rusko připravit o další území.

Biden se o rozhovoru se Zelenským zmínil novinářům po návštěvě kostela v americkém státě Delaware. „Dnes odpoledne jsem mluvil se Zelenským, abych mu sdělil, že jsem přesvědčen o tom, že ty peníze dostaneme,“ poznamenal s tím, že opak by byl „absurdní“ a „neetický“. „Budu bojovat za to, aby dostali munici, kterou potřebují,“ řekl také americký prezident.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Nejméně tři mrtvé si v sobotu vyžádaly ruské útoky na města Kramatorsk a Kupjansk na východě Ukrajiny. Další lidé se pohřešují, napsala dnes agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské úřady.

V Kramatorsku zasáhla raketa část města, v níž jsou jak obytné domy tak průmyslová zařízení a připravila o život dva lidi. Záchranáři v místě prohledávají trosky a pátrají po dalších možných obětech či zraněných.

V nedalekém Slovjansku další ruská raketa trefila budovu školy. Nejméně jeden člověk je zřejmě v jejích troskách. V jakém je stavu, není jasné. V severněji položeném Kupjansku si ruské ostřelování vyžádalo jednu oběť, když byl zasažen dvoupodlažní dům.