Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejem dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra.

Podívejte se na snímky z Bachmutu. 

Existují „věrohodná obvinění“, že jsou z Ukrajiny do Ruska násilím převáženy osamělé děti, pravděpodobně za účelem adopce ruskými rodinami. Prohlásila to dnes podle agentury AFP náměstkyně generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ilze Brandsová Kehrisová na zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Z Rusy kontrolovaných oblastí Ukrajiny tak bylo přemístěno do Ruska jen v červenci více než 1800 dětí, dodala Brandsová Kehrisová. Jak zdůraznila, nucený přesun a deportace osob, které náleží ke speciálně chráněné skupině z okupovaných oblastí na území okupanta je válečným zločinem. Mezi speciálně chráněné osoby v ozbrojených konfliktech podle mezinárodního práva patří ranění, nemocní, trosečníci, zdravotnický personál, váleční zajatci a civilní obyvatelstvo.

Ukrajinští představitelé již v minulosti Rusko opakovaně obvinili z deportace statisíců lidí z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. Moskva popírá, že by od invaze na Ukrajinu 24. února, kterou nazývá „speciální vojenskou operací“, úmyslně útočila na civilisty, a tvrdí, že těm, kteří chtějí odejít, nabízí humanitární pomoc.

Tři lidé zemřeli po ostřelování Slovjansku. Jejich těla byla nalezena pod troskami budovy.

Úterní ostřelování poškodilo záložní elektrické vedení v Záporožské jaderné elektrárně, uvedla MAAE. Elektrárna v té době již byla odpojena od sítě.

Snímky z Doněcku. 

Národní řešení drahých energií vláda představí příští týden, řekl Fiala Primě. Podle informací ČTK by se k energetice mohla vláda sejít v pondělí.

Ukrajinským silám se v Charkovské oblasti podařilo znovu dobýt některá místa obsazená Ruskem. V dnešním večerním projevu to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O protiútoku na východě země informovaly již dříve ukrajinské i ruské neoficiální zdroje. Zelenskyj také poděkoval ukrajinským vojákům za úspěšné údery proti jednotkám Moskvy na jihu Ukrajiny, kde Kyjev zahájil protiofenzivu.

Ustanovení demilitarizované zóny u Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině není v současné době reálné. Dnes to v rozhovoru s italským deníkem La Repubblica řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle něj lze ale jednat o vytvoření ochranné zóny nad areálem elektrárny. Mise MAAE zůstane podle něj v elektrárně „až do míru“.

Demilitarizaci jaderné elektrárny a jejího okolí požaduje Ukrajina a pro toto opatření se vyslovil i generální tajemník OSN António Guterres. Moskva to naopak odmítá.

„Demilitarizace není reálná už z toho důvodu, že se elektrárna nenachází v nějaké vnitrostátní oblasti dobyté Rusy, ale přímo na frontové linii,“ řekl Grossi. Podle něj je však reálné dosáhnout „ochranné dohody“, která by se vztahovala pouze na areál zařízení.

Podle argentinského diplomata vznikl prostor, v rámci kterého lze pracovat na této dohodě. „Už jsem kontaktoval obě strany. Myslím, že se setkáme, abychom probrali plán v průběhu deseti dnů či dvou týdnů,“ dodal Grossi s tím, že zaznamenal „zajímavou odezvou“ z Ukrajiny i z Ruska.

Polsko dodá Estonsku 300 protiletadlových střel Piorun (Blesk) a stovku odpalovacích zařízení na základě smlouvy, kterou dnes podepsali ministři obrany obou zemí Mariusz Blaszczak a Hanno Pevkur. Přenosné protiletadlové střely krátkého dosahu Piorun se osvědčily v bojích na Ukrajině. Určeny jsou k sestřelování letadel, vrtulníků a dronů letících v nízké výšce, napsala agentura PAP, aniž by se zmínila o hodnotě kontraktu.

Blaszczak při podpisu dohody uvedl, že polské střely by Estonsko mělo dostat v příštím roce. Nemělo by se tak stát na úkor dodávek pro polskou armádu; objednávky těchto střel polská vláda s ohledem na válku na Ukrajině v červnu zvýšila.

Polská armáda má celkem dostat 3500 střel a 600 odpalovacích zařízení od zbrojovky Mesko ze státního holdingu Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ). Ministr Pevkur označil podpis dohody za „historický okamžik“ pro obě země, pro bilaterální spolupráci a pro spolupráci na poli obrany, jakož i pro celé východní křídlo Severoatlantické aliance.

Švýcarsko chce zůstat neutrální, zvažuje však posílení bezpečnostní a vojenské spolupráce se Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií. Stojí to ve zprávě o neutralitě, kterou dnes projednala švýcarská vláda, píše stanice RTS. Kvůli ruské válce na Ukrajině ale země musí posílit své obranné schopnosti a modernizovat armádu.

Užší spolupráce s NATO a EU by podle dokumentu znamenala „zvýšenou účast na vojenských cvičeních, rozšíření schopnosti vojenské spolupráce, intenzivnější partnerství s NATO a účast (švýcarské) armády v oddílech EU pro záchranné a evakuační akce“.

Letošní zpráva reaguje na změny po ruském útoku na Ukrajinu. Moskva podle dokumentu svou válkou zničila mezinárodní řád v Evropě založený na mezinárodních pravidlech. Své obranné kapacity a schopnost vést konvenční válku tak posilují prakticky všechny evropské země, uvádí vládní zpráva.

„Švýcarsko musí být schopné se v co nejširší míře ubránit,“ uvedla ministryně obrany Viola Amherdová. Podle ní švýcarská armáda potřebuje modernizaci. Chybí jí například moderní protitankové zbraně. Posílit by také měla zásoby munice a vojenského vybavení, aby země byla schopná čelit déle trvajícím bojům.

Ukrajinci by mohli znovu dobýt Ruskem okupované území na západ od řeky Dněpr včetně Chersonu ještě před začátkem zimy. V rozhovoru se serverem France24 to uvedl generál a bývalý šéf francouzské vojenské mise při OSN Dominique Trinquand.

Ukrajina minulý týden oznámila zahájení protiofenzivy proti ruským silám na jihu země, který jednotky Moskvy obsadily v prvních týdnech po únorové invazi. Ukrajinští činitelé o protiofenzivě z taktických důvodů neposkytují bližší informace.

Existují ale určité náznaky, že je mise úspěšná, uvedl Trinquand. Jedním z nich byl podle něj i nedělní proslov ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který bez větších podrobností oznámil dobytí dvou míst na jihu Ukrajiny. „Můžeme předpokládat, že pokud o tom mluví i přes informační embargo, je to pravda,“ uvedl Trinquand. Úspěch protiofenzivy naznačuje i odložení referend o připojení k Rusku na okupovaných územích nebo vyslání ruských posil na jih z Donbasu a Krymského poloostrova.

Ceny ropy dnes výrazně klesají a dostaly se na nejnižší úroveň od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Mohou za to obavy o další vývoj poptávky kvůli nepříznivým údajům z čínského obchodu a hrozbě hospodářské recese.

Kolem 18:30 SELČ cena severomořské ropy Brent klesala o 4,5 procenta na 88,64 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela 4,9 procenta a obchodovala se za 82,61 dolaru za barel.

„Přízrak recese, která by mohla ovlivnit poptávku v celém západním světě, se blíží realitě, protože rostoucí inflace a zvyšující se úrokové sazby snižují spotřebu,“ uvedl analytik firmy PVM Stephen Brennock.

Tři mrtvé a sedm těžce zraněných si vyžádalo ruské ostřelování vsi na jihu Ukrajiny. Ruské raketomety zasáhly středisko, kde se vydává humanitární pomoc, oznámila dnes agentura Ukrinform s odvoláním na oblastního gubernátora.

„Nepřítel přibližně v 15:40 ostřeloval z raketometu dvůr na ulici Míru ve vsi Mala Tokmačka. Na dvoře bylo osm civilistů, kteří si přišli pro humanitární pomoc. V důsledku ostřelování pět lidí utrpělo těžká zranění, odvezla je rychlá pomoc. Tři lidé byli zabiti. Ostřelování pokračuje,“ uvedl gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch. Později dodal, že počet těžce zraněných vzrostl na sedm.

Maďarsko dnes stáhlo svou hrozbu, že bude vetovat prodloužení protiruských sankcí. Budapešť chtěla podle informací některých médií vyřadit ze sankčního sezamu trojici ruských oligarchů. Podle diplomatického zdroje ČTK se však během dnešního jednání velvyslanců dohodly všechny země na tom, že listina potrestaných Rusů zůstane beze změny.

Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána podle zdrojů bruselských médií chtěla, aby EU zrušila zákaz vstupu pro Ališera Usmanova, Pjotra Avena a Viktora Rašnikova a aby uvolnila jejich zablokovaný majetek. Po diplomatických jednáních vedených českým předsednictvím sedmadvacítky však Budapešť od svého záměru ustoupila. 

Německé úřady se snaží přesvědčit ukrajinské uprchlíky, aby svědčili o válečných zločinech, které zažili během ruského útoku na svou zemi.

Němečtí státní zástupci již dostali několik stovek výpovědí, v zemi se však od konce února usadilo na milion lidí z Ukrajiny. Je nepravděpodobné, že by se váleční zločinci z Ruska ocitli před německými soudy, ale shromážděná svědectví by mohla posloužit k řízením v jiných zemích

Ruská vládnoucí strana Jednotné Rusko navrhla uspořádat na okupovaných ukrajinských územích 4. listopadu referendum o připojení k Rusku.

„Je správné uspořádat referenda na Donbasu a na osvobozených územích 4. listopadu,“ uvedl tajemník strany Andrej Turčak s odkazem na Den národní jednoty, který Rusko letos oslaví právě první listopadový pátek.

Ukrajinský generální štáb nadále mlčí o situaci u města Balaklija v Charkovské oblasti na severovýchodě země, kde ukrajinské síly podle pozorovatelů v úterý zahájily překvapivou protiofenzívu. Ruská média tvrdí, že Balaklija zůstává v ruských rukou, ale je obklíčena a dá se očekávat ukrajinský pokus odříznout od ruských sil Izjum.

Britská rozvědka upozorňuje, že ruští velitelé si musí vybírat mezi posilováním vlastních jednotek útočících v Donbasu a upevňováním obrany před pokračující ofenzívou Ukrajiny u Chersonu na jihu země - nyní se k tomu přidaly těžké boje na severu u Charkova.

Ani americký Institut pro studium války (ISW) neuvádí detaily ukrajinského útoku. Na mapě bojiště naznačil, že ukrajinské síly ovládly vesnici Verbivka u Balakliji a zřejmě i jihozápadní část města, napsala agentura Unian.

Podle OSN přispělo obnovení vývozu obilí z Ukrajiny a zachování dodávek hnojiv k srpnovému poklesu světových cen pšenice.

Ruský prezident Vladimir Putin vyzval k jednání o změně dohody, kterou v červenci podepsala OSN s cílem zabránit celosvětové potravinové krizi, a prohlásil, že vývoz nesměřuje do nejchudších zemí světa, jak bylo plánováno.

Ukrajina vyzývá civilisty, aby se evakuovali z Ruskem obsazených osad v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny.

Místopředsedkyně vlády Iryna Vereščuková uvedla, že ruské síly drží jako rukojmí nejen zaměstnance elektrárny, ale i místní obyvatele.

Ukrajina se přihlásila k zodpovědnosti za ostřelování Ruskem anektovaného Krymského poloostrova včetně ruské vojenské letecké základny Saki.

Ve zprávě zveřejněné agenturou Ukrinform to uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Výbuchy otřásly Krymem v srpnu, ukrajinské úřady dosud o svém zapojení mlčely.

Petro Kotyn, šéf ukrajinské jaderné agentury Energoatom, v televizním vysílání uvedl, že by ocenil nasazení mírových sil OSN v Záporožské jaderné elektrárně.

Kotynova slova zazněla den poté, co generální tajemník OSN António Guterres vyzval k vytvoření demilitarizované zóny kolem jaderné elektrárny, která by zahrnovala stažení ruských okupačních jednotek a souhlas ukrajinských sil s tím, že prostor nezabere ani jedna ze stran konfliktu..

Pražská Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) otevřela ve své klinice pediatrie v ulici Ke Karlovu ordinaci praktického lékaře pro děti z Ukrajiny. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Má ulevit jiným pediatrům, kterých je v Praze nedostatek. Podobnou ordinaci pro dospělé provozuje už od května, v obou jsou k dispozici ukrajinsky hovořící administrativní pracovníci.

„Je třeba péči o ukrajinské děti v ČR rozprostřít a my víme, že naše ambulance pomůže v přeplněné Praze mnoha rodinám,“ uvedla náměstkyně pro nelékařská povolání VFN Dita Svobodová.

Někteří ministři zdravotnictví zemí EU se obávají další uprchlické vlny z Ukrajiny s příchodem zimy. Před dnešním neformálním jednáním v Praze to zmiňovali například zástupci Rakouska či Polska, kam míří uprchlíci nejčastěji. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka žádají ministři pomoc Evropské komise (EK) těmto cílovým zemím.

Německo je podle kancléře Olafa Scholze schopno přežít zimu navzdory otřesům na energetických trzích.

V projevu v parlamentu, který byl velmi kritický k energetické politice jeho předchůdkyně kancléřky Angely Merkelové, Scholz slíbil, že Německo bude i nadále postupovat co nejrychleji ke ztrátě závislosti na Rusku.

Německo pracuje na naplnění kapacit plynových zásobníků a urychluje výstavbu terminálů pro příjem zkapalněného zemního plynu. Zásoby plynu, jejichž kapacita v současnosti přesahuje 86 %, budou využívány především k vytápění domácností a výrobě elektřiny.

Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil přerušením dodávek energie, pokud budou na ruský vývoz ropy a plynu uvaleny cenové limity.

„Rusko nebude dodávat vůbec nic, pokud to bude v rozporu s našimi zájmy. Nebudeme dodávat plyn, ropu, uhlí, topný olej - vůbec nic," uvedl.

Ukrajina neplánuje zakázat ženám opustit zemi. Náměstkyně ministra obrany Hanna Maliar uvedla, že odvody žen jsou dobrovolné. Povinné odvody pro ženy v potřebných profesích jsou odloženy do 1. října 2023.

Ruské ministerstvo zahraničí informovalo o zavedení sankcí namířených proti řadě evropských vojenských představitelů a bezpečnostních činitelů. Děje se tak v reakci na to, co Moskva označila za nepřátelskou protiruskou politiku Západu.

V prohlášení stojí, že řadě evropských vojenských představitelů, vysokých bezpečnostních činitelů a zástupců zbrojních společností byl zakázán vstup do Ruska. Konkrétní osoby však jmenovány nebyly.

Evropská komise (EK) navrhuje zavést cenový strop na plyn dovážený z Ruska. Exekutiva Evropské unie počítá i s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům či s povinným omezením spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách.

Uvedla to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, která představila návrh připravený pro páteční mimořádné jednání ministrů energetiky členských zemí svolané českým předsednictvím. Na jednání se zástupci vlád budou snažit najít společný postup proti rekordně vysokým cenám energií souvisejícím i s omezování dodávek ruského plynu.

Evropská komise navrhuje půjčit Ukrajině dalších pět miliard eur, oznámila von der Leyenová. Válkou zasažená země podle ní potřebuje plnou podporu EU.

Ukrajina zvažuje, že z bezpečnostních důvodů odstaví Ruskem okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu. Podle kyjevských odborníků na jadernou bezpečnost existuje možnost. že dojdou zásoby nafty určené pro záložní generátory.

Způsob, jakým Británie vybírá své lídry, má k demokratičnosti daleko. Na hospodářském fóru ve Vladivostoku to dnes podle agentury Reuters poznamenal ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti se zvolením Liz Trussové do čela Konzervativní strany a její následným úterním nástupem do čela britské vlády.

Dosavadní ministryně zahraničí v čele vlády vystřídala Borise Johnsona, který patřil mezi nejvýraznější podporovatele Ukrajiny čelící pod února ruské vojenské agresi. Moskva už předtím naznačila, že od nové šéfky vlády neočekává zlepšení britsko-ruských vztahů a Trussové zazlívá údajné protiruské postoje.

Pobaltské státy Litva, Lotyšsko a Estonsko se dohodly na omezení vstupu ruských občanů cestujících z Ruska a Běloruska. Informoval o tom lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevics.

Výjimky ze zákazu vstupu budou platit například pro řidiče kamionů či diplomaty. Platit bude výjimky i v případě humanitárních či rodinných důvodů,

„Rusko nemá žádný problém s prodejem svých energetických surovin. Poptávka je vysoká po celém světě, Čína z Ruska odebírá čím dál víc,“ uvedl ruský prezident Vladimir Putin.

„Vláda v Kyjevě je nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014,“ prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Podle ruských agentur také odmítl obvinění, že by Rusko porušovalo mezinárodní právo.

Česká armáda bude moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici Severoatlantické aliance (NATO) kvůli posílení obrany až 1200 vojáků. Předpokládá to plán zahraničních armádních misí do roku 2024, který dnes schválila Sněmovna.

Plán výrazně ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu, uvedla před poslanci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Až 1200 vojáků má působit v rámci posílení obrany východní hranice NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Vládní plán počítá také s vyčleněním 20 vojáků na ochranu diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině, budou chránit zastupitelský úřad v Kyjevě.

„Rusko aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu,“ řekl Putin. Vojenská operace, jak Rusko konflikt dlouhodobě nazývá, je podle něj pomocí lidem na Donbase.

Varoval rovněž před globální potravinovou krizí a vyzval k úpravě dohody o vývozu zemědělských surovin. Tvrdil, že většina ukrajinského obilí míří do EU, nikoli do chudých zemí.

Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jsou protiruské západní sankce krátkozraké a nebezpečné pro celý svět. Rusko podle něj čelí ekonomické a technologické agresi Západu.

Jižní operační velení ukrajinské armády v noci na dnešek oznámilo, že situace na jihu Ukrajiny je „napjatá a dynamická“. V oblasti přitom Kyjev v posledních dnech podle dostupných informací rovněž přechází do protiofenzivy. Ukrajinská armáda tam podle velitelství v úterý zničila mimo jiné pět ruských tanků a 12 houfnic a zabila 83 ruských vojáků. Ukrajinské síly údajně navíc sestřelily ruský bitevník Su-25 a bezpilotní letoun Orlan-10. Informace tohoto typu ale nelze nezávisle ověřit.

Litva kvůli ruské agresi uvažuje o znovuzavedení povinné vojenské služby. Země ji zrušila v roce 2007, ale od roku 2023 by se mohla vrátit pro muže ve věku mezi 18 a 27 lety, píše deník The Kyiv Independent.

⚡️Latvia supports gradual introduction of mandatory military service.

In 2007, Latvia abolished compulsory military service but will return it in 2023 for males 18-27 years old amid security concerns caused by Russia's war against Ukraine.

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) September 7, 2022

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov žádá dodatečná vysvětlení k částem zprávy Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o situaci v Záporožské jaderné elektrárně, která čelí ostřelování.

Ruské rakety v Charkově poškodily během noci místní infrastrukturu, oznámil dnes ráno starosta města Ihor Těrechov. Žádní zranění však hlášení nejsou.

Maďarsko podle listu Politico požaduje po Evropské unii odstranění tří ruských oligarchů ze sankčního listu. Má jít o Ališera Usmanova, Petera Avena a Viktora Rašnikova. Pokud nebudou odstraněni, pak Maďarsko hrozí blokováním dalších sankcí.

Nová britská premirka Liz Trussová přijala pozvání prezidenta Volodymyra Zelenského na Ukrajinu, uvedla televize BBC.

Lidé v Kyjevě požadovali uznání Ruska jako stát podporující terorismus.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Evropě není místo pro vrahy a osoby, které je podporují. Zelenskyj to řekl ve svém pravidelném video vzkazu v souvislosti s výzvou k úplnému zastavení vydávání ruských turistických víz v EU. Ministři unie se zatím dohodli jen na jejich omezení.

Evropská unie a USA nehledě na ruskou invazi na Ukrajinu zvýšily dovoz hlavních průmyslových kovů z Ruska. Podle agentury Reuters to vyplývá z údajů databáze OSN o mezinárodním obchodu (Comtrade). Import niklu z Ruska do USA vzrostl v období od března do června v meziročním srovnání o 70 procent, zatímco do Evropské unie o 22 procent, nárůst zaznamenal také dovoz hliníku.

Dobré ráno, šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi přirovnal na zasedání Rady bezpečnosti OSN situaci v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině ke hře s ohněm. Podle agentury DPA varoval, že v jaderném zařízení, které je od března obsazené ruskými vojáky a čelí ostřelování, by mohlo dojít ke katastrofické události.