Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ruský prezident Vladimir Putin navštíví 12. února Turecko a setká se s prezidentem Tayyipem Erdoganem, uvedl turecký představitel. Půjde o první návštěvu Putina v členské zemi NATO od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.

Stanice BBC zveřejnila video, které získala od ukrajinské policejní jednotky zvané Bílí andělé a které podle ní zachycuje jednu ze záchran zbývajících civilistů ve zničeném městě Avdijivka, kde před válkou žilo asi 30 000 obyvatel. Nyní jich tam je asi tisíc.

Na záběrech, které jsou podle BBC z minulého měsíce, je vidět, jak za dunění výbuchů a střelby chodí policisté od domu k domu a snaží se přesvědčit místní o nutnosti odjezdu a poté je i evakuovat. Někteří stále odmítají domovy opustit, další po naléhaní svých příbuzných poslechnou.

Obrazem: Návrat ukrajinských vojáků z ruského zajetí

Podle mluvčího ukrajinské rozvědky Andrije Jusova bylo ve skupině Ukrajinců dnes propuštěných z ruského zajetí asi 40 vážně nemocných nebo zraněných, mezi nimiž jsou někteří těžce. „Jejich stav je různý, v závislosti na místech, kde byli předtím drženi a odkud byli převezeni,“ uvedl mluvčí rozvědky.

„Je jasné, že zajetí je vždycky složité. Je to vždy tragédie a rozhodně ne naplnění nějakých evropských představ o dodržování práv zajatců, když hovoříme o agresorovi (Rusku),“ podtrhl Jusov. Dodal, že zajatci, kteří se vrátili v zuboženém stavu, nebyli na záběrech zveřejněných médii, protože byli hned po předání převezeni do nemocničních zařízení.

Švýcarsko zakázalo dovoz ruských diamantů. Švýcarská vláda oznámila, že se připojila k prosincovému balíčku sankcí EU, který mimo jiné zahrnuje zákaz dovozu ruských diamantů.

„Švýcarsko se tak připojuje k opatřením dohodnutým na summitu G7 dne 6. prosince 2023, jejichž cílem je připravit Rusko o tento důležitý zdroj příjmů,“ uvádí se ve vládním komuniké. Opatření vstoupí v platnost 1. února.

Čeští ženisté, chemici, zdravotníci a odstřelovači vycvičili za loňský rok v Polsku téměř 1 000 ukrajinských vojáků. V asistenční misi Evropské unie na podporu Ukrajiny EUMAM UA budou čeští vojáci působit i letos, Česko do Polska v lednu vyslalo druhou rotaci instruktorů. Armáda o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Loni na podzim vláda schválila navýšení počtu instruktorů z 55 na 70, jejich úkolem je odborná pomoc, výcvik a školení vojáků, ale také vytváření prostoru pro výměnu zkušeností.

Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov promluvil k jarní protiofenzívě.

„Nyní probíhá útočná operace Ruské federace, ta začala v listopadu 2023. Od této chvíle probíhá již dva a půl měsíce. O výsledcích se můžete přesvědčit sami... Někdy na začátku jara se úplně vyčerpá. Je to stejné jako pravidla každé hry: Vy uděláte tah, nepřítel udělá tah. Teď je na tahu nepřítel. Pak skončí a začne ten náš,“ řekl šéf ukrajinské rozvědky deníku The Telegraph.

Výroba osobních automobilů v Rusku se v loňském roce zvýšila o 19 procent na 537 100 vozů. Oznámil to dnes podle agentury Reuters ruský statistický úřad. Ruský automobilový průmysl se tak loni zotavoval z útlumu, který byl důsledkem ruského útoku na Ukrajinu. Předloni se produkce propadla o 67 procent na 450 000 vozů.

Ruský automobilový průmysl byl do značné míry závislý na investicích, vybavení a součástkách ze zahraničí. Tvrdě ho tak zasáhly dopady západních sankcí zavedených kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Ukrajinské síly dnes odpoledne vypálily 20 raket na oblast Černého moře a poloostrov Krym ovládaný Ruskem, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Na poloostrově se jim podařilo zasáhnout leteckou základnu Belbek, naznačil na sociální síti Telegram velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.

„Věděli jste, že v ukrajinském letectvu je 204. Sevastopolská brigáda taktického letectva? Tak její domovskou základnou je letiště Belbek! Ukrajinští letci se určitě na své domovské letiště vrátí. A zatím děkuji všem, kdo se podílí na očišťování Krymu od ruské přítomnosti,“ napsal Oleščuk. Připojil videozáznam zachycující dým stoupající k obloze a zvuky exploze.

Světová média dnes dál spekulují o chystaném odvolání hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil generála Valerije Zalužného. The Washington Post napsal, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a Zalužnyj mají neshody ohledně generálova požadavku mobilizovat dalších až 500 000 Ukrajinců.

Agentura Reuters uvedla, že Zalužného místo už bylo nabídnuto veliteli ukrajinských pozemních sil Oleksandru Syrskému. O možném odvolání Zalužného napsal v úterý také britský list Financial Times a o den dříve několik ukrajinských médií. Prezidentský mluvčí Serhij Nykyforov informaci o odvolání v pondělí popřel.

Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (ICJ) v dnešním verdiktu odmítl řadu stížností Ukrajiny souvisejících s ruskou podporou separatistů na východě země a s postupem vůči Ukrajincům a Tatarům na anektovaném Krymu. Mimo jiné nevyhověl žádosti o reparace od Ruska za útoky připisované proruským separatistům, informovala agentura AP. Tribunál nicméně uznal, že Moskva porušila části dvou úmluv OSN.

Podle Kyjeva se Rusko v souvislosti s konfliktem, který na východě Ukrajiny vypukl v roce 2014, provinilo vůči dohodám proti financování terorismu a rasové diskriminaci. Obvinění se týkají vyzbrojování proruských skupin a rusifikace poloostrova Krym, kde po anexi podle ICJ dramaticky klesly zápisy žáků na vyučování v ukrajinštině.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana sestřelila nad Krymem 17 ukrajinských raket. Trosky údajně dopadly na území poblíž Ljubimovky. Tamní média zároveň informovala o údajných explozích.

Ruské síly pronikly na okraj Avdijivky na východě Ukrajiny, kde ovládají 19 domů, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Starosta Avdijivky Vitalij Barabaš minulý týden ve vyjádření pro agenturu AFP sice připustil, že do města poprvé pronikly ruské jednotky, ale ubezpečil, že se je Ukrajincům podařilo zatlačit zpět.

Putin dnes při setkání se svými spolupracovníky v předvolebním štábu v Petrohradu označil Avdijivku za jednu z nejdůležitějších oblastí bojů na Ukrajině. Rusko na toto město, které mělo před válkou asi 30 000 obyvatel, podniká intenzivní útoky od podzimu, o jeho ovládnutí se ale snažilo už dříve.

Šéfové vlád pěti zemí EU, včetně českého premiéra Petra Fialy, v otevřeném dopise vyzvali k další podpoře Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Evropa by se podle nich neměla vzdát a měla by ještě zdvojnásobit své společné úsilí, zejména pokud jde o vojenskou pomoc Kyjevu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později na platformě X vyjádřil v reakci na otevřený dopis pětici evropských lídrů vděčnost.

„Pokud mají ukrajinští vojáci pokračovat v boji, potřebují ohromné množství munice. A dodávky zbraní a střeliva od členských států EU jsou důležitější než kdy dřív,“ píše se v dopise, který zveřejnil list Financial Times.

Téměř polovina z 207 ukrajinských zajatců, kteří se 31. ledna vrátili domů z ruského zajetí, byli obránci Mariupolu, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj.

Členské státy Evropské unie dohromady vyčleňují na vojenskou podporu Ukrajiny v letošním roce nejméně 21 miliard eur (přes 520 miliard Kč) a stupňují tak dodávky vybavení pro zemi napadenou Ruskem. Řekl to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ministry obrany unijních států. Zároveň avizoval, že EU výrazně zaostane za svým loňským slibem dodat do března Ukrajincům milion kusů dělostřelecké munice.

Borrell před neformálním zasedáním ministrů obrany zdůraznil, že Ukrajina potřebuje více munice. „Musíme ukázat, že náš jasný závazek vůči Ukrajině zůstává a pokračuje,“ řekl Borrell při příchodu na jednání, jehož hlavním tématem byla podpora Ukrajiny. EU do března prý také dodá Ukrajině zhruba 52 procent ze slíbeného milionu kusů dělostřelecké munice, očekává Borrell. Cíle by mohla dosáhnout do konce roku.

Zástupce ukrajinské Státní bezpečnostní služby Andrij Jusov uvedl, že ukrajinští váleční zajatci ze seznamu pro výměnu 24. ledna, která se neuskutečnila kvůli havárii IL-76, se při dnešní výměně nevrátili.

Ruský vojenský letoun Il-76 minulý týden nad ruskou Belgorodskou oblastí sestřelily rakety Patriot americké výroby vypálené z ukrajinského území, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Putin. Ukrajina podle něj mohla letoun sestřelit nedopatřením, ale i tak jde podle něj o zločin. Putin kromě toho zopakoval dřívější tvrzení Moskvy, že na palubě letounu bylo 65 ukrajinských válečných zajatců, což Rusko zatím nepodložilo žádnými důkazy.

„Letadlo bylo sestřeleno - už to bylo s jistotou stanoveno - americkým systémem Patriot. Už to zjistila expertiza,“ uvedl Putin na setkání se spolupracovníky ve svém předvolebním štábu.

Na Krymu byly aktivovány systémy protivzdušné obrany, doprava na Krymském mostě je blokována, píše server NEXTA. Podle guvernéra Michaila Razvožajeva jde o cvičení.

Ruské útoky v Chersonské oblasti během dne 31. ledna zranily tři lidi, z toho dva v Beryslavi a jednoho v Tjazynce, informovali regionální představitelé.

Rusko a Ukrajina si dnes vyměnily další válečné zajatce. Zatímco ruské ministerstvo obrany oznámilo výměnu 195 ruských zajatců za 195 ukrajinských, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ohlásil, že do vlasti se vrátilo ze zajetí 207 Ukrajinců a Ukrajinek. Šlo o padesátou výměnu zajatců během války, kterou Rusko rozpoutalo před téměř dvěma lety, uvedl ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Obě strany přislíbily, že vojáky osvobozené z nepřátelského zajetí nejprve čeká zotavení a rehabilitace.

„Vracíme (zajatce) domů bez ohledu na cokoliv. Nezapomínáme na nikoho v zajetí, vojáky i civilisty. Musí se vrátit všichni. Pracujeme na tom,“ slíbil Zelenskyj.

Evropa musí Ukrajině více pomoci v obraně před ruskou invazí. Dnes to v projevu v německém parlamentu prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz, který zároveň varoval, že pokud bude Ukrajina odkázána jen na Evropu, nebude její pomoc stačit.

„Chceme, aby se do podpory aktivně zapojilo více států,“ řekl Scholz. Připomněl, že Německo je po Spojených státech druhým největším poskytovatelem zbrojní pomoci. O větším zapojení evropských států do zbrojní podpory Ukrajiny vyzval Scholz před týdnem na tiskové konferenci se slovenským premiérem Robertem Ficem.

Nových případů nákazy virem HIV loni v ČR lékaři odhalili méně než v předchozím roce, bylo jich 253. V posledních dvou letech tvořili více než polovinu cizinci trvale žijící v Česku. V ČR se léčí či léčilo také 727 uprchlíků z Ukrajiny, loni jich přibylo 149. ČTK o tom dnes informovala Národní referenční laboratoř (NRL) pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu.

„Česká republika zůstává zemí s relativně nízkou úrovní infekce HIV a AIDS v rámci světa i Evropy, přestože situace byla v letech 2020 a 2021 ovlivněna epidemií covid-19 a od roku 2022 je výrazněji ovlivňována válečným konfliktem na Ukrajině,“ uvedla NRL v tiskové zprávě.

Hlavním tématem čtvrtečního mimořádného summitu EU, který se uskuteční v Bruselu, bude snaha zajistit další finanční i vojenskou pomoc Ukrajině. A mohlo by se zdát, že od prosincového jednání šéfů států a vlád EU se jednání příliš neposunula. K takzvané ukrajinské facilitě, tedy poskytnutí 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) z revize unijního rozpočtu, má stále výhrady maďarský premiér Viktor Orbán. Podle vysokých představitelů EU se v uplynulých týdnech vyjednávalo s Budapeští téměř denně, nyní je ale už na samotných lídrech, zda se jim podaří dosáhnout dohody. Jasné je nicméně jedno: Ukrajina finanční pomoc nutně potřebuje co nejdříve.

Ještě na začátku ledna byli unijní vyjednavači plní očekávání. „Naším plánem je mít shodu 27 zemí. Uděláme vše pro to, abychom toho dosáhli,“ řekl tehdy novinářům nejmenovaný vysoký představitel EU. Již tehdy Maďaři zdůrazňovali jednu ze svých podmínek, a sice, že chtějí každoroční přezkum pomoci pro Ukrajinu s právem ji případně vetovat. Jak se následně ukázalo, s touto podmínkou ostatní členské státy nesouhlasí. Rovněž se členské státy vyjádřily proti tomu, aby byla ukrajinská pomoc vyňata z nyní projednávané revize rozpočtu. I to Budapešť v jednu chvíli žádala.

Šéfové států a vlád zemí EU na mimořádném čtvrtečním summitu navrhnou pořádání každoroční debaty o plánované finanční pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Snaží se tak vyjít vstříc Maďarsku, která má k poskytování této pomoci v rámci revize unijního rozpočtu výhrady. Vyplývá to alespoň z poslední verze návrhu závěrů vrcholné schůzky. Podle zdrojů ČTK však Maďarsko s touto verzí textu úplně nesouhlasí. Považuje ji za dobrý základ pro diskuzi, očekává však ještě další jednání.

Hlavním tématem čtvrtečního summitu EU je návrh na navýšení unijního rozpočtu na období let 2024 až 2027 a uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) na takzvanou ukrajinskou facilitu, tedy finanční pomoc Ukrajině. Plán na zvýšení rozpočtu na prosincovém jednání zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Nyní je pozice Budapešti nejasná.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, dnes ve třetím čtení schválila návrh zákona, který umožní úřadům zabavit majetek mimo jiné lidem usvědčeným z úmyslného šíření falešných zpráv o armádě. Informoval o tom ruskojazyčný server BBC, podle kterého normu podpořilo v závěrečném čtení 377 poslanců z celkového počtu 450; proti se nevyslovil nikdo.

Zákon nyní bude muset schválit horní komora a podepsat ruský prezident Vladimir Putin.

Evropská komise (EK) navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny a větší flexibilitu u pravidel týkajících se nevyužité půdy. Navrhuje také prodloužit pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz o další rok, respektive do června 2025. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. Řada zemí EU v čele s Francií se v poslední době potýká s protesty svých zemědělců a podle agentury Reuters má komise teď snahu rozzlobené farmáře uklidnit.

Dovozní cla a kvóty na ukrajinský vývoz byly původně přerušeny v roce 2022 s cílem podpořit ukrajinskou ekonomiku po ruské vojenské invazi. Komise uvedla, že prodloužení jejího opatření je v souladu se závazky EU podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba. Současně ale EK uvedla, že chce posílit ochranu u citlivých zemědělských produktů.

Čína a Rusko posunou vojenské vztahy na ještě vyšší úroveň, prohlásil dnes nový čínský ministr obrany Tung Ťün po videohovoru se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany.

Posilování čínsko-ruských vojenských vztahů vyvolává obavy Západu, zvlášť pak v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu z roku 2022, kterou Peking odmítl odsoudit. Západní země, včetně Spojených států, Čínu opakovaně varovaly, aby nedodávala Rusku zbraně, které by mohly podpořit tažení ruské armády na Ukrajině.

Boris Naděždin podle agentury Interfax řekl, že odevzdal 105.000 podpisů sesbíraných v Rusku. Uvedl také, že jej podpořily desetitisíce Rusů žijících v cizině, ale že se rozhodl jejich podpisy nepředat. Na kandidátově webu se uvádí, že celkový počet podpisů přesáhl 200.000.

„Musím se připravit na řízení země. Ne, nezbláznil jsem se,“ řekl Naděždin v rozhovoru, který zveřejnil server Meduza. Ten poznamenal, že by byl „zázrak“ a bylo by „proti vší logice“, kdyby se protiválečný kandidát vůbec objevil na hlasovacím lístku. „Režim neví, co udělat s kandidátem, který se nečekaně stal populárním,“ napsal ve vlastním komentáři ruský internetový vyhledávač.

Prioritou České republiky je najít dohodu všech 27 států Evropské unie o navýšení rozpočtu a uvolnění dalších 50 miliard eur (zhruba 1,2 bilionu korun) na pomoc Ukrajině. Na dnešním jednání sněmovního evropského výboru to řekl Štěpán Černý, ředitel sekce pro evropské záležitosti úřadu vlády. Odebrání hlasovacích práv Maďarsku, které blokuje zvýšení rozpočtu EU, podle něj nebude předmětem mimořádného summitu Evropské rady, který se uskuteční ve čtvrtek.

Hlavním tématem jednání jsou návrh na zvýšení unijního rozpočtu na období let 2024 až 2027 a uvolnění dalších 50 miliard eur na finanční pomoc Ukrajině. Zvýšení rozpočtu přitom na prosincovém jednání zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Nyní je pozice Budapešti nejasná.

Ruská centrální banka přestane zveřejňovat podrobné informace, které se týkají její měnové politiky. Oznámení o změnách základní úrokové sazby tak budou napříště jen stručná, uvedla v úterý banka. Polský deník Rzeczpospolita hodnotí toto rozhodnutí jako další krok k tomu, aby se omezil přístup k údajům o ruské ekonomice.

Ruská centrální banka loni zvýšila základní úrokovou sazbu pětkrát za sebou v měsíčních intervalech. Hasila tak požár na finančním trhu, který se rozhořel, když Kreml rozšířil invazi svých vojsk na Ukrajinu. Banka loni také zveřejňovala zprávy o měnově-úvěrové politice a analýzy trhu. Nyní banka oznámila, že „aktualizovala soubor materiálů ke zveřejnění“, a to v návaznosti na jednání o klíčové úrokové sazbě. Ve výsledku tak přestane zveřejňovat zprávy o měnové politice.

Šéfové vlád pěti zemí EU, včetně českého premiéra Petra Fialy, v otevřeném dopise vyzvali k další podpoře Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Evropa by se podle nich neměla vzdát a měla by ještě zdvojnásobit své společné úsilí, zejména pokud jde o vojenskou pomoc Kyjevu.

„Pokud mají ukrajinští vojáci pokračovat v boji, potřebují ohromné množství munice. A dodávky zbraní a střeliva od členských států EU jsou důležitější než kdy dřív,“ píše se v dopise, který zveřejnil list Financial Times.

Ruský politik Boris Naděždin, který u veřejnosti získal v poslední době nečekanou popularitu jako odpůrce války Ruska proti Ukrajině, dnes odevzdal ústřední volební komisi podpisy na podporu své prezidentské kandidatury. Oznámila to ruská média. Komise má do deseti dnů podpisy prověřit a rozhodnout, zda Naděždina jako kandidáta do prezidentských voleb zaregistruje.

Hlasování bude tentokrát poprvé třídenní, od 15. do 17. března. Všeobecně se očekává vítězství favorita, stávajícího prezidenta Vladimira Putina, který by si tak měl zajistit další setrvání v Kremlu až do roku 2030, pokud ovšem nyní jednasedmdesátiletý politik šestiletý mandát dokončí.

Do průmyslového areálu jihovýchodně od centra Petrohradu v noci na dnešek dopadl dron, který sestřelila ruská protivzdušná obrana. Informoval o tom server Fontanka. O blíže neurčeném incidentu v Něvském rajónu hovoří i místní úřady, které událost vyšetřují. Podle zdrojů serveru RBK-Ukrajina bezpilotní letoun k městu vyslala ukrajinská vojenská rozvědka. O ruských dronových útocích na Ukrajinu dnes v noci informovalo i ukrajinské letectvo, podle kterého Rusko vyslalo na ukrajinské území 20 dronů a tři balistické rakety Iskander-M.

Patrně ukrajinský dron se podle Fontanky pokusila ruská protivzdušná obrana sestřelit okolo 4:20 místního času (2:20 SEČ) protileteckým systémem S-400 nad městem Kolpino, které leží několik desítek kilometrů jihovýchodně od Petrohradu, druhého největšího ruského města. Bezpilotní letoun ale dál pokračoval na sever, načež ve 4:50 místního času dopadl do průmyslového areálu v Něvském rajónu. Výbuch poškodil auta v okolí.

Ukrajina, která už skoro dva roky čelí ruské invazi, potřebuje více munice, zdůraznil dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell před neformálním zasedáním ministrů obrany členských zemí Evropské unie. Informovala o tom agentura Reuters. Ministry dnes čeká diskuse právě o Ukrajině, schůzky se zúčastní ukrajinský šéf resortu obrany Rustem Umerov. Česko bude zastupovat náměstek ministryně obrany Jan Jireš.

„Musíme ukázat, že náš jasný závazek vůči Ukrajině zůstává a pokračuje,“ řekl Borrell a dodal, že je důležité vyjasnit situaci a „vědět, kde jsme nyní, kde budeme v březnu a do konce roku“. Evropské unii se nepodařilo splnit její loňský závazek, že bránící se zemi dodá do března letošního roku milion kusů dělostřelecké munice, podle Borrellova staršího vyjádření je dodávka tohoto počtu nadále „politickým cílem“ sedmadvacítky. Média upozorňují, že invazní ruské síly mají v současnosti k dispozici větší množství nábojů a to situaci na frontě ovlivňuje.

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) loni evidoval rekordní počet kybernetických útoků, a to 262. Oproti roku 2022 se 146 útoky to byl skoro dvojnásobek. Příčinou nárůstu jsou především opakované vlny tzv. DDoS útoků vedené proruskými skupinami hackerů. NÚKIB o tom dnes informoval na webu.

Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných typů útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda předloni v únoru.

Šéf americké CIA William Burns v eseji zveřejněné v časopise Foreign Affairs napsal, že zastavení americké pomoci Kyjevu by bylo chybou historických rozměrů.

Kanadský premiér Justin Trudeau přivítal v Kanadě slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou. Jednali i o podpoře pro napadenou Ukrajinu.

Rusové v noci na dnešek opět útočili na Ukrajinu drony a balistickými raketami, říká ukrajinské ministerstvo obrany. Ukrajincům se podařilo sestřelit 14 dronů v okolí Mykolajivu, Záporoží, Dněpropetrovsku, Kirovogradu a Charkova. V okrese Baštanka byly zasaženy sklady zemědělského podniku a obchod. Požár se na místě v současnosti dohašuje. 

Protiválečný kandidát na post ruského prezidenta Boris Naděždin na tiskové konferenci popřel existenci ukrajinského národa. „Rusové jsou dobří ve válce. Bojujeme dobře. Problém je, že na druhé straně jsou ti stejní Rusové. Možná si říkají Ukrajinci, ale charakterem, tím, jak jsou ochotni za svou domovinu položit životy, jsou to stejní Rusové jako my,“ prohlásil.

Lvovská oblast se na Ukrajině jako první zbavila všech památníků z dob někdejšího Sovětského svazu, uvedl v úterý šéf tohoto regionu Maksym Kozyckyj. Ukrajinské úřady tak v době války pokračují ve snaze odstranit z veřejného prostoru jakékoliv stopy někdejší ruské nadvlády.

„Lvovská oblast jako první na Ukrajině dokončila proces dekomunizace. Po aktivní práci regionální pracovní skupiny byl v obci Lopatyn odstraněn poslední sovětský památník,“ napsal Kozyckyj na Telegramu s tím, že jen za rok 2023 bylo zrušeno na 312 takových památníků.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Ukrajinská vláda předložila parlamentu nový návrh sporného zákona, který zpřísňuje pravidla mobilizace. Jeho cílem je zajistit armádě dostatek vojáků pro obranu proti ruské invazi, informovala agentura Reuters.

Původní návrh změn pravidel mobilizace parlament počátkem ledna vrátil vládě k přepracování poté, co vyvolal pobouření veřejnosti. Zákonodárci a analytici uváděli, že některá ustanovení porušují ústavu a přinášejí korupční rizika.

Změny v mobilizaci jsou pro Ukrajinu životně důležité, neboť armáda potřebuje kvůli vyčerpávajícím bojům doplnit bojovou sílu. Na odvodních místech se po téměř dvou letech války již netvoří fronty ukrajinských mužů, kteří se dobrovolně hlásí do boje, připomněl Reuters.