Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. Pokračovat zase budeme zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme Vám dobrou noc.

Erdogan povede telefonické rozhovory se Zelenským a Putinem ve středu 4. ledna, informuje Nexta.

Díky teplému počasí na Ukrajině klesla spotřeba elektřiny a elektrárny vyrábějí dostatek energie, aby pokryly spotřebu, oznámila dnes ukrajinská energetická společnost Ukrenerho. Navíc se podle ní díky jasnému počasí během dne zvýšila výroba elektřiny v solárních zdrojích.

Rok 2023 bude rokem, kdy Ukrajina porazí Rusko, řekl litevský prezident Gitanas Nausėda. 3. ledna oznámil, že jeho země bude i nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině v roce 2023 tváří v tvář ruské invazi.

Ve věku 91 let zemřel sovětský disident Viktor Fajnberg - jeden z „osmi statečných“, kteří v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy vedené SSSR do Československa. Na svém webu to dnes napsala stanice Rádio Svoboda, která se odvolává na jeho děti. České ministerstvo zahraničí v reakci na zprávu o Fajnbergově úmrtí vyjádřilo „hluboký zármutek“. Jeho odkaz je i v dnešní pohnuté době stále aktuální, píše resort zahraničí na twitteru.

S návratem těl padlých ruských i ukrajinských vojáků jejich rodinám pomáhá na východní Ukrajině asi sto dobrovolníků ze skupiny, která si říká Černý tulipán. Těla padlých dobrovolníci hledají přímo v terénu. I když je jejich práce děsivá a nebezpečná, věří, že své síly vynakládají na dobrou věc a dávají rodinám vojáků možnost uzavřít období, kdy marně čekají na návrat svých blízkých, popsala agentura Reuters.

„Jejich rodiče na ně doma čekají. Takhle můžou být pohřbeni, jak se sluší a patří,“ řekl agentuře jeden z dobrovolníků Artur Simejko. „Neměli by ležet někde v lese, na poli nebo na ulici,“ zdůraznil.

Nasazení bezpilotních letounů v bojích na Ukrajině urychlilo technologický trend, který by mohl brzy přinést na bojiště první plně autonomní bojové roboty, a zahájit tak novou éru válčení. Napsala to dnes agentura AP. Čím déle bude válka trvat, tím je pravděpodobnější, že drony budou identifikovat, vybírat i útočit na cíl bez asistence člověka, domnívají se vojenští analytici, bojovníci a výzkumníci v oblasti umělé inteligence. Vize využití plně autonomních zbraní zároveň vyvolává pochyby, zda je technologie dostatečně spolehlivá, aby nezabíjely civilisty.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ruskému ministerstvu kultury, aby zajistilo promítání dokumentárních filmů o válce na Ukrajině v ruských kinech. Resort kultury má také poskytnout potřebnou podporu ruským dokumentaristům, aby mohly vzniknout snímky ukazující „odvahu“ a „hrdinství“ ruských vojáků. Vyplývá to z nařízení vládě zveřejněného na webu Kremlu.

Britský premiér Rishi Sunak dnes ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému znovu přislíbil dlouhodobou britskou podporu Ukrajiny. Oba lídři spolu telefonovali den po ruských dronových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, informovala agentura Reuters.

„Shodli jsme se na zintenzivnění našich snah o dosažení vítězství už v tomto roce,“ napsal na twitteru Zelenskyj. Ukrajinské síly v obraně před ruskou invazí spoléhají ve značné míře na zbraně a další vybavení dodávané západními spojenci včetně právě Británie.

„Lídři hovořili o odporných dronových útocích na Ukrajinu v minulých dnech,“ uvedl Sunakův mluvčí. „Premiér řekl, že Ukrajina může spoléhat na další dlouhodobou britskou podporu, kterou jsme nedávno demonstrovali například dodávkou 1000 protiletadlových střel,“ dodal.

Německo je ochotno použít prostředky ze zabaveného ruského majetku na poválečnou obnovu Ukrajiny. Berlín podporuje požadavek kyjevské vlády na válečné reparace. S odkazem na své zdroje z německých vládních kruhů o tom píše agentura Bloomberg. Dříve než německá politika ke kroku přistoupí, musí podle zdrojů ale vyřešit právní záležitosti a chce také postupovat ve shodě se spojenci.

Francouzští novináři se v Kramatorsku na východě Ukrajiny dostali pod ruskou palbu právě během živého vstupu do vysílání stanice TF1. Když novinář začal hovořit s moderátorem ve studiu, kamera zachytila dopad a výbuch ruského projektilu či rakety. Podle zpravodajského portálu Meduza šlo nejspíše o stejnou palbu, která zasáhla zimní stadion hokejového klubu Donbass a způsobila zranění dvěma lidem v Družkivce, která leží jižně od Kramatorsku. Podle Moskvy mířil úder v Družkivce na vojenskou techniku a zasáhl mimo jiné čtyři raketomety československé výroby RM-70 Vampire.

Výdaje státního rozpočtu spojené s podporou pro uprchlíky z Ukrajiny dosáhly ke konci listopadu loňského roku 18,6 miliardy korun. Novinářům to dnes na tiskové konferenci k výsledkům státního rozpočtu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Upozornil, že část vyplacených peněz šla českým příjemcům.

Podle Stanjury tvořil 3,2 miliardy korun z vyplacených prostředků příspěvek na ubytování, který je určen domácnostem nebo podnikatelům, kteří nabídli své nemovitosti jako bydliště pro ukrajinské uprchlíky. Stanjura dnes také zdůraznil, že podpora Ukrajincům není na úkor českých občanů, protože výdaje na tuto podporu tvoří méně než jedno procento výdajů státního rozpočtu.

Francouzská společnost Bonduelle čelí od víkendu podezření, že dodala konzervy s jídlem ruským vojákům. S odkazem na snímky dárkového koše, které kolují na sociálních sítích, to uvedla stanice TF1. Podle fotografií byl k balíčku potravin přiložen vzkaz s gratulací ruské armádě. Společnost obvinění odmítla a agentuře AFP řekla, že se jedná o „podvrh“.

Uživatelé twitteru vyzývali k bojkotu společnosti poté, co se na sociální síti rozšířily fotografie, na nichž jsou vidět čtyři plechovky se zeleninou a s logem Bonduelle. V koši je také vzkaz, na němž v ruštině stojí: „Milí vojáci, přejeme vám šťastný Nový rok! Přejeme vám hodně štěstí a rychlé vítězství!“ Osoba na fotografii má na sobě maskáčové kalhoty a svrchník s modrými a bílými vodorovnými pruhy. Novinář Stéphane Kenech poznamenal, že se jedná o triko, které je součástí uniformy ruských vojáků.

Rusko sice válku proti Ukrajině prohrává, ale nechystá se ji ukončit a v letošním roce naopak chystá novou ofenzívu, varuje podle agentury Ukrinform ukrajinská rozvědka. Ruská armáda podle tajné služby může v příštích čtyřech či pěti měsících ztratit dalších 70.000 vojáků, na což je ovšem vedení Ruska připraveno.

„Rusové se podle hodnocení vojenské rozvědky budou pokoušet pokračovat v útočných operacích. V žádném směru se jim nepodařilo dosáhnout (plánovaných) cílů. Uvědomují si, že prohrávají, ale ukončit válku se nechystají. Posuzujeme hypotézy, zda mohou současně zaútočit ze severu a z východu. Počítáme s tím, naše vojska jsou na to připravena,“ uvedl mluvčí rozvědky.

Úklid v Rusy okupované Makijivce poté, co ji zasáhla ukrajinská střela.

Zářijovou výměnu ruského oligarchy Viktora Medvedčuka za pět velitelů ukrajinského pluku Azov iniciovala Moskva, napsal dnes turecký list Hürriyet. Propuštění, které bylo součástí největší výměny zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou od začátku ruské invaze, se podle listu odehrálo v Turecku za přítomnosti tureckých zpravodajských služeb.

„Požadavek vzešel od Rusů, a když Ukrajinci souhlasili, v turecké Ankaře se konala jednání pořádaná Národní zpravodajskou organizací (MIT). Vyjednání nějaký čas trvalo,“ píše turecký list. Rusko nicméně požadovalo, aby pět velitelů pluku Azov zůstalo v Turecku, s čímž Ukrajina souhlasila.

Francouzský prezident Emmanuel Macron znovu zdůraznil, že Ukrajina „potřebuje naši podporu více než kdy předtím“, uvedl při rozhovoru se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem.

Ukrajinský parlament po protestech polské diplomacie odstranil ze své internetové stránky příspěvek oslavující vůdce ukrajinských nacionalistů z dob druhé světové války Stepana Banderu. Oznámila to dnes agentura PAP. Polsko od ruské invaze na Ukrajinu z konce loňského února vystupuje jako jeden z největších spojenců Kyjeva.

„Pro polský stát je oslavování Bandery nepřijatelné,“ řekl náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk v polském rozhlase. Odstranění příspěvku z parlamentního webu svědčí podle něj o tom, že „ukrajinská strana vyslyšela hlas Polska“.

Ruští vojáci bojují o jediný dům v Bachmutu na ukrajinském Donbasu i několik týdnů, sdělil ruské agentuře RIA Novosti šéf ruských žoldnéřů Jevgenij Prigožin. Každý dům v Bachmutu se podle Prigožina rovná pevnosti a město, pro něž Rusko používá sovětský název Artemovsk, je protkané hustou sítí obranných linií. Ruská armáda se snaží o dobytí Bachmutu už téměř osm měsíců, postupuje ale jen velmi pomalu.

„Artemovsk, to je pevnost v každém domě. Naši chlapci se perou o každý dům, někdy i víc než jeden den. Někdy i týdny o jeden dům,“ popsal boje v Bachmutu Prigožin, zakladatel Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) soukromé vojenské společnosti. Ruští vojáci podle něj postupují dům za domem.

Poblíž fronty u Kramatorsku byl lehce zraněn reportér německého listu Bild, zatímco na Silvestra byl při náletu dronů v Kyjevě zraněn novinář z Japonska, připomněla Ukrajinska pravda.

Ruské síly podle gubernátora oblasti Pavlo Kyrylenko zasáhly dělostřelectvem ráno 3. ledna rezidenční sídlištšě ve městě Kurachovo v Doněcké oblasti. Při útoku zemřel jeden člověk, 2 další byli zraněni.

Státní zástupci loni ze schvalování ruské agrese obžalovali podle NSZ nejméně šest lidí. Z toho zatím v pěti případech soudy rozhodly o potrestání.

Obě strany, ruská a ukrajinská, utrpěly těžké ztráty v bojích o Bachmut na východě Ukrajiny, uvedla britská vojenská rozvědka. Připomněla, že v polovině prosince ruská pěchota - vojáci a žoldnéři z Wagnerovy (Vagnerovy) skupiny - častěji útočila u Bachmutu, ale mnohé z těchto operací nebyly správně připraveny. Za posledních deset dnů Ukrajina k obraně tohoto úseku přisunula značné posily a četnost ruských útoků poklesla. Obě strany utrpěly velké ztráty. „V současnosti se ruské útočné operace v této oblasti vedou jen na úrovni čety či družstva. Je nepravděpodobné, že by Rusko v nejbližších týdnech dosáhlo u Bachmutu významného průlomu,“ usoudil Londýn.

Ukrajinská tajná služba SBU obvinila v nepřítomnosti velitele ruských strategických bombardérů, generála Sergeje Kobylaše, a bývalého velitele Černomořského loďstva, admirála Igora Osipova kvůli bombardování a ostřelování civilních cílů na UKrajině. Oznámila to dnes ukrajinská média. „Vyšetřovatelé SBU shromáždili kvalitní důkazy proti dvěma členům nejvyššího ruského velení, kteří nesou odpovědnost za ničení civilních objektů,“ uvedla služba v prohlášení.

Oba ruští představitelé jsou podezřelí, že se dopustili plánování, přípravy, rozpoutání a vedení agresivní války a narušení územní celistvosti a nedotknutelnosti Ukrajiny. Jde o první obvinění vznesené Ukrajinou přímo kvůli útokům na civilní cíle.

„Máme informace, že Rusko plánuje dlouhodobý útok pomocí šáhidů,“ řekl prezident Volodymyr Zelenskyj s odkazem na drony íránské výroby, které po útoku na cíl explodují.

Mluvčí Velení vzdušných sil ukrajinských ozbrojených sil Jurij Ignat v rozhovore pro ukrajinská média uvedl, že od září se ukrajinským silám podařilo sestřilit okolo 500 dronů.

Záběry z fronty v Doněcku, na snímcích jsou ukrajinské jednotky.

„Je také důležité mít neustále na paměti bezpečnost, zejména o prázdninách. Nepřítel nezvládá Ukrajincům zkazit svátky. Neztrácejte ostražitost. Pokud uslyšíte sirénu, vyhledejte bezpečný úkryt,“ vyzval na svém Telegramu gubernátor Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba.

„Ve velké válce nejsou malé akce. Neexistují ani žádné zbytečné. Každý z nás je bojovník. Každý z nás tvoří frontu. Každý z nás je základem obrany. Bojujeme jako jeden tým – celá země, všechny naše regiony,“ uvedl na svém Telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Až 12 let za mřížemi hrozí obyvateli Kyjeva, který se v okolí ukrajinské metropole pokusil na počátku prosince ukrást jedno z protiválečných děl slavného britského umělce Banksyho. Z fasády domu v Hostomelu vyřízl obrázek ženy v natáčkách a plynové masce a s hasičským přístrojem v rukou. O obvinění podezřelého a možném trestu v případě odsouzení informovala rozhlasová stanice Rádio Svoboda s odvoláním na generální prokuraturu.

Banksyho graffiti bylo oceněno na devět milionů hřiven (asi 5,58 milionu Kč). Podle prokuratury si podezřelý uvědomoval hodnotu díla a chtěl jej prodat. Nyní byl obviněn z mimořádně velké krádeže, spáchané navíc za válečného stavu.

V živém vstupu z města Kramatorsk za zády francouzského novináře Paula Gasniera explodovala ruská raketa.

Americký Institut pro studium války (ISW) ve své zprávě upozornil, že zničující ukrajinský zásah v Makijivce vyvolal v ruském informačním prostoru kritiku ruského velení a že ruské ministerstvo obrany se snaží svalit odpovědnost na úřady separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) i samotné mobilizované vojáky. Zástupci DNR totiž v ruských televizích uváděli, že přesný ukrajinský zásah v Makijivce následoval poté, co ruští vojáci porušili bezpečnostní pravidla tím, že si zapnuli mobilní telefony.

Těla ukrajinských vojáků exhumují v Doněcku, na vyzvednutí ostatků padlých pracuje humanitární mise s názvem „Černý tulipán“. Nepůsobí však pouze v Doněcku, ale na území celé země.

Gubernátor Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj upřesnil, že během nočního ostřelování, podle jeho informací nedošlo ke ztrátám na životech. Rusové podle něj pálili na 3 osady včetně železnice v Krasnopillji.

Rusko za uplynulý den přišlo o dalších 750 vojáků a celkové ruské ztráty od začátku války dosáhly 108.190, tvrdí ukrajinské velení.

V okupované vesnici Sahy v Chersonské oblasti bylo napadeno rekreační středisko používané ruskými vojáky. Záběry přinesl kanál Nexta.

Účinnosti dnes nabývá zákon o národních sankcích proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Norma, která souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožňuje zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky. Předlohu připravilo ministerstvo zahraničí.

Útok na ruské síly u Čulakivky se odehrál poslední den loňského roku. Na Nový rok následoval zásah ruské jednotky u vsi Fedorivka, rovněž v Chersonské oblasti, kde jsou ztráty nepřítele stále upřesňovány, uvedl ukrajinský generální štáb.

Tvrzení Kyjeva o dalších vysokých ruských ztrátách přišlo poté, co ruské ministerstvo obrany v pondělí přiznalo, že v Makijivce u Doněcka na východě Ukrajiny po novoročním útoku ukrajinských sil podniknutém za pomoci raketometů HIMARS přišlo o život 63 ruských vojáků. Zareagovalo tak na tvrzení ukrajinské armády i neoficiální zprávy ze sociálních sítí, že nedělní zásah makijivské školy, kde byli umístěni zmobilizovaní ruští vojáci, si vyžádal stovky mrtvých a raněných.

Země NATO budou v nadcházejících měsících diskutovat o svých cílech v oblasti výdajů na obranu, protože některé z nich volají po přeměně 2% cíle na minimální hodnotu, řekl podle zprávy agentury Reuters generální tajemník NATO Jens Stoltenberg německé tiskové agentuře DPA.

Ukrajinské síly zasáhly soustředění sil nepřítele u vsi Čulakivka na jihu země, téměř 500 Rusů bylo zraněno či zabito, tvrdí ukrajinské velení.

„Neboj brácho, všechno dobře dopadne, budeš žít“, říká na tomhle videu zdravotník zraněnému ukrajinskému vojákovi. Záběr zveřejnil šéf polského týmu dobrovolných bojových mediků Damian Duda,„ sdílel na svém twitteru profil inciativy Dárek pro Putina.

Ukrajinské raketové a dělostřelecké síly podnikly za posledních 24 hodin 13 útoků na oblasti, kde se koncentrují ruské jednotky, uvedl generální štáb ukrajinských ozbrojených sil.

Během 3 měsíců zemřelo nejméně 538 mobilizovaných Rusů, uvádí BBC Russia.

Ministerstvo práce chystá novou dávku na podporu samostatného bydlení uprchlíků v bytech místo nynějšího solidárního příspěvku. Nový příplatek by stát posílal přímo vlastníkům či pronajímatelům bytů, a to soukromníkům i firmám a organizacím. Solidární příspěvek by pak byl už jen pro lidi, kteří běžence ubytovávají bezplatně u sebe doma. Počítá s tím návrh další novely „lex Ukrajina“. Podle plánů by změny mohly začít platit od dubna.

Ruské síly tvrdí, že u Sevastopolu, který se nachází na okupovaném Krymském poloostrově, sestřelily alespoň jeden bezpilotní letoun. Informovala o tom v noci na dnešek ruská agentura TASS. Krymské správní středisko, kde sídlí také velitelství ruské černomořské flotily, čelilo útoků ze vzduchu i v uplynulých měsících.

Na sociální síti Telegram gubernátor Michail Razvožajev, který zastupuje okupační správu, uvedl, že systémy protivzdušné obrany odrazily letecké útoky vedené bezpilotními prostředky a jeden dron zničily. "Jeden další bezpilotní prostředek byl sestřelen nad mořem protivzdušným systémem. Naše armáda i nadále odráží útoky," napsal Razvožajev.

Dobré ráno, vážení čtenáři. 

S Japonskem není možné jednat o mírové dohodě, protože země zaujala protiruské postoje. Podle dnešní zprávy agentury TASS to řekl náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Obě země od konce druhé světové války nemají oficiální dohodu o míru. Její dosažení komplikuje mimo jiné otázka Kurilských ostrovů, které Sovětský svaz anektoval po konci druhé světové války.

"Je naprosto jasné, že je nemožné diskutovat o podpisu takového dokumentu (mírové smlouvy) se státem, který zastává nikoliv přátelské postoje a dovoluje si směřovat pohrůžky proti naší zemi," cituje agentura Reuters Ruděnkovo prohlášení pro TASS. Podle Ruděnka vláda japonského premiéra Fumia Kišidy také opouští zásady "mírumilovného rozvoje" a posiluje vojenskou spolupráci s "partnery mimo region", čímž zřejmě myslí USA. Ruděnko také kritizoval navyšování japonského obranného rozpočtu. "Považujeme tyto aktivity Tokia za vážnou výzvu bezpečnosti naší země i celého asijsko-tichomořskému regionu," dodal Ruděnko.