Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli končí online přenos zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase ráno, přejeme klidnou noc.

Ukrajinské úřady dnes nařídily pravoslavné církvi historicky napojené na Moskvu opustit prostory známého kyjevského kláštera Kyjevskopečerská lávra. Objekt musí opustit do konce tohoto měsíce. Jde o další z řady kroků vůči církvi, kterou Ukrajina po ruské invazi podezřívá z napojení na Moskvu, napsala s odkazem na ukrajinské ministerstvo kultury agentura Reuters.

Už dříve musela ukrajinská pravoslavná církev přestat využívat dva chrámy v klášteru. Nyní musí opustit i zbytek 980 let starého komplexu v ukrajinské metropoli.

Ukrajinská pravoslavná církev byla až do května loňského roku podřízena moskevskému patriarchátu, než se oficiálně rozešla

Po čtvrtečních masivních ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu se města Charkov a Žytomyr stále potýkají s výpadky dodávek elektřiny. Jinde se daří zásobování obnovovat, uvedl dnes podle serveru RBK-Ukrajina ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Celý den dostávám zprávy o obnovování provozu našich energetických zařízení a sítí po náletu ruských teroristů,“ řekl Zelenskyj, který při této příležitosti ocenil práci opravárenských čet.

Podle Zelenského je ve druhém největším ukrajinském městě Charkově k dnešnímu večeru nadále odpojeno od sítě mnoho odběratelů, elektřinu však již dostává kritická infrastruktura. V západoukrajinském Žytomyru je situace stále „ošemetná“ a může docházet k výpadkům, dodal prezident.

Společnost Maxar Technologies zveřejnila snímky bojů v Bachmutu, které pořídily její družice. Pocházejí z 6. března.

Princ Edward, nejmladší bratr britského krále Karla III., oslavil 59. narozeniny s Ukrajinci. Ve skotském hlavním městě Edinburghu (poté, co dnes obdržel dřívější otcův titul vévoda z Edinburghu) se setkal se zástupci ukrajinské komunity, aby připomněl rok ode dne, kdy tamní radnice formálně ohlásila pomoc Ukrajině.

„Co se týče Nord Streamu, nemáme s tím nic společného,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci s finskou premiérkou Sannou Marinovou, která dnes navštívila Kyjev. Vyvrací tím úterní článek The New York Times, jež s odvoláním na nejmenované americké představitele napsaly, že za sabotáží může stát proukrajinská skupina. Zdroje listu zároveň uvedly, že nejsou žádné důkazy, že by do operace byla zapojena Zelenského administrativa.

Materiály zveřejněné zahraničními médii podle Zelenského hrají do karet Rusku a zpomalují dodávky pomoci pro Ukrajinu. „Je podle mě velmi nebezpečné, že některá nezávislá média (...) dělají takové kroky,“ pokračoval prezident a také uvedl, že výhody z toho mohou mít i některé země, které obcházejí sankce a nadále obchodují s Ruskem. Žádný konkrétní stát nejmenoval, dodal ale, že se to týká i členů Evropské unie či NATO.

Když se Rusům podaří ukořistit zbraně, které Ukrajincům poskytují USA či další země NATO, některé z nich posílají do Íránu. Tamní inženýři se je snaží kopírovat, uvádí CNN s odvoláním na čtyři zasvěcené zdroje. Například se jedná o rakety odpalované z ramene - protitankový Javelin a protiletadlový Stinger.

„Takhle podle Ruska vypadá armádní infrastruktura. Jejich schopnost rozeznat civilní cíle od vojenských je žalostná,“ tweetuje Armáda ČR a přidává obrázek z Kyjeva 9. března - zasažené parkoviště v obytné oblasti. „Ukrajina se bude dál bránit a my pomáhat.“

Ruské společnosti vykázaly v loňském roce zisk 25,93 bilionu rublů (7,5 bilionu Kč). Ve srovnání s předchozím rokem zisk klesl o 12,6 procenta, protože velká část podniků se potýkala s dopady západních sankcí. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil ruských statistický úřad.

Vedoucí pracovníci označují pokles zisků firem za jeden z hlavních problémů pro ekonomiku, která loni klesla o 2,1 procenta a podle většiny odhadů jí letos čeká další snížení. Ruská ekonomika se však loni ukázala být nečekaně odolnou, i když návrat na úroveň před konfliktem je zřejmě ještě daleko, protože vláda zvyšuje výdaje za armádu.

Navzdory nižším ziskům firem plánuje ruská vláda uvalit mimořádnou „dobrovolnou“ daň na velké firmy. Chce tak zmírnit rostoucí rozpočtový deficit a snižující se přebytek běžného účtu. Ministr financí Anton Siluanov již řekl, že ropné a plynárenské firmy budou z mimořádné daně vyloučeny. Zatím není jasné, zda budou muset přispívat i banky, jejichž zisky se loni propadly o zhruba 90 procent.

„Protesty proti zákonu o 'zahraničních agentech' v Tbilisi vyústily v požadavky na rezignaci vlády,“ tweetuje krymské pracoviště ruského ministerstva zahrnaičí. „Doporučujeme gruzínskému lidu, aby si připomněl obdobnou situaci na Ukrajině roku 2014 a k čemu to nakonec vedlo,“ píše anglicky s hashtagem, který lze přeložit jako „dvakrát měř“. 

Do Gruzie už ruská vojska vpadla roku 2008, dodnes tam podporují a drží dvě separatistická území. 

Soudy separatistů v Donbasu uložily dlouholeté testy třem zajatým ukrajinským vojákům. Mezi nimi je aktivista a zakladatel nezávislého rádia Butkevyč.

„Ve 42 městech Ruské federace byla otevřena střediska náboru do Wagnerovy skupiny. Přicházejí noví bojovníci, kteří nás budou doprovázet, aby bránili svou zemi a své rodiny,“ informoval oligarcha Jevgenij Prigožin. K oznámení byl připojen soupis 58 středisek; většina se nachází v posilovnách a v klubech bojových umění.

Prigožin si také opakovaně postěžoval, že přišel o možnost provádět nábor v ruských věznicích, kde Wagnerova skupina dříve ve velkém verbovala vězně do války na Ukrajině výměnou za prominutí trestu.

„Navzdory kolosálnímu odporu ukrajinských ozbrojených sil půjdeme vpřed. Navzdory klackům, které jsou nám na každém kroku házeny pod nohy, to společně překonáme,“ slíbil Prigožin v prohlášení. Neupřesnil, kolik žoldnéřů hodlá prostřednictvím těchto center naverbovat, ani v jakém časovém horizontu.

Ruština z Ukrajiny mizí? Podíl Ukrajinců, kteří v běžném životě mluví ukrajinsky, vzrostl z 64 % roku 2021 na 71 % o rok později, zjistil průzkum Nadace demokratických iniciativ. Jak připomíná list The Kyiv Independent, průzkumníci dodali, že sběr informací okolo fronty či na okupovaných územích nebyl možný.

Tisíce lidí truchlily za padlého obránce Da Vinciho (†27): U rakve Zelenskyj i finská premiérka

Tisíce lidí dnes dorazily do centra Kyjeva na rozloučení s parlým ukrajinským obráncem Dmytrem Kocjubajlem známým pod přezdívkou Da Vinci. Pietního shromáždění se zúčastnili i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, finská premiérka Sanna Marinová, která je v ukrajinské metropoli na oficiální návštěvě, nebo velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj.

Lipského knižního veletrhu, jedné z nejvýznamnějších německých i evropských literárních událostí roku, se ruští autoři letos v dubnu nehledě na ruskou invazi na Ukrajinu mohou zúčastnit. Znamená to, že se tam potkají s ukrajinskými kolegy. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl šéf veletrhu Oliver Zille. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že literární akce je otevřená všem, kteří dodržují ústavní principy a kteří bojují za otevřenou společnost. Ruská nakladatelství ani ruské státní organizace ale v Lipsku zastoupeny nebudou.

„V přístupu k Rusku je to de facto tak, že žádné ruské nakladatelství a ani žádná ruská státní organizace se na veletrh nepřihlásily, takže jsem na to nemusel reagovat,“ řekl Zille. „Pokud by se tak ale stalo, ruskou státní organizaci bychom na veletrhu nedovolili, soukromá nakladatelství však ano,“ poznamenal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že se Ukrajina nepodílela na explozích plynovodu Nord Stream.

Po ruské invazi na Ukrajinu začali běloruští partyzáni ve své zemi provádět sabotáže na železnici - vyhodili například do povětří traťová zařízení, aby nebylo možné použít koleje, po nichž ruské síly dopravovaly vojáky a zbraně na Ukrajinu. Odpůrci běloruského i ruského režimu tvrdí, že provedli už 17 velkých sabotáží na železnici. Napsala to dnes agentura AP, která zároveň uvedla, že při poslední diverzi partyzáni zaútočili na ruské vojenské letadlo na letišti nedaleko Minsku.

„Nedovolíme, aby Rusové volně využívali naše území k válce s Ukrajinou. A chceme je donutit k odchodu,“ řekl v telefonickém rozhovoru s AP Anton, vysloužilý běloruský voják, jenž se připojil k sabotérům. „Rusové musí pochopit, na čí straně vlastně Bělorusové bojují,“ dodal muž, jenž si z bezpečnostních důvodů nepřál zveřejnit příjmení.

Ukrajina dává sbohem padlému válečnému hrdinovi Dmytru Kocjubajlovi. Ceremonie se zúčastnil i prezident Volodymyr Zelenskyj a finská premiérka Sanna Marinová.

Zničení ukrajinského nákladního letadla Mrija v prvních dnech ruské invaze loni v únoru zavinilo vedení ukrajinského leteckého závodu Antonov, uvedl dnes zpravodajský web BBC News s odkazem na ukrajinskou tajnou službu SBU. Vedení podniku totiž podle SBU neumožnilo ukrajinské národní gardě, aby zajistila obranu letiště Antonov u Kyjeva, kde letadlo stálo.

Stroj An-225 zvaný Mrija (v ukrajinštině Sen) byl s délkou 84 metrů a rozpětím křídel 88,4 metru největším nákladním letounem v provozu na světě a jediným exemplářem. V únoru minulého roku shořel při ruském bombardování letiště Antonov v Hostomelu severozápadně od Kyjeva.

I na Ukrajině je vysoká inflace. V únoru tam ceny rostly meziročním tempem 26 procent, vyplývá z analýzy investiční společnosti Portu.

„Toto je další světová válka. Začala po částech, ale teď už nikdo nemůže říct, že to není světový konflikt. Jsou v něm zapleteny velmoci a bojištěm je Ukrajina,“ řekl papež. „Na mysli mně tak vyvstává zbrojní průmysl. Jeden odborník mi řekl: kdyby se rok nevyráběly žádné zbraně, byl by vyřešen problém hladu ve světě. Je to trh, vedou se války, staré zbraně se prodávají a nové se testují,“ dodal František.

Papež, který se s Putinem několikrát setkal před válkou na Ukrajině, v rozhovoru připomněl, že už den po zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru Moskvě navrhl, že by se s Putinem sešel. Dostal ale odpověď, že na to není vhodná doba. „Putin ví, že jsem k dispozici,“ řekl nyní papež. „Ale jsou tam imperiální zájmy, nejen Ruska, ale i ostatních mocností. To je typické pro impérium, že dává národ až na druhé místo,“ uvedla hlava katolické církve.

Ruští okupanti dál útočí na Bachmut.

Na Ukrajině se odehrává světová válka, v níž hájí své zájmy všechny mocnosti, nejen Rusko. Národy jsou pro ně až na druhém místě. V rozhovoru se švýcarskou televizí RSI to řekl papež František. Zopakoval při tom, že je připraven hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o míru. Část rozhovoru dnes zveřejnil například server Vatican News, celé interview odvysílá RSI v neděli, v předvečer desátého výročí zahájení pontifikátu papeže Františka.

Ruský prezident Vladimir Putin poblahopřál dnes čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi k jeho znovuzvolení do čela země. Informovaly o tom tiskové agentury s odvoláním na Kreml. Putin v telegramu zaslaném Siovi uvedl, že věří v posílení vzájemné spolupráce v regionálních a mezinárodních otázkách. Čínský parlament Sia jednomyslně zvolil do čela státu na bezprecedentní třetí pětileté funkční období.

„Jsem přesvědčen, že společným jednáním zajistíme rozšíření plodné rusko-čínské spolupráce v celé řadě oblastí,“ napsal šéf Kremlu v telegramu do Pekingu. Si od ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru několikrát jednal s Putinem a v jarních měsících by měl Moskvu navštívit.

„Nepřítel rovněž provedl 31 leteckých úderů, zejména použil osm bezpilotních letounů Šáhed-136, z nichž polovina byla sestřelena,“ uvádí ukrajinské vojenské velení. Rusové také podle něj 65krát stříleli na Ukrajinu ze salvových raketometů. „Nepřítel nadále používá taktiku teroru, čímž hrubě porušuje normy mezinárodního humanitárního práva,“ uvedl ukrajinský štáb s tím, že Rusko útočilo na kritickou infrastrukturu a civilní domy.

Rusko za uplynulý den vypálilo na Ukrajinu 95 střel, uvedl ukrajinský generální štáb. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila 34 z nich.

Papež František v rozhovoru řekl, že je válka na Ukrajině vedena zájmy několika „impérií“, a nikoli pouze Ruska. Konflikt prý pohání „imperiálními zájmy, a to nejen ruského impéria, ale i impérií odjinud“. Sdělil to pro italskou švýcarskou televizi RSI.

V Gruzii, kterou v minulých dnech otřásaly protesty kvůli zákonu o zahraničních agentech, zaplavila proukrajinská a protiruská gesta. Gruzínci pálili ruskou vlajku, na budově Parlamentu se objevil nápis Sláva Ukrajině. 

Polsko začalo umisťovat protitankové konstrukce, tzv. „ježky“, na hranici s Kaliningradskou oblastí, informuje ministr obrany Mariusz Błaszczak.

Až sedm let za mřížemi hrozí ruskému básníkovi Arťomu Kamardinovi, kterého ve čtvrtek vyšetřovatelé obvinili z podněcování nenávisti proti sociální skupině účastníků bojových operací na východě Ukrajiny a také z vyzývání k činnosti zaměřené proti bezpečnosti státu. Oznámil to advokát a ochránce lidských práv Pavel Čikov.

Kamardin je stíhán za své protiválečné verše, které recitoval loni v září v Moskvě u pomníku básníka Vladimira Majakovského na protest proti mobilizaci, kterou vyhlásil prezident Vladimir Putin. Ve verších tehdy nabádal „dodržovat pravidla“ během mobilizace a konkrétně radil nepřebírat předvolání na vojenské správy, nepodepisovat převzetí dokumentů a na vojenské správy se nedostavovat. 

Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes vás budeme podrobně informovat o válečných událostech na Ukrajině a jejich dopadech na naši zemi i celý svět.