Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. V našem online přenosu budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách.

Zničení letounu včasné výstrahy a velení A-50 a předpokládané poškození stroje Il-22M, jenž slouží jako létající velitelské středisko, by bylo jednou z největších jednorázových ztrát ruského letectva ve válce s Ukrajinou. Na svém ruskojazyčném webu to napsala stanice BBC, podle níž Rusko nemá takových letadel moc a už je nevyrábí. Na palubě A-50 navíc mohli být zkušení specialisté, které není snadné vycvičit.

Pokud se zprávy ukrajinských činitelů o sestřelení dvojice letounů potvrdí, byl by to pro Ukrajinu významný počin, píše agentura AP. Moskva zprávy o zásahu letadel nekomentovala.

Dnešní ruské nálety na město Ňju-Jork v Doněcké oblasti zranily nejméně 3 civilisty, uvedl tamní guvernér Vadym Filaškin. Pět lidí bylo uvězněno v troskách budovy poškozené při útoku.

Rusko uvede v platnost zákon, který umožní cizincům odsouzeným za zločiny v Rusku bojovat na ukrajinské frontě. Zákon osobně schválil ruský prezident Vladimir Putin, píše Nexta. 

Švýcarsko uspořádá mírovou konferenci o Ukrajině na nejvyšší úrovni, uvedla dnes prezidentka alpské země Viola Amherdová. „Tento summit by měl být impulsem pro to, čeho jsme již dosáhli. Měl by také konstatovat, že konec války může být pouze spravedlivý a že obnovení platnosti mezinárodního práva musí být skutečně úplné,“ napsal Zelenskyj na sociální síti X. Ukrajinský prezident je momentálně ve Švýcarsku, kam dnes dorazil, aby se zúčastnil Světového ekonomického fóra v Davosu.

V příspěvku rovněž poděkoval neutrálnímu Švýcarsku za to, že Ukrajině poskytuje humanitární pomoc, dlouhodobou finanční a politickou podporu a také že se přidalo k protiruským sankcím. Amherdová na toto téma podle deníku Neue Zürcher Zeitung uvedla, že Švýcarsko připravuje další balíček pomoci Ukrajině v hodnotě 1,5 miliardy franků (39,5 miliardy korun).

Prominentní ukrajinský investigativní novinář Jurij Nikolov, který se zaměřuje na korupci v ukrajinské armádě, uvedl, že se neznámí muži pokusili vyrazit dveře jeho bytu a zanechali mu na nich výhružné vzkazy. Nikolov dříve kritizoval řadu ukrajinských vládních představitelů a před dvěma týdny adresoval kritiku i prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Podle něj hlava státu nedokáže veřejnosti předávat špatné zprávy, uvedla agentura Reuters.

Nikolov na sociálních sítích popsal, že se k němu do bytu v neděli dobývali jacísi muži, přičemž křičeli, že má jít sloužit do armády. Silně přitom vyděsili novinářovu matku, která byla v té době sama v bytě. Soudě podle fotografií, které Nikolov zveřejnil, mu neznámí muži na dveřích nechali lístečky se nápisy jako „zrádce“ nebo „provokatér“.

Novinář dal přitom incident do souvislosti se svojí žurnalistickou prací a připomněl svůj článek o zkorumpovaných nákupech pro armádu. Nikolov proslul například svým článkem, který upozorňoval na nákupy předražených vajíček pro armádu - jedno vejce koupila za v přepočtu zhruba deset korun.

Švýcarsko uspořádá mírovou konferenci o Ukrajině na nejvyšší úrovni, uvedla dnes prezidentka alpské země Viola Amherdová. Podle ní se tak stane na základě žádosti hlavy ukrajinského státu Volodymyra Zelenského, který dnes přicestoval do Švýcarska. „Na mírovém summitu jsme otevřeni všem zemím, které respektují naši svrchovanost a územní celistvost,“ citovala agentura Reuters z vyjádření Zelenského po jednání s Amherdovou v Bernu.

Podle agentury DPA tím Zelenskyj vyloučil možnost, že by se jednání účastnilo také Rusko, které na Ukrajinu před bezmála dvěma lety vojensky zaútočilo a zabralo rozsáhlá území na jihu a východě země. Ukrajinský prezident zároveň vyjádřil přání, aby se vrcholné schůzky zúčastnila také Čína a země takzvaného globálního Jihu.

K ruské armádě se denně přidá asi 1 000 až 1 100 lidí, řekl serveru Ukrajinska pravda zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. Motivací pro vstup do armády jsou podle něj peníze, a to především pro obyvatele chudších ruských regionů. „Řekněme to tak, u nich (v Rusku) pokračuje mobilizace. Jenom není tak masová, jako tomu bylo od října do prosince 2022,“ uvedl také. Pro Rusy, kteří se nechávají dobrovolně mobilizovat a podepisují kontrakty s armádou, jsou přitom podle tohoto představitele ukrajinské rozvědky hlavní motivací peníze.

Výdělky ruských vojáků závisí na místě nasazení nebo i na tom, zda se jejich jednotka účastní bojů, dodal Skibickyj. Ruští vojáci, kteří se bezprostředně účastní bojů v přední linii, si podle něj měsíčně přijdou asi na 220 tisíc až 250 tisíc rublů (zhruba 56 500 až 64 200 korun). Za každý den bojů totiž podle jeho informací dostávají 8 000 rublů (asi 2 060 korun) navíc k platu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve Švýcarsku za přítomnosti čestné stráže setkal s tamní prezidentkou Violou Amherdovou. 

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) se dnes ve Varšavě setkal s novými šéfy obou komor polského parlamentu, které vzešly z říjnových voleb. Podle jeho tiskového oddělení se s šéfkou horní komory polského parlamentu Malgorzatou Kidawovou-Blońskou a novým maršálkem Sejmu Szymonem Holowniou věnoval mimo jiné aktuální situaci na Ukrajině, která se už téměř dva roky brání ruské vojenské agresi, a eventuální společné podpoře této východoevropské zemi. Předsedkyně Kidawová-Blońská podle tiskového oddělení českého Senátu na schůzce zdůraznila, že v podpoře Ukrajiny se nesmí polevit.

Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat uvedl, že útok ukrajinských sil cílil především na letoun A-50, ale že nádavkem zasáhl i Il-22. Ihnat zveřejnil fotografii, která podle něj poškozený Iljušin zachycuje. Napsal, že letadlo už se podle jeho názoru nepodaří opravit, přestože jsou zprávy o tom, že Rusům se podařilo s poškozeným strojem přistát v ruské Anapě na pobřeží Černého moře.

Fotografie zachycuje zadní část letadla, která je na několika místech zcela proděravělá. „Ať už se to podá jakkoli, cíl byl zničen, reanimace mu nepomůže,“ napsal Ihnat. Dodal, že podle jeho informací stroj začal hořet a že na palubě byli ranění.

Dnešní ruský úder na město Krasnohorivka v Doněcké oblasti zabil jednoho civilistu, další byl zraněn, uvedl tamní guvernér Vadym Filaškin.

Tisíce lidí protestují před budovou soudu v Ruskem okupovaném Baškirsku. Fail Alsynov je zde souzen za propagaci baškirského jazyka a kultury. Viněn je také z odporu proti ruské invazi na Ukrajinu. 

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 bylo do nemocnic po celé Evropě převezeno více než 3000 ukrajinských pacientů. Informovala o tom dnes delegace Evropské unie na Ukrajině. Pravidelné evakuace chronicky nemocných či zraněných Ukrajinců koordinuje právě Evropská unie. Jednou ze zemí, kam pacienti směřují, je i Česká republika.

Evakuace probíhají prostřednictvím Mechanismu civilní ochrany EU. V jeho rámci může každá země na světě požádat o pomoc, pokud určitá mimořádná událost přesahuje její schopnosti vyrovnat se s následky. Jde vůbec o největší podobnou operaci, kterou EU zahájila.

Ruští ministři obrany Sergej Šojgu a zahraničí Sergej Lavrov dnes telefonicky hovořili o vojenské či technologické spolupráci se svými íránskými protějšky, napsaly agentury s odkazem na ruské ministerstvo obrany. 

Ministři obrany „diskutovali o aktuálních otázkách bilaterální vojenské spolupráce a vyměnili si názory ohledně otázek regionální bezpečnosti“, uvedlo ministerstvo obrany k jednání Šojgua a íránského ministra obrany Mohammada Rezy Aštíáního.

Obě země do budoucna podepíší rozsáhlou mezistátní dohodu. V ní si Moskva a Teherán slíbí mimo jiné „bezpodmínečné respektování vzájemné suverenity a územní celistvosti“, píše se v prohlášení ruského ministerstva obrany. O společné dohodě hovořil podle agentury RIA Novosti se svým íránským protějškem Hosejnem Amírabdolláhjánem i Lavrov. Podle ruské diplomacie ministři mluvili také o spolupráci v obchodu, hospodářství, dopravě či logistice.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil do Švýcarska na Světové ekonomické fórum v Davosu. Ministr zahraničí Ignazio Cassis ho na curyšském letišti vzal do armádního vrtulníku.

Pražští policisté z odboru extremismu se zabývají vyhrožováním herci Ondřeji Vetchému, kterému čelí v souvislosti s podporou sbírky na pomoc Ukrajině. Dnes to uvedl server Seznam Zprávy. Vetchý je jedním ze zakladatelů spolku Skupina D, který sbírá finanční prostředky na nákup dronů pro nasazení v boji proti ruským okupantům. Podle serveru čelí výhrůžkám i další členové spolku.

„Kriminalisté tento případ zjistili z mediálního prostoru a z vlastní iniciativy se jím začali zabývat detektivové z odboru extremismu a terorismu, kteří zjišťují, zda byl spáchán trestný čin, či přestupek,“ řekl Seznam Zprávám pražský policejní mluvčí Richard Hrdina.

Podle dalšího ze zakladatelů spolku, bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého dostávají výhrůžky i další lidé ze skupiny. „Bohužel mohu potvrdit, že výhrůžky dostává. Stejně tak mohu potvrdit, že různé výhrůžky dostáváme i my ostatní, kteří se projektu Drony Nemesis účastníme. Dostáváme je v různé míře, samozřejmě Ondřej tím, že je veřejně známá tvář, na rozdíl od nás, těch výhrůžek dostává víc,“ řekl serveru analytik.

Cítí Rusko sankce uvalené kvůli invazi na Ukrajinu? Podle podle Zdeňka Kříže z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity bolí stanovení cenového stropu na ropu i uzavření plynovodu Nord Stream do Evropy. Poklesly příjmy ruského rozpočtu z exportu ropy a zemního plynu. V roce 2023 podle něj klesly tyto příjmy na 8,8 bilionu rublů z 11,6 bilionu rublů v roce 2022. A to v situaci, kdy rubl vůči západním měnám ztratil v roce 2023 přibližně 25 procent.

„Zklamání vyplývá pouze z nereálných očekávání. I sebepřísnější západní sankce by nebyly schopny samy o sobě změnit ruské chování. Ruská ekonomika může dnes najít substituty v oblasti technologií v nezápadních zemích, zejména v Číně. Západní dlouhodobé vykrmování Pekingu má i v této oblasti důsledky,“ uvedl Kříž.

Stovky zahřívacích svíček chtějí v únoru vyrobit plzeňští skauti pro obyvatele Ukrajiny, kteří zažívají třetí válečnou zimu. Svíčky z rozpuštěného vosku, kartonu a plechovek mohou pomoci v místech s přerušenou dodávkou elektřiny či nedostatkem topiva. Skauti z Plzně se připojili s celostátní skautské iniciativě a o pomoc žádají i plzeňskou veřejnost. Na výrobu svíček sbírají vosk a použité plechovky.

„Svíčka v plechovce je malý, ale užitečný pomocník. Hoří dlouhé hodiny a dovede zahřát celou místnost. Dá se nad ní ohřát jídlo nebo zmrzlé ruce, poslouží i ke svícení. Lidem na východní Ukrajině dovede nyní velmi usnadnit život a k výrobě přitom stačí plechovka z tvrdého kovu, karton a vosk nebo parafín,“ uvádějí skauti v celostátní výzvě Světlo a teplo pro Ukrajinu.

Na konci ledna budou sbírat materiál a na začátku února vyrábět svíčky. Budou rádi za nedohořelé svíčky z domácností nebo z kostelů, za zbytkový vosk či svíčky od firem a prodejců. Využijí i včelí vosk. Stejně tak potřebují velké množství použitých vymytých plechovek o průměru sedm až 20 centimetrů.

Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj poděkoval ukrajinskému letectvu, pod které spadá i protivzdušná obrana, za „skvěle naplánovanou a provedenou“ operaci v oblasti Azovského moře. Potvrdil sestřel ruského letounu včasné výstrahy a velení A-50 a poškození Il-22M, sloužícího jako létající velitelské středisko.

Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila nad Kurskou oblastí tři ukrajinské taktické rakety Točka-U, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Nezmínilo se o případných škodách či raněných. Ukrajinská strana se nevyjádřila, poznamenala agentura Reuters.

Rakety Točka byly svého času i ve výzbroji Československa. Vylepšená varianta Točka-U byla do sovětské armády zavedena na konci 80. let minulého století.

Belgická federální agentura pro rozvoj Enabel otevře novou pobočku na Ukrajině. Finance, které využije, přitom pocházejí ze zablokovaných ruských aktiv v belgických bankách. Konkrétně jde o 150 milionů eur (3,7 miliardy Kč), informoval list The Brussels Times.

Agentura Enabel má v současné době asi 20 zahraničních poboček, většinou v západní a střední Africe a na Blízkém východě. Brzy přibude nová pobočka na Ukrajině, oznámil šéf agentury Jean Van Wetter. Zpočátku bude pracovat na belgickém velvyslanectví v Kyjevě, později by se měla přestěhovat do vlastní kanceláře. O tom, kde bude poté úřad sídlit, se ale teprve rozhodne.

Jednou z možností podle Van Wettera je, že by pobočka byla ve Černihivu na severu Ukrajiny. „Konečné umístění ale bude záviset na potřebách ukrajinské vlády a na bezpečnostní situaci na místě. V každém případě bude Enabel pracovat v regionu mimo Kyjev,“ dodal ředitel belgické rozvojové agentury.

Ukrajinským ozbrojeným silám se pravděpodobně podařilo sestřelit ruský letoun včasné výstrahy a velení A-50 a poškodit letoun Il-22M, sloužící jako létající velitelské středisko, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na sociální sítě a vyjádření ukrajinských představitelů.

Dnes ráno tuto informaci potvrdil místopředseda branného výboru ukrajinského parlamentu Jurij Mysjagin a velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. „To máte za Dnipro,“ napsal na sociální síti Oleščuk, podle stanice BBC v narážce na nedělní výročí ruského raketového útoku na ukrajinské oblastní město, kde v zasažené výškové obytné budově zahynuly desítky lidí. „Zatím bez podrobností,“ dodal ukrajinský velitel.

OSN dnes vyzvala světové společenství, aby na pomoc lidem na Ukrajině zasaženým ruskou agresí přispělo letos 4,2 miliardy dolarů (103,7 miliardy dolarů). Jde o podporu válečných uprchlíků, vnitřně vysídlených i těch, kdo živoří v oblastech u fronty. OSN podle agentury AP uvedla, že lidé v místech bojů vyčerpali své beztak omezené zdroje.

Z celkové částky má být 3,1 miliardy dolarů určeno pro 8,5 milionu potřebných v rámci Ukrajiny, 1,1 miliardy dolarů má směřovat na podporu ukrajinských uprchlíků žijících v zahraničí. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) a Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v dnešním prohlášení připomněly, že nedávná vlna ruských útoků „zdůrazňuje, jak devastující cenu za válku platí civilisté“ a že potřebu humanitární pomoci prohlubuje zima.

„Statisíce dětí žijí v obcích na frontě, jsou vyděšené, traumatizované a zbavené základních potřeb. Sama tato skutečnost by nás měla přimět k tomu, abychom dodali na Ukrajinu více humanitární pomoci,“ řekl zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární záležitosti Martin Griffiths. Dodal, že v bojích jsou opakovaně ničeny domy, školy a nemocnice, stejně jako infrastruktura pro dodávky vody, plynu a elektřiny.

Ústavní soud odmítl stížnost advokáta z Prahy, který neúspěšně zpochybnil dočasné zablokování některých českých webů po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Důvodem zablokování, které trvalo čtvrt roku, byla obava vlády z šíření dezinformací. Muž si stěžoval na to, že kvůli blokací webů nemohl čerpat informace, které čerpat chtěl. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.

Muž podal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, směřovala proti vládě, ministerstvu obrany, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační službě. Městský soud v Praze předloni v červnu žalobu odmítl. Argumentoval například tím, že stát sporné weby sám nezablokoval, pouze k tomu vyzval provozovatele internetových služeb a operátory, což prý nelze pokládat za nezákonný zásah státního orgánu.

Následnou kasační stížnost zamítl Nejvyšší správní soud (NSS). Poukázal na to, že případný zásah veřejné moci by musel být namířen proti jednotlivci a přímo zasahovat do jeho veřejných subjektivních práv, což se v projednávané kauze nestalo. Zároveň NSS uvedl, že „nelze obecně dovodit veřejné subjektivní právo jednotlivce na přijímání informací z konkrétní internetové stránky“.

Německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku. Dokument, ke kterému získal přístup nejprodávanější německý deník Bild, začíná ruskou mobilizací letos v únoru a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025. Německé ministerstvo obrany scénář odmítlo komentovat, uvedlo ale, že se věnuje analýze různých možností včetně těch, které mohou být krajně nepravděpodobné.

Podle německého scénáře by Rusko mohlo v únoru začít s novou mobilizací, kdy by do armády odvedlo 200.000 mužů. Následně by kvůli váznoucí západní pomoci Ukrajině zaznamenalo značný úspěch v jarní ofenzivě proti ukrajinským silám. Na vojenský postup by Moskva navázala rozsáhlými kybernetickými útoky především v Pobaltí a také provokacemi, ke kterým by v pobaltských republikách využila ruskou menšinu.

„V severní operační zóně již bylo vybudováno přibližně 50 psychologických překážkových drah, které mají udržet personál v bojové připravenosti. To umožňuje nejen fyzické, ale i morální zocelení vojáků,“ tweetuje Velitelství společných sil Ozbrojených sil Ukrajiny.

Za poslední den ztratilo Rusko 980 vojáků, 14 tanků, 20 obrněných vozidel aj., tvrdí generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny.

„Minské dohody zčásti selhaly, protože je Kreml neustále podkopával. Nové příměří, které by válku na Ukrajině zmrazilo, by nejspíš bylo jen opakováním téhož,“ tweetuje Dana Drábová, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v pravidelném hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).

Minské dohody zčásti selhaly, protože je Kreml neustále podkopával. Nové příměří, které by válku na Ukrajině zmrazilo, by nejspíš bylo jen opakováním téhož.

Dobré ráno, v Davosu dnes začíná Světové ekonomické fórum (WEF). Za Českou republiku se 54. zasedání, které potrvá do 19. ledna, zúčastní ministři zahraničí Jan Lipavský a průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Zástupci vlád více než sta zemí, důležitých mezinárodních organizací a přes 1000 představitelů soukromého sektoru i akademické sféry budou jednat o tématech, jako jsou válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, válka na Ukrajině či ekonomická témata jako inflace a technologické změny.