Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA
Čtyři lvíčata, která osiřela během války Ruska proti Ukrajině, dorazila bezpečně do útulku pro kočkovité šelmy v americkém státě Minnesota, který se zavázal, že jim poskytne nový domov. Oznámila to ve středu agentura AP.
Lvíče Taras a malé lvice Stefania, Lesja a Prada, všichni ve věku čtyř až pěti měsíců, strávili poslední tři týdny v zoologické zahradě v Poznani na západě Polska. Úterní přílet lvíčat do Minnesoty představoval podle Mezinárodního fondu na ochranu zvířat (IFAW), jedné z několika skupin pracujících na záchraně zvířat před válkou, poslední krok na náročné cestě. Mláďata zažila na Ukrajině ostřelování, bombardování i nálety dronů.
„Tato mláďata vydržela za svůj krátký život víc, než by mělo zažít jakékoli zvíře,“ uvedla v prohlášení Meredith Whitneyová, která má v IFAW na starosti záchranný program pro divokou zvěř. „Narodila se za války v chovných zařízeních na Ukrajině a osiřela ve věku několika týdnů,“ dodala.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra. Přejeme Vám dobrou noc.
„Pro mnohé, kteří se nám snažili a nadále snaží dělat problémy, bylo překvapením, jak účinně čelíme hrozbám v ekonomice a v určitých výrobních sektorech,“ prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. „V letošním roce se očekává mírný růst ruské ekonomiky,“ dodal. Přesnější prognózu však neposkytl.
„Mezinárodní instituce musejí uznat, že Rusko se vypořádalo se šoky,“ uvedl. Podle agentury Reuters nicméně někteří analytici stále předpokládají, že ruský HDP v letošním roce klesne o zhruba dvě procenta.
Takto byl Volodymyr Zelenskyj přivítán v Evropě: „EU je Ukrajina. Ukrajina je EU,“ napsal ve svém kanálu Telegram.
Vedení ukrajinského hlavního města Kyjeva na dnešním zasedání schválilo přejmenování dalších 31 ulic, uliček, náměstí a třídy, jejichž dosavadní názvy byly spjaty s Ruskem či sovětskou minulostí. Oznámil to starosta Vitalij Kličko. Minulostí je tak například třída a náměstí Vítězství, anebo Mičurinova ulička.
Slovensko Zelenskyj požádal o stíhačky MiG-29 na obranu před ruskou agresí. Prezident také slovenskému premiérovi poděkoval za přístup Slovenska k ukrajinským uprchlíkům. Heger připomněl, že země mají společnou hranici.
„Jste náš soused, ale také náš partner. Je v zájmu Slovenska i evropské bezpečnosti vám pomoci. Na vašem požadavku proto budeme pracovat a s naší pomocí můžete počítat,“ uvedl Heger na setkání s tiskem.
„Dveře do Evropské unie jsou otevřené a Ukrajina dělá rázné kroky kupředu,“ řekl Fiala. Ocenil pokrok v legislativních změnách navzdory válečným podmínkám a seriózní přístup Kyjeva. „Naším zájmem je Ukrajině na této cestě co nejvíce pomoci,“ dodal premiér. Vstup má ale podle něj jasná pravidla, která vyžadují jistý čas.
„Aby stát vůbec mohl fungovat, mohl existovat, měl šanci přežít, tak je potřeba systematická finanční podpora," uvedl Fiala a dodal, že se EU na pravidelných dotacích pro Ukrajinu shodla i díky českému předsednictví.
Stovky úředníků ukrajinského ministerstva obrany a ozbrojených sil - přesně 621 - byly pohnány ke kázeňské či hmotné odpovědnosti v důsledku vnitřních auditů v loňském roce, oznámil dnes na sociálních sítích ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov na důkaz „nulové tolerance“ vůči korupci v resortu, který nadále řídí. V závěru uplynulého týdne se přitom objevily zprávy o Reznikovově nadcházejícím odvolání kvůli korupčnímu skandálu při nákupu potravin pro armádu, která už téměř rok brání Ukrajinu před ruskou agresí.
„Zodpovídat se kvůli výsledkům vnitřních auditů v loňském roce muselo přesně 621 funkcionářů. Z nich 497 bylo pohnáno ke hmotné a 124 ke kázeňské odpovědnosti,“ uvedl Reznikov. Zdůraznil, že všechny dokumenty těchto auditů, při kterých byla zjištěna pochybení, byly předány strážcům zákona.
Ruská ekonomika odolala šokům způsobeným západními sankcemi a v letošním roce by měla dosáhnout mírného růstu. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Rusko čelí rozsáhlým hospodářským sankcím, kterými západní země reagují na ruský útok na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnil časopis Der Spiegel, že do vojenské pomoci Ukrajině musí německého kancléře Olafa Scholze tlačit. Dodal, že vztahy s Německem jsou střídavé. Berlínu však poděkoval za již uskutečněné dodávky zbraní, napsala agentura DPA.
„Musím ho tlačit do pomoci Ukrajině a neustále ho přesvědčovat, že pomoc není jen pro nás, ale pro Evropany,“ řekl o Scholzovi Zelenskyj. Podle něj se vztahy s Německem dostaly do obtížné fáze kvůli debatám o dodávkách moderních tanků. Podle Zelenského jsou vztahy s Berlínem „střídavé, jednou dole a jednou nahoře“. Německé vládě poděkoval za již dodané zbraně. Například protivzdušný systém IRIS-T podle Zelenského zachránil na Ukrajině mnoho životů.
Český premiér Petr Fiala dnes s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bruselu hovořil o dodávkách přístrojů na výrobu energie na Ukrajinu i o účasti jeho země v některých unijních programech. Fiala to řekl novinářům po setkání skupiny šesti států s ukrajinskou delegací na okraj mimořádného summitu v Bruselu.
„Dveře do Evropské unie jsou otevřené a Ukrajina dělá rázné kroky kupředu,“ řekl Fiala. Ocenil pokrok v legislativních změnách navzdory válečným podmínkám.
Běloruský opoziční list Naša Niva dnes napsal, že běloruští instruktoři na vojenských cvičištích v zemi vedou výcvik nejen zmobilizovaných ruských záložníků, ale i vězňů Prigožinovy žoldnéřské armády. „Ano, cvičí je v Minské oblasti. Je tam zesílená stráž, ale běloruští policisté si stěžují, protože hlídat vězně s přístupem ke zbraním je riskantní. Opakovaně dochází k pokusům o útěk, ale neúspěšným,“ řekl listu nejmenovaný zdroj z běloruské armády. Na výcviku vězňů v Bělorusku se podle něj mohli domluvit osobně „oba diktátoři“, tedy Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko.
V Kyjevě byl zbořen pomník sovětského generála Vatutina.
Na summitu EU v Bruselu se dnes premiér Petr Fiala setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Běloruská prokuratura žádá pro disidenta a nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého 12 let vězení. Na svém webu to dnes uvedla běloruská organizace na ochranu lidských práv Vjasna, kterou Bjaljacki spoluzaložil. Spolu se třemi kolegy z Vjasny, jíž běloruské úřady označily za extremistickou organizaci, čelí obviněním z pašování a z organizace akcí narušujících veřejný pořádek, čímž se mimo jiné míní údajné financování protivládních protestů. Obžalovaní vinu odmítli.
Von der Leyenová ocenila ukrajinskou snahu o reformy v boji proti korupci či k posílení nezávislosti justice a médií. Ukrajina získala status kandidáta vstupu do EU krátce po začátku války a komise podle své šéfky chystá písemné hodnocení jejího dosavadního pokroku na podzim.
„Je potřeba pokračovat. Důležité je pochopit, že není žádný pevný časový plán, ten proces postupuje podle zásluh,“ prohlásila von der Leyenová.
Téměř tři čtvrtiny uprchlíků z Ukrajiny plánovaly loni na podzim návrat domů. Čtvrtina chtěla v Česku zůstat. Roste podíl příchozích, kteří si našli práci. Ubylo naopak těch, kteří neměli peníze na pokrytí životních nákladů. Vyplývá to z výsledků výzkumu, které dnes ČTK poskytla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Loni v listopadu terénní pracovníci vedli rozhovory s 1384 dospělými s dočasnou ochranou ve 30 městech a obcích v devíti krajích. Autoři podotkli, že zjištění jsou reprezentativní pro daný čas a místa, ne pro všechny uprchlíky v ČR.
Připravovaný desátý balík sankcí Evropské unie zasáhne ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrne také další politiky a armádní činitele stejně jako šiřitele ruské válečné propagandy. Po jednání summitu EU s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň ocenila ukrajinské reformy ve snaze o vstup do EU, pevný časový plán rozšíření ale podle ní není stanoven. Komise podle ní chystá písemné hodnocení ukrajinské připravenosti na podzim.
„Slyšeli jsme o naléhavosti, s níž je nutné podpořit Ukrajinu právě teď… Musíme udělat více,“ prohlásila na adresu Zelenského vystoupení šéfka unijní exekutivy. EU a členské země podle ní budou pokračovat ve finanční a hmotné podpoře, která za téměř rok od začátku ruské invaze dosáhla 67 miliard eur (1,6 bilionu Kč).
Tři čtvrtiny uprchlíků plánovaly návrat na Ukrajinu. Roste podíl příchozích, kteří si našli práci. Těch bez peněz na živobytí ubývá, zjistila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
„Nadcházející týdny a měsíce budou pravděpodobně rozhodující. A protože tyto týdny budou rozhodující, tak je potřeba se nebát, zůstat ve střehu a poskytnout maximální podporu,“ řekl Michel. Vyzval přitom k dodávkám munice, raket nebo obranných systémů na Ukrajinu.
Válka, kterou před téměř rokem začalo napadením sousední země Rusko, napsala „novou kapitolu evropské bezpečnosti“, dodal šéf Evropské rady. Ukrajinci podle něj bojují za hodnoty, které jsou v centru zájmu Evropské unie už od jejího vzniku.
„Vítejte v EU, vítejte doma,“ řekl předseda Evropské rady Charles Michel na úvod mimořádného jednání Evropské unie v Bruselu ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Vyjádřil uznání riziku, které podle něj Zelenskyj cestou na západ podstoupil. „Zelenskyj je symbolem odvahy ukrajinského lidu a posunul zemi blíže Evropské unii,“ dodal Michel a zopakoval odhodlání pomáhat napadené zemi.
„Všichni chráníme Evropu před režimem, který chce zničit svobodu, který chce být na tomto kontinentě autoritářským lídrem,“ prohlásil ve zhruba desetiminutovém proslovu Zelenskyj. Kolegy z unijních zemí požádal, aby urychlili dodávky zbraní a munice pro jeho zemi, která očekává ruskou ofenzivu. Ukrajina podle něj potřebuje děla, moderní tanky, stíhací letouny, střely dlouhého doletu a munici. Unijní země v minulých dnech slíbily dodávky tanků, se stíhačkami zatím váhají.
V Moskvě rezonuje článek amerického investigativního novináře, který tento týden obvinil Spojené státy z loňské sabotáže plynovodu Nord Stream. Svět by měl poznat pravdu o tom, kdo plynovody sabotoval, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že Washington bude čelit „následkům“, a dodal, že zpráva není pro Rusko překvapením.
„Je to velmi nebezpečný precedens: pokud to někdo udělal jednou, může to udělat znovu kdekoli na světě,“ pronesl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, který loni v únoru zahájil vojenskou invazi na Ukrajinu a rozpoutal tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války. Peskov zároveň vyzval k mezinárodnímu vyšetřování incidentu kolem plynovodů.
Americký novinář Seymour Hersh, který se opírá o jeden anonymní zdroj „s přímou znalostí operačního plánování“, na vlastním blogu uveřejnil text, kde tvrdí, že potápěči amerického námořnictva loni nastražili výbušniny na potrubí spojující Rusko a Německo pod Baltským mořem a později je Američané odpálili. Měli tak učinit s pomocí Norska a na pokyn amerického prezidenta Joea Bidena.
Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek uvedlo, že jeho síly pokračují v ofenzivních operacích v ukrajinské Doněcké oblasti a zničily čtyři dělostřelecké sklady, píše agentura Reuters.
Ve svém každodenním brífinku ministerstvo uvedlo, že byl rovněž zničen radiolokační systém americké výroby a dělostřelecký systém M109 Paladin.
Svobodná Evropa je nepředstavitelná bez svobodné Ukrajiny, zdůraznil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mimořádném summitu Evropské unie v Bruselu. Pro bezpečnost regionu je významná zejména jednota, upozornil prezident země, která se s podporou západních spojenců už skoro rok brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
Zelenskyj dnes také uvítal pokroky v přístupových jednáních Ukrajiny s Unií a poděkoval za poskytnuté balíky finanční, vojenské i humanitární pomoci. Prezidenti a premiéři států evropského bloku budou dnes na schůzce v Bruselu jednat kromě jiného právě také o další pomoci Ukrajině.
Ukrajinský stíhací pilot, který během jediného dne sestřelil pět íránských dronů, prohlásil, že by se během několika měsíců mohl naučit pilotovat západní stíhačku a pomoci své zemi působit jako „bezpečnostní štít pro svět“ proti ruské agresi.
Major Vadym Vorošilov, který je ve své vlasti známou osobností, řekl, že vzhledem ke svým dlouholetým zkušenostem s létáním na MiGu-29 by podle něj trvalo naučit se všechny bojové úkoly do tří měsíců.
„Inženýři by se za podobnou dobu mohli naučit opravovat stíhačky, jako je F-16, protože pozemní posádky mohou být vyškoleny současně,“ dodal ukrajinský pilot v rozhovoru pro The Guardian.
Italská premiérka Giorgia Meloniová dnes po příjezdu na summit Evropské unie v Bruselu označila za nemístné, že francouzský prezident Emmanuel Macron pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na čtvrteční večer do Paříže, kde oba prezidenti povečeřeli spolu s německým kancléřem Olafem Scholzem. Podle Meloniové by to mohlo uškodit společnému postoji Evropské unie vůči Ukrajině, uvedla agentura DPA.
Pařížskou zastávku Zelenského na evropské cestě ostře kritizovala, podle ní je Macron doma pod politickým tlakem, a možná i proto chtěl vyslat nějaký signál. „Ale jsou chvíle, kdy je na škodu, když člověk dává přednost domácímu veřejnému mínění. A toto byl, zdá se, ten případ,“ řekla Meloniová. Ta bývá někdy označována za krajně pravicovou političku, v otázce Ukrajiny ale zastává jednoznačně prokyjevské postoje. „Domnívám se, že naší silou v této věci musí být jednota,“ zdůraznila dnes italská premiérka.
Předseda Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach vyzval Ukrajinu, aby přestala hrozit bojkotem letních her v roce 2024 kvůli možné účasti Ruska a Běloruska. Informovala o tom agentura Reuters.
Reprezentanti obou zemí byli loni z drtivé většiny sportovních soutěží vyloučeni kvůli vojenskému útoku na Ukrajinu, který trvá bezmála rok. MOV však nyní uvažuje o tom, že by jim umožnil start v Paříži jako neutrálním sportovcům.
Připomněl také, že podle Organizace spojených národů je vyloučení Rusů a Bělorusů diskriminující. „Navíc jsme jejich návrat do soutěží jako neutrálních sportovců ještě nijak konkrétně neřešili. Takže vaše výzva federacím, pořadatelům her a dalším členům olympijského hnutí, kterou se je snažíte dostat pod tlak a ovlivnit jejich postoj, považuje většina z nich minimálně za politováníhodnou,“ konstatoval Bach.
„Je velmi důležité, aby EU navýšila podporu, kterou poskytuje Ukrajině,“ řekl krátce před zahájením summitu šéf Evropské rady Charlese Michel, který vrcholným schůzkám lídrů předsedá. Podobně se při příchodu na jednání vyjadřovali také šéfové členských států, kteří hovořili o dalších dodávkách zbraní či rychlém přijetí protiruských sankcí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Evropské unii a jejím občanům za pomoc, které se Ukrajině dostává při obraně proti ruské invazi, a poté se připojil k summitu lídrů bloku, aby požádal o další zbraně, píše agentura Reuters.
Ukrajina bojuje s nejvíce protievropským režimem moderního světa a svým nasazením brání i evropské hodnoty, upozornil dnes v Evropském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Čeká jej ještě setkání s šéfy států a vlád na jejich mimořádném summitu. V europarlamentu prezident také poděkoval za pomoc, kterou Kyjevu evropské země poskytují.
Zelenskyj, který je tyto dny teprve na své druhé zahraničí cestě od začátku ruské invaze, před europoslanci hovořil o evropských a ukrajinských hodnotách, proti nimž podle něj Rusko vede „totální válku“. Využívá k tomu rozsáhlé rezervy zbraní ještě ze sovětských dob i pomoc v podobě dodávek od diktátorských režimů, jako je Írán.
„Děkuji, že se bráníme společně,“ uvedl Zelenskyj, jehož projev europoslanci několikrát ocenili povstáním a bouřlivým potleskem. Už při příchodu do sálu se ukrajinský prezident dočkal delšího potlesku ve stoje a ze strany šéfky EP Roberty Metsolaové také ujištění o tom, že budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii.
Zelenskyj zavítal do Evropského parlamentu, a zahájil tak návštěvu evropských institucí. Šéfka EP Metsolaová řekla, že budoucnost Ukrajiny je v EU. Ukrajina bojuje s nejvíce protievropským režimem moderního světa, uvedl Zelenskyj. Jen její vítězství zajistí evropské hodnoty, řekl v europarlamentu.
Speciální pražská pobočka úřadu práce pro uprchlíky na Proseku v ulici Českolipská ukončí v pátek 17. února svůj provoz. Od pondělka 20. února si příchozí z Ukrajiny v hlavním městě budou moci humanitární dávku či jiné záležitosti vyřizovat v úřadu u svého bydliště.
„Vzhledem k tomu, že většinu žádostí o humanitární dávku vyřizujeme on-line a občané Ukrajiny se už naučili s tímto systémem pracovat, v hlavním městě se aklimatizovali a vědí, kde mají nejbližší kontaktní pracoviště úřadu práce, na němž řeší například zprostředkování práce nebo možnost financování rekvalifikace, je možné provoz speciálního pracoviště ukončit," uvedl v tiskové zprávě generální ředitel úřadu práce Viktor Najmon.
V Bruselu začíná setkání lídrů zemí Evropské unie s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Estonská premiérka Kaja Kallasová při příchodu apelovala na co nejrychlejší dodávky dalších zbraní, které Kyjev potřebuje kvůli očekávané ruské ofenzivě. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Ukrajina dalších zbraní dočká. Polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval k rychlému schválení nových protiruských sankcí.
Zelenskyj do Bruselu zamířil poprvé od vypuknutí války a podle unijních činitelů bude na summitu chtít evropské vůdce přesvědčit k dalším dodávkám zbraní, munice či ke stupňování tlaku na Rusko. Do belgického hlavního města Zelenskyj dopoledne přiletěl společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Setkání se Zelenským je příležitost potvrdit další podporu EU Ukrajině, řekl německý kancléř Olaf Scholz. Podle Borrella bude Unie pokračovat v dodávkách zbraní.
„Znovu můžeme vyslat signál jednoty a solidarity a ukázat, že jsme schopni podporovat Ukrajinu v její obraně nezávislosti a územní celistvosti,“ řekl dnes Scholz novinářům. Dodal, že Německo, které v minulých dnech schválilo dodávku tanků Leopard 2, bude dále stát v popředí této snahy.
Zejména Polsko a pobaltské země však tlačí na to, aby unijní státy urychlily dodávky zbraní a pomohly Ukrajině odrazit očekávanou ruskou ofenzivu. „Je velmi důležité, abychom urychlili vojenskou podporu Ukrajině,“ prohlásila estonská premiérka.
Ukrajinský generální štáb hlásí za uplynulý den odražení ruských útoků u 19 obcí v Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti na východě země. Invazní síly se snaží plně ovládnout Doněckou a Luhanskou oblast a nadále soustředí své úsilí na vedení útočných akcí ve směrech na Kupjansk, Lyman, Bachmut, Avdijivku a Novopavlivku, uvedlo dnes ve své pravidelné ranní operační svodce velení ukrajinských sil.
Ruský rozpočet se v roce 2023 nepředvedl v nejlepší formě. V lednu jeho schodek činil 1,8 bilionu rublů (asi 550 miliard Kč), což je mnohaletý rekord. Ruská ropa se nadále prodává pod světovou cenou, ekonomika klesá a válka si žádá čím dál více peněz. Zatím k látání rozpočtových děr stačí rezervy. Britská BBC se však na svém ruskojazyčném webu ptá, jak dlouho tyto rezervy vydrží.
Ve fondu národního blahobytu (FNB), což je hlavní rezerva Ruska, bylo na začátku února více než 10,8 bilionu rublů (asi 3,32 bilionu Kč). To je přibližně 7,2 procenta hrubého domácího produktu.
Na první pohled se to zdá hodně. Ale na pozadí pokračující války proti Ukrajině a za ekonomické krize, kterou válka vyvolala, tají ruské rezervy před očima. Na začátku roku 2022 bylo ve fondu více než 13,6 bilionu rublů.
Společnost SpaceX Elona Muska zavedla opatření, která mají zabránit tomu, aby Ukrajina používala satelitní internetovou službu Starlink k ovládání dronů, uvedl 8. února prezident společnosti SpaceX, píše agentura Reuters.
Česko na mimořádném summitu Evropské unie, kterého se v Bruselu poprvé osobně zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podpoří Ukrajinu na cestě k členství v EU. Premiéři členských zemí budou jednat o podmínkách pro vstup Ukrajiny na vnitřní trh společenství. Premiér Petr Fiala (ODS) před odletem z Prahy novinářům také řekl, že pro obranu Ukrajiny a celé Evropy před obrovskou přesilou ruských vojsk je naprosto nutné pokračovat ve zbrojní podpoře země.
„Jsem rád, že se posouvá mínění řady zemí, kam až jsou připraveny jít v podpoře Ukrajiny, to se týká i těžké techniky,“ uvedl Fiala na dotaz ohledně další zbrojní podpory Ukrajiny. Je podle něj naprosto nutné pro bezpečnost Evropy, aby se Ukrajina ubránila velké ruské přesile. „A to půjde jen tehdy, když obrovská statečnost ukrajinského národa bude doplněna naší technikou,“ řekl premér.
Nejnovější hodnocení britských zpravodajských služeb naznačuje, že mrazivé počasí ukazuje, že v posledních týdnech pravděpodobně nedošlo na východě Ukrajiny k žádné změně podmínek pro pohyb v terénu.
„Tyto podmínky budou pravděpodobně nejhorší v polovině a na konci března, kdy lze očekávat komplikace způsobené bahnem,“ dodalo britské ministerstvo obrany. Velitelé na obou stranách se budou s vysokou pravděpodobností snažit vyhnout plánování velkých ofenziv v takovém období.
Ruské velvyslanectví ve Velké Británii varovalo Spojené království před dodáváním stíhacích letounů na Ukrajinu. „Takový krok by měl vojenské a politické důsledky pro evropský kontinent a celý svět,“ uvedlo velvyslanectví ve středečním pozdním prohlášení.
„Rádi bychom Londýnu připomněli: v případě takového scénáře bude mít Spojené království na svědomí oběti na životech v důsledku dalšího kola eskalace, jakož i vojensko-politické důsledky pro evropský kontinent a celý svět. Rusko bude vědět, jak reagovat na případné nepřátelské kroky britské strany,“ napsalo velvyslanectví.
Ruská žoldnéřská skupina Wagnerovců přestala nabírat rekruty pro boj na Ukrajině z řad vězňů, uvedl její zakladatel Jevgenij Prigožin.
V odpovědi na žádost o komentář zveřejněnou na sociálních sítích agentura Reuters cituje Prigožina, který ve čtvrtek uvedl: „Soukromá vojenská společnost Wagner zcela zastavila nábor z řad vězňů. Všechny své závazky vůči těm, kteří pro nás nyní pracují, plníme.“
Macron během návštěvy Paříže udělil Zelenskému Řád čestné legie.
„Čest Ukrajině a jejímu lidu. Čest tobě, drahý Volodymyre, za tvou odvahu a oddanost,“ napsal francouzský prezident Emmanuel Macron na twitteru k videu, na kterém Zelenskyj 8. února přebírá ocenění.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že Rusko se nepřipravuje na mír.
„U Ruska bohužel nevidíme žádné známky toho, že by se připravovalo na mír. Naopak, Moskva se připravuje na nové vojenské ofenzívy. Proto musíme Ukrajině i nadále poskytovat zbraně, které potřebuje k tomu, aby mohla znovu získat území a zvítězit jako suverénní a nezávislý národ,“ uvedl na společné tiskové konferenci s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem.
ISW: Rusko znovu získává iniciativu a zahajuje další velkou ofenzivu v Luhanské oblasti.
Podle amerického Institutu pro studium války se v uplynulém týdnu výrazně zvýšilo tempo ruských operací na linii Svatove-Kreminna v západní Luhanské oblasti.
Ruské síly ostřelují 6 obcí v Sumské oblasti.
Ruská vojska za použití minometů a dělostřelectva ostřelovala obce Krasnopilja, Bilopilja, Esman, Nová Sloboda, Junakivka a Seredyna Buda, informovala 8. února vojenská správa Sumské oblasti.
Americký prezident Joe Biden v rozhovoru pro PBS NewsHour 8. února uvedl, že ruský diktátor Vladimir Putin „už Ukrajinu ztratil“. Dodal, že Putin se mylně domníval, pokud si myslel, že NATO nebude na ruskou invazi reagovat.
Francouzský prezident Emmanuel Macron odletí dnes ráno společně se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským na summit Evropské unie do Bruselu. Podle agentury AFP o tom informoval Elysejský palác.
Zelenskyj ve středu přijel na předem neohlášenou návštěvu Británie a Francie, během které přesvědčoval spojence Ukrajiny, aby jí rychle poslali bojové letouny a další vyspělou vojenskou techniku. Kyjev varuje, že Rusko, jehož agresi Ukrajina čelí už skoro rok, chystá ofenzivu.
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce pomoci dětem na Ukrajině, které jsou traumatizované v důsledku skoro rok trvající ruské invaze. Vyškolí 20.000 ukrajinských učitelů, rodičů i pečovatelů, aby dokázali rozeznat traumatizované děti a mohli jim pomoci. Na 160.000 žáků bude využívat psychosociální podporu ve školách. V rámci těchto mimořádných opatření budou s podporou UNESCO opraveny čtyři památky, včetně chrámového komplexu Kyjevskopečerská lávra. Pro dalších deset památek se chystá kompletní 3D digitální dokumentace a 50 expertů bude vyškolených pro nouzovou stabilizaci historických objektů.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Státní podnik VOP CZ bude v Česku opravovat ukrajinskou obrněnou techniku. Novojičínská zbrojovka uzavřela v pondělí memorandum s koncernem Ukroboronprom. Na svém webu www.army.cz to dnes oznámilo ministerstvo obrany, které je zřizovatelem státního podniku. Podepsání dohody potvrdil na facebooku i Ukroboronprom. Bližší podrobnosti o typu či množství techniky ani jedna ze stran nezveřejnila. Podpis souvisí s loňskou dohodou mezi ČR a Ukrajinou o vytvoření tzv. společného obranného klastru, tedy společných podniků, které budou mít za cíl zvýšit výrobu vojenského materiálu pro Ukrajinu.
Jejich novým domovem je Wildcat Sanctuary v Sandstone, asi 145 kilometrů severně od Minneapolisu.
Lvíčata byla naložena do letadla, které se vracelo z Polska do USA. Stroj v úterý přistál v Minneapolisu, odkud je pracovníci útulku převezli do zařízení, kde je vyšetřil veterinář, a pak si mohla v teple odpočinout.
Americký veterinář Andrew Kushnir, který doprovázel lvíčata při letu přes Atlantik, se o ně začal starat už na Ukrajině a v Polsku. Navzdory občasným náletům připravoval každé tři hodiny speciální stravu. V noci, kdy přestala jít elektřina, používal vlastní končetiny, aby zahřál lvíčatům lahve s mlékem.
Lvíčata podle Whitneyové pochází ze dvou různých vrhů. Tři byla zachráněna z Oděsy na jihu Ukrajiny, zatímco nejstarší Prada přišla na svět u chovatele v Kyjevě. Záchranáři nevědí, co se stalo s jejich matkami-lvicemi.
Nezisková organizace Wildcat Sanctuary se stará o téměř 130 lvů, tygrů, gepardů, leopardů a dalších divokých koček, z nichž mnohé se podařilo zachránit před obchodem s exotickými mazlíčky. Aby byl zajištěn klid, do útulku nemá veřejnost přístup, s výjimkou virtuálních prohlídek na internetu a na sociálních sítích, a divoké velké kočky se mohou toulat v oplocených výbězích uprostřed lesů Minnesoty.