Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme dobrou noc.

Nulandová v rozhovoru s TASS ujistila, že USA nechtějí konflikt s Ruskem, ale jen chtějí, aby se Rusko stáhlo z Ukrajiny. Prohlásila také, že Amerika bude Ukrajině dodávat zbraně tak dlouho, jak bude zapotřebí. „Do té doby, dokud bude Ukrajina muset bojovat za své přežití proti ruským útokům, budeme podporovat schopnost Ukrajiny bránit se a obnovení její územní celistvosti a svrchovanosti,“ řekla americká diplomatka.

Lipavský varoval, že Rusko chce změnit mezinárodní řád a chce svět rozdělený na sféry vlivu, kde neokoloniální vztahy nahradí rovnoprávné partnerství. „Všichni by si měli uvědomovat, že každá země se může stát další obětí Ruska. O budoucnosti mezinárodního řádu se rozhoduje právě teď. Ukrajina brání nejen sebe a svůj lid, ale také základní principy Charty OSN,“ uvedl český ministr, který dnes měl na programu také jednání s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem a šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem.

Šéf české diplomacie se dnes sešel i s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou, se kterým mimo jiné hovořil o další české pomoci Ukrajině nebo možné návštěvě zvoleného českého prezidenta Petra Pavla v Kyjevě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že i rok po vpádu ruských vojsk se ruský vůdce Vladimir Putin nevzdal nadějí, že se mu podaří zmocnit Kyjeva a celé Ukrajiny. Zelenskyj je ale přesvědčen, že ukrajinská armáda metropoli uhájí i v případě, že by se k ruskému útoku přidalo i Bělorusko.

„Myslím, že prezident Putin stále chce okupovat Kyjev. Ale jejich ideje, mise a naděje se týkají celé Ukrajiny. Abychom přišli o nezávislost a svrchovanost. A proto soudím, že všichni pochopili, že jestli nedokážou okupovat Kyjev, nedokážou ani okupovat Ukrajinu,“ řekl Zelenskyj stanici BBC.

Valné shromáždění OSN v nové rezoluci znovu vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny. Text schválený vpředvečer prvního výročí invaze podpořilo 141 zemí včetně České republiky, proti bylo sedm delegací a dalších 32 se zdrželo. Společně s Ruskem se proti němu postavily také Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua, Severní Korea a Sýrie.

Pro rezoluci hlasoval stejný počet zemí jako pro podobné, rovněž právně nezávazné stanovisko přijaté loni v březnu. Tehdy bylo proti jen pět zemí. Na podzim pak prošla hlasy 143 zemí ku pěti rezoluce odsuzující ruskou anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny, které ruské síly částečně kontrolují.

Rusko na Ukrajině překročilo všechny meze lidskosti, i proto musí Ukrajina zvítězit, řekl premiér Petr Fiala (ODS) ve videu k roku války. Zveřejnil ho dnes večer na twitteru. Ukrajinu ujistil o podpoře ze strany České republiky. Ruská armáda vtrhla na Ukrajinu před rokem v noci na 24. února, válka trvá doposud.

Čtyřiadvacátý únor 2022 podle Fialy změnil Evropu. „Rusko zaútočilo na Ukrajinu a rozpoutalo válku, v níž překročilo všechny meze lidskosti. Buča, Mariupol, Kramatorsk a stovky dalších míst se staly symboly boje mezi civilizací a barbarstvím. I kvůli tomu musí Ukrajina zvítězit,“ řekl premiér ve videu s titulky v ukrajinštině. Zmínil místa, kde se oběťmi ruské agrese staly stovky a tisíce civilních obyvatel včetně dětí.

Je obdivuhodné, že Ukrajina ruskému tlaku vzdoruje už celý rok, obrátil se ve videu Fiala na Ukrajince. „Chci vás ujistit, že v České republice máte přátele, kteří vám budou vždycky pomáhat,“ dodal.

Světelná instalace na fasádě budovy ministerstva vnitra připomněla dnes večer divákům i kolemjdoucím, že jen pár set kilometrů od českých hranic se odehrává válka. Videomapping na pražské Letné uspořádala organizace Člověk v tísni k nadcházejícímu ročnímu výročí ruského vpádu na Ukrajinu. Záměrem tvůrců je vytvořit prostor pro zamyšlení a zároveň zdůraznit potřebu podpory Ukrajinců po celou dobu přetrvávající ruské agrese. Projekce bude k vidění i v pátek a sobotu večer.

„Začali jsme preventivně rozšiřovat bezpečnostní opatření na hranicích s Ruskem a Běloruskem. Je to součást naší obranné a odstrašující strategie,“ uvedl dnes na twitteru ministr obrany Mariusz Blaszczak. „První opevnění jsou již rozmístěna na hranici s Kaliningradskou oblastí,“ dodal v příspěvku, který doplnil o fotografie železných a betonových zábran.

Hranice Polska s Kaliningradskou oblastí je dlouhá asi 200 kilometrů. Varšava chce protitankové zátarasy nainstalovat také podél 418 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem. Jeho vůdce Alexandr Lukašenko poskytl Moskvě běloruské území pro útok vůči Ukrajině a vytváří s Ruskem společné vojenské jednotky. Aktivně se ale zatím do invaze nezapojilo, připomněla agentura DPA.

Austrálie dodá Ukrajině bezpilotní letouny v hodnotě 33 milionů dolarů a zavede další sankce proti představitelům ruské armády, vlády a médií, uvedl Guardian s odkazem na australskou vládu.

Polský ministr obrany Mariusz Błaszczak uvedl, že Polsko začíná stavět protitankové bariéry na hranicích s Ruskem a Běloruskem.

Poslanecká sněmovna bude letos na podzim spolu s ukrajinským parlamentem hostit v Česku parlamentní summit Krymské platformy, která sdružuje národní a mezinárodní snahy o osvobození Krymu. Na twitteru to dnes uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a ukončení ruské okupace krymského poloostrova.

Celkem 446 tun zdravotnické pomoci za 139 milionů korun poslal na Ukrajinu za rok trvání ruské invaze Český červený kříž (ČČK). V Česku pomohl 330.000 uprchlíků, které z Ukrajiny vyhnala válka. ČČK to dnes oznámil v tiskové zprávě. 

Německo stojí v čele států, které Ukrajině pomáhají. V dnešním rozhovoru s německou veřejnoprávní televizí ZDF to prohlásil spolkový kancléř Olaf Scholz, který také řekl, že veškerá podpora Kyjevu je ale podřízena tomu, aby se konflikt na Ukrajině nezměnil ve válku mezi Ruskem a NATO. Uvedl rovněž, že debata o západních stíhačkách, o které Ukrajina žádá, nedává smysl, protože ukrajinská armáda nyní potřebuje zcela jiné zbraně.

Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes opět neshodli na detailech desátého balíku sankcí proti Rusku, které chce evropský blok přijmout nejpozději v pátek na výročí ruského vpádu na Ukrajinu. ČTK to sdělil diplomatický zdroj, podle něhož se státy nedokázaly dohodnout na objemu omezení exportu ruského syntetického kaučuku. Zástupci unijních států budou o nové sadě opatření znovu jednat v pátek dopoledne a diplomaté očekávají, že se zbývající neshody podaří vyřešit.

Skupinka aktivistů dnes na ulici před ruskou ambasádou v Londýně namalovala obrovskou ukrajinskou vlajku. Při akci, která se konala na protest proti ruské invazní válce proti Ukrajině, policie čtyři osoby zatkla. Informuje o tom zpravodajský web Sky News.

Stejně jako před rokem, kdy ruská vojska vpadla na území Ukrajiny, zahrál dnes Orchestr Národního divadla v Praze ukrajinskou hymnu na podporu země ve válce. K podpoře válkou zmítané Ukrajiny se v předvečer zahájení válečného konfliktu kromě první české scény rozhodla i mnohá další divadla napříč celou zemí. Dnešního setkání na piazzetě Národního divadla se zúčastnili ministr kultury Martin Baxa (ODS), chargé d'affaires Ukrajiny Vitalij Usatyj a ředitel Národního divadla Jan Burian.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že neviděl žádný čínský plán na ukončení ruské války na Ukrajině. Bylo by ale podle něj žádoucí, aby se čínští a ukrajinští zástupci v této věci setkali. Informovala o tom agentura Reuters.

Rusko se musí bezpodmínečně stáhnout z celé Ukrajiny, prohlásil dnes český ministr zahraničí Jan Lipavský v projevu na Valném shromáždění OSN. Rok trvající ruská agrese podle něj vyvolává utrpení i mimo Ukrajinu. Varoval před „pokušením“ zaujímat neutrální postoj. Pokud svět nebude konat nyní, akceptuje nový mezinárodní řád založený na využívání síly a kolonialismu, varoval šéf české diplomacie.

Globální obchod vzrostl v loňském roce více, než se očekávalo, a to navzdory otřesům způsobeným konfliktem na Ukrajině, protože postiženým zemím se podařilo změnit dodavatele nebo produkty. Uvedla to ve své zprávě Světová obchodní organizace (WTO).

Nové záběry města Bachmut pořízené nedávno ze vzduchu dronem odhalují, jak nejdelší bitva ruské invaze na Ukrajinu proměnila toto východoukrajinské město solných a sádrovcových dolů v místo duchů. Napsala to dnes agentura AP, která rovněž zveřejnila snímky ze záběrů bezpilotního letounu. Bachmut je v současné době jedním z ohnisek války a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů konfliktu, který rozpoutala Moskva před téměř rokem svou invazí na Ukrajinu.

Slovinská hudební skupina Laibach vystoupí v březnu v Kyjevě. Podle pořadatele půjde o první plnohodnotný koncert zahraniční kapely na Ukrajině od zahájení ruské invaze před téměř rokem.

Válka na Ukrajině představuje principiální záležitosti v tom, zda budeme dbát na základní hodnoty, jako jsou lidská důstojnost, svoboda a územní celistvost, nebo se necháme pod tlakem přinutit ke kompromisům, řekl dnes slovenský premiér Eduard Heger k prvnímu výročí ruské invaze na Ukrajinu. Zároveň vyjádřil potěšení, že Evropa tomuto tlaku dosud nepodlehla.

Skupina velkých světových ekonomik G7 se shodla, že letos navýší svou hospodářskou pomoc napadené Ukrajině na 39 miliard dolarů (871 miliard Kč). Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G7 v předvečer prvního výročí ruské invaze jednali v Indii. Vyzvali také, aby Mezinárodní měnový fond (MMF) do konce března uzavřel s Kyjevem dohodu o úvěrovém programu.

Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit domů na Ukrajinu. Ukázaly to výsledky první části dlouhodobějšího výzkumu, které dnes v debatě o zaměstnávání cizinců představil v sídle vlády jeden z autorů Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. S podobnými zjištěními přišly i další výzkumy.

Ukrajinská prokurátorka Myroslava Krasnoborovová, která působí u Eurojustu, uvedla, že na Ukrajině bylo od začátku invaze zaznamenáno přes 71 000 válečných zločinů. Skoro 280 jednotlivců už z nich bylo obžalováno, 99 případů nyní projednávají ukrajinské soudy. Odsouzeno zatím bylo 26 lidí.

„Ruská opozice je ve velmi složité situaci, protože její čelní představitelé, jako je Alexej Navalný, Vladimir Kara-Murza nebo Ilja Jašin jsou všichni zavření ve vězení, jejich ostatní spolupracovníci jsou buď také ve vězení, nebo museli uprchnout do zahraničí,“ okomentoval Havlíček stav současné ruské opozice.

Podporuje ruská společnost tento konflikt? „Já myslím, že je společnost vnitřně rozpolcena, protože pokud se podíváme na průzkumy veřejného mínění, tak ty v průběhu času ukazují, že podpora pro válku, kterou vede Ruská federace, postupně klesá a vidíme také to, že ruský režim využívá stále nových prostředků, jak přesvědčovat ruské občany, že to, co Rusko dělá, je správně," řekl Havlíček v Epicentru. Dále uvedl, že cílem je přimět ruské občany, aby vnímali válku jako vlasteneckou. 

„Já myslím, že jsme se naučili vnímat Rusko trochu jinýma očima. My jsme na něj nahlíželi jako na papírově druhou největší armádu na světě po USA. Dívali jsme se na Rusko jako na velmoc, která může diktovat minimálně v tom svém regionálním postsovětském prostoru. Prostě světový řád a také to, jakým způsobem se tam budou ubírat věci. Ale to se skutečně po 24. únoru minulého roku změnilo a my jsme se naučili vnímat trošku jinýma očima, jak Rusko, tak potom nahlížet na Ukrajinu jako na zemi, která je, řekl bych, dnes už bezmezně odolná vůči ruskému působení a dokáže se vypořádat i s daleko silnějším nepřítelem, a to díky právě vnitřní odolnosti, morálce a nesmírnému odhodlání jejího obyvatelstva a také ozbrojených sil nevzdat se," řekl Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky v Epicentru.

V ČR pracuje 98.400 uprchlíků, dvě třetiny jsou ženy. Celkem 80 pct lidí má práci, ze které platí odvody. Loni to bylo 45 pct, řekla šéfka sekce MPSV.

„Rusové ještě nepřevedli národní hospodářství na válečný stav a z tohoto pohledu mají velké finanční rezervy. Ale i se sankcemi by neměli být schopní válčit. Samozřejmě, sankce mají na Rusko vliv, ale mají spoustu skrytých nebo i otevřených partnerů, kteří Rusko podporují,“ uvedl bývalý náčelník generálního štábu Šedivý.

Ukrajinské ministerstvo obrany v předvečer prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu zveřejnilo seznam toho, co považuje za deset hlavních vítězství ukrajinských obránců v uplynulém roce. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová označila za hlavní úspěchy například úspěšnou obranu měst na severu země včetně Kyjeva, vyhnání ruských okupačních sil z řady ukrajinských oblastí, zničení ruského křižníku Moskva nebo osvobození Hadího ostrova.

„Především je to úspěšná obrana Kyjeva, Černihivu, Sum a Charkova v únoru až dubnu 2022. Naším druhým velkým vítězstvím je masový odpor civilního obyvatelstva proti ruským okupantům na územích dočasně obsazených útočníky,“ uvedla Maljarová podle serveru RBK-Ukrajina na tiskové konferenci.

„Rusové nejméně ještě k jedné mobilizaci přistoupí,“ řekl ve speciálním vydání Epicentra Jiří Šedivý. Hodnota lidského života je podle něj u Rusů velmi nízká.

Sledujte ŽIVĚ Epicentrum.

Ukrajinská centrální banka dnes představila novou pamětní bankovku k prvnímu výročí ruské invaze na Ukrajinu. Na jedné straně bankovky s nominální hodnotou 20 hřiven (zhruba 12 Kč) jsou tři vojáci vztyčující ukrajinskou vlajkou, na druhé straně jsou vyobrazeny ruce svázané páskou. To je zjevný odkaz na válečné zločiny, které ruští vojáci podle Kyjeva páchají na Ukrajině, uvedla agentura Reuters. Moskva obvinění z válečných zločinů odmítá.

„U příležitosti výročí války jsme se rozhodli vydat pamětní bankovku,“ uvedl guvernér centrální banky Andrij Pyšnyj. „V průběhu toho roku si Ukrajinci uvědomili svou sílu, svůj význam, svou schopnost nejen odolávat, ale také vítězit, aniž by odpustili jediný válečný zločin, jediný zničený dům,“ prohlásil. „Toto vítězství bude draze zaplaceno, ale přijde a bude naše,“ dodal.

Obrana měst na severu země, vyhnání okupantů z řady oblastí či zničení ruského křižníku Moskva, považuje Kyjev za hlavní vítězství uplynulého roku.

„Nejsilnějším emočním momentem bylo oznámení, že Rusové zahájili invazi na Ukrajinu. Já jsem to vzhledem k vojenské logice nepředpokládal,“ řekl Jiří Šedivý. Naopak pozitivně ho překvapilo jedno z prvních vystoupení prezidenta Zelenskyho, který ukázal celý svůj štáb s tím, že je na Ukrajině. Podle něj to byl zlomový okamžik války.

„Každý z nás, kdo patří do civilizované západní společnosti to musí vnímat to, že jsou to lidé, co jsou sužování válkou. Nejsou to ekonomičtí migranti, kteří utekli za štěstím. Utíkají před válkou, často jen s doklady. A je naší morální povinností jim pomáhat,“ řekla ministryně obrany Černochová na dotaz, jak dlouho zvládne Česko ještě prchajícím z Ukrajiny pomáhat.

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý bude hostem speciálu Epicentra. Živě sledujte ZDE.

„Vpádu na Ukrajinu předcházela celá řada briefengů a zpráv, informovala jsem premiéra a prezidenta a doufali jsme, že se nic takového nestane,“ řekla Černochová.„ Samotný vpád jsem nečekala, byla jsem s telefonem u ucha celou noc. I mě samotnou ten vpád překvapil a nečekala jsem, že něco takového bude možné v 21. století,“ dodala ministryně obrany.

Ministryně Jana Černochová už byla na návštěvě Ukrajiny dvakrát. Jak řekla ve speciálu Epicentra, že jakmile bude možnost, tak na Ukrajinu ráda přijede. „Mám tam přátele a naše národy se sblížily,“ řekla Černochová.

V ukrajinském městě Mariupol, které okupují ruské invazní síly, se opět ozvaly výbuchy. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou mariupolskou městskou radu, podle níž jsou dnes hlášeny exploze v oblasti místních oceláren Iljič. Zprávy o výbuších v Mariupolu se objevovaly i v předchozích dnech, list The New York Times v jejich souvislosti píše, že Ukrajina našla způsob, jak udeřit hluboko za nepřátelskými liniemi.

„Mariupol. Znovu jsou slyšet výbuchy,“ napsala ukrajinská mariupolská městská rada dnes dopoledne na telegramu. „V oblasti závodu Iljič jsou hlášeny tři exploze. Existuje vysoká pravděpodobnost zásahu nepřítele, jelikož nebe je čisté - nejsou stopy po práci protivzdušné obrany okupantů,“ dodala městská správa, podle níž vyslala ruská armáda po explozích do vzduchu letadla.

Rozšíření obilné dohody na přístavy v Mykolajivu nemá smysl, dokud Ukrajina nezíská kontrolu nad takzvanou Kinburnskou kosou, což je úzký pás země, který okupuje Rusko. V rozhovoru s agenturou Reuters to uvedl Andrij Vadaturskyj, majitel přední ukrajinské obilnářské firmy Nibulon.

Ukrajina oznámila, že tento týden požádá Turecko a OSN, aby zahájily rozhovory o prodloužení takzvané obilné dohody, která má zajistit bezpečný odvoz obilí z Ruskem blokovaných ukrajinských černomořských přístavů. Kyjev bude žádat o prodloužení o nejméně jeden rok. Dohoda by měla nově zahrnovat i přístavy v Mykolajivu.

Ministryně obrany Jana Černochová ve speciálním vysílání Epicentra! Sledujte přenos ZDE.

Ukrajinci navzdory rok trvající válce nezapomínají ani na ochranu životního prostředí, důležitou roli v tom hraje i jejich silný vztah k vlastní zemi nebo orientace na zemědělství. ČTK to dnes řekla Marcela Černochová z české neziskové organizace Arnika, která se angažuje i na Ukrajině. Češi ukrajinským kolegům předávají například znalosti o likvidaci ekologických škod po působení cizí armády nebo monitorují stav ovzduší.

„Válka není jen humanitární katastrofa, ale také nepředstavitelná ekologická katastrofa,“ uvedla Černochová na konferenci Českého fóra pro rozvojovou spolupráci (FORS) u příležitosti roku od napadení Ukrajiny Ruskem.

Server americké televizní stanice CNN informoval, že zhruba v době pondělní návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena na Ukrajině provedla Moskva patrně neúspěšnou zkoušku právě této nové balistické rakety. Rusko informace CNN popřelo.

Jak dnes Vladimir Putin rovněž uvedl, Rusko bude pokračovat v masové výrobě hypersonických střel Kinžal a zahájí hromadné dodávky hypersonických střel Cirkon (Zirkon), které využije ruské námořnictvo.

„Zařazením jaderné ponorky Car Alexandr II. do námořnictva dosáhne podíl moderních zbraní a vybavení v námořních strategických jaderných silách 100 procent,“ řekl ruský prezident. „V nadcházejících letech doplní bojovou sílu flotily další tři křižníky,“ dodal.

Ve Vídni dnes začalo dvoudenní zimní zasedání Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Schůze se v předvečer prvního výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu účastní i ruští poslanci, což už předem vyvolalo silnou kritiku i bojkot zasedání ze strany Ukrajiny a Litvy. Předseda rakouské Národní rady Wolfgang Sobotka však v zahajovacím proslovu Ukrajinu ujistil naprostou solidaritou.

„Stojíme v naprosté solidaritě na straně ukrajinské vlády a ukrajinského lidu,“ řekl při zahájení zasedání rakouský lidovecký politik. Zároveň je ale podle něj povinností členů OBSE a Parlamentního shromáždění „nezavírat dveře před diplomacií“.

Více než 48 tun humanitární pomoci přivezli od počátku válečného konfliktu na Ukrajinu zástupci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO). Kromě trvanlivého jídla či zdravotních pomůcek šlo o několik dodávek elektrických generátorů, kamen či stanů. Stěžejní sbírkou ACHO se od listopadu stala akce Světlo a teplo pro Ukrajinu, na kterou dárci věnovali 16,8 milionu korun z celkové dosavadní vybrané částky 18,76 milionu korun na sbírkovém kontě ACHO. Pomoc Ukrajině dosud podpořilo více než 1500 dárců, řekl dnes novinářům ředitel ACHO Václav Keprt.

Sbírku Světlo a teplo pro Ukrajinu vyhlásila ACHO na konci loňského roku po četných raketových útocích Ruska na Ukrajinu. „Šlo o exponované období kvůli výpadkům elektřiny, a to nejen na západě, ale na celém území Ukrajiny. Když nefunguje elektřina, ztrácejí lidé teplo i světlo. Přišla tak poptávka po generátorech a kamnech,“ řekla dnes novinářům koordinátorka pro Ukrajinu Kateřina Biolková.

Nejvíce domácnosti trápí vysoké ceny potravin. Kdo za ně může? Zemědělci, potravináři nebo obchodní retězce?

Matesová by nevinila drobné zemědělce, protože ti podle ní nemají tržní sílu, takže ji nemohou zneužívat u drobných prodejců, jako jsou např. večerky.

„Je potřeba, aby stát sledoval čísla, sbíral data a dobře je vyhodnocoval, sledoval, kde k případnému zneužívání tržní síly dochází, a je nesmírně pozitivní informace z tohoto týdne, že to stát skutečně začíná dělat,“ řekla ekonomka.

Podle ekonomky Matesové se nelze smiřovat s dvoucifernou inflací. „Inflace je zlo a je potřeba ji rychle zkrotit i za cenu dočasného propadu ekonomiky. Vidíme, co to dělá v rozpočtové oblasti, rostou výdaje na důchody, na které nemáme, štěstí to soudržnost ve společnosti, komplikuje to život výrobcům a samozřejmě domácnostem,“ varuje Matesová ve speciálu Epicentra.

„Je potřeba, aby vláda vypouštěla co nejméně dalších peněz do ekonomiky, ale bohužel dopad zrovna valorizace podle zákonů z doby před inflací má neobyčejně negativní důsledek,“ dodala Matesová.

Unijní agentura Eurojust spustila databázi, která bude shromažďovat důkazy o spáchání závažných zločinů, a bude tak důležitým nástrojem při možném budoucím stíhání válečných zločinů během ruské invaze na Ukrajinu. Zástupci Eurojustu o tom dnes informovali na tiskové konferenci. Šéf agentury Ladislav Hamran řekl, že databáze i chystané mezinárodní středisko pro stíhání zločinu agrese proti Ukrajině (ICPA) znamenají konkrétní pomoc úřadům, které se snaží přinést spravedlnost obětem a potrestat viníky.

Díky databázi důkazů o závažných mezinárodních zločinech (CICED) bude moci Eurojust shromažďovat, analyzovat a uchovávat důkazy o válečných zločinech, zločinech proti lidskosti a genocidě. V případě Ukrajiny půjde například o důkazy, jako jsou ústní svědectví, satelitní snímky, fotografie, videozáznamy, ale i profily DNA či otisky prstů. Agentura zejména umožní sdílení informací a jejich bezpečný přenos.

Ruské ministerstvo obrany obvinilo Ukrajinu z plánování ozbrojené provokace při operaci pod falešnou vlajkou v moldavském separatistickém regionu Podněstří. Moldavská vláda tvrzení Moskvy odmítla a vyzvala ke klidu. Ukrajina, která se už rok brání ruské vojenské agresi, se zatím nevyjádřila. Informovaly o tom dnes tiskové agentury.

„Podle dostupných informací připravuje kyjevský režim v blízké době ozbrojenou provokaci proti Podněsterské moldavské republice, kterou provedou jednotky ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax. Použilo přitom název mezinárodně neuznaného separatistického regionu.

Jak válka na Ukrajině zahýbala světovou ekonomikou, fungovaly hospodářské sankce uvalené západními zeměmi na Rusko a jak ovlivnila Putinova energetická manipulace Česko? O tom mluvila ve speciálu Epicentra Blesk Zpráv ekonomka Jana Matesová. Mimo jiné řekla, že inflace je zlo, které je třeba zkrotit a že je dobře, že vláda se rozhodla zakročit proti vysokým cenám potravin.

Sledujte speciál Epicentra ZDE.

Ruská ekonomika v loňském roce prokázala nečekanou odolnost vůči rozsáhlým hospodářským sankcím ze strany západních zemi, návrat prosperity Ruska na úrovně z doby před začátkem války na Ukrajině ale může být podle analytiků velmi vzdálený. Uvedla to dnes agentura Reuters. Analytici mimo jiné upozorňují, že vládní výdaje v Rusku se více zaměřily na armádu, což bude mít časem negativní dopad na rozvoj civilní ekonomické infrastruktury.

Prognózy, včetně odhadů ruských úřadů, těsně po začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu předpovídaly, že ruská ekonomika vykáže za rok 2022 více než desetiprocentní pokles. Ruské ministerstvo hospodářství například v jednu chvíli předpokládalo, že ekonomika klesne o více než 12 procent. To by byl nejhorší propad od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Neustálý proud dezinformačních útoků ovlivňuje silně i Čechy. „Rusové se snaží využít frustraci, která mezi lidmi narůstá, protože se zvyšují ceny, zhoršuje se životní úroveň a těmto rozjitřeným emocím stačí posílat podprahové zprávy, což Rusové dělajjí. Pátá kolona (skupina lidí, která zevnitř narušuje fungování celku a úkor zbylých osob, pozn. red), která pracuje v jejich prospěch, je jim nápomocná, takže se nemůžeme divit, že jsou mezi námi stovky tisíc lidí, které nevěří vládě, mainstreamovým médiím a přešly s názory na ruskou stranu,“ upozorňuje František Vrábel ve speciálním studiu Epicentra.

V loňském roce vzrostl počet digitálních útoků zacílených na ukrajinské instituce a uživatele ve srovnání s rokem 2020 o neuvěřitelných 250 %. Datový analytik a expert na dezinformace František Vrabel před rokem v pořadu Epicentrum řekl, že pro boj v kybernetickém prostoru má větší šanci Rusko než Ukrajina. Nyní, rok po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu ve speciálu řekl, že se jeho prognóza potvrdila, protože ruské útoky byly v kyberprostoru mimořádně silné. Ukrajina ale dostala podporu institucí hlídajících kybernetickou bezpečnost z celého západního světa. Ve studiu dále hovořil o tom, jak neustálý proud dezinformací ovlivňuje Čechy a jak se na šíření těchto dezinformací podílí giganti jako je Facebook či Google.

Sledujte speciál Epicentra ZDE:

Rusko bude věnovat zvýšenou pozornost posílení svých jaderných sil, uvedl dnes prezident Vladimir Putin v projevu u příležitosti Dne obránců vlasti, který odvysílala ruská státní televize. Do bojové pohotovosti podle něj Rusko převede novou mezikontinentální balistickou raketu Sarmat, bude pokračovat ve výrobě hypersonických střel Kinžal a v příštích letech rovněž přidá do své flotily nové jaderné ponorky.

Podle Putina rovněž ruští vojáci obdrží „nové úderné systémy, sledovací a komunikační nástroje, drony a dělostřelecké systémy“, citoval z projevu zpravodajský portál Meduza.

Tři desítky uměleckých artefaktů od převážně ruských umělců nabídne od pátku 24. února čtrnáctidenní on-line aukce. Pořádají ji organizace Gulag.cz, sdružení Memorial a Nesehnutí, které získané peníze využijí k zajištění materiální pomoci pro ukrajinské iniciativy pomáhající nejzranitelnějším skupinám. Pořadatelé to dnes uvedli v tiskové zprávě. Dražba nazvaná UAukce bude na portále LiveBid.

Za získané peníze Nesehnutí pořídí například filtry a dezinfekci na čištění pitné vody pro partnerskou organizaci z ukrajinského Mykolajivu, který dlouhé měsíce sužuje nedostatek této základní suroviny. Pomoc zamíří také za iniciativou pomáhající přeživším sexuálního násilí, jejíž práci komplikují časté výpadky energie způsobené ruským bombardováním ukrajinské infrastruktury. Finanční pomoc s rekonstrukcí domů poničených při raketových útocích získá česká komunita v Žitomiru.

Česko má v přepočtu na počet obyvatel nejvíce uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou ze všech zemí Evropské unie. Aktivních držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny bylo ke konci loňského roku v zemích Evropské unie přes 3,8 milionu. Polovina připadá na Německo a Polsko, oba státy mají zhruba čtvrtinový podíl, a na třetím místě je s jedenáctiprocentním podílem Česká republika. ČTK o tom dnes s odkazem na data evropského statistického úřadu Eurostat informovalo ministerstvo vnitra.

Když jako otec od tří dětí vidím matku s dětmi spát na zemi na Hlavním nádraží, tak to nějakým způsobem už jenom kvůli tomu, že jsme lidé, řešit musíme,“ uvedl Rakušan s tím, že by ale třeba některé kontrolní procesy ve vyplácení podpor apod. nastavoval dnes „trochu jinak“.  

„Opět se ale ukázalo, že hlasy vyvolávačů paniky, že ti lidé zneužívají ve více zemích sociální systém, není to tak, bylo to v promile případů,“ upozornil Rakušan.

Sledujte speciální vysílání Epicetra ZDE.

Podle Víta Rakušana Česko ukázalo, že je zemí, která chce a umí pomáhat. „Pokud se podíváme na tu realitu ČR, tak ti lidé nejsou ve stanech, ti lidé nejsou v nouzovém ubytování, ti lidé jsou i díky starostům, starostkám, obyčejným lidem, kteří otevřeli své domovy i díky hejtmanům někde ubytováni, mnoho z nich pracuje. Strašili nás všemožní vyvolavači paniky a strachu, že zkrachuje  zdravotnický systém. Nic takového se nestalo,“ řekl Rakušan ve speciálním vysílání Epicentra.

Hlavním koordinátorem pomoci pro Ukrajnu se stal první vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Do studia přišel vzpomenout, co vše bylo v prvních dnech války potřeba zřídit, aby hlavně matky s dětmi prchající před válkou nezůstávaly na ulici.

Sledujte rozhovor s Vítem Rakušanem ZDE.

Žádný ze způsobů, kterým může skončit válka na Ukrajině, nebude pro Českou republiku a Severoatlantickou alianci znamenat větší bezpečnost. Rusko bude víc nebezpečné i nepřátelské a současně méně předvídatelné, řekl na dnešní tiskové konferenci k roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Řehka aktuálně nevidí cestu k rychlému konci konfliktu. Neexistují podle něj reálné podmínky k diplomatickému řešení, ale ani k vojenskému vítězství některé ze stran v dohledné době. „Bohužel ten konflikt bude mít ještě nějaké trvání,“ uvedl.

Ať už konflikt skončí jakkoliv, nebude tento výsledek podle Řehky znamenat větší bezpečnost Česka či NATO. „Rusko, které už teď je hrozbou, bude v každém případě pro nás víc nebezpečné, víc nepřátelské a méně předvídatelné,“ shrnul náčelník generálního štábu.

První uprchlíci z válečné zóny začali proudit do Evropy jen pár dní po prvních útocích. Co vše museli překonávat na cestě do bezpečí a jak se zabydleli v Česku? Sledujte příběh dvou Ukrajinek, které uprchly ze Záporoží. Obě našly práci v redakci Blesku, kde vznikla ukrajinská redakce.

"Neuměla jsem vůbec česky, pak jsem se jí začala učit a teď mám hodně kolegyň a kolegů z Česka," řekla Nasťa, redaktorka z Ukrajiny.

Pro Mariannu je nejtěžší mluvit česky, ale rozumí.

Sledujte přenos zde.

Sledujte speciální vysílání pořadu Epicentrum k výročí války na Ukrajině.

Speciální vysílání Epicentra bod po bodu:

11:30 Ministr vnitra Vít Rakušan

12:00 František Vrabel - datový analytik

12:30 Ekonomka Jana Matesová

13:00 Historik a  ukrajinista David Svoboda

14:00 Ministryně obrany Jana Černochová

14:30 Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý

15:00 Pavel Havlíček - analytik Asociace pro mezinárodní otázky

Severoatlantická aliance a všichni její členové musejí být připraveni na všechny možnosti včetně té nejhorší, a to konfliktu vysoké intenzity se silným protivníkem. V prohlášení slovenského ministerstva obrany k výročí ruské invaze na Ukrajinu z loňského února to uvedl velitel mnohonárodní jednotky NATO na Slovensku Karel Navrátil.

„Rok ruské války na Ukrajině jasně ukázal, že naše bezpečnost není samozřejmostí a sny o věčném míru jsou přesně to - jen sny. Existence naší bojové skupiny, stejně jako ostatních skupin na východním křídle, je důkazem jediného - NATO je odhodláno a připraveno bránit každý centimetr svého území, miliardu obyvatel členských států a hodnoty demokracie, práva a svobody,“ řekl Navrátil podle tiskové zprávy, kterou ministerstvo poskytlo ČTK.

Její identitu odhalily jasně nalakované nehty. Iryně Filkinové bylo 52 let, když ji loni během prvních dní války na Ukrajině zabili. Téměř čtyři týdny po její smrti, ke které nejspíš došlo 5. března, se novináři dostali do města Buča poblíž Kyjeva, které bylo do té doby okupované ruskými jednotkami. Filkinová byla jednou z mrtvých, které objevili. Ležela na kraji silnice a fotografie její zablácené ruky s jasně červenými nehty obletěla celý svět a stala se symbolem utrpení civilistů v ukrajinské válce, napsala agentura Reuters.

Celý článek ZDE.

Ukrajinské úřady před prvním výročím ruské invaze posilují bezpečnostní opatření v některých částech země, připravují se na možný nárůst ruských útoků. Informují o tom servery The Kyiv Independent nebo The New York Times (NYT). Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov listu Ukrajinska pravda řekl, že Rusové zřejmě připravují „menší vzdušný úder“.

Prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve varoval, že Rusko plánuje odvetný útok za loňské porážky a chystá se provést něco „symbolického“, píše The Kyiv Independent. Podle něj zavádějí mimořádná bezpečnostní opatření úřady například v Chersonské oblasti, která se nachází na jihovýchodě Ukrajiny a část z ní ukrajinští obránci loni dobyli zpět. Část stále okupuje Rusko.

Ministerstvo obrany loni poskytlo Ukrajině ze svého majetku mimo jiné 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty (BVP), čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic. Na dnešní tiskové konferenci k ročnímu výročí od napadení Ukrajiny Ruskem to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ministryně dále zmínila pět průzkumných chemických vozidel, 47 automobilů, 27.518 nábojů pro dělostřelectvo, 12 raketometů, 4900 raket pro raketomety, 8022 pancéřovek, 128 minometů, 17.400 min pro minomety, 291 protiletadlových prostředků, 30.025 pistolí, 11.233 dlouhých ručních střelných zbraní a 4,263.000 nábojů pro ruční střelné zbraně. Ministerstvo poskytlo i vojenský zdravotní materiál, materiál radiační, chemické a biologické ochrany, vojenskou výstroj či náhradní díly.

Černochová také uvedla, že resort ve svých zařízeních ubytoval 1038 ukrajinských uprchlíků, zejména žen, dětí a starších mužů.

Resort obrany loni poskytl Ukrajině ze svého majetku 38 tanků, 55 obrněných vozidel, čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic.

V zařízeních ministerstva obrany našla ubytování více než tisícovka ukrajinských uprchlíků, zejména ženy, děti a starší muži, uvedla Černochová.

Do odhalování a dokumentace válečných zločinů na Ukrajině by se mohla zapojit až desítka vojenských policistů, řekla Černochová. Projedná to vláda.

Resort obrany loni poskytl Ukrajině ze svého majetku 38 tanků, 55 obrněných vozidel, čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic.

V zařízeních ministerstva obrany našla ubytování více než tisícovka ukrajinských uprchlíků, zejména ženy, děti a starší muži, uvedla Černochová.

Do odhalování a dokumentace válečných zločinů na Ukrajině by se mohla zapojit až desítka vojenských policistů, řekla Černochová. Projedná to vláda.

Podpora Ukrajiny, která vzdoruje ruské invazi, není velkorysost, ale investice do vlastní bezpečnosti. V rozhovoru se zahraničními zpravodaji v Berlíně to prohlásil předseda zahraničního výboru německého parlamentu Michael Roth. V debatě s korespondenty zároveň ocenil to, jak zásadní politický obrat Německo v podpoře Ukrajiny učinilo. Důrazně také varoval před obětováním Ukrajiny a před takovým kompromisem, který by sice válku ukončil, zároveň by ale povzbudil ruskou agresi.

Německo po ruském vpádu na Ukrajinu muselo opakovaně přehodnotit svůj postoj k dodávkám zbraní, které před invazí Kyjevu poskytnout odmítalo. „To, že Německo ustoupilo od své zásady a rozhodlo se dodávat zbraně do konfliktního regionu, bylo správné,“ řekl sociální demokrat Roth.

Evropa navzdory výraznému poklesu cen zemního plynu ještě nezvítězila v energetické válce s Ruskem. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekl šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Varoval přitom, že Rusko by mohlo ukončit zbývající dodávky plynu do Evropy a že globální poptávka po zkapalněném zemním plynu (LNG) zřejmě poroste v důsledku oživení čínské ekonomiky. To by mohlo zkomplikovat plnění evropských zásobníků plynu před příští zimou.

„Rusko vsadilo na energetickou kartu a nevyhrálo,“ uvedl Birol. „Bylo by ale příliš odvážné tvrdit, že Evropa už energetickou bitvu vyhrála,“ dodal Birol. Upozornil, že příští zima by v případě chladnějšího počasí mohla být pro Evropu obtížnější než ta nynější.

Paliva v Libereckém kraji od minulého týdne zlevnila, nafta je levnější než loni na začátku války na Ukrajině. Za litr teď řidiči dají v průměru 36,18 Kč, před týdnem byla o 38 haléřů dražší. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o šest haléřů, litr se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 37,41 Kč. Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, je benzin o šest haléřů na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o tři haléře na litru víc.

Benzin je navzdory zlevnění o deset haléřů dražší než loni 24. února, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, nafta je ale pod touto hranicí. Litr benzinu se loni 24. února prodával v kraji průměrně za 37,31 Kč a nafta po 36,30 koruny. Cena nafty kulminovala loni 13. března, kdy byl litr v kraji v průměru za 49,73 Kč, některé čerpací stanice v Liberci chtěly tehdy za litr nafty i 52 korun. Benzin se na maximum dostal 6. července, kdy byl litr průměrně za 47,95 koruny.

Ruští vojáci se soustředí na ofenzivy ve směrech na Kupjansk v Charkovské oblasti a Lyman, Bachmut, Avdijivka a Šachtarsk v Doněcké oblasti. Za uplynulý den ukrajinské síly odrazily asi 90 nepřátelských útoků v těchto oblastech, uvedl ve svém pravidelném ranním hlášení ukrajinský generální štáb. Ruské okupační síly podnikly deset raketových útoků a 19 dalších vzdušných útoků. Nepřítel rovněž 37krát vypálil ze salvových raketometů, dodal generální štáb.

Britské ministerstvo obrany ve své analýze situace na bojišti rovněž informuje za posledních 48 hodin o pokračujících tvrdých bojích v oblasti Bachmutu, kde ukrajinské síly stále udržují otevřené zásobovací cesty na západ i přesto, že se Rusové posledních šest týdnů snaží oblast pomalu obklíčit.

Dále jižně v Doněcké oblasti se stalo terčem intenzivního ostřelování město Vuhledar. „Existuje reálná možnost, že se Rusko připravuje na další ofenzivu v této oblasti navzdory nákladným neúspěšným pokusům na začátku února a na konci roku 2022,“ dodalo britské ministerstvo.

K zemím, které budou bojkotovat letošní mistrovství světa v boxu, se přidala i Ukrajina. Důvodem je start ruských a běloruských reprezentantů. Šéf národního svazu Oleg Ilčenko to řekl zpravodajskému serveru Suspilne Sport.

Rusko před rokem za přispění Běloruska napadlo Ukrajinu, za což byly obě země vyloučeny z většiny sportovních soutěží. Mezinárodní boxerská asociace vedená Rusem Umarem Kremljovem ale v říjnu zákaz zrušila.

Na šampionátu žen v Dillí a mužů v Taškentu navíc budou moci Rusové i Bělorusové startovat pod státními vlajkami, což nedovolují ani sporty, které k vyloučení reprezentantů obou zemí nesáhly.

„Naše odpověď je jasná. Naši reprezentanti a představitelé svazu se nebudou účastnit akcí, na kterých jsou země agresorů. A tak tomu bude, dokud bude probíhat válka a ruská vojska budou na našem území,“ citovala agentura Reuters Ilčenka.

Španělský premiér Pedro Sanchez přijel do Kyjeva na oficiální návštěvu. Setká se s prezidentem Zelenským a navštíví Buchu a Irpiň.

Kvůli ochraně Banksyho práce na ně úřady nainstalovaly nárazuvzdorné sklo s 24hodinovým bezdrátovým připojením k bezpečnostní firmě. Ochranná skla jsou vybavena pohybovými senzory.

Spojené státy a jejich evropští spojenci znovu nabyli smyslu na globální scéně – ale propast mezi jejich perspektivou a zbytkem světa se prohloubila, zjistili analytici mezinárodních vztahů na základě velkého mezinárodního průzkumu veřejného mínění. Ruská invaze na Ukrajinu odhalila silné geografické rozdíly v globálních postojích k válce, pojetí demokracie a složení budoucího mezinárodního řádu. V nezápadních zemích preferují rychlé ukončení války, i když by to vyžadovalo, aby se Ukrajina vzdala svých území. Číňané a Turci nadále vnímají Rusko jako silnou velmoc a předního spojence.

Podrobnosti v článku

„Tato invaze je urážkou našeho kolektivního svědomí,“ prohlásil generální tajemník António #Guterres během úvodního projevu na zasedání Valného shromáždění OSN u příležitosti výročí ruské totální agrese proti Ukrajině.

Vůdce Čečenské republiky Ramzan Kadyrov se holedbá vojáky, které poslal na Ukrajinu na pomoc okupantům, ohání se přátelstvím s Vladimirem Putinem i mu vyjadřuje díky za finanční podporu. Ale co když ruský prezident ztratí kvůli nedařící se invazi na Ukrajinu půdu pod nohama? Zůstanou mu Čečenci a jejich diktátor poslušní?

Celý článek ZDE.

Válka na Ukrajině trvá už rok. Začala 24. 2. 2022. Agrese Ruska přitom nepolevuje. Poslední měsíce byly ale také zkouškou pro Česko, kam zamířily statisíce válečných uprchlíků z Ukrajiny. Den před smutným výročím proto odvysíláme ze Studia Blesk Zpráv několikahodinové speciální Epicentrum, které se bude věnovat právě bojům o ukrajinská města.

Special Rok války startuje v 11:00.

OSN zítra přijme rezoluci k výročí  ruské invaze na Ukrajinu, uvedl Dmytro Kuleba

Ukrajinská armáda hlásila odražení 90 ruských útoků za posledních 24 hodin na severovýchodě a východě Ukrajiny, napsal generální štáb ukrajinských ozbrojených sil ve své ranní aktualizaci. Ukrajina odrazila útoky u Kupianska ve východní Charkovské oblasti, ležící nedaleko Luhanské oblasti, a Lymanu, Bachmutu, Adviiky a Šachtarsku v Doněcké oblasti, kde podle generálního štábu Rusko soustřeďuje své hlavní útočné úsilí.

První výročí ruského vpádu na Ukrajinu dnes v Praze připomene několik veřejných akcí. 

V předvečer výročí eskalace ruské válečné agrese pořádá Národní divadlo od dnešních 18:00 symbolické shromáždění na piazettě mezi historickou a novou divadelní budovou na Národní třídě.

Od 20:00 připomene ruský vpád na Ukrajinu organizace Člověk v tísni na Letenské pláni. Návštěvníci uvidí dvě světelné instalace připravené společně s kreativním týmem XLAB. Jako podklad pro jednu z nich poslouží fasáda budovy ministerstva vnitra. Projekce se budou opakovat ve 21:00 a 21:50 a také v dalších dvou dnech.

Rok od ruského vpádu na Ukrajinu připomene také Senát. Od dnešního večera do pátečního rána bude na zeď svého sídla ve Valdštejnské ulici promítat fotografie reportérky Majdy Slámové. Na znamení podpory napadené zemi vyvěsí horní komora parlamentu ukrajinskou vlajku na budovu Kolovratského paláce.

Večer soudobé ukrajinské literatury připravil na dnešní podvečer Památník národního písemnictví. V Muzeu literatury v pražské Bubenči představí knihy významných ukrajinských spisovatelů ve svých autorských překladech Alexej Sevruk a Miroslav Tomek.

Ruský prezident Putin zrušil platnost dektretu, který garantoval suverenitu Moldavska při řešení budoucnosti Podněstří - Moskvou podporovaného separatistického regionu, které hraničí s Ukrajinou a kde má Rusko umístěno své jednotky. Uvedla to ve středu agentura Reuters. 

Tento dekret, který obsahoval část týkající se Moldavska, byl přijat před 11 lety a naznačoval bližší vztahy Moskvy s Evropskou unií a Spojenými státy.

Zasedání Valného shromáždění OSN dál projednávalo ruskou invazi na Ukrajině. K podpoře Ukrajiny a také mezinárodního práva vyzval státy šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. „Volba je jasná - buď se podporuje Charta OSN, nebo ti, kteří ji porušují,“ prohlásil. Rusko navíc obvinil z masových únosů ukrajinských dětí, které označil za genocidu.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja ve svém vystoupení uvedl, že západní státy jsou ochotné zatáhnout do války celý svět jen proto, aby uštědřily porážku Rusku. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který vystoupil po ruském zástupci, zase řekl, že „nelegální válka“ na Ukrajině není otázkou střetu mezi Západem a Ruskem, ale týká se celého světa.

Dobré ráno, vážení čtenáři, také dnes budeme sledovat situaci okolo války na Ukrajině.