Vysílání Blesku k výročí Putinovy války. Generál Šedivý, ministři a experti ve studiu
Válka na Ukrajině trvá už rok. Začala 24. 2. 2022. Agrese Ruska přitom nepolevuje. Poslední měsíce byly ale také zkouškou pro Česko, kam zamířily statisíce válečných uprchlíků z Ukrajiny. Den před smutným výročím jsme proto vysílali ze Studia Blesk Zpráv speciální Epicentrum, které se věnovalo právě bojům o ukrajinská města. Moderovaly Pavlína Horáková a Markéta Volfová.
Od prvních okamžiků války pro vás sledujeme boje v našem online přenosu. Informace přinášíme nepřetržitě a aktuálně po celou dobu agrese ruských vojáků. Dnes vše okomentovali ve speciálním vysílání Epicentra Rok války na Ukrajině exkluzivní hosté.
První uprchlíci z válečné zóny začali proudit do Evropy jen pár dní po prvních útocích. Co vše museli překonávat na cestě do bezpečí a jak se zabydleli v Česku? Svůj příběh vyprávěly dvě Ukrajinky, které uprchly ze Záporoží. Obě našly práci v redakci Blesku, kde vznikla ukrajinská redakce.
Hlavním koordinátorem pomoci se stal první vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. „V téhle chvíli Putin představuje zlo,„ řekl ve studiu Blesku a rok ruského tažení na Ukrajině označil za obrovskou ruskou ostudu. Promluvil však také o české pomoci uprchlíkům z Ukrajiny, ale i pomoci Fialovy vlády samotným Čechům. „Vláda samozřejmě primárně jako česká vláda pomáhá a bude pomáhat českým občanům,“ hájil Rakušan vládní kroky.
V loňském roce vzrostl počet digitálních útoků zacílených na ukrajinské instituce a uživatele ve srovnání s rokem 2020 o neuvěřitelných 250 %. Datový analytik a expert na dezinformace František Vrabel před rokem v pořadu Epicentrum řekl, že pro boj v kybernetickém prostoru má větší šanci Rusko než Ukrajina. Nyní, rok po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu ve speciálu řekl, že se jeho prognóza potvrdila, protože ruské útoky byly v kyberprostoru mimořádně silné. Ukrajina ale dostala podporu institucí hlídajících kybernetickou bezpečnost z celého západního světa. Ve studiu dále hovořil o tom, jak neustálý proud dezinformací ovlivňuje Čechy a jak se na šíření těchto dezinformací podílí giganti jako je Facebook či Google.
Jak válka na Ukrajině zahýbala světovou ekonomikou, fungovaly hospodářské sankce uvalené západními zeměmi na Rusko a jak ovlivnila Putinova energetická manipulace Česko? O tom mluvila ve speciálu ekonomka Jana Matesová. Mimo jiné řekla, že inflace je zlo, které je třeba zkrotit a že je dobře, že vláda se rozhodla zakročit proti vysokým cenám potravin.
O povaze Ruska a Ukrajiny promluvil historik a ukrajinista David Svoboda. „To, co se děje, je fakticky genocida,“ popsal chování Rusů směrem k Ukrajincům. Podle něj se nemáme bát mluvit o prohře Ruska, byť režim bude destabilizován. Zdůraznil, že Rusko bude demokratické až tehdy, kdy nebude imperiální.
Česko se podílí na vyzbrojování ukrajinské armády, cvičí její vojáky a opravuje válečnou techniku. V jaké pohotovosti je nyní česká armáda. Odpovídala ministryně obrany Jana Černochová,která uvedla, že až bude možnost, ráda zase na Ukrajinu pojede. „Samotný vpád jsem nečekala, byla jsem s telefonem u ucha celou noc. I mě samotnou ten vpád překvapil a nečekala jsem, že něco takového bude možné v 21. století,“ okomentovala začátek války.
Dění posledního roku přišli okomentovat i další odborníci. Mezi nimi bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. „Nejsilnějším emočním momentem bylo oznámení, že Rusové zahájili invazi na Ukrajinu. Já jsem to vzhledem k vojenské logice nepředpokládal,“ řekl. Naopak pozitivně ho překvapilo jedno z prvních vystoupení prezidenta Zelenskyho, který ukázal celý svůj štáb s tím, že je na Ukrajině. Podle něj to byl zlomový okamžik války.
Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, ve vysílání řekl, že jsme se naučili vnímat Rusko trochu jinýma očima. „My jsme na něj nahlíželi jako na papírově druhou největší armádu na světě po USA. Dívali jsme na Rusko jako na velmoc, která může diktovat minimálně v tom svém regionálním postsovětském prostoru (...) Ale to se skutečně po 24. únoru minulého roku změnilo,“ popsal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přislíbil odvetu za ruské útoky. „Ruské vojenské podniky, ruská logistika, ruská letiště by měly pocítit, že ruská válka má pro ně reálné důsledky. Přesnost našich dronů a každodenní charakter ukrajinských odplat jsou jedním z argumentů, které rozhodně přiblíží mír,“ napsal na sociální síti.
Ukrajinské drony nad ránem zasáhly ve Stavropolském kraji na jihu Ruska podnik Signal, který vyrábí rušičky pro letecké, pozemní a námořní síly a je na sankčních seznamech Spojených států, Evropské unie, Japonska a Ukrajiny, informoval telegramový kanál Astra s odvoláním na záběry pořízené místními obyvateli. Gubernátor Vladimir Vladimirov uvedl, že drony útočily na průmyslové objekty a způsobily nevelký požár, nálet se obešel bez obětí a raněných.
Dva mrtvé si vyžádal útok ukrajinského dronu na automobil v Rostovské oblasti, uvedl gubernátor tohoto ruského regionu Jurij Sljusar, podle kterého vůz shořel a experti se snaží určit totožnost obětí.
Rusko během noci na dnešek vyslalo proti Ukrajině 208 dronů a 27 střel různého typu, včetně 12 raket Iskander-M či jejich severokorejské obdoby KN-23 a osmi střel s plochou dráhou letu Iskander-K. Ukrajinským silám se podařilo zneškodnit 183 dronů a 17 střel a raket, tvrdí ukrajinské letectvo.
Dva mrtvé a pět raněných si vyžádal ruský útok sedmi střelami a 26 drony na Dnipro a okolí, oznámil dnes šéf správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak na sociální síti Telegram.
Ruský vliv v Česku i v širším postsovětském prostoru zůstává hrozbou a nyní se projevuje především prostřednictvím informačních a hybridních operací, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Zatímco po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byly některé proruské struktury oslabeny, narativní válčení pokračuje a transformuje se.
„Myslím, že ruský vliv v Česku za posledních několik let výrazně zeslábl, a to již po odhalení takzvané aféry Vrbětice, kdy došlo k masivním vyhošťování ruských diplomatů,“ řekl Petr Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Po roce 2022 pozice Ruska kvůli jeho agresi vůči Ukrajině velmi výrazně oslabila a velmi výrazně poklesla jeho popularita. „Nicméně došlo k určitému přerámování a přetransformování antisystémové scény, která po prvotním šoku začala kritizovat spíše Ukrajinu a Ukrajince než napřímo oslavovat Rusko a jeho konání,“ dodal.
😘💖
Proti zlu, pokdrytectví a ztrátě paměti se musí bojovat, děkuji Putine!!!!!