Vysílání Blesku k výročí Putinovy války. Generál Šedivý, ministři a experti ve studiu
Válka na Ukrajině trvá už rok. Začala 24. 2. 2022. Agrese Ruska přitom nepolevuje. Poslední měsíce byly ale také zkouškou pro Česko, kam zamířily statisíce válečných uprchlíků z Ukrajiny. Den před smutným výročím jsme proto vysílali ze Studia Blesk Zpráv speciální Epicentrum, které se věnovalo právě bojům o ukrajinská města. Moderovaly Pavlína Horáková a Markéta Volfová.
Od prvních okamžiků války pro vás sledujeme boje v našem online přenosu. Informace přinášíme nepřetržitě a aktuálně po celou dobu agrese ruských vojáků. Dnes vše okomentovali ve speciálním vysílání Epicentra Rok války na Ukrajině exkluzivní hosté.
První uprchlíci z válečné zóny začali proudit do Evropy jen pár dní po prvních útocích. Co vše museli překonávat na cestě do bezpečí a jak se zabydleli v Česku? Svůj příběh vyprávěly dvě Ukrajinky, které uprchly ze Záporoží. Obě našly práci v redakci Blesku, kde vznikla ukrajinská redakce.
Hlavním koordinátorem pomoci se stal první vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. „V téhle chvíli Putin představuje zlo,„ řekl ve studiu Blesku a rok ruského tažení na Ukrajině označil za obrovskou ruskou ostudu. Promluvil však také o české pomoci uprchlíkům z Ukrajiny, ale i pomoci Fialovy vlády samotným Čechům. „Vláda samozřejmě primárně jako česká vláda pomáhá a bude pomáhat českým občanům,“ hájil Rakušan vládní kroky.
V loňském roce vzrostl počet digitálních útoků zacílených na ukrajinské instituce a uživatele ve srovnání s rokem 2020 o neuvěřitelných 250 %. Datový analytik a expert na dezinformace František Vrabel před rokem v pořadu Epicentrum řekl, že pro boj v kybernetickém prostoru má větší šanci Rusko než Ukrajina. Nyní, rok po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu ve speciálu řekl, že se jeho prognóza potvrdila, protože ruské útoky byly v kyberprostoru mimořádně silné. Ukrajina ale dostala podporu institucí hlídajících kybernetickou bezpečnost z celého západního světa. Ve studiu dále hovořil o tom, jak neustálý proud dezinformací ovlivňuje Čechy a jak se na šíření těchto dezinformací podílí giganti jako je Facebook či Google.
Jak válka na Ukrajině zahýbala světovou ekonomikou, fungovaly hospodářské sankce uvalené západními zeměmi na Rusko a jak ovlivnila Putinova energetická manipulace Česko? O tom mluvila ve speciálu ekonomka Jana Matesová. Mimo jiné řekla, že inflace je zlo, které je třeba zkrotit a že je dobře, že vláda se rozhodla zakročit proti vysokým cenám potravin.
O povaze Ruska a Ukrajiny promluvil historik a ukrajinista David Svoboda. „To, co se děje, je fakticky genocida,“ popsal chování Rusů směrem k Ukrajincům. Podle něj se nemáme bát mluvit o prohře Ruska, byť režim bude destabilizován. Zdůraznil, že Rusko bude demokratické až tehdy, kdy nebude imperiální.
Česko se podílí na vyzbrojování ukrajinské armády, cvičí její vojáky a opravuje válečnou techniku. V jaké pohotovosti je nyní česká armáda. Odpovídala ministryně obrany Jana Černochová,která uvedla, že až bude možnost, ráda zase na Ukrajinu pojede. „Samotný vpád jsem nečekala, byla jsem s telefonem u ucha celou noc. I mě samotnou ten vpád překvapil a nečekala jsem, že něco takového bude možné v 21. století,“ okomentovala začátek války.
Dění posledního roku přišli okomentovat i další odborníci. Mezi nimi bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. „Nejsilnějším emočním momentem bylo oznámení, že Rusové zahájili invazi na Ukrajinu. Já jsem to vzhledem k vojenské logice nepředpokládal,“ řekl. Naopak pozitivně ho překvapilo jedno z prvních vystoupení prezidenta Zelenskyho, který ukázal celý svůj štáb s tím, že je na Ukrajině. Podle něj to byl zlomový okamžik války.
Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky, ve vysílání řekl, že jsme se naučili vnímat Rusko trochu jinýma očima. „My jsme na něj nahlíželi jako na papírově druhou největší armádu na světě po USA. Dívali jsme na Rusko jako na velmoc, která může diktovat minimálně v tom svém regionálním postsovětském prostoru (...) Ale to se skutečně po 24. únoru minulého roku změnilo,“ popsal.
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy.
Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil.
Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena.
Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit.
Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl.
😘💖
Proti zlu, pokdrytectví a ztrátě paměti se musí bojovat, děkuji Putine!!!!!