Kadyrov se bojí, že Putin padne. „Závislák“ na podpoře Kremlu má problém s tajnými službami
Vůdce Čečenské republiky Ramzan Kadyrov se holedbá vojáky, které poslal na Ukrajinu na pomoc okupantům, ohání se přátelstvím s Vladimirem Putinem i mu vyjadřuje díky za finanční podporu. Ale co když ruský prezident ztratí kvůli nedařící se invazi na Ukrajinu půdu pod nohama? Zůstanou mu Čečenci a jejich diktátor poslušní?
Kadyrovova pozice v Putinově okruhu je natolik silná, že si mohl dovolit kritizovat ruskou generalitu a ministerstvo obrany za neúspěchy a nevhodnou taktiku na Ukrajině. Jde o autonomní republiku, jakých je v Ruské federaci 21 (Moskva uvádí 24 – včetně anektovaného Krymu, Doněcké a Luhanské, což nemá mezinárodní uznání). Čečenci však s rozpadem Sovětského svazu vyhlásili nezávislost podobně jako jiné postsovětské republiky a léta ji hájili násilím, ve dvou válkách (1994-96, 1999-2000).
Nakonec se Moskvě podřídili, roli sehrála i skutečnost, že hrdí vojevůdci Achmad Kadyrov (†52) a jeho syn Ramzan obrátili a Kremlu pomohli udolat zbylé rebely. Kadyrov starší se stal prvním šéfem čečenské autonomní vlády a pak prvním prezidentem Čečenské republiky – ale po necelém roce ho v květnu 2004 zavraždil atentátník. Jeho syn se prezidentem stal roku 2007, na výraz podřízenosti Kremlu funkci později přejmenoval na Hlavu Čečenské republiky.
„Vztah Kadyrov-Putin je jeden z nejstěžejnějších v celé Ruské federaci,“ konstatuje pro Newsweek Michail Alexejev, profesor politologie na Sandiegské státní univerzitě. Osobně se Putin s Kadyrovem mladším poznali roku 2004, krátce po Achmadově smrti. „Mají vztah jako otec a syn,“ dodává pro Newsweek profesor Emil Aslan z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Alexejev to však nepovažuje za blízkost, spíše jde o „porozumění vzájemné závislosti; Kreml i Kadyrov mají ze sebe navzájem obavy“.
„Kadyrovův osud je přímo spojen s Putinem,“ uvádí Taras Kuzio, politolog Kyjevsko-mohyljanské akademie. Podobné postavení má běloruský diktátor Alexandr Lukašenko. „Pokud by Putinova vláda z jakéhokoli důvodu skončila, nedokážu si představit, že by Kadyrov a Lukašenko zůstali na svých postech,“ řekl Kuzio Newsweeku.
Nepřátelé v tajných službách
Kadyrova podle Kuzia nenávidí ruské tajné služby včetně FSB, popudil si i další složky bezpečnostního aparátu - před těmito nepřáteli ho ale chrání Putin, který dal Kadyrovovi v podstatě volnou ruku. Je tak daleko mocnější než kterýkoli jiný oblastní představitel v Ruské federaci.
A také ho drží peníze od Kremlu. Čečenskou metropoli za války ruské bombardování prakticky srovnalo se zemí, teď v Grozném stojí mrakodrapy. Kadyrov se touto závislostí nijak netají: „Nemáme nezávislý stát a není důvod o tom vůbec mluvit. Ano, všichni jsme za něj bojovali, taky jsem si myslel, že bychom mohli žít odděleně jako stát. Ale přísahám při všemocném Bohu, nevydrželi bychom tři měsíce - ani měsíc,“ řekl loni v lednu podle ruské agentury RIA Novosti. „Nebudeme schopni včas vyplácet mzdy.“ Tehdy ruské financování Čečenska vyčíslil na víc než 300 miliard rublů ročně (cca 90 miliard Kč).
Před šesti lety vyčíslilo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL), že federální dotace zajišťovaly přes 80 % příjmů čečenské vlády - tamní ekonomika se totiž stále nevzpamatovala z následků války, navzdory investicím. „Reputaci republiky coby černé díry na peníze se dává za vinu, že odstrašuje investory,“ psala RFE/RL s tím, že Moskva přivírá oči nad zpronevěřováním části dotací pro Čečensko.
Tyto peníze - ať už do oficiálního rozpočtu, nebo snad do jeho vlastní kapsy - jsou patrně jedním z pilířů Kadyrovovy loajality ke Kremlu. Kdyby finanční tok měl vysychat, „mohl by překalkulovat své zájmy“, soudí Alexejev. Navzdory nejen západním sankcím a dalším hospodářským těžkostem Ruska to ale zřejmě ještě není na obzoru. „Zatím nepozoruji, že by ruská ekonomika upadala natolik, aby to ohrozilo osobní Kadyrovovy peníze,“ dodal Alexejev. „Nemyslím si, že se teď Kadyrov cítí příliš bezpečný,“ řekl naopak Kuzio.
Podobně důležitá je však pro Čečnu mocenská pozice Vladimira Putina. Významné vojenské neúspěchy - například kdyby Ukrajinci osvobodili třeba Mariupol - by mohly rovnováhu zvrátit.
„Postupně upadá Putinova image silného vůdce, už je vnímán jako slabý. Můžete sledovat, jak se všechny země bývalého Sovětského svazu od Ruska vzdalují,“ uvedl Kuzio. Nový vzdor vůči Rusům se může vzedmout v Moldavsku, kde ruská vojska drží separatistické Podněstří, či v Gruzii, kde okupují Jižní Osetii a Abcházii. Separatistické nálady mohou nyní posílit i na druhé straně, totiž na ruské části Kavkazu, včetně právě Čečenska. „Rusko dnes není schopné vysílat vojáky na podporu všech svých loutek v těchto zmražených konfliktech,“ soudí Kuzio. „Myslím, že čečenská otázka se s oslabeným či upadajícím Putinem znovu objeví, stejně jako v jiných regionech Ruska.“
