Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) dnes ostře odsoudila čtvrteční ruské útoky, které zasáhly centrum ukrajinského města Oděsa. Organizace podle agentury AFP uvedla, že úder zřejmě poškodil několik muzeí.

„Podle předběžného hodnocení utrpělo (ve čtvrtek) škody několik muzeí, včetně archeologického muzea, námořního muzea a muzea literatury,“ uvedlo UNESCO. „Všechny tyto budovy byly organizací UNESCO a místními úřady označeny modrým štítem, tedy symbolem užívaným na základě haagské Konvence o ochraně kulturního dědictví v ozbrojeném konfliktu z roku 1954, jež byla tímto v Oděse porušena,“ dodalo UNESCO.

Polsko si po Putinových skandálních výrocích o „zemi darované Stalinem“ předvolá ruského velvyslance.

„Stalin byl válečný zločinec, který má na svědomí smrt statisíců Poláků. Historická pravda je nezpochybnitelná. Velvyslanec Ruské federace bude předvolán na ministerstvo zahraničí,“ uvedl poslký premiér Mateusz Morawiecki.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 21. července ve svém večerním poselství uvedl, že Ukrajina odpoví na smrtící útoky Ruska na Doněckou, Černihivskou a Oděskou oblast. „Takové útoky může podniknout pouze absolutní zlo. My odpovíme,“ nechal se slyšet.

Obrazem: Zadržený ruský nacionalista Igor Girkin ve vazbě

Rusko bude kontrolovat všechny lodě plující přes Černé moře, aby se ujistilo, že nepřepravují vojenský náklad, uvedl 21. července náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin, informovala ruská tisková agentura Interfax.

Ruská centrální banka na dnešním zasedání svého výboru pro měnovou politiku zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,50 procenta. Je to výraznější zvýšení, než se čekalo. Banka na svém webu uvedla, že zpřísnila měnovou politiku, protože slabý rubl zvýšil inflační tlak způsobený napjatou situací na trhu práce a silnou spotřebitelskou poptávkou. Je to první změna úrokové sazby od loňského září.

V loňském roce ruská ekonomika podle statistického úřadu klesla o 2,1 procenta. Prognózy, včetně odhadů ruských úřadů, přitom těsně po začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu předpovídaly, že ruská ekonomika vykáže za rok 2022 více než desetiprocentní pokles. Rusko se kvůli útoku na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých sankcí ze strany Evropské unie, Spojených států i dalších západních zemí.

Sociálními sítěmi se šíří záběry ze zadržení příznivců ruského nacionalisty Igora Girkina, na kterého byla dnes z rozhodnutí soudu uvalena dvouměsíční vazba.

Obrazem: Záběry z čerstvě osvobozené obce Novodarivka v Záporožské oblasti

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek telefonicky hovořil s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Poděkoval svému kolegovi za setkání v Istanbulu 7. července a za postoj Turecka v otázce ukrajinského členství v NATO.

„Koordinovali jsme úsilí ohledně obnovení fungování černomořské obilné iniciativy. V důsledku jednání Ruska se svět opět ocitl na pokraji potravinové krize. Celkem 400 milionů lidí v mnoha zemích Afriky a Asie je ohroženo hladomorem. Kromě toho jsme jednali o realizaci mírové formule. Také jsem požádal prezidenta Erdogana o pomoc při navracení ukrajinských válečných zajatců, zejména krymských Tatarů,“ uvedl Zelenskyj na Twitteru.

Podle místních úřadů ruské jednotky ostřelovaly v pátek osadu u Huliaipole v Záporožské oblasti. Při útoku údajně zemřeli čtyři zemědělští dělníci.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila úžasný pokrok Ukrajiny v provádění reforem zaměřených na boj proti korupci, zachování práv menšin a zajištění nezávislého soudnictví. Boj proti úplatkářství je jedním z hlavních požadavků pro vstup Ukrajiny do EU, která loni nabídla Kyjevu status kandidátské země. Ukrajina pracuje na balíčku reforem „od nezávislosti soudnictví po boj proti korupci, od práv menšin po svobodu médií“, uvedla von der Leyenová podle agentury Reuters.

Ruský prezident Vladimir Putin podle ruskojazyčného webu stanice BBC uvedl, že polští představitelé pravděpodobně očekávají, že vytvoří nějakou koalici pod záštitou NATO a „přímo zasáhnou do konfliktu na Ukrajině, aby si pak 'utrhli' tučnější kus, aby získali zpět to, co považují za svá historická území - dnešní západní Ukrajinu“. Svá slova ničím nepodložil, podotkla BBC. Putin dále prohlásil, že „západní území dnešního Polska jsou darem (diktátora Josifa) Stalina Polákům“ a Moskva jim to „připomene“.

V souvislosti s přesunem žoldnéřů z ruské Wagnerovy soukromé skupiny do Běloruska Polsko ve čtvrtek oznámilo, že přesune část svých vojenských jednotek ze západu na východ země, tedy k běloruské hranici.

„Žalostný suchar z Kremlu znovu opakuje lži o Polsku a také se snaží falšovat pravdu o válce proti Ukrajině,“ reagoval dnes na Putinovy výroky pověřenec polské vlády pro bezpečnost informačního prostoru Stanislaw Žaryn. „Vladimir Putin také znovu používá historický revizionismus k šíření falešných obvinění vůči Polské republice,“ dodal.

Moskevský soud uvalil do 18. září vazbu na prominentního nacionalistu Igora Girkina, kterého tajná služba FSB viní z podněcování k extremistické činnosti. Napsala to dnes ruská média, podle nichž mu hrozí až pět let vězení. 

Portál Mediazona píše, že obviněný žádal soud, aby ho ze zdravotních důvodů umístil do domácího vězení. Uvedl, že mu nedávno diagnostikovali anginu pectoris. „Tvrzení vyšetřovatele, že se mohu skrýt v zahraničí, je upřímně směšné, ve většině zemí světa mě hledá Interpol,“ prohlásil Girkin.

Bulharsko se rozhodlo poslat na Ukrajinu přibližně 100 obrněných transportérů. Jde o první zásilku těžké techniky z balkánské země do Kyjeva.

Bulharský parlament 148 hlasy pro a 52 hlasy proti schválil návrh nové proevropské vlády na vyslání vozidel spolu s výzbrojí a náhradními díly. Země v 80. letech minulého století nakoupila různé modely transportérů BTR sovětské výroby, které však nikdy nebyly řádně využity.

V Oděse na pláž moře vyplavilo zbytky dronu. 

OSN podle agentury Reuters tvrdí, že dohoda o vývozu ukrajinských zemědělských produktů přes Černé moře výrazně pomohla chudším zemím. Umožnila totiž celosvětově snížit ceny potravin o více než 23 %.

„Nová vlna útoků na ukrajinské přístavy hrozí dalekosáhlými dopady na celosvětovou potravinovou bezpečnost, zejména v rozvojových zemích,“ uvedla šéfka politického výboru OSN Rosemary DiCarlo v Radě bezpečnosti.

Počet obětí ruského raketového útoku na kulturní dům v Černihivské oblasti z 21. července se zvýšil na dvě osoby. Záchranáři našli pod troskami tělo ženy, informoval gubernátor Vjačeslav Čaus.

Podle agentury TASS obviněný ruský nacionalista Igor Girkin požádal o neveřejné slyšení, soudkyně to však odmítla se slovy, že pro to nejsou důvody.

Během ruského ostřelování Doněcké oblasti zemřely dvě děti. Na telegramu to oznámil gubernátor oblasti Pavlo Kyrylenko, podle něj k útoku došlo ve 3 hodiny odpoledne.

Ruská tajná služba FSB požádala soud, aby uvalil vazbu na prominentního nacionalistu Igora Girkina, jehož viní z podněcování k extremismu, píší agentury.

Girkin in the courtroom

The investigation is asking the court to arrest Girkin and charge him with "public calls to carry out extremist activities on the Internet". pic.twitter.com/DsIbQy6TTl

— NEXTA (@nexta_tv) July 21, 2023

Ruská centrální banka na dnešním zasedání svého výboru pro měnovou politiku zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 8,50 procenta. Je to výraznější zvýšení, než se čekalo. Banka na svém webu uvedla, že zpřísnila měnovou politiku, protože slabý rubl zvýšil inflační tlak způsobený napjatou situací na trhu práce a silnou spotřebitelskou poptávkou. Je to první změna úrokové sazby od loňského září.

Centrální banka po invazi ruských vojsk na Ukrajinu loni koncem února zvýšila základní sazbu na 20 procent. Postupně však toto mimořádné opatření mírnila a od září držela úroky na stabilní úrovni. To bylo za více než sedm let nejdelší období, ve kterém svou měnovou politiku nezměnila.

Mezinárodní finanční korporace (IFC) zvažuje, že investuje 1,5 miliardy dolarů (přes 32 miliard Kč) do bankovnictví, zemědělství a infrastruktury na Ukrajině. Uvedl to dnes podle agentury Reuters regionální ředitel IFC pro Evropu, Latinskou Ameriku a Karibik Alfonso Garcia. Dodal, že IFC již od začátku ruské invaze poskytla na podporu Ukrajiny téměř 400 milionů dolarů. IFC je sesterskou organizací Světové banky (SB) a zabývá se investicemi do soukromého sektoru v rozvíjejících se zemích.

Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin prohlásil, že z běloruské armády hodlá udělat druhou největší armádu na světě, a to ve chvíli, kdy do Běloruska zamíří konvoje jeho žoldáků.

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Násir Kanaani napsal na svém twitteru, že Írán si vyhrazuje právo na reciproční a přiměřenou akci poté, co EU uvalila na Írán nové sankce za podporu Ruska ve válce proti Ukrajině, což íránská strana popírá.

Ukrajinské ministerstvo financí informovalo o tom, že kabinet ministrů rozhodl o znárodnění Sense Bank ruského oligarchy narozeného na Ukrajině Michaila Fridmana. „Vláda rozhodla o stažení Sense Bank z trhu za účelem zajištění stability finančního systému Ukrajiny,“ stojí v prohlášení ministerstva.

Ukrajinský server Ukrinform informoval o tom, že ruská armáda udržuje 13 lodí v bojové pohotovosti v Černém moři, a to včetně jednoho raketového nosiče s osmi raketami Kalibr na palubě.

Turecký prezident Erdogan vyzval západní země, aby zvážily ruské požadavky podmiňující obnovení černomořské obilné iniciativy. „Ukončení černomořské dohody o obilí bude mít řadu důsledků, od nárůstu světových cen potravin až po nedostatek v určitých regionech a případně povede k novým migračním vlnám,“ řekl v tureckých televizních stanicích.

Dále pak prohlásil, že věří, že po důkladné diskuzi s Vladimírem Putinem lze zajistit pokračování tohoto humanitárního úsilí. Moskva uvedla, že se k dohodě vrátí, pouze pokud budou splněny její požadavky na usnadnění její vlastního vývozu potravin a hnojiv na světové trhy.

Německý ministr obrany Boris Pistorius během své návštěvy Prahy kritizoval Vladimíra Putina za to, že do Evropy opět vnesl válku a že zaútočil na mezinárodní řád takovým způsobem, který Evropa považovala za relikt minulosti.

Ochrana demokracie a svobod podle Pistoriuse znamená i chránit spojence a nadále podporovat Ukrajinu, která od loňského února vzdoruje ruské invazi. Ocenil Ukrajince, kteří statečně brání svou zemi a svobodu, a zároveň je ujistil o další německé podpoře. „Potrvá tak dlouho, jak to proti agresivnímu Rusku, které pošlapává mezinárodní a lidská práva, bude nutné,“ dodal.

Horní věková hranice pro povolávání branců k povinné vojenské službě v Rusku se zvýší z 27 na 30 let, spodní hranice zůstane na 18 letech, uvedl dnes předseda branného výboru dolní komory ruského parlamentu Andrej Kartapolov. Změny začnou platit od příštího roku, napsal list Kommersant na svém webu. Ministr obrany Sergej Šojgu původně navrhoval posunout věkové rozmezí povolanců z dosavadních 18 až 27 let na 21 až 30 let, přičemž spodní hranice se měla zvyšovat postupně.

„Hlavní změnou je horní hranice stanovená na 30 let. Dolní hranici jsme se rozhodli ponechat na 18 letech, protože hodně kluků chce na vojnu právě v 18 letech,“ řekl Kartapolov, který v armádě býval generálem. Příslušné normy mají vstoupit v platnost od příštího roku.

„Ruští teroristé se chtějí stát příkladem ve způsobu ničení života. My se staneme příkladnými ve způsobu, jakým chráníme život, a ve způsobu, jakým pak život reaguje – spravedlivě a nevyhnutelně – na každou ránu, kterou zasadí každému teroristovi," napsal na svů twitterový účet ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ruští vyšetřovatelé zadrželi prominentního nacionalistu Igora Girkina. Oznámila to jeho žena a potvrdil advokát. Bývalý důstojník tajné služby Girkin, který je znám také jako Igor Strelkov, od jara 2014 velel milicím proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny. Tento stoupenec války proti Ukrajině poslední dobou stále ostřeji kritizoval ruské vojenské velení i prezidenta Vladimira Putina a označoval je za neschopné.

„Dnes k nám přibližně v 11:30 přijeli vyšetřovatelé. V tu chvíli jsem nebyla doma. Krátce poté podle domovníka odvedli mého manžela a odvezli jej neznámo kam. Přes přátele se mi podařilo zjistit, že muže obvinili z extremismu. Nevím, kde se nachází, nelze se s ním spojit,“ citoval server Meduza vyjádření Girkinovy manželky Miroslavy Reginské.

Ruský prezident Vladimír Putin obvinil Polsko z územních ambicí v bývalém Sovětském svazu a dále pak prohlásil, že jakákoli agrese proti Bělorusku bude považována za agresi proti Rusku. 

„Moskva by na jakoukoli agresi proti Bělorusku reagovala všemi prostředky, které máme k dispozici,“ sdělil Putin v televizním přenosu na zasedání Rady bezpečnosti.

Německo dodalo na Ukrajinu prvních deset tanků Leopard 1A5 a zároveň nový balíček vojenské pomoci. 

V Oděské oblasti jsou slyšet výbuchy. Informaci přinesla agentura Ukrinform s odkazem na telegramový kanál Operatyvnyj ZSU. Mluvčí Oděské oblastní vojenské správy Serhij Bratčuk s odvoláním na ukrajinské letectvo na Telegramu sdělil, že směrem k Oděské oblasti byly odpáleny nadzvukové protilodní rakety Oniks. Následně vyzval občany, aby zůstali v krytech.

Podle agentury AP byl v porovnání s posledními dny včerejší útoky na Oděsu menší. AP v této souvislosti citovala také ukrajinskou novinářku Nataliy Humeniuk: "Nepřítel pokračuje v teroru a nepochybně to souvisí s dohodou o obilí," sdělila.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal Vadyma Prystajka z funkce ukrajinského velvyslance ve Velké Británii. Žádný důvod odvolání není v prezidentském výnosu uveden. Prystaiko byl také odvolán z funkce zástupce Ukrajiny při Mezinárodní námořní organizaci.

Podle všeho ale Zelenskyj zbavil Prystajka funkce kvůli tomu, že ho nedávno kritizoval za "nezdravý sarkasmus" na adresu britského ministra obrany Bena Wallace.

Trestancům naverbovaným do Wagnerovy skupiny v nejbližších dnech pravděpodobně vyprší kontrakt a následně budou propuštěni z výkonu trestu. Vězeňský náborový program wagnerovců - Projekt K vyvrcholil počátkem roku 2023 a sloužilo v něm nejméně 40 000 mužů.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) sdělil na svém Twitteru, že ruská agrese na Ukrajině může být ještě zvrácenější než jsme si mysleli. Dále pak potvrdil jednoznačnou podporu ze strany České republiky. 

Rusko nevylučuje zavedení kvót na vývoz ropných produktů, řekl dnes podle státních médií místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Země se tak snaží stabilizovat velkoobchodní ceny benzinu, které jsou v Rusku teď rekordní, uvedla agentura Reuters.

„V zásadě se o tom uvažuje. Existují ale i jiné návrhy. Musíme zvážit všechna pro a proti,“ odpověděl Novak podle agentury RIA Novosti na otázku ohledně případných kvót na vývoz ropných produktů. Dodal, že některé rafinerie odložily plánovanou údržbu, aby uspokojily rostoucí poptávku.

Podle informací agentury Reuters ohlásil guvernér Záporožské oblasti Yuriy Malashko, že za posledních 24 hodin provedla v regionu ruská armáda 80 útoků, při nichž zemřeli 4 lidé.

Rusko nutilo obyvatele vesnic v Chersonské oblasti, aby přijali ruské pasy, a vyhrožovalo jim deportací do Ruska, informovalo Národní centrum odporu podle deníku The Kyiv Independent.

Ruské rakety v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny zranily dva lidi. „Bohužel byly zasaženy obilné terminály zemědělského podniku v Oděské oblasti. Nepřítel zničil 100 tun hrachu a 20 tun ječmene,“ dodal na sociální síti telegram místní gubernátor.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že tam loďstvo provádělo námořní cvičení. Plavidla Černomořské flotily vypálila protilodní řízené střely „na cílovou loď v oblasti bojového cvičení v severozápadní části Černého moře“, což je úsek, ve kterém Moskva od čtvrtka považuje lodě směřující k Ukrajině za „potenciální dopravce vojenského nákladu“.

„Telemetrické údaje a videozáznamy z bezpilotních letounů potvrdily úspěšnost bojového cvičení. Cílová loď byla v důsledku raketového úderu zničena,“ dodala Moskva.

„Dnes večer jsem premiérovi předal demisi kvůli vlně nepochopení významu kultury za války. Teprve později mě překvapilo prohlášení pana prezidenta na toto téma,“ ohlásil v noci na Telegramu ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko.

„Kultura je v době války důležitá, protože je to válka nejen o území, ale i o lidi a lidé jsou naše paměť, historie, jazyk, tvořivost navzdory válce, dědictví a minulost v zájmu budoucnosti. Soukromé i rozpočtové prostředky na kulturu nejsou za války o nic méně důležité než ty na drony, protože kultura je štítem naší identity a našich hranic. A to je můj zásadový postoj proti ostatním,“ zdůvodnil novinář, jenž se ministrem kultury a informační politiky stal 4. června 2020 za prezidentovu stranu Služebník lidu, za níž o rok dříve zasedl v parlamentu.

O rezignaci ho požádal přímo prezident Volodymyr Zelenskyj, uvádí Deutsche Welle. „V době války jako je tato by měla být maximální pozornost státu, a tedy i státní zdroje, věnována obraně,“ řekl Zelenskyj ve svém nočním projevu k národu. „Muzea, kulturní centra, symboly, televizní seriály, to vše je důležité, ale nyní jsou tu jiné priority. Dlažební kostky, výzdoba města a kašny mohou počkat až na dobu po vítězství.“

Na mohutné ruské bombardování je protivzdušná obrana krátká, přiznal večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Samozřejmě se našim vojákům podařilo sestřelit některé nepřátelské rakety a drony a já za to děkuji každému z našich obránců oblohy,“ řekl ve čtvrtek ve svém nočním projevu. „Bohužel kapacity ukrajinské protivzdušné obrany zatím nestačí na ochranu celého ukrajinského nebe.“ Za čtyři dny na Oděsu, Mykolajiv a další města na jihu země Rusové poslali na 70 různých raket a 90 íránských dronů.

„F-16 s největší pravděpodobností dorazí na Ukrajinu ještě před koncem roku. Nevěříme však, že samotné letouny F-16 mohou změnit situaci na bojišti,“ prohlásil John Kirby z Národní bezpečnostní rady USA. Ukrajina bezprostředně potřebuje víc dělostřelecké munice, dodal v rozhovoru pro Fox News.

Dobré ráno! Dnes začneme zajímavostmi o nedokončené vzpouře Wagnerovců.

Vybrané údaje o ozbrojené vzpouře vojenské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny vedené Jevgenijem Prigožinem proti vedení ruské armády a ruskému ministerstvu obrany, která se odehrála před měsícem, 23. června:

- Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v noci z 23. na 24. června obvinil ruské vojenské velení z útoku na své muže a oznámil, že jich ruská armáda mnoho zabila. Ve videu vyzval k odstranění armádních špiček. Následně Prigožinovi muži překročili ruské hranice z Ukrajiny, kde se podíleli hlavně na bojích o město Bachmut, a obsadili veškerá armádní stanoviště a také letiště v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska. Ve městě sídlí velitelství Jižního vojenského okruhu, které je z velké části zodpovědné za vedení války na Ukrajině. Již dříve se Prigožin kriticky a nevybíravě vyjadřoval na adresu ruského ministr obrany Sergeje Šojgua a šéfa armády Valerije Gerasimova. Podle dostupných záběrů část obyvatel města Prigožina vítala, jiní se k němu vyjadřovali kriticky.

- S několika tisíci svých bojovníků se poté Prigožin vydal v časných ranních hodinách v sobotu 24. června po dálnici M4 na Moskvu. Kolona čítala několik tisíc mužů s tanky, obrněnými vozidly, protiletadlovými zbraněmi a civilními nákladními automobily. Vozidla postupovala přes Voroněžskou oblast, kde se setkala jen s malým odporem. Podle zdroje blízkého vedení Doněcké lidové republiky tvořilo kolonu směřující do Moskvy přibližně 5000 bojovníků, údajně pod vedením vyššího velitele skupiny Dmitrije Utkina. Ruští vojenští blogeři tvrdili, že počet vojáků směřujících do Moskvy činil 4000, britská rozvědka odhadovala, že se povstání účastnilo asi 8000 wagnerovců (včetně jednotek, které se k Moskvě nepřesunuly). Moskva a další oblasti kvůli napjaté situaci zavedly protiteroristická opatření.

- U Voroněže, která leží na půli cesty mezi Rostovem a Moskvou, byla kolona napadena ruskými vzdušnými silami. Podle pozdějších zpráv ruského exilového serveru Meduza si ozbrojená vzpoura Wagnerovy skupiny vyžádala životy 13 ruských letců. Smrt neurčitého počtu příslušníků letectva, kteří zahynuli během vzpoury, potvrdily později i oficiální úřady. Deset jich údajně zahynulo v sestřeleném vojenském letounu Il-22, dva piloti zahynuli v troskách sestřeleného bitevního vrtulníku Ka-52.

- Vzbouřenci se poté dostali do Lipecké oblasti a její metropole Lipecka, která leží asi 400 kilometrů od Moskvy. Stejně jako na jiných místech, kterými wagnerovci projížděli, hlásily úřady v Lipecké oblasti poničení vozovek těžkou vojenskou technikou. Během krátkého tažení vzbouřenci překonali vzdálenost přes 700 kilometrů.

- Ruský prezident Vladimir Putin po vypuknutí vzpoury hovořil o „dýce vražené do zad“, akci označil za zradu Ruska a řekl, že její osnovatelé budou tvrdě potrestáni. Podporu Putinovi vyjádřili všichni nejvyšší ruští představitelé. Zahraniční reakce na rychlý vývoj dění v Rusku byly odpoledne 24. června spíše zdrženlivé, představitelé pobaltských a evropských států a Spojených států uvedli, že o situaci mezi sebou jednají, pozorně ji sledují a vyzvali obyvatele, aby do Ruska nejezdili.

- Ještě 24. června večer ale ruský tisk překvapivě informoval, že se běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi povedlo dojednat s Prigožinem návrat bojovníků na základny. Prigožin to vzápětí potvrdil a později média uvedla, že se wagnerovci stahují z Rostova na Donu. Dohodu pozdě večer potvrdil i Kreml. Oznámil také, že Prigožin ani wagnerovci, kteří se akce účastnili, nebudou stíháni a Prigožin, který dohodu zdůvodnil tím, že nechtěl, aby byla „prolita ruská krev“, se v rámci dohody přesune do Běloruska.

- Wagnerovci se z obsazených měst stáhli během neděle 25. června. Cílem tažení na Moskvu nebylo podle nich svrhnout ruské vedení, akce ale poukázala na závažné problémy ruské armády se zajištěním bezpečnosti země, uvedl 26. června v audionahrávce zveřejněné na sociální síti Telegram Prigožin. Putin ve stejný den v projevu k národu vyzval členy Wagnerovy skupiny, aby vstoupili do armády nebo odešli do Běloruska. O den později ruské ministerstvo obrany oznámilo přípravy na odevzdání zbraní wagnerovců armádě. Podle zprávy ministerstva obrany z minulého týdne Wagnerova skupina dosud odevzdala na 2000 kusů vojenského vybavení a zbraní včetně raketometů Grad či tanků.

- Minulý týden prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov uvedl, že Putin přijal pět dní po vzpouře žoldnéřů Prigožina v Kremlu. Spolu s ním se setkal i s více než 30 dalšími lidmi z vedení skupiny a veliteli. Běloruský lídr Alexandr Lukašenko sice původně řekl, že Prigožin dorazil do Běloruska, o několik dní později ale tvrdil, že šéf wagnerovců je na území Ruska. Jeho nynější místo pobytu není známé. Podle telegramového kanálu spojeného s wagnerovci se do Běloruska přesouvá či se již přesunulo na 10 000 členů této skupiny. Minsk ve čtvrtek oznámil, že speciální jednotky běloruské armády budou cvičit se členy Wagnerovy skupiny u hranic s Polskem.

- Prezident Vladimir Putin po vzpouře wagnerovců uvedl, že žoldnéře platil stát, hovořil o částce 86 miliard rublů (asi 22 miliard korun) od loňského do letošního května z ruského rozpočtu. Dalších 110 milionů rublů podle Putina ruský stát vyčlenil na „výplaty pojištění“, což jsou podle médií příspěvky rodinám zemřelých wagnerovců. Dříve Moskva opakovaně tvrdila, že Wagnerova soukromá vojenská společnost není se státem nijak propojená. Minulý týden Putin také řekl, že po neúspěšné vzpouře nabídl příslušníkům Wagnerovy skupiny, aby dále bojovali na Ukrajině pod vedením svého „přímého“ velitele – wagnerovce s přezdívkou Šedý. Putin to řekl v rozhovoru, který otiskl ruský list Kommersant. Prohlásil, že jím jmenovaný wagnerovec byl posledních 16 měsíců skutečným velitelem skupiny.

- Pozornost také vyvolala zpráva o údajném zadržení ruského generála Sergeje Surovikina. Některé telegramové kanály podporující válku na Ukrajině tvrdily, že byl generál zadržen již v neděli 25. června a byl umístěn do moskevské vazební věznice Lefortovo. Podle amerického listu The New York Times, který se odvolává na zdroje ze zpravodajských služeb, Surovikin o chystané vzpouře věděl. Není ale jasné, zda šéfovi wagnerovců Prigožinovi nějakým způsobem v plánování akce pomáhal.

- Surovikin od loňského října do letošního ledna velel ruským invazním vojskům na Ukrajině, pak ho na tomto postu nahradil náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Podle americké zpravodajské televize CNN byl dokonce Surovikin tajně významným členem Wagnerovy skupiny. Šéf obranného výboru ruského parlamentu Andrej Kartapolov později řekl, že se Surovikin rekreuje a není nyní k dispozici. Americký list The Wall Street Journal uvedl, že po vzpouře ruské úřady zadržely a vyslýchaly přes deset vysoce postavených armádních představitelů včetně Surovikina.