Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Dnes už naše zpravodajství z války na Ukrajině končíme. Dobrou noc.

Rusko dnes podniklo útok na město Cherson. Podle gubernátora Oleksandra Prokudina bylo zraněno několik osob a zničena více než desítka budov, informuje server The Kyiv Independet. 

⚡️ Russian strike on Kherson injures 7.

A Russian strike on the city center of Kherson on the evening of Oct. 27 injured seven residents and damaged or destroyed over a dozen houses, Governor Oleksandr Prokudin reported.

📷 Roman Mrochko/Telegram pic.twitter.com/uB7ZU8oFv0

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) October 27, 2023

V několika ukrajinských městech dnes demonstrovaly manželky, matky a děti vojáků. Požadovaly zastropování služby v armádě na 18 měsících. Demonstrantky volaly po tom, aby současné vojáky bránící Ukrajinu proti ruské agresi vystřídali na frontě noví muži, a upozorňovaly, že vojáci mají rodiny. Ruská invaze na Ukrajinu trvá už 18 měsíců.

Ruské síly při pokusu obklíčit a ovládnout Avdijivku na východě Ukrajiny ztratily už nejméně brigádu vojáků, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské prezidentské kanceláře to řekl při telefonátu britskému premiérovi Rishimu Sunakovi, s nímž hovořil o situaci u tohoto města na ukrajinském Donbasu. Brigáda má v ruské armádě podle agentury TASS 1000 až 4000 vojáků. Není ale jasné, zda měl Zelenskyj na mysli ekvivalent brigády v ruské nebo jiné armádě. Podle agentury Reuters mohou mít brigády v různých armádách od 1500 do 8000 vojáků.

Soud v Moskvě uložil 12letý trest odnětí svobody fyzikovi Anatoliji Gubanovovi, kterého shledal vinným z vlastizrady. Informovala o tom stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž 66letý fyzik dříve vedl oddělení aerodynamiky letadel a raket v moskevském leteckém institutu CAGI.

Konflikt na Ukrajině podle slovenského premiéra Roberta Fica nemá vojenské řešení. Prohlásil to dnes na závěr summitu EU v Bruselu, který se zabýval rovněž důsledky ruské agrese vůči Ukrajině. Slovensko už podle Fica nebude Kyjevu poskytovat vojenskou pomoc, je ale připraveno Ukrajincům pomáhat při obnově země prostřednictvím humanitární a civilní pomoci. Ukrajina se od loňska brání ruské vojenské invazi.

Evropská unie připravuje 12. balík protiruských sankcí, zaměří se na zisky z vývozu diamantů, uvedla po summitu Evropské rady šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Slíbila podporu Ukrajiny.

Německo předalo Ukrajině třetí jednotku moderního systému protiletecké obrany IRIS-T, uvedlo dnes podle agentury Reuters ministerstvo obrany v Berlíně. Německo v poslední době zesílilo snahy přispět k obraně Ukrajiny, aby mohla během nadcházející zimy lépe chránit svoji kritickou infrastrukturu.

V Kyjevě se sešli demonstranti s transparenty na protest, vyzývající k přijetí legislativy upravující délku aktivní vojenské služby a frekvenci rotace vojáků.

Náměstek íránského ministra zahraničí Alí Bágherí Kaní jednal v Moskvě s Músou abú Marzúkem z vedení Hamásu o příměří mezi Palestinci a Izraelem, uvedla dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na vyjádření íránského velvyslanectví v ruském hlavním městě.

TASS připomněl, že s íránským diplomatem jednal ve čtvrtek v Moskvě náměstek ministra zahraničí Michail Bogdanov, který je současně zvláštním zmocněncem ruského prezidenta pro Blízký východ. Oba diplomaté označili za nezbytné vyhlásit příměří a poskytnout humanitární pomoc palestinskému obyvatelstvu. Bogdanov se také setkal s Músou abú Marzúkem z vedení Hamásu, jehož delegace „vysoce ocenila stanovisko Ruska ke konfliktu a úsilí vynakládané ruskou diplomacií“.

Návštěva náměstka íránského ministra zahraničí a delegace Hamásu podle AP ukazuje, jak se Rusko snaží prosadit v klíčové roli na Blízkém východě, přestože je stále zaměstnáno válkou proti Ukrajině.

Ruská centrální banka dnes zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dva procentní body na 15 procent. Pokračujícím zpřísňováním měnové politiky reaguje na slabý kurz domácí měny a vzestup inflačních tlaků. Většina analytiků v anketě agentury Reuters předpovídala, že banka základní sazbu zvýší pouze o jeden procentní bod.

Centrální banka zahájila nynější cyklus zpřísňování měnové politiky v červenci, základní sazba se od té doby už zdvojnásobila. „Inflační tlaky se výrazně zvýšily a dostaly se na úrovně přesahující očekávání ruské centrální banky,“ uvedla ruská měnová autorita v dnešní tiskové zprávě. Dodala, že kapacity pro rozšiřování produkce zboží a poskytování služeb čím dál více zaostávají za domácí poptávkou.

Proruský ukrajinský politik, bývalý poslanec Oleg Carjov, se nachází v kritickém stavu na jednotce intenzivní péče poté, co byl postřelen. Oznámila to dnes ruská média s odvoláním na Vladimira Rogova, působícího v Ruskem dosazené okupační správě Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Rogov neupřesnil, kde se střelba odehrála.

„Oleg je ve velmi vážném stavu, momentálně je na jednotce intenzivní péče. Byl postřelen,“ uvedl Rogov na sociální síti podle agentury Reuters a vyzval pravoslavné věřící, aby se za Carjova modlili. Reuters připomněl dříve kolující zvěsti, že Moskva po loňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uvažovala o Carjovovi jako o šéfovi loutkové vlády v Kyjevě. Sám Carjov to však v listu The Financial Times popřel jako docela zábavný nápad, protože „není dost důležitý“.

Carjov byl v květnu v nepřítomnosti odsouzen na Ukrajině k 12 letům odnětí svobody za veřejné výzvy k jednání proti územní celistvosti země a ke svržení ústavního zřízení, připomněl ruský deník Kommersant na svém webu.

Slovensko podmiňuje finanční podporu Ukrajiny zárukami, že evropské peníze, včetně těch slovenských, nebudou zpronevěřeny. Na facebooku to dnes oznámil nový slovenský premiér Robert Fico. Ukrajina podle něj patří mezi nejvíce zkorumpované země světa.

Fico už dříve prohlásil, že je proti jakékoli vojenské pomoci Kyjevu. V souvislosti s podporou napadené země hovoří o „brutální finanční podpoře Ukrajiny“.

Jak Fico na sociální síti informoval, v Bruselu byla ve čtvrtek v noci vážná diskuse o změně rozpočtu EU. Jednou z priorit přitom je, aby do roku 2027 šlo z financí Evropské unie 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu Kč) na pomoc Ukrajině. „Jsem připraven podpořit v následujících čtyřech letech navýšení našeho příspěvku do rozpočtu EU přibližně o 400 milionů eur navzdory tomu, že slovenské veřejné finance jsou devastované,“ zdůraznil slovenský premiér, když vystoupil před ostatními státníky.

Fico dodal, že nebude respektovat žádné škrty v unijních fondech určených na podporu zemědělství, ale ani v kohezních fondech. „Ukrajina patří mezi nejzkorumpovanější země světa a její brutální finanční podporu podmiňujeme zárukami, že evropské peníze (včetně slovenských) nebudou zpronevěřeny a že část z těchto zdrojů bude použita na obnovu slovenské infrastruktury v příhraničních oblastech a na podporu slovenských firem při obnově Ukrajiny,“ uzavřel Fico své prohlášení.

„Nemůžete říct: ,Jestli chcete peníze pro Ukrajinu, my chceme peníze pro nás.' Neměli bychom být rukojmí pana Orbána. Já sem přesvědčen, že najdeme pozitivní řešení,“ uvedl dnes v Bruselu lucemburský premiér Xavier Bettel.

Na odmítavé postoje Orbána a Fica ohledně pomoci Ukrajině byla před dnešním jednáním tázána i estonská premiérka Kaja Kallasová. Podle ní tito lídři nenabídli odpověď na otázky o tom, jakou vidí alternativu k pomoci napadené zemi. „Opravdu, Rusko vyhraje? Co se stane potom? Proč si myslíte, že jste v bezpečí, když odevzdáme Ukrajinu?“ tázala se před novináři.

Ke stanoviskům slovenského premiéra, který ve čtvrtek vyzval k zastavení vojenských operací na Ukrajině, se vyjadřoval irský premiér Leo Varadkar. Ten odhadl, že se se slovenským lídrem na této věci neshodne. „Bylo by velmi jednoduché přestat se soustředit na válku na Ukrajině,“ řekl s odkazem i na krizi na Blízkém východě. „Je klíčové, abychom to neudělali,“ dodal.

V Bruselu dnes začal druhý den summitu EU, kde prezidenti a premiéři sedmadvacítky debatují o podpoře Ukrajiny, migraci a rovněž o ekonomických záležitostech.

Očekává se, že státníci dnes znovu odsoudí ruskou agresi vůči Ukrajině a vyjádří Kyjevu podporu na „tak dlouho, jak to bude potřeba“. Snahou sedmadvacítky je uvolnit osmou tranši vojenské pomoci Ukrajině z Evropského mírového nástroje, kterou ale už od května blokuje Maďarsko. Rovněž nový slovenský premiér Robert Fico dal najevo, že je proti jakékoli vojenské pomoci Kyjevu.

Předseda Evropské rady Charles Michel dnes uvedl, že finanční pomoc Ukrajině má širokou podporu. Na dotaz novinářů k postoji Slovenska a Maďarska odpověděl, že funkcí summitů je „zajistit, aby spolu lídři jednotlivých zemí debatovali, argumentovali a nakonec našli jednotu.“ Bulharský premiér Nikolaj Denkov pak novinářům sdělil, že Orbán ani Fico v principu ekonomickou pomoc neodmítají.

Výbuch jednoho z dronů u města Kurčatov, u kterého se nachází Kurská jaderná elektrárna, podle dvou ruských zpravodajských kanálů poškodil fasádu skladu s jaderným odpadem, napsala agentura Reuters.

Sama Kurská jaderná elektrárna podle agentury uvedla, že se stala terčem útoku nikoliv dvou, ale tří dronů, ale útok si nevyžádal žádné oběti, ani nezpůsobil škody. Úroveň radiace zůstala normální a elektrárna funguje jako obvykle.

Podle informací ruských kanálů Baza a Shot, které mají dobré zdroje v bezpečnostních orgánech, dva drony nevybuchly a třetí explodoval poblíž skladu s jaderným odpadem, napsal Reuters. Připomněl, že předchozí útok dronu na Kurčatov hlásil gubernátor Kurské oblasti 1. září.

Nynější nálet následoval den poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že terčem náletu ruských dronů v Chmelnycké oblasti na západě země byla pravděpodobně tamní jaderná elektrárna. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii nálet rozbil četná okna, ale nepostihl fungování elektrárny ani její připojení k elektrické síti.

Ruská vojska zaútočila v noci na dnešek dvěma vlnami bezpilotních letounů na Chersonskou a Mykolajivskou oblast na jihu Ukrajiny. Pět ze šesti dronů se podařilo sestřelit, jeden zasáhl objekt infrastruktury, uvedla dnes mluvčí ukrajinského velitelství Jih Natalja Humeňuková podle agentury Unian. Ruská protivzdušná obrana v noci sestřelila dva drony nad Kurskou oblastí, která hraničí s Ukrajinou, oznámilo ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax. O případných škodách nejsou žádné informace, dodává list Kommersant.

„Nepřítel nás znovu zkoušel nálety dronů. Zjevně hledá novou taktiku,“ řekla mluvčí. Rusové se podle ní snaží najít způsob, při kterém by útoky dronů byly maximálně účinné. Tentokrát vyslali dvě vlny dronů po třech kusech. „Bohužel zásah utrpěl objekt infrastruktury. Vznikl požár, ale nejde o nic kritického, oheň je pod kontrolou. Zasahují záchranáři. Hlavní je, že se nic nestalo lidem,“ dodala Humeňuková bez dalšího upřesnění.

USA mají informace, že ruská armáda popravuje vojáky, kteří neplní rozkazy související s válkou na Ukrajině. Podle agentur Reuters to uvedl mluvčí Rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby. Ten dále novinářům řekl, že ruští velitelé vyhrožují popravami celým jednotkám, pokud se budou snažit ustupovat před ukrajinskou dělostřeleckou palbou. Kreml, ruské ministerstvo obrany ani ruské velvyslanectví v USA na žádosti o komentář zatím nereagovaly, podotkl Reuters.

Je to vývoj, o kterém se američtí představitelé pro národní bezpečnost domnívají, že odráží problémy Ruska s morálkou po dvaceti měsících jeho invaze do sousední země, sdělil dále Kirby, který popravy vojáků za neuposlechnutí rozkazů a vyhrožování smrtí jednotkám označil za barbarské. „Myslím, že je to příznak toho, že ruští velitelé vědí, jak špatně si počínají a jak špatně to z vojenského hlediska zvládli,“ prohlásil Kirby.