Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme dobrou noc.

Ukrajinský snímek s názvem Překonat temnotu dnes zahájil mezinárodní festival filmů o lidských právech Jeden svět. Dokument, který divákům představila producentka Olha Beschmelnycinová a jeden z režisérů Jehor Trojanovskyj, zachycuje příběhy Ukrajinců v prvních týdnech války. Cenu Homo homini, kterou pořadatelská organizace festivalu Člověk v tísni uděluje významným zastáncům lidských práv, získal venezuelský aktivista Javier Tarazona. Ocenění symbolicky předal prezident Petr Pavel, Tarazona podle něj dělá to, co považuje za správné, protože nemůže jinak.

Česká republika pomohla zbrojními dodávkami Ukrajině jak mohla, ale mnoho dalších možností již nemá. V rozhovoru pro čtvrteční vydání deníku Süddeutsche Zeitung to prohlásil český prezident Petr Pavel. Listu, který rozhovor zveřejnil již dnes večer na svém webu, rovněž řekl, že Česko má kapacity pro výrobu munice, ale nedostatek pracovních sil, řešením by tak mohli být Ukrajinci. Hovořil i o tom, že západní Evropa konečně našla ve středoevropských a východoevropských státech partnery, kteří se nebojí říct svůj názor a kteří jsou schopni podílet se na společných projektech.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Charkov a setkal se s vojáky ve směru na Bachmut. Slíbil, že „odpoví okupantům při každém úderu do našich měst“. Prezident také oznámil, že udělil městu Charkov titul „Město hrdinů Ukrajiny“.

Ruská armáda částečně změnila strategii vzdušných úderů, které od loňského podzimu cílí na Ukrajinu, řekl dnes serveru RBK-Ukrajina zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky GUR Vadym Skibickyj. Rusko sice podle něj i nadále útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, nové cíle ale budou vojenské.

„Vezměte si poslední zásahy bezpilotních letounů v noci ze 17. na 18. března a v noci z 21. na 22. března. V Novomoskovsku a Žytomyru byly zasaženy základny s pohonnými hmotami a mazivy a zásahy byly také v okrese Javorivskyj. Jaké byly hlavní cíle? Logistické systémy našich vojsk a koncentrace našeho vybavení,“ řekl Skibickyj.

Naprostá většina Ukrajinců, 97 procent, věří ve vítězství nad Ruskem a téměř tři čtvrtiny věří i v to, že se Ukrajině podaří získat zpět i všechna území v hranicích z roku 1991. Vyplývá to z průzkumu, který provedla ukrajinská sociologická skupina Rejting na zakázku amerického Mezinárodního republikánského institutu (IRI). O výsledcích průzkumu informovala mimo jiné ruská redakce BBC, která připomněla, že loni v dubnu takto uvažovalo jen 53 procent dotázaných.

Britský princ William dnes podnikl neohlášenou cestu do Polska, aby poděkoval britským a polským vojákům zapojeným do poskytování podpory Ukrajině. Poté se má setkat s uprchlíky, kteří ze země utekli před ruskou invazí, a vyslechnout si jejich příběhy, informovala agentura Reuters.

Chilský prezident Gabriel Boric jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o tom, jak posílit podporu Ukrajiny mezi státy v Latinské Americe. Píše to dnes agentura EFE. Státy na jihu Ameriky nemají k válce na Ukrajině jednoznačný postoj a některé, jako Kuba, Nikaragua či Venezuela, otevřeně podporují Rusko.

Vláda prodloužila o rok platnost pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků. Upravuje to nařízení, které kabinet dnes schválil. ČTK to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předpis má platit do konce března příštího roku. Do té doby má zatím trvat dočasná ochrana příchozích v Česku i dalších zemích EU.

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová dnes uvedla, že neví, z čeho přesně ji Mezinárodní trestní soud (ICC) obviňuje. Soud podle ní není konkrétní, napsal server Meduza. ICC na zmocněnkyni a rovněž na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal minulý týden zatykač v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Lvovová-Bělovová uvedla, že netuší, o jaké případy deportací se jedná. Argumentace zveřejněná ICC je podle ní „abstraktní“ a neobsahuje jména či adresy, a nelze ji proto ověřit. Na tiskovém brífinku v Jekatěrinburgu uvedla, že se podezření soudu neopírají o žádný konkrétní základ.

Mezinárodní hokejová federace (IIHF) dnes prodloužila zákaz startů reprezentačních týmů i klubových zástupců Ruska a Běloruska na svých akcích i na nadcházející sezonu 2023/24. Obě země tak budou příští rok v květnu chybět i na mistrovství světa, které se bude konat v Praze a v Ostravě. IIHF o rozhodnutí informovala na svém oficiálním webu.

Švédský parlament dnes schválil zákon umožňující členství země v Severoatlantické alianci. Pro vstup do NATO se severská země, která byla tradičně neutrální, rozhodla po ruské invazi na Ukrajinu v loňském roce. Přijetí Švédska a Finska, které se o členství rovněž uchází, musí odsouhlasit všech 30 členských zemí Aliance; zbývá ještě ratifikace ze strany Maďarska a Turecka. Podobný zákon jako Švédsko přijali finští poslanci začátkem března.

Ukrajinci nacházejí jistou vzpruhu i ve scénách neštěstí: Zásah rakety v záporožském paneláku přežil pejsek i ukrajinská vlajka. 

Česko vstoupí do Bruselského institutu pro geopolitiku, schválila dnes vláda. Česko by na chod institutu mělo ročně přispívat 50 000 až 70 000 eur (1,19 až 1,67 milionu korun).

Založení institutu iniciovala v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině skupina akademiků v čele s Luukem van Middelaarem. Institut se sídlem v Bruselu se má věnovat výzkumu a podněcování debaty o geopolitických výzvách, před nimiž Evropa stojí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a nizozemský premiér Mark Rutte o novém geopolitickém centru jednali loni v říjnu v Praze při zasedání (summitu) Evropské rady. Zakladatelé institutu podle ministerstva zahraničí od počátku vyjadřovali zájem o vstup Česka s ohledem na jeho expertizu a potřebu geografického rozkročení do střední a východní Evropy.

Se Spojenými státy už nelze jednat o odstranění ruských obav ohledně dohody omezující strategické jaderné zbraně, zvané Nový START. Uvedl to dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

„Jednat bylo třeba dříve, teď už to není možné,“ řekl podle tiskové agentury TASS ruský diplomat ve Valdajském diskusním klubu. Náměstek současně poukázal na podle něj zjevnou americkou součinnost poskytovanou kyjevskému režimu při útocích na ruské strategické objekty, zahrnuté v dohodě.

„Přitom požadavky USA, abychom jim za těchto okolností opět umožnili přístup do ruských objektů strategických útočných zbraní, zarážejí svou neadekvátností,“ řekl Rjabkov. Zpočátku totiž podle něj právě americká strana v důsledku restriktivních opatření, které zavedla, připravila Moskvu o možnost bez překážek a zcela rovnoprávně provádět inspekce strategických útočných zbraní na americkém území.

„Rusko se připravilo na dlouhou konfrontaci, a tak musíme i my. Estonsko výrazně navýšilo svůj obranný rozpočet, do roku 2024 se přblíží 3 % HDP,“ tweetuje estonská premiérka Kaja Kallasová. „2 % HDP by měla být podlahou, ne stropem,“ komentuje (dlouho nedodržovaný) závazek, který si daly země NATO.

Obnova ukrajinské ekonomiky po ruské invazi bude stát 411 miliard dolarů (devět bilionů Kč), 2,6násobek odhadovaného hrubého domácího produktu (HDP) Ukrajiny za loňský rok. Vyplývá to z nové studie Světové banky (SB), OSN, Evropské komise (EK) a Ukrajiny. Předchozí odhad z loňského září počítal s náklady 349 miliard USD.

Odhad zahrnuje období jednoho roku od začátku ruské invaze 24. února 2022. Vyčísluje přímé fyzické škody na infrastruktuře a budovách, dopad na lidské životy a obživu a náklady na „vybudování lepšího“, uvedla SB. Nová prognóza přichází den poté, co Mezinárodní měnový fond (MMF) uvedl, že jeho zaměstnanci se dohodli s ukrajinskými úřady na čtyřletém úvěru ve výši 15,6 miliardy USD.

„Energetická infrastruktura, bydlení, kritická infrastruktura, ekonomika a humanitární odminování jsou našimi pěti prioritami na letošní rok,“ uvedl v prohlášení k odhadu škod ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Dodal, že odhad nezahrnuje údaje z území, která nyní okupují ruské síly.

„I do blízkosti fronty v oblasti Bachmutu právě přivezl Červený kříž (ICRC) pomoc civilistům - tuny potravin, hygienických potřeb a dalšího materiálu,“ sdílí Český červený kříž fotografie od mezinárodní zastřešující organizace. Vystačí asi na měsíc.

Dronový útok na Ržyščiv v Kyjevské oblasti: Úřady předtím informovaly o čtyřech obětech, bilance ale stoupla poté, co záchranáři vyprostili z trosek poškozené budovy další tři těla. Podle záchranné služby drony zasáhly dvě patra dvou internátů a také budovu vzdělávacího zařízení.

The Kyiv Independent s odvoláním na mluvčí záchranářů záhy opravil bilanci ze sedmi na šest.

Český medik, který byl vážně zraněn na Donbase, byl převezen do Kyjeva, sdělil projekt Phoenix (Fénix). Kvůli vážnému stavu není teď možný převoz do ČR.

„Záporoží. Právě teď se střílí na obytné oblasti, kde žijí běžní lidé a děti,“ sdílí na Twitteru video prezident Volodymyr Zelenskyj. „Tohle se nesmí stát 'prostě dalším dnem' na Ukrajině ani kdekoli jinde na světě. Svět potřebuje větší jednotu a odhodlání porazit ruský teror rychleji a chránit životy.“

Podle starosty Záporoží Anatolije Kurtjeva úder zasáhl dva obytné domy, zabil jednoho člověka a 25 zranil, včetně dvou dětí mladších deseti let.

Eurokomisař Thierry Breton si prohlédl zbrojovku STV v Poličce. Mj. produkuje reaktivní pancéřování pro tanky, renovuje obrněné transportéry či raketomety a vyrábí i střelivo.

„Česko hrálo aktivní roli v podpoře Ukrajiny dodávkami vojenského vybavení i tolik potřebné munice,“ ocenil Breton na twitteru. „Spolupracujeme na tom, jak zrychlit navyšování evropské produkce.“

„Jsem poctěn, že tu dnes mohu být, abych vyznamenal naše hrdiny. Abych jim potřásl rukou a poděkoval jim, že brání suverenitu naší země. Sláva všem, kdo bojují za Ukrajinu!“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě obléhaného Bachmutu. 

Prezidentská kancelář zveřejnila fotografie, na nichž si ukrajinští obránci se Zelenským pořizují snímky. Návštěva Zelenského na přední linii následuje několik dní poté, co se ruský prezident Vladimir Putin vydal o víkendu do Mariupolu, který loni na jaře po měsících bojů ovládla ruská armáda.

Ukrajinské bombardování Doněcku nedávno zničilo vodárnu. Ruští policisté to nyní vyšetřují.

Hackeři narušili vysílání rozhlasových stanic na Ruskem nelegálně anektovaném ukrajinském poloostrově Krym a odvysílali varování před možnými útoky. Obyvatele vyzvali, aby se schovali do krytů a připravili se i na možnou evakuaci do Ruska. Poradce šéfa ruské správy Krymu Oleg Krujčkov označil sdělení o bezprostředních hrozbách pro místní obyvatele za lži. Informoval o tom ukrajinský server focus.ua.

Posluchači na Krymu si nyní vyslechli varování, že v oblasti může propuknout masivní ostřelování, a výzvu k evakuaci. „V případě vyhlášení leteckého poplachu se neprodleně přesuňte do nejbližšího krytu. Zabalte si nouzové zavazadlo se souborem nepostradatelných věcí a mějte ho připravené k použití. Mějte zásobu pohonných hmot pro své auto. V případě nepředvídatelných okolností bude za účelem zajištění spojení s pevninskou částí Ruska organizována přeprava evakuačními trajekty,“ znělo hlášení odvysílané hackery.

Gubernátor přístavního města Sevastopol Michail Razvožajev na sociálních sítích napsal, že varování by mohlo být ukrajinským „informačním útokem“. Připustil však, že bezpečnostní hrozba na Krymu je možná. V takovém případě podle něj budou obyvatelé informováni všemi dostupnými komunikačními kanály.

„V Kyjevě zemřel 29letý muž na hřišti. V rukách mu vybuchl granát,“ uvádí kanál Nexta TV bez dalších podrobností. 

Společné jednání české a slovenské vlády je naplánováno na 3. dubna do Trenčína na západě Slovenska. Tématy schůzky budou spolupráce obou zemí v různých oblastech a válka na Ukrajině. 

V minulosti se vlády obou zemí bývalého Československa scházely na společném jednání pravidelně, tradiční setkání však přerušila epidemie nemoci covid-19. Nadcházející schůzka bude zhruba půl roku před předčasnými parlamentními volbami na Slovensku, které sněmovna schválila po prosincovém vyslovení nedůvěry menšinovému kabinetu premiéra Eduarda Hegera.

Členové českého a slovenského kabinetu budou podle Neumanna jednat kromě přeshraniční a obranné spolupráce také o podpoře konkurenceschopnosti ekonomik obou zemí, energetice, budoucnosti regionální spolupráce a též o válce na Ukrajině.

Útok v kyjevské oblasti má další oběť, podle posledních zpráv si vyžádal čtyři lidské životy. Odehrál se okolo třetí hodiny ranní ve městě Ržiščiv. Podle záchranné služby drony zasáhly dvě patra dvou internátů a také budovu vzdělávacího zařízení. 

„Česko má dynamický obranný průmysl,“ konstatuje Thierry Breton odpovědný za vnitřní trh, ale též technologie a bezpečnost. Právě je v Česku v rámci evropského turné po zbrojovkách. „Výzvou - pro celou evropskou obranněprůmyslovou základnu - je pomoci zrychlit navyšování produkce munice. Vyrábět víc munice a rychleji. Pro bezpečnost Ukrajiny, pro bezpečnost Česka, pro bezpečnost Evropy,“ říká na videu na twitteru. 

Evropská unie chce Ukrajině dodat milion dělostřeleckých granátů, jak se v pondělí shodli ministři na Radě EU.

Ržyščiv nedaleko Kyjeva: Dronový útok Rusů těžce poničil obytný dům, informuje Andrij Nebytov, šéf policie v Kyjevské oblasti.

„Přes dvacet íránských vražedných dronů, plus rakety, četné případy bombardování – a to je jen jedna poslední noc ruského teroru proti Ukrajině. Pokaždé, když chce v Moskvě někdo slyšet slovo ‚mír‘, padne další rozkaz pro takové zločinné útoky,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

„Mír ve skutečnosti přibližuje úspěch ukrajinských sil na zemi, na nebi i na moři. Plné respektování sankčního režimu skutečně obnovuje sílu Charty OSN. Globální jednota může obnovit globální stabilitu,“ dodal prezident.

Japonský premiér Fumio Kišida se dnes ve Varšavě setkal se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Do Polska přicestoval z Ukrajiny, které v úterý přislíbil nový balíček japonské pomoci v hodnotě půl miliardy dolarů (11,1 miliardy korun).

Velká část této pomoci Ukrajině má směřovat zejména do obnovy energetické infrastruktury, 30 milionů dolarů je pak vyčleněno na vojenské vybavení.

S polským premiérem podle agentury AP hodlá Kišida jednat o bezpečnosti v regionu. Na programu má také ještě setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

V ruském Jekatěrinburgu vzplála tamní pobočka lidskoprávní organizace Memorial. „Napřed začalo hořet poblíž zaparkované auto, pak se požár rozšířil na fasádu a střechu, ale dovnitř nepronikl,“ uvádí kanál Nexta TV. Předloni organizace dostala zákaz činnosti v Rusku, loni (s dalšími) Nobelovu cenu míru.

Slovensko získá od Spojených států s výraznou slevou 12 nových bitevních vrtulníků AH-1Z Viper za to, že předá Ukrajině nevyužívané stíhačky MiG-29. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď listu Denník N řekl, že při dodávce vrtulníků a příslušenství v hodnotě zhruba jedné miliardy dolarů (22,1 miliardy korun) od USA počítá slovenská vláda s doplatkem přibližně 340 milionů dolarů (7,5 miliardy korun).

Kabinet premiéra Eduarda Hegera minulý týden rozhodl, že země odevzdá válkou zasažené Ukrajině 13 migů, z toho tři stroje bez motorů, dále náhradní díly, 200 protiletadlových raket, jakož i části raketového systému Kub. Představitelé vlády současně ohlásili, že Bratislava za to dostane kompenzaci z unijního fondu zvaného Evropský mírový nástroj (EPF) a také techniku od Spojených států, kterou tehdy neupřesnili.

Naď řekl, že bitevní vrtulníky budou přínosem k bojeschopnosti slovenské armády, která měla v minulosti ve výzbroji ruské stroje Mi-24. Dříve Slovensko koupilo od Spojených států víceúčelové vrtulníky Black Hawk a objednalo také stíhačky F-16.

Tři lidé zemřeli při nočním útoku ruských bezpilotních letounů, uvedli ráno podle Reuters představitelé Kyjevské oblasti.

Ukrajinská armáda sestřelila 16 z 21 bezpilotních letounů typu Šáhid při ruském útoku proti Ukrajině v noci na 22. března, informoval generální štáb ukrajinských ozbrojených sil. Serhii Popko, který vede vojenskou správu Kyjevské oblasti, uvedl, že všechny bezpilotní letouny Šáhid mířící na hlavní město byly sestřeleny.

„Černomořská flotila odrazila útok bezpilotního letounu na Sevastopol,“ uvedl na telegramu Ruskem dosazený gubernátor krymské metropole Michail Razvožajev. Dodal, že celkem byly na místě zničeny tři objekty a výbuchy rozbily okna v okolních budovách. Podle gubernátora Razvožajeva nebyl nikdo zraněn. Podle médií byla v souvislosti s útokem v Sevastopolu přerušena civilní doprava v přístavu.

Město je domovskou základnou ruské černomořské flotily. Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Krym v sobotu v souvislosti s výročím anexe v roce 2014.

Čínský prezident Si Ťin-pching dnes ráno odletěl z Moskvy. S odvoláním na čínskou státní televizi CCTV o tom informuje agentura Reuters. Si tak ukončil třídenní státní návštěvu země, která už déle než rok vede ozbrojenou agresi vůči sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu sankcím ze strany západních zemí. Peking uvádí, že je ohledně konfliktu nestranný a zasazuje se o „mír a dialog“.

Pro čínského prezidenta šlo o první zahraniční cestu od znovuzvolení prezidentem na bezprecedentní třetí funkční období. V Moskvě byl zároveň jako první cizí hlava státu od doby, kdy minulý týden Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.

V Sevastopolu byly dnes ráno slyšet výbuchy.

Ruské síly zaútočily na 7 obcí v Sumské oblasti. Rusko použilo k zacílení regionu minomety, dělostřelectvo a výbušniny.

Mezinárodní měnový fond (MMF) by měl v příštích týdnech schválit úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 15,6 miliardy dolarů (345 miliard Kč). Podle zpravodajského serveru BBC News se tak Ukrajina stane první zemí ve válce, která úvěr od MMF dostane. Zároveň půjde o jeden z největších finančních balíků, který východoevropská země obdrží od začátku ruské invaze před více než rokem.

MMF nedávno změnil pravidla, což mu nyní umožňuje půjčovat i zemím, které čelí „mimořádně vysoké nejistotě“. A to je právě případ Ukrajiny.

„Ruská invaze na Ukrajinu má i nadále ničivý dopad na ekonomiku,“ uvedl v prohlášení Gavin Gray z MMF. 

Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se pravděpodobně nepodařilo dojednat neomezené dvoustranné partnerství s Čínou, ve které doufal, uvedl v noci na dnešek ve své pravidelné zprávě k válce na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Závazky, které obě země přijaly při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, jsou podle něj nevyvážené.

Dvojice politiků spolu v úterý v Kremlu jednala čtyři a půl hodiny a vydala také společné prohlášení, v němž se mimo jiné staví proti „všem jednostranným sankcím“ vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN. Varovala i před zhoršováním krize na Ukrajině a jejím přechodem do „nekontrolovatelné fáze“.

ISW ale poznamenává, že Si nevyjádřil žádný záměr podpořit ruskou válku kromě „vágních diplomatických ujištění“, což je podle amerických analytiků pravděpodobně méně, než v co Putin doufal.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Vláda na dnešním zasedání chystá prodloužit vyplácení solidárního příspěvku pro lidi, kteří zdarma či za úhradu energií ubytovávají uprchlíky, ale také platnost pravidel pro nouzové ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Na programu je i novela vládního nařízení, které loni stanovilo stropy pro ceny elektřiny a plynu.