Odstřihne Putin část Evropy od plynu? Gazprom si neobjednal na květen kapacitu plynovodu Jamal
Ruský plynárenský gigant Gazprom si nezarezervoval tranzitní kapacitu plynu pro přes plynovod Jamal – Evropa na květen, informuje agentura Reuters s odkazem na úterní výsledky aukcí. Zatím není jasné, zda to souvisí s výhrůžkami Moskvy, že pokud nebudou evropské země platit za plyn v rublech, přestane jim plyn dodávat. Jamal – Evropa je důležitý především pro Polsko a Německo.
Naopak přes Velké Kapušany na slovensko-ukrajinské hranici bylo na příští měsíc zarezervováno kolem 24,6 milionu metrů krychlových denně tranzitní kapacity ruského plynu, informuje Reuters. Česká republika dováží většinu plynu z také z Ruska. Vedle trasy přes Ukrajinu a Slovensko má i napojení na plynovod Nord Stream 1.
Do Německa a Polska proudí ruský plyn právě jamalským plynovodem, který vede přes Bělorusko. Kapacita plynovodu o délce 4196 kilometrů je 33 miliard metrů krychlových plynu ročně.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
Ruský prezident Vladimir Putin na konci března podepsal dekret, podle kterého odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Podle dekretu mají zahraniční kupci peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Západní představitelé tuto variantu odmítají.
Na seznamu „nikoli přátelských zemí“ Moskva uvádí více než čtyři desítky států, které uplatňují protiruské sankce: mimo jiné všechny země Evropské unie, Ukrajinu, USA, Kanadu, Británii, Švýcarsko, Jižní Koreu a Japonsko.
