9°C
Na Ukrajině umírají novináři, zraněných jsou desítky: Proč Rusové útočí na média?
Během konfliktu na Ukrajině už zemřelo nejméně 6 novinářů (podle ukrajinské prokuratury dokonce 12, a jen těch ze zahraničí) a hovoří se o desítkách zraněných. Mezi mrtvými je např. kameraman americké televize Fox News Pierre Zakrzewski, který dokumentoval např. války v Sýrii a Afghánistánu. Novináři a televizní štáby působící na Ukrajině vypovídají, že i přes to, že jsou označeni jako novináři, ruská vojska je opakovaně napadají. Porušují tím Ženevské úmluvy, podle kterých jsou novináři chráněni jako civilisté. Mediální teoretička Alice Němcová Tejkalová Blesk Zprávám řekla, proč je úloha novinářů zejména v tomto válečném konfliktu tak důležitá.
Novinář Jevgenij Sakun zemřel při útoku na kyjevskou televizní věž a Viktor Dudar, ukrajinský válečný zpravodaj, byl zabit při útoku na město Mykolajiv. Kameraman Pierre Zakrzewski a producentka Oleksandra Kuvšynova byli zabiti, když jejich auto zasáhla střela. Ukrajina obvinila z útoku Rusko. Zemřel také americký filmař Brent Renaud, který byl střelen do krku, když natáčel evakuaci civilistů z města Irpiň. Šlo o prvního zahraničního novináře, který byl v konfliktu na Ukrajině zabit.
Ukrajina dále hovoří o desítkách zraněných novinářů a mediálních pracovníků.
Ke smrti Renauda a nejen k němu se vyjádřila generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulayová: „Zabití Brenta Renauda tvrdě odsuzujeme. Novináři hrají klíčovou roli při poskytování informací během konfliktu a nikdy by neměli být terčem. Vyzývám k dodržování mezinárodních humanitárních norem, aby byla zajištěna ochrana novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků,“ uvedla Azoulayová. K výzvě se přidaly i další novinářské asociace.
12:44
Dnes
„Musíme si být vědomi faktu, že dnes je naše Evropa smrtelná. Může zemřít a záleží to jen na tom, co si vybereme. A toto rozhodnutí musíme učinit nyní,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu na pařížské Sorbonně o prioritách své evropské politiky před červnovými eurovolbami. Evropské země se podle něho musí vstříc hrozbám Ruska, Číny i na Blízkém východě zbavit obranné závislosti na Spojených státech a zesílit vazby na Británii.
12:02
Dnes
Evropský parlament pravděpodobně odsoudí Svobodou stranu Rakouska (FPÖ) za její blízkost k Rusku prezidenta Vladimira Putina, píše s odvoláním na návrh usnesení agentura APA. Europarlament má o právně nezávazné rezoluci týkající se ruských pokusů o ovlivňování voleb do EP hlasovat dnes, materiál velmi pravděpodobně podpoří evropští lidovci, sociální demokraté, liberálové i zelení.
Rezoluce má vyjádřit znepokojení Evropského parlamentu nad novými obviněními z ruského vlivu a pokusy Moskvy o ovlivňování některých kandidátů a vměšování se do nadcházejících voleb.
FPÖ čelila kritice za přílišnou náklonnost k Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi v minulosti už vícekrát. V prosinci roku 2016 podepsali představitelé strany Svobodných smlouvu „o přátelství“ se stranou Jednotné Rusko. V dnešním návrhu usnesení Parlament EU mimo jiné „vyjadřuje své znepokojení nad rakouským špionážním případem, v němž je bývalý rakouský zpravodajský důstojník Egisto Ott, který je údajně úzce spojen s politikem FPÖ Hansem-Jörgem Jeneweinem, obviněn ze špionáže pro Rusko a nezákonného získávání osobních údajů z policejních databází, včetně předávání údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských úředníků ruské tajné službě“.
11:28
Dnes
Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, míní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Ruští vojáci podle Lukašenka sice v posledních době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. „Je to patová situace,“ dodal v projevu před Všeběloruským lidovým shromážděním - orgánu připomínajícím parlament, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády.
„Pokud nezačneme vyjednávat teď, Ukrajina postupně přijde o svůj stát a může přestat existovat. Ukrajina potřebuje mír,“ uvedl Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska mimo jiné z běloruského území 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.
Zabití novináře je válečný zločin
Alice Němcová Tejkalová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, mediální teoretička a také bývalá novinářka Blesk Zprávám řekla, že novináři jsou v průběhu válečných konfliktů chráněni stejně jako civilisté Ženevskými úmluvami, konkrétně je o nich zmínka v doplňkovém protokolu třetí Ženevské konvence v článku 79.
„Jediné, co je odlišné, je to, že pokud jde o válečné zpravodaje, máte akreditaci doprovázet ozbrojené síly ve válce. V tomto případě, pokud se např. válečný korespondent dostane do zajetí, je s ním nakládáno stejně jako se zajatými vojáky,“ vysvětluje Tejkalová a dodává: „Běžný novinář má samozřejmě stejnou ochranu jako civilista, takže ve chvíli, kdy je záměrně zabit, jedná se o válečný zločin.“
Novinář se podle úmluvy nesmí zapojovat do válečných aktivit, nesmí nosit zbraně a nemůže jednat jako voják. Pokud toto poruší, ochrana úmluvy se na něj přestává vztahovat.
Nestandardní konflikt
Tejkalová dále upozornila na to, že Ukrajina nezakázala novinářům přístup na své území a nemůže to zakázat ani Rusko, protože Ukrajina je cizí a suverénní stát. „V tomto je válečný stav, který na Ukrajině panuje, velmi nestandardní,“ říká Tejkalová a připomíná konflikt v Sýrii, kdy vláda zakázala vstup novinářům do země.
V roce 2012 i přes tento zákaz vstoupila do Sýrie americká novinářka Marie Colvinová a bez povolení informovala řadu médií o syrské občanské válce. Zemřela v únoru 2012, kdy syrské dělostřelectvo zasáhlo mediální centrum. Rodina Colvinové se obrátila na soud, který uznal syrskou vládu odpovědnou za smrt novinářky a a přiřkl rodině 300 milionů dolarů jako odškodné. Podle rozsudku byla Colvinová „cílem“ kvůli svému povolání.
Rusové střílí do novinářů záměrně
Proč jsou vlastně novináři, nejen na Ukrajině, napadáni záměrně? Novináři ve válečných konfliktech a i na Ukrajině mají často na svých neprůstřelných vestách či helmách jasně napsáno PRESS (TISK).
„My jsme ale bohužel svědky toho, že přestože jsou štáby na Ukrajině označené, tak na ně Rusové nepřestávají útočit, i když třeba volají, že jsou novináři. Je jasné, že lidé, kteří páchají zločiny proti lidskosti, u toho nechtějí mít svědky a tím méně novináře, protože ti přináší informace, případně záběry, které pak obletí svět, a tomu chtějí lidé, kteří se chovají nelidsky, samozřejmě, zabránit,“ vysvětluje Tejkalová, podle které je úmrtí nejméně 6 novinářů vysoký počet vzhledem k tomu, jakou dobu konflikt na Ukrajině trvá.
„Je to pouze moje spekulace opřená o diskuzi s některými bývalými kolegy novináři, ale v situaci na Ukrajině je velmi specifické to, že operace Ruska jsou velmi těžko předvídatelné. Zároveň je to válka, která je v Evropě, a novináři tak čekají, že to bude něčím jiné, než např. válka v Afghánistánu nebo Sýrii, a nebude se takto na novináře útočit. Novinář tak může podcenit riziko, když jde o nepředvídatelné chování Rusů a spoléhání na jejich ohled,“ domnívá se Tejkalová.
Práce novinářů je nezastupitelná
Mediální teoretička zdůrazňuje, že úloha novinářů ve válce je nezastupitelná.
„Víme, že vlády šíří informace, jaké chtějí, a je jedno, o jakou jde stranu, válečná propaganda je všudypřítomná. Prací novináře je ověřovat, zda informace, které přichází z vyšších míst, jsou pravdivé a být nejlépe ‚přímo na místě‘. To je pro veřejnost neocenitelná služba a zároveň velmi nebezpečná,“ řekla Blesk Zprávám Tejkalová. V současné době k nám proudí plno neověřených informací skrze sociální sítě, a je proto třeba, aby informace ověřovali profesionálové.
„Velmi mě mrzí, kolik novinářů už na Ukrajině zemřelo a kolik je jich zraněných. Doufám, že tyto válečné zločiny budou potrestány,“ uzavírá Alice N. Tejkalová.
Témata:
Související
