Novinář šířil pravdu o porodnici v Mariupolu. Nyní ho stíhá Rusko. Dostane 15 let vězení?
Ruské úřady začaly stíhat známého televizního novináře Alexandra Něvzorova za příspěvky na sociálních sítích o ruském ostřelování porodnice v obleženém Mariupolu. Za „úmyslné šíření záměrně lživých informací“ o počínání ozbrojených sil mu hrozí až 15 let vězení, oznámila ruská média. Podle ruské redakce BBC jde o sedmý známý případ uplatnění nového ustanovení trestního zákona, které vstoupilo v platnost po ruské invazi na Ukrajinu.
„Něvzorov podle vyšetřovatelů 9. března na své veřejně dostupné stránce na zakázané sociální síti Instagram a 19. března na serveru YouTube zveřejnil záměrně lživou informaci, že ruské ozbrojené síly úmyslně ostřelovaly porodnici ve městě Mariupol. Publikaci provázely nedůvěryhodné fotografie civilistů, kteří při ostřelování utrpěli zranění. Zdrojem snímků byla ukrajinská média. Ruské ministerstvo obrany oficiálně informovalo o lživosti těchto tvrzení,“ uvedl v prohlášení vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Vyšetřovatelé se nyní podle listu Kommersant pokoušejí zjistit, kde vlastně se Něvzorov nachází.
Jsou to padělky, tvrdilo Rusko o záběrech z Mariupolu
Kommersant připomněl, že ruské úřady zprvu tvrdily, že snímky mariupolské porodnice, poničené ostřelováním, jsou padělky. Později ostřelování přiznaly, ale uvedly, že v porodnici byla „základna neonacistů“. Ukrajinská strana tato tvrzení odmítla a prohlásila, že v porodnici žádní ukrajinští vojáci nebyli.
V ukrajinských médiích se objevily zprávy, že jedna z těhotných žen, zraněných v porodnici, zemřela, stejně jako její nenarozené dítě.
Novinář s komplikovanou historií
Třiašedesátiletý Něvzorov působil v sovětské a ruské televizi, byl také režisérem televizního filmu o čečenské válce z roku 1998, který se vyznačuje krutými scénami. Něvzorov má nejednoznačnou pověst, a to i proto, že svého času pracoval v televizi oligarchy Borise Berezovského. V poslední době často vystupoval v nezávislé televizi Dožď a rádiu Echo Moskvy, které skončily po ruské invazi na Ukrajinu. Do povědomí vstoupil ještě za dob perestrojky, jako novinář podporoval komunistický pokus o puč v srpnu 1991, pak jako reportér referoval o válkách v bývalé Jugoslávii a v Podněstří v Moldavsku, hájil počínání ruských bezpečnostních složek v Pobaltí.
V letech 1993 až 2007 byl pravidelně volen poslancem ruského parlamentu, až do zrušení jednomandátových okruhů. Později proslul jako zakladatel školy jízdy na koních a kritik náboženství; podle ruské verze internetové encyklopedie byl prohlášen svatým parodické církve Létajícího špagetového monstra (pastafariánství).
Stíhaní ruští novináři
BBC na svém webu uvedla, že moskevský soud dnes kvůli „šíření lživých informací“ o činech ruských vojáků uvalil vazbu na Sergeje Klokova, který pracuje jako technik ve službách ministerstva vnitra. Stíhána je také známá blogerka Veronika Belocerkovská, po které úřady vyhlásily pátrání, protože žije ve Francii. Blogerka psala o ničení ukrajinských měst a zabíjení civilistů, včetně dětí. Stíhán je také novinář Andrej Novašov ze sibiřského Kemerova.
Francouzský prezident Emmanuel Macron je hluboce přesvědčen, že ruský prezident Vladimir Putin nechce mír. Řekl to dnes po jednání tzv. koalice ochotných. Pokud Evropa nyní ukáže před Ruskem slabost, později za to zaplatí vysokou cenu, varoval Macron podle tiskových agentur po dnešním jednání evropských představitelů s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Macron řekl, že cílem dnešního jednání koalice se Zelenským bylo ukázat jednotu mezi Ukrajinou a jejími evropskými spojenci před pondělní schůzkou s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu.
Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se tzv. koalice ochotných, napsal premiér Petr Fiala (ODS) na síti X.
„Videokonference Koalice ochotných byla důležitá pro koordinaci před zítřejší schůzkou v Bílém domě. Shodli jsme se, že cílem má být co nejdříve zastavit zabíjení lidí a že naprosto zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany Spojených států a Evropy,“ uvedl.
Na Rusko, nikoliv na Ukrajinu, je potřeba vyvinout tlak, aby jednání o míru byla úspěšná. Po jednání tzv. koalice ochotných s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Zelenskyj a několik evropských lídrů budou v pondělí jednat ve Washingtonu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Předseda Evropské rady António Costa po jednání koalice zdůraznil, že pro nastolení trvalého míru na Ukrajině je nezbytná jednota mezi Evropou a Spojenými státy. Podobně jako Sikorski se vyslovil pro zvýšení tlaku na Rusko.
