Ze vzkvétajícího města ruiny: Tohle udělali Rusové za 80 dní války s Mariupolem
Po skoro čtvrtroce nemilosrdných útoků a obléhání Mariupol definitivně padl. Víc než kterékoli jiné město Ukrajiny teď symbolizuje brutalitu ruského útoku, ale i zatvrzelost ukrajinské obrany, píše BBC. Z loňského „hlavního města ukrajinské kultury“ je jedna velká ruina.
Ještě před několika měsíci bylo město na březích Azovského moře - a jeho 430 tisíc obyvatel – plné naděje. Dřív platil Mariupol za centrum těžkého průmyslu – mj. díky ocelárnám Azovstal, známými daleko dřív, než se z nich stala bašta odporu. „Toto město mělo ambice,“ uvádí Ivan Stanislavskyj, mariupolský novinář a fotograf na volné noze. V posledních letech sem začaly proudit investice, modernizovalo se.
Paradoxně tomu pomohly boje před osmi lety, když se doněčtí a luhanští separatisté chopili zbraní; i tady se mluvilo hlavně rusky, separatisté doufali v silnou místní podporu. V květnu 2014 město na měsíc ovládli, než je vládní vojáci zase vytlačili. Dál se však bojovalo v blízkosti.
Rozvoj díky válce
Na čas se město stalo administrativním centrem Doněcké oblasti, tedy té části, kterou měla pod kontrolou Ukrajina. A proudili sem lidé z té druhé, kteří nechtěli žít pod povstalci. „Městu se začaly dostávat zdroje a pozornost,“ podotýká Stanislavskyj. Renovovaly se veřejné budovy, otevíraly se nové kavárny i parky.
„Všechny silnice se rekonstruovaly, zlepšila se hromadná doprava,“ vzpomíná podnikatel Jevhen (47). Jeho stavební firma například (u příležitosti 240. výročí založení města) renovovala Starou věž - ikonickou vodárnu z roku 1910.
Loni v říjnu se starosta Vadym Bojčenko honosil, kterak má město ty nejlepší komunální služby v zemi, provozuje školu IT, propaguje současné umění a sporty… A plánoval vybudovat největší aquapark na Ukrajině i „Mariland“ – místní verzi Disneylandu.
Téhož roku se Mariupol stal „ukrajinským hlavním městem kultury“, plánovaly se velkolepé festivaly a projekty na národní i evropské úrovni. „Ušli jsme dlouhou cestu, překonali spoustu výzev a dosáhli jsme cíle stát se výkladní skříní oživeného Donbasu,“ pronesl tehdy starosta Bojčenko.
Sto kilometrů vzdálený Doněck pod nadvládou rebelů zatím práchnivěl. Mariupolský záchranář Volodymyr (52) v tom vidí jeden z důvodů, proč se separatisté a Rusové do města pustili tak tvrdě. „Když žijeme ve s*ačkách my, tak vy budete taky,“ řekli mu prý bojovníci na kontrolním stanovišti, když vzdal naděje a město 21. dubna opouštěl. „Prostě nám záviděli, jak si žijeme,“ popsal pro BBC.
Už když západní tajné služby varovaly před ruskou invazí – na kterou se Kyjev dlouho připravoval – zmiňoval se Mariupol jako očekávaný cíl. Leží totiž na spojnici anektovaného Krymu a samozvané Doněcké lidové republiky.
A jak shrnuje BBC, skutečně se od 24. února ruské síly začaly přibližovat, záhy začalo i ostřelování. Druhého března byli Rusové na pár kilometrů od města ve všech směrech. O týden později zasáhli porodnici a dětskou nemocnici, zabili několik lidí – včetně nastávající matky a jejího nenarozeného miminka.
14. března poprvé nechali Rusové odjet konvoj Mariupolských, během dvou dní to bylo na 2000 aut. Jiným ale bránilo další ostřelování, navzdory slibům o humanitárním koridoru.
16. března přišla další děsivá zpráva: O ostřelování Doněckého regionálního divadla v centru Mariupolu. Budova uprostřed parku byla velkými nápisy označena „Děti“; stejně v divadelním podzemním krytu zahynulo naráz na 300 lidí.
V dalších dnech už měli okupanti celý Mariupol obklíčený; bombardování neustávalo. Mnohde netekla voda, nešel proud, chybělo jídlo, náměstek starosty Serhij Orlov pro BBC situaci popsal jako „blížící se humanitární katastrofě“. Ruské jednotky zatím začaly postupovat do centra.
Koncem března starosta, který zatím z města odešel, odhadoval, že v Mariupolu zahynulo skoro 5000 lidí, 90 % budov bylo poškozeno a 40 % úplně zničeno. Následovalo další dohadování s Rusy o humanitárních koridorech.
Poslední bašta Azova
V polovině dubna už okupantům vzdorovala jen posádka Azovského pluku, která se opevnila v rozsáhlých bunkrech oceláren Azovstal – a s nimi asi tisícovka civilistů; 21. dubna Vladimir Putin nařídil do komplexu nepronikat, stačí ho těsně obklíčit, „aby ani moucha neunikla“.
Začátkem května evakuovali Azovstal poslední civilisté, azovští bojovníci zatím světu ohlásili, že už prakticky nemají jak bojovat – ale vzdát se nehodlali. Sporadické boje pokračovaly do 17. května, kdy přišla zpráva, že bunkry evakuovalo přes 260 bojovníků, mnohdy vážně raněných. Zajali je Rusové. Stále to však nebyli všichni obránci Mariupolu.
„Hrdinové naší doby,“ ocenil je na sociálních generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. Třebaže své město neubránili, jejich úsilí nebylo marné – vázali spoustu ruských sil, a ulevili tak zbytku země.
Podnikatel Jevhen vzal rodinu v polovině března do bezpečí. Z Dnipra pak pomáhal dalším Mariupolským – i uprchlým, i těm stále na místě. Zbývá jich tam odhadem 150 tisíc, třetina. Teď už prý Jevhenovi volali Rusové, ať se do svého města vrátí a pomůže s jeho obnovou. Odmítá je: „Pokud bude Mariupol okupován Rusy, není tam žádná budoucnost, nebude tam pro co žít.“
Ruský soud poslal na 13 let do vězení bývalého náměstka ministerstva obrany Timura Ivanova, kterého shledal vinným ze zpronevěry. Zabavil mu majetek a zbavil ho státních vyznamenání. Ivanov musí také zaplatit pokutu 100 milionů rublů (asi 27 milionů korun), napsala agentura AFP. Případ je součástí rozsáhlého korupčního skandálu, který loni zasáhl ruské ozbrojené síly. Ivanov funkci zastával od roku 2016 a měl na starosti výstavbu a opravy nemovitostí, správu majetku, ubytování vojsk a také zdravotnické zabezpečení ozbrojených sil. Ivanov zodpovídal například za projekt takzvané obnovy okupovaného ukrajinského Mariupolu, výstavbu hlavního chrámu ruských ozbrojených sil nebo kosmodromu Vostočnyj. Odsouzený bývalý náměstek je zapsaný na sankčních seznamech ve Spojených státech i v Evropské unii kvůli jeho roli ve válce na Ukrajině.
Německý kancléř Fridrich Merz koncem května po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Berlíně řekl, že Německo bude s Ukrajinou spolupracovat při výrobě zbraní dlouhého doletu. Ty budou moci ukrajinské síly používat bez omezení dosahu. Kyjev tak s nimi bude moci útočit i na ruské území. Kromě dálkových dronů mají obě země společně vyrábět i střely s plochou dráhou letu a rakety.
Německo začalo financovat výrobu ukrajinských dronů dlouhého doletu. Podle deníku Welt jde o první výsledek memoranda podepsaného u příležitosti květnové návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Berlíně. Německá vláda konkrétní formy vojenské pomoci Ukrajině už nezveřejňuje. Celý text ZDE.
Na snímku kancléř Německa Fridrich Merz při květnové návštěvě Zelenského v Berlíně.
