Hrdinní obránci ukrajinského Azovstalu si musí vystačit se sklenicí vody denně! Rodiny prosí o jejich záchranu
Více než 200 lidí se v neděli odpoledne sešlo na pražském Staroměstském náměstí, aby podpořilo evakuaci vojáků z oceláren Azovstal v ukrajinském Mariupolu, ale také jejich rodiny žijící v Česku. Na shromáždění také lidé mohli podepsat petici vyzývající svět k okamžité reakci na situaci v Mariupolu a potřebě zachránit životy ukrajinských obránců.
Ocelárny Azovstal jsou poslední ukrajinskou baštou v přístavním městě Mariupol u Azovského moře. Po několikatýdenním obléhání a bombardování je město v ruských rukou, stovky ukrajinských bojovníků se ale stále ukrývají právě v ocelárnách. Rusové proto nepřestávají v jejich ostřelování.
„Osvobození obránců Azovstalu, a to nejenom těch zraněných, ale úplně všech, by mělo být otázkou naší cti a lidské důstojnosti. Dnes už nesmíme mlčet, dnes už mají křičet o záchranu nejenom Ukrajinci, ale celý svět,“ řekl na demonstraci ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis. Obránci podle něj již skoro tři měsíce nemají přístup k pitné vodě, jídlu a jsou pod neustálým ostřelováním.
Přítomné byly i rodiny vojáků
Na shromáždění promluvila i manželka jednoho z obránců. „Můj manžel mi napsal, že denně dostanou 100 až 150 gramů nějakých krup na osobu, což je strašně málo. Stejně tak denně mohou vypít sklenici, občas půl sklenice vody, na jednoho dospělého muže,“ popsala situaci obránců žena. Poukázala i na nedostatek léků pro raněné nebo na to, že podle některých zpráv Rusko použilo na bombardování oceláren fosforové bomby. Jejich použití zakazují ženevské úmluvy.
Žena také vyzvala, aby lidé informace o mariupolských obráncích sdíleli na svých sociálních sítích. „Čím více lidí bude sdílet informace o Azovstalu, tím více je pravděpodobné, že se ta informace dostane k lidem, kteří se o jejich osud opravdu mohou zasadit a mohou jim pomoci,“ dodala.
Lidé si s sebou na shromáždění přinesli ukrajinské vlajky a také transparenty vyzývající k ukončení války a záchraně vojáků. Na závěr akce zazpívali ukrajinskou hymnu.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
